30 C 201/2021
č. j. 30 C 201/2021-88
V PLATNOSTICitované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 135 § 137 § 142 § 160
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 10 § 8 § 9
- o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, 361/2000 Sb. — § 4
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 4 § 101 § 106 § 420 § 427 § 629
Plný text
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. Danielem Macháčkem v právní věci žalobkyně: ; právnická osoba , anonymizována tři slova , IČO , se sídlem adresa žalobkyně , zastoupené advokátem anonymizována tři slova jméno příjmení , se sídlem adresa , proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa , zastoupenému advokátem anonymizováno jméno příjmení , se sídlem adresa , o zaplacení částky částka s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím, která představuje náhradu toho, co za žalovaného žalobkyně plnila, když uhradila poškozenému [příjmení] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno]. škodu, kterou způsobil žalovaný při dopravní nehodě dne [datum] na označníku zastávky vozidel MHD, když tuto skutečnost neoznámil policii ani žalobkyni a místo dopravní nehody opustil.
2. Žalovaný k žalobě uvedl, že ve věci není pasivně legitimován, neboť pojištěným byla podle pojistné smlouvy [jméno] [příjmení]. Případný nárok je podle žalovaného také promlčen, neboť již dne [datum] byla nehoda oznámena žalobkyni. Dále žalovaný tvrdil, že si nevšiml toho, že by způsobil nějakou škodu třetí osobě. [obec] bezdůvodně neopustil, ale setrval tam 2 až 2,5 hodiny, když vyčkal příjezdu přítelkyně a odtahové služby zprostředkované žalobkyní. K dopravní nehodě došlo podle něj z důvodu, že se po noční směně v Rakousku vracel v ranních hodinách domů a usnul. Poškozené zastávky si nevšiml, protože byl vzhůru již 24 hodin, byl nevyspalý a unavený, takže v tomto stavu to mohl přehlédnout. Od místa zastavení vozidla na vzdálenost 33 metrů kvůli vysoké trávě nebyla žádná poškozená zastávka ani vidět. Podle policie na sloupku nebyla zjištěna žádná cizí barva, na místě nebyly nalezeny žádné střepy, takže sloupek mohl poškodit někdo těsně před žalovaným.
3. Z oznámení o likvidaci pojistné události [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila poškozenému, že byla stanovena výše skutečné újmy na částku [částka] bez DPH, která mu byla zaslána na účet, který sdělil v přípisu ze dne [datum].
4. Z vyčíslení skutečné škody na majetku z pojistné události [číslo] bylo zjištěno, že likvidátor podle faktury [číslo] stanovil k výplatě částku [částka] bez DPH.
5. Z faktury [číslo] ze dne [datum] a splatné dne [datum] bylo zjištěno, že dodavatel [právnická osoba] vyúčtoval poškozenému opravu označníku OZ-3 včetně 2 kusů [jméno] tabulí, dopravného, stavebních prací a montáže, a to v ceně 20 400 kč.
6. Z přílohy k této faktuře byl zjištěn podrobný rozpis jednotlivých položek, kdy bylo účtováno [částka] za dodání označníku zastávky OZ-3, 2 kusů [jméno] tabule - polep, montáž v rozsahu 1 hodiny za [částka], doprava na montáž [částka], doprava na stavební práce [částka], stavební práce včetně materiálu [částka].
7. Z detailu relace o dopravní nehodě bylo zjištěno, že byla oznámena dne [datum] ve 12.00 hodin, když k ní došlo dne [datum] v době okolo 6.00 hodin v obci [obec], na silnici I. třídy [číslo] kde ve směru od obce Litvínovice k obci [obec] jel nezjištěný řidič s vozidlem, kdy z nezjištěných příčin narazil do označníku autobusové zastávky, a poté z místa dopravní nehody ujel. [příjmení] zkouška na místě nehody nebyla provedena, neboť pachatel z místa dopravní nehody odjel. Dne [datum] byl dodatečně ustanoven řidič osobního vozidla Škoda Octavia, [registrační značka], pan [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Držitelem vozidla byla [jméno] [příjmení] a pojistitelem žalobkyně. Při dopravní nehodě došlo k poškození označníku MHD – jízdní řády [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno] (poškozený).
