33 C 102/2018

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní titul Ivetou Tichou v právní věci žalobce: ; titul titul celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa žalobce , zastoupeného titul . jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa žalobce , proti; žalované: ; titul celé jméno žalované , datum narození , bytem adresa žalované , zastoupené titul . jméno příjmení anonymizováno , advokátem se sídlem adresa , o zaplacení částky částka s příslušenstvím,

I. Řízení o zaplacení částky [částka] s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum], z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum] a z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení, se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] spolu s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z této částky jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právní zástupkyně.

1. Žalobce se domáhal žalobou došlou soudu [datum] na žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím s tím, že usnesením o příklepu ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], nabyl žalobce do vlastnictví ideální polovinu bytové jednotky [číslo] v panelovém domě v [obec], [ulice a číslo], přičemž druhou ideální polovinu této jednotky včetně příslušných podílů na společných částech domu a pozemku vlastní žalovaná a bytovou jednotku užívá k vlastnímu bydlení. Právní účinky zápisu žalobcova vlastnického práva do katastru nemovitostí nastaly dne [datum]. Nejméně od [datum] do současnosti užívala žalovaná celý byt a je fakticky vyloučeno, aby žalobce v rozsahu svého podílu bytovou jednotku spoluužíval. Výlučným užíváním celé jednotky získává žalovaná na úkor žalobce majetkový prospěch spočívající v užívání jeho podílu. Za dobu trvání tohoto nadužívání žalovanou náleží žalobci přiměřená náhrada dle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení. V místě a čase obvyklá výše měsíčního nájemného za pronájem obdobné jednotky činí dle žalobce nejméně [částka], když jde o jednotku 4+1, o výměře 83 m/2 s balkónem a sklepní kójí, kdy v roce 2006 byla zrekonstruována koupelna a kuchyň a vyměněny podlahové krytiny a budova byla v roce 2001 zateplena, opravena střecha a výtah. Měsíční splátka příspěvku do fondu oprav za předmětnou jednotku činí [částka] a ten celý hradí žalovaná, která jednotku po celou dobu bez přerušení užívá ke svému bydlení. Žalobce tedy po žalované požadoval měsíčně polovinu obvyklého nájemného poníženou o polovinu placeného příspěvku do fondu oprav, tedy měsíčně [částka], kdy dopisem z [datum] vyzval žalovanou k úhradě náhrad za nadužívání za každý kalendářní měsíc za období od [datum] do [datum], tj. celkem za 34,5 měsíce ve výši [částka]. Žalovaná však žalobci nic neuhradila s tím, že ten podle ní není vlastníkem ideální poloviny předmětné jednotky. Žalobce požadoval i zaplacení úroků z prodlení, neboť výzvou ze dne [datum] vyzval žalovanou, aby mu dlužné částky za každý měsíc i do budoucna hradila vždy do 15. dne v měsíci, za který dluh vznikne.

2. Žalobce již uplatnil u žalované uhrazení částek za nadužívání jednotky za období od [datum] do [datum], nejprve předžalobními výzvami z [datum] a z [datum] a posléze žalobou u Okresního soudu v Českých Budějovicích, když tato věc je vedena pod sp.zn. [spisová značka].

3. Podáním z [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět s tím, že v souběžném vedeném soudním řízení sp.zn. [spisová značka] zhotovila soudní znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně] znalecký posudek č. [tel. číslo] dne [datum] a v něm stanovila obvyklou výši měsíčního nájemného předmětného bytu za období od [datum] do roku 2017 v částce [částka] a od roku 2018 do [datum] v částce [částka] a pak tedy požadoval na žalované zaplacení za období od [datum] do [datum], tedy za 31 měsíců částku [částka], vycházeje z poloviny měsíčního nájemného poníženého o polovinu příspěvku do fondu oprav, tj. [částka] a za období od [datum] do [datum], tedy za 3,5 měsíce částku [částka] vycházeje z poloviny měsíčního nájemného poníženého o polovinu příspěvku do fondu oprav v částce [částka] Celkem tedy požadoval na žalované zaplacení [částka] se specifikovaným příslušenstvím.

