31 C 132/2023

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Bartizalovou, Ph.D., ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: vedlejší účastník: ; územní celek , IČO sídlem adresa žalované pojišťovna , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o náhradu újmy na zdraví ve výši 94 329,37 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 94 329,37 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 100 Kč, a vedlejšímu účastníkovi k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů řízení částku ve výši 49 812,05 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 94 329,37 Kč s příslušenstvím, představující nároky žalobce za újmu způsobenou mu úrazem, který utrpěl jako chodec po komunikaci ve vlastnictví žalovaného.

2. Žalobce uvedl, že dne [datum] přecházel silnici po přechodu pro chodce na [anonymizována tři slova] [obec], na namrzlém přechodu pro chodce podklouzl, upadl a utrpěl otevřenou zlomeninu dolního pólu čéšky pravého kolene. V souvislosti s tímto úrazem byl ošetřen a následně i hospitalizován v [nemocnice], kde podstoupil operaci. Na náhradě doposud vytrpěné bolesti a nákladech spojených s péčí o zdraví po žalovaném požadoval částku ve výši 94 329,37 Kč.

3. Žalobce uvedl, že žalovaný je dle zákona o pozemních komunikacích objektivně odpovědný za závady ve schůdnosti na jím vlastněných komunikacích. Tvrdil, že úsek, kde upadl, je problematický, neboť z důvodu nevhodného stavebně technického řešení se na přechodu shromažďuje voda, která následně při nízkých teplotách přimrzá. Dále uvedl, že skutečnost, že v daném úseku byla v den úrazu žalobce prováděna zimní údržba, nemůže být liberačním důvodem, neboť závada ve schůdnosti, která byla příčinou pádu žalobce, nesouvisela čistě s povětrnostními podmínkami, ale taktéž se stavebně konstrukčním řešením předmětného úseku místní komunikace.

4. Následně pak žalobce ještě poukázal na to, že pokud by soud neshledal, že jsou naplněny podmínky pro vznik objektivní odpovědnosti žalovaného, je možno dovodit jeho obecnou odpovědnost dle občanského zákoníku, neboť ze strany žalovaného došlo k porušení povinností při péči o stav komunikace.

5. Rovněž uvedl, že splnil vše, co se od chodců požaduje, aby svou chůzi přizpůsobil stavu komunikace a povětrnostním podmínkám, pohyboval se obezřetně a obut v zimní obuvi s hrubou podrážkou.

6. Žalovaný nárok žalobce neuznal. Uvedl, že je vlastníkem uvedené komunikace, přičemž zimní údržba je zajišťována dle Operačního plánu zimní údržby komunikací města České Budějovice, a uvedená komunikace je zařazena do I. pořadí zimní údržby vozovek. V den úrazu byly v nočních a ranních hodinách provedeny kontrolní výjezdy dispečera, který v daném místě neshledal problém ve schůdnosti, a dle jeho názoru se tak na předmětné komunikaci žádná závada ve schůdnosti nenacházela a jeho objektivní ani subjektivní odpovědnost tak dána není.

7. Vedlejší účastník na straně žalovaného nárok žalobce neuznal ani co do důvodu, ani co do výše, a to ani zčásti. Spornou učinil otázku příčinné souvislosti mezi tvrzeným poškozením zdraví a úrazovým dějem. Žalobce dle jeho názoru neprokázal, že ke škodní události došlo v jím uváděném místě a čase, neprokázal, že by se na přechodu pro chodce náledí vyskytovalo a že by bylo příčinou jeho pádu. Dále zpochybnil výši žalobcem vyčísleného nároku.

8. Ve dnech [datum], [datum] a [datum] proběhla u soudu jednání. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující významné skutečnosti:

9. Žalobce si dne [datum] poranil pravé koleno. Utrpěl otevřenou zlomeninu dolního pólu čéšky s mírnou dislokací. Tentýž den byl prvotně ošetřen na traumatologické ambulanci [nemocnice] a následně byl od [datum] do [datum] hospitalizován, přičemž mu dne [datum] byla provedena osteosyntéza zlomeniny čéšky pravého kolene. Následně byl léčen ambulantně. (Zjištěno ze znaleckého posudku č.l 14 - 20, ambulantních zpráv a propouštěcí zprávy č.l. 29 - 34) K úrazu došlo na [anonymizována tři slova] [obec] (zjištěno z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] a účastnického výslechu žalobce).