8. Z fotodokumentace byl zjištěn stav na místě nehody, zejména rozsah poškození označníku, poloha jeho zbytků, místo zastavení škodného vozidla, pohledy na místo vzniku škody z různých míst.
9. Z ceníku označníku autobusové zastávky na webových stánkách [webová adresa] bylo zjištěno, že se nabízí v ceně [částka] bez DPH.
10. Z výzvy k zaplacení postihu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka] s odůvodněním, že mimo jiné neohlásil dopravní nehodu policii a ujel z místa dopravní nehody, a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele. [příjmení] měla být zaplacena do [datum].
11. Ze zápisu o poškození podnikatelského majetku bylo zjištěno, že při předmětné dopravní nehodě byl poškozen hliníkový označník autobusové zastávky, který byl zabetonovaný, měl výšku 2,60 metrů s profilem 6 x 8 cm. Po nehodě zůstal na místě 1 kus sloupku. Náhradní označník je stejný jako původní.
12. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že poškozenému odeslala dne [datum] na účet částku [částka].
13. Z výzvy k plnění ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka] před podáním žaloby.
14. Z podacího archu bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne [datum].
15. Ze spisu [stát. instituce], [anonymizováno] [spisová značka], bylo zjištěno, že dne [datum] byl vydán příkaz k uložení sankce za přestupky podle ust. § 125c odst. 1 písm. i) bod 4, § 125c odst. 1 písm. k) zákona o provozu na pozemních komunikacích, spáchaných z nedbalosti, spočívajících v porušení ust. § 4 písm. b), § 5 odst. 1 písm. b). § 47 odst. 4 písm. a), b) a c), odst. 5 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích, kterých se dopustil tím, že dne [datum] v době kolem 6.00 hodin v [obec], na silnici č. I/03, ulice [ulice], ve směru jízdy od obce Planá k ulici na [obec] louce, řídil osobní automobil tovární značky Škoda, [registrační značka], se kterým v důsledku únavy a spánku, na přímém úseku silnice, vyjel částečně vpravo mimo komunikace, na její rozšíření o zpevněnou plochu autobusové zastávky, kde s vozidlem narazil do označníku zastávky vozidel MHD a pokračoval dále v jízdě na travnatý svah silničního příkopu, kde narazil do betonového přemostění příkopu, přičemž došlo k takovému poškození jim řízeného vozidla, že se stalo nepojízdným. Po dopravní nehodě tuto neoznámil policistovi, i když došlo zjevným poškozením označníku zastávky ke škodě na majetku třetí osoby, zajistil pro nepojízdné vozidlo odtahovou službu a poté s ní místo dopravní nehody opustil, a tedy jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplnil nebo porušil povinnost stanovenou v hlavě II. zákona o provozu na pozemních komunikacích a v rozporu s § 47 odst. 4 písm. c) zákona o provozu na pozemních komunikacích nedovoleně místo dopravní nehody opustil. Za uvedené přestupky byla žalovanému uložena pokuta ve výši [částka]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. V odůvodnění je uvedeno, že„ z pořízené fotodokumentace na místě dopravní nehody, která dokumentuje poškození označníku zastávky MHD, je zřejmé, že toto poškození bylo viditelné běžných pohledem, neboť označník byl vyvrácen ze svého původního ukotvení na travnatý svah silničního příkopu, kde byl rozlomen na více částí, takže tvrzení o tom, že podezřelý neviděl, že někomu dalšímu způsobil škodu, je takovým důkazním prostředkem vyvráceno, neboť při pobytu na místě dopravní nehody před jeho opuštěním toto poškození