28 C 298/2019

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Eduardem Levým v právní věci žalobkyně: ; celé jméno žalobce , narozená dne datum , bytem adresa , příjmení , příjmení anonymizováno , právně zastoupené údaje o zástupci proti; žalované: ; právnická osoba , IČO , se sídlem adresa žalované , právně zastoupené JUDr. jméno příjmení , advokátkou, se sídlem adresa , za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: osobní údaje žalované se sídlem adresa , právně zastoupené JUDr. jméno příjmení , advokátem, se sídlem adresa , o náhradu újmy,

I. Žaloba ze dne 9. 12. 2019, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 061,19 EUR s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 658,59 EUR od 1. 11. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 402,60 EUR za období od 6. 12. 2019 do zaplacení, ve znění pozdějších podání žalobkyně, se zcela zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů tohoto řízení částku 32 137,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalované na náhradě nákladů tohoto řízení částku 36 454,88 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce vedlejšího účastníka na straně žalované.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 9. 12. 2019 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit jí na náhradu majetkové a nemajetkové újmy částku 5 061,19 EUR s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 658,59 EUR za období od 1. 11. 2019 do zaplacení a z částky 402,60 EUR za období od 6. 12. 2019 do zaplacení a náhradu nákladů tohoto řízení, což odůvodnila tím, že dne 4. 5. 2018 se spolu s dalšími členkami golfového klubu [anonymizováno] účastnila výjezdu na hřiště partnerského golfového klubu v [obec], jehož provozovatelem je žalovaná, kde si po odehrání spolu s dalšími členkami tohoto golfového klubu [anonymizováno] chtěly pořídit společnou fotografii na schodech vedoucích na terasu restaurace zdejšího golfového klubu a při společném fotografování došlo ke zřícení schodiště, při kterém žalobkyně utrpěla zranění. Žalobkyně byla po nehodě odvezena do nemocnice v [obec], kde u ní byla diagnostikována zlomenina obou kotníků vlevo s posunutím ve vidlici hlezenního klubu, zlomenina horní části holenní kosti vpravo, tříštivá, zasahující do holenního kloubu, zlomenina patní kosti vpravo s minimálním posunem úlomků a dále zlomenina lopatky vlevo s mírnou dislokací. V nemocnici v [obec] byla žalobkyně operována v celkové anestezii a následujícího dne odeslána k hospitalizaci v místě bydliště, a to vozem [příjmení] kříže do nemocnice [příjmení] [příjmení], kde se musela dne 11. 5. 2018 podrobit další operaci a dne 24. 5. 2018 byla převezena do pečovatelského zařízení [příjmení] [příjmení], neboť nemohla být propuštěna do domácího péče. Dne 14. 8. 2018 byla převezena na rehabilitační kliniku v Bad Hofgastein, odkud byla propuštěna dne 18. 9. 2018. V domácím léčení žalobkyně následně absolvovala fyzioterapie dvakrát týdně až do konce listopadu 2018 a v květnu 2019 další rehabilitační pobyt na rehabilitační klinice v Bad Hofgastein. V důsledku zranění si žalobkyně musela zakoupit množství rehabilitačních pomůcek, léků a souvisejících produktů. Žalobkyně nechala soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], odborným lékařem pro úrazovou chirurgii, vypracovat znalecký posudek ze dne 14. 10. 2019, přičemž znalec dospěl k závěru o trvalé invaliditě v důsledku úrazu při nehodě, a to v oblasti pravé nohy 30 % celkové hodnoty nohy a v oblasti levé nohy 5 % celkové hodnoty nohy. Podle znalce nelze vyloučit relativně brzkou progresi již nyní diagnostikované posttraumatické artrózy v oblasti pravého dolního hlezenního kloubu, levého horního hlezenního kloubu a pravého kolenního kloubu a tedy případně nutné operativní zásahy, v důsledku čehož by bylo nutné nové posouzení zdravotního stavu znalcem. Znalec konstatoval, že zjištěné následky nejsou ovlivněné onemocněními nesouvisejícími s nehodou a rovněž nezjistil invaliditu žalobkyně před nehodou. V důsledku nehody bylo zničeno oblečení žalobkyně, které muselo být rozstřiženo při ošetření. V souvislosti s léčbou musela žalobkyně vynaložit 3 711,19 EUR, přičemž z této částky žalobkyně nárokuje nahradit pouze to, co jí nebylo zaplaceno pojišťovnou. Nemajetková újma včetně bolestného bude s ohledem na složitost diagnózy a vzhledem k tomu, že ošetřující lékaři nepůsobí v ČR, vyčíslena až dodatečně na základě posudku soudního znalce. Vsouvislosti s výpomocí bratra po návratu do domácího ošetřování v rozsahu dvou až tří hodin týdně, celkem 18 hodin, uplatňuje žalobkyně nárok na náhradu újmy ve výši 25 EUR za hodinu, odpovídající částce vyžadované profesionálním pečovatelem, tedy celkově 450 EUR. Za pomoc paní [jméno] [příjmení] při praní oblečení a související dojíždění za žalobkyní do pečovatelského zařízení [příjmení] [příjmení] v průměrném rozsahu tři hodiny týdně po celou dobu pobytu za 36 hodin uplatňuje žalobkyně při stejné hodinové sazbě nárok ve výši 900 EUR. Další nároky žalobkyně, a to z titulu bolestného, další nemajetkové újmy, ztížení společenského uplatnění, žalobkyně uplatní, až dojde k jejich přesnému uplatnění. Žalobkyně má za to, že za vzniklou majetkovou i nemajetkovou újmu odpovídá žalovaná, která je provozovatelem golfového resortu [obec], a to v souladu s ust. § 2924 OZ, když újma na straně žalobkyně vznikla v souvislosti s provozováním podnikatelských aktivit žalované, přičemž vzhledem k objektivnímu charakteru odpovědnosti není nutné prokazovat zavinění žalované. Žalobkyně nejprve uplatnila u žalované zaplacení shora uvedených nároků dopisem ze dne 9. 10. 2019 zaslaném e-mailem žalované a též poštou právní zástupkyni žalované. Následně byla žalovaná vyzvána předžalobní výzvou ze dne 24. 10. 2019 k úhradě újmy žalobkyně a nákladů na její právní zastoupení, a to nejpozději do 31. 10. 2019. Dále žalobkyně informovala žalovanou prostřednictvím její právní zástupkyně o uplatnění náhrady nákladů za léky e-mailem ze dne 5. 12. 2019. Žalovaná v reakci sdělila, že v tuto chvíli není ochotná poskytnout žalobkyni žádné plnění.

2. Žalovaná vyjádřila s žalobou nesouhlas, respektive nárok uplatněný žalobkyní neuznala, poukázala na změnu právní úpravy dle ust. § 2924 OZ, podle kterého se nyní škůdce zprostí povinnosti škodu uhradit, jestliže prokáže, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo, a odkázala na to, že u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] probíhá řízení, ve kterém je předmětem řízení obdobný nárok jiné žalobkyně, která se dne 4. 5. 2018 také zúčastnila akce ve stejném areálu žalované a utrpěla při ní také úraz, přičemž v tomto řízení byla žaloba dosud nepravomocně zamítnuta. Žalovaná ve vyjádření navrhla provést důkaz policejním spisem vedeným pod sp. zn. KRPC [číslo] 2018 2017 Policie ČR, KŘP Jčk, SKPV Územního odboru [obec] a s námitkou vůči žalobkyní předloženému znaleckému posudku Dr. [jméno] [příjmení] navrhla také opatření nového znaleckého posudku, pokud by soud posuzoval rozsah vzniklé nemajetkové újmy.

3. Žalobkyně v replice sdělila, že připouští, že nabytím účinnosti OZ ke dni 1. 1. 2014 došlo k určité změně koncepce právní úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou provozní činností, ale upozorňuje na nedostatek relevantní judikatury použitelné na tento případ, nicméně podle jejího názoru nejsou dány okolnosti pro zproštění odpovědnosti žalované jakožto provozovatele golfového klubu. Zdůrazňuje, že žalovaná neuvedla žádná tvrzení, na jejichž základě shledává důvody pro svou liberaci od odpovědnosti za náhradu újmy. Upozorňuje v souvislosti s návrhem žalované na provedení důkazu policejním spisem na odlišné pojetí trestní a civilní odpovědnosti a jejich dokazování. Návrh žalované na vypracování dalšího znaleckého posudku považuje žalobkyně za předčasný.

4. Podáním ze dne 14. 3. 2020 oznámila vstup do tohoto řízení na místě vedlejšího účastníka na straně žalované [pojišťovna], neboť žalovaná je u ní pojištěna pro případ odpovědnosti za škodu či újmu. [ulice] účastník žalobu ani zčásti neuznal. [ulice] účastník na straně žalované upozorňuje na aktuální právní úpravu a poukazuje na to, že nelze považovat za rozumné, aby se vyžadovala péče, která přesahuje standardy, které se pro daný provoz obecně vyžadují, neboť si lze stěží představit, že by zákonodárce jako kritérium zvolil intenzitu péče, která by byla nerozumná. [ulice] účastník je přesvědčen, že žalovaná vynaložila veškerou péči, kterou po ní bylo možno rozumně požadovat, a to jak prvotně pro výrobu schodiště, tak i pro průběžnou kontrolu, péči a řešení případných oprav, kdy vždy oslovila a využila firmu specializující se na výrobu venkovních dřevěných konstrukcí s letitou praxí v daném oboru, přičemž pouze běžnou údržbu představující sezónní nátěry proti houbám a hnilobě provedla sama, avšak v souladu s odbornými pokyny jí danými ze strany shora uvedených specializovaných firem, a proto žalovaná ani v nejmenším nemohla při veškeré obezřetnosti předpokládat částečnou destrukci schodiště. [ulice] účastník sporuje i oprávněnost jednotlivých dílčích nároků včetně jejich požadované výše, neboť nemá za jednoznačně prokázané, že veškeré tvrzené následky a zdravotní omezení je možné dávat do souvislosti pouze a jen s předmětným úrazem, a proto v této souvislosti navrhuje nechat vypracovat znalecký posudek z oboru zdravotnictví.

