31 C 227/2023

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Bartizalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 900 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 900 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 18. 5. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 165 346,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 900 000 Kč s příslušenstvím, kdy uvedla, že se jedná o finanční prostředky představující náhradní hodnotu za dva automobily, které žalobkyně zakoupila ze svých prostředků pro sebe, avšak s žalovanou byla domluvena na tom, že v registru vozidel budou zapsány na jméno žalované. Žalobkyně tak měla učinit proto, že se obávala, že automobily by jinak mohly být postiženy exekučně za účelem úhrady jejích závazků a zápis žalované jako vlastnice v registru silničních vozidel tak měl být pouze „na oko“. Žalovaná jí však následně odmítla na její žádost automobily vydat, změnit zápis v registru silničních vozidel na jméno žalobkyně, a automobily prodala.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. K tvrzením žalobkyně uvedla, že automobily skutečně neplatila ona, ze strany žalobkyně se však vůči ní jednalo o plnění za služby, které jí žalovaná po dobu dvou let poskytovala. Popřela existenci dohody spočívající v tom, že nákup automobilů a zápis v registru vozidel na jméno žalované je jen na oko a že žalovaná žalobkyni automobily na její žádost vydá. Vozidlo Mini Countryman ponechala žalobkyni k užívání, protože jí bylo žalobkyně v její tíživé situaci líto. Žalobu označila za nátlak a mstu žalobkyně za to, že odmítla v řízení vedeném u okresního soudu , adresa, křivě svědčit v její prospěch.

3. Žaloba byla podána k soudu dne , datum, , soud prvního stupně ve věci rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , který byl zrušen rozsudkem soudu odvolacího ze dne , datum, . Na základě závazného právního názoru odvolacího soudu soud prvního stupně vyzval žalobkyni k odstranění vady žaloby spočívající ve vnitřním rozporu mezi skutkovými tvrzeními a žalobním nárokem. Žalobkyně tak učinila podáním ze dne , datum, a v této podobě soud nyní žalobu projednal. V mezidobí rovněž došlo ke změně okolností spočívajících v tom, že zatímco v době prvního projednávání věci žalovaná disponovala oběma předmětnými automobily a žalobkyně žalobou uplatněný nárok na vydání finančního plnění namísto vydání věcí odůvodňovala svou ztíženou důkazní situací (dle svého tvrzení měla za to, že co do žalovaného finančního plnění je schopna unést důkazní břemeno, č. l. 2 a 49), v době druhého projednání věci již byly oba automobily žalovanou prodány a uplatnění vindikačního nárok tedy ani nebylo možné.

4. Ve dnech , datum, a , datum, proběhla u soudu jednání. Po provedeném dokazování, kdy soud hodnotil provedené důkazy jak samostatně, tak v jejich vzájemných souvislostech, soud zjistil následující skutkový stav:

5. Žalobkyně provozovala podnikatelskou činnost v oblasti služeb, přičemž žalovaná pro ni pracovala a poskytovala jí své služby (tato skutečnost nebyla mezi stranami sporná). Za práci a služby žalobkyně žalované dle svého vyjádření poskytovala protiplnění formou společných dovolených, šatů a šperků a dalších věcí (televizor, obraz), a uvedla, že jí za to půjčila právě i předmětný automobil Hyunadi (č. l. 49 a č. l. 59). Odmítla však tvrzení žalované, že by automobily byly plněním za služby žalované, takové plnění by dle jejího tvrzení nebylo odpovídající protihodnotou. Žalobkyně vedla v roce 2021 majetkové spory se svou rodinou (nesporná tvrzení účastnic).

6. Co se týče předmětných automobilů, soud zjistil, že dne , datum, byl v Hyundai , právnická osoba, zakoupen automobil Hyundai i30 červené barvy, RZ , SPZ, , za cenu 379 490 Kč. Kupní smlouva byla uzavřena na žalovanou jako kupující, na jméno žalované jsou rovněž vystaveny veškeré další listiny spojené s prodejem vozidla a vystavené prodávajícím , právnická osoba, jako předávací protokol, dodací list, zálohová faktura, stvrzenka příjmu hotovosti a daňové doklady, žalovaná je na všech dokladech rovněž podepsána. Zálohu ve výši 200 000 Kč uhradila dne , datum, z účtu vedeného na své jméno u , právnická osoba, . žalobkyně, zbytek byl uhrazen hotově u prodávajícího (zjištěno z uvedených dokladů č. l. 174-178 a potvrzení o transakcích na č. l. 10, skutečnost, že finanční prostředky na nákup automobilu poskytla žalobkyně nebyla mezi účastnicemi sporná). Toto vozidlo od samého počátku užívala žalovaná (rovněž nebylo mezi účastnicemi sporné) a byla jako vlastnice vozidla dne , datum, zapsána do technického průkazu vozidla i do registru silničních vozidel jako jeho první vlastník. Ode dne , datum, je jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel evidován Yaroslav Chepaykin (zjištěno z karty vozidla a technického průkazu, č. l. 156-159).