podezřelý mohl a měl vidět“. Dále tam je uvedeno následující:„ Jednak došlo k poškození předmětu, který byl součástí výbavy autobusové zastávky vozidel městské hromadné dopravy, a dále řidič, podezřelý, dopravní nehodu neoznámil, čímž byla nepochybně ztížena objasněnost způsobení dopravní nehody, k jejímuž objasnění rozhodující měrou přispělo šetření policie a sdělení pracovníka dispečinku [anonymizována dvě slova] [územní celek], a.s., který policii předal informaci o vozidle, které mu sdělil jeden z řidičů dopravního podniku“. V úředním záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] žalovaný uvedl, že nebyl řádně odpočatý a po projetí kruhového objezdu u [územní celek] si nic nepamatuje, pouze že ho probudil náraz. Po nárazu s vozidlem zastavil na komunikaci, bez cizí pomoci vystoupil z vozidla a zjišťoval, co se stalo. Při tomto si všiml, že vozidlo je na přední části poškozené, dále obhlédl místo dopravní nehody, kdy si všiml, že se zde nikdo nenacházel a dalšího poškození si nevšiml. Vozidlem zůstal na místě stát přibližně hodinu, poté si ho odvezla odtahová služba. Dopravní nehodu neoznámil policii, protože si nebyl vědom žádné škody třetí osoby. [jméno] [příjmení] v úředním záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] uvedla, že dne [datum] v době okolo 6.30 hodin jí přítel (žalovaný) volal, že měl dopravní nehodu na ulici [ulice]. Ihned byl vozidlem na místě dopravní nehody. Zde zjistila, že při dopravní nehodě nebyl nikdo zraněn, pouze došlo ke škodě na jejím vozidle, které bylo po dopravní nehodě nepojízdné. Na místě dopravní nehody si zavolala asistenční službu, která provedla odtah vozidla. Dne [datum] v době okolo 19.30 hodin do místa jejího bydliště přijela policie s tím, že šetří dopravní nehodu, kterou mělo způsobit její vozidlo. S policií spolupracovala a dne [datum] se dostavila k podání vysvětlení. Dne [datum] v dopoledních hodinách zavolala na svojí pojišťovnu (žalobkyni), kde celou událost dodatečně oznámila a pojišťovna jí dala číslo pojistné události [číslo]. Z plánku dopravní nehody bylo zjištěno konečné postavení škodícího vozidla po dopravní nehodě a jeho vzdálenost od výchozího bodu měření 33,1 metrů, tedy 31,3 metrů od vylomeného sloupku označníku. Z fotodokumentace bylo zjištěno poškození škodného vozidla na pravé přední části, rozbité přední sklo, a dále poměry na místě nehody.
16. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému byla uložena pokuta ve správním řízení dne [datum] ve výši [částka], která byla dne [datum] zaplacena hotově na pokladně [stát. instituce].
17. Z nahrávky hlášení pojistné události [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] telefonovala žalobkyni, když uvedla, že dne [datum] nahlásila pojistnou událost pod [číslo] týkající se vozidla [registrační značka], když jí předchozího dne kontaktovala policie s tím, že byl poškozen označník MHD při předmětné dopravní nehodě. Pracovnicí žalobkyně jí bylo sděleno, že dosud bylo nahlášeno poškození předního skla a poškození označníku nelze řešit z havarijního pojištění, když je třeba nově nahlásit škodu z povinného ručení. Žalobkyně k tomu uvedla, že poražený sloupek rozbil čelní sklo vozidla, na místě dopravní nehody si nikdo nevšiml poškození označníku, a nepátrali, zda tam leží nějaký sloupek. Pracovnicí žalobkyně jí bylo dále sděleno, že se to tedy musí nahlásit jako nová pojistná událost pod [číslo] to z pojistné smlouvy [číslo].
