30 C 458/2021

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. Danielem Macháčkem v právní věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa žalobkyně , zastoupené advokátkou anonymizováno jméno příjmení příjmení , se sídlem adresa , proti; žalované: ; název žalované , IČO , se sídlem adresa žalované , zastoupené anonymizována tři slova jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa , o zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku 100 000 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalované na náhradu nákladů řízení částku 98 010 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalované.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 100 000 Kč s příslušenstvím, která představuje odškodnění za úraz, který se jí stal dne [datum] kolem [údaj o čase] hodiny dopoledne na parkovišti u prodejny žalované [anonymizováno] [příjmení] [obec] na adrese [adresa], když po vystoupení z vozidla uklouzla několik metrů před vchodem do prodejny po zamrzlé a zasněžené kaluži a utrpěla komplikovanější zlomeninu zápěstí. S ohledem na utrpěný úraz byla žalobkyně převezena sanitkou do nemocnice, kde byla do [datum] hospitalizována a byla jí provedena repozice v celkové anestezii. S ohledem na nepříznivý vývoj zranění pak byla žalobkyně dne [datum] operována. Následně byla žalobkyně do dubna 2021 následkem utrpěného úrazu a nezbytnou rekonvalescencí a rehabilitacemi omezena v obvyklém způsobu života. Žalovaná neučinila ničeho, aby předešla úrazu zákazníků, které mohou na zledovatělé a zasněžené ploše parkoviště prodejny vzniknout. Žalobkyně se proto domáhá na žalované zaplacení bolestného ve výši 29 021,64 Kč, nákladů na rehabilitaci ve výši 13 200 Kč, ušlého výdělku ve výši 40 000 Kč a náhrady za pomocnici do domácnosti za 4 měsíce po 5 000 Kč, když bydlí sama, kterou sama ponížila na 17 778.36 Kč, aby celkový nárok činil 100 000 kč.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že nemá za dostatečně prokázané, že se úraz stal opravdu na jejím parkovišti, když záchranná služba uvedla adresu vzdálenějšího domu. Úraz žalovaná neohlásila na prodejně, ani nevyčíslila své nároky. Uklouznutí na parkovišti před prodejnou není škodou z provozní činnosti žalované. Úklid na parkovišti žalovaná zajišťuje prostřednictvím specializované firmy, která poslední denní údržbu provedla [anonymizováno] - [datum], když následně sníh roztál, takže nemohla být kaluž zamrzlá a zasněžená. Žalovaná měla přizpůsobit chůzi daným podmínkám.

3. Z přehledu denní údržby u [příjmení] [obec] v [anonymizováno] [rok] bylo zjištěno, že firma [právnická osoba] provedla dne [datum] hrabání traktorem a solení traktorem a dne [datum] solení traktorem.

4. Z posudku MUDr. [jméno] [jméno] bylo zjištěno, že bolestné podle § 2958 o.z. a metodiky Nejvyššího soudu u úrazu žalobkyně ze dne [datum] činí za úplnou zlomeninu dolního konce vřetenní kosti vpravo s dislokací úlomků, operace a opakovanou reposici celkem 84 bodů.

5. Z lékařské zprávy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně byla na kontrole, podle které je zápěstí dobré a terapie byla ukončena.

6. Z fotografie parkoviště pořízené v pozdější době po úrazu bylo zjištěno, že se na něm nachází po dešti louže.

7. Ze mzdového listu a z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2021 žalobkyně za rok 2021 bylo zjištěno, že jí byla vyplacena celkem čistá mzda ve výši 97 988 Kč.

8. Z faktury č. 2021 ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná uhradila hotově částku 13 200 Kč za 12 setkání při rehabilitačních vodních terapiích WATSU ve 14denních intervalech od [datum] do [datum] v bazénu [anonymizována tři slova].