7. Dne , datum, navštívila žalobkyně spolu s , jméno FO, prodejce , právnická osoba, , kde zakoupili vozidlo Mini Countryman ALL4 , právnická osoba, 2,0 bílé barvy, RZ , SPZ, , za cenu 459 900 Kč. Kupní smlouva byla uzavřena na žalovanou jako kupující, na jméno žalované jsou rovněž vystaveny veškeré další listiny spojené s prodejem vozidla a vystavené prodávajícím , právnická osoba, jako faktura, zálohové faktury, a protokol o převzetí. Veškeré listiny podepsal , jméno FO, , dle svých slov jako přebírající, žalovaná nebyla koupi vozidla přítomna (zjištěno z uvedených dokladů č. l. 181-184 a výpovědi svědka , jméno FO, , č. l. 199). Toto vozidlo užívala žalobkyně (tato skutečnost nebyla mezi účastnicemi sporná). Žalovaná byla jako vlastnice vozidla dne , datum, zapsána do technického průkazu vozidla i v registru silničních vozidel, jeho předchozí vlastník byla od , datum, do , datum, zapsána , právnická osoba, (Zjištěno z karty vozidla a technického průkazu, č. l. 159-161.) Dne , datum, přijala Policie ČR trestní oznámení žalobkyně na žalovanou s odůvodněním, že jí žalovaná odmítla auto vydat. Policie ČR vyšetřování uzavřela s tím, že vozidlo je v dispozici žalované, která je dle zápisu v registru silničních vozidel jeho registrovaným vlastníkem, a žalobkyně se případně se svými nároky musí obrátit na soudní řízení ve věcech občanskoprávních (zjištěno z vyrozumění , právnická osoba, ze dne , datum, , č. l. 54). Ode dne , datum, je jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel i technickém průkazu evidována společnost , právnická osoba, (zjištěno z karty vozidla a technického průkazu, č. l. 161-163).

8. Žalobkyně požádala , jméno FO, o pomoc při výběru automobilu proto, že se jednalo o automobil ojetý a svědek se v autech vyzná. , jméno FO, byl s žalobkyní přítomen při zakoupení vozidla u prodejce , právnická osoba, Přítomen byl rovněž jeho otec a partner žalované , jméno FO, (ten byl k soudu předvolán jako svědek, se svou svědeckou výpovědí však nesouhlasil z důvodu, že by tím mohl sobě způsobit nebezpečí trestního stíhání). Auto nejprve u prodejce vybrali, pak jeli na poštu, kde žalobkyně po telefonické konzultaci a souhlasu neznámé osoby vybrala v hotovosti potřebnou finanční částku, kterou následně u prodejce uhradila.

9. Svědek , jméno FO, vypověděl, že žalovaná žalobkyni auto vzala, k dotazu, z čeho tak dovozuje, však uvedl, že „to je snad všem jasný“. Dále uvedl, že žádné dohodě mezi žalobkyní a žalovanou osobně přítomen nebyl, nebyl přítomen tomu, že by o tom spolu mluvily. Svědek uvedl, že má za to, že na jméno žalované se automobil psal proto, že žalobkyně „se obávala nějakých exekucí“, prý to slyšel od otce, který to asi slyšel od žalované, ale vlastně neví. (Zjištěno z výpovědi svědka , jméno FO, ). Dále uvedl, že právní zástupkyni , tituly před jménem, , jméno FO, žalobkyni doporučil on, když mu volala skoro s brekem, že nemá ani na nájem, a o všechno jí obrali. Tuto skutečnost soudu potvrdila zástupkyně žalobkyně, která v minulosti zastupovala jeho přítelkyni.

10. Žalobkyně k poučení soudu, že nemá za prokázanou existenci dohody spočívající v tom, že předmětné automobily budou ve vlastnictví žalobkyně, resp. o tom, že se jedná o simulované jednání směřující k ochraně automobilů před případnými nároky věřitelů žalobkyně, žádné další důkazy nenavrhla. Žalobkyní navrhované důkazy směřující k prokázání jejího zdravotního stavu soud shledal nadbytečnými, proto je neprováděl, stejně jako důkaz spisem vedeným u okresního soudu v , adresa, , neboť skutečnost, že žalobkyně se se svou rodinou soudila o majetek, nebyla mezi účastníky sporná.

11. Podle § 120 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (1) jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. (2) Soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. (3) Soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.

12. Podle § 555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.

13. Podle § 556 občanského zákoníku co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (odstavec 1). Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (odstavec 2).

14. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Prvně soud uvádí, že uváděl-li zástupce žalované, že žaloba je neprojednatelná, neboť tvrzení žalobkyně jsou neurčitá, nejasná a nelogická, pak s touto argumentací se soud neztotožnil. Po výzvě soudu žalobkyně ve svém podání ze dne , datum, uvedla srozumitelné tvrzení spočívající v tom, že kupní cenu za vozidla uhradila ona a měla za to, že je jejich vlastníkem. S žalovanou se měla dle svých tvrzeních domluvit na tom, že v registru silničních vozidel bude uvedeno její jméno, a to za tím účelem, aby žalobkyně tento svůj tvrzený majetek ochránila před svými věřiteli, přičemž žalovaná jí přislíbila, že jí k její výzvě automobily vydá zpět. Jedno vozidlo měla užívat žalobkyně, jedno pak žalovaná. V současné době však žalovaná již zmiňovaná vozidla nedrží, neboť je převedla na třetí osoby, a proto žalobkyně požaduje 900 000 Kč jako peněžitou náhradu, případně jako bezdůvodné obohacení. Soud má tedy za to, že tvrzení žalobkyně o skutkovém ději jsou srozumitelná, vzájemně si neodporují a bylo možno žalobu projednat.

16. Žalobkyně však neunesla důkazní břemeno k tvrzení o existenci dohody mezi ní a žalovanou směřující k tomu, že zápisy v registru vozidel budou jen na oko, automobily patří žalobkyni a žalovaná jí je na požádání vrátí. K tomuto svému tvrzení žalobkyně nepředložila žádný důkaz, na jehož základě by bylo možno žalobě přisvědčit. Mezi žalobkyní a žalovanou nebylo sporu o tom, že žalovaná pro žalobkyni vykonávala různé práce a žalobkyně sama uvedla, že za to žalované poskytovala různé hodnoty jako šperky, šaty či dovolenou. Není tedy vyloučeno, že takovým věcným plněním mohly být i automobily v hodnotě 379 490 Kč a 459 900 Kč (celkem tedy 839 390 Kč), zakoupené postupně v rozmezí cca 7 měsíců. Kupní smlouvy, jakož i veškeré další doklady související s koupí vozidla, byly s plným vědomím žalobkyně vyplněny na jméno žalované a vlastnictví žalované bylo zaneseno do registru silničních vozidel. Žalobkyně (byť dle svého vlastního tvrzené zkušená podnikatelka) nemá k dispozici žádnou listinu či jakýkoliv jiný důkaz potvrzující, že by takto činila s vidinou či příslibem, že jí automobily budou v budoucnu odevzdány a dojde k přepisu vlastnického práva v registru silničních vozidel, tedy že by takový výsledek byl společným úmyslem stran.

17. Svědek , jméno FO, sice vypověděl, že tomu tak bylo, nicméně o červeném vozidle Hyundai nevěděl vůbec nic a co se týče bílého vozidla Mini Countryman žádné dohodě mezi účastnicemi přítomen nebyl. K dotazu, z čeho tak dovozuje, pouze uvedl, že je „to snad všem jasný“. Informaci o tom, že žalobkyni „už o všechno obrali“, měl svědek od žalobkyně. Žalobkyní předložené důkazy tak dostatečně neprokazují její tvrzení a nejsou dostatečnou oporou pro to, aby soud přisvědčil tvrzení žalobkyně o zápisech na oko a aby bylo možno dospět k závěru, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a byla povinna žalobkyni údajné obohacení vydat.

18. Nad rámec shora uvedeného soud poznamenává, že jednala-li skutečně žalobkyně (dle svého tvrzení) nepoctivě v úmyslu zkrátit své věřitele a zastřít před nimi, resp. případně před soudy a exekutory jako úředními osobami jednajícími z pověření soudu své majetkové hodnoty, přičemž se teď pro toto své nepoctivé a protiprávní jednání dovolává soudní ochrany, učinila tak dostatečně pečlivě na to, aby se jí nyní nepodařilo svůj údajný nárok prokázat.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalované, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají z odměny zástupce za 10 úkonů právní služby po 11 900 Kč (převzetí věci, vyjádření k žalobě účast na jednání soudu dne , datum, , porada s klientkou před odvolacím řízením, vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne , datum, , porada s klientkou, vyjádření žalované ze dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, a , datum, ) podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ze 7 tzv. režijních paušálů po 300 Kč a 3 x po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném ke dni, kdy byl úkon učiněn, náhrady 8 zameškaných půlhodin na cestě z , adresa, a zpět po 100 Kč a náhrady 8 zameškaných půlhodin na cestě z , adresa, a zpět po 150 Kč (náhradu cestovních výdajů nebyla požadována), a náhrady DPH ve výši 7 770 Kč. Soud žalované nepřiznal náhradu za poradu se zástupcem dne , datum, , neboť přiznal náhradu za poradu po rozhodnutí odvolacího soudu a před vyjádřením ze dne , datum, , přičemž od tohoto vyjádření až do jednání soudu dne , datum, k žádnému dalšímu vývoji v řízení nedošlo.