18. Z výslechu žalovaného bylo zjištěno, že jel z Rakouska z noční směny, byl unaven, projížděl okolo [obec], kde od kruhového objezdu si již nic nepamatuje. Vzbudila ho rána, pak ještě auto kus popojelo, když zůstalo stát u vjezdu k [právnická osoba] [anonymizováno]. U auta byla přetržená část, která drží kolo na ose. Poté vystoupil, nevěděl, co se stalo. Podíval se, zda nikoho nesrazil, protože tam byla autobusová zastávka. Nedošel ale až k autobusové zastávce, popošel jen pár kroků, nebyl si jist, zda tam někdo leží, ale neprohledával hlubokou trávu až k zastávce. Popošel tedy od auta 2-3 metry, aby zjistil, co se stalo. Nepodařilo se mu tedy zjistit, do čeho narazil. Měl za to, že to byl dostatečný výhled na zjištění, zda někoho nesrazil. Zpětně hodnotí, že pokud to bylo k zastávce 30 metrů a byl tam příkop s vysokou trávou, nebyl to možná dostatečný výhled. Myslí si, že tam byl asi hodinu nebo hodinu a čtvrt. Volal partnerce, co se stalo, že usnul, auto je nepojízdné, přijela na místo nehody. Ještě na místě nehody volali pojišťovnu, která se ptala, zda je poničená věc třetí osoby. Řekli, že ne, a poslali jim odtahovou službu. [příjmení] doby seděl v autě. Nikde se tam nic neválelo, je tam krásně vidět až k zastávce. Zajímalo ho, do čeho narazil, ale nic tam neviděl. Po odtahu vozidla odjel. Na místě si nebyl vědom, že by poškodil něco u autobusové zastávky. Neviděl, že by tam něco leželo. Na místě pořídil fotodokumentaci, kterou předal policii. Na předložených fotografiích je vozidlo v konečné pozici, jak z něho vystoupil. Kus vyjetých kolejí v trávě možná viděl. Šel kus po chodníku, ne po silnici, neprocházel tedy přímo tou travou. Až k zastávce nedošel, je prosklená, takže skrze ní viděl. Rozhodnutí [stát. instituce] se k němu dostalo až v únoru 2021. Na doručence ze správního spisu si myslí, že to není jeho podpis. Je tam uveden P. O. [příjmení], to by se musel dostavit na poštu. P. O. [příjmení] měl, ale pak ho rušil. V únoru 2021 mu rozhodnutí předala paní, co mu pronajímá byt. Proti rozhodnutí se nebránil, neboť proběhla lhůta k odvolání, o čemž se radil s právním zástupcem. Žalovaný pokutu neuhradil.
19. Výpovědi žalovaného soud neuvěřil, když je v ní řada rozporů a nepřesností. Např. žalovaný uváděl, že o příkazu o uložení sankce se dozvěděl až v únoru 2021, z přílohového spisu však jednoznačně vyplývá, že mu bylo toto rozhodnutí doručeno poštou na P. O. [příjmení] 8, kam si žalovaný i výslovně žádal zasílat písemnosti, a svým vlastnoručním podpisem doručení potvrdil. Tvrzení žalovaného, že se nejedná o jeho podpis, soud považuje za účelové, když bylo následně prokázáno, že k úhradě sankce došlo hotově na pokladně [stát. instituce] již dne [datum], tedy ještě předtím, než vlastně nabylo právní moci. Jeho tehdejší přítelkyně [jméno] [příjmení] si není vědoma, že by žalovanému byla tato sankce uložena, ani že by jí hradila. Popřela, že by už z místa nehody volali pojišťovnu a odtah si podle ní zajistil žalovaný s přítelem jeho sestry. Soud vzhledem k okolnostem neuvěřil ani jeho výpovědi, že si nevšiml zničeného označníku, jak bude vysvětleno níže.
20. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byla přítelkyní žalovaného do září 2021 a mají spolu dceru. Vztahy jsou mezi nimi pouze ohledně dcery, jinak v kontaktu nejsou. Žalovaný řídil její vozidlo kolem 7.00 hodin ráno, když jel z práce z Rakouska. V té době byla doma. Zavolal jí, zda mu může přijet, že usnul za volantem a vyboural se. Přijela hned, jak volal, ze sídliště [anonymizováno], asi tak za 10 minut jiným vozem. Zaparkovala ho na parkovišti pod billboardem u vjezdu do areálu [anonymizována dvě slova]. Žalovaný tam čekal. Šla k jejímu poškozenému vozidlu, žalovaný byl u něj. Řekl, že usnul za volantem a probudil se, když viděl kamion a strhl to ke kraji, nebo to strhl v polospánku. Auto bylo bourané na pravý předek, tedy u předního kola, blatník, světlo, nic jiného. Viděla tam koleje, že auto projelo pangejtem, kam se ale podívat nešla. Myslí si, že přední sklo poškozené nebylo. Od poškozeného vozidla směrem k těm kolejím v pangejtu nešla. Odtahovou službu si zařídil žalovaný s přítelem jeho sestry. Ten den nehody nic nezařizovala, nikam nevolala. Až druhý den někdo zvonil, nestihla otevřít. Viděla pak odjíždět policii, došlo jí, že je to v té souvislosti, a pak jela vypovídat na [anonymizováno]. [jméno] se také dozvěděla, že byla poškozena i nějaká značka. Kvůli tomu se to pak ještě řešilo s pojišťovnou. S pojišťovnou se ale řešila i oprava auta, na které tenkrát bylo havarijní pojištění. S pojišťovnou to vyřizovala ona, pojistka byla psaná na ní. O poškození značky se dozvěděla až od policie. Myslí si, že z místa nehody pojišťovnu nekontaktovala, ale bylo to ten den ještě ráno či odpoledne. Po jejím příjezdu žalovaný podrobnosti k dopravní nehodě nevysvětloval. Přendával si věci do druhého auta, nevybavuje si, zda se žalovaný pohyboval v místě kolejišť v trávě. Neví, zda byl žalovaný potrestán či dostal pokutu. Pokutu za něj nehradila. Když z místa s žalovaným odjížděli, tak tam její auto ještě stálo. Vzhledem k tomu, že svědkyně již není partnerkou žalovaného, ale mají spolu celkem korektní vztahy vzhledem ke společné dceři, lze brát její výpověď za věrohodnou, když se ani podstatně neliší od jejích předchozích vyjádření.