10. Žalobce tvrdil, a při svém účastnickém výslechu rovněž uvedl, že k úrazu došlo podklouznutím na zledovatělém povrchu přechodu pro chodce na [anonymizováno 8 slov]. Skutečnost, že k tomu došlo někde v těchto místech, potvrdila výpověď svědka [jméno] [příjmení], který jej nalezl sedět již zraněného na nedaleké lavičce. Žalobce uvedl, že konkrétně došlo k podklouznutí poblíž ostrůvku, který se v křižovatce nachází. Místo, kde přesně k tvrzenému podklouznutí došlo, nebylo zcela přesně zjištěno. Předvolaný svědek úrazový děj samotný neviděl a kamerové záznamy místa z daného dne nebyly k dispozici (viz č. l. 147). Žalobce se po úrazu sám dostal na lavičku, kde jej následně našel seděl svědek [jméno] [příjmení].

11. Vlastníkem komunikace, na které k úrazu došlo, je žalovaná, tato skutečnost nebyla mezi stranami sporná. Zimní údržba je zajišťována dle Operačního plánu zimní údržby komunikací města České Budějovice, a uvedená komunikace je zařazena do I. pořadí zimní údržby vozovek (zjištěno z operačního plánu zimní údržby komunikací č. l. 53 – 125, zejm. č. l. 71, 2. strana), přičemž v den úrazu projížděl dispečer společnosti [právnická osoba], která údržbu komunikací pro žalovaného zajišťuje, místem úrazu v 4:39 hod. a v 9:58 hod. Při těchto kontrolách nebyla v daném úseku zjištěna žádná závada ve schůdnosti, při druhém výjezdu byly pouze zjištěny kluzké mosty a lávky (zjištěno ze zápisu denní služby zimní údržby a výpisu GPS z dispečerského vozidla č. l. 49 – 52).

12. V žalobě žalobce tvrdil, že se pohyboval za pomoci berlí (v září roku 2021 utrpěl úraz téhož kolene na motorce), při svém výslechu si však nebyl touto skutečností jist, a zda žalobce měl či neměl u sebe berle si nepamatoval ani svědek [jméno] [příjmení].

13. Žalobce dále tvrdil, že jeho úraz byl způsoben podklouznutím na namrzlém přechodu pro chodce. Bylo zjištěno, že dne [datum], tedy den před úrazem, činila průměrná denní teplota 0,6 ºC, nejvyšší teplota činila 2,9 ºC a nejnižší – 1,6 ºC, srážky za celý den činily 0,7 mm a byly ve formě sněhu. Cca do půlnoci z 6. na [datum] byly teploty nad bodem mrazu, po půlnoci se snížily pod bod mrazu, kdy nejchladněji bylo ve 3:00 hod. ráno, kdy teplota vzduchu činila - 2,5 ºC a těsně pod bodem mrazu se udržela po celý zbytek dne [datum], srážky v tento den žádné nebyly. (Zjištěno z výpisu vybraných meteorologických prvků dle měření stanice ČHMÚ v [obec] v období od [datum] do [datum] – č. l. 144) Žalobce dále při svém účastnickém výslechu uvedl, že ten den bylo namrznuto, i okna u aut, čehož si všiml hned jak vyšel z domu. Svědek [jméno] [příjmení] k povětrnostním podmínkám toho dne uvedl, že neví úplně, že byla zima, náledí, sníh, bylo to namrzlé, přechod byl namrzlý. Ze zápisů dispečera o kontrole komunikací naopak vyplývá, že bylo zjištěno, že kluzké jsou pouze lávky a mosty (č. l. 52). Skutečnost, že„ to klouzalo“, soud sice nemá za zcela prokázanou, ale považuje ji za možnou a pravděpodobnou, a to s ohledem na svědeckou výpověď [jméno] [příjmení], účastnický výslech žalobce, skutečnost, že se žalobce pádem zranil, a s ohledem na povětrnostní podmínky, kdy k ránu teplota vzduchu klesla pod nulu a den předtím napadlo, byť nepatrné množství srážek.

14. Naopak skutečnost, že by se v tvrzeném místě pádu žalobce nacházela mimořádně zledovatělá plocha mající původ ve vodě shromažďující se u ostrůvku nijak prokázána nebyla. Žalobce při svém výslechu uvedl, že mu to v těchto místech podklouzlo, svědek [příjmení] uvedl, že to klouzalo všude, bylo náledí, jiné svědky žalobce k dispozici nemá a rovněž nebyly v okamžik úrazu pořízeny z místa úrazu žádné fotografie. Srážky předešlého dne byly zanedbatelné.

15. Další důkazy k průběhu úrazového děje a jeho okolnostem žalobce již k dispozici neměl, a s ohledem na dále uvedený právní názor soudu a zamítnutí žaloby soud důkazy k rozsahu případného odškodnění žalobce neprováděl a důkazní návrhy v tomto směru zamítl.

16. Podle § 27 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je vlastník místní komunikace nebo chodníku povinen nahradit škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.

