31 C 330/2024

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Bartizalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného o zaplacení částky 35 000 EUR s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 35 000 EUR se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 10. 10. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 91 824 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí 35 000 EUR s příslušenstvím, jako nevypořádané nároky ze smluv o zápůjčce. Žalobkyně uvedla, že žalovanému zapůjčila dne 11.3.2023 17 000 EUR, kdy žalovaný jí dne 14.4.2023 vrátil 1 000 EUR, dále mu dne 17.4.2023 zapůjčila částku 6 000 EUR a dne 15.9.2023 částku 12 000 EUR s tím, že pokud žalovaný zápůjčku nevrátí do 22.9.2023, navyšuje se jeho dluh o 1 000 EUR. Žádné další finanční prostředky kromě zmíněných 1 000 EUR žalovaný žalobkyni nevrátil, přestože splatnost byla mezi účastníky dohodnuta do 9.10.2023.

2. Ve věci byl dne 17.1.2025 vydán platební rozkaz č. j. , spisová značka, , proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor. V odůvodnění k odporu uvedl, že s platebním rozkazem nesouhlasí, přičemž však rozporoval pouze přiznaný úrok z prodlení a tvrdil, že splatnost částky 13 000 EUR nastala až na konci listopadu roku 2023. Dále uvedl, že v mezidobí se pokusí s žalobkyní dohodnout na řešení situace, ničeho dalšího na svou obranu neuvedl.

3. Na den 23.4.2025 bylo ve věci nařízeno jednání, ze kterého se však žalovaný podáním doručeným soudu osobně dne 22.4.2025 v 14:07 hod. omluvil s odůvodněním, že došlo k vážnému zhoršení jeho zdravotního stavu a není schopen se fyzicky dostavit k soudu. Uvedl také, že došlo ke zpeněžení majetku a peníze na účet žalobkyně již putují. Dále však rozporoval důvodnost úroků a nákladů řízení. Svůj zdravotní stav žalovaný soudu nijak nedoložil. Jednání bylo přesto odročeno na 26.5.2025 (pondělí). Dne 22.5.2025 (čtvrtek) byla soudu elektronickou poštou doručena další žádost žalovaného o odročení nařízeného jednání, a to ze zdravotních důvodů (bez bližší specifikace). K žádosti o odročení jednání byla přiložena lékařská zpráva , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , lékaře v oblasti ortopedie a traumatologie pohybového aparátu, konstatující subjektivně bolest v kříži, čekání pacienta na reoperaci, a obsahující doporučení klidového režimu na tvrdém rovném lůžku.

4. Přípisem ze dne 22.5.2025 soud požádal lékaře o doplňující vysvětlení k lékařské zprávě, zejména o vyjádření, zda aktuální zdravotní stav žalovaného umožňuje jeho účast na soudním jednání. Vzhledem ke krátkému časovému intervalu byla odpověď u lékaře dne 23.5.2025 urgována telefonicky, kdy lékař uvedl, že mu žalovaný sdělil, že jej „bolí záda“, a za takových okolností je ze strany lékaře klidový režim do odeznění běžným doporučením. Žalovaný se do ordinace dostavil osobně, „přišel po svých“.

5. Za těchto okolností soud nevyhodnotil žádost žalovaného o odročení jednání jako řádně odůvodněnou a důvodnou a e-mailem na adresu, ze které byla žádost o odročení soudu zaslána, vyrozuměl žalovaného, že jednání odročeno nebude.

6. Žalovaný se následně k jednání soudu nedostavil a soud rozhodl dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, o tom, že věc bude projednána bez přítomnosti žalovaného. Soud k tomuto rozhodnutí dospěl s přihlédnutím ke všem okolnostem projednávané věci, zejména vzal v úvahu, že žalovaný již o odročení jednání žádal dříve, v obou případech vždy bezprostředně před nařízeným jednáním, přičemž důvodem jeho nynější žádosti bylo tvrzení, že „jej bolí záda“. Soud vzal rovněž v úvahu, že skutkově se v projednávaném případě jedná o jednoduchý dluh ze zápůjčky, kdy žalovaný ve svém vyjádření k žalobě existenci žalovaného dluhu nepopíral, naopak uvedl, že se pokusí záležitost vyřešit s žalobkyní mimosoudně, avizoval, že dlužené finanční prostředky jsou již na cestě, a zástupce žalobce požádal o sdělení čísla účtu, na který má dluh uhradit, což však následně neučinil. Žalovaný se tak zjevně snaží vyhnout svým povinnostem a jeho žádosti o odročení jednání jsou bez řádného důvodu motivovány snahou řízení prodlužovat a rozhodnutí ve věci odsouvat. Jednáno tedy bylo v jeho nepřítomnosti.

7. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil provedené důkazy jak samostatně, tak v jejich vzájemných souvislostech, soud zjistil následující podstatné skutečnosti:

8. Dne 11.3.2023 zapůjčila žalobkyně žalovanému 17 000 EUR a dne 17.4.2023 zapůjčila žalobkyně žalovanému 6 000 EUR, které se žalovaný zavázal žalobkyni splácet v měsíčních splátkách ve výši 1 000 EUR, nejpozději však do konce roku 2023. Dne 14.4.2023 uhradil žalovaný žalobkyni 1 000 EUR. Dne 15.9.2023 zapůjčila žalobkyně žalovanému 12 000 EUR a bylo dohodnuto, že žalovaný žalobkyni tyto finanční prostředky vrátí 22.9.2023 s navýšením o 1 000 EUR. Dne 27.9.2023 žalovaný písemně prohlásil, že veškeré finanční prostředky ve výši 35 000 EUR vrátí žalobkyni dne 9.10.2023 (zjištěno z dlužního úpisu a prohlášení žalovaného, č. l. 4 a 5). Zapůjčené finanční prostředky však žalovaný žalobkyni neuhradil ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne 18.10.2023 (zjištěno z předžalobní výzvy, č. l. 6-7), přestože sliboval, že tak učiní, a to jak dopisem adresovaným zástupci žalobkyně, tak vyjádřením adresovaným soudu, kdy dokonce tvrdil, že peníze jsou již na cestě (č. l. 61 a 70-72).

9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle § 2391 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

11. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Soud vzal tedy v řízení za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce, přičemž žalobkyně žalovanému zapůjčila celkem 35 000 EUR. Mezi stranami bylo ujednáno, že žalovaný zapůjčené finanční prostředky vrátí žalobkyni spolu s úrokem ve výši 1 000 EUR, a to do 9.10.2023. Žalovaný však své povinnosti nesplnil a žalobkyni uhradil pouze 1 000 EUR. Soud proto žalobě vyhověl.

13. Podle § 1970 občanského zákoníku má žalobkyně proti žalovanému i právo na úrok z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 43 234 Kč, z odměny zástupce za 4 úkony právní služby, a to- převzetí a příprava zastoupení dne 16.10.2023 – 11 780 Kč- předžalobní výzva ze dne 18.10.2023 – 11 780 Kč- sepis žaloby ze dne 2.10.2024 – 11 860 Kč, a- účast na jednání dne 26.5.2025 – 11 820 Kčpodle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, kdy tarifní hodnota sporu je počítána pro každý úkon zvlášť při přepočtu dle kurzu CZK/EUR vyhlášeného Českou národní bankou pro den, kdy byl úkon učiněn, a dále ze 4 tzv. režijních paušálů 3 x 300 Kč a 1 x 450 Kč podle § 13 advokátního tarifu ve znění účinném v době, kdy byl úkon učiněn. Zástupce žalobkyně není plátcem DPH.Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.