30 C 239/2025

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. Danielem Macháčkem v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně , se sídlem Adresa žalobkyně , proti žalované: Jméno žalované A ., IČO IČO žalované A , se sídlem Adresa žalované A , o určení neplatnosti úvěrové smlouvy a určení o neplatnosti zajišťovacích převodů vlastnického práva

I. Žaloba o určení, že úvěrová smlouva č. , IBAN, , uzavřená dne 21. 3. 2024 mezi , Anonymizováno, , IČO , IČO žalobkyně, , jako klientem , Jméno žalované A, ., IČO , IČO žalované A, jako věřitelem, je neplatná, se zamítá.

II. Žaloba o určení, že ujednání o zajišťovacím převodu vlastnického práva ke zboží, obsažené v úvěrové smlouvě č. , IBAN, , uzavřené dne 22. 11. 2023 mezi týmž účastníky, je neplatné, se zamítá.

III. Žaloba o určení, že ujednání o zajišťovacím převodu vlastnického práva ke zboží, obsažené v úvěrové smlouvě, č. , IBAN, , uzavřené dne 22. 11. 2023, mezi týmž účastníky, je neplatné, se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit na náhradu nákladů řízení žalované částku 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně navrhla, aby bylo určeno, že úvěrová smlouva č. , IBAN, uzavřená s žalovanou dne 21. 3. 2024 (dále jen „smlouva A“) je neplatná a dále, že je neplatné ujednání o zajišťovacím převodu vlastnického práva ke zboží obsažené v úvěrové smlouvě č. , IBAN, uzavřené s žalovanou dne 22. 11. 2023 (dále jen „smlouva B) a obsažené v úvěrové smlouvě č. , IBAN, uzavřené dne 22. 11. 2023 (dále jen „smlouva C). Žalobkyně tvrdila, že v daném případě nebyla řádně posouzena úvěruschopnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., a to i když se jedná o podnikatelský úvěr. Ve smlouvě A není uveden popis předmětu plnění (vozidlo, účel použití), tedy jaký majetek je financován a není ani protokol o převzetí, takže je ve smyslu § 553 odst. 1 o.z. neplatná, když není takové právní jednání určité a srozumitelné. Sjednaný zajišťovací převod vlastnického práva u smluv B a C obchází exekuční titul a rovnováhu práv, když žalovaná zůstává vlastníkem předmětu až do úplného splacení, žalobce nemůže majetek odepsat, pojistit, ani s ním volně nakládat, když žalovaná si i vyhrazuje právo majetek odebrat bez rozhodnutí soudu. Žalobkyně je tak v podřízené pozici, což je v rozporu s § 580 o.z. Ve všech smlouvách se opakovaně objevují ustanovení, která zásadně vybočují ze standardního smluvního uspořádání, zvýhodňují žalovanou jako věřitele a žalobkyni staví do pozice ekonomicky podřízené strany bez reálné možnosti obrany, takže je to nepřiměřené, nevyvážené a v rozporu se zásadou ekvivalence. Například je účtována smluvní pokuta až 10 % z výše měsíční splátky za jediné prodlení, pro případ porušení tzv. „jiné povinnosti“ je sjednána sankce až ve výši 50 % z neuhrazené jistiny, je možné odebrat jednostranně předmět smlouvy bez předchozího souhlasu nebo rozhodnutí soudu, když tato ujednání jsou neplatná dle § 588 o.z. Dále jsou ve smlouvách sjednána nerovná práva a povinnosti, když žalovaná si vyhradila právo na jednostranné odstoupení, odebrání předmětu bez soudní ochrany, nezávislé určování platební morálky a nepřehledné jednostranné změny úvěrových podmínek, kdy např. úroková sazba je vázaná na změny trhu. Žalobkyně však není oprávněna vypovědět smlouvu bez sankce, nemá reálné majetkové právo k vozidlu, ač jej platí, a to vzhledem k zjišťovacímu převodu a není jí umožněno majetek účetně odepisovat, pojišťovat bez souhlasu nebo zastupovat ho v případném sporu o škodu. Smluvní rámec tak vykazuje zásadní strukturální nerovnost, která odporuje § 3 odst. 1 o.z., § 6 o.z. a ustanovením § 1796 a 1801 o.z. V důsledku toho jsou jednání neplatná nebo alespoň soudně moderovatelná. Byla porušena zásada poctivosti, dobrých mravů a zákazu zneužití práva ve smyslu § 580 a 588 o.z., když všechny smlouvy byly uzavřeny s ekonomicky nefunkční firmou, výše úvěrů nebyla úměrná provozní síle dlužníka, věřitel se neomezil ani u třetí smlouvy, přestože předchozí dvě nebyly spláceny a riziko bylo přesunuto výhradně na dlužníka.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na určovací žalobě, když začala řádně smlouvy plnit, což činila skoro rok. Žalobkyně neprokázala žádnou újmu, ani riziko z neplatnosti. Žalobkyně také nemůže utrpět újmu ztrátou provozního majetku, když žádný provoz nevykonává. Nelze tedy tuto žalobu připustit. Na daný případ se nevztahuje zákon na ochranu spotřebitele, neboť je žalobkyně právnickou osobou. Smlouvy nebyly uzavřeny hned za sebou, když smlouva A byla uzavřena až čtvrt roku poté. V době uzavření této smlouvy žalobkyně řádně splácela smlouvy předchozí. Pokud jde o neurčitost předmětu řízení, tak v uvedené smlouvě byla zprostředkovatelem úvěru společnost , právnická osoba, , která byla současně dodavatelem předmětného zboží, jehož prodejní cena činila 500 000 Kč, takže částka poskytnutého úvěru ve výši 400 000 Kč byla žalovanou uhrazena ve prospěch tohoto zprostředkovatele a žalobkyně uhradila pouze částku 100 000 Kč. V této smlouvě nebyl žádný zajišťovací převod práva sjednán, žalobkyně má tedy k tomuto předmětu financování vlastnické právo. Předmět financování byl na žalobkyni převeden, věděla tedy co je předmětem financování. Zajišťovací převod vlastnického práva ke zboží byl sjednán v souladu se zákonem. Pokud jde o sankce, není pravda, že ve smlouvě A by byla sjednána smluvní pokuta ve výši 40 %: Adhezní smlouvy nejsou zákonem zakázány, naopak se jedná o zavedenou tržní praxi víc než 20 let, žalovaný souhlasil s uzavřením třech obdobných smluv. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti, tak, i když se na daný případ nevztahuje zákon č. 257/2016 Sb., žalovaná tak učinila, když žalovaná dostala z registru klientů , právnická osoba, základě provedeného šetření tak žalovaná neměla pochybnosti o schopnosti žalobkyně úvěry splácet.

