30 C 23/2020

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem titul Danielem Macháčkem v právní věci žalobce: ; celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa , zastoupeného advokátem titul . jméno jméno , se sídlem adresa , proti; žalovanému: ; název žalované , IČO , se sídlem adresa žalované , o náhradu škody ve výši částka s příslušenstvím,

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku [částka], se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku [částka] s příslušenstvím, která představuje náhradu škody způsobené divokou zvěří na jeho pozemcích p. [číslo] v obci a k.ú. [obec], které poskytl k honitbě. Škoda mu vznikla dne [datum] a uplatnil ji dopisem ze dne [datum], doručeným do dispozice žalovaného dne [datum].

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že pozemek [parcelní číslo] je nehonební, škodu navrhovali odstranit vlastními prostředky, případně chtěli od žalobce doložit výši požadované částky. Škoda podle žalovaného vznikla už dne [datum]. Pozemek bylo možno i poté užívat k určenému účelu, když bylo v dalším roce normálně sečeno. Žalovaný namítl i pasivní legitimaci žalovaného za situace, kdy předmětný pozemek je pronajímán třetí osobě.

3. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce požádal žalovaného o náhradu škody ve výši [částka], neboť divoká prasata znehodnotila rozrytím louky p. [číslo] v jeho vlastnictví, což znemožnilo jejich užívání způsobem, ke kterému jsou určeny.

4. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný namítl, že pozemek [parcelní číslo] je nehonební, poškození na druhém pozemku odhadují na 40 % plochy a navrhli řešení, že vlastními prostředky (technickými i ručními) do doby, než začne vegetační období, uvedou trvalý travní porost do stavu, aby mohl být i nadále využíván způsobem, ke kterému je určen. Pokud by žalobce trval na finančním odškodnění, požadovali doložit výši škody znaleckým posudkem, když požadovaná částka [částka] je pro ně neakceptovatelná.

5. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce odmítl návrh žalovaného na odstranění škod a trval na finančním vyrovnání s tím, že jinak se obrátí na soud žalobou s tím, že odborný posudek nechá na rozhodnutí soudu.

6. Z předložené fotodokumentace bylo zjištěno, že na pozemku žalobce [parcelní číslo] jsou v některých místech v travním porostu tmavší místa, patrně se jedná o rozrytou zemina.

7. Při místním ohledání provedeném dne [datum] bylo zjištěno, že v předmětné louce jsou v terénu v některých místech nerovnosti o hloubce do 10 cm, zároveň jsou tam i nahrnuté hromádky země a krtiny o výšce do 10 cm. V části louky vedle domu žalobce je terén poměrně rovnější.

8. Ze smlouvy o zemědělském pachtu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce jako vlastník přenechal [titul]. [jméno] [příjmení] jako pachtýři mimo jiné pozemek [parcelní číslo] o výměře 7 656 m2 k dočasnému užívání a požívání výnosů za pachtovné.

9. Z fotografií předložených žalovaným byl zjištěn stav pozemků po seči provedené dne [datum] a další dne [datum].

10. Ze sdělení [právnická osoba], [IČO], ze dne [datum], bylo zjištěno, že na předmětném pozemku prováděli v roce 2002 sečení trávy dne [datum] a dne [datum], kdy při druhé seči zaznamenali, že většina dotčeného pozemku byla rozryta divokými prasaty.

11. Z dalšího sdělení této společnosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že při travní seči dne [datum] nemají zaznamenáno, že by pozemek byl rozrytý prasaty, alespoň ne ve stavu, ve kterém by omezoval hospodaření na pozemku. Rozrytí pozemku v termínu [datum] nebránilo přímo v sečení trávy, ale způsobilo komplikace při obracení a sklízení posečené hmoty, kterou z pozemku sice sklidili, avšak tato hmota byla v důsledku rozrytí pozemku promísena s rozrytou zeminou, čímž došlo ke snížení kvality sklizené hmoty.

12. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že každý rok jezdí dne 3. 11. slavit svátek sv. [jméno] do [obec], když dne [datum] jel z [obec] kolem předmětného pozemku žalobce směrem na [anonymizováno] s kolegou [jméno] [příjmení], když si všimli rozrytí pozemku a řekli si, že je třeba to začít hlídat. Pak tam začali jezdit v noci hlídat s termovizí.

13. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že každý rok jezdí dne 3. 11. na počest sv. [jméno] do [obec] s panem [příjmení]. Dne [datum] ho kolega nabral v [obec] a při opouštění této obce viděli, že předmětnou louku žalobce navštívila prasata. Všiml si toho i v následujících dnech, kdy se tam se psem šel podívat na rozsah škod.

14. Z výslechu žalobce bylo zjištěno, že škodu zjistil 13 11. 2019 a fotografie pořídil hned v následující dny. Začal tedy shánět zradidla a rozvěsil tam pak vlasy. Podle něj prasata začala rýt směrem od lesa, ale pak předmětný pozemek obešla po obecním pozemku za stromy a nejprve ryla na pozemku hned vedle silnice, což mohli vidět vyslechnutí svědci z auta.

15. Důkazy provedené k výši nároku se v průběhu řízení ukázaly nadbytečnými.

16. Podle § 1 odst. 1 písm. k) zákona č. 449/2001 Sb. tento zákon upravuje mimo jiné náhradu škody způsobené zvěří a při provozování myslivosti, jakož i náhradu škody způsobené na zvěři a na mysliveckých zařízeních.

17. Podle § 52 odst. 1 písm. b) téhož zákona uživatel honitby je povinen hradit škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo lesních porostech, způsobila zvěř.

18. Podle § 53 téhož zákona vlastník, popř. nájemce honebního pozemku, činí přiměřená opatření k zabránění škod způsobených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována.

19. Podle § 55 odst. 1 písm. a) téhož zákona nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech, do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla. Podle odst. 2 téhož ustanovení současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výší škody. Podle odst. 3 téhož ustanovení poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě způsobené zvěří dohodnout. Podle odst. 4 téhož ustanovení nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozený uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 3.

20. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi účastníky bylo nesporné, že na předmětném pozemku žalobce, který je honebním, byl divokou zvěří rozryt luční porost. Žalobce je v dané věci aktivně legitimován, neboť byl rozrytím zeminy poškozen pozemek v jeho vlastnictví (nerovnost terénu je škodou na majetku žalovaného, nižší sklizeň trávy či její nekvalita by byla patrně škodou pachtýře tohoto pozemku, ale to není předmětem tohoto řízení). Žalobce je jako myslivecký spolek uživatelem této honitby, tedy je podle zákona pasivně legitimován. Mezi účastníky bylo sporné, kdy ke škodě došlo, v jakém rozsahu byl pozemek rozryt a jaká je výše škody. Žalobce v řízení i přes poučení soudu neprokázal, že ke škodě došlo až dne [datum], když tuto skutečnost pouze tvrdil. Žalobce byl dle svého vyjádření přítomen na předmětných nemovitostech stále, škody si údajně všiml až uvedeného dne. Předmětná louka se nachází hned vedle obytné budovy žalobce, je na ní dobře vidět od domu či z domu. Žalobce také neučinil včasná opatření k zabránění škod způsobených zvěří podle § 53 téhož zákona, když zradidla začal shánět až poté, co zjistil rozrytí, ačkoliv si musel být i předtím vědom, že tu taková škoda hrozí, a měl jí předcházet. Žalovaný v řízení dostatečně prokázal své tvrzení, že ke škodě došlo již dne [datum], a to přesvědčivou výpovědí 2 svědků, které byly zcela totožné bez nejmenších rozporů. Oba svědci si byli jisti, že rozrytí předmětného pozemku (na místě a v rozsahu podle soudem jim předložených fotografií) viděli přesně již dne [datum], neboť v tento den se slaví svátek svatého [jméno], patrona lesníků a myslivců (všeobecně známá skutečnost), takže každý rok jezdí na oslavu do [obec], kde je jeho kaple. O rozrytí pozemku žalobce mezi sebou v autě hovořili, jeden z nich se tam v následující dny šel znovu podívat na rozsah škody se psem. Vysvětlení žalobce, že prasata ryla směrem od lesa, pak ale pozemek předmětný obešla, ryla nejprve u silnice, a pak se tam teprve vrátila je nelogické a odporující ostatním důkazům. Ke škodě tedy zcela jistě došlo na daném místě dříve než dne [datum], a to nejpozději [datum]. Za situace, kdy žalobce uplatnil svůj nárok až dopisem ze dne [datum], nebyla dodržena 20 denní lhůta stanovená § 55 odst. 1 předmětného zákona. Zákon tuto lhůtu jednoznačně stanovuje ode dne, kdy škoda vznikla (nikoliv ode dne, kdy byla zjištěna) do uplatnění nároku. Pokud v této lhůtě není nárok uplatněn, zákon opět jednoznačně stanoví, že nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká. V daném případě tedy bylo prokázáno, že škoda vznikla již nejpozději dne [datum], lhůta k uplatnění tedy uběhla dne [datum], a pokud žalobce sepsal svůj nárok až dne [datum], došlo k jeho uplatnění pozdě a zanikl ze zákona. Za těchto okolností musel být nárok žalobce zamítnut, aniž by se zjišťovaly další podmínky stanované zákonem či výše nároku, což by si v případě znaleckého zkoumání vyžádalo náklady ve značném nepoměru k předmětu řízení.