4. Dále žalobce při jednání dne [datum] vzal žalobu zpět o polovinu odměny správci [anonymizována dvě slova], tj. o [částka] z 34,5 měsíce, což je [částka]. Požadoval tedy na žalované zaplacení celkem [částka] za nadužívání jednotky za období od [datum] do [datum]. Žalobu vzal zpět i o úrok z prodlení, ten požadoval přiznat až od [datum] s tím, že žalovanou výzvou z [datum] vyzýval k zaplacení žalované částky za toto období s tím, že splatnost náhrady za nadužívání jednotky je každého posledního dne v měsíci, tedy pokud jde o úhradu za duben 2018, nastala její splatnost [datum]. Žalovaná se tedy dostala do prodlení podle žalobce od [datum]. Soud tedy řízení v rozsahu částečných zpětvzetí žalobce dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. za souhlasu žalované zastavil.

5. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu s tím, že žalobce se nestal vlastníkem spoluvlastnického podílu ideální poloviny bytové jednotky [číslo] v k.ú. [část obce] na základě usnesení o příklepu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a není tak ve sporu aktivně legitimován. Dne [datum] vydal Okresní soud v Českých Budějovicích usnesení o nařízení exekuce č.j. [číslo jednací], a to na základě rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a na základě usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Exekuce vedená proti bývalému manželovi žalované [titul]. [jméno] [příjmení] měla být zastavena, neboť směnečný platební rozkaz jako exekuční titul nebyl řádně doručen a nemohl se stát vykonatelným. Tento směnečný platební rozkaz sloužil coby podkladové rozhodnutí pro exekuční titul, tedy rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích z [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Na základě tohoto rozsudku byla proti žalované zahájena exekuce a vydáno usnesení o příklepu, ačkoli žalované coby povinné nebylo řádně doručeno usnesení o nařízení dražebního jednání. Žalovaná má za to, že exekuce vedené proti ní, v jejímž rámci žalobce vydražil spoluvlastnický podíl na předmětné bytové jednotce, by měla být zastavena, neboť exekuční titul není vykonatelný a je proto nezákonný. Žalovaná tedy podala dne [datum] návrh na zastavení exekuce a navrhla, aby řízení bylo přerušeno podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. do doby rozhodnutí o jejím návrhu na zastavení exekuce. Soud shledal tento návrh nedůvodný a v řízení pokračoval. Pokud jde o stanovení výše obvyklého nájemného v souvislosti s bytovou jednotkou, tak žalovaná namítala, že do ní investovala nemalé finanční prostředky v letech 2009 a 2010 v částce přibližně [částka], když zrealizovala rekonstrukci vnitřních prostor. Tím nemovitost vlastními náklady zhodnotila, což by mělo být soudem zohledněno při posouzení výše žalobcova nároku.

6. O návrhu žalované coby povinné na zastavení exekuce rozhodl Okresní soud v Českých Budějovicích usnesením z [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] tak, že ho zamítl, ale Krajský soud v Českých Budějovicích svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] toto usnesení soudu prvého stupně změnil tak, že řízení o návrhu povinného na zastavení exekuce ze dne [datum] se nezastavuje a věc byla vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení s tím, že domáhá-li se povinná zastavení exekuce s tvrzením, že podkladový exekuční titul nebyl žalovanému řádně doručen, jde o námitku podřaditelnou pod dikci § 268 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a o takovém návrhu je nutno meritorně rozhodnout i poté, co již byla exekuce úspěšně provedena. Pro posouzení úspěšnosti předmětné exekuce je rozhodující, že byl zpeněžen majetek, který přišel do sféry povinné na základě úspěšně odporovaného právního úkonu, zatímco jakýkoli jiný majetek povinné postižitelný nebyl.

7. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků, která vzal soud dle § 120 odst. 3 o.s.ř. za svá skutková zjištění, má soud za prokázané, že usnesením soudního exekutora [titul]. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad České Budějovice ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byl udělen žalobci jako vydražiteli příklep za nejvyšší podání na vydražené nemovitosti, a to podílu ideální jedné poloviny bytu – bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v části [územní celek] [anonymizováno], na [anonymizováno] č. [rok] [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] [anonymizováno] se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a parcele [anonymizováno] [rok] [číslo] o velikosti [číslo]. Exekuce byla vedena na návrh oprávněného [titul]. [jméno] [příjmení] proti žalované coby povinné. Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště České Budějovice vydal dne [datum] vyrozumění o provedení vkladu do katastru nemovitostí na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu, kdy povolil vklad vlastnického práva ve prospěch žalobce s právními účinky k [datum], a to spoluvlastnického podílu ve výši ideální poloviny v předmětné bytové jednotce spolu s podílem ve výši [číslo] na společných částech domu a na pozemku [anonymizováno] [rok] [číslo]. Z vyrozumění také vyplývá, že usnesení o udělení příklepu nabylo právní moci [datum].

8. Dopisem z [datum] vyzval žalobce prostřednictvím svého zástupce žalovanou k zaplacení přiměřené náhrady za nadužívání předmětné bytové jednotky v rozsahu jeho ideálního podílu ve výši jedné poloviny, a to ve výši v místě a čase obvyklého měsíčního nájemného za pronájem obdobné bytové jednotky za období od [datum] do [datum] a dále k pravidelnému placení těchto měsíčních náhrad vždy ke každému 15. dni v měsíci, ve kterém nárok vznikl. Druhou výzvou k zaplacení dlužných částek z [datum] ji pak žalobce vyzýval k zaplacení přiměřené náhrady za nadužívání bytové jednotky za dobu od [datum] do [datum] nejpozději do [datum] a k pravidelnému placení těchto měsíčních náhrad, splatných každého 15. dne v měsíci. Třetí výzva žalobce k zaplacení náhrad za nadužívání předmětné jednotky dopisem z [datum] byla žalované doručena [datum], a to za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení. V této výzvě zároveň žalobce oznámil žalované, že dne [datum] v 17:30 hodin se dostaví k předmětné bytové jednotce a žádal o umožnění vstupu do ní za účelem její prohlídky.

9. V dříve zahájeném řízení u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. [spisová značka] uplatnil žalobce vůči žalované nárok na zaplacení přiměřené náhrady za nadužívání bytové jednotky žalovanou za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] se specifikovaným úrokem z prodlení a soud o této žalobě rozhodl rozsudkem z [datum] tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] se specifikovaným úrokem z prodlení a ve zbývající části, tedy [částka] s úrokem z prodlení, žalobu jako nedůvodnou zamítl, žalobci právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal a uložil mu zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku [částka]. V tomto řízení bylo spolehlivě zjištěno, že usnesení soudního exekutora o udělení příklepu nabylo právní moci dne [datum] a Exekutorský úřad České Budějovice potvrdil, že vydražitel zaplatil nejvyšší podání. Na základě těchto listin pak Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště České Budějovice povolil vklad vlastnického práva žalobce, a to spoluvlastnického podílu ve výši jedné poloviny k předmětné bytové jednotce. Žádný z účastníků proti těmto zjištěním nebrojil a nikým nebyla zpochybněna. Pro posouzení oprávněnosti nároku žalobce se soud primárně musel vypořádat s námitkou žalované, že žalobce není vlastníkem předmětného spoluvlastnického podílu.

10. Podle § 336l odst. 2, věta první, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) se vydražitel stává vlastníkem vydražené nemovité věci s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu.