21. Podle § 4 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravenými tímto zákonem.
22. Podle § 47 odst. 4 písm. a), b), a c), odst. 5 písm. a) téhož zákona dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí částku [částka], jsou účastníci dopravní nehody povinni a) neprodleně oznámit dopravní nehodu policistovi, b) zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména přemístění vozidel; musí-li se však situace vzniklá dopravní nehodou změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby nebo k obnovení provozu na pozemních komunikacích, především provozu vozidel hromadné dopravy osob, vyznačit situaci a stopy, c) setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty, nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody. Povinnost podle odstavce 4 platí v případě, kdy při dopravní nehodě dojde a) ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě, nebo b) škody na věci přepravované v tomto vozidle.
23. Podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravující provoz na pozemních komunikacích ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění.
24. Podle § 10 odst. 1 písm. c) téhož zákona pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.
25. Podle § 10 odst. 1 písm. e) téhož zákona pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1, 2 a 3, a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3.
26. Podle § 8 odst. 1 téhož zákona pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události poskytovat v souladu s pokyny pojistitele.
27. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná, když žalobkyni vznikl nárok na náhradu toho, co za žalovaného plnila poškozenému z dopravní nehody ze dne [datum].
28. K pasivní legitimaci žalovaného v tomto sporu lze uvést, že ve smyslu např. rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 3. 2011, sp. zn. 25 Cdo 4321/2008,„ rozumí-li se totiž podle § 2 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb. pro účely tohoto zákona pojištěným ten, na jehož odpovědnost za škodu se pojištění odpovědnosti vztahuje, a podle § 6 odst. 1 citovaného zákona se pojištění odpovědnosti za škodu vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě, je třeba za pojištěného považovat nejen provozovatele vozidla, ale i osobu odlišnou od provozovatele, která vozidlo tohoto provozovatele v době dopravní nehody řídila a za škodu odpovídá. Pojištění odpovědnosti za škodu podle citovaného zákona tak dopadá jak na odpovědnost osoby provozovatele vozidla podle § 427 a násl. o.z., tak i na osoby odpovídající za škodu podle § 420 o.z., např. na řidiče vozidla (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka])“. Vzhledem k tomu, že ve věci je nesporné, že žalovaný byl řidičem vozidla, které způsobilo předmětnou škodu, považuje se za pojištěného, a tím je dána jeho pasivní legitimace v tomto sporu.