9. Ze záznamu Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje bylo zjištěno, že její operační středisko dne [datum] přijalo v čase 9.09 hodin hovor z linky tísňového volání 112 z čísla mobilního telefonu: [tel. číslo], kde žalovaná oznámila své poranění po pádu a jako místo události uvedla parkoviště u [příjmení] [obec]. Operátorka linky 155 označila v mapě adresu blízkou místu události: [ulice a číslo], [část obce]. Operátorka linky 155 také doplnila poznámku, že žalobkyně bude mávat na parkovišti před [anonymizováno]. [příjmení] obsah je v záznamu hovoru.

10. Ze sdělení Českého hydrometeorologického ústavu ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] bylo v lokalitě [obec] zataženo, zpočátku s deštěm, poté s deštěm se sněhem, který se střídal se sněžením, později s přeháňkou deště se sněhem. [příjmení] 7.00 hodin spadlo 0,8 mm srážek, během dne potom spadlo dalších 5 mm srážek. Ráno v 7.00 hodin neležela sněhová pokrývka, sníh, který během dne padal, do měření dalšího dne roztál. Průměrná denní teplota byla 1,2 °C, teplota maximální dosáhla 5 °C a teplota minimální klesla na 0,5 °C. Dne [datum] pak bylo v požadované lokalitě zpočátku zataženo, během dne polojasno až skoro jasno, beze srážek. Ráno v 7.00 hodin neležela sněhová pokrývka, ani během dne nepadal nový sníh. Průměrná denní teplota byla -0,4 °C, maximální 2,1 °C a minimální -2,1 °C. Dne [datum] pak bylo převážně jasno, během odpoledne začala od západu přibývat oblačnost, beze srážek. Ráno v 7.00 hodin neležela sněhová pokrývka, ani během dne nepadal nový sníh. Průměrná denní teplota byla -2,1 °C, maximální 1,6 °C a minimální -7,1 °C. Vál mírný jihovýchodní vítr o rychlosti 2-5 m/s, maximálním nárazem o rychlosti 9,4 m/s. Ve dnech 26. 12. a [datum] tedy srážky nepadaly. Dne [datum] byla minimální přízemní teplota v 9.00 hodin -6,5 °C.

11. Z fotografie nákupních vozíků umístěných ve stojanu na předmětném parkovišti bylo zjištěno, že se jedná o vozíky s reklamou žalované a dalších subjektů podnikajících v budově u parkoviště.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že pozemek, kde se nachází předmětné parkoviště, vlastní žalovaná. Jako veřejné parkoviště je podle daňového přiznání osvobozeno od hrazení daně z nemovitých věcí.

13. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pracuje také jako technický pracovník, resp. koordinátor úklidu ve firmě [právnická osoba] Někdy vyjíždí sami, někdy na zavolání. Dělají tu práci pro obchodní domy, firmy, kancelářské pracoviště apod. Jde konkrétně o zimní údržbu, tedy zejména o úklid sněhu. Jako firma mají uzavřenou smlouvu s žalovanou od roku 2017. U každého zákazníka je to jinak. U [anonymizováno] se hradí za kilo soli a pak je hodinová sazba na techniku a lidi. Zda se vyjede uklízet, rozhoduje on, nebo mu zavolají z prodejny. Uklízí se celé parkoviště včetně míst, kde parkují auta. Když je 2-3 hodiny ráno bílo, vyráží, v případě menšího sněhu jen se solí, nebo se pluhuje. Vyjíždí, i když to jen klouže, tedy není bílo, ale je ledovka či námraza. To, zda je ledovka, zjistí při výjezdu do terénu, že je ledovka po městě. Pokud jim volají, bývá to většinou spíše během dne, že začne znovu sněžit. Z 90 % ošetřují celou plochu, mají na to techniku. Byli ale už i voláni k úklidu pouze některých míst, které bylo třeba posolit. Nějakou sůl tam ale mají i složenou, něco si tedy řeší sami. Už je zavolali i na ošetření pouze zmrzlé kaluže. Vyjíždí při teplotách +10 až -30. [příjmení] [příjmení] se kaluže tvoří. V 7 či 8 hodin už musí být vše uklizeno, neboť přijíždí zákazníci. V zápisu není časový údaj, neboť se úklid opakuje mezi třetí a půl šestou hodinou. Pokud nejsou svátky, tak provádí zimní úklid v pracovních dnech, o sobotách i nedělích. Od 7. 12. minimálně do [datum] v celých [obec] nevysypali ani zrnko soli, nepadal sníh, ani nebyla taková námraza, že by to klouzalo. Dne [datum] nevyjeli vůbec nikam, nevyhodnotili, že by bylo potřeba zasahovat, a to jsou pro ně výjezdy výhodné, mají za to peníze. Z prodejny určitě nikdo nevolal, protože to by rádi vyjeli. Kaluž se ošetřuje tak, že má v autě 25kilogramový pytel soli a ruční posypový stroj.