5. V příloze podání ze dne 13. 10. 2020 žalobkyně soudu předložila listinné důkazy, a to čestné prohlášení [jméno] [příjmení] a fakturu veřejného notáře [příjmení]. [jméno] [příjmení] a dále navrhla provést důkaz výslechem žalobkyně a rovněž opatřit znalecký posudek v oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, od MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., a to za účelem zjištění výše bolestného, určení další nemajetkové újmy a ztížení společenského uplatnění, avšak upozorňuje, že v současné době není možné tento znalecký posudek vyhotovit, neboť zdravotní stav žalobkyně není dosud stabilizovaný, když žalobkyně musí v brzké době podstoupit další operaci související s úrazem ze dne 4. 5. 2018 z důvodu poúrazových komplikací, nicméně domnívá se, že nic nebrání provést mezitím dokazování ke zjištění právního základu nároku žalobkyně a oprávněnosti jejích ostatních nároků. 6. [ulice] účastník na straně žalované ve vyjádření ze dne 24. 11. 2020 uvedl, že posuzovaná věc je co do základu právně i skutkově totožná s věcí vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kde byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná a rozsudek soudu prvního stupně nabyl právní moci. [ulice] účastník opětovně odkazuje na aktuální právní úpravu zakotvenou v ust. § 2924 OZ a upozorňuje na změnu oproti předchozí právní úpravě odpovědnosti z provozní činnosti a na současnou možnost škůdce se liberovat, pokud prokáže, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby k újmě (škodě) nedošlo. Uvádí, že žalovaná nechala předmětné schodiště zhotovit odbornou firmou specializující se na truhlářské práce, a to [jméno] [příjmení] – truhlářství, která v oboru podniká od roku 1991 a specializuje se na výrobu schodišť. Tato firma provedla i prvotní nátěr proti plísním a hnilobě a udržovala schodiště prvních 4 až 5 let, přičemž na výrobu schodiště byla uzavřena smlouva o dílo a následně vydán Městský úřadem Hluboká nad Vltavou kolaudační souhlas. Následně žalovaná na údržbu schodiště najala [právnická osoba] [příjmení], který v oboru dřevěných konstrukcí podniká 8 let a oborem se zabývá celkem již 14 let a který na dřevěné konstrukci od listopadu 2017 prováděl údržbu schodiště a měnil některé jeho vadné dílce. Žalovaná prováděla opětovný nátěr schodiště prostřednictvím svých zaměstnanců, a to před zimou 2017 a následně po provedených opravách v březnu 2018. Podle vedlejšího účastníka tak žalovaná vynaložila veškerou péči, kterou po ní bylo možné rozumně požadovat, a to jak prvotně pro výrobu schodiště, tak i následně pro jeho údržbu a opravy, když pouze běžnou údržbu představující sezónní nátěry proti houbám a hnilobě provedla sama, avšak v souladu s odbornými pokyny jí danými uvedenými firmami. Žalovaná proto nemohla přes veškerou obezřetnost předpokládat částečnou destrukci schodiště. [ulice] účastník navrhl provést výslechy [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Bc. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [jméno] účastník sporuje oprávněnost jednotlivých dílčích nároků žalobkyně včetně požadované výše. Dokument označený jako znalecký posudek a vypracovaný Dr. [jméno] [příjmení] není podle vedlejšího účastníka znaleckým posudkem dle právního řádu ČR, neboť se nejddná o soudního znalce s příslušnou odborností. [ulice] účastník navrhuje provést dokazování i ve vztahu k tomu, zda a jaké náklady byly žalobkyní vynaloženy účelně ve smyslu ust. § 2960 OZ. Namítá, že žalobkyně listinné důkazy v německém jazyce nepředložila s úředně ověřeným překladem do českého jazyka. Podle vedlejšího účastníka nelze vynaložené náklady prokázat předložením vzorové faktury a péče poskytnutá bratrem žalobkyně nepřesahuje rozsah tzv. rodinné solidarity. Náklady vynaložené na péči poskytnutou paní [příjmení] požaduje žalobkyně nedůvodně, neboť nebyly vynaloženy účelně. Závěrem navrhuje vedlejší účastník žalobu zamítnout.

7. Podáním ze dne 25. 11. 2020 se žalovaná bezvýhradně připojila k vyjádření vedlejšího účastníka ze dne 24. 11. 2020.

8. Žalobkyně v doplnění tvrzení a označení důkazů ze dne 26. 11. 2020 předestřela svůj názor na výklad ust. § 2924 OZ na pozadí důvodové zprávy k OZ a zásad, na nichž je postaven ústavní pořádek České republiky. Žalobkyně uvádí, že podle důvodové zprávy k ust. § 2924 až 2926 OZ je výrazem„ rozumně požadovat“ vyjádřeno, že se nemají na mysli jen povinnosti ujednané ve smlouvě nebo stanovené právními předpisy, ale vše, co se v daném ohledu jeví s ohledem na povahu provozu jako racionální s tím, že je tím také vyjádřeno, že požadavky na provozovatele nemohou být kladeny jako přepjaté – byť jsou formulovány jako objektivní – neboť musí odpovídat tomu, co se od jednajícího v daném oboru očekává jako opatrné jednání podle dosažené úrovně jednání i obecné zkušenosti. Žalobkyně se domnívá, že tato kritéria ze strany žalované dodržena nebyla, což žalobkyně opírá o znalecké posudky obsažené v policejním spise. Podle znalce [příjmení] [příjmení] bylo příčinou zřícení schodiště nevhodné provedení spodního uložení schodiště, které mělo být vhodným kotvením do podkladu zabráněno vodorovnému posunu, dále nedostatečné provedení spoje schodnice s horní podestou, který je v případě posunutí ve spodním uložení nedostatečně nadimenzován, a dále nevhodné chování osob na schodišti, které při poskakování vyvolaly dynamické namáhání konstrukce, při kterém síly v konstrukci mohou stoupnout až na dvojnásobek oproti statickému zatížení. Znalkyně [příjmení] [jméno] dospěla k závěru, že k havárii došlo v důsledku degradace materiálu vlivem vlhkosti, a to kvůli nedostatečné ochrany dřevěných prvků ve venkovním prostředí, přičemž degradace materiálu byla negativně ovlivněna nevhodným konstrukčním uspořádáním, tedy umístěním schodnice v těsném kontaktu s opláštěním prostoru pod terasou. Podle znalce [příjmení] [příjmení] je nutné dbát, aby konstrukční prvky nebyly v kontaktu se zemí, což zde ve všech případech podle některých fotografií splněno nebylo, přičemž všechny prvky měly být předem důkladně ošetřeny proti biotickým škůdcům, což se v tomto případě pravděpodobně nestalo, neboť lazura Chemolux dle technického listu výrobce neobsahuje fungicidní složky. Podle žalobkyně panuje mezi znalci na nevhodnosti schodiště shoda rovněž v tom, že příčinou byla rozvíjející se hniloba. Pokud nebyla za dobu sedmi let provedena žádná cílená kontrola stavu materiálu, nepokládá to žalobkyně za péči vyhovující kritériu vynaložení veškeré péče, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Podle žalobkyně je nutné vykládat pojem„ veškerá péče“ v souladu s ústavním pořádkem ČR, podle kterého vlastnictví zavazuje. Podle žalobkyně je nutné při výkladu ust. § 2924 OZ dbát, aby nedošlo k zařazení tohoto ustanovení do kategorie subjektivní odpovědnosti škůdce a tím k popření smyslu této zvláštní skutkové podstaty odpovědnosti za škodu. V důsledku zřícení schodiště došlo ke zranění 24 osob, z toho 6 osob muselo být okamžitě ošetřeno v nemocnici, přičemž soudní znalec [příjmení] [příjmení] označil zranění žalobkyně za středně těžkého až těžkého stupně s možnými trvalými následky. Žádná z poškozených se od žalované nedočkala jakékoliv finanční náhrady za způsobenou újmu, a proto se žalobkyně domáhá soudní ochrany svých práv, přičemž k liberačním důvodům dle ust. § 2924 OZ je nutné zaujmout restriktivní výklad. Podle názoru žalobkyně nemůže obstát v měřítku souladu s ústavním pořádkem ČR, pokud žalovaná dostála pouze základní míry opatrnosti, kdy spoléhala pouze na dodání stavby a její údržbu osobami, o kterých sice nemá žádné negativní reference, avšak sama nepodrobila předmět činnosti žádnému kritickému zkoumání. Žalobkyně tvrdí, že ona ani další hráčky nebyly žalovanou seznámeny s provozním řádem a že provozní řád byl při jejich návštěvě k dispozici pouze v českém jazyce. Žalobkyně popírá, že by ze strany její a dalších golfistek došlo před havárií k poskakování nebo k jinému nevhodnému chování, které přispělo ke zřícení schodiště.

9. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému předvolal účastníky řízení, přičemž při prvním jednání dne 19. 10. 2020 bylo provedeno dokazování výpisem z obchodního rejstříku, kontakty golfového klubu, propouštěcí zprávou, posouzením nemoci, znaleckým posudkem, lékařskou propouštěcí zprávou, lékařským chorobopisem, úhradou nákladů, vzorovou fakturou, vzorovým výpočtem, výzvou k zaplacení náhrady újmy, předžalobní výzvou, dodejkou, emailem, čestným prohlášením, fakturami, a připojeným trestním spisem PČR sp. zn. KRCP– [číslo] [číslo], a to svazek I a II. Na závěr jednání byli účastníci poučeni o zákonné koncentraci řízení podle § 118b odst. 1 věta druhá OSŘ a na jejich žádost jim byla poskytnuta dodatečná lhůta 30 od doručení stejnopisu protokolu z tohoto jednání k doplnění tvrzení a k označení důkazů.

10. Z provozní řádu golfového hřiště [obec] vydaného žalovanou dne 1. 1. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná stanovila návštěvníkům pravidla pro užívání hřiště a cvičných ploch a povinnosti návštěvníkům sportovního areálu, mezi nimiž byla i povinnost neshromažďovat se na přechodových lávkách přes vodoteče, schodištích a zařízeních sloužících jen k procházení osob.