29. Pokud jde o námitku promlčení vznesenou žalovaným, tak lze odkázat na stejné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, podle kterého„ postižní právo pojišťovny, která nahradila za pojištěnou osobu škodu poškozeným, vůči pojištěnému podle § 10 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. má povahu zvláštního, originárního nároku, který se promlčuje podle ust. § 101 o.z. v obecné tříleté promlčecí době, a nikoliv podle ust. § 106 o.z., jež se vztahuje na nároky poškozeného na náhradu škody proti tomu, kdo za škodu odpovídá. Pro obecnou promlčecí dobu platí, že začíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno (uplatněno) poprvé, tedy ode dne, kdy právo bylo možno odůvodněně jako nárok uplatnit u soudu podáním žaloby. V dané věci je proto rozhodující, kdy žalobkyně mohla své postižní právo, odvíjející se od toho, že poskytla plnění poškozeným, vykonat poprvé (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka])“. Ve zmíněném rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] se pak výslovně uvádí:„ V posuzovaném případě tříletá promlčecí doba začala plynout dne [datum], tj. následující den po dni, kdy pojistitel plnil poškozenému, a skončila dne [datum]“. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v řízení prokázala, že poškozenému byla škoda uhrazena dne [datum], uplyne tříletá promlčecí doba (podle § 629 odst. 1 o.z.) až dne [datum], takže pokud byla žaloba podaná dne [datum], k promlčení uplatněného nároku nedošlo.
30. V daném případě je důležité rozlišit, že při dopravní nehodě došlo ke dvěma pojistným událostem, kdy škoda na vozidle byla hrazena z havarijního pojištění jako pojistná událost [číslo] ale škoda na označníku MHD byla hrazena z povinného ručení jako pojistná událost [číslo]. Každou pojistnou událost je tedy nutno posuzovat odděleně. Regresní nárok žalobkyně se týká poškození označníku MHD, když tuto škodu pojištěná [jméno] [příjmení] nahlásila žalobkyni až poté, co byla kontaktována policií v souvislosti s poškozením označníku MHD, a to dne [datum], jak vyplývá ze záznamu telefonického hovoru.
31. V této souvislosti soud zjišťoval, zda měla být pojistná událost týkající se označníku MHD nahlášena [jméno] [příjmení] či žalovaným dříve, a nikoliv až poté, co škodící vozidlo a viníka vypátrala policie. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný jako pojištěný nesplnil svou povinnost ve smyslu § 10 odst. 1 písm. b) ohlásit dopravní nehodu policii, jak požaduje zákon upravující provoz na pozemních komunikacích, a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. Zároveň žalovaný porušil i povinnost stanovenou § 8 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., když bez zbytečného odkladu písemně neoznámil pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, takže vznikl nárok i ve smyslu § 10 odst. 1 písm. e), když v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb.
32. K závěru, že žalovaný poškodil majetek třetí osoby (označník), nesplnil svou povinnost ohlásit dopravní nehodu policii a neoprávněně místo nehody opustil, dospěl soud na základě zejména příkazu [stát. instituce] ze dne 1. února 2017, č. j. S0/18026/2016, kterým je soud ve smyslu § 135 o.s.ř. vázán. Ve skutkové větě, jejímž zněním je právě soud vázán ve smyslu § 135 odst. 1 o.s.ř., je totiž zcela jasně uvedeno, že žalovaný„ po dopravní nehodě tuto neoznámil policistovi, i když došlo zjevným poškozením označníku zastávky ke škodě na majetku třetí osoby, zajistil pro nepojízdné vozidlo odtahovou službu, a poté s ní místo dopravní nehody opustil, tedy nesplnil nebo porušil povinnost stanovenou v § 47 odst. 4 písm. a), b) a c) zákona o provozu pozemních komunikacích.“ Dopravní nehoda, resp. škoda na označníku MHD tím vzniklá, byla nahlášena policii poškozeným, tedy vlastníkem zničeného označníku MHD. Teprve když policie kontaktovala [jméno] [příjmení], tato se dostavila dne [datum] k podání vysvětlení k této dopravní nehodě na policii, takže žalovaný nikdy nehodu policii vlastně sám neoznámil.
33. Pokud jde o povinnost ohlášení škodné události bez zbytečného odkladu pojistiteli ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., toto bylo žalovaným porušeno, neboť škodná událost týkající se označníku MHD byla žalobkyni oznámena až dne [datum] [jméno] [příjmení] po návštěvě policie, tedy to nebylo učiněno bez zbytečného odkladu, když ke škodné události došlo již dne [datum] a nic nebránilo tomu, aby tak bylo učiněno dříve a tedy včas.