14. Z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že zhruba v 9.00 hodin ráno šla nakupovat, když vystoupila z auta, tak 2 metry od auta byla louže, kterou neviděla. Upadla na ní a zlomila si zápěstí. Záchranka jí odvezla do nemocnice, kde jí to zrentgenovali a dali do sádry. Další den ale rentgen ukázal, že se to nezahojilo a šla na operaci. Za 2-3 týdny šla na další operaci, měla sádru 8 týdnů a 2 měsíce rehabilitovala. Nakupovat do [příjmení] jela ze svého bydliště. Mrzlo, od rána hlásili kalamitu, že namrzl noční déšť. Souvislá vrstva sněhu tam nebyla. Byly tam namrzlé kaluže, jsou tam i koleje vyježděné do asfaltu, ty byly zamrzlé. Sníh ležel na louži, ale nebyla tam celistvá vrstva sněhu. Byla to taková námraza. Nebyly tam 10centimetrové závěje, ale jen poprašek, který byl i na louži. Parkoviště bylo plné, byl první den po svátcích. Měla zimní zateplené sportovní boty bez podpatku. [příjmení] má na dálku, 2,5 dioptrie. Rehabilitaci jí doporučil ošetřující lékař, chodila tedy na vodní rehabilitaci a rázovou vlnu. Vše si hradila. V běžném životě se nebyla schopna umýt, natož vařit či uklidit. Poranila si pravé zápěstí, když je pravák. Louže si nevšimla, koukala ke vchodu. Stalo se to možná 10 metrů od vchodu. [příjmení] [příjmení] chodí pravidelně. Stav parkoviště je jí znám. Z pojištění ji nic nebylo hrazeno. Bydlí se 17letým synem, který chodil na praxi, tak byl doma až po 17. hodině.

15. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

16. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi účastníky bylo nesporné, že se žalobkyni stal dne [datum] v 9.00 hodin při pádu na zem úraz zápěstí. Ze zprávy Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje vyplývá, že žalobkyni se úraz stal skutečně na parkovišti před supermarketem žalované na adrese [adresa], což následně připustila i žalovaná, která předtím poukazovala na rozpor se záznamem záchranné služby, která uvedla jako místo nehody adresu domu naproti, supermarketu, když tato nejasnost byla následně vysvětlena. [příjmení] mezi účastníky bylo právní posouzení, zda je za újmu žalobkyně z úrazu odpovědná žalovaná, a případně z jakého titulu.