3. Ze smlouvy č. , IBAN, ze dne 15. 11. 2023 (smlouva B) bylo zjištěno, že se žalovaná zavázala poskytnout žalobkyni částku 600 000 Kč na nákup vozidla Mercedes – Benz V třída V 300 d XL Auto za pořizovací cenu 1 633 500 Kč, když přímá platba hrazená klientem byla 1 033 500 Kč. Celková výše měsíční splátky byla sjednána ve výši 14 789 Kč. V čl. 1.2 smlouvy bylo sjednáno, že za každou měsíční splátku, kterou žalobkyně neuhradí do data splatnosti, zaplatí žalované jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % z celkové výše měsíční splátky. V čl. 2.1 smlouvy byla uzavřením této smlouvy o podnikatelském úvěru na koupi zboží mezi účastníky uzavřena také dohoda o zajišťovacím převodu vlastnického práva, na základě které žalobkyně převedla vlastnické právo ke zboží, včetně všech jeho součástí a příslušenství a žalovaná toto vlastnické právo ke zboží přijala. Dle čl. 2.2 byla dohoda uzavřena k zajištění úplné úhrady veškerých dlužných částek. Prodejem zboží podle této dohody nedochází k zániku dlužných částek. Podle čl. 2.3 smlouvy úplnou úhradou veškerých dlužných částek se automaticky převádí vlastnické právo ke zboží zpět na žalobkyni za podmínky, že se dle čl. 2.14 této dohody zajišťovací převod vlastnického práva ke zboží nestál nepodmíněným. Žalobkyně se zavázala, že po dobu trvání dohody nepřevede zboží na třetí osobu, nezatíží jej žádným způsobem, neučiní změnu v osobě provozovatele zboží a ani neučiní žádné kroky směřující ke zcizení, zatížení zboží nebo změně jeho provozovatele. V případě porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta ve výši 50 % celkové výše úvěru. V čl. 2.13 C smlouvy bylo sjednáno, že pokud bude žalobkyně v prodlení s úhradou měsíční splátky po dobu delší 20 dní, má žalovaná právo zboží společně s potřebnými doklady k němu odebrat na místě, ve kterém se bude v daném okamžiku nacházet a žalobkyně se zavazuje takové odebrání umožnit a poskytnout k němu nezbytnou součinnost.