34. Vzhledem k tomu, že žalovaný tvrdil, že o poškození označníku MHD nevěděl, a nemohl tedy tuto skutečnost ohlásit policii ani žalobkyni, zabýval se soud tím, zda tomu tak skutečně mohlo být. Na základě provedeného dokazování však dospěl soud k závěru, že žalovaný o poškození označníku MHD bezprostředně po dopravní nehodě věděl, či případně vědět měl a mohl, když se od něho očekává rozum průměrného člověka i schopnost jej užívat s běžnou péčí a opatrností ve smyslu § 4 odst. 1 o.z. K tomuto závěru dospěl soud na základě skutkových zjištění, že po dopravní nehodě žalovaný nebyl vážně zraněn, pohyboval se okolo poškozeného vozidla a byl schopen i vyřizovat takové záležitosti jako zavolat si odvoz, nebo zajistit odtažení vozidla. Žalovaný byl tedy z hlediska fyzického i psychického schopen ohledání místa dopravní nehody, což potvrzuje i jeho vlastní vyjádření, že popošel několik metrů, aby zjistil, zda někoho nezranil v místě autobusové zastávky. Na jednu stranu žalovaný tvrdí, že nevylučoval ani skutečnost, že porazil člověka, na druhou stranu ale uvádí, že neprozkoumával vysokou trávu v příkopě u autobusové zastávky, kde mohla dotyčná osoba ležet, což není logické. Žalovaný tvrdí, že v této vysoké trávě neviděl poražený označník MHD. I kdyby soud vycházel z tvrzení žalovaného, že v době nárazu jako řidič spal, a nevěděl tedy hned, do čeho narazil, měl a mohl vzhledem k okolnostem zjistit, co poškodilo jeho vozidlo a zda nedošlo ke zranění osoby či poškození cizího majetku. Žalovaný připustil, že viděl koleje vyjeté od jeho vozidla v trávě vedle příkopu u silnice, takže mu nic nebránilo, aby šel po této stopě až k zastávce MHD, aby zjistil, kde došlo k nárazu a do čeho. Takto by nebylo možné přehlédnout ležící část označníku v trávě v místě těsně vedle vyjetých kolejí od vozidla žalovaného. Nelze vyloučit, že tak i učinil, neboť je takový postup zcela logický. Soud se domnívá, že žalovaný musel vědět o poškození označníku MHD i v případě, když se přiblížil na vzdálenost cca 25 metrů od zastávky MHD, neboť z této vzdálenosti musel vidět i stojící zbývající část označníku MHD (viz fotodokumentace). Žalovaný si byl vědom toho, že k nárazu došlo u zastávky MHD, že u těchto zastávek jsou vždy označníky, a že právě tímto místem jeho vozidlo projelo a většina označníku už tam není. Žalovanému muselo být jasné, že jeho vozidlo nemohlo být daným způsobem poškozeno pouze tím, že projelo trávou či najelo na něco malého ukrytého v trávě, která podle fotodokumentace mohla být vysoká jen cca 20 cm a byla značně polehnutá. Přední část vozidla byla totiž poškozena i promáčknutím a odřením blatníku až nad kolem, tj. ve výšce cca 50 cm, pravé přední kolo bylo zcela vylomeno a dokonce bylo rozbité i přední sklo ve výšce cca 1 metru. Poškození předního skla je dobře viditelné i na fotodokumentaci, nejedná se o pouhou vlasovou prasklinu z pnutí, ale vějířovitou po nárazu velkého předmětu, a pokud žalovaný ohledával stav vozidla po dopravní nehodě, musel si toho všimnout (zvláště pokud pak seděl hodinu v autě s výhledem na přední sklo). Skutečnost, že o poškození předního skla žalovaný i [jméno] [příjmení] věděli, vyplývá z nahrávky ze dne [datum], kdy jmenovaná sama uvádí, že jeho poškození nahlásila pojišťovně již předtím v rámci uplatnění nároku z havarijního pojištění a dokonce sama dovozuje, že přední sklo rozbil sloupek, tedy označník. Žalovanému tedy muselo být jasné, že se střetl s něčím o výšce minimálně jednoho metru, což by logicky mohl být právě označník MHD, ze kterého na místě zůstala stát pouze jedna tyč ze dvou bez plochy se symboly autobusu a dvou tabulí s jízdním řádem. Žalovaný byl na místě dopravní nehody jednu až dvě hodiny, tedy měl dostatek časového prostoru na to, aby prozkoumal příčinu nárazu, resp. poškození svého vozidla či věcí třetích osob, a tyto skutečnosti zadokumentoval, tedy i nahlásil policii a pojišťovně. Žalovaný však setrval na místě dopravní nehody pouze z důvodu zajištění odvozu nepojízdného vozidla a doby jeho realizace, když poté místo dopravní nehody opustil, aniž by dostatečně ověřil, zda někomu nezpůsobil škodu, nebo to na místě dořešil s policií. Z výše uvedeného příkazu k uložení sankce za přestupek jednoznačně vyplývá, že byl postižen za to, že dopravní nehodu neoznámil policistovi, i když došlo ke zjevným poškozením označníku zastávky ke škodě na majetku třetí osoby a poté místo dopravní nehody bez zřetele hodného důvodu opustil, takže nárok je dán i podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., kde se ani nevyžaduje ztížení možnosti řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 téhož zákona.
