28 C 228/2022

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem celé jméno řešitele v právní věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa žalobkyně , právně zastoupené anonymizováno jméno příjmení , advokátem, se sídlem adresa , proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození , trvale bytem adresa , t.č. výkon trestu odnětí svobody stát. instituce , anonymizována dvě slova , PSČ obec a číslo , o určení vlastnictví,

I. Určuje se, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem silničního osobního motorového vozidla tovární značky Škoda, typ [jméno], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů tohoto řízení částku 10 712 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 1. 7. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem silničního osobního motorového vozidla tovární značky Škoda, typ [jméno], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] a kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni náhradu nákladů tohoto řízení, a to s odůvodněním, že dne 29. 3. 2018 uzavřela se žalovaným kupní smlouvu, na základě které mu prodala uvedené vozidlo za kupní cenu ve výši 5 000 Kč, kterou žalovaný uhradil v hotovosti při podpisu kupní smlouvy. Podle ust. § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, platí, že zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem, přičemž k podání žádosti o zápis změny vlastníka uvedeného silničního vozidla žalobkyně dne 29. 3. 2018 zmocnila žalovaného plnou mocí a žalovaný přislíbil zápis změny vlastníka vozidla zajistit. Žalovaný však tuto žádost dosud nepodal, přičemž postupem podle citovaného zákona není možné dosáhnout přepisu vozidla na nového vlastníka bez doložení povinných příloh, zejména protokolu o evidenční kontrole, který žalobkyně nemohla zajistit, když vozidlo v té době již neměla ve své dispozici, z toho důvodu přistoupila k podání žaloby o uložení povinnosti, a to provést evidenční kontrolu na předmětném vozidle. Rozsudkem zdejšího soudu č.j. 23 C 34/2020-17 ze dne 20. 7. 2020, který nabyl právní moci dne 8. 8. 2020 a vykonatelnosti dne 25. 8. 2020, bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, avšak i přes existenci citovaného rozsudku žalovaný stále nezajistil provedení evidenční kontroly, a proto ke dni podání žaloby není možné dosáhnout přepisu vozidla na žalovaného. Vlivem nečinnosti žalovaného byla žalobkyně nucena iniciovat exekuční řízení, nicméně kýženého výsledku se jí nepodařilo dosáhnout ani prostřednictvím exekučního řízení. Ještě dříve, než došlo k podání žaloby o splnění povinnosti, se žalobkyně pokusila postupem podle zákona č. 56/2001 Sb. dosáhnout přepisu vozidla na žalovaného, avšak Magistrát města České Budějovice, odbor dopravy a silničního hospodářství, žádost zamítl právě pro absenci protokolu o evidenční kontrole, o čemž byla vyrozuměna přípisem tohoto úřadu dne 29. 7. 2019, ve kterém správní orgán konstatuje, že novému vlastníkovi – žalovanému bylo zasláno vyrozumění ve smyslu ust. § 8a odst. 3 tohoto zákona o podání žádosti o přepis vozidla, nicméně žalovaný se nevyjádřil, avšak vyrozumění mu bylo doručeno tzv. fikcí. Ačkoliv tedy správní orgán bere za prokázané, že žalobkyni již nesvědčí vlastnické právo k předmětnému vozidlu, přesto její žádosti nevyhověl. Žalobkyni proto nezbývá než podat žalobu o určení, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem předmětného silničního osobního motorového vozidla, neboť je to v dané situaci jediná možnost, jak odstranit její nejisté právní postavení, když jediným způsobilým podkladem pro takový výmaz záznamu vlastnického práva žalobkyně je pouze určující rozsudek soudu. V této souvislosti odkazuje na závěry Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 7 As 254/2016, kde byla mimo jiné vyzdvižena ústavně garantovaná ochrana osobních údajů a právo každého na to, aby o něm byly evidovány pouze takové údaje, které odpovídají skutečnému stavu, přičemž v takových případech je třeba upřednostnit stav, kdy v registru silničních vozidel není evidován žádný vlastník. Žalobkyně se domnívá, že za dané situace je v jejím případě dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť je to pro žalobkyni jediný způsob, jak se může zprostit objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla za přestupky spáchané již prodaným vozidlem a objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla podle ust. § 2927 odst. 1 OZ, případně solidární odpovědnosti podle ust. § 2929 OZ. Existenci naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu připustil Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp.zn. 32 Odo 10/2006 ze dne 27. 6. 2007 s tím, že bez tohoto určení nelze eventuálně dosáhnout změny údajů v registru silničních vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla.