4. Z úvěrové smlouvy č. , IBAN, ze dne 1. 12. 2023 (smlouva C) bylo zjištěno, že se žalovaná zavázala poskytnout žalobkyni úvěr ve výši 500 000 Kč na nákup vozidla Volkswagen Crafter 35 2.0 TDI 103 kW střední rozvor za pořizovací cenu 726 000 Kč s přímou platbou hrazenou klientem ve výši 226 000 Kč. Podmínky smlouvy byly sjednány stejně jako u předchozí.

5. Z úvěrové smlouvy č. , IBAN, ze dne 20. 3. 2024 (smlouva A) bylo zjištěno, že se žalovaná zavázala poskytnout žalobkyni úvěr ve výši 400 000 Kč na „nákup nářadí, strojů, technologie a technického zařízení“ s pořizovací cenou zboží 500 000 Kč a přímou platbou 100 000 Kč. V této smlouvě bylo sjednáno, že za každou měsíční splátku, kterou žalobkyně neuhradí do data splatnosti, zaplatí jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % z celkové výše měsíční splátky. Z rozvahy pro podnikatele bylo zjištěno, že ke dni 31. 12. 2021 žalobkyně nevykazovala žádný vlastní kapitál, ke dni 31. 12. 2022 vlastní kapitál ve výši -790 000 Kč, ke dni 31. 12. 2023 vlastní kapitál ve výši 2 172 000 Kč.

6. Z úvěrových podmínek a sazebníků vztahujících se k jednotlivým smlouvám byly zjištěny bližší podmínky smluv a placení, jak je zmíněno níže.

7. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně bylo zjištěno, že jediným jednatelem žalobkyně je od 2. září 2021 , jméno FO, .

8. Z účetnictví žalobkyně bylo zjištěno, že vlastní kapitál byl ke konci roku 2022 ve výši -790 000 Kč, ke konci roku 2023 ve výši 2 172 000 Kč, závazky ve výši 955 000 Kč, resp. 1 944 000 Kč.

9. Z žádosti o nový splátkový kalendář/restrukturalizaci dluhu bylo zjištěno, že žalobkyně požádala o snížení splátek u všech předmětných smluv z důvodu pracovní neschopnosti/snížené pracovní schopnosti.

10. Z dopisu ze dne 31. 7. 2025 bylo zjištěno, že celostátní dohledávací služba , Anonymizováno, pověřená vymožením dluhu u žalované sdělila žalobkyni, že k uvedenému dni ze smlouvy č. , hodnota, dluží částku 695 282 Kč a vyzvala ji k úhradě této částky do 31. 8. 2025 s tím, že jinak bude dluh vymáhán exekučně.

11. Z dopisu ze dne 31. 3. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně v reakci na zamítnutí žádosti o sjednání nového splátkového kalendáře z důvodu jejich zesplatnění navrhla, že do 31. 3. 2025 uhradí alespoň částečně každou ze splátek ve výši, která bude odpovídat jejím aktuálním možnostem a navrhla osobní schůzku v týdnu od 2. 4. 2025, kdy zároveň požádala o pozastavení vymáhacích kroků minimálně do data osobní schůzky a vstřícné posouzení návrhu.

12. Z dopisu ze dne 29. 5 2025 bylo zjištěno, že jednatel žalobkyně vyzval žalovanou k okamžitému ukončení jakéhokoliv nátlakového jednání, a to v souvislosti s upomínkami a výhrůžkami obsaženými ve sdělení společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . datovaném dne 29. 5. 2025.