17. Soud nakonec dospěl k závěru, že nárok není důvodný od základu, tedy nebylo potřeba provádět dokazování k výši nároku, a v tomto směru byly další důkazy zamítnuty pro nadbytečnost. Předně je nutno uvést, že ne pokaždé, když někdo někde upadne a vznikne mu nějaká škoda, může její náhradu po někom požadovat. V daném případě se v řízení vyjasnilo, že žalobkyně opravdu měla úraz na parkovišti žalované, když i místo je jedním z rozhodujících faktorů pro posouzení odpovědnosti. V daném případě se jedná o parkoviště žalované, která vlastní pozemek pod ním se nacházející, a jedná se o veřejné parkoviště ve smyslu § 12 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích, tedy o veřejný prostor, kde odpovědnost nese vlastník pozemku podle zvláštních zákonů, případně obecnou odpovědnost za škodu podle občanského zákoníku. Pokud žalovaná odkazovala na ust. § 2924 o.z., který upravuje škodu z provozní činnosti, tak toto ustanovení neodpovídá zjištěnému skutkovému stavu. Podle § 2924 o.z. kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Odpovědnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. V daném případě se úraz sice stal na parkovišti určeném i pro návštěvníky prodejny žalované, ale parkování aut není provozní činností žalované, ani věcí k ní použitou. Pokud v tomto směru žalobkyně odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka], tak tam se jednalo o zcela odlišný skutkový základ, neboť tam zaměstnaný skladník při hledání desky menší velikosti zavedl zákazníka do provozního skladu, dotyčný mu tam chtěl z vlastní vůle pomoci tak, že několik desek přidrží, neudržel je však, a při ústupu zakopl o schod nájezdové rampy, když upadl na betonovou podlahu a desky na něj spadly. Soud tam dovodil, že provozní činností je i provoz prodejny, nakládání a manipulace s prodávanými předměty a s tím spojené organizační a technické činnosti. Patří-li k prodejní činnosti výběr zboží ze skladu, kam mají zákazníci přístup, má charakter věci použité při takové provozní činnosti i prodávaný sortiment, jestliže v důsledku způsobu svého uskladnění představuje riziko pro kupujícího. Žalobkyni se však úraz stal zcela bez souvislosti s provozní činností žalobkyně, kterou je prodej zboží, a to teprve při příchodu k budově, kde má žalovaná provoz. Obdobně je odlišný skutkový základ u judikátu [spisová značka], když strom, který spadl na auto byl věcí použitou při provozní činnosti, neboť přímo tvoří podstatu a příjemné prostředí kempu, když smyslem kempování je kontakt s přírodou.

18. Skutkově podobnou situací žalobkyni se naopak zabývá judikát Nejvyššího soudu [spisová značka], kde poškozený uklouzl přímo v prostorách provozovny, ale škoda na zdraví vznikla pádem poškozeného při neopatrné chůzi ve spěchu, neměla původ v provozování restauračního zařízení nebo judikát [spisová značka], kde dotyčná uklouzla v bazénku, což nemělo původ v provozování lázeňské činnosti či jejím vlivu na okolí a odpovědnost za škodu nezakládá vlastní neopatrnost či náhoda. V případě žalobkyně vyvolávající činitel situace nebyla okolnost, která by měla původ v provozní činnosti žalované, neboť jím byl mráz na parkovišti, nikoliv něco souvisejícího s prodejem zboží v prodejně. Podnikatelskou činnost navíc v objektu provádí více subjektů než žalovaná, a ani s jejich provozy tedy úraz nemůže souviset, jinak by taky nesly odpovědnost. Dále je možno odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka], podle kterého se uklouznutí v prodejně na mokré podlaze posuzuje podle prevenční povinnosti, nikoliv podle ustanovení o speciální odpovědnosti z provozní činnosti. Prevenční povinnost se používá pouze v případě, není-li použitelná speciální zákonná úprava.

19. V daném případě se tedy situace bude posuzovat podle zákona o pozemních komunikacích [číslo] Sb. v přísl. znění, který v § 12 odst. 6 definuje i veřejné parkoviště jako stavebně a provozně vymezenou plochu místní nebo účelové komunikace anebo samostatnou místní nebo účelovou komunikaci určenou ke stání silničního motorového vozidla. Parkoviště žalované je evidentně stavebně a provozně vymezenou plochou místní nebo účelové komunikace určenou ke stání silničních motorových vozidel pro veřejnost.

20. Podle § 26 odst. 7 tohoto zákona se závadou ve schůdnosti pro účely tohoto zákona rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím, a jejich důsledkům.