21. Soud v průběhu řízení vedl značnou snahu o smírné řešení sporu, a to vzhledem k nízkému předmětu řízení a charakteru sporu (vztahy mezi sousedy), když v těchto případech je i dohoda mezi účastníky předpokládána a preferována i zákonem. Není jasné, proč žalobce odmítl návrh strany žalované na odstranění nerovností na pozemku přímo prací a prostředky žalovaného, a to hned v době, kdy to šlo dobře před nárůstem vegetace provést, když tak by nevznikly ani problémy při seči v dalším roce. Žalobce však nesmířlivě trval na peněžním odškodnění v částce, kterou navíc podle svých slov pouze odhadl, avšak nijak nedoložil, ačkoliv to žalovaný logicky požadoval. Žalobce také původně požadoval částku [částka] za poškození 2 pozemků, ale svůj požadavek vůbec nesnížil, když se ukázalo, že oprávněný může být nárok pouze z jednoho pozemku, což značně zkomplikovalo možnou dohodu (žalovaný nabízel úhradu částky [částka]). Žalovaná strana byla ochotna k dohodě i za situace, kdy rozporovala aktivní legitimaci žalobce, neboť tento předmětný pozemek propachtoval a sečení tedy prováděl jiný subjekt. Jeho vyjádřením bylo navíc prokázáno, že při prvním sečení po [datum], které bylo provedeno dne [datum], nezjistili, že by byl pozemek nějak poškozen, a toto mají zaznamenáno až při druhé seči dne [datum], což by znamenalo, že stav pozemku zjištěný při místním ohledání mohl být způsoben rozrytím až v průběhu roku 2020. Zároveň tento subjekt potvrdil, že v obou případech byla seč provedena, pozemek tedy byl užit běžným způsobem, když se seče 2x ročně. V druhém případě byla pouze sklizená tráva částečně znehodnocena příměsí zeminy, o žádné škodě však není hovořeno. Na místě byly zjištěny i krtiny stejné výše jako rozrytá zemina, což také nebrání seči a znehodnocuje seno. Žalobce neměl za dobu více než roku potřebu odstranit poškození pozemku, čímž by mohl prokázat i skutečné náklady (na rozdíl od předložených cenových nabídek firem, které vzhledem ke svému obsahu a výši patrně řešili totální rekultivaci obyčejné louky na trávník). Za těchto okolností je škoda, že žalobce nepřistoupil na kompromisní řešení navrhované žalovaným, protože jinak musela být žaloba z formálních důvodů v celém rozsahu zamítnuta.

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého by byla náhrada nákladů řízení žalovanému přiznána, rozhodl se však žádné neuplatňovat.