13. Z dopisu ze dne 13. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . k řešení záležitosti.

14. Z dopisu ze dne 5. 5. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžitému zdržení se zásadního narušování domovní svobody a nátlakové komunikace v souvislosti s probíhajícím soudním sporem.

15. Z dopisu ze dne 19. 2. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni upozornila na neuhrazené splátky u smlouvy B s tím, že dlužná částka může být předána k vymáhání inkasní společnosti a pohledávka zesplatněna.

16. Z přehledu plateb pro smlouvu B ze dne 8. 9. 2025 bylo zjištěno, že splátky ve výši 14 789 Kč byly hrazeny od 15. 12. 2023 do 15. 10. 2024.

17. Z přehledu plateb pro smlouvu C ze dne 8. 9. 2025 bylo zjištěno, že splátky ve výši 15 784 Kč byly hrazeny od 9. 1. 2024 do 1. 11. 2024.

18. Z dopisu ze dne 20. 8. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni oznámila zesplatnění pohledávky ze smlouvy B a vyzvala ji k úhradě dlužné částky 591 499 Kč do 9. 9. 2025.

19. Z dopisu ze dne 20. 8. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni oznámila zesplatnění pohledávky ze smlouvy C a vyzvala ji k úhradě částky 421 956 Kč do 9. 9. 202520. Z faktury č. , IBAN, vystavené dne 16. 8. 2025 a splatné dne 9. 9. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni vyúčtovala jistinu v důsledku zesplatnění smlouvy B ve výši 362 312,28 Kč a sankci za porušení smlouvy ve výši 36 990,72 kč.

21. Z faktury č. , IBAN, vystavené dne 2. 8. 2025 a splatné dne 9. 9. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni vyúčtovala jistinu v důsledku zesplatnění smlouvy C ve výši 237 972,50 Kč a sankci za porušení smlouvy ve výši 14 571,50 Kč.

22. Z dopisu ze dne 30. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni upozornila před zesplatněním na dluh ze smlouvy A.

23. Z přehledu plateb pro smlouvu A ze dne 8. 9. 2025 bylo zjištěno, že splátky ve výši 10 136 Kč měsíčně byly hrazeny od 15. 4. 2024 do 15. 10. 2024.

24. Z dopisu ze dne 30. 6. 2025 a dodejky bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni upozornila před zesplatněním na dluh ze smlouvy A.

25. Z faktury č. , IBAN, vystavené dne 16. 6. 2025 a splatné dne 20. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni vyúčtovala jistinu v důsledku zesplatnění smlouvy A ve výši 329 933,36 Kč a sankci za porušení závazkového vztahu v důsledku zesplatnění této smlouvy ve výši 126 186,64 Kč.

26. Podle § 2395 o.z. v příslušném znění smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

27. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

28. Podle § 553 odst. 1 o.z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

29. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

30. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

31. Podle § 1796 o.z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

32. Podle § 2040 o.z. smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Má se za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn.

33. Podle § 2042 o.z. je-li k zajištění převedeno vlastnické právo a má-li věc ve své moci ten, kdo věřiteli převodem práva jistotu zřídil, vykonává on prostou správu věci.

34. Podle § 2044 o.z. není-li dluh splněn, stane se převod práva nepodmíněným a dlužník předá věřiteli vše, co je nutné k plnému výkonu převedeného práva. Převyšuje-li obvyklá cena jistoty zřejmě výši zajištěného dluhu, vyplatí věřitel osobě, která jistotu poskytla, částku odpovídající rozdílu, přitom, si započte náklady, které v souvislosti s výkonem zajišťovacího převodu práva účelně vynaložil.

35. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Skutkový stav je mezi stranami nesporný, vyplývá i z provedených důkazů, další dokazování bylo nadbytečné a sporným bylo pouze jeho právní posouzení. Předně je na místě konstatovat, že žalobu i další obsáhlá vyjádření strany žalující se vší pravděpodobností zpracovala AI, takže se v ní všemožná argumentace velice často opakuje, žalobní nárok byl měněný a neurčitý a jsou tam uvedeny i chybné údaje (např. odkaz na rozsudek soudního dvora , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, ohledně právního závěru žalobkyně, že i na podnikatelský úvěr lze vztáhnout zákon č. 257/2016 Sb. je zcela chybný a tento rozsudek se této problematiky vůbec netýká nebo časový odstup uzavření smluv atd.). I těsně před posledním nařízeným jednáním žalobkyně podala mnohostránkové podání, aby situaci zkomplikovala soudu či protistraně a řízení se prodloužilo, soud však našel dostatek času, aby se s ním seznámil a poskytl ho i straně žalované. Žádost o odročení jednání byla vyhodnocena jako pozdní a nedůvodná, když jednatel žalobkyně pouze odkázal obecně na svůj zdravotní stav. Tato skutečnost nebyla nějak vysvětlena ani doložena, takže soud neshledal žádný vážný důvod pro to, aby bylo jednání opět odročováno, když se jednalo ze strany žalobkyně patrně o účelový krok směřující k dalšímu oddálení rozhodnutí.

36. Každopádně na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že všechny tři úvěrové smlouvy uzavřené mezi účastníky jsou platné a obě strany musí plnit práva a povinnosti v nich dohodnuté. Předně soud dospěl k závěru, že u žalobkyně je dán naléhavý právní zájem na podání těchto určovacích žalob. Námitka žalované, že žalobkyně neprokázala reálnou bezprostřední újmu nebo riziko, které by vyplývalo z platnosti smluv, neboť újma (či její riziko) a její bezprostřednost nejsou atributem naléhavého právního zájmu. Naléhavý právní zájem je dán zejména v případech, kdy existuje reálná nejistota nebo spor o právo, která má konkrétní dopad na právní postavení žalobkyně, a žaloba na určení je schopna tuto nejistotu odstranit, když není k dispozici např. žaloba na plnění. U smlouvy A žaloba na plnění ze strany žalobkyně nepřipadá v úvahu a u posouzení zajišťovacích převodů práva žaloba na vydání věci nepřipadá v úvahu do doby, než je žalobkyně ztratí ze svého držení. Žalobkyně vysvětlila svou nejistotu a nejasnost práv ve svých námitkách ke smlouvám, a je tak relevantní se jimi zabývat. Určovací žaloba zde plní svou funkci preventivní v rámci předcházení sporům o plnění, dále stabilizační, když vyjasní právní vztahy vyplývající z uzavřených smluv (i ve vztahu k předmětům zajištění) a zároveň i ochrannou, když je zde reálné, že žalobkyně může přijít o právo užívat provozní majetek, který díky smlouvám získala pro své podnikání, a bez nich by patrně vzhledem ke své ekonomické situaci nemohla nadále provozovat svoji činnost. Soud se tedy musel zabývat otázkou platnosti těchto úvěrových smluv či jejich ujednání, když došel k závěru, že byly uzavřeny platně a strany jsou povinny se jimi řídit.

37. Pokud jde o námitky žalobkyně ke smlouvám a jejich obsahu, tak předně je nutno konstatovat, že se na právní vztah mezi účastníky nevztahuje zákon č. 257/2016 Sb,. o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně není spotřebitelem ve smyslu § 419 o.z. (spotřebitel = člověk jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti), ale jedná se o typickou podnikatelskou právnickou osobu, tedy nikoliv člověka jako takového. Jak bylo již uvedeno výše, odkaz na rozsudek soudního dvora , Anonymizováno, , , právnická osoba, , Anonymizováno, je zcela irelevantní a závěry prezentované žalobkyní z něho nevyplývají.

38. Předně nutno konstatovat, že žalobkyně je podnikatelský subjekt fungující už od roku 1997, který si musí být dobře vědom svých závazků v rámci podnikání. V žalobních tvrzeních je chybně uvedeno, že předmětné smlouvy byly uzavřeny v rámci tří týdnů či jednoho kalendářního měsíce. Smlouva A totiž byla uzavřena více než tři měsíce po uzavření ostatních smluv, žalobkyně tak mohla dobře uvážit, zda opětovně vstoupit do úvěrového vztahu s žalovanou, nijak nezpochybňovala již běžící smlouvy, splácela je, a naopak pokračuje v získávání potřebných věcí pro podnikání s pomocí žalované.