17. Podle § 26 odst. 7 zákona o pozemních komunikacích se závadou ve schůdnosti pro účely tohoto zákona rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stav u a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

18. Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

19. Úprava obsažená v zákoně o pozemních komunikacích zakládá objektivní odpovědnost vlastníka komunikace za újmu, která vznikne uživateli (v tomto případě chodci) v důsledku zvláštní nekvality komunikace, která je definována pojmem závada ve schůdnosti. Jde o odpovědnost bez ohledu na protiprávnost (zavinění) a poškozený nemusí v soudním sporu prokazovat protiprávní počínání škůdce, nýbrž pouze to, že mu újma vznikla v příčinné souvislosti se zákonem označenou příčinou. Závada ve schůdnosti přitom může být jen takový úsek (místo) komunikace, které se svou nekvalitou vymyká obecnému stavu natolik, že jej uživatel není schopen rozlišit a upravit způsob chůze tomuto nenadálému nebezpečí. Jinými slovy závadou, s níž jedině se pojí objektivní odpovědnost vlastníka komunikace, je výrazně kvalitativně zhoršené místo oproti celkovému okolnímu stavu komunikace, které je pro svou povahu a umístění pro uživatele nenadálé, tj. nepředvídatelné ve smyslu § 26 odst. 1 a 2 zákona (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9.12.2020, sp. zn. 31 Cdo 1621/2020, R 27/2022 civ.)

20. Naplnění pojmu závady ve schůdnosti ve smyslu zákona o pozemních komunikacích, s nímž se pojí vznik objektivní odpovědnosti vlastníka chodníku (resp. místní komunikace), bylo v minulosti shledáno např. v případě chodkyně zraněné při pádu na zledovatělé ploše bílého dopravního značení přechodu pro chodce za situace, kdy okolní komunikace byly suché a námraza nebyla pouhým okem rozpoznatelná (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2015 sp. zn. 25 Cdo 4126/2014), v případě chodce, který uklouzl na ojediněle vytvořené ledové plotně, než nebyl viděl pro zakrytí nepatrným sněhovým popraškem (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12.3.2015, sp. zn. 25 Cdo 3886/2014), v případě chodkyně, která utrpěla úraz poté, co uklouzla na pásu zmrzlé vody vytékající z okapu, přičemž zdroj vody a náledí nemusel být při běžném tempu chůze zřejmý a samotný led nebyl pro zakrytí sněhem viditelný (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. 25 Cdo 542/2014), či v případě chodce, jenž utrpěl úraz v důsledku podklouznutí a pádu na ojedinělé a neočekávané, nepatrně zalomené ploše s prohlubní a náledím, jejíž existence byla i bez zasněžení zjistitelná jen se zvýšeným vizuálním úsilím (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.6.2017, sp. zn. 25 Cdo 3042/2016). Naopak absence závady ve schůdnosti ve smyslu silničního zákona, a tedy i z ní plynoucí objektivní odpovědnosti vlastníka komunikace, byla pro předvídatelnost vzniklé závady deklarována typicky v případech chodců zraněných při pádu na chodnících pokrytých souvislou vrstvou námrazy nebo sněhu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2010, sp. zn. 25 Cdo 1713/2008, R 140/2011 civ., rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2012, sp. zn. 25 Cdo 1535/2011, či rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn Cdo 2758/2011).

21. Soud vzal v projednávaném případě za prokázané, že žalobce skutečně dne [datum] utrpěl popsaný úraz a že k úrazu došlo na [anonymizována tři slova] [obec], pravděpodobně na přechodu pro chodce na křižovatce [anonymizována tři slova] [anonymizováno], tedy na komunikaci vlastněné žalovanou. Přestože se v některých skutečnostech (jako je čas incidentu) výpověď svědka [jméno] [příjmení] a žalobce rozcházely, v podstatných skutečnostech byla mezi nimi shoda. Takto žalobce uvedl, že uklouzl a zranil se na přechodu, a svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že když našel žalobce sedět na lavičce, tento mu sdělil, že mu to uklouzlo na přechodu a upadl na koleno. Rovněž oba uvedli, že ten den byla námraza a klouzalo to. Žalobce ani svědek si naopak nebyli jisti tím, zda měl žalobce u sebe berli a zda nesl něco v ruce. Zatímco žalobce uvedl, že úraz utrpěl na cestě do školy, svědek uvedl, že se tak stalo o přestávce, kdy si šel pro svačinu, a nepamatoval si ani, v jakém měsíci k události došlo, pouze to, že byla zima. Takový rozpor či nedostatky ve výpovědích lze však přičíst již značnému časovému odstupu od události a dle názoru soudu neznamenají, že by výpověď svědka neměla být považována za důvěryhodnou, byť je třeba vzít v úvahu, že svědek si události již nepamatoval zcela či přesně, což ostatně sám opakovaně uvedl.