11. Ze smlouvy o dílo, cenové nabídky, faktury [číslo] ze dne 18. 5. 2011 a kolaudačního souhlasu s užíváním stavby vydaného Stavebním úřadem Městského úřadu Hluboká nad Vltavou dne 23. 6. 2011 bylo zjištěno, že stavbu zastřešené terasy a na ni napojeného schodiště prováděl [jméno] [příjmení] - truhlářství, [IČO] s místem podnikání v [obec], na jaře roku 2011 Cena za provedené dílo byla fakturována v květnu 2011, v červnu 2011 byl vydán kolaudační souhlas s užíváním nově zhotovené stavby (rozšířené terasy) po provedené závěrečné kontrolní prohlídce stavby učiněné dne 21. 6. 2011, neboť nebyly zjištěny žádné závady bránící bezpečnému užívání stavby, které nebude ohrožovat mimo jiné zejména život, zdraví a bezpečnost. Z protokolů o kontrole venkovních zařízení osobami odborné způsobilosti v prevenci rizik v BOZP bylo zjištěno, že tyto kontroly proběhly dne 16. 9. 2015 a dne 21. 11. 2016 bez jakýchkoliv závad shledaných na terase či schodišti, a dále dne 16. 10. 2017, kdy byla na základě zjištěných závad provedena oprava poškozených trámů na terase. Z fotografií zachycujících zřícenou část schodiště bylo dále zjištěno, že došlo ke zřícení pouze jednoho ramene dřevěného schodiště napojeného na terasu, konstrukce byla zhroucena směrem od zdi, na níž zůstala viditelná vlhká stopa.

12. Z vyjádření Ing. [jméno] [příjmení], soudního znalce v oboru ochrana a konzervace dřeva zabudovaného ve stavbách, vyplývá, že smrk, borovice a modřín nejsou nevhodné pro výrobu schodiště v exteriéru, rozhodující je konstrukce, zpracování a údržba, ale je třeba dbát, aby konstrukční prvky nebyly v kontaktu se zemí, což zde není dodrženo, a aby všechny prvky byly předem ošetřeny proti biotickým škůdcům (dřevokaznému hmyzu a hnilobě), což se v tomto případě zřejmě nestalo, neboť Chemolux dle technického listu výrobce neobsahuje fungicidní (protihnilobné) složky. V případě, že konstrukce nebyla kvalitně protibioticky ošetřena, je nutné se obrátit na odborníka a postupovat dle jeho doporučení. Bezprostředně před zřícením nebylo pro laika a natož pro běžného uživatele schodiště nic podezřelého k vidění a rovněž nepoučená a nezkušená osoba provádějící nátěr nemusela mít žádné podezření. Počáteční příčinou zřícení bylo nejslabší místo konstrukce, kterým bylo kotvení paty schodnice při zídce a následné vytržení vrutů kování kotvícího rameno schodnice k podestě.

13. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], soudního znalce v oboru stavebnictví se specializací vady a poruchy staveb a statika stavebních konstrukcí, vyplývá, že k havárii schodiště došlo v důsledku degradace materiálu vlivem vlhkosti, a to v důsledku nedostatečné ochrany dřevěných prvků ve venkovním prostředí, přičemž degradace materiálu byla negativně ovlivněna nevhodným konstrukčním uspořádáním, tedy umístěním schodnice v těsném kontaktu s opláštěním prostoru pod terasou. Rozsah havárie schodiště byl zčásti ovlivněn konstrukčním uspořádáním kotvení. Bezprostředně před havárií nedošlo k přetížení schodiště.

14. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], soudního znalce v oboru statika a posuzování konstrukcí staveb, vyplynulo, že příčinou zřícení vnitřní schodnice dřevěného schodiště bylo podle míry vlivu nevhodné provedení spodního uložení schodnice, kde by mělo být vhodným kotvením do podkladu zabráněno vodorovnému posunu, dále nedostatečné provedení spoje schodnice s horní podestou, který je v případě posunutí ve spodním uložení nedostatečně nadimenzován, a nevhodné chování osob na schodišti, které při poskakování vyvolaly dynamické namáhání konstrukce, při kterém síly v konstrukci mohou stoupnout až na dvojnásobek oproti statickému zatížení stejným počtem osob.

15. Při odročeném jednání dne 7. 1. 2021 byl vyslechnut svědek [příjmení] [příjmení], z jehož výpovědi vyplynulo, že podniká jako OSVČ 10 let v oboru dřevostavby, předtím byl 6 let zaměstnanec ve stejném oboru, resp. v dřevostavbách a výstavbě nízkoenergetických domů. Má středoškolské vzdělání, je technikem pro dřevěné konstrukce, absolvoval střední průmyslovou školu a podniká na základě živnostenského oprávnění v oboru provádění staveb. Na provádění údržby se dohodl s panem [příjmení], ale písemnou dohodu neuzavřeli. Údržba dřevěné konstrukce byla první jeho zkušeností se žalovanou. [příjmení] [jméno] [příjmení] se setkali na podzim, práce se pak prováděly v březnu, je to asi 4 roky zpátky. Prohlídku s panem [příjmení] uskutečnili hned na podzim, domluvili se tak, že to na jaře ještě jednou projdou a co bude jevit známky poškození, tak se opraví nebo vymění. Po nahlédnutí do fotodokumentace, a to konkrétně na č. l. 10 připojeného policejního spisu, svědek uvedl, že tehdy měnil jednak část zábradlí na schodišti, vyměňoval komplet dřevěná prkna na podestě nad schodištěm a rovněž měnil nějaké nášlapy na obou ramenech schodiště. Dále svědek uvedl, že ještě další práce prováděl na samotné terase, na kterou navazuje podesta se schodištěm. Následný nátěr svědek neprováděl, ten zajišťovali zaměstnanci nebo nějaká údržba žalované. Jinak před tou škodnou událostí žádné další práce na té konstrukci neprováděl, ale když se to zřítilo, takto dělal celé nové. Při té prohlídce na podzim byl očitým svědkem toho, když se ta dřevěná konstrukce natírala, resp. viděl, že zaměstnanci nebo nějaká údržba žalované natírala terasu, a proto předpokládá, že potom natírali nejspíš i tu dřevěnou konstrukci podesty a schodiště. Když na jaře prováděl práce, tak vždy předtím, než tam nový díl vyměnil, tak jej údržba žalované opatřila nátěrem a potom údržba žalované všechno natřela ještě jednou, aby to vypadalo jednotně. Jednalo se o tenkovrstvou lazuru od Luxolu a pokud je mu známo, tak ničím jiným se to nenatíralo, alespoň ne ty díly, které tehdy měnil. Tehdy návod od té lazury, kterou se natírala konstrukce, nestudoval, ale předpokládá, že tenkovrstvá lazura sleduje i ten účinek zabránit napadení konstrukce dřevokazným hmyzem, hnilobou a plísní. Pokud by byl někým požádán o zhotovení dřevěné konstrukce, tak by postupoval rovněž tím způsobem, že by ji natřel tenkovrstvou lazurou, neboť má za to, že tato zabraňuje právě i napadení dřevokazným hmyzem, houbou a plísní. O jeho činnosti pro žalovanou existuje účetní doklad, tehdy na práci vystavoval fakturu. Nevzpomíná si jistě, jestli byla na jaře řeč o nějaké další údržbě, jestli někomu udílel nějaké pokyny ohledně údržby nebo jestli se ho někdo na způsob údržby té dřevěné konstrukce ptal, ale je možné, že když tehdy zaměstnanci nebo údržba žalované prováděla údržbu konstrukce sama, tak předpokládal, že ví, jakým způsobem se to má udržovat a že se to musí natírat. Pokud by byl sám pověřen, aby zajistil údržbu dřevěné konstrukce od počátku, tak by postupoval tím způsobem, že by prováděl její pravidelnou vizuální prohlídku a opatřoval by ji nátěrem ochrannými prostředky. Podle svědka je dobré opatřit to nátěrem před zimou a rovněž po zimě. Pokud jde o příčiny zřícení konstrukce, tak se domnívá, že to bylo v důsledku přetížení konstrukce. Svědek neměl možnost vidět zřícenou konstrukci a ani neměl možnost vidět ty rozlámané dílce. Když na konstrukci pracoval, tak na ní nepozoroval, že by ta konstrukce byla zasažena hnilobou. Podle svědka jako odborníka lze na dřevu poznat, že je napadeno hnilobou, plísní anebo dřevokazným hmyzem, neboť všechno je to viditelné na povrchu, ale při těch pracích tam nic takového vidět nebylo, na tom schodišti pracoval i ze spodní strany, takže to viděl i zespoda. Hniloba nebo napadení dřevokazným hmyzem by tedy muselo proběhnout někde v nějakém spoji, kde by to nebylo opticky vidět. Pokud jde o napadení dřevokazným hmyzem nebo houbou, tak problémem je vlhkost, neboť dřevokazný hmyz vlhkost vyhledává a houba se tvoří na vlhké konstrukci. Když je dřevo suché, tak dřevokazný hmyz takové dřevo nevyhledává a ani houba se tam netvoří. Jestliže se to tehdy natíralo, takto vlhké být nemohlo, muselo být hezky při natírání. Svědek si nevšiml, že by tehdy konstrukce byla trvale vlhká, nic takového nezaznamenal. Domnívá se, že i kdyby konstrukce nebyla natřena žádnou lazurou, tak s ohledem na to, že to větralo, tak by tam žádný takový problém vzniknout neměl. Když to dřevo zmokne, takto potom zase oschne, neboť je to ve větraném venkovním prostředí. Podle svědka je možné, aby došlo k degradaci dřeva v důsledku napadení dřevokazným hmyzem nebo houbou uvnitř masivu dřeva, aniž by to bylo zpočátku vidět na jeho povrchu. Může být na dřevu vidět třeba jenom výletový otvor brouka, který může pracovat uvnitř, kde může dojít k destrukci materiálu a stejně může probíhat destrukce materiálu i v důsledku napadení houbou, ale pokud se o takovou konstrukci standardně správně pečuje, tak její životnost může být klidně i 100 let. Podle svědka se na výrobu může vybrat jak tvrdé, tak i měkké dřevo. Svědek vybíral materiál na výrobu náhradních dílů na podestu, zábradlí a nášlapy ze smrkového dřeva. Svědek přistoupil k výběru smrku z toho důvodu, aby tam byl stejný materiál, neboť poznal, že tam bylo použité smrkové dřevo. K otázce svědek uvedl, že pokud by byl od počátku požádán o provádění kontroly a údržby, tak aby měl jistotu, že to dřevo nedegraduje uvnitř, aniž by to bylo na povrchu poznat, tak by musel nadále provádět vizuální kontroly, musel by kontrolovat, jestli dřevo není trvale vystavené vlhkosti, musel by případně provádět měření vlhkosti dřeva, což se provádí vlhkoměrem, tedy se zapíchne jeho hrot asi půl centimetru do hloubky dřeva, čímž se vlhkost měří, přičemž se nejedná o destruktivní metodu, nabízí se i nějaké zátěžové zkoušky, případně by se musely rozebírat spoje a muselo by se to kontrolovat, zda v těch vnitřních spojích nedochází k něčemu takovému, ale zatím nebyl nikdy nikým požádán, aby pro někoho prováděl dlouhodobě takovou kontrolu a údržbu podobné konstrukce. Aniž by se s tím setkal, tak od kolegů se doslechl, že se při takové údržbě a kontrole prováděly zátěžové zkoušky a odebíraly se vzorky dřeva, ale to se dělalo pouze na výzvy, což bylo i z důvodu preventivních, ale takový způsob kontroly je spíše výjimečný. Neví, kdo před ním naposledy na té konstrukci něco opravoval nebo měnil. Na přání pana [příjmení] při zhotovení nového schodiště udělal nášlapy z kovových roštů, které koupil již zhotovené, ale na tu fošnu, která je po straně, do které se ty nášlapy připevňují, použil opět smrkové dřevo. Když dělal upevnění k podlaze, tak využil nějaký betonový základ, do kterého vyvrtal díry, do kterých zalepil kovové patky, ke kterým připevnil smrkové schodnice, do kterých se umístily nášlapy. Po nahlédnutí do fotodokumentace, konkrétně do fotografií na č. l. 22 připojeného policejního spisu, a to fotek [číslo] uvádí, že takto by to ukotvení na zemi neřešil, neboť vidí, že to je podložené dřevem, které je trvale ve styku s vlhkým podkladem, tzn., že to podkladní dřevo bude sbírat vlhkost ze země a může tu vlhkost předávat do té další části konstrukce, tedy do té schodnice, která je připevněna ke stěně. Když tehdy prováděl tu údržbu, tak si tohoto asi nevšiml. [příjmení] nevhodné řešení nebylo vizuální. Pokud by to tehdy někdo zaznamenal, tak by na to někoho od žalované upozornil, aby se to vyměnilo za betonové nebo kovové podklady, ale tehdy to neučinil, ačkoliv práce na tom schodišti a podestě provedl víc, než co bylo bezpodmínečně nutné, měnily se i věci, které nebyly až tak poškozené. Když prováděl obě prohlídky konstrukce, tak nepůsobila zanedbaně a neudržovaně. Ten betonový podklad, do kterého kotvil nové schodiště, tam asi byl, svědek ten beton asi sám nezhotovoval. Tehdy neshledal žádné vady, na které by upozornil a které by nikdo nechtěl, aby je svědek odstranil. Když ty práce provedl, tak na té konstrukci nebyly žádné vady, na které by žalovanou upozornil a které by nebyly odstraněny. Podle svědka tehdy při těch prohlídkách nebylo nutné použít vlhkoměr. Vlhkoměr se však používá spíš při kontrolách v uzavřených prostorech, kde to nevětrá. V současné době údržbu u žalované neprovádí, neboť není o co se tam starat, když už tam není ani ta konstrukce, kterou zhotovil svědek. U žalované proběhla zásadní rekonstrukce a to schodiště je nyní betonové, přičemž zábradlí je teď z kovu a ze skla. Když tehdy přijel po tom zřícení, tak tam byly akorát ty sloupy, které nesou tu podestu, jinak podlaha podesty byla pryč. Tehdy při zhotovení nové konstrukce tedy použil stávající sloupy, ke kterým připojil schodnice, ale neudělal by to, pokud by to dřevo sloupů bylo špatné. Pokud jde o vlhkost, kterou stanovil znalec v závěru znaleckého posudku jako jednu z příčin, tak je pravdou, že pokud jde o ten podklad, který je na zemi, podpírá schodnici a je dřevěný, tak tam vlhkost patrná na těch fotografiích je, ale svědek nesouhlasí s tím, že by tahle vlhkost a ten nevhodný podklad byly příčinou toho zřícení. Podle jeho názoru příčinou toho zřícení bylo přetížení, neboť pokud by to bylo dole vlhké a shnilé, tak jediné, co by to schodiště udělalo, tak že by se to ještě více opřelo o ten podklad, podlomilo by se to, ale tady došlo k tomu, že se to zřítilo ze shora, někde tam z toho osedlání, kde schodnice nasedala na trám.