39. Pokud jde o tvrzenou neurčenost předmětu plnění u úvěrové smlouvy A, tak má soud za to, že námitka žalobkyně není důvodná. Předmětem plnění v úvěrové smlouvě je poskytnutá finanční částka, která v daném případě činila 400 000 Kč, byla tedy zcela jasná oběma stranám a ve smlouvě byla uvedena zcela přehledně. Účelově byla tato částka vázána na financování nářadí, strojů, technologií a tech. zařízení, které si žalobkyně koupila a řadu měsíců nevznesla žádná strana námitky v tom směru, že by jí nebylo jasné, jaké věci nabyla žalobkyně do svého vlastnictví na základě této smlouvy. Sama žalobkyně zaplatila na kupní cenu přímo ze svých prostředků částku 100 000 Kč. Částku 400 000 Kč uhradila žalovaná žalobkyni (tzv. zpětný úvěr), která již byla vlastníkem věci, takže ve vztahu k žalované v tomto směru nelze hovořit o neurčitém předmětu plnění. Žalobkyně může s tímto předmětem financování nakládat neomezeně, nebyl zde sjednán žádný zajišťovací převod práva, takže ho zakoupila bez omezení přímo do svého vlastnictví.

40. Pokud jde o zajišťovací převody vlastnického práva u smluv B a C, tak v obou případech byl sjednán v souladu s ustanovením § 2040 o.z., jak vyplývá z čl. 2.2 a 2.3 smlouvy. Podstatou tohoto institutu je, že věřitel získá vlastnické právo právě do splnění celého dluhu. Podle čl. 2.4 smlouvy mohla žalobkyně financované předměty bezplatně užívat a podle čl. 2.10 smlouvy se žalobkyně stala i provozovatelem vozidel včetně zápisu do registru silničních vozidel, které byly předmětem těchto smluv a v rámci toho s nimi mohla nakládat. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o výpůjčce, v rámci které žalobkyně mohla provádět účetní transakce. Žalobkyně mohla také předmět financování pojistit, žádné omezení v tomto směru z předmětných smluv nevyplývá. V čl. 2.4 smluv bylo tedy sjednáno, že žalobkyně má právo předmět financování bezplatně užívat dle dohodnutých podmínek až do doby, kdy jí vznikne povinnost ho odevzdat či jí bude odebrán, což je v souladu s ustanovením § 2042 o.z., které hovoří o tom, že bylo-li k zajištění převedeno vlastnické právo a věc má ve své moci ten, kdo věřiteli převodem práva jistotu zřídil, vykonává on prostou zprávu věci i v souladu s § 2044 odst. 1 o.z., který upravuje povinnost předat předmět zajištění věřiteli, aby mohl vykonávat své vlastnické právo vzniklé tím, že se jeho převod stane nezajištěným, a není k tomu tedy potřeba zvláštního soudního zásahu41. Pokud jde tedy o námitku žalobkyně, že si žalovaná vyhradila právo předmět financování odebrat bez rozhodnutí soudu, lze odkázat na ustanovení § 2044 odst. 1 o.z., podle kterého, není-li zajištěný dluh splněn, stane se převod práva nepodmíněným a dlužník předá věřiteli vše, co je nutné k plnému výkonu převedeného práva. Ustanovení 2.13 smluv o odevzdání předmětu financí v případě předčasného ukončení smluv je tedy v souladu se zákonem.

42. K námitce, že prodejem zajištění nedochází k zániku dlužných částek, což odporuje § 2044 o.z. lze odkázat na ustanovení smluv 2.15 – 2.18, kde se řeší způsob vypořádání dlužné pohledávky v případě prodeje zboží, případně úhrady dlužných částek před jeho prodejem. Je zde jasně dohodnuto, že si žalovaná může započíst náklady v souvislosti s výkonem zajišťovacího převodu práva účelně vynaložené a po úhradě zajištěného dluhu (tedy zániku dlužných částek) se případný přeplatek žalobkyni vrací. Odkaz žalobkyně na judikáty , spisová značka, či , spisová značka, je nepatřičný, neboť ze smluv vyplývá, že po realizaci zajištění si žalovaná neponechává dluh beze změny s tím, že by si současně podržela výnosy, ani že by zde docházelo k tzv. propadnému efektu. Žalovaná tedy oprávněně využila čl. 1.3 úvěrových smluv B a C, když žalobkyně byla v prodlení s úhradou tří a více splátek, neuhradila je ani k výzvám s lhůtou 30 dní, takže byly prohlášeny za okamžitě splatné.