22. Naopak nebylo prokázáno, že na přechodu pro chodce, po kterém se žalobce pohyboval, a na kterém došlo k jeho pádu, byla neočekávaná závada ve schůdnosti. Žalobce sice ve své žalobě uvedl, že se v okolí ostrůvku oddělujícího jízdní pruhy hromadí voda, která následně namrzá, a předložil soudu fotografii, na které je popisované místo vlhké, to však nesvědčí o tom, že se v době úrazu žalobce na daném místě skutečně nacházela ledová plocha a že právě na ní žalobce podklouzl, což mělo za následek jeho zranění. Nebylo tedy prokázáno, že se v daném místě a čase nacházela závada, která by byla nepředvídatelnou změnou ve schůdnosti komunikace, způsobená vnějšími vlivy, a to změna natolik významná, že chodec (žalobce) ani při obezřetné chůzi respektující stav komunikace či důsledky povětrnostních vlivů nemohl její výskyt předpokládat a účinně na ni reagovat (k definici závady ke schůdnosti viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2010 sp. zn. 25 Cdo 1713/2008, R 140/2011 civ.).

23. Z provedených důkazů naopak s dostatečnou mírou pravděpodobnosti vyplynulo, že v daný den a čas bylo celkově namrznuto a žalobce si byl této skutečnosti vědom. Pokud svou chůzi přizpůsobil stavu komunikace a povětrnostní situaci, což podle svého tvrzení učinil, pak skutečnost, že upadl, aniž by bylo prokázáno, že příčinou byla závada ve schůdnosti komunikace (ve smyslu definovaném výše), kterou předpokládat nemohl, byla událost, ke které došlo, nehodou, která se mu přihodila, a za kterou nelze klást odpovědnost žalobkyni.

24. Ve smyslu zákona a citované judikatury a na základě výsledků provedeného dokazování tak soud shledal, že za situace, kdy bylo namrznuto, a žalobce si toho byl vědom, přičemž nebylo prokázáno, že v místě, kde upadl, byla mimořádná a neočekávaná závada ve schůdnosti, jejíž výskyt nemohl předpokládat a účinně na ni reagovat, není jeho nárok po právu, a žalobu zamítl.

25. Na místě pak není ani přiznání nároku dle ustanovení občanského zákoníku o obecné odpovědnosti (§ 2900 a násl. občanského zákoníku). Žalobkyně totiž prokázala, že v den úrazu provedla v daném místě dva kontrolní výjezdy, a to v 4:39 hod. a v 9:58 hod., přičemž zde nebyly shledány závady vyžadující zásah, byl proveden posyp pouze mostů a lávek, u nichž bylo zjištěno, že jsou kluzké. Na straně žalované tak nedošlo k porušení shora uvedené povinnosti, neboť ta vypracovala plán údržby komunikací a v souladu s tímto plánem a s ohledem na aktuální povětrností podmínky vynaložila úsilí, které lze po ní spravedlivě požadovat, k tomu, aby újmě předešla a aby zajistila bezpečný pohyb chodců po komunikaci, čímž byla zachována rovnováha mezi právy a povinnostmi vlastníků a uživatelů pozemních komunikací (k tomu viz nález Ústavního soudu ze dne 1.12.2021, sp. zn. II. ÚS 1991/20).

26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř.

27. Žalované, která nebyla zastoupena, a měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají z náhrady za 7 úkonů (1 x písemné podání, 3 x příprava na jednání, 3 x účast na jednání) po 300 Kč, celkem tedy 2 100 Kč, podle § 1 a § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

28. Vedlejšímu účastníku na straně žalované, který byl zastoupen, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají z odměny zástupce za 6 úkonů právní služby po 4 900 Kč (převzetí věci, vyjádření k žalobě ze dne [datum], písemné doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů ze dne [datum], a 3 x účast na jednání) podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z 6 tzv. režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a DPH ve výši 6 552 Kč, a z náhrady cestovních výdajů zástupce vedlejšího účastníka na jednání soudu v celkové výši 9 966,98 Kč za cestu 3 x z [obec] do [obec] a zpět o vzdálenosti celkem 918 km při užití osobního vozu s kombinovanou spotřebou nafty 6,9 l /100 km, vyhláškové ceně nafty 44,10 Kč a sazbě základní náhrady 5,2 Kč/km, to vše dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., a náhrady proměškaného času v délce 24 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu, a z náhrady odpovídající 21% DPH ve výši 2 093,07 Kč.

29. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.