31 C 94/2024

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Bartizalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 13 884,89 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 13 884,89 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 8.3.2024 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 650 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 13 884,89 Kč představující smluvní pokutu za prodlení s úhradou jako nevypořádaný nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi účastníky dne 25.2.2021 pod č. hodnota, na základě které poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 57 000 Kč.

2. Ve věci byl dne 18.3.2024 vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala ve stanovené lhůtě odpor. V něm uvedla, že nárok žalobkyně neuznává, a to ani zčásti, když úvěrovou smlouvu považuje za neplatnou.

3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o.s.ř., neboť účastníci s tím souhlasili.

4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav:

5. Žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 25.2.2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 57 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni splatit celkem 123 912 Kč, a to v 36 měsíčních splátkách ve výši 3 442 Kč. Žalovaná své závazky ze smlouvy neplnila řádně a včas, proto se žalobkyně domáhala svých nároků z této smlouvy soudní cestou. Ve věci nároku ze smlouvy byl vydán Okresním soudem v právnická osoba dne 13.9.2022 platební rozkaz č. j. spisová značka, proti kterému nebyl podán odpor a který nabyl právní moci dne 1.10.2022. Tímto platebním rozkazem bylo žalované uloženo zaplatit žalované částku 66 927 Kč s příslušenstvím, součástí žalobkyni přiznané částky byla i smluvní pokuta v celkové výši 10 236,05 Kč, vypočtená do 29.8.2022 (Zjištěno ze smlouvy o úvěru, z žaloby o zaplacení 66 927 Kč ze dne 29.8.2022 ve spojení s platebním rozkazem č. j. spisová značka).

6. V tomto řízení žalobkyně požadovala smluvní pokutu za následující období, neboť dle jejího tvrzení prodlení žalované trvalo i po 29.8.2022.

7. Soud však k námitce žalované přezkoumal platnost předmětné smlouvy o úvěru. Žalobkyně na základě odporu žalované předložila soudu dokumenty o ověřování úvěruschopnosti žalované.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Soud má z předložených důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli shora uvedenou smlouvu, jejíž podmínky žalovaná řádně nesplnila. Soud se však k námitce žalované zabýval i otázkou řádného posouzení úvěruschopnosti žalované ve smyslu § 84 až 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť uvedený zákon se na předmětnou smlouvu vztahuje.

10. Předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 ukládá povinnost poskytovateli úvěru před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je pak oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy, jak vyplývá z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020 ve věci sp. zn. C-679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel.

12. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komplexní proces, při němž věřitel vychází z řady různých údajů. Věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, avšak věřitel se s takto získanými informace od spotřebitele nemůže bez dalšího spokojit a brát je jako fakt. Je povinen je s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně prověřit. Věřitel musí vycházet i z jiných zdrojů (údaje, které jsou mu známy z jeho vlastní činnosti) a údaje a tvrzení spotřebitele ověřit. Odborná péče věřitele zahrnuje i to, že nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů, ale vždy bere v potaz konkrétní situaci žadatele o úvěr (komentář k ustanovení § 9 – Zákon o spotřebitelském úvěru, Komentář; autor Lukáš Vacek, Wolters Kluwer: Praha 2015). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, a to např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele – viz závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 30/2015-39). K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Nejvyšší soud a Ústavní soud v níže uvedených rozhodnutích – rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a 33 Cdo 201/2018, popř. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/2018).

13. Žalobkyně dle svých tvrzení při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela z údajů o příjmech a výdajích, které jí žalovaná sdělila, a doložila listiny dokládající ověření příjmů a výdajů žalované v podobě výpisů z účtů žalované za měsíce říjen, listopad a prosinec roku 2020, tedy za měsíce přecházející uzavření smlouvy o úvěru. Z těchto výpisů vyplývá, že žalovaná měla v uvedených měsících konečný zůstatek na účtu v měsíci říjnu 3 667,59 Kč, v měsíci listopadu 6 877,09 Kč a v měsíci prosinci 5 061,84 Kč. Při splátce ve výši 3 442 Kč měsíčně tak byla v měsíci říjnu na samé hranici možnosti úvěr splácet, v měsíci listopadu pak sice byl její účet ve vyšším zůstatku, který by se mohla zdát jako dostatečná finanční rezerva, nicméně v tomto měsíci na účet žalované přišly platby v celkové výši 9 311 Kč od subjektů Everyday Finance a BNP Paribas, což jsou, jak je soudu známo z úřední činnosti, subjekty poskytující spotřebitelské úvěry. Již v měsíci listopadu a prosinci tak žalobkyně měla kladný zůstatek na účtu jen díky spotřebitelským úvěrům, což je zřejmým důvodem k zásadní pochybnosti o její úvěruschopnosti, resp. lze mít zcela důvodně za to, že žalovaná v době poskytnutí úvěru nebyla schopna ze svých příjmů poskytnutý úvěr splácet.

14. S ohledem na výše uvedené nelze než dospět k závěru, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru pouze bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobkyní žalované, kterých se žalobkyně již domohla. Nárok na smluvní pokutu z neplatné smlouvy soud tedy neshledal po právu a žalobu proto v plném rozsahu zamítl 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 o.s.ř. za situace, kdy nezastoupená žalovaná měla ve věci plný úspěch a v souladu s § 1 ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. soud přiznal nezastoupené účastníci náhradu za 2 úkony spočívající v nahlížení do spisu jako přípravě a v písemném podání, a dále na hotových výdajích 50 Kč za nosič s obsahem elektronického spisu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat splnění této povinnosti cestou soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.