16. Při závěrečném jednání dne 8. 4. 2021 soud vyslechl statutárního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], svědkyni [jméno] [příjmení], svědka [jméno] [příjmení] a soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení].

17. Z výpovědi statutárního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že absolvoval Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity a pozici statutárního zástupce žalované, tedy předsedy představenstva, zastává už 20 let. Byl to on, kdo po výběrovém řízení za žalovanou písemně sjednal smlouvu o dílo na zhotovení schodiště, které vyrábělo truhlářství [příjmení], a to asi v roce 2011. Stavebně sídlo golfového klubu spadá pod [ulice] úřad u Městského úřadu Hluboká nad Vltavou, který po dokončení provedl kolaudaci. Po zhotovení a dodání stavby proběhla standardně fakturace a byla poskytnuta záruka na dobu 5 let, v rámci které zhotovitel prováděl nátěry konstrukce, a to minimálně jednou, ale možná dvakrát ročně. Značku nátěru nezná, pravděpodobně se jednalo o speciální na příslušný typ konstrukce a materiálu. Žalovaná konstrukci natírala stejným, doporučeným lakem, jednalo se o lazuru proti houbám, nevzpomíná si, jestli to byl Chemolux, Chemolak nebo Luxol. Když skončila záruka, tak žalovaná najala jinou odbornou firmu, která pokračovala v údržbě a opravách. Kontrola ze strany další najaté firmy probíhala každoročně, a to vždy na konci sezóny, přičemž před zahájením další sezóny tam probíhala prohlídka, péče a údržba. Také zaměstnanci žalované se nadále podíleli na údržbě natíráním, a to pořád tím samým prostředkem. Od zhotovení a dodání schodiště až po jeho zřícení žalovanou nikdo neupozornil na žádnou vadu schodiště a ani na žádnou nutnost opravy. Pokud jde o výměny částí schodiště a podesty, případně terasy, tak ty proběhly vždy na základě vlastního zjištění firmy, kterou žalovaná najala. Příčiny zřícení schodiště dle znalců, tedy nevhodný způsob kotvení schodnice do země, které jednak nebránilo vodorovnému posunu a jednak bylo podložené dřevem, které sbíralo vlhkost ze země a předávalo ji schodnici, přičemž zároveň ještě bylo nevhodně kotveno do části podesty, statutárnímu zástupci žalované známy nebyly. Nevzpomíná si přesně, ale dodavatel schodiště si konstrukci navrhl sám podle svých zvyklostí. Bylo vícero kandidátů na zhotovení schodiště, ze kterých žalovaná vybírala, přičemž každý ze zájemců o dodání schodiště vypracovával nabídku podle vlastního návrhu. Existoval provozní řád golfového klubu, v rámci kterého bylo i ustanovení o tom, jak se návštěvníci mají chovat na dřevěných konstrukcích, a to včetně upozornění, aby se návštěvníci neshromažďovali na dřevěných konstrukcích a lávkách. Provozní řád byl v českém jazyce vyvěšený na nástěnce. Vždy to probíhá tak, že i skupina nebo návštěvník, který neovládá český jazyk, se má možnost seznámit s provozním řádem, respektive jsou tam zaměstnankyně, které to mají v popisu práce a které seznámí návštěvníka s tím, jakým způsobem se má v areálu chovat a pohybovat. Když se stala tato událost, tak tam byla ze zaměstnanců k tomu určená paní [příjmení], tehdy ještě slečna [příjmení]. Sám osobně byl v den, kdy se to stalo, mimo republiku. Ze zaměstnanců žalované byli v areálu určitě zahradníci, maršál a personál restaurace. Když se to stalo, tak mu volala slečna [příjmení], následně měl informace ještě od personálu restaurace, ale neví o nikom, kdo by tu událost tehdy na vlastní oči sledoval. Záznamy o kontrolách schodiště se pořizovaly, respektive podepisovaly se o tom protokoly, které podepisovala jednak firma, která se starala o údržbu schodiště, a jednak ještě k žalované do areálu chodili pracovníci školení v bezpečnosti práce, kteří rovněž procházeli různé dřevěné konstrukce a rovněž o tom podepisovali ten protokol. Protokoly jsou součástí policejního spisu, žalovaná je již předkládala. Každý návštěvník dostane skór kartu, když se u žalované zaeviduje, přičemž ve skór kartě je uvedeno 10 bodů jako místních pravidel. Návštěvník je v nich poučen o tom, jak se do toho areálu vstupuje, přičemž v recepci je nástěnka, kde jsou vyvěšena místní pravidla, která jsou i v prostorách hřiště, a to například u jamky [číslo] kde je velká tabule. Schodiště je provozní, bylo vybudováno k tomu, aby sloužilo k procházení osob, nikoliv k jejich shromažďování. Pokud jde o to, jestli i v zahraničí jsou místní pravidla golfových hřišť v jiných jazycích, než v místních, takto ne, nikde nejsou pravidla například v českém jazyce, je na každém golfistovi, aby se nějakým způsobem s těmi místními pravidly seznámil. Žalovaná ten servis nabízí, děvčata jsou jazykově vybavena. Zpočátku s tou skupinkou slečna [příjmení] hovořila snad v angličtině, ale pak komunikovali hlavně v češtině, neboť se zjistilo, že součástí té skupinky je i dáma, která hovoří česky. Slečna, která poučuje návštěvníka, tak má před sebou provozní řád, který je také uložen na barovém pultu a je vyvěšen na nástěnce. Předpokládá, že slečna poučuje návštěvníka právě podle obsahu provozního řádu, jehož součástí je rovněž poučení o bezpečném provozu a návštěvě golfového hřiště. Poučení na skór kartě je v českém jazyce. U schodiště nebyla žádná varovná cedule nebo nápis, který by zakazoval nebo omezoval shromažďování lidí na schodišti. Schodiště sledoval ze své pozice, kdy se pohyboval v golfovém klubu každý den, tak schodiště viděl, ale aby detailně pozoroval, prohlížel, kontroloval a zkoumal, takto ne, od toho byla právě najatá firma, aby tu kontrolu provedla. Kontaktoval prezidenta klubu v [příjmení], kterého zná, jsou nadále v kontaktu, viděli se osobně, zajímal se o zdravotní stav zraněných návštěvnic. Bezprostředně po té události byl jednak v kontaktu s místní zaměstnankyní a rovněž s prezidentem golfového klubu v [příjmení].

18. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] vyplynulo, že u žalované je zaměstnána asi od roku 2014, a to stále na stejné pozici jako recepční. Nyní je na mateřské, ale v popisu práce měla odbavování klientů před započetím hry, které obsahovalo jednak finanční vyrovnání, dále rozdání skór karet a seznámení s pravidly a s provozním řádem. Pokud se jednalo o skupinku ze zahraničí, tak ovládala anglický jazyk. Provozní řád v cizím jazyce k dispozici nebyl. Pokud jde o tu konkrétní skupinku, tak tehdy za svědkyní přišla vedoucí té skupinky, se kterou svědkyně hovořila anglicky. Pak se k té vedoucí skupinky přidala paní z té skupiny, která hovořila česky, takže komunikace potom přešla do češtiny. Seznámení s provozním řádem tehdy určitě proběhlo, je to její způsob práce. Po finančním vyrovnání předává skór kartu a nadále seznamuje návštěvníka s provozním řádem a místními pravidly. Součástí toho poučení je i upozornění na to, že se návštěvníci nesmí shromažďovat na lávkách a na schodišti. Zvlášť na ten bod o pohybu na lávkách a schodišti návštěvníky neupozorňuje, kdy je upozorní na to, aby se seznámili s pravidly a provozním řádem, sdělí jim, kde je uložený, a vyzve je, aby se na ní obrátili, pokud potřebují něco vysvětlit. Na jméno té kapitánky týmu si nevzpomene, nevzpomene si ani na jméno té paní, která hovořila česky, a to velmi dobře česky. Pokud jde o údržbu těch konstrukcí, tak pan [příjmení] to určitě řeší, řeší to před sezónou, během sezóny i po sezóně. Jak to proběhlo před tím zřícením v roce 2018 nebo ten rok před tím, to si svědkyně nepamatuje, nespadalo to vůbec do náplně její práce. Tehdy, kdy se to zřítilo, tak seděla na recepci. Pak slyšela hluk a dupot, tak se šla podívat, a to už slyšela číšníka, jak volá, ať zavolá záchranku, to zřícení schodiště na vlastní oči neviděla a neviděla na vlastní oči ani to, jakým způsobem se skupinka chovala, když se schodiště zřítilo, neboť z recepce na schodiště výhled nemá. Tehdy od někoho slyšela, že se ta skupinka shromáždila na schodišti, chtěli se fotit a nějak tam skotačili. Už neví, jestli tam tehdy byla nějaká varovná cedule na tom schodišti o zákazu shromažďování. O tom skotačení se jí zmiňovali asi spíš hráči, kteří byli na hřišti, ale kdo konkrétně, to si nepamatuje. Už si nevzpomíná ani na to, jakým konkrétním způsobem tam ty návštěvnice měly skotačit. Paní, která hovořila tehdy česky, tak byla součástí skupiny návštěvnic. Po odbavení se celá skupina přesunula k nástěnce, u ní hovořili německy, takže předpokládá, že probírali provozní řád. Německy umí pouze základy, takže rozuměla pouze něco. Neví, zda se může stát, aby nějaký návštěvník tu recepci úplně obešel, aniž by si vyzvedl skór kartu, ale není to ani v zájmu návštěvníka, neboť pokud nemá skór kartu, tak si nemá ani kam zapisovat výsledky a celá ta hra je pro něj k ničemu.

19. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že stále podniká jako truhlář, ale poslední 4 roky se zabývá tím, že vyrábí pouze výstavní stánky. Schodiště pro žalovanou vyráběl, a to za pomoci kolegy, který byl také osobou samostatně výdělečně činnou. Schodiště vyráběli podle vlastního návrhu, přičemž schody byly součástí celé terasy, kterou také vyráběli. Pokud jde o povolovací řízení a kolaudaci té stavby, tak o kolaudaci nic neví, ale s ohledem na to, že museli předkládat ke každé stavbě nějaký náčrtek a nabídku, tak předpokládá, že tam nějaké povolovací řízení muselo probíhat. Na některé ty stavby existovaly dokonce projekty, ale na to schodiště to nebylo. Tehdy byla uzavírána písemná smlouva na výrobu a zhotovení a dodání toho schodiště. Existovalo vícero nabídek na vydání schodiště. Po dodání proběhla řádná fakturace. Pokud jde o záruku, tak nebylo to písemně podchyceno, ale vzhledem k tomu, že v tom areálu pracovali i v dalších letech, vyměňovali na té terase nějaké prvky, tak vlastně za tu práci ručili. Prováděli nátěry a je mu známo, že nátěry prováděli i zaměstnanci toho rezortu, potkávali se tam s nimi. Po výrobě schodiště natřeli přípravkem, který se jmenoval asi Chemolux a který používali na venkovní prvky, neboť je určený do exteriéru a naopak nikoliv do interiéru, z toho důvodu ho tehdy použili. Prvky v exteriéru se musí Chemoluxem natřít aspoň dvakrát nebo třikrát po zhotovení, pak aspoň jednou nebo dvakrát každý rok. Pokud jde o to, zda nátěru Chemoluxem má předcházet ještě nátěr jiným přípravkem, tak podle svědka se to natřít může a nemusí, záleží na výrobci. Na etiketě u Chemoluxu je napsáno, že má zabraňovat hnilobě a plísni, ale jestli je tam na etiketě napsáno i nějaké doporučení, aby se to před tím natřelo ještě fungicidem, tak tím si jistý není. O schodiště se starali ještě asi 3 roky po jeho dodání. Každý rok po dodání schodiště bylo třeba ještě něco udělat, dodělávala se terasa, něco se dodělávalo na recepci, nějaký bar apod., takže při té příležitosti se obnovil 1 nátěr schodiště a terasy. Když pan [příjmení] už nic nepotřeboval, tak se tam v tom areálu přestali objevovat, ale jestli ty nátěry potom převzala nějaká jiná firma, to svědek neví, ale zaměstnanci resortu určitě. Má za to, že to zaměstnanci natírali tím samým, určitě se svědka ptali, čím je to natřené, protože když se vyměňovaly nějaké prvky, tak bylo požadováno, aby to bylo ve stejném odstínu, z toho důvodu se řešil nejen výrobce, ale i odstín, všechno to pak bylo vždy ve stejném odstínu natřeno. Je vyučený truhlář, živnostenský list má od roku 1991 a předtím od roku 1988 byl zaměstnaný také jako truhlář. Pokud jde o způsob kotvení schodnice, a to dole bez pevného ukotvení a nahoře přes kování a vruty, tak takto kotvili schody vždy, to nebylo nic provizorního. Pokud jde o vypodložení dřevem, tak má za to, že pod tím dřevem, kterým to vypodkládal, tak byla buď dlaždice, anebo cihla. Bylo mu jasné, že pokud je ta schodnice vypodložená dřevem, tak bude přes to dřevo natahovat vlhkost, nicméně, podle jeho názoru daleko víc vlhkosti do té schodnice vstupovalo v důsledku deště nebo sněžení, protože to schodiště nebylo ani zčásti zakryté. Podle jeho názoru nebylo příčinou zřícení toho schodiště, že nebylo dole ukotveno, ale to, že se nahoře vytrhlo z toho kotvení. Jinak schodiště nikdy dole nekotvil, neboť schodiště drží vlastní vahou, takže schodiště vždy kotvil pouze nahoře, kde to je třeba. Podle jeho názoru se to nahoře vytrhlo z vrutů v důsledku zatížení těmi lidmi, ale z fotek tu příčinu vytržení úplně poznat nemůže, spíše vychází z toho, co mu tehdy bylo řečeno policisty. Při následné údržbě po 3 roky schodiště sice natíral, musel se tam ohnout, aby to natřel, ale aby cíleně kontroloval místo ukotvení té schodnice dole k zemi, takto ne. Po ty 3 roky, kdy tam probíhaly další práce, tak ty nátěry prováděli komplet na celém schodišti, nebylo to jenom na těch prvcích, které se vyměňovali. Pokud jde o výměny, tak pouze prkna na terase bylo třeba měnit, ale na schodišti se za ty roky, co tam zajišťoval údržbu, nic neměnilo, nebylo potřeba. Po předestření fotodokumentace na č. l. 23 připojeného policejního spisu svědek uvedl, že takovýto způsob kotvení schodiště dole považuje za optimální. Nevidí žádnou známku toho, že by to dřevěné vypodložení bylo shnilé, že by v důsledku nějaké hniloby toho vypodložení došlo k posunu té bočnice. Pokud by k něčemu takovému došlo, pokud by ta vymezovací podložka shnila a zmizela, tak by samozřejmě ty vruty to neudržely, ale nic takového tady nepozoruje, podložka tady pořád je, ale je pravdou, že bočnice schodiště nebyla kotvena do zdi. Tehdy si to nenechali nikým nakreslit, nakreslili a spočítali si to sami. Dnes už je k dispozici i počítačový program, přes který je možné to nakreslit a spočítat, ale ten dříve ještě neměli. Tehdy asi 99 % jejich práce tvořila právě výroba schodišť. Tehdy dostal takové zadání, aby se tam mohli minout 2 hráči golfu, kteří nesli to své vybavení, takže aby to mělo alespoň 120 cm šířku. Jinak to schodiště bylo dimenzováno tak, že uneslo 4, 5 nebo 10 běžných golfistů. Nikdy se nestalo, aby někoho upozorňoval na to, že schodiště potřebuje nějakou opravu, aniž by na takové jeho upozornění bylo ze strany žalované adekvátně reagováno. Tím, jak se tam pohybovali každý rok, tak tím ty práce byly zajištěné. Sám golf nehraje, ten areál jinak nenavštěvoval, takže od poslední údržby asi 3 roky po dodání schodiště už tam nebyl. Podle jeho názoru nebylo chybou tímto způsobem schodiště ukotvit, neboť takto kotvil úplně každé schodiště. Při optimální údržbě byla životnost tohoto schodiště maximálně 10 let. Pokud jiný odborník hovořil o životnosti 100 let, tak svědek tento názor nesdílí, zvlášť pokud jde o dřevo, které je vystaveno povětrnostním vlivům a jedná se o smrk, borovici nebo modřín, z nichž bylo schodiště vyrobeno. Pokud jde o materiál, tak byl požadavek, aby ty nášlapy schodiště vydržely s ohledem na hřeby těch golfistů, takže ty nášlapy byly z modřínu, jinak to bylo ze smrku a borovice, ale co konkrétně z čeho, to svědek neví. Někdy se podle svědka může stát, že hniloba dřeva není na povrchu vidět, neboť je tam ta povrchová úprava a není to patrné. Pokud jde o optimální kontrolu v následujících letech, tak stačilo přijít, očima zkontrolovat zejména to zábradlí, neboť to by bylo podle jeho názoru to první, které by se začalo nějakým způsobem viditelně viklat. Pokud by někdo předem řekl, že se tam bude shromažďovat 30 lidí, tak by to schodiště musel vyrobit úplně jinak. V takovém případě by se pak ale bočnice mohla zlomit v půlce, jak by tam byla namáhána, nevytrhla by se v takovém případě nahoře, pokud by tomu předešel jiným způsobem výroby. Na to, že schodiště navrhl pro 4, 5 nebo 10 lidí, žalovanou žádným způsobem neupozornil, avšak tehdy nemohl přesně uvést, pro kolik lidí to navrhl, i kdyby to nechal spočítat nějakého statika, neboť ten by to spočítal k tomu datu výroby schodiště, když bylo nové, ale těžko by odhadoval, kolik to schodiště unese lidí třeba za 5 nebo za 6 let, kdy do toho materiálu prší a kdy ten materiál má úplně jiné vlastnosti. Je to normální stav, že tam je ve dřevě nějaká vlhkost, která se mění podle toho, jak se mění klimatické podmínky. V důsledku nátěru ta vlhkost neproniká tak hluboko, jako kdyby tam nátěr nebyl, ale přesto do dřeva pronikne, je to normální stav. Na tom schodišti nikdy vlhkost neměřil a neměřil vlhkost ani na jiných svých výrobcích, podle jeho názoru k tomu není žádný důvod. Vlhkost ve dřevě se zjišťuje před tím, než se z něj něco vyrobí, aby se zjistilo, na kolik se podařilo dřevo vysušit, pak už kolikrát k těm výrobkům není přístup a hlavně k tomu podle názoru svědka není ani důvod. I kdyby po letech přišel a změřil vlhkoměrem vlhkost toho schodiště, tak zjistí údaj, který mu k ničemu nebude, na který nebude možné z hlediska údržby toho schodiště nijak reagovat. Pokud je v předložené smlouvě o dílo sjednána záruční doba 60 měsíců, tak ta byla takhle s objednatelem dohodnuta a ta záruka byla dodržena. Pokud se zmiňoval o maximální životnosti 10 let, tak o té nikomu nic neříkal. Nevzpomíná si, že by následné nátěry žalované zvlášť fakturoval, podle jeho názoru to bylo zahrnuté v ceně díla, takto byla ta cena stanovena, aby zahrnula i náklady na následné nátěry.

