30 C 133/2025

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. Danielem Macháčkem v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně , se sídlem Adresa žalobkyně , zastoupené advokátem Jméno advokáta Anonymizováno . Anonymizováno ., se sídlem Adresa advokáta , proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , trvale pobytem Anonymizováno o zaplacení částky 31 388 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč do jednoho roku od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 27 388 Kč, úroku z prodlení ve výši 2 068,07 Kč, úroku ve výši 1 059 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 509,25 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 8 % ročně z částky 12 941,62 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni.

1. Žalobkyně navrhla, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 31 388 Kč s příslušenstvím, která představuje dluh ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 7. 2022 uzavřené se společností , právnická osoba, ., jenž byl postoupen žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a tato se ani nedostavila k jednání soudu, ke kterému byla řádně a včas předvolána, a proto bylo jednáno v její nepřítomnosti.

3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 7. 2022 bylo zjištěno, že ji uzavřela společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, s žalovanou na částku 15 000 Kč. Žalovaná potvrdila převzetí této hotovosti podpisem smlouvy a zavázala se zaplatit úrok v pevné výši 761 Kč. Dále se žalovaná zavázala zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, přičemž poslední splátku byla povinna uhradit nejpozději do 27. 9. 2023. Žalovaná však uhradila pouze dne 28. 7. 2022 částku 2 000 Kč a dne 24. 8. 2002 částku 2 000 Kč, jak vyplývá z transakční historie.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla dne 20. 5. 2024 postoupena žalobkyni s účinností ke 29. 5. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno, jak vyplývá z příslušného dopisu.

5. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě předmětného.

6. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila žalobu o tvrzení týkající se posuzování úvěruschopnosti žalované, neboť tato byla v době uzavírání smlouvy spotřebitelkou.

7. Ze žádosti o úvěr ze dne 27. 7. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je ve starobním důchodu, na bydlení a energie má náklady měsíčně 1 000 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady 4 250 Kč. Žalobkyně ve formuláři neuvedla jakou formou bydlí, jaký je její rodinný stav, zda má vyživovací povinnosti k dětem do 26 let, jaké má vzdělání, zda má bankovní účet a nějaký doklad totožnosti. Z oznámení o důchodu bylo zjištěno, že žalované byl od červnové splátky 2022 přiznám starobní důchod ve výši 16 869 Kč.

8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. V daném případě žalobkyně k výzvě soudu ohledně doplnění tvrzení týkajících se zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy uvedla, že si její právní předchůdce ověřil měsíční příjmy žalované z důchodového výměru a výdaje byly zkoumány z výpisu z bankovního účtu. Soud má za potvrzené, že v době uzavírání smlouvy měla žalobkyně příjem ve výši 16 869 Kč ze starobního důchodu. Soud však nemá za doložené, že by byly zkoumány výdaje žalované z výpisu z bankovního účtu, neboť tento nebyl předložen, ani nebyly tyto specifikovány. Žalovaná uvedla své měsíční výdaje na bydlení a energie pouze ve výši 1 000 Kč, což je částka extrémně nízká, zvláště za situace, kdy nebylo zjištěno, že by bydlela ještě s někým a v domácnosti měl někdo další příjmy. Žalobkyně neuvedla a poskytovatel úvěru vůbec nezkoumal další údaje týkající se finanční, ekonomické a sociální situace žalované, ačkoliv jsou předepsány k vyplnění ve formuláři žádosti o úvěr. Za těchto okolností poskytovatel úvěru nemohl vůbec posoudit věrohodně úvěruschopnost žalované, tedy její schopnost hradit měsíční splátky ve výši skoro 2 000 Kč, zvláště za situace, kdy je žalovaná starobní důchodkyní bez větší možnosti si opatřit prací další finanční prostředky. Soud tedy musel shledat uzavřenou smlouvu o úvěru za neplatnou ve smyslu § 87 odst. 1 o.s.ř., a to i bez návrhu žalované. Za těchto okolností je žalovaná povinna vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, která činila 15 000 Kč, takže po zaplacení částky 4 000 Kč zbývá 11 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná nedostavila k soudnímu jednání, a nelze tak zkoumat její aktuální možnosti uhrazení jistiny, když další řízení by pouze výrazně zvýšilo jeho náklady, přistoupil soud ke stanovení roční lhůty k plnění. Žalovaná tak má možnost dlužnou částku splácet zcela dle svých aktuálních možností, což je pro ni výhodnější, než kdyby byla vázána konkrétní měsíční částkou, případně si v poskytnutém čase zajistit finanční prostředky jiným způsobem, například prodejem věcí či získáním finančních peněžních prostředků od někoho z rodiny atd.. Naopak se jedná o lhůtu, která žalobkyni jako věřitele nepřiměřeně nezatěžuje, zvláště když jde o tak nízkou částku a s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně dlouhodobě podniká ve skupování dlužných nejistých spotřebitelských úvěrů, a musí tedy počítat i s rizikem delší splatnosti dluhů z nich vyplývajících.

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy žaloba byla co do větší části předmětu řízení zamítnuta, takže žalovaná byla v řízení úspěšnější, žádné náklady jí však nevznikly.