21. Závadami ve schůdnosti se zabýval v rozhodnutí Nejvyšší soud [spisová značka], podle kterého závadami ve schůdnosti pozemní komunikace se rozumí natolik významné změny (zhoršení) schůdnosti komunikací, že chodec ani při obezřetné chůzi respektující stav komunikace či důsledky povětrnostních vlivů nemůže jejich výskyt předpokládat a účinně na ně reagovat. Šlo o situaci, kdy žalobce upadl za mrazivého počasí v časných ranních hodinách na namrzlé a neposypané místní komunikaci, jejímž vlastníkem byl žalovaný. Krajský soud v Ostravě změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že žalobu zamítl, neboť bylo prokázáno, že žalobce předtím, než vstoupil na chodník, si všiml, že chodník je v důsledku mrazivého počasí namrzlý, a mohl tedy předvídat, že je komunikace namrzlá. Nejednalo se proto o takovou závadu ve schůdnosti, za níž by žalovaný nesl odpovědnost. Odvolací soud tento závěr potvrdil.

22. Nutno však zmínit zejména následující úvahy rozsudku velkého senátu Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který sjednotil judikaturu v obdobných případech. Skutkový stav zjištěný soudem I. stupně byl takový, že žalobkyně dne [datum] ve večerních hodinách, kdy osvětlení bylo zajištěno pouze pouličními lampami, přecházela v [obec] v ulici [anonymizováno] šikmo silnici, a poté, co vstoupila ze zálivu na parkování na kluzký chodník, upadla a utrpěla zlomeninu pravého kotníku. Ulice byla v danou dobu vzhledem k panujícím povětrnostním podmínkám celá namrzlá a chodník byl v místě pádu žalobkyně kluzký. Žalovaný prováděl v místě pravidelnou zimní údržbu podle schváleného plánu, napadaný sníh byl v danou dobu z chodníku odstraněn, avšak v místě vstupu žalobkyně, tedy v okolí odstavených kontejnerů na odpad, se na něm vyskytovaly viditelné sněhové zmrazky. Žalobkyně nevyužila možnosti jít po chodníku a na druhou stranu přejít po přechodu pro chodce, potažmo vstoupit na chodník v místě bez odstavených kontejnerů a mimo záliv pro parkování. Velký senát dospěl k závěru, že věcně správným je názor opakovaně vyjadřovaný v rozhodovací praxi dovolacího soudu, vycházející z možné uplatnitelnosti občanského zákoníku v případech, v nichž není dána objektivní odpovědnost vlastníka komunikace za škodu způsobenou závadou ve schůdnosti podle silničního zákona. Neshledal důvody pro přehodnocení dosavadního ustáleného výkladu příslušného ustanovení příslušného zákona, zejména pojmu„ závady ve schůdnosti“ ve smyslu § 26 odst. 7 silničního zákona a jeho právních důsledků. Zkoumání podmínek vzniku odpovědnosti vlastníka (správce komunikace) ve smyslu občanského zákoníku tedy nebude v případech újem vzešlých z neuspokojivého stavu komunikace vyloučeno, bude nastupovat tam, kde chybí předpoklady vzniku objektivní odpovědnosti podle silničního zákona a z hlediska znaku protiprávnosti bude jeho předmětem především posouzení řádného plnění povinnosti vlastníka udržovat komunikaci ve stavu umožňující bezpečný pohyb osob, která mu plyne obecně již z titulu jeho vlastnictví, potažmo ze samotného smyslu a účelu právní úpravy silničního zákona, jenž sleduje veřejný zájem na existenci a fungování sítě pozemních komunikacích tak, aby byla bezpečná pro širokou veřejnost, jíž svědčí právo tzv. obecného užívání pozemních komunikací. Ze závěrů, že odpovědnost podle silničního zákona má objektivní charakter, pak neplyne, že by vlastník komunikace odpovídal za veškerou újmu způsobenou chodcům závadami ve schůdnosti komunikací. I v těchto případech totiž silniční zákon vlastníky komunikace umožňuje zprostit se vzniklé odpovědnosti tím, že prokáže naplnění některého z liberačních důvodů popsaných v ust. § 27 odst. 3 tohoto zákona. V rozsahu, v jakém byla škoda