43. Pokud jde o námitku žalobkyně, že ve smlouvách byly sjednány nepřiměřené sankce, tak opět soud dospěl k závěru, že není důvodná. Ve všech třech úvěrových smlouvách byla sjednána smluvní pokuta ve výši 10 % z částky prodlení, žalobkyně chybně uvádí, že v úvěrové smlouvě A byla sjednána smluvní pokuta ve výši 40 % z částky prodlení. Smluvní pokutu ve výši 10 % z částky v prodlení soud považuje za přiměřenou vzhledem k judikatuře, a to s přihlédnutím k tomu, že se i uplatňuje ke konkrétní dlužné částce pouze jednou. V případě smluvního úroku byla sjednána sazba ve výši 0,1 % denně z částky v prodlení, což je běžně sjednaná výše. Stejně tak sjednaná smluvní pokuta ve výši 50 % z neuhrazené jistiny v případě porušování povinnosti nepřevést předmět financování na třetí osobu či jeho zcizení a zatížení je oprávněný, když se tím ohrožuje zajištění smluv s hodnotou výrazně vyšší, než je výše úvěru, ze které je počítána smluvní pokuta. Žalobkyně opět chybně uvádí, že byla sjednána tato sankce pro případ převozu vozidla, nedodání fotografie či administrativního nedoplnění údajů.

44. Pokud jde o tvrzenou nerovnost práv a povinností stran, případně adhezní charakter smluv, tak lze k tomu uvést, že žalobkyně se mohla s jejich celým obsahem seznámit, a pokud je schopná dlouhodobě podnikat, jistě je schopna vyhodnotit i účelnost uzavření těchto vztahů za daných podmínek. Formulářové smlouvy nejsou zákonem zakázány, žalovaná je standardně dlouhodobě nabízí, žalobkyně je nemusela uzavírat. Žalobkyně však dokonce ve třech případech souhlasila s těmito podmínkami a opakovaně smlouvy tohoto charakteru s žalovanou uzavřela. Sjednané právo na odstoupení žalované od smlouvy v případě jejího porušování žalobkyní, odebrání předmětu financování, či hodnocení platební morálky žalobkyně není ničím neobvyklým, jedná se o běžné ustanovení smluv na ochranu práv a zájmů poskytovatele úvěru. Žalobkyní tvrzené „nezávislé určování platební morálky“ patrně zformulovala AI, každopádně pravidla splácení byly sjednány jasně dopředu a bez možnosti je jednostranně měnit, a to včetně úrokové sazby. Žalobkyně také měla zvážit, zda bude souhlasit se zajišťovacím převodem práva, což logicky znamená, že k vozidlu nebude mít stejná práva jako vlastník, dokud úvěr řádně nesplatí. Soud tedy dospěl k závěru, že nebyly mezi stranami sjednány ve smlouvách taková ustanovení, které by odporovala ustanovením § 3 odst. 1, § 6, § 1796 či § 1801 o.z.

45. Pokud jde o odkaz na zásadu poctivosti, dobrých mravů a zákazu zneužití práva, tak bylo zejména na žalobkyni, aby zvážila situaci a rozhodla se, zda potřebuje předměty financování, případně zda v takové ceně a kvalitě. Ač k tomu nebyla žalovaná povinna ze zákona, posuzovala úvěruschopnost žalobkyně a nic nenaznačovalo tomu, že by v době uzavírání smluv byla nefunkční, či neměla prostředky na jejich splácení. Žalovaná správně poukazuje na to, že žalobkyně po dlouhou dobu mnoha měsíců řádně smlouvy splácela v dohodnuté výši, až následně došlo k situaci, kdy přestala splátky v jeden okamžik hradit. Ani z pohledu § 580 či § 588 tedy nelze smlouvy napadat. Žalovaná se i před soudním řízení snažila záležitost s žalobkyní řešit, samozřejmě v rámci svých možností a oprávněných zájmů, upozorňovala jen žalobkyni na důsledky jejího nedodržení pravidel a oprávněně využila i třetích subjektů na vymožení svých práv, když soud neshledal v tomto postupu překročení rámce zákonnosti, poctivého obchodního styku či dobrých mravů.