20. Z výpovědi soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že nemá, co by na znaleckém posudku, který zpracoval pro účely trestního řízení, měnil, opravil nebo k němu doplnil, na jeho závěrech, které tehdy shrnul, setrvává. Dole se mu nelíbilo ukotvení z toho důvodu, že to bylo v podstatě položené pouze na štěrku, nijak jinak to ukotveno nebylo. Nahoře se mu nelíbily vruty, kterými to bylo přiděláno k té podestě. Znalec měl možnost prozkoumat pouze druhou část toho schodiště, tu druhou bočnici, ale předpokládá, že obě byly stejné. Pokud jde o podložku, která ležela dole na štěrku a která byla ze dřeva, tak nějaká degradace materiálu na těch fotkách patrná byla, ale to nemělo vliv na destrukci schodiště. I kdyby došlo k poklesu té bočnice toho schodiště třeba o centimetr v důsledku právě degradace materiálu té dřevěné podložky, tak by se ta bočnice nahoře z těch vrutů nevytrhla. K vytržení té bočnice z těch vrutů došlo v důsledku toho, že se na tom schodišti shromáždil větší počet lidí a v důsledku toho, jakým způsobem se tam ti lidé chovali, neboť pokud tam měli poskakovat, jak se znalci doneslo, tak právě vyvolali velký stav namáhání toho schodiště. Pokud tehdy vycházel z těch informací, jaký počet osob se tam měl na schodišti nacházet a jakým způsobem se měli chovat, tak neměl k dispozici spisový materiál, ale vycházel z informací od zadavatele posudku. Neměl možnost vidět to zborcené schodiště in natura, ta bočnice, která tehdy spadla, tak byla v té době už nahrazena novou, což měl možnost vidět. Na místě zjistil, že druhá bočnice, která zůstala zachována, tak nadále sloužila i jako součást toho opraveného schodiště, byly vyměněny pouze ty díly, které se zbortily a poškodily. Na té bočnici, která zůstala zachována, tak ačkoliv nebylo kotvení nahoře žádným způsobem vylepšeno a vyztuženo, tak sloužilo v té podobě dál a nejevilo žádné známky nějaké nefunkčnosti. Na té straně, která zůstala zachována, tak bylo znát, že ta dřevěná podložka už je zasažena hnilobou. Ta nová strana byla také znovu vypodložena, nebylo provedeno žádné pevné kotvení proti posunu, ale znalec neví, čím to bylo tehdy nově vypodloženo. Tehdy říkal žalované, že ten způsob kotvení těch bočnic není úplně optimální. Bylo mu řečeno, že to slouží k tomu, aby se tam pohybovaly 2 nebo 3 osoby, takže z tohoto pohledu má za to, že nebylo třeba s tím nic dělat, nicméně bylo mu zároveň řečeno, že to je stejně pouze dočasné schodiště, že se to má nějak celé předělávat. Pokud seřadil ve znaleckém posudku pořadí těch příčin, které se podílely na destrukci schodiště, tak je řadil i z toho pohledu, že pokud by měl to schodiště vyrábět sám, tak by pro něj asi bylo jednodušší napevno ukotvit tu bočnici toho schodiště dole, neboť pak by se nemusel zabývat důkladnějším ukotvením té bočnice nahoře, ale pokud by výrobce neudělal to kotvení dole, tak by té situaci mohl předejít i tím, že by tu bočnici důkladněji kotvil nahoře. Mohlo se stát i to, že pokud by se tehdy nepohybovala na schodišti velká skupina lidí, tak by schodiště sice přežilo delší dobu, ale nadále by mohlo dojít k destrukci třeba v důsledku menšího zatížení menším počtem lidí někdy později. Pokud jde o kotvení, tak je podle znalce nastejno, jestli se to důkladně ukotví nahoře, anebo se to ukotví napevno dole, to z hlediska procentuálního vyjádření té příčiny vychází nastejno. Znalci by připadalo jednodušší ukotvit bočnici dole napevno, z toho důvodu to uvedl na prvním místě. Zadavatel nemůže poznat, jestli je kotvení toho schodiště uděláno správně nebo není. V prvé řadě by podle znalce měl být zpracován nějaký projekt, ten projektant by za to potom měl zodpovídat. Pokud se takto vyjádřil ve znaleckém posudku, tak odkazuje znovu na to, že jak měl možnost vidět zbývající část schodiště, tak nejevila žádné známky nějakého poškození, byla již po opravě, byla natřená, takže se mu na ní nezdálo nic nevyhovujícího. Pokud jde o dřevěnou konstrukci, tak není způsob, jakým jiným o ni pečovat než ji pravidelně opatřovat nátěrem. Tehdy při té prohlídce viděl, že to natřené je, ten nátěr nejevil známky toho, že by byla za svoji životností. Z tohoto pohledu tedy nebylo na údržbě nic, co by bylo třeba na ni ještě udělat. Je znalcem se specializací na statiku a posuzování konstrukcí staveb, přičemž do jeho oboru spadají i konstrukce dřevěné. Nikdy se nesetkal s tím, že by stavební úřad ve fázi kolaudace požadoval projekt té stavby. Na druhou stranu podle jeho názoru, aby stavební úřad mohl posoudit bezpečnost té stavby, tak by měl mít k dispozici nějaký projekt. Sám ale nemá zkušenost s tím a neví, jestli je projekt bezpodmínečně nutný k výstavbě konstrukce schodiště ze dřeva nebo není.

