Okresní soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

28 C 88/2020

č. j. 28 C 88/2020-141

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-11-11 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCB:2021:28.C.88.2020.1

Citované zákony (9)

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Eduardem Levým v právní věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO , se sídlem adresa žalobkyně , právně zastoupené Mgr. jméno příjmení , advokátem, se sídlem adresa , proti; žalované: ; právnická osoba , IČO , se sídlem adresa žalované , právně zastoupené Mgr. jméno příjmení , advokátem, se sídlem adresa , o zaplacení částky 9 471 EUR s příslušenstvím,

I. Žaloba se zcela zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů tohoto řízení částku 110 073,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na náhradu nákladů tohoto řízení částku 4 486,06 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 6. 5. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit jí částku 9 471 EUR se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za období od 8. 5. 2018 do zaplacení a náhradu nákladů tohoto řízení, a to s odůvodněním, že žalobkyně je obchodní společností zřízenou podle českého práva, která se zabývá silniční motorovou dopravou nákladní provozovanou vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 t. Žalovaná je obchodní společností zřízenou podle českého práva zabývající se výrobou součástek pro automobilový průmysl. Žalovaná u žalobkyně poptávala přepravní službu, a to přepravu ze [anonymizováno] (Německo) do [příjmení] [jméno] ze dne 30. 11. do 1. 12. 2017 do 06:00 hodin, a to na základě objednávky [číslo] ze dne 29. 11. 2017. Žalobkyně tuto objednávku žalované akceptovala a zavázala se přepravu dle sjednaných podmínek realizovat. Žalobkyně v daném smluvním vztahu vystupovala po celou dobu jako dopravce, i když přepravu finálně realizovala prostřednictvím další osoby, a to společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], avšak žalobkyně tuto informaci žalované nesdělovala. Přepravované zboží bylo doručeno žalobkyni na místo určení až dne 2. 12. 2017 po 12. hodině. Žalobkyně překročila dodací lhůtu, když k vykládce zásilky u příjemce, a to společnosti [právnická osoba] (dříve [příjmení] [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa] 74 [obec], došlo až dne 2. 12. 2017, a to přibližně ve 12:00 namísto původně sjednaného termínu 1. 12. 2017 do 06:00 hodin. V důsledku překročení dodací lhůty došlo ke škodě u příjemce, a to k nutnosti zastavení výrobní linky, když tuto škodu příjemce vyúčtoval odesílateli zásilky, tedy žalovanému ve výši 9 708 EUR. Tuto částku pak žalovaná vyúčtovala žalobkyni jako náhradu škody ze smluvního vztahu ze smlouvy o přepravy a žalobkyně tuto částku uhradila. Žalovaná u žalobkyně opožděnou přepravu zásilky reklamovala dne 7. 12. 2017 s následným uplatněním náhrady škody ve výši 9 708 EUR podle jejího vyúčtování provedeného příjemcem zásilky. Žalobkyně následně upozornila společnost [právnická osoba], že úhradu této škody bude požadovat po ní. Dne 7. 5. 2018 žalobkyně žalované jím nárokovanou částku 9 708 EUR uhradila v domnění, že za tuto škodu skutečně odpovídá. Vzhledem k tomu, že [právnická osoba] [anonymizováno] odmítla žalobkyni tuto škodu nahradit, podala na ni žalobkyně u Okresního soudu v Karviné žalobu o její úhradu. Řízení bylo před Okresním soudem v Karviné vedeno pod sp. zn. [spisová značka], avšak v řízení nebylo prokázáno, že by ke způsobení škody, tedy k opoždění dodání zásilky žalobkyní, respektive jeho smluvním partnerem, došlo úmyslně anebo v důsledku hrubé nedbalosti, tedy zaviněním, které je ve smyslu článku 29 odst. 1 úmluvy CMR považováno za rovnocenné úmyslu, kdy přitom v nákladním listě nebyla uvedena částka zvláštního zájmu na dodání zásilky pro případ překročení dodací lhůty, což platí analogicky i pro vztah žalobkyně a žalované. Spoluzavinění odesílatele (žalované) na vzniku škody způsobené pozdním dodáním zásilky se ukázalo jako nemalé. Žalovaná byla již 2 dny v prodlení s dodávkou zboží, přesto termín nakládky posunula až do ranních hodin dne 1. 12. 2017. Příjemce zásilky se k dotazu soudu vyjádřil, že součástky byly zasílány pravidelně vždy každý týden v úterý, v daném případě měly být dodány již 28. 11. 2017. Žalovaná, i když si musela být této skutečnosti vědoma, přesto neumožnila žalobkyni nakládku dne 30. 11. 2017 po 17. hodině. Za situace, kdy škoda nevznikla úmyslným jednáním či hrubou nedbalostí žalobkyně či osoby, která za přepravce přepravu skutečně prováděla a kdy přitom v nákladním listě nebyla uvedena částka zvláštního zájmu na dodání zásilky pro případ překročení dodací lhůty, odpovídá žalobkyně za škodu vzniklou překročením dodací lhůty pouze do výše dovozného dle článku 23 odst. 5 úmluvy CMR, tedy do částky 260 EUR. Žalobkyně má za to, že bylo prokázáno, že 7. 5. 2018 uhradila žalované částku 9 708 EUR bez právního důvodu, neboť za škodu vzniklou na straně příjemce zásilky v tomto rozsahu neodpovídala, a proto právní zástupce žalobkyně zaslal žalované 11. 10. 2019 předžalobní výzvu k úhradě bezdůvodného obohacení, avšak žalovaná dopisem ze dne 11. 11. 2019 tento požadavek žalobkyni odmítla.

2. Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl platebním rozkazem, proti kterému podala žalovaná včas odpor. V rámci dodatečného odůvodnění odporu žalovaná uvedla, že žalobkyně na žádném místě žaloby neuvádí, z jakého důvodu požaduje právě částku 9 471 EUR, nicméně zřejmě se bude jednat o rozdíl částek 9 708 EUR a 237 EUR (přisouzených rozsudkem Okresního soudu v Karviné v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyně neustále odkazuje na výsledek soudního sporu se společností [právnická osoba], která pro žalobkyni přepravu realizovala, avšak tento argument je zcela irelevantní, neboť primárně se soud musí zabývat otázkou vzniku právě zmíněného bezdůvodného obohacení. K zaplacení částky 9 708 EUR ze strany žalobkyně došlo na základě právního důvodu, kterým byla dvoustranná dohoda stran, a to žalobkyně a žalované o náhradě škody a o způsobu této náhrady, respektive povinnost žalobkyně k náhradě škody podle smlouvy uzavřené mezi stranami na základě akceptované objednávky přepravy. Dne 29. 11. 2017 žalovaná objednala u žalobkyně objednávku [číslo] spěšnou přepravou z [jméno] [příjmení] [anonymizováno 7 slov] (mateřská společnost žalované) do [anonymizováno] [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]) v [obec]. Se [právnická osoba] s.r.o. žalovaná dlouhodobě spolupracovala a pravidelně jednou týdně jí zpravidla dodávala zboží, které tato dále zpracovávala ve svém závodě. V objednávce měla žalobkyně explicitně uvedeno datum požadované vykládky 1. 12. 2017 v 6:00 hodin. Žalobkyně již samotnou nakládku zboží provedla bez jakékoliv avizace žalované se značným zpožděním, poté informovala po dobu přepravy žalovanou nepravdivě, případně jí neinformovala vůbec o aktuálním průběhu přepravy, respektive ji dne 1. 12. 2017 poté, co vozidlo s přepravovaným zbožím nedorazilo na místo vykládky ve smluvený čas v 6:00 hodin, ujistila žalovanou, že dorazí v náhradním termínu téhož dne mezi 14. a 15. hodinou. Vše je uvedeno v reklamačním protokolu ze dne 7. 12. 2017, který žalovaná žalobkyni zaslala a který žalobkyně nikterak nerozporovala. Žalobkyně požadovanou náhradu škody v částce 9 708 EUR nesporovala a dohodla se se žalovanou na zaplacení této částky takovým způsobem, že žalobkyně o vzniku škody věděla od prosince 2017 s tím, že již od této doby probíhala z její strany vyjádření v tom smyslu, že tuto škodu žalované nahradí. Žalobkyně i žalovaná pak čekaly na vyčíslení škody ze strany [anonymizováno] [právnická osoba], ke kterému došlo ve faktuře [číslo] vystavené touto společností dne 26. 2. 2018. Škoda byla [právnická osoba] s.r.o. zaplacena na základě faktury [číslo] mateřskou [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno 5 slov]., která poté tuto částku vyfakturovala žalované fakturou [číslo]. Poté, co žalovaná žalobkyni sdělila výši škody, žalobkyně souhlasila s její úhradou tak, jak se spolu žalobkyně a žalovaná dohodly. Následně tedy dne 31. 3. 2018 vystavila žalovaná fakturu [číslo] znějící na částku 9 780 EUR. Reklamační protokol byl zasílán žalobkyni již dříve, přičemž žalobkyně tuto částku dle domluvy a bez jakýchkoliv námitek v plné výši dne 7. 5. 2018 odeslala ze svého účtu na účet žalované. Žalobkyně tedy zaslala žalované e-mail ze dne 9. 5. 2018, jehož předmětem bylo potvrzení o provedené platbě a konstatování o vyřízení celé věci a doufání v další spolupráci. Žalobkyně nikdy žádným způsobem ani náznakem nepodmiňovala zaplacení náhrady škody úspěchem vymáhání této částky po jakémkoli dalším subjektu, respektive po společnosti [právnická osoba] K náhradě škody se naopak od počátku dobrovolně hlásila a o způsobu jejího zaplacení žalované se s touto dohodla. K prokázání těchto skutečností navrhla žalovaná provést výslech svědků, a to [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], když [jméno] [příjmení] je zaměstnankyní žalované, která v jejím zastoupení o dohodě o náhradě škody komunikovala s [jméno] [příjmení], který tak činil v zastoupení žalobkyně. [jméno] žalobkyně však v článku III. žaloby uvádí, že částku 9 708 EUR zaplatila žalované jako náhradu škody ze smlouvy o přepravě. Podpůrně žalovaná navrhuje vyslechnout také Ing. [jméno] [příjmení], a to vedoucího finančního oddělení a logistiky žalované jako osobu informovanou o průběhu věci. V žádném případě se tak nejednalo o bezdůvodné obohacení, respektive o plnění bez právního důvodu. Pokud by bylo návrhu žalobkyně přisvědčeno, došlo by k popření právní jistoty účastníků závazkových vztahů, neboť bezdůvodné obohacení pojmově vylučuje existenci konkrétního spravedlivého, v tomto případě právního důvodu plnění. Úmysl žalobkyně o tom, jak bude škodu regresně vymáhat, je v konsekvencích závazkového vztahu mezi žalobkyní a žalovanou bezpředmětný, neboť žalobkyně svým úspěchem v této věci nikdy zaplacení náhrady škody nepodmiňovala. Žalobkyně škodu uhradila, e-mailem ze dne 9. 5. 2018 o tom žalovanou informovala a připojila, že doufá, že tímto je věc vyřízená a s žalovanou bude dále spolupracovat. Ani zde nepadlo zmínky o tom, že by se mělo jednat o něčím podmíněné plnění dohody o náhradě škody. Dne 4. 12. 2017 zaslala žalobkyně žalované e-mail, ve kterém se omlouvá, čímž vyjadřuje svou odpovědnost. Podle žalované je dohoda o náhradě škody doposud v platnosti a žalobkyně od ní neodstoupila a ani nijak neiniciovala její ukončení. Již v této fázi by provedeným dokazováním mělo být soudem postaveno na jisto, že zde nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni nesvědčí. I kdyby se o bezdůvodné obohacení jednalo, což žalovaná sporuje, odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Předpokladem vyloučení nároku na vrácení toho, co obohacený nabyl, je, aby si plnitel v okamžiku, kdy poskytuje plnění, byl vědom toho, že nemá povinnost plnit. K tomu žalovaná odkazuje přímo na žalobu, kde žalobkyně odvozuje z vlastního neúspěchu v soudním sporu se společností [právnická osoba] svou absenci odpovědnosti za škodu. I přes to, že měla žalobkyně minimální pochybnosti o tom, zda za škodu odpovídá, již několik měsíců poté, a to 7. 5. 2018 žalované plnila. Dá se minimálně předpokládat, že díky žalobkyni úmyslu škodu vymáhat po společnosti [právnická osoba], který pojala již bezprostředně po předmětné události v prosinci 2017, disponovala stejným vědomím o tom, že žalované bude plnit bez právního důvodu, jaké předstírá nyní v žalobě. Jestliže žalobkyně tvrdí, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o přepravě, žalovaná poukazuje již na svůj dříve předestřený názor v přípise ze dne 11. 11. 2019, který byl vyjádřený v předžalobní upomínce, ve kterém žalovaná zhodnotila, že se jednalo o smlouvu zasilatelskou, na kterou se použijí příslušná ustanovení příslušného zákoníku upravující tento smluvní typ, a sice ustanovení § 2471 a následující OZ. Není podle žalované rozhodné, jaká byla míra zavinění společnosti [právnická osoba], tedy zda škoda vznikla v důsledku jejího úmyslného jednání či hrubé nedbalosti, což jsou podmínky, pro které lze dle úmluvy o CMR nárokovat náhradu škody vyšší než ve výši dovozného, nýbrž podstatné je odpovědnostní postavení přímo žalobkyně vůči žalované z uzavřené zasilatelské smlouvy a obecné úpravy odpovědnosti v českém občanském právu. Žalobkyně vůči žalované vystupovala jako špeditér, tedy shodně jako se prezentuje na svých webových stránkách, měla tedy zajistit komplexní servis v oblasti dopravy a spedičních služeb. Tím, že objednala samotnou přepravu u svého subdodavatele, nedošlo z její strany ke splnění závazku. V případě zasilatelské smlouvy, respektive speditérství jako takového, je cílem zajistit tzv. přepravu zboží na klíč, kdy jde o komplexní logistická řešení umožňující výrobcům, respektive prodejcům zboží plně se soustředit na předmět jejich činnosti a veškeré činnosti související s tokem zboží nechat v péči zasílatele. Úkolem zasílatele je v přepravním řetězci zajistit pro svého příkazce vše potřebné k tomu, aby se zásilka dostala od odesílatele k příjemci. V tomto ohledu žalobkyně bezpochyby své povinnosti nesplnila, v důsledku čehož došlo ke vzniku předmětné škody. Žalobkyně prostřednictvím e-mailu ze dne 29. 11. 2017 poptala u žalované spěšnou přepravu zboží a zvýraznila požadavek na dodání zboží do 1. 12. 2017 v 6:00 hodin. V přepravním příkazu také žalovaná specifikovala termín nakládky 30. 11. 2017 ve 13:00 hodin a termín vykládky 1. 12. 2017 v 6:00 hodin u [právnická osoba] s.r.o. Žalobkyně se vůči termínu stanoveným v objednávce nikdy a nikterak neohradila. S hodnotou zvláštního zájmu na dodání zásilky neoperují příslušná ustanovení občanského zákoníku o zasilatelské smlouvě, nýbrž úmluva o CMR, kterou však lze aplikovat toliko na vztah mezi žalobkyní a jejím subdodavatelem, konkrétně společností [právnická osoba], nikoli na zasilatelskou smlouvu uzavřenou mezi stranami. Všeobecné přepravní podmínky, které byly součástí předmětné smlouvy, zavazovaly žalobkyni v článku 1.4 k zajištění přepravy mimo jiné s odbornou péčí ve smluvené lhůtě a bez zbytečného odkladu. Dle těchto podmínek nebylo možné překládat zboží na jiný dopravní prostředek, než na který bylo naloženo. V tomtéž článku také žalobkyně převzala odpovědnost za všechny škody vzniklé a způsobené žalované, jako by přepravu zajišťovala sama. V článku 6.4 všeobecných obchodních podmínek se žalobkyně zavázala k odpovědnosti za veškerou škodu způsobenou objednateli přepravy porušením smluvních povinností. Škoda se podle tohoto článku hradí ve skutečné výši, tedy včetně ušlého zisku a nákladu, které poškozené vznikly v souvislosti s porušením povinností žalobkyně. Pro [anonymizováno] [právnická osoba] žalobkyně již v minulosti zajišťovala spěšnou (mimořádnou) přepravu mezi [jméno] [příjmení] [anonymizováno 5 slov]., [anonymizováno] do [anonymizováno] [právnická osoba] Z povahy minulé spolupráce musela žalobkyně mít povědomí o tom, co je předmětem činnosti [anonymizováno] [právnická osoba] a jakou povahu má zboží této doručované. Žalovaná se ohrazuje proti odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Karviné sp. zn. [spisová značka] o možném spoluzavinění odesílatele, když Okresní soud v Karviné v předmětném řízení vycházel toliko z tvrzení, která mu byla sdělena stranami sporu, mezi kterými však žalovaná nefigurovala a neměla tak možnost vůbec průběh řízení a dokazování ovlivnit. Žalovaná bez ohledu na úzus pravidelnosti objednávek a dodávek zboží pro [anonymizováno] [právnická osoba] předpokládala termín doručení dle dohody s [anonymizováno] [právnická osoba] i se žalobkyní dne 1. 12. 2017, tedy pro [anonymizováno] [právnická osoba] zcela adekvátně a včas. Již samotný termín nakládky nebyl ze strany žalobkyně dodržen, pozdní příjezd vozidla dopravce nebyl ze strany žalobkyně avizován a žalovaná se tedy nemohla nikterak zasadit o to, aby dohodla nějakým náhradním způsobem termín nakládky. Žalobkyně neinformovala žalovanou vůbec o tom, že by mělo dojít a že došlo k pozdní nakládce zboží. To zjistila až z e-mailu z [jméno] [příjmení] [anonymizována tři slova] & [anonymizována dvě slova] ze dne 1. 12. 2017 v 08:39 hodin. Poslední informaci, kterou žalovaná v souvislosti s pokračováním přepravy od žalobkyně obdržela, byla z téhož dne v 15:08 hodin, že vozidlo je asi 20 minut před cílem. Zde však došlo k uvedení žalované v omyl, respektive ke konečnému a zcela zásadnímu selhání ze strany žalobkyně, které bylo posledním podstatným nedostatkem v řetězci předchozích pochybení při řádném plnění povinností speditéra. Průběh přepravy je zasílatel povinen sledovat a podávat informace příkazci s ohledem na stanovenou zákonnou preventivní a oznamovací povinnost. Zasílatel je povinen hájit zájmy příkazce a spravit ho o každé okolnosti, která může mít vliv na změnu příkazcova příkazu. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně porušila několik svých smluvních i zákonných povinností, aniž by učinila vše potřebné, zejména co se týče jejich informačních povinností vůči žalované. Svou nekomunikací, nikoli řádným hájením zájmu příkazce a zejména poskytováním lživých informací, tak žalobkyně vlastním zaviněním (přičemž stačí zavinění z nedbalosti) způsobila žalované škodu ve výši 9 708 EUR, kterou žalovaná zaplatila [právnická osoba] s.r.o., ačkoliv je více než pravděpodobné, že by šlo způsobené škodě předejít. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba] nechala kvůli dopravě požadovaných dílů připravit linky právě k jejich zpracování a na pátek 1. 12. 2017 odpoledne, respektive následně (po nedodržení sjednaného termínu do 6:00 hodin dne 1. 12. 2017) na sobotu 2. 12. 2017 zajistila pracovníky. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba] následně opakovaně informovala žalovanou, že díly v dohodnutém čase nedorazily a dostávalo se jim pouze dalších informací o náhradních časech doručení, které se ukázaly býti nepravdivými a které deklarovala právě žalobkyně. Dne 2. 12. 2017 od ranních hodin se aktivně po dobu cca 4 hodin v kuse snažila zaměstnankyně žalované [příjmení] marně zavolat zaměstnanci žalobkyně [příjmení], jelikož měla od [anonymizováno] [právnická osoba], nikoliv od žalobkyně, která od oněch 15:08 hodin předchozího dne nepodala o stavu přepravy jakoukoliv informaci, a proto žalovaná měla za to, že zboží dorazilo v posledně avizovaném termínu, informaci, že zboží stále nedorazilo. V e-mailu ze dne 9. 1. 2019 rovněž zaměstnankyně žalované [příjmení] za žalovanou uvedla, že bylo mezi účastníky dohodnuto, že žalobkyně uhradí škodu bez ohledu na to, zdali bude ona sama úspěšná se svým požadavkem na náhradu škody u svého dopravce. Nefunkčnost obchodního vztahu mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] a nesolidárnost při řešení škodné události nemůže tížit žalovanou. Možnost předcházení vzniku škody také potvrdila sama [právnická osoba] s.r.o., která tak uvedla ve svém sdělení ze dne 17. 7. 2019. Pro případ, že by byl smluvní vztah posuzován podle úmluvy o CMR, žalovaná je přesvědčena, že na základě shora uvedeného a dále v návaznosti na výslech svědkyně [příjmení] je patrno, že by se muselo jednat o aplikaci článku 29 odst. 1 a 2 této úmluvy. Žalovaná je toho názoru, že žalobkyně se při zajišťování přepravy opakovaným poskytováním nepravdivých informací a zkreslených informací, které navíc nikdy neavizovala žalované sama od sebe, ale až na základě dotazů žalované, dopustila hrubé nedbalosti, respektive vědomě lehkomyslného jednání, které se považuje za rovnocenné úmyslu ve smyslu citovaného ustanovení. Bez ohledu na to, jakou roli v procesu sehrála společnost [právnická osoba], bez pochyb z provedeného dokazování vyjde, že hrubě nedbalostního jednání, respektive vědomě lehkomyslného jednání ve smyslu článku 29 úmluvy o CMR se dopustila právě žalobkyně. Požadovanou výši náhrady škody [právnická osoba] vyčíslila na 9 708 EUR tak, jak je uvedeno v přiloženém vyčíslení náhrady škody, přičemž se odvíjí od takzvané člověkohodiny náhrady mzdy, která byla vyplacena k práci připraveným zaměstnancům a vedlejších nákladů na dopravu zaměstnanců. Ani výši škody, respektive její náhrady žalobkyně nikdy nesporovala.