způsobena okolnostmi na straně poškozeného, je totiž vyloučena odpovědnost škůdce, neboť chybí jeden ze základních předpokladů odpovědností za škodu, a to příčinná souvislost mezi vznikem škody a protiprávním jednáním škůdce, resp. kvalifikovanou událostí, za níž žalovaný odpovídá na objektivním principu. V tomto směru bude tedy vždy povinností nalézacích soudů důsledně zkoumat všechny rozhodné okolnosti případu, tj. např. zda chodec zvolil ze všech dostupných cest tu nejbezpečnější, zda použil správnou obuv, přizpůsobil tento své chůze stavu chodníku, zda nebyl pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek apod. Prvek předvídavosti chodce není samoúčelný; nestojí sám o sobě, nýbrž třeba je posuzovat v kontextu celého ust. § 26 odst. 7 silničního zákona, které směřuje k jisté objektivizaci celého systému tohoto typu odpovědnosti tím, že povinnost předvídat spolu jest pohybem přizpůsobeným stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům. [jméno] předvídavosti coby definiční znak„ závady ve schůdnosti“ je pak odvozena právě od celkového stavu komunikace, který je každý chodec povinen vyhodnotit. Požadavek, aby s obvyklou mírou pozornosti zvážil, v jakém stavu se přibližně nachází úsek komunikace, kam hodlá vstoupit, tak nemůže pro chodce nijak nepřiměřený, nečekaný či překvapivý.„ [příjmení] ve schůdnosti“ je pak pouze místo, které se celkovému stavu komunikace a okolním poměrům vymyká svou sníženou kvalitou, v čemž je právě ona nepředvídatelnost pro chodce, který jinak volí způsob chůze přizpůsobený obecně panujícím podmínkám. Požadavek předvídavosti chodce je někdy judikaturou nepatřičně zdvojován v těch případech, v nichž se kromě definice závady ve schůdnosti objevuje vlastně totožná úvaha při závěru, zda si chodec újmu na zdraví nespoluzpůsobil sám (§ 2918 o.z.). Správný je takový přístup, kdy se požadavek předvídavosti ve vztahu k celkové kvalitě komunikace projeví jen při hodnocení povahy závady ve smyslu § 26 odst. 7 silničního zákona tak, aby bylo objektivně zjištěno, jak je vykazovala komunikace vlastnosti z pohledu průměrného člověka (§ 4 odst. 1 o.z) orientovaného v místě a poměrech tak, aby obvyklým způsobem mohl předvídat rizika plynoucí z celkově zhoršené schůdnosti. Oproti tomu z hlediska § 2918 o.z. je možno hodnotit již jen další projevy neobezřetnosti chodce při samotném pohybu po takovém úseku komunikace, např. nevhodnou obuv, neadekvátní trasu, způsob pohybu či ovlivnění návykovými látkami, jestliže se skutečně promítly do celkového výsledku, jímž byl pád chodce na místě splňujícím označení„ závada ve schůdnosti“. Jestliže po několika dnech opakovaného sněžení a teplotách kolem bodu mrazu byla celá ulice spolu s chodníkem namrzlá (sama odvolatelka v účastnické výpovědi uvedla, že klouzal i protější chodník, z nějž přešla přes ulici na místo svého pádu), aniž by byla pokryta sněhem, přičemž i v místě pádu byly viditelné zmrazky, nepředstavuje tento stav komunikací znaky závady ve schůdnosti, jak je vymezena ust. § 26 odst. 7 silničního zákona, a nezakládá objektivní odpovědnost žalovaného ve smyslu ust. § 27 odst. 3 téhož zákona. Za dané situace bylo tedy namístě soudit, zda žalovaný neodpovídá za vzniklou újmu podle obecné úpravy v občanskému zákoníku, zejména, zda ve smyslu ust. § 2910 o.z. neporušil povinnost řádné péče o stav chodníku (místní komunikace) tak, aby umožňoval bezpečný pohyb chodcům. Žalovaný prováděl v místě pravidelnou zimní údržbu pluhováním a solením, a to přiměřeně ve lhůtách stanovených nařízením obce, ostatně z chodníku byl podle skutkových zjištění napadený sníh odstraněn, nelze proto dovodit ani jeho povinnost k náhradě podle obecné úpravy k občanskému zákoníku.