46. Lze tedy shrnout, že práva a povinnosti stran byly ve všech smlouvách standardní, tyto byly uzavřeny na dobu určitou po dobu splácení měsíčních splátek. Žalovaná mohla od smluv odstoupit, ale vždy pouze na základě podmínek sjednaných ve smlouvách v případě porušení závazků, které v nich žalobkyně převzala. Pokud by tedy žalobkyně řádně splnila všechny své povinnosti, žalovaná by nemohla od smluv odstoupit. Zajišťovací převod vlastnického práva k předmětu financování byl sjednán dle zákona, nejedná se o tzv. propadnou zástavu či nezákonné omezování vlastnického práva. Platební podmínky byly sjednány trvale žalovaná nemohla splatnost měnit, když byla jasně stanovena v čl. 3.2 – 3.

4. Tvrzení žalobkyně, že úroková sazba byla vázána na změny trhu, je opět zcela chybná, neboť smlouvu bylo možno měnit pouze dohodou stran, jednostranná změna úrokové sazby není v obchodních podmínkách umožněna. Výpovědí smluv na obou stranách byly sjednány opět běžným způsobem, logicky a v souladu se zákonem. Skutečnost, že žalobkyně neměla reálné majetkové právo k vozidlu, je podstatou dohodnutého zajišťovacího převodu vlastnického práva, takže žalobkyně na to chybně poukazuje.

47. Pokud žalobkyně poukazovala na své žádosti o odklad splátek z důvodu ztráty příjmu, tak žalobkyně nemusela přistoupit na žalobkyní navrhovanou restrukturalizaci závazků, bylo na dohodě stran, jak situaci vyřeší. Vzhledem k tomu, že řešení navrhované žalobkyní bylo nejasné a také k postupujícímu prodlení, byly pohledávky žalované předány k řešení externí inkasní společnosti, na což byla žalobkyně upozorněna. Z předložených listin nevyplývá, že by žalovaná či inkasní společnost na žalobkyni vytvářela jakékoliv nelegitimní nátlakové metody, žalobkyně byla pouze vyzývána k úhradě dluhu s upozorněním na důsledky, pokud tak neučiní. Neuvedení celého předmětu podnikání u žalobkyně ve smlouvách není charakteru, který by mohl vnést nejasnost co do subjektu smlouvy (dostatečně identifikován ostatními údaji) či jejího obsahu.

48. Soud má za to, že se žalobkyně pouze snaží touto žalobou účelově oddálit důsledky svého chybného podnikatelského rozhodnutí, kdy se dostala do situace, že nebyla schopna fungovat takovým způsobem, aby splácela své dluhy. Žalobkyně nyní užívá předměty financování, u smlouvy A je má i ve svém vlastnictví, takže není riziko, že by o ně přišla. Ale ani za situace, kdy má tedy předměty financování dlouhodobě v držení, nesplácí splátky a není schopna řádně podnikat. Žalovaná pouze oprávněně v této situaci využívá zajišťovacích institutů, které byly dohodnuty, případně sjednaných sankcí. Žalobkyně tedy účelově napadá platnost smlouvy či sjednaných zajišťovacích převodů vlastnického práva až v tomto řízení, když po jejich uzavření ničeho nenamítala a splátky řádně splácela. Vyplývá to i z procesního postupu žalobkyně, kdy těsně před jednáním 12. listopadu 2025 podala nejasné podání, čímž učinila neurčitým předmět řízení a toto bylo zmařeno, když se k němu ani nedostavila. Jednatel žalobkyně se nedostavil ani k dalšímu nařízenému jednání. Vzhledem k výše uvedenému soud shledal žalobu v celém rozsahu nedůvodnou a musel ji zamítnout.

49. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř, podle kterého byla plně úspěšné žalované přiznána jejich náhrada vůči žalobkyni, když je představuje paušální náhrada nezastoupenému účastníkovi podle § 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., a to za 4 úkony (vyjádření dne 12. 9. 2026, účast na jednání dne 12. 11. 2025, vyjádření ze dne 10. 1.2 026, účast na jednání 20. 3. 2026) po 300 Kč.

50. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.