3. Při jednání dne 1. 10. 2020 soud provedl předložené listinné důkazy a poučil účastníky o zákonné koncentraci řízení s tím, že současně žalovanou podle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. upozornil na to, že na základě provedených důkazů nemá za prokázané, že byla [právnická osoba] s.r.o. ze strany žalované škoda uhrazena, a vyzval žalovanou k označení důkazů k prokázání tohoto tvrzení. Při odročeném jednání dne 4. 3. 2021 byly provedeny další listinné důkazy a současně vyslechnuti svědci z řad zaměstnanců žalované, a to [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]. Při odročeném jednání dne 7. 10. 2021 byl vyslechnut statutární zástupce žalobkyně, jednatel [jméno] [příjmení] a rovněž svědek, a to bývalý zaměstnanec žalobkyně [jméno] [příjmení] a dále proveden listinný důkaz. Při odročeném jednání dne 11. 11. 2021 byl proveden listinný důkaz připojeným spisem Okresního soudu v Karviné sp. zn. [spisová značka], z něj zejména obsahem žaloby a protokoly z jednání.

4. Z objednávky přepravy [číslo] ze dne 29. 11. 2017 soud zjistil, že žalovaná objednala u žalobkyně přepravu zboží na jedné paletě o hmotnosti cca 100 kg za cenu 260 EUR, a to z místa a v termínu nakládky u [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno 6 slov] na adrese [adresa] adrese [adresa], [PSČ] [příjmení] [jméno] dne 2. 12. 2017 v 06:00 hodin, s cestovním příkazem dle podmínek žalované a na náklady [právnická osoba] [anonymizována dvě slova].

5. Ze všeobecných přepravních podmínek žalované otištěných na zadní straně objednávky mimo jiné vyplývá, že dopravce se zavazuje uhradit veškerou škodu způsobenou objednateli přepravy porušením smluvních povinností ze strany dopravce, a to v souladu s ust. § 373 a násl. obchodního zákoníku s tím, že se hradí škoda ve skutečné výši, včetně ušlého zisku a nákladů, které poškozené straně vznikly jako následek nedodržení podmínek této smlouvy a řádné objednané přepravy či jiného porušení povinnosti dopravce, přičemž škodou se rozumí rovněž veškeré smluvní pokuty či jiné sankce, které jsou uvaleny na objednatele přepravy jeho zákazníky a konečnými spotřebiteli.

6. Z rozsudku Okresního soudu v Karviné č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyplývá, že žalobkyně byla zčásti úspěšná ve sporu se žalovanou společností [právnická osoba], a to co do zaplacení částky 237 EUR s úrokem z prodlení z této částky od 16. 6. 2018 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, zatímco co do částky 9 471 EUR s úrokem z prodlení z této částky od 16. 6. 2018 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně byla žaloba zamítnuta.

7. Z reklamačního protokolu ze dne 7. 12. 2017 soud zjistil, že žalovaná zastoupená Ing. [jméno] [příjmení] reklamovala u žalobkyně zastoupené [jméno] [příjmení] shora objednanou přepravu, a to z důvodu zpoždění původně sjednané nakládky, neboť vyslané auto nedorazilo na nakládku v dohodnutém termínu, a proto jej bylo možné naložit až 1. 12. 2017, dále z důvodu následně sjednaného termínu vykládky dne 1. 12. 2017 mezi 14. a 15. hodinou a dále z důvodu nepravdivého informování v 15:08 hodin dne 1. 12. 2017 o tom, že vozidlo je cca 20 minut před cílovou destinací, ačkoliv vozidlo ve skutečnosti do [příjmení] [jméno] nedorazilo, zboží bylo doručeno až druhý den v sobotu 2. 12. 2017 po 12. hodině, v důsledku čehož došlo na straně zákazníka žalované k zastavení výrobní linky, která na tyto díly čekala, přičemž v důsledku nepravdivé informace nebylo možné na vzniklou situaci adekvátně reagovat a minimalizovat tak vzniklé škody.

8. Z faktury [číslo] ze dne 26. 2. 2018 vyplývá, že [právnická osoba] s.r,o fakturuje [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]. částku 9 708 EUR.

9. Z uplatnění reklamace, upozornění na vznik škody ze dne 13. 12. 2017 vyplývá, že právní zástupce žalobkyně upozorňuje společnost [právnická osoba] na vznik škody v důsledku zpoždění dopravy a že veškeré žalobkyní vynaložené částky z titulu náhrady způsobené škody budou následně vymáhány po společnosti [právnická osoba]

10. Z e-mailu ze dne 3. 1. 2018 vyplývá, že žalobkyně zaslala z důvodu nepřevzetí jimi zaslaného doporučeného dopisu ohledně reklamace přepravy žalované tento dokument v příloze tohoto e-mailu.

11. Z návrhu dohody o vzájemném započtení závazků a pohledávek ze dne 11. 4. 2018 soud zjistil, že žalobkyně navrhovala společnosti [právnická osoba] vzájemně započíst pohledávku žalobkyně na základě faktury [číslo] ve výši 245 321,16 Kč splatnou dne 6. 5. 2018 vůči pohledávkám společnosti [právnická osoba] v celkové výši 59 532 Kč s tím, aby zbývající zůstatek 185 789,16 Kč uhradila žalobkyni bezhotovostně na její účet uvedený v návrhu.

12. Z dopisu ze dne 4. 5. 2018 vyplývá, že společnost [právnická osoba] vrací žalobkyni zpět neakceptovanou fakturu [číslo] s tím, že podle jejího právního zástupce nemá žalobkyně nárok na tak vysokou škodu vzniklou s nedoručením nákladu a tímto neakceptuje výši této sankce, když navíc podle komunikace s dispečerem žalobkyně v den vykládky pan [příjmení] situaci vyřešil dle pokynů a společnost [právnická osoba] doručila náklad na čas, aniž by vznikly nějaké škody, přičemž komunikace má [právnická osoba] [anonymizováno] podloženou sms zprávami s dispečerem žalobkyně.

13. Z avíza o platbě vyplývá, že žalobkyně jako plátce zaslala dne 7. 5. 2018 bezhotovostně na účet žalované jako příjemce částku 9 708 EUR.

14. Ze sdělení [právnická osoba] s.r.o. ze dne 17. 7. 2019 soud zjistil, že k žádosti Okresního soudu v Karviné uvádí, že došlo k zastavení výroby z důvodu nedodání objednaného materiálu s tím, že výroba byla zastavena na třech navijákových linkách a celkem se jednalo o 396 hodin na těchto linkách, dále že požadavek byl dodat zboží nejpozději do 06:00 hodin ráno dne 1. 12. 2017, neboť zboží bylo potřeba pro výrobu na odpolední směně. Dále uvedená společnost uvedla, že zboží je objednáváno jednou týdně, pravidelný dodací termín je vždy v úterý v daném týdnu a dodavatel věděl, že je v dluhu s dodávkami materiálu a byl písemně informován o tom, kdy musí být zboží nejpozději v [anonymizováno], přičemž zboží se objednává zpravidla 9 měsíců dopředu, tzn. že dodavatel má přehled v první periodě, kolik zboží je nutné dodat každý týden, v další periodě je měsíční výhled a termín na objednávce znamená vždy termín doručení do závodu [anonymizováno]. Ve sdělení se dále uvádí, že opoždění dodávky 30 minut nemusí nutně znamenat ohrožení výroby, ale že v tomto případě šlo o dluh již z úterý daného týdne, dodavatel věděl o problému a z e-mailové komunikace bylo zřetelné, že je o dluhu informován a potvrdil dodání zboží na termín 1. 12. 2017. Závěrem [právnická osoba] sděluje, že vzniklá škoda je vypočtena podle standardních pravidel s tím, detail kalkulace je v příloze s názvem„ [anonymizováno 5 slov]“.

15. Z předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne 11. 10. 2019 soud zjistil, že vyzývá žalovanou k zaplacení (vrácení) částky 10 622 EUR, a to z titulu bezdůvodného obohacení za plnění ve výši 9 708 EUR přijaté žalovanou od žalobkyně bez právního důvodu, sestávající se z částky 9 471 EUR a zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 1 151 EUR.

16. Z e-mailové korespondence ze dne 29. 11. 2017 vyplývá, že žalovaná zastoupená [jméno] [příjmení] zaslala v příloze e-mailu žalobkyni zastoupené [jméno] [příjmení] objednávku přepravy, a to na základě předchozí cenové nabídky.

17. Z e-mailové korespondence ze dne 2. 7. 2019 a připojeného sdělení z téhož dne vyplývá, že [jméno] [příjmení] zasílá v příloze [jméno] [příjmení] na jeho žádost prohlášení o tom, že byla dne 1. 12. 2017 v 15:08 hodin telefonicky informována [jméno] [příjmení] o dojezdu vozidla do firmy [příjmení] [příjmení] [jméno] do 20-ti minut od uskutečnění hovoru.

18. Z e-mailové korespondence ze dne 4. 12. 2017 vyplývá, že [jméno] [příjmení] se žalované omlouvá za žalobkyni za vzniklou situaci v důsledku zpoždění přepravy do [příjmení] [příjmení] [jméno] kvůli poruše vozidla.

19. Z e-mailové korespondence ze dne 9. 1. 2019 vyplývá, že [jméno] [příjmení] sděluje [jméno] [příjmení] (a v kopii zasílá e-mail také Ing. [jméno] [příjmení]), že hlavním problémem bylo, že [anonymizována dvě slova] dostávalo průběžně informace o doručení zásilky, které byly opakovaně mylné. V důsledku této zprávy o termínu a času doručení zásilky nechali v [anonymizováno] přenastavit linky na urgentní požadovaný díl do výroby a zajistili si pracovníky i na sobotní provoz, přičemž následně žalovanou informovali, že díly nemají a dostávali mylné zprávy o dalších časech doručení. V závěru [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] sděluje, že u žalované ví, že tyto částky nejsou právní cestou po dopravcích vymahatelné, ale že dříve vylo mezi účastníky přece dohodnuto, že žalobkyně uhradí vzniklou škodu bez ohledu na to, zdali bude ohledně úhrady škody při domluvě s dopravcem úspěšná.

20. Z e-mailové korespondence ze dne 9. 5. 2018 vyplývá, že [jméno] [příjmení] sděluje [jméno] [příjmení], že v příloze e-mailu zasílá doklad o platbě škody v [anonymizováno] s tím, že doufá, že tímto je věc vyřízena a že bude se žalovanou možné dále spolupracovat.

21. Z faktury [číslo] ze dne 31. 3. 2018 vyplývá, že žalovaná účtuje žalobkyni jako náklady spojené s reklamací přepravy ze dne 30. 11. 2017, č. obj. [číslo], částku 9 708 EUR splatnou dne 30. 4. 2018.