23. V našem případě se úraz žalobkyni stal na veřejném parkovišti na pozemku žalované, její odpovědnost je tedy posuzována ve smyslu § 27 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích. Soud však uzavřel, že v popsané situaci nedošlo k „ závadě ve schůdnosti“, a to obdobně jak bylo vyloženo výše uvedeným judikátem velkého senátu. Žalobkyně původně tvrdila, že na celém parkovišti byla souvislá vrstva sněhu, když za takové situace by mohla předpokládat, že se pod sněhem může nacházet i led, a měla jít takovým způsobem, aby při kontaktu s ním nespadla (viz např. komentář k § 27 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích z roku 2021, kde na straně [číslo] je uvedeno, že pokud je chodník zasněžený, tak se při obezřetné chůzi dá předpokládat, že je pod i led, a lze chodit tak, aby člověk nespadl). Soud má však za to, že toto tvrzení žalobkyně o„ souvislé vrstvě sněhu na celém parkovišti“ bylo jednoznačně vyvráceno sdělením Českého hydrometeorologického ústavu, ze kterého vyplývá, že dne [datum] do 7.00 hodin ráno sice spadlo 0,8 mm srážek, sněhová pokrývka však neležela, a ikdyž během dne potom spadlo dalších 5 mm srážek, do měření dalšího dne však sníh roztál. Dne [datum] pak bylo v dané lokalitě polojasno až skoro jasno, beze srážek, a v 7.00 hodin ráno neležela sněhová pokrývka, ani během dne nepadal nový sníh. Ani v den úrazu [datum] při ranním měření nebyla sněhová pokrývka a během dne nepadal další sníh. [jméno] žalobkyně pak v průběhu svého výslechu změnila původní tvrzení na to, že se nejednalo o celistvou vrstvu sněhu na celém parkovišti, ale sníh ležel pouze na zamrzlé louži. Z uvedeného by vyplývalo, že pokud se v daný moment ještě vyskytovaly zbytky sněhu, byly pouze v chladnějším místě zamrzlé kaluže, když toto místo muselo být zcela zřetelně viditelné vzhledem k odlišné barvě a struktuře od okolního povrchu, a žalobkyně se takovému nebezpečnému místu mohla dobře vyhnout, když prostor na parkovišti k tomu podle fotografií byl. I pokud by byla zamrzlá louže bez sněhové pokrývky, má i led zcela jinou strukturu a barvu než asfalt, a je možné zamrzlou kaluž při dostatečné pozornosti včas identifikovat a nešlapat na ní. 24. [jméno] žalobkyně uvedla, že ten den byl mráz, poslouchala i hlášení rádia před úrazem o tom, že jsou ledovky, byla si tedy vědoma možnosti ledu na zemi, a podle toho měla přizpůsobit svůj pohyb po parkovišti. Noční déšť však hlásit nemohli, když podle meteorologů vůbec v noci nepršelo, a nemohla tak přes noc či ráno vzniknout předmětná kaluže. V místě pohybu těžších vozidel na parkovišti nelze udržet zcela rovný povrch asfaltu a vyskytují se tam louže, což připustil i svědek [příjmení], a je to zřejmé z fotografií parkoviště pořízených v jiné době. Žalobkyně také uvedla, že si louže nevšimla z důvodu, že hleděla směrem ke vchodu do obchodu, což bylo za daných povětrnostních podmínek zásadní chybou. Louže ani nebyla hned u auta, kde by si jí nemusela všimnout při vystupování, ale byla ve vzdálenosti 2m od auta, kdy musela být při chůzi dobře viditelná, když nebyla v žádném zákrytu. V danou chvíli panoval mráz -6,5 °C, což je zřetelně nízká teplota pro to, aby člověk předvídal možnost ledu na zemi a sledoval tak prostor před sebou, zejména kam chce šlápnout při chůzi. Žalovaná tak však neučinila, ač si byla vědoma mrazu a nebezpečí náledí. Z uvedeného tedy vyplývá, že jednak neexistovala závada ve schůdnosti, neboť se místo úrazu nevymykalo okolním poměrům, kdy byl mráz, a podle žalobkyně hlášena ledovka. Zároveň žalobkyně možnost uklouznutí bezdůvodně nepředvídala, když šla nejkratší cestou ke vchodu do prodejny, kam i upírala svojí pozornost.