35. Soud má za to, že se žalovaný patrně pokusil zatajit škodu vzniklou na majetku třetí osoby, když se mu podařilo nepojízdné vozidlo odstranit z místa nehody předtím, než přijela na místo nehody policie. Žalovaný ale netušil, že jeho vozidlo u místa dopravní nehody bylo náhodně vyfoceno projíždějícím řidičem MHD, díky čemuž se policii podařilo postupně dopátrat škodícího vozidla, jeho majitelky a nakonec i žalovaného jako jeho řidiče. Žalovaný tedy svým postupem a zejména neohlášením dopravní nehody Policii ztížil možnost řádného šetření pojistitele i jeho možnost uplatnit právo na náhradu pojistného plnění, když ihned po dopravní nehodě nebylo místo, kde ke škodě došlo, řádně zadokumentováno, policie nemohla ihned provést šetření k průběhu a okolnostem dopravní nehody, a pokud by náhodou nebylo identifikováno vozidlo žalovaného, nemusela být záležitost policií a tedy i žalobcem objasněna vůbec. Ztíženo vyšetřování žalobcem bylo i z toho důvodu, že nemohlo být ihned na místě dopravní nehody ověřeno, zda nebyl žalovaný pod vlivem návykové látky (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka]), když v takovém případě by byl nárok na regres také dán, aniž by se cokoliv dalšího muselo zjišťovat. Mimochodem v průběhu řízení žalovaný uvedl, že před jízdou 24 hodin nespal, když jel po noční směně z práce dalekou cestu ze zahraničí, tedy patrně porušil povinnosti řidiče podle § 3 odst. 1,2 § 4 písm. a) a § 5 odst. 1 písm. b) zákona o provozu na pozemních komunikacích, když v důsledku velké únavy vozidlo řídil, ikdyž měl takto snížené tělesné a duševní schopnosti k řízení vozidla, nepřizpůsobil chování svým schopnostem a zdravotnímu stavu a nemohl se plně věnovat řízení vozidla, takže měl štěstí, že neporazil místo označníku člověka čekajícího na uvedené zastávce MHD, což by jistě mělo jiné důsledky.
36. Z uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako pojistitel má proti žalovanému právo na náhradu toho, co za něho plnil. Žalovaná strana neměla žádné námitky k výši škody, která byla stranou žalující zcela přesvědčivě doložena mnoha doklady s tím, že označník MHD byl poškozen natolik, že muselo dojít k jeho úplné výměně, což si vyžádalo náklady ve výši [částka]. K úhradě této částky byl žalovaný vyzván výzvou žalobkyně v termínu [datum], a pokud tak v této lhůtě neučinil, dostal se následujícího dne do prodlení a žalobkyně se oprávněně domáhá i zákonného úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky od [datum] do zaplacení.
37. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého byla plně úspěšné žalobkyni přiznána jejich náhrada vůči žalovanému, když je představuje zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta podle § 7 vyhl. č. 177/1999 Sb. za 9 úkonů právní služby po [částka], hotové výdaje dle § 13 téže vyhlášky za 9 úkonů právní služby po [částka], daň z přidané hodnoty podle § 137 o.s.ř. ve výši [částka], tj. dohromady [částka].
38. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.