22. Z faktury [číslo] ze dne 26. 2. 2018 vyplývá, že [právnická osoba] s.r.o. účtuje [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]. částku 9 708 EUR splatnou dne 30. 4. 2018.

23. Z vyčíslení nákladů [právnická osoba] s.r.o. ze dne 2. 12. 2017 vyplývá, že výše zmařených nákladů vynaložených v souvislosti se zastavením výrobních linek činila 9 708 EUR.

24. Z vrubopisu [číslo] ze dne 23. 5. 2018 vyplývá, že [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] fakturuje žalované částku 9 708 EUR.

25. Z platebního avíza [číslo] ze dne 14. 3. 2018 vyplývá, že [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] jednostranným zápočtem pohledávek a závazků na základě zde uvedených daňových dokladů vyrovnala [právnická osoba] s.r.o. její pohledávku ve výši 9 708 EUR vyúčtovanou fakturou [číslo] ze dne 26. 2. 2018, přičemž z připojeného výpisu z účtu soud současně zjistil, že dne 15. 3. 2018 [právnická osoba] [anonymizována tři slova] Co. bezhotovostně uhradila na účet [právnická osoba] s.r.o. rozdíl vzniklý tímto zápočtem, a to částku 5 301,30 EUR.

26. Z platební návěsti [číslo] ze dne 21. 6. 2018 vyplývá, že žalovaná vyrovnala [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] mimo jiné i závazek ve výši 9 708 EUR účtovaný dokladem [číslo] ze dne 23. 5. 2018, přičemž z připojeného výpisu z účtu soud zároveň zjistil, že žalovaná bezhotovostně uhradila [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] její celkovou pohledávku ve výši 647 514,46 EUR.

27. Z webové prezentace žalobkyně vyplývá, že zde nabízí komplexní servis v oblasti mezinárodní a vnitrostátní dopravy a spedičních služeb.

28. Z vyjádření právního zástupce žalované ze dne 11. 11. 2019 vyplývá, že žalovaná své odmítavé stanovisko k předžalobní upomínce opírá o argumentaci, že žalobkyně byla pouze zprostředkovatelem přepravy a nikoliv jejím realizátorem, a proto se na vztah mezi účastníky řízení nevztahuje Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) a z ní vyplývající omezení odpovědnosti za škodu do výše dovozného, ale jedná se mezi nimi o smlouvu zasilatelskou, na kterou se použijí příslušná ustanovení občanského zákoníku, a proto není rozhodné, jaká byla míra zavinění subdodavatele žalobkyně, tedy zda škoda vznikla v důsledku jeho úmyslného jednání či hrubé nedbalosti, což jsou podmínky, pro které lze dle Úmluvy CMR nárokovat náhradu škody ve výši dovozného.

29. Z připojeného spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že v žalobě žalobkyně mimo jiné uvádí, že vzniklou škodu ve výši 9 708 EUR uhradila společnosti [právnická osoba] dne 7. 5. 2018 bankovním převodem, načež byla právním zástupcem žalobkyně společnosti [právnická osoba] dne 6. 6. 2018 zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu ze dne 5. 6. 2018, která byla uvedené společnosti doručena dne 8. 6. 2018. Z protokolů z jednání vyplývá, že jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] byl jako statutární orgán vyslechnut dne 27. 5. 2019, avšak nevypovídal a nebyl soudem dotazován na okolnosti úhrady škody 9 708 EUR ze dne 7. 5. 2018 vůči společnosti [právnická osoba]

30. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že dne 11. 10. 2019 byla zapsána změna obchodní firmy u [právnická osoba] s.r.o. na [právnická osoba]

31. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne 14. 10. 2020 vyplývá, že požadavkem této společnosti bylo dodat zboží nejpozději do 06:00 hodin ráno dne 1. 12. 2017, protože zboží bylo potřeba pro výrobu na odpolední směně, přičemž zboží je objednáváno jednou týdně a pravidelný dodací termín je vždy v úterý v daném týdnu a dodavatel věděl, že je v dluhu s dodávkami materiálu a byl písemně informován o tom, kdy musí být zboží nejpozději dodáno. Je povinností dodavatele si hlídat dodací termíny a v případě jakékoliv překážky kontaktovat objednatele, a to oddělení logistiky a domluvit náhradní termín. Opoždění dodávky 30 hodin nemusí nutně znamenat ohrožení výroby, ale v tomto případě šlo o dluh již z úterý daného týdne a dodavatel věděl o problému a z e-mailové komunikace bylo zřetelné, že je o dluhu informován a potvrdil dodání zboží na termín 1. 12. 2017.

32. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnancem žalované od roku 2006 a v roce 2017 již pracovala na pozici vedoucí expedice. O škodě vzniklé v důsledku zpožděné dodávky zboží v roce 2017 byla obeznámena již v době, kdy vznikla, a to mateřskou společností žalované ve [anonymizováno]. Byla tím zaměstnancem žalované, který u žalobkyně tehdy objednával dopravu zboží. Nejprve byla informována od [právnická osoba] [příjmení], když u ní došlo k problémům, následně pak byla vyrozuměna mateřskou společností žalované. Příčinou vzniku škody spatřuje v nedodání komponentů do výroby dle dohodnutých termínů, což by samo o sobě škodu způsobit nemuselo, neboť ten, kdo měl obdržet ty komponenty, mohl změnit termín výroby, ale musel by včas obdržet správné informace, k čemuž však nedošlo. V prvopočátku [právnická osoba] [příjmení] neobdržela žádné informace, a proto informovala žalovanou o tom, že to neprobíhá v pořádku. Žalovaná se následně dotazovala [anonymizována dvě slova], obdržela však nepravdivé informace, a to od pana [příjmení], které postoupila [právnická osoba] [příjmení]. Pan [anonymizováno] asi den před vznikem kritické situace svědkyni sdělil, že dodávka dorazí do [právnická osoba] [příjmení] do 20 minut. Žalovaná neměla důvody pochybovat o pravdivosti té informace, a proto ji předali dál do [právnická osoba] [příjmení]. [jméno] informaci takto telefonicky obdržela v pátek 1. 12. 2017 odpoledne a byť by to bylo již po sjednaném termínu dodávky, která tam měla dorazit do šesti hodin ráno, tak by to ještě neohrozilo výrobu obchodního partnera, pokud by dodávka v přislíbený čas skutečně dorazila. Už v průběhu dopravy obdržela svědkyně informace o tom, že se dodávka zpožďuje, nicméně nikdy se tak do té doby nestalo od [právnická osoba] [anonymizováno], nejprve ty informace obdržela od mateřské společnosti, a to nejdříve že se zpozdila nakládka, následně poté měla dostat informaci o zpoždění i od příjemce toho zboží a teprve poté následovala ta informace od pana [příjmení]. V pátek již žádnou další informaci o té dodávce neobdržela, poslední informace byla právě od pana [příjmení]. Ohledně náhrady škody se [právnická osoba] [příjmení] nic nedojednávala, v tomto směru pouze připravila sdělení pro pana [příjmení], který byl v té době ještě dispečer u žalobkyně a který si to u ní telefonicky vyžádal. Pan [anonymizováno] tehdy řekl, že pokud budou obě společnosti dále spolupracovat a jestliže sepíše to sdělení, tak ta škoda bude žalobkyní žalované uhrazena. Svědkyně má důvod sepsání toho sdělení uvedené v emailové komunikaci. Až do doby, než se žalobkyně ohradila vůči plnění, takto pro svědkyni byla uzavřená záležitost. Náhradu škody, která vznikla [příjmení] [příjmení], neřešila, protože to bylo mimo její kompetenci. Když se žalobkyně vůči plnění ohradila, tak ještě pro zaměstnavatele dávala dohromady veškeré podklady, které k tomu měla, aby podklady tvořily ucelený celek, aby byly posloupně seřazeny. Předávala je panu [příjmení] [příjmení], což je její přímý nadřízený. S návrhem na úhradu vzniklé škody se nejprve jako první obrátila na [právnická osoba] [anonymizováno], která navrhla, že pokud bude nadále spolupráce mezi oběma firmami pokračovat, tak bude škoda uhrazena. Takto se vyjádřila [anonymizována dvě slova], sdělil to pan [příjmení]. Informaci od pana [příjmení] předala panu [příjmení], následné vystavování dokladů o náhradě škody již nebylo v kompetenci svědkyně. Věděla o tom, že zboží vozila pronajatá vozidla, která byla smluvními dopravci žalobkyně, jinak o detailech zpravena nebyla. Komunikace se žalobkyní nikdy neprobíhala v tom smyslu, že by žalobkyně, potažmo pan [příjmení], někdy podmiňoval náhradu vzniklé škody tím, že žalobkyně tu škodu vymůže od svého subdodavatele, žádnou takovou informaci svědkyně nikdy neobdržela. Žalobkyně věděla o důležitosti dodat předmět přepravy včas, věděla o tom i v průběhu uskutečňování té dopravy, neboť se aktuálně posouval termín dodávky a znala rovněž následky zpoždění. Komunikace se žalobkyní probíhala většinou telefonicky s panem [příjmení]. Nejednalo se o první zakázku v dopravě sjednanou se žalobkyní, naopak se jednalo o už několikátou zakázku a dokonce se jednalo o několikátou zakázku dopravy takového zboží od mateřské společnosti k témuž příjemci zboží. Přeprava byla původně poptávána u žalobkyně telefonicky u pana [příjmení], který objednávku nejprve telefonicky potvrdil, následně pak šla žalobkyni písemná objednávka přepravy spolu s termíny. Společnost [anonymizována dvě slova] nevnímala jako dopravce, ale jako speditéra. Vzpomíná si, že žalovaná obdržela [registrační značka], ale nevzpomíná si, jestli to bylo písemně či telefonicky v rámci potvrzení času nakládky. Z toho, že se nejednalo o českou [registrační značka], tak usoudila, že to pro žalobkyni zajišťuje jiný dopravce. [příjmení] žalovaná obdržela výslovnou informaci od žalobkyně, že to zajišťuje třetí osoba, tak takovou výslovnou informaci nikdy neobdržela, a to ani v jiných případech. Při objednání přepravy nebyl uveden zvláštní zájem na dodávce zboží, tento termín v objednávce uveden není, ale je tam uveden přesný časový termín dodání toho zboží. |Neví, zda navržená cena obsahovala zvláštní příplatek, neboť cena byla sjednána takovým způsobem, že po objednávce přepravy pan [příjmení] nacenil přepravu a žalovaná takto navrženou cenu bez dalšího akceptovala, aniž by znala její složení. Cenu znala svědkyně již z telefonické komunikace s panem [příjmení]. Pan [anonymizováno] byl o možném následku zpoždění přepravy informován telefonicky. Přesně si nepamatuje okamžik, kdy o tom pana [příjmení] informovala, ale pravděpodobně to bylo asi poté, co obdržela první informaci o tom, že doprava se zpožďuje. Pan [anonymizováno] věděl o tom, že v důsledku zpoždění dodávky může být zastavena výroba u příjemce zboží. S ohledem na to, že ta doprava zboží byla realizována z mateřské společnosti ve [anonymizováno], tak nemá přesné informace o tom, zda v inkriminovaném čase docházelo ke zpoždění dodávek zboží jeho příjemci. Písemně zaslala panu [příjmení] reakci na jeho telefonické sdělení o tom, že pokud bude spolupráce mezi oběma firmami nadále pokračovat, tak bude vzniklá škoda žalobkyni uhrazena. Žádné další upřesňující podmínky o případném objemu další spolupráce vznášeny nebyly. Spolupráce mezi oběma firmami nadále pokračovala, a to až do okamžiku, než se žalobkyně vůči plnění ohradila, neboť pak mateřská společnost žalované zakázala se žalobkyní spolupracovat, ale v jakém objemu spolupráce nadále pokračovala, to svědkyně neví. V inkriminované době nikdo jiný objednávky přepravy u žalované nevyřizoval než svědkyně, i když nyní je tomu jinak, nyní už to dělá kolegyně. Inkriminovaným obdobím myslí 29. 11. 2017, kdy to zajišťovala pouze ona sama, jinak si vzpomíná, aniž by znala přesné datum, že v roce 2018 už začala objednávat u žalované přepravu zboží i kolegyně.

33. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnancem žalované již 18let, nyní pracuje na pozici finančního ředitele a manažera logistiky a na té samé pozici pracoval u žalované i v roce 2017. Podílel se na řešení škody vzniklé u [právnická osoba] [příjmení], byl účasten celého procesu a je s ním detailně obeznámen. Účastnili se toho s paní [příjmení] a s panem ředitel, tedy Ing. [jméno] [příjmení]. Do toho procesu vstoupil až teprve poté, co došlo ke vzniku škody. Prvotní informaci obdržel až v pondělí, a to od pana ředitele, kterému o víkendu volali kolegové z Německa Pan ředitel mu pouze obecně sdělil, že tam došlo k nějakému problému, detailní informace poté svědek obdržel od kolegyně [příjmení]. [obec] té škody byla taková, že žalovaná měla od přepravce zboží nepravdivé informace, které následně předávala zákazníkovi, který na to nemohl adekvátně reagovat. Původně bylo sjednáno, že dílo dorazí zákazníkovi už v pátek, ale to se nestalo. Zákazník proto připravil výrobu na sobotní směnu, nicméně zboží nedorazilo ani v sobotu, resp. dorazilo v sobotu pozdě, takže v důsledku toho byla zastavena linka, což bylo právě to, co bylo následně fakturováno žalované jako vzniklá škoda. Pokud by zboží dorazilo v pátek v odpoledních hodinách, tak by to sice bylo po sjednaném termínu, ale ještě by nedošlo ke vzniku škody v důsledku zatavení linky. Informaci o tom, že zboží nedorazilo ani v pátek, má právě od paní [příjmení]. Následně potom také komunikoval s panem [příjmení], ale vždy pouze telefonicky. S panem [příjmení] se řešila i reklamace, kterému se zasílala. Obdrželi od mateřské společnosti pokyn, aby okamžitě ukončili spolupráci se žalobkyní, a to s ohledem na nekvalitu poskytovaných služeb. Na to žalobkyně reagovala takovým návrhem, že v plné výši uhradí vzniklou škodu za předpokladu, že spolupráce mezi žalovanou a žalobkyní bude nadále pokračovat. Žalovaná ten návrh akceptovala. Následně se čekalo na vyčíslení škody, probíhala komunikace mezi mateřskou společností žalované a zákazníkem – příjemcem zboží. Poté byla žalované příjemcem zboží vyfakturována vzniklá škoda, kterou žalovaná následně přefakturovala žalobkyni. Fakturace vzniklé škody ještě proběhla přes mateřskou společnost, neboť ta byla přímým zákazníkem příjemce zboží, respektive dodavatelem zboží. Spolupráce s [anonymizována dvě slova] nadále pokračovala, dál objednávali přepravy podle destinace, kam bylo zboží zasíláno, od [anonymizováno]. Následně došlo k ukončení spolupráce, ale nebylo to z toho důvodu, že by žalovaná hledala jiného dodavatele, ale bylo to ovlivněno tím, jaké destinace se jezdily a kde žalobkyně zajišťovala dopravu. Spolupráce nejprve pokračovala zhruba ve stejném objemu, jak probíhala před vznikem škody, ale svědek přesně neví, jak dlouho ještě spolupráce probíhala, jestli to bylo půl roku nebo rok. Hned v pondělí si začali s paní [příjmení] předávat podklady, dávali dohromady záznamy, kdy, v které časy probíhaly telefonáty. Bylo to pak uvedeno v rámci reklamačního protokolu. Pokud jde o to sdělení pana [příjmení], že škoda bude v plné výši uhrazena pod podmínkou, že bude spolupráce mezi oběma firmami nadále pokračovat, tak o tom existuje pouze jednostranný email od paní [příjmení] panu [příjmení], avšak tento email následoval teprve až poté, co pan [příjmení] sdělil, a to rovněž emailem, paní [příjmení], že žalobkyně prohrála spor se subdodavatelem, takže bude žádat žalobkyni o vrácení finančních prostředků poskytnutých na úhradu vzniklé škody. Právě z toho důvodu paní [příjmení] poslala panu [příjmení] email, kde ho informovala o tom, že žalobkyně souhlasila s úhradou té škody v plné výši, přičemž tento email pak nebyl ze strany žalobkyně žádným způsobem rozporován. Tato emailová komunikace proběhla v době, kdy již spolupráce mezi firmami nepokračovala. Pokud probíhá doprava standardně, tak není zapotřebí, aby odesílatel zboží obdržel informace o poskytované dopravě. Jakmile se však ta doprava nějakým způsobem odchýlí od standardu, tak by odesilatel měla být informována, pokud je zřejmé, že dopravce nebude schopen dostát svému závazku, což platí zvlášť v automobilovém průmyslu, kde se potom škody násobí. Nikdy nezaznělo, aby žalobkyně podmiňovala úhradu vzniklé škody úspěchem vymáhání škody u jejich subdodavatele. Svědkovi není známo, že by se taková informace dostala i k paní [příjmení]. Má za to, že mezi žalovanou a žalobkyní došlo k uzavření dohody o dobrovolné úhradě vzniklé škody. Za celé období od prosince 2017 až do září 2019, kdy přišel email od pana [příjmení], tak se nikdo od žalobkyně neohradil vůči náhradě škody, která byla ze strany žalobkyně uhrazena. Zvláštní zájem na dodání zásilky sjednán nebyl a žalobkyně nebyla upozorněna na následek v podobě zastavení výroby pro případ pozdní dodávky zboží. Pokud jde o včasné nebo pozdní nakládání zboží, tak svědek o tom byl informován až zpětně, kdy došlo k pozdní nakládce, ale nikoliv z důvodů na straně žalované, ale z důvodů na straně přepravce, který se dostavil pozdě na nakládku. Nicméně i přesto, že se přepravce dostavil k nakládce pozdě, tak bylo zcela reálné, aby to dodání zboží tomu zákazníkovi bylo realizováno včas. Z hlavy neví, jestli v období listopadu až prosince 2017 byla žalovaná ve skluzu s dodávkami zboží u téhož příjemce, nicméně zjistitelné to je. Pokud jde o specifikaci škody ze strany [právnická osoba] [příjmení], takto je součástí podkladů, kde je uveden počet lidí, kteří byli v té době marně v práci, a zároveň je specifikován čas těch prostojů. V daném případě byla konkrétní vyčíslená škoda velmi nízká, neboť v automobilovém průmyslu je běžné, že v důsledku zastavení výrobní linky je vyčíslována škoda až ve výši 20 000 EUR za 1 hodinu, takže pokud byla celková škoda vyčíslena na 9 000 EUR a něco, tak se jednalo o velmi nízce vyčíslenou škodu. To, že byla mezi účastníky uzavřena dohoda o náhradě škody, dovozuje z toho, co následovalo po reklamaci přepravy zboží, kdy tato reklamace nebyla ze strany žalobkyně žádným způsobem rozporována, došlo k zaúčtování faktury o vyčíslené škodě a následně došlo i k plné úhradě faktury, takže neměl žádný důvod pochybovat o tom, zda byla uzavřena dohoda.