2. Soud vyzval k vyjádření žalovaného, který podáním ze dne 31. 8. 2022 soudu sdělil, že celé věci lituje a za nečinnost se omlouvá. Od roku 2018 je však ve výkonu trestu odnětí svobody, a to s předpokládaným koncem výkonu trestu v roce 2023. Potvrzuje, že dne 29. 3. 2018 převzal od žalobkyně uvedené motorové vozidlo, a to za účelem jeho vlastního užívání, avšak následně po této události mu přišel nástup do výkonu trestu odnětí svobody, a proto vozidlo přeprodal na inzerát, a to na náhradní díly. Žalovaný však nemá k dispozici kupní smlouvu a ani smlouvu o prodeji vozidla. Nemá žádné doklady k vozidlu, z toho důvodu neprovedl zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel, a to už z podstaty prodeje tohoto vozidla na náhradní díly. Z toho důvodu žádá soud, aby vyrozuměl Magistrát města České Budějovice. Považoval věc za vyřízenou, avšak nikoliv se zlým úmyslem. Žádá tímto o zajištění vyřazení předmětného vozidla z evidence motorových vozidel a vlastníků motorových vozidel. S ohledem na to, že ve výkonu trestu odnětí svobody není pracovně zařazen, žádá, aby byl zbaven povinnosti hradit náklady řízení.

3. Žalobkyně v replice ze dne 27. 9. 2022 uvedla, že oceňuje upřímnost žalovaného a jeho omluvu, avšak za stávající situace nelze jinak než na podané žalobě trvat. V situaci, kdy mělo být vozidlo prodáno na náhradní díly, jak tvrdí žalovaný, avšak nijak své tvrzení nedokládá, k vyřazení vozidla přistoupit nelze, když podmínky stanovuje § 12 zákona č. 56/2001 Sb., kdy pro úspěšné vyřazení vozidla je podle zákonné úpravy nutné podat žádost, přičemž vlastník silničního vozidla spolu se žádostí o vyřazení silničního vozidla z provozu odevzdá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností osvědčení o registraci silničního vozidla a všechny vydané tabulky s přidělenou registrační značkou a předloží technický průkaz silničního vozidla k vyznačení záznamu o jeho vyřazení z provozu. Pokud bylo vozidlo již rozebráno na náhradní díly, je namístě požádat příslušný odbor dopravy o zápis zániku silničního motorového vozidla podle ust. § 13 téhož zákona, avšak k žádosti je nutné předložit stejné doklady jako v případě žádosti dle ust. § 12, přičemž zánik vozidla je dále třeba doložit jedním z dokladů uvedených v ust. § 13 odst. 3 písm. a) až c) citovaného zákona, kdy nejčastějším z těchto dokladů je doklad o ekologické likvidaci vozidla, který nebude možné získat. S ohledem na skutečnosti a neúplné informace, které žalovaný uvedl ve svém vyjádření, a požadavky, které klade na vlastníka vozidla zákonná úprava, nelze vozidlo jakkoliv vyřadit z evidence motorových vozidel, přičemž za tohoto stavu by byla neúspěšná i žádost o zápis zániku motorového vozidla, z toho důvodu žalobkyně na žalobě trvá v plném rozsahu, neboť pouze určující rozsudek soudu může být způsobilým podkladem pro následné vyřazení vozidla z evidence silničních vozidel, resp. údaje o vlastnictví žalobkyně k tomuto vozidlu. Pokud jde o náklady řízení, tyto žalobkyně požaduje k náhradě, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že tuto nepříznivou situaci se snaží se žalovaným řešit již téměř 4 roky, avšak zcela bezúspěšně.

4. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda trvá na osobní účasti u jednání soudu. Žalovaný podáním ze dne 26. 10. 2022, které bylo zdejšímu soudu doručeno dne 1. 11. 2022, sdělil, že na osobní účasti netrvá. Čestně prohlašuje, že motorové vozidlo koupil, ale že již neexistuje, tedy souhlasí s určením, že je jeho vlastníkem. Dále opětovně vyjadřuje upřímnou lítost za způsobené potíže, omlouvá se, že vozidlo na sebe nepřevedl, sděluje, že po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody požádá o zápis zániku silničního motorového vozidla. Dále sděluje, že ve výkonu trestu odnětí svobody je od roku 2018 bez pracovního zařazení, a proto žádá o zbavení povinnosti hradit náklady řízení. Upřesňuje, že je naprosto nemajetný, bez příjmů a podpory, navíc je zatížen řadou exekucí, které nikdy neuhradí.

5. Soud ve věci nařídil jednání na 19. 12. 2022, ke kterému předvolal právního zástupce žalobkyně a o kterém vyrozuměl rovněž žalovaného.

6. Při jednání soud provedl žalobkyní předložené listinné důkazy, a to kupní smlouvu ze dne 29. 3. 2018, ze které zjistil, že žalobkyně prodala předmětné vozidlo žalovanému, a dále rozsudkem zdejšího soudu č.j. 23 C 34/2020-17 ze dne 20. 7. 2020, který nabyl právní moci dne 8. 8. 2020 a ze kterého vyplývá, že jím bylo žalovanému uloženo provést evidenční kontrolu silničního vozidla Škoda Felicia Combi, [registrační značka], rok výroby 1997, [VIN kód] a nahradit žalobkyni náklady tohoto řízení. Dále soud provedl důkaz exekučním příkazem k provedení exekuce provedením prací a výkonů, ze kterého zjistil, že soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Přerov, je vedena exekuce na návrh žalobkyně jakožto oprávněné proti žalovanému jakožto povinnému, a to k vymožení povinnosti povinného spočívající v provedení evidenční kontroly předmětného silničního motorového vozidla. Dále soud provedl listinný důkaz vyrozuměním dosavadního vlastníka silničního vozidla Magistrátem města České Budějovice ze dne 29. 7. 2019, ze kterého vyplývá, že požadovaný evidenční úkon ve věci změny vlastníka u předmětného vozidla nemohl být proveden, neboť nebyl předložen protokol o evidenční kontrole předmětného vozidla, který je k provedení tohoto úkonu vyžadován. Soud rovněž provedl důkaz výpisem lustrace z centrální evidence vězňů, ze které zjistil, že žalovaný je ve výkonu trestu odnětí svobody od 29. 8. 2018 s předpokládaným koncem věznění 30. 7. 2023.

7. Na základě shodných tvrzení účastníků a provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav:

8. Žalobkyně jako vlastník a provozovatel silničního osobního motorového vozidla tovární značky Škoda, typ [jméno], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], uzavřela na straně prodávajícího se žalovaným jakožto kupujícím kupní smlouvu ze dne 29. 3. 2018, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k uvedenému vozidlu na žalovaného a na základě které se žalovaný stal vlastníkem a provozovatelem tohoto vozidla, které při podpisu kupní smlouvy převzal. Rozsudkem zdejšího soudu č.j. 23 C 34/2020-17 ze dne 20. 7. 2020, který nabyl právní moci dne 8. 8. 2020 a vykonatelnosti dne 25. 8. 2020, byla žalovanému uložena povinnost provést evidenční kontrolu uvedeného vozidla, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. v plném rozsahu vyhověno, avšak i přes existenci citovaného rozsudku žalovaný stále nezajistil provedení evidenční kontroly, a proto ke dni podání žaloby není možné dosáhnout přepisu vozidla na žalovaného. Exekučním příkazem k provedení exekuce provedením prací a výkonů č.j. 203 EX 18716/21-17 ze dne 29. 9. 2021 rozhodl soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Přerov, o provedení exekuce provedením prací a výkonů k vynucení splnění vymáhané nepeněžité povinnosti spočívající v provedení evidenční kontroly předmětného silničního motorového vozidla. Odbor dopravy a silničního hospodářství Magistrátu města České Budějovice vyrozuměl přípisem ze dne 29. 7. 2019 žalobkyni o tom, že požadovaný evidenční úkon spočívající ve změně vlastníka předmětného vozidla nemohl být proveden, neboť nebyl předložen protokol o evidenční kontrole uvedeného vozidla, který je k provedení tohoto úkonu vyžadován, přičemž žalovanému jakožto novému vlastníkovi bylo zasláno vyrozumění o podání této žádosti, ke které se nevyjádřil. Žalovaný, který je od 29. 8. 2018 ve výkonu trestu odnětí svobody, a to opakovaně, ke dni podání žaloby evidenční kontrolu uvedeného vozidla neprovedl a u správního orgánu žádost o zápis změny vlastníka a provozovatele vozidla nepodal.

9. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem.

10. Vzhledem k tomu, že v dané věci byl shledán naléhavý právní zájem žalobkyně na určení, že žalovaný je vlastníkem předmětného motorového vozidla, a to ve smyslu ust. § 80 o.s.ř., když žalobkyně s ohledem na shora citované ustanovení nemůže dosáhnout zápisu změny vlastníka předmětného vozidla v registru silničních vozidel jinak než na základě určení vlastníka tohoto vozidla soudním rozhodnutím, soud žalobě vyhověl.

11. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého soud plně úspěšné žalobkyni přiznal vůči neúspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů tohoto řízení, a to ve výši zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč, a dále ve výši odměny za právní zastoupení advokátem podle ust. § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, po 1 500 Kč za 1 úkon právní služby, celkem ve výši 6 000 Kč za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis repliky a účast na jednání soudu), dále paušální náhrady hotových výdajů podle ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky po 300 Kč za 1 úkon právní služby, celkem ve výši 1 200 Kč za 4 úkony právní služby, podle ust. § 137 odst. 3 OSŘ bylo z takto určené odměny a paušální náhrady hotových výdajů přiznáno žalobkyni vůči žalovanému 21 % DPH, celkem tak bylo žalobkyni vůči žalovanému přiznáno na náhradě nákladů tohoto řízení 10 712 Kč včetně 21 % DPH a zaplaceného SOP. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 OSŘ. Podle ust. § 149 odst. 1 OSŘ bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

12. Ačkoliv se žalovaný domáhal, aby byl zbaven povinnosti hradit náklady tohoto řízení, soud jeho žádosti vyhovět nemohl. Podle ust. § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. V daném případě však nelze důvody hodné zvláštního zřetele spatřovat pouze v tom, že žalovaný je od roku 2018 ve výkonu trestu odnětí svobody, kde není pracovně zařazený, že je naprosto nemajetný, bez příjmů a podpory a že je navíc zatížen řadou exekucí. V daném případě to byl žalovaný, který svým liknavým přístupem vznik nákladů toho řízení jakož i nákladů předcházejícího soudního řízení a nařízené exekuce vyvolal a nelze po žalobkyni spravedlivě požadovat, aby tyto náklady, které sama nijak nevyvolala, nesla toliko ze svého, když žalovaný si navíc nepříznivou situaci, ve které se nyní nachází, přivodil svým jednáním sám, navíc opakovaně. Žalobkyně k situaci žalovaného nijak nepřispěla a není zde žádný důvod, aby nesla důsledky chování žalovaného v podobě nákladů tohoto řízení. Žalovaný navíc ani neprojevuje žádnou snahu podílet se, byť třeba jen částečně anebo v budoucnu v podobě splátek, na úhradě nákladů tohoto řízení, jehož zahájení svým chováním zapříčinil, když předem avizuje, že je nikdy neuhradí, ačkoliv se jedná o osobu v produktivním věku, u které je konec trestu předpokládán na 30. 7. 2023.