21. Na základě provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav:

22. Dne 4. 5. 2018 se žalobkyně spolu s dalšími členkami golfového klubu [anonymizováno] v Rakousku účastnila výjezdu na hřiště golfového klubu v [obec], které provozuje žalovaná. Žalovaná hráče, které mají vstoupit na její hřiště, před vstupem informuje prostřednictvím své zaměstnankyně na recepci o nutnosti dodržovat provozní řád, který je vyvěšen na viditelném místě, a to na nástěnce umístěné na recepci, přičemž v něm upozorňuje na povinnosti návštěvníků sportovního areálu, mezi kterými je i zákaz shromažďování se na přechodových lávkách přes vodoteče, na schodištích a zařízeních sloužících jen k procházení osob. Při společném fotografování se pod členkami golfového klubu [anonymizováno] zřítilo dřevěné schodiště vedoucí na terasu restaurace umístěné uvnitř resortu žalované a při jeho pádu žalobkyně utrpěla zranění, které si vyžádalo její ošetření v [nemocnice] do 5. 5. 2018. Zřícené schodiště bylo celodřevěné s pomocnými ocelovými kotvícími prvky a sestávalo se ze dvou přímých ramen navazujících na jednu podestu ve výškové úrovni terasy. Druhé rameno schodiště zůstalo neporušeno. Schodiště bylo zhotoveno na základě smlouvy o dílo ze dne 26. 2. 2011 [jméno] [příjmení], podnikajícím truhlářem s dlouholetou praxí. Zhotovitel k vybudování schodiště zvolil jako materiál dřevo z borovice a navrhl samotnou konstrukci schodiště. Dne 23. 6. 2011 byl k užívání stavby vydán kolaudační souhlas Městským úřadem Hluboká nad Vltavou. Zhotovitel schodiště pak několik dalších let prováděl jeho každoroční kontrolu a doporučil žalované pravidelný každoroční nátěr lazurovacím přípravkem. Žalovaná prostřednictvím svých zaměstnanců schodiště včetně terasy pravidelně dle doporučení 2x ročně natírala. V listopadu 2017 oslovila žalovaná [jméno] [příjmení], živnostníka specializujícího se na dřevostavby, který v listopadu 2017 provedl v resortu žalované kontrolu všech dřevěných venkovních zařízení a doporučil provést na jaře 2018 potřebné opravy s tím, že po zimě mohou vyvstat další potřeby oprav. V březnu 2018 před zahájením nové sezony v resortu provedl opětovnou prohlídku venkovních zařízení resortu, a to včetně předmětného schodiště, na němž shledal vadné dílce a nášlapy, které doporučil k výměně. Opravu a výměnu vadných prvků provedl, v ostatním shledal schodiště v pořádku. Za tímto účelem provedl pouze vizuální kontrolu, neboť jiná kontrola by vyžadovala rozebrání konstrukce. Žalovaná poté schodiště znovu natřela, přičemž předtím jej natírala na podzim roku 2017. Tuto událost prověřovala Policie ČR, a to pro podezření ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, kterého se měl neznámý pachatel dopustit tím, že z pozice zodpovědné osoby za stavebně technické otázky související s realizací stavebních konstrukci náležejících objektu [anonymizována dvě slova] v [obec] jakožto vlastníka a dále pak s jejich kontrolou a s tím spojenou údržbou, od přesně nezjištěné doby do dne 4. 5. 2018 nezajistil řádnou kontrolu technického stavu konstrukčních prvků dřevěného schodiště vedoucího z vyvýšené otevřené terasy objektu na volné prostranství, přičemž z důvodu povětrnostních vlivů došlo u těchto konstrukčních prvků k degradaci a schodiště neodolalo zatížení nejméně 20 osob z řad návštěvníků zařízení, které se z důvodu společného fotografování na tomto schodišti shromáždily, a dne 4. 5. 2018 v době kolem 16:15 hodin došlo k jeho zřícení a pádu všech osob na terén, v důsledku čehož žalobkyně a některé další osoby utrpěly zranění popsaná v posudku s obvyklou dobou léčení v rozsahu od dvou týdnů do čtyř měsíců. Policejní orgán usnesením ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] tuto věc odložil podle § 159a odst. 1 trestního řádu s tím, že nejde o podezření z přečinu, přičemž proti tomuto rozhodnutí byla podána stížnost. Policejní orgán ve věci přibral znalce z oboru stavebnictví, odvětví vady a poruchy staveb, statika stavebních konstrukcí, a to [titul] [příjmení] a dále bylo vyžádáno odborné vyjádření od znalce z oboru dřevozpracování, a to Ing. [jméno] [příjmení]. Oba znalci v posudcích uvedli, že k havárii schodiště došlo v důsledku degradace materiálu vlivem vlhkosti, která byla ovlivněna nevhodným konstrukčním uspořádáním (konstrukční uspořádání kotvení, umístění schodnice v těsném kontaktu s opláštěním prostoru pod terasou). Znalec z oboru dřevozpracování výslovně uvedl, že rozhodující je u dřevěné venkovní konstrukce z jehličnatého dřeva jeho konstrukce, zpracování a údržba, která má spočívat v důkladném ošetření proti biotickým škůdcům, což zřejmě nebylo, pravidelné vizuální kontrole a obnově ochranného nátěru, s tím, při konstrukci je třeba dbát na to, aby dřevěné prvky nebyly v kontaktu se zemí. [příjmení] hnilobný proces a degradace dřevní hmoty je dle znalce pro laika při běžném používání dlouho nepozorovatelná. V rámci trestního řízení byl předložen také znalecký posudek zpracovaný Ing. [jméno] [příjmení], soudním znalcem v oboru statika a posuzování konstrukcí staveb, včetně konstrukcí dřevěných, podle kterého příčinami zřícení schodiště byly v pořadí podle míry vlivu nevhodné provedení spodního uložení schodnice, nedostatečné provedení spoje schodnice s horní podestou a nevhodné chování osob na schodišti. Policejní orgán věc odložil z důvodu, že ke zřícené schodiště došlo v důsledku spojení více faktorů, které nebylo možno předvídat, když zhotovitel vyrobil schody tak, jak to dělá již léta, k výrobě použil zdravé vysušené dřevo, které před montáží ošetřil nátěrem a degradaci dřevní hmoty nebylo možné zjistit při běžné vizuální kontrole a ani při prováděné údržbě. Nikdo tak nemohl předvídat postupující degradaci dřevní hmoty, která na první pohled nebyla patrná, navíc při výrobě nového schodiště bylo rozebráno i druhé rameno schodiště a schodnice u něho shnilá nebyla, ač byly obě schodnice povětrnostním vlivům vystaveny stejnou měrou.

23. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 2924 OZ, podle kterého kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

24. Jedná se tedy v dané věci o odpovědnost za škodu z provozní činnosti, neboť schodiště napojené na terasu restaurace umístěné v golfovém resortu žalované je nutno považovat za věc použitou při provozní činnosti. Občanský zákoník rozšířil oproti staré úpravě možnosti škůdce (provozovatele zařízení) zprostit se povinnosti nahradit újmu, která měla v jeho provozu původ či z jeho provozu vznikla, pokud prokáže, že vynaložil veškerou péči, kterou po něm lze rozumě požadovat, aby k újmě nedošlo. Požadavky, které se v tomto ohledu kladou na provozovatele, aby se mohl povinnosti uhradit způsobenou újmu zprostit, musejí odpovídat tomu, co se od jednajícího v daném oboru očekává jako opatrné jednání dle dosažené úrovně poznání a obecné zkušenosti. Neposuzují se tedy pouze povinnosti stanovené právními předpisy a jejich dodržení či nedodržení ze strany provozovatele, ale v širším smyslu je nutné posoudit, zda provozovatel učinil všechno, co se s ohledem na povahu provozu jeví jako racionální a lze považovat za opatrné jednání. Uplatní se tu pak měřítko standardní péče, jak ji upravuje ust. § 2912 OZ, tedy očekává se, že provozovatel učiní vše, co lze očekávat od osoby průměrných vlastností v soukromém styku a co se od ní v tomto ohledu očekává dle dosažené úrovně poznání a obecné zkušenosti a lze považovat za opatrné jednání. Na provozovatele však v této souvislosti současně nelze klást přepjaté požadavky. Předmětem posuzování soudu tedy bylo, zda žalovaná jako provozovatel golfového resortu učinila taková opatření, která jsou ekonomicky racionální.

25. Žalovaná podle soudu shora uvedenému výkladovému kritériu vyhověla. Pro učinění takového závěru je podstatné zejména to, že stavba byla řádně zkolaudována, a to právě v té podobě, jak byla navržena a zrealizována k tomu sjednanou odbornou firmou, byť v případě napojení ramen schodiště na podestu terasy se tak stalo ne právě vhodným způsobem. Je však třeba vzít v úvahu, že schodiště v této podobě sloužilo svému účelu až do chvíle, kdy se na něm shromáždil větší počet osob, a to v rozporu s upozorněním žalované obsaženým v provozním řádu golfového klubu. Z hlediska případné liberace je dále podstatné to, že před zřícením schodiště byly prováděny jeho pravidelné kontroly, opravy a údržba, přičemž se tak dělo v souladu s doporučením odborných osob, a to včetně zvoleného přípravku používaného k pravidelným nátěrům, byť ani v tomto případě nedošlo ke vhodné volbě. Za zcela zásadní je však nutné považovat to, že před zřícením nic nenasvědčovalo tomu, že k havárii schodiště může dojít, a že ani odborník provádějící na této konstrukci během jara 2018 opravy neshledal v tomto směru žádné závady, resp. vše potřebné před zřícením schodiště opravil. Nebylo ani zjištěno, že by se žalovaná neřídila doporučením odborných firem, případně že někdo z odborníků žalovanou upozornil na nutnost provedení oprav, aniž by takové opravy byly před zřícením schodiště také provedeny. Bez významu není ani to, že v době havárie nebyla překročena životnost konstrukce schodiště a že druhé rameno schodiště, byť stejně nevhodně ukotvené, sloužilo i po havárii a rekonstrukci zřícené části schodiště svému účelu dál, aniž by do způsobu jeho ukotvení bylo zasaženo. Z uvedeného je tedy zřejmé, že ke zřícení schodiště došlo v důsledku překročení maximální nosnosti konstrukce v daném okamžiku, tedy v době pořízení hromadné fotografie, ačkoliv žalovaná v rámci provozního řádu zakázala shromažďování návštěvníků na těchto dřevěných konstrukcích. Pokud žalovaná zajistila možnost zprostředkovat svým zahraničním návštěvníkům v českém jazyce sepsaná pravidla chování v areálu jejich přetlumočením do anglického jazyka prostřednictvím svých zaměstnanců v recepci, pak shora uvedenému kritériu vyhověla, neboť soudu není známo, že by platné právní normy provozovateli golfového klubu ukládaly povinnost vyvěsit ve svých prostorách provozní řád s pravidly chování i v některém z cizích jazyků. Podle názoru soudu však bylo naopak povinností žalobkyně, aby se s místními pravidly chování před vstupem do areálu seznámila, a to buď prostřednictvím recepční, anebo i jiného návštěvníka ovládajícího oba jazyky, byl-li takový na místě skutečně přítomen. Pokud tak neučinila a v areálu žalované se spolu s ostatními návštěvníky z řad členek golfového klubu [anonymizováno] pohybovala bez znalosti zákazu shromažďování na dřevěných konstrukcích, nelze škodu vzniklou v důsledku zakázaného přetížení schodiště přičítat žalované, která svým povinnostem naopak dostála, jak vyplynulo z provedeného dokazování, neboť příčiny havárie spočívaly v samotné konstrukci schodiště, která nebyla vhodně navržena a realizována a kterou pro žalovanou zhotovila odborná firma s vlastním doporučením materiálu i typu této konstrukce, a dále i v degradaci materiálu, která byla při běžné vizuální kontrole, tedy i pro žalovanou jako laika, nezpozorovatelná. Žalovaná o schodiště pravidelně pečovala, a to jak sama prostřednictvím svých zaměstnanců, když jej dvakrát ročně natírala ochranným nátěrem, který jí byl přímo doporučen zhotovitelem schodiště, tak i prostřednictvím odborných osob, které za tímto účelem najímala a nechávala prohlédnout, doporučit a následně i provést potřebné opravy. Tyto pravidelné kontroly a nutné opravy byly prováděny od počátku zhotovení schodiště, a to nejprve samotným zhotovitelem, později jinou osobou s dlouholetou praxí v daném oboru, přičemž naposledy tyto kontroly a následné doporučené opravy byly prováděny před nehodou v listopadu 2017 a v březnu 2018. Žalovaná tak z pohledu soudu nemohla učinit více, než učinila, aby případné nehodě předešla, včetně provádění jeho pravidelného ošetření tak, jak o tom byla odbornou firmou (zhotovitelem) poučena. Podle názoru soudu nelze po žalované spravedlivě požadovat, aby nad rámec svého poučení ze strany zhotovitele schodiště, kterého si najala jako odbornou firmu s dlouholetou praxí v budování venkovních schodišť, nedůvěřovala v jeho odbornou způsobilost a nerespektovala jeho doporučení o způsobu ošetření a následné údržby dřevěné konstrukce. Námitku žalobkyně, že zhotovitelem byl k nátěru zvolen a žalované doporučen produkt z pohledu protibiotické ochrany nedostačující, tak nelze považovat za důvodnou.