34. Z výpovědi statutárního orgánu žalobkyně, jednatele [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u žalobkyně pracuje minimálně od roku 2014, dříve jako řadový dispečer, po roce 2015 na pozici hlavního dispečera a v roce 2019 se stal jednatelem. Přepravu za žalobkyni zajišťoval dispečer [jméno] [příjmení], a to od objednávky až po realizaci. Jednatel byl v té době hlavním dispečerem a kolega [anonymizováno] dispečerem. Jednatel se na poskytování informací o průběhu přepravy žádným způsobem, informace o průběhu dopravy k němu prvně doputovala až sobotní ráno, kdy měla proběhnout vykládka. Tehdy ho mezi osmou a devátou hodinou ráno kontaktoval mužský hlas, jméno toho člověka si nepamatuje, ale byl od žalované a sdělil mu, že zboží dodáno nebylo. Po tomto telefonátu okamžitě kontaktoval provádějícího dopravce, z jakého důvodu nebyla provedena vykládka, ten poté kontaktoval svého řidiče, poté jej ten člověk zase kontaktoval zpět a sdělil mu, že došlo k poruše vozidla, že vozidlo stojí již v ČR a že řidič hledá náhradní řešení. Vzpomíná si, že vykládka měla v náhradním termínu dle dohody s paní [příjmení] od žalované proběhnout v pátek do 15 hodin. Najatý dopravce však panu [příjmení] zalhal, když mu tehdy sdělil, že vozidlo je asi 20 minut před vykládkou, v důsledku čeho to žalobkyně považovala za vyřízenou věc. Žalobkyně znala najatého dopravce z předchozích spoluprací, nejednalo se o první realizovanou přepravu a do té doby vše probíhalo korektně. S kolegou [anonymizováno] o tom jednal až v pondělí, o víkendu se mu ho podařilo zastihnout. V důsledku zpoždění řešení události přešlo pod jeho kompetenci hlavního dispečera. Již v sobotu mu člověk od žalované sdělil, že žalobkyně bude pravděpodobně penalizována, i když mu neřekl výši penalizace. Po delší době se žalobkyně dotázala žalované, zda penalizace proběhne. Následně byl žalované doručen dopis, ve kterém jí byla sdělena výše penalizace. Žalovaná to odmítla jako neodůvodněné a požadovala rozpis, podle čeho byla tato penalizace vypočítána. Posléze žalovaná rozpis obdržela a jednatel nechal fakturu předložit jednatelce [jméno] [příjmení], která stejně jako nyní tehdy zastávala pozici ekonomické ředitelky a měla na starosti účetnictví a platby, a to s poznámkou, že faktura je v jednání. Ekonomická ředitelka však fakturu omylem zahrnula do hromadného příkazu, kterých žalobkyně denně provádí třeba i padesát nebo sedmdesát, takže ji omylem přehlédla. Faktura od žalované přišla s tak obrovským zpožděním, že si u žalobkyně už mysleli, že odmítnutí úhrady škody bylo ze strany žalované akceptováno. Žalobkyně tedy žalované škodu uhradila pouze omylem. Jednatel to interně projednal s kolegyní [příjmení] se závěrem, že úhradu bude žalobkyně zpětně požadovat od žalované vrátit. Žalobkyně poté požadovala platbu vrátit zpět, resp. pan [příjmení] po paní [příjmení], ale ta to odmítla, byť se slovy, že si žalovaná je vědoma, že na tu penalizaci nemá nárok. Žalobkyně poté platbu nárokovala od žalované prostřednictvím pana [příjmení] [příjmení] až s odstupem několika měsíců, neboť na to neměli jednotný právní názor. Než žalobkyně přistoupila k uplatnění nároku vůči žalované, předcházelo tomu řízení mezi žalobkyní a dopravcem, tedy společností [právnická osoba], resp. rozsudek soudu. Když žalobkyně obdržela fakturu od žalované, tak ji přefakturovala společnosti [právnická osoba], která však její úhradu odmítla. Poté proběhl soudní spor a následně žalobkyně dospěla k závěru, že náhrada škody je nedůvodná. K právnímu závěru, že nárok na náhradu škody je nedůvodný, žalobkyně nedospěla až na základě neúspěchu v soudním řízení, takový právní názor měla už zpočátku. Přefakturace společnosti [právnická osoba] proběhla tak, že žalobkyně společnosti [právnická osoba] vystavila fakturu na úhradu předmětné částky, přičemž v příloze té faktury přiložila kopii faktury od žalované. Žalobkyně přefakturovala škodu [právnická osoba] [anonymizováno] z toho důvodu, že ji činila za vznik škody odpovědnou. Podle jednatele je taková praxe běžná, neboť pokud dojde k pochybení u dopravce, tak se mu fakturuje vzniklá škoda a i když s tím v 95 % nejsou problémy, zde se jednalo o poměrně vysokou škodu, a proto se dopravce bránil. Než však bylo soudní řízení skončeno, tak došlo k platbě v důsledku omylu. Do soudního sporu vůči společnosti [právnická osoba] žalobkyně šla z toho důvodu, že měla obavy ze soudního vymáhání vzniklé škody. Jednatel se domnívá, že nejdříve pravděpodobně proběhla platba a až potom bylo iniciováno soudní řízení před Okresním soudem v Karviné. Jednatel je přesvědčený o tom, že existuje písemný záznam o tom, že žalobkyně požadovala vůči žalované vrácení platby s tím, že tato proběhla pouze v důsledku omylu, ale i když takový písemný záznam na vlastní oči nikdy neviděl, slyšel o něm od pana [příjmení], který o tom komunikoval s paní [příjmení], ale není si jistý, zda se kolega [anonymizováno] někdy zmínil o tom, že s paní [příjmení] komunikoval písemně, ať již v listinné formě, anebo elektronické o tom, že má být žalovanou žalobkyni vrácena platba, která proběhla pouze v důsledku omylu. Vůči kolegyni [příjmení] platba provedená v důsledku jejího omylu nikdy uplatňována nebyla, neboť tehdy byla jednatelkou a majitelkou. Až do roku 2019 kolegyně [příjmení] vlastnila 100 % podíl ve společnosti a zároveň byla jednatelkou, následně jednatel celý její podíl odkoupil a stal se jednatelem, přičemž kolegyně [příjmení] ve společnosti zůstala a je nadále jednatelkou. Nikdy nebylo se žalovanou jednáno o tom, že dojde k úhradě vzniklé škody za podmínky, že mezi účastníky bude nadále probíhat obchodní spolupráce. Po tom incidentu proběhly ještě asi jeden nebo dva obchodní případy, následně byla spolupráce ze strany žalované ukončena. Pár měsíců mezi žalobkyní a žalovanou žádná spolupráce neprobíhala, pak proběhly asi jeden nebo dva obchodní případy, ale když se žalovaná dověděla o tom, že vůči ní bude žalobkyně uplatňovat vrácení zaplacené částky, tak s ní spolupráci ukončila. Podle jednatele to pravděpodobně časově proběhlo tak, že žalobkyně uplatnila nárok vůči žalované až poté, co skončil soudní spor před Okresním soudem v Karviné, dříve žalobkyně nepřistoupila k vymáhání omylem zaplacené částky vůči žalované z důvodu, že náhrada škody byla ještě v soudním řešení před Okresním soudem v Karviné. Podle jednatele odvolání proti rozsudku před Okresním soudem v Karviné žalobkyní podáno bylo, odvolací soud však rozhodl tak, že dopravce je povinen zaplatit náhradu škody pouze do výše přepravného, neboť nebylo zjištěno závažné porušení jednání během přepravy, pokud však odvolání podáno nebylo, tak nemá žádné vysvětlení pro to, proč se tak nestalo. Když v sobotu telefonoval s člověkem od žalované, tak ten mu pouze sdělil, že budou penalizováni, ale už mu neřekl, že kvůli tomu byla zastavena výroba a že s tím jsou tak velké problémy. Přeprava nebyla sjednána ve zvláštním režimu na termín přepravy. Došlo ještě k tomu, že dopravce přijel 30 minut po zavírací době na nakládce, že se již nepodařilo ten den naložit, nakládka proběhla až v ranních hodinách, a to po povolení od paní [příjmení]. Během dne pak ale došlo k té mylné informaci, že dopravce stojí s vozidlem 20 minut před vykládkou. K předloženému e-mailu na č.l. 42 jednatel uvedl, že žalobkyně toto sdělení potřebovala pro soudní spor před Okresním soudem v Karviné, předložený e-mail na č.l. 44 však vidí poprvé, jeho obsah mu není a měl by se k němu vyjádřit pan [příjmení]. Pokud jde o poslední větu, tak žádné takové dohody si není vědom a rozhodně ji v té době nebyl kompetentní učinit pan [příjmení], musel ji učinit buď sám osobně, anebo kolegyně [příjmení]. Není mu známo, zda na tento e-mail bylo ze strany žalobkyně nějakým způsobem vůči žalované reagováno. Pan [anonymizováno] si tu přepravu sice celou režíroval sám, ale myslel tím pouze objednávku a průběh přepravy, nikoliv náhradu škody. Žalobu, která je projednávána v tomto řízení, četl, a pokud je v ní uvedeno, že ta škoda byla žalované uhrazena v domnění, že žalobkyně je za její vznik odpovědná, takto tak bylo podle jednatele formulováno ve spolupráci s právním zástupcem žalobkyně. Jednatel neumí vysvětlit rozpor, pokud dnes vypovídal v tom směru, že škoda byla ze strany žalobkyně vůči žalované uhrazena pouze v důsledku omylu, ale v žalobě se o tom nic nepíše. Rozpis obdržela žalobkyně od žalované asi po půl roce, roční období si přesně nevzpomíná. Rozpis s ním potom řešila kolegyně [příjmení] a závěrem bylo, že žalobkyně bude náhradu škody odmítat. Omyl si kolegyně uvědomila druhý den, přišla kvůli tomu za jednatelem, nijak to ale neřešili, dokud se neporadili s právním zástupcem. [příjmení] tohoto jednání bylo, že se žalobkyně rozhodne až po právním rozboru, přičemž výsledkem právního rozboru bylo to, že žalobkyně bude požadovat vrácení zaplacené částky po žalované. K rozhodnutí, že žalobkyně bude platbu požadovat zpět, tak k tomu došlo až po delší době. Jednatel neví, proč kolegyně [příjmení] a její omyl nejsou v žalobě zmíněny, netuší to, byť tu žalobu obdržel od právního zástupce žalobkyně k přečtení. O obsahu telefonních hovorů s paní [příjmení] ho informoval kolega [anonymizováno]. Informaci, že škoda je neodůvodněná a že si je toho žalovaná vědoma, říkala paní [příjmení]. Stojí si za svojí výpovědí před Okresním soudem v Karviné a má za to, že dnes vypovídá shodně jako před Okresním soudem v Karviné. K rozhodnutí, že škoda bude žalobkyní vymáhána vůči společnosti [právnická osoba], žalobkyně dospěla na základě osobního rozhodnutí jednatele. Žalobkyně vždy vystupovala ve smluvním vztahu k žalované jako dopravce, zákazník si sjednal přepravu, tak dostal informaci o [registrační značka], které zboží poveze. Tehdy žalobkyně odmítla náhradu škody co do důvodu celou, odmítla ji automaticky. Rozpis škody chtěli z důvodu, kdyby došlo k nějakému soudnímu sporu, ačkoliv škoda byla odmítnuta kompletně. Pokud by žalovaná vůči žalobkyni uplatňovala škodu podle článku 23 odst. 5 úmluvy o CMR ve výši 260 EUR, tedy ve výši přepravného, tak takto vysokou škodu by žalobkyně uhradila, ačkoliv si jednatel vzpomíná, že přepravné žalobkyni vlastně uhrazeno nebylo. Konzultoval tento problém s několika konkurenčními firmami, dověděl se od jejich jednatelů různé názory, přičemž zazněl i takový názor, že pokud by byla prokázána fatální škoda, tak může zákazník nárokovat i celou vzniklou škodu, ale je to s otazníkem, existuje na to vícero názorů. Není si vědom toho, že by žalobkyně někdy žalované sdělila, že je připravená a ochotná uhradit žalované pouze škodu do výše 260 EUR. Je mu známo, že k prolomení limitace výše škody podle úmluvy o CMR může být odůvodněno hrubou nedbalostí a měl pochybnosti, zda nemohlo dojít k hrubé nedbalosti, a to u společnosti [právnická osoba] Zastával názor, že ze strany této společnosti k hrubému porušení došlo. Teprve až po soudním řízení před Okresním soudem v Karviné zjistil, že ke škodě došlo v důsledku provozních problémů vozidla. Dříve mu tyto informace známy nebyly. Z toho důvodu dospěl k závěru, že hrubé porušení nevzniklo. Nesdílí však názor Okresního soudu v Karviné, podle jeho mínění k hrubé nedbalosti došlo, přičemž hrubou nedbalost spatřuje ve lživém informování o stavu přepravy. Nevzpomíná si, zda před Okresním soudem v Karviné vypovídal tak, že částka byla žalované uhrazena v důsledku omylu.

35. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dříve byl zaměstnancem žalobkyně, v roce 2017 u žalobkyně pracoval, a to po celou dobu jako dispečer, disponent přepravy. Ohledně předmětné přepravy uvedl, že tehdy se podílel na jejím zajišťování. Tehdy zajistil auto, které mělo ten náklad vézt, dojednával to s paní [příjmení], stejně tak jako cenu přepravy. Přeprava měla proběhnout ve čtvrtek a v pátek, ale zboží bylo nakonec vyloženo až v sobotu. O víkendu nebyl k zastižení, a proto kontaktovali vedení společnosti a kolegy. Když se po víkendu vrátil do práce, tak zboží již bylo vyložené. Později se řešily následky, ale svědek ohledně škody kompetenci jednat za žalobkyni neměl, maximálně mohl přeposlat e-mail, vedení žalobkyně se pak muselo rozhodnout, jestli na to přistoupí či ne. Za žalovanou ohledně přepravy jednal s paní [příjmení], asi jeden e-mail proběhl i s nějakým pánem, jehož jméno si nepamatuje. Po dotazu, zda se mohlo jednat o pana [příjmení], svědek uvedl, že tomu tak bylo. Neví, zda za žalobkyni ještě komunikoval se žalovanou ohledně škody někdo jiný. Když obdržel nějaký e-mail, který se týkal škody, tak ho přeposlal vedení, ale už se nestaral o to, zda vedení komunikuje se žalovanou a reaguje na e-maily. Není mu známo, že by na základě té vzájemné komunikace s paní [příjmení] bylo mezi účastníky dospěno k nějaké dohodě. Je mu známo, že nakonec byla škoda ze strany žalobkyně žalované uhrazena, ale kdo tu platbu zadal, jestli pan [příjmení], anebo paní [příjmení], svědek neví. Nikdy nebyl přítomen jednání, kde by se dospělo k závěru, že škoda bude žalované uhrazena. Svědek neví, z jakého důvodu byla škoda uhrazena. Je mu známo, že žalobkyně se rozhodla požadovat vrácení té platby, avšak neví, kdo tak rozhodl a na základě čeho. Nevzpomíná si na časové souvislosti, za jak dlouho byla škoda uhrazena. Není si vědom, že by mu chodily e-maily týkající se škody, ale vzpomíná si na to, že paní [příjmení] mu po telefonu říkala, že si je vědoma toho, že budou muset tu škodu vrátit, pokud by ta žaloba přišla. Říkala to z hlediska úmluvy CMR, že to asi nebylo správné. Písemná komunikace o tom neproběhla, potom žalovaná se žalobkyní spolupráci ukončila. Po předložení e-mailu na č.l. 42 svědek uvedl, že toto prohlášení vyžadoval z toho důvodu, že to žalobkyně potřebovala pro soudní řízení. Tehdy skutečně takové sdělení paní [příjmení] poskytl, a proto tehdy to prohlášení chtěl. Po předložení e-mailu na č.l. 43 svědek uvedl, že tento e-mail obdržel a přeposlal ho vedení společnosti. Jestli na to vedení nějak reagovalo, svědek neví a nevzpomíná si, jestli na to reagoval nějak sám osobně. Pokud se zaměří na poslední větu e-mailu, tak si není vědom toho, že by se s paní [příjmení] na něčem dohodli, a neví, jestli se nějak dohodly společnosti navzájem. Ohledně informace, kterou předal žalované, že vozidlo je 20 minut od nakládky, uvedl, že tu obdržel od dispečera společnosti [právnická osoba], pana [příjmení], se kterým dojednával přepravu od začátku až do konce. Svědek jednal výhradně s ním, spolupracoval s ním již po několikáté, a proto si tu informaci žádným způsobem neověřoval. Po tom, co předal informaci, že vozidlo je 20 minut od nakládky, tak už mu nikdo nevolal, nevolala ani paní [příjmení], měl za to, že přeprava je vyřízena, takže na víkend si odložil telefon, nebyl k zastižení a věnoval se osobním věcem. K nakládce svědek uvedl, že tehdy řidič nestíhal, z toho důvodu se s paní [příjmení] domluvil na nakládce až v pátek ráno, přičemž řidič měl jet nejpřímější cestou k vykládce. V pátek ráno řidič skutečně nakládal. Zpoždění na nakládce se stalo pravděpodobně v důsledku dopravní situace. Termíny nakládky a vykládky byla žalobkyní dané, žalobkyně se je snažila dodržet. Jeho problém to nebyl, tu situaci tehdy nezavinil, takže s ním to v zaměstnání nikdo neřešil a ani nebyl důvod. Pokud přeposílal paní [příjmení] potvrzení o provedené platbě 9. 5. 2018, přeposílal jej z toho důvodu, že mu to bylo takto předloženo vedením. Asi mu to předložil pan [příjmení], sám tehdy přístup do žádného systému neměl, aby k přeposlání toho potvrzení mohl přistoupit osobně. Svědek přesně neví, kdo prováděl platby, jestli paní [příjmení], anebo pan [příjmení]. Domnívá se, že pan [příjmení] asi prováděl korunové platby a paní [příjmení] eurové, ale jistý si tím úplně není a nikdy neměl potřebu tohle řešit a ptát se na to. [příjmení] [příjmení] mu řekla, že nárok na uhrazení škody je neoprávněný, ale sdělila mu to až poté, co byla škoda uhrazena. Kdy to bylo, si nevzpomíná. Tehdy mu paní [příjmení] sdělila, že si je vědoma toho, že tu náhradu škody podle úmluvy o CMR po žalobkyni žalovaná žádat nemohla, že si je toho vědoma. Svědek se nikdy nedostal k informaci o tom, že by ta platba ze strany žalobkyně vůči žalované na náhradu škody byla provedena v důsledku omylu. Nebyl dojednán žádný zvláštní zájem na určení termínu dodání a hodnota zásilky nebyla nijak neobvyklá. Svědkovi nebylo paní [příjmení] sděleno ani to, že by mohla vzniknout škoda v důsledku zastavení výroby, pokud by zásilka nebyla doručena včas. To bylo svědkovi řečeno paní [příjmení] až posléze, když došlo ke zpoždění. Přepravné bylo sjednáno v obvyklé výši přepravy, jak bylo sjednáváno. Jednalo se o standardní dopravu. Nakládka se uskutečnila až druhý den, neboť v místě, kde mělo proběhnout naložení, tak se již nepracovalo. [příjmení] se snažil na základě požadavků od dispečera z firmy [jméno] [příjmení] dohodnout s paní [příjmení] možnost nakládky ještě ve čtvrtek v pozdějších odpoledních hodinách, paní [příjmení] to zkoušela domluvit v místě nakládky, ale pak svědkovi sdělila výsledek, že to není možné, že [příjmení] už zavřeli a nepracují. Od paní [příjmení] se o tom problému se vznikem škody dověděl až následující týden, ale pan [příjmení] mu o tom problému telefonoval již v sobotu. Svědek neví, jestli žalobkyně výši škody poslali hned následující týden, anebo později. Svědek předem a ani během přepravy nevěděl, že by v důsledku zastavení výroby u zákazníka mohla vzniknout škoda. Na místo vykládky jela žalobkyně buď poprvé, anebo podruhé, často tam nejezdili, i když jinak se žalovanou spolupracovali pravidelně. Žalobkyně věděla, že se asi jedná o výrobu dílů do aut. [obec] vykládky byly dány objednávkami, jinak ne a svědek předem nevěděl, z jakého důvodu je to třeba právě v ten daný čas vyložit, zda to je určené hned na výrobu. [obec] vykládky v tomto konkrétním případě nijak nezkoumal, a to z jakého důvodu je to třeba vyložit právě v ten čas, protože přepravu chce realizovat každý rychle. Když domlouval náhradní termín nakládky, tak na google mapách si předběžně řekli, jak dlouho asi tak přeprava bude trvat, že by to do těch 15 hodin v pátek měli stihnout, a paní [příjmení] řekla, že to takto stačí. Mylná informace proběhla kolem půl třetí, takže by se to podle té informace, pokud by byla pravdivá, do těch 15 hodin bývalo stihlo. Ani zpětně se nedověděl, z jakého důvodu mu dispečer [příjmení] od [právnická osoba] [anonymizováno] lhal. Žádný další obchodní případ už se [právnická osoba] [anonymizováno] žalobkyně nerealizovala, a to právě z důvodu, jak dopadla tato přeprava. Tuší, že tehdy jim bylo řečeno, že se jim pokazilo auto, ale protože jim to tehdy nikdo nezavolal, takto nemohli vědět. Pokud byla škoda žalované uhrazena 7. 5. 2018, tak první rozhodnutí o tom, že bude škoda po žalované vymáhaná zpět, padlo u žalobkyně až po neúspěchu v řízení před Okresním soudem v Karviné. K časům nakládek a vykládek svědek uvedl, že se jedná o standardní záležitost objednávek přepravy, a to i v situacích, kdy je nyní požadavek na zvláštní zájem na termínu přepravy, neboť je to třeba pro dopravce už jednom z toho důvodu, aby věděl, že tam v těch časech někoho v tom místě zastihne a nezůstane tam stát.

36. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

37. Žalobkyně je obchodní společností zřízenou podle českého práva, která se zabývá silniční motorovou dopravou nákladní provozovanou vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 t. Žalovaná je obchodní společností zřízenou podle českého práva zabývající se výrobou součástek pro automobilový průmysl. Žalovaná u žalobkyně poptávala přepravní službu, a to přepravu ze [anonymizováno] (Německo) do [příjmení] [jméno] ze dne 30. 11. do 1. 12. 2017 do 06:00 hodin, a to na základě objednávky [číslo] ze dne 29. 11. 2017. Žalobkyně tuto objednávku žalované akceptovala a zavázala se přepravu dle sjednaných podmínek realizovat. Ačkoliv žalobkyně přepravu finálně realizovala prostřednictvím společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], žalované tuto informaci předem nesdělila. Přepravované zboží bylo doručeno žalobkyni na místo určení až dne 2. 12. 2017 po 12. hodině. Žalobkyně překročila dodací lhůtu, když k vykládce zásilky u jejího příjemce, a to společnosti [právnická osoba] (dříve [příjmení] [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa] 74 [obec], došlo až dne 2. 12. 2017, a to přibližně ve 12:00 hodin namísto původně sjednaného termínu 1. 12. 2017 do 06:00 hodin. V důsledku překročení dodací lhůty došlo u příjemce zásilky ke škodě, a to v souvislosti s nutným zastavením výrobní linky a mzdových nákladech zaměstnanců. Příjemce zásilky tuto škodu vyúčtoval mateřské společnosti žalované jakožto odesilateli zásilky, a to ve výši 9 708 EUR, přičemž mateřská společnost žalované škodu příjemci zásilky uhradila a ve stejné výši vyúčtovala škodu žalované, která ji své mateřské společnosti rovněž uhradila, když ještě dříve však žalovaná u žalobkyně opožděnou přepravu zásilky reklamovala, a to dne 7. 12. 2017. Žalobkyně následně upozornila společnost [právnická osoba], že úhradu této škody bude požadovat po ní. Dne 7. 5. 2018 žalobkyně žalované jím nárokovanou částku 9 708 EUR uhradila. Vzhledem k tomu, že [právnická osoba] [anonymizováno] odmítla žalobkyni tuto škodu nahradit, podala na ni žalobkyně u Okresního soudu v Karviné žalobu o její úhradu. Řízení bylo před Okresním soudem v Karviné vedeno pod sp. zn. [spisová značka], avšak žaloba byla co do částky 9 471 EUR s příslušenstvím zamítnuta, a to s odůvodněním, že se neprokázalo, že by ke způsobení škody, tedy k opoždění dodání zásilky žalobkyní, respektive jeho smluvním partnerem, došlo úmyslně anebo v důsledku hrubé nedbalosti, tedy zaviněním, které je ve smyslu článku 29 odst. 1 úmluvy CMR považováno za rovnocenné úmyslu, když v nákladním listě nebyla uvedena částka zvláštního zájmu na dodání zásilky pro případ překročení dodací lhůty. Žalobkyně tak byla vůči svému subdodavateli v řízení úspěšná pouze co do částky 237 EUR s příslušenstvím, tedy v rozsahu odpovídajícím sjednané ceně dopravy.

38. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2913 odst. 1 OZ, podle kterého poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Způsob a rozsah náhrady škody pak vyplývá z ustanovení §§ 2951, 2952 OZ.

39. Podle ust. § 1759 věty první a druhé OZ smlouva strany zavazuje, lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů.

40. Podle ust. § 2471 odst. 1 OZ zasílatelskou smlouvou se zasílatel zavazuje příkazci obstarat mu vlastním jménem a na jeho účet přepravu zásilky z určitého místa do jiného určitého místa, případně i obstarat nebo provést úkony s přepravou související, a příkazce se zavazuje zaplatit zasílateli odměnu.

41. Podle čl. 1 odst. 1 věty první Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě CMR (vyhl. č. 11/1975 Sb.) tato Úmluva se vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy.

42. Podle čl. 23 odst. 5 Úmluvy je-li překročena dodací lhůta a oprávněný prokáže, že vznikla škoda z tohoto důvodu, je dopravce povinen hradit škodu jen do výše dovozného.

43. Podle čl. 29 odst. 1 Úmluvy dopravce se nemůže odvolávat na ustanovení této kapitoly, která vylučují nebo omezují jeho odpovědnost anebo přenášejí důkazní břemeno, byla-li škoda způsobena úmyslně nebo takovým jeho zaviněním, které se podle práva soudu, u něhož se právní věc projednává, považuje za rovnocenné úmyslu. Podle odst. 2 tohoto článku totéž platí, jestliže se úmyslného jednání nebo zavinění dopustili zástupci nebo pracovníci dopravce nebo jiné osoby použité dopravcem k provedení přepravy a jestliže tito zástupci, pracovníci nebo jiné osoby jednali v rámci svých pracovních úkolů. V takovém případě se tito zástupci, pracovníci nebo jiné osoby rovněž nemohou odvolávat, pokud jde o jejich osobní odpovědnost, na ustanovení této kapitoly uvedené v odstavci jedna.

44. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalované v důsledku shora uvedeného včasného nedoručení zboží ze strany žalobkyně do sídla [právnická osoba] s.r.o., resp. nyní [právnická osoba], vznikla škoda ve výši 9 708 EUR z důvodu neplánovaného odstavení výrobní linky a zmařených nákladů vynaložených společností [právnická osoba] na mzdy předem zajištěných zaměstnanců pro sobotní směnu dne 2. 12. 2017, přičemž bylo prokázáno, že této společnosti tuto škodu z titulu smluvní odpovědnosti uhradila mateřská společnost žalované, které byla škoda následně rovněž z titulu smluvní odpovědnosti nahrazena žalovanou. Soud dále dospěl k závěru, že příčinami, bez kterých by tato škoda nevznikla, byla jednak nepravdivá informace žalobkyně, resp. jejího subdodavatele jakožto skutečného přepravce zásilky, o avizovaném termínu dodání zboží dne 1. 12. 2017 po 15. hodině, a to do cca 20 minut po uskutečněném telefonátu mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kdy byla žalovaná žalobkyní ubezpečena o dodržení tohoto termínu doručení zboží, když tento termín byl mezi účastníky sjednán jako náhradní pozdější termín, a jednak skutečnost, že žalobkyně nezajistila nakládku zboží v původně sjednaném termínu, kdy subdodavatel přepravy nepřistavil vozidlo k nakládce včas a zboží tak muselo být naloženo namísto v dohodnutém termínu dne 30. 11. 2017 až v ranních hodinách dne 1. 12. 2017. Podle názoru soudu je zcela bez významu, v jakých termínech bylo nebo mělo být zboží obvykle do sídla společnosti [právnická osoba] dodáváno, pokud zjištěnou příčinou bylo jednání žalobkyně, resp. jejího subdodavatele, tedy opožděné přistavení vozidla k nakládce zboží a poskytnutí mylné informace o včasném doručení zboží, v důsledku čehož již příjemce zboží nemohl včas reagovat na vzniklou situaci a vzniku výše uvedené škody zabránit.

45. Soud se ztotožňuje s názorem žalované, že na vztah mezi účastníky nelze aplikovat ustanovení Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě CMR, neboť žalobkyně ve skutečnosti nebyla dopravcem zboží, ale zprostředkovatelem přepravy. Z toho důvodu má soud za to, že na smluvní vztah mezi účastníky by měla být aplikována právní úprava týkající se smlouvy zasílatelské. Bez ohledu na tuto okolnost však z dokazování vyplývá, že žalobkyně se na základě smluvních podmínek, jež byly učiněny součástí uzavřené smlouvy, předem zavázala uhradit veškerou škodu způsobenou objednateli přepravy porušením smluvních povinností, přičemž nedodržení sjednaného termínu přepravy lze za porušení smluvní povinnosti ze strany žalobkyně jistě považovat. Mezi účastníky navíc nebylo písemně domluveno, jak všeobecné přepravní podmínky žalované ukládaly, že dopravce může objednanou přepravu plnit pomocí dalšího dopravce a že zboží bude během přepravy přeloženo na jiný dopravní prostředek. Obě okolnosti však bez předchozího písemného souhlasu žalované nastaly a žalobkyně byla pro ten případ odpovědná za všechny škody vzniklé a způsobené žalované, jako by přepravu uskutečňovala sama.

46. Bez ohledu na shora uvedené lze však přisvědčit názoru žalované, že žalobkyně uhradila škodu ve výši 9 708 EUR na základě dohody o náhradě škody, jež byla následně mezi účastníky uzavřena poté, co byla škoda žalovanou vyčíslena a žalobkyni vyfakturována. Soud neuvěřil žalobkyni, pokud její jednatel v rámci výpovědi uvedl, že škoda byla žalované uhrazena pouze v důsledku omylu, neboť to jednak nevyplývá z tvrzení žalobkyně uvedených v žalobě a ani z následujících vyjádření žalobkyně ve věci, ale zejména je takové konstatování zjevně nepravdivé z důvodu rozporu s obsahem e-mailové komunikace [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobkyně podle názoru soudu tímto způsobem nyní argumentuje pouze účelově motivována snahou o úspěch v tomto řízení, neboť ze zjištěných okolností naopak vyplývá, že žalobkyně škodu uhradila zcela vědomě s tím, že ji bude vymáhat po subdodavateli přepravy, přičemž žalobkyně změnila své stanovisko až poté, kdy neuspěla v řízení před Okresním soudem v Karviné, avšak rozhodnutí uvedeného soudu není pro tuto věc právně závazné a nemá pro posouzení tohoto sporu žádný právní význam. Jak vyplývá ze zmíněné e-mailové korespondence, úhrada škody byla v souladu s vůlí žalobkyně a očekáváním další obchodní spolupráce se žalovanou. Ze zjištěných skutečností však nevyplývá, že případná další spolupráce účastníků byla sjednanou podmínkou uzavřené dohody o náhradě škody.

47. Avšak i za předpokladu, že by na vztah mezi účastníky bylo možné aplikovat ustanovení Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě CMR, není nárok uplatněný žalobkyní důvodný, neboť na jednání žalobkyně, resp. subdodavatele přepravy, je nutné nahlížet podle ust. čl. 29 odst. 1, 2 Úmluvy, tedy jako na takové zavinění, které se podle práva soudu, u něhož se právní věc projednává, považuje za rovnocenné úmyslu, přičemž v takovém případě, jestliže se takového zavinění dopustily jiné osoby použité dopravcem k provedení přepravy a tyto osoby jednaly v rámci svých pracovních úkolů, potom se tyto osoby rovněž nemohou odvolávat, pokud jde o jejich osobní odpovědnost, na ustanovení této kapitoly omezující jejich odpovědnost. Soud je tedy toho názoru, že i subdodavatel přepravy se omezení odpovědnosti v řízení před Okresním soudem v Karviné dovolával neprávem a byl povinen hradit škodu nikoliv jen do výše dovozného.

48. Vzhledem k tomu, že soud po provedeném dokazování neshledal žalobu ani zčásti důvodnou, neboť dospěl k závěru, že k plnění přijatému žalovanou od žalobkyně dne 7. 5. 2018 bezhotovostně ve výši 9 708 EUR došlo zcela po právu, a to na základě předchozí dohody účastníků o náhradě škody, byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. Jak vyplývá ze shora citovaného ust. § 1759 věty první a druhé OZ smlouva strany zavazuje a lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů, soud však žádné zákonné důvody ke zrušení dohody účastníků neshledal a naopak má za to, že zrušení dohody účastníků bez souhlasu žalované by bylo porušením právní jistoty a nepřípustným zásahem do autonomie vůle stran této dohody.

49. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná byla v tomto řízení plně úspěšná, přičemž výše přiznané náhrady nákladů řízení je odůvodněna jednak odměnou právního zástupce žalované podle ust. § 7 bodu 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, po 9 260 Kč za 1 úkon právní služby, celkem ve výši 87 970 Kč za 9,5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení – 1 úkon, vyjádření k předžalobní výzvě ze dne 11. 11. 2019 – 1/2 úkonu, odpor ze dne 21. 5. 2020 a odůvodnění odporu s vyjádřením k žalobě ze dne 11. 6. 2020 – 1 úkon, účast na jednání soudu dne 1. 10. 2020 – 1 úkon, vyjádření s návrhem na doplnění důkazů ze dne 26. 10. 2020 – 1 úkon, účast na jednání soudu dne 4. 3. 2021 – 1 úkon, účast na jednání soudu dne 7. 10. 2021 – 2 úkony, vyjádření ze dne 8. 11. 2021 – 1 úkon a účast na jednání dne 11. 11. 2021 – 1 úkon), dále paušální náhradou nákladů řízení podle ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky po 300 Kč za 1 úkon právní služby, celkem ve výši 3 000 Kč za 10 úkonů právní služby a rovněž z této odměny a paušální náhrady nákladů řízení přiznanou DPH 21 %, celkem tak bylo žalované vůči žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení přiznáno 110 073,70 Kč.

50. Výrok o náhradě nákladů řízení přiznaných České republice je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně nebyla ve sporu úspěšná ani zčásti a byl to stát, který hradil náhradu nákladů spojených s podáním výpovědi svědka [jméno] [příjmení], tedy svědečné v celkové výši 4 486,06 Kč, a to podle usnesení zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne 1. 11. 2021, 51. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.

52. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalobkyni uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení mezi účastníky k rukám právního zástupce žalované.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.