25. Soud má za to, že žalovaná neodpovídá za vzniklou újmu ani podle obecné úpravy v občanském zákoníku, zejména ve smyslu ust. § 2910 o.z., neboť o dané místo řádně pečovala a nezanedbala své povinnosti. Žalovaná najala profesionalizovanou firmu, která se zabývá přímo odstraňováním sněhu a ledu v zimním období, tedy zajištěním schůdnosti daného místa, a tato firma řádně fungovala. Výjezdy za účelem údržby veřejného parkoviště byly jak z iniciativy samotné firmy, která v daný den neshledala důvody pro takovou údržbu, tak i z iniciativy pracovníků žalované v dané prodejně, a to pro případ změny situace během dne. Pro předmětnou firmu je výhodné vyjíždět k zásahu, neshledala však k tomu vzhledem k počasí skoro v celém prosinci důvod. Žalovaná tak splnila svou povinnost řádné péče o stav svého parkoviště v zimním období, a proto nelze dovodit její odpovědnost ani podle občanského zákoníku.

26. Z těchto důvodů musela být žaloba ve svém základu zamítnuta, aniž by se soud zabýval jednotlivými nároky, které by musela žalobkyně ještě odůvodňovat a prokazovat, zejména s ohledem na charakter některých z nich (např. cenu bodu bolestného, důvodnost a výši náhrady ušlého výdělku, důvodnost rehabilitace v bazénu při léčbě zápěstí či nutnost pomocnice v domácnosti za situace, kdy původně žalovaná tvrdila, že bydlí sama, aby následně připustila, že s ní bydlí 17letý syn, který jí jistě jako nejbližší příbuzná osoba mohl v mnoha ohledem pomoci, ikdyž občas chodil na praxi). Žalobkyně tedy některé skutečnosti uváděla v rozporu se skutečností, aby tak podpořila své nároky.

27. Vzhledem k tomu, že soud neshledal žádný zákonný důvod, proč by žalovaná měla nést odpovědnost za předmětný úraz žalobkyně, musela být žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého byla plně úspěšné straně žalované přiznána jejich náhrada vůči žalobkyni, když je představuje odměna advokáta podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 15 úkonů právní služby po 5 100 Kč, hotové výdaje podle § 13 téže vyhlášky za 15 úkonů právní služby 300 Kč a daň z přidané hodnoty podle § 137 o.s.ř. ve výši 17 010 Kč. Úkony právní služby jsou tyto: 1) převzetí a příprava zastoupení včetně první porady s klientem, 2) vyjádření k předžalobní výzvě ze dne [datum], 3) vyjádření k předžalobní výzvě ze dne [datum], 4) podání odporu proti platebnímu rozkazu a jeho odůvodnění, 5) nahlížení do spisu dne [datum], 6) porada s klientem přesahující 1 hodinu dne [datum], 7) účast na jednání soudu dne [datum], 8) nahlížení do spisu dne [datum], 9) vyjádření k žalobě ze dne [datum], 10) a 11) účast na jednání soudu dne [datum] v rozsahu přesahující 2 hodiny, 12) porada s klientem přesahující 1 hodinu dne [datum], 13) vyjádření žalované ze dne [datum], 14) nahlížení do spisu dne [datum], 15) účast na jednání u Okresního soudu v Českých Budějovicích dne [datum].