26. S ohledem na zjištěné skutečnosti již soud neprováděl další označené důkazy, a to pro nadbytečnost, neboť provedené dokazování skýtalo dostatečný podklad pro rozhodnutí ve věci, když další důkazy navržené ze strany žalobkyně měly směřovat k prokázání výše škody, kterou proti žalované uplatnila, popř. měly směřovat k prokázání skutečností, které soud s ohledem na shora uvedené posouzení věci nepovažoval za významné, neboť žalobkyně jimi hodlala zejména prokázat svá tvrzení o tom, že nebyla žádným způsobem poučena o provozním řádu žalované a nutnosti jej dodržovat, že chování žalobkyně a ostatních členek jejího klubu na schodišti bezprostředně před havárií nemělo vliv na zřícení schodiště a neodpovídalo žalovanou tvrzenému nevhodnému poskakování této skupiny na schodišti bezprostředně před jeho pádem. Soud se blíže nezabýval ani tvrzením žalované o konzumaci alkoholických nápojů žalobkyní a ostatních hráček před pořizováním společné fotografie v restauraci, neboť to pro rozhodnutí ve věci nepovažoval za právně významné.

27. Vzhledem k tomu, že na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaná se zprostila odpovědnosti za škodu z provozní činnosti ve smyslu shora citovaného ustanovení, žalobu zcela zamítnul.

28. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je odůvodněn jednak ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, a dále ustanovením § 150 o.s.ř. podle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo z části přiznat.

29. O náhradě nákladů tohoto řízení tedy soud rozhodoval podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a za použití ust. § 150 o.s.ř., kdy jako důvod hodný zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení procesně úspěšné žalované a vedlejšímu účastníku na její straně v plné výši shledal jak v okolnostech, tak i povaze tohoto sporu. Žalobkyně, která utrpěla v areálu golfového hřiště provozovaného žalovanou zranění, které si vyžádalo její převoz do nemocnice, uplatnila nárok na náhradu škody proti žalované za situace, kdy si nemohla být vědoma toho, jakým způsobem žalovaná věci, které jsou součástí jejího provozu, udržovala, či zda se dostatečně soustředila na zajištění bezpečí osob, které se v rámci její podnikatelské činnosti a za příslušný poplatek pohybují v jejím areálu. Soud ovšem zároveň vzal v úvahu, že žalobkyně byla v řízení právně zastoupena stejným právním zástupcem, který u zdejšího soudu v obdobném sporu pod sp. zn. [spisová značka] jako žalující stranu zastupoval jinou poškozenou z téže události, při které došlo ke zranění žalobkyně, jež vystupuje v tomto řízení, tedy žalobkyně mohla včas procesně reagovat na výsledky dokazování provedeného v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. S přihlédnutím k tomu, že při události, která se stala dne 4. 5. 2018 v areálu golfového klubu žalované v [obec], došlo ke zranění i dalších osob z řad členů golfového klubu [anonymizováno] v Rakousku, kteří se případně také mohou domáhat přiznání práva na náhradu vzniklé újmy, přičemž jak žalovaná, tak i vedlejší účastník na její straně nesly náklady řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] ze svého, a proto má soud za to, že by úplné nepřiznání práva na náhradu nákladů tohoto řízení s odkazem na ust. § 150 o.s.ř. bylo vůči žalované a vedlejšímu účastníkovi na její straně nepřiměřenou tvrdostí, a rozhodl tedy o náhradě nákladů tohoto řízení tak, že žalované a vedlejšímu účastníkovi na její straně zčásti přiznal vůči neúspěšné žalobkyni právo na jejich náhradu pouze v rozsahu jedné poloviny, neboť je nutné vzít v úvahu i výchovný aspekt této povinnosti při neúspěchu ve sporném řízení a upozornit na upozornit na procesní odpovědnost žalující strany při vyhodnocení dostupných informací v souvislosti s podáním žaloby a volby dalšího adekvátního postupu v obdobném řízení, neboť po žalované a vedlejšímu účastníkovi na její straně nelze spravedlivě požadovat, aby přes plný úspěch nesly v každém takovém sporu náklady řízení ze svého a žalující strana tak případně nemusela k podání žaloby přistupovat odpovědným způsobem.

30. Žalovaná správně vyčíslila účelně vynaložené náklady řízení na právní zastoupení advokátem v celkové částce 64 275 Kč, z toho odměna za jeden úkon právní služby činila podle ust. § 7 bodu 5 citované vyhlášky při tarifní hodnotě 130 983 Kč (5 061,19 EUR a směnném kurzu 25,88 [spisová značka] dle ČNB ke dni 8. 4. 2021) částku 6 340 Kč, tedy celkem 50 720 Kč za 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení dne 2. 1. 2019, sepis vyjádření dne 4. 2. 2019, sepis vyjádření dne 19. 10. 2019, sepis vyjádření dne 25. 11. 2019, účast na jednání dne 19. 10. 2020 nepřesahující 2 hodiny, účast na jednání dne 7. 1. 2021 nepřesahující 2 hodiny a účast na jednání dne 8. 4. 2021 přesahující dvě hodiny) a paušální náhrada hotových výdajů činila podle ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky po 300 Kč za 1 úkon právní služby, celkem ve výši 2 400 Kč za 8 úkonů právní služby, přičemž podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. pak z takto určené odměny a náhrady hotových výdajů náleží vedlejšímu účastníkovi na straně žalované 21 % DPH. Soudem přiznaná jedna polovina z výše uvedené celkové částky 64 275 Kč pak činí 32 137,50 Kč. 31. [ulice] účastník na straně žalované také správně vyčíslil účelně vynaložené náklady řízení na právní zastoupení advokátem v celkové částce 72 909,76 Kč včetně DPH, z toho hotové cestovní výdaje podle ust. § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, činily při cestách, a to vždy osobním motorovým vozidlem tov. zn. Škoda, typ Octavia, [registrační značka], při průměrné spotřebě 4,9 litru benzinu Natural 95 na 100 km a při ujeté vzdálenosti 2 x 137 km, na jednání z [obec] do [obec] a zpět dne 19. 10. 2020 částku 1 580 Kč (podle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při náhradě 4,20 Kč za 1 km a při ceně 32 Kč za 1 litr benzinu Natural 95), dne 7. 1. 2021 částku 1 578 Kč a dne 8. 4. 2021 částku 1 578 Kč (v obou případech podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při náhradě 4,40 Kč za 1 km a při ceně 27,80 Kč za 1 litr benzinu Natural 95), dále náhrada za promeškaný čas podle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 citované vyhlášky činila při každé z uvedených cest 8 x 100 Kč, tedy celkem 2 400 Kč, odměna za jeden úkon právní služby činila podle ust. § 7 bodu 5 citované vyhlášky při tarifní hodnotě 130 983 Kč (5 061,19 EUR a směnném kurzu 25,88 [spisová značka] dle ČNB ke dni 8. 4. 2021) částku 6 340 Kč, tedy celkem 50 720 Kč za 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení dne 14. 3. 2020, sepis vyjádření dne 16. 3. 2020, vyjádření k odvolání žalobkyně dne 3. 5. 2020, účast na jednání dne 19. 10. 2020, písemné podání ze dne 25. 11. 2020, účast na jednání dne 7. 1. 2021 a účast na jednání dne 8. 4. 2021 přesahující dvě hodiny) a paušální náhrada hotových výdajů činila podle ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky po 300 Kč za 1 úkon právní služby, celkem ve výši 2 400 Kč za 8 úkonů právní služby, přičemž podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. pak z takto určené odměny a náhrady hotových výdajů náleží vedlejšímu účastníkovi na straně žalované 21 % DPH. Soudem přiznaná jedna polovina z výše uvedené celkové částky 72 909,76 Kč pak činí 36 454,88 Kč.