11. Podle ust. § 1122 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

12. V řízení bylo prokázáno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětné bytové jednotky, když výše jejich podílu je stejná. Žalobce je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník podílu ve výši jedné ideální poloviny předmětné bytové jednotky a podílu na společných částech domu a pozemku. Vlastnictví nabyl příklepem v dražbě nemovitých věcí prováděné soudním exekutorem v exekuci vedené proti žalované jako povinné. Jde o originární způsob nabytí vlastnictví, vázaný na splnění dvou podmínek, a to jednak usnesení o příklepu musí nabýt právní moci a jednak vydražitel musí zaplatit nejvyšší podání. Usnesení o příklepu soudního exekutora [titul]. [jméno] [příjmení] z [datum] nabylo právní moci dne [datum] a žalobce coby vydražitel zaplatil nejvyšší podání. Na základě pravomocného usnesení o příklepu a vyrozumění exekutora o zaplacení nejvyššího podání vydal Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště České Budějovice, rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva žalobce k podílu na předmětné bytové jednotce. Tyto skutečnosti nebyly mezi účastníky sporné. Pokud žalovaná namítá nezákonnost postupu soudního exekutora předcházejícího udělení samotného příklepu a namítá vady exekučního řízení a vadná rozhodnutí nalézacího řízení, které exekučnímu řízení předcházelo, jsou tyto námitky relevantní v exekučním řízení sp.zn. [spisová značka]. Žalovaná všechny tyto námitky uplatnila a stále uplatňuje v tomto exekučním řízení, kdy poslední rozhodnutí bylo vydáno [datum] Krajským soudem v Českých Budějovicích jako soud odvolacím. Přisvědčil v něm povinné [titul] [celé jméno žalované], že o jejím návrhu na zastavení exekuce z důvodu jejího vedení na základě nevykonatelného podkladového exekučního titulu, je třeba meritorně rozhodnout i přesto, že exekuce již byla úspěšně provedena. Odvolací soud ve svém rozhodnutí dále konstatoval, že provedení exekuce dle exekučních titulů zatížených vadami exekučního titulu, ať už proto, že se nestal vykonatelným nebo byl zrušen, znamená ve svém důsledku neoprávněný zásah do majetkových práv povinného a vymožené plnění může být identifikováno s bezdůvodným obohacením. S tímto názorem vyplývajícím z též ustálené judikatury (viz. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka]) se soud zcela ztotožňuje. I kdyby žalovaná byla se svými námitkami v rámci exekuce úspěšná a již provedená exekuce by byla vůči ní zastavena, nemělo by to žádný vliv na vlastnictví žalobce spoluvlastnického podílu k předmětné bytové jednotce. Žalovaná by se mohla domáhat vydání vymoženého plnění, ale žalobce by nepozbyl ani při zastavení exekuce své vlastnické právo k předmětné bytové jednotce. Proto nebylo účelné přerušovat toto řízení do doby rozhodnutí soudu v exekuční věci o návrhu na její zastavení. Vlastnické právo žalobce k spoluvlastnickému podílu na předmětné nebytové jednotce je tedy nezpochybnitelné a námitky žalované ohledně průběhu exekučního řízení nejsou v této věci relevantní. Žalobce je tedy ve sporu aktivně legitimován.

13. V dalším se soud zabýval oprávněností uplatněného nároku žalobce a jeho výší. Mezi účastníky nebylo sporu ani o tom, že žalovaná užívá předmětnou bytovou jednotku výlučně sama v celém rozsahu a žalobci neumožnila a stále neumožňuje jakýkoli výkon jeho vlastnického práva, tedy doposud mu neumožnila jednotku spoluužívat. V souběžně probíhajícím řízení sp.zn. [spisová značka] byla ustanovena znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně] za účelem podání znaleckého posudku o obvyklé výši měsíčního nájemného za byt v bytovém domě [adresa] v [anonymizována dvě slova] za užívání ideálního spoluvlastnického podílu na této bytové jednotce. Žalovaná v počátku neumožnila znalkyni ani vstup do předmětného bytu a neumožnila ho ani žalobci, ač jí k tomu vyzýval (viz. např. dopis z [datum]). Za účelem zjištění oprávněnosti výše žalobcova nároku soud provedl důkaz znaleckým posudkem [titul] [celé jméno znalkyně], č. [tel. číslo] z [datum] a výslechem znalkyně. Z tohoto znaleckého posudku se podává obvyklá hodnota měsíčního nájemného předmětné bytové jednotky za dobu od [datum] do roku 2017 částku [částka] a obvyklé měsíční nájemné za ideální spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny pak činí [částka], v případě pronájmu celé nemovitosti. V případě pronájmu pouze ideální poloviny bytu jde o omezující faktor spoluužívání a nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví se podle znalkyně obchodují zpravidla o 10 až 20 % níže než ostatní nemovitosti. Pokud by se tedy pronajímala samostatně pouze ideální polovina bytové jednotky a druhá byla obývána spolumajitelkou bytu, snížila znalkyně nájemné o 15 % a pak by měsíční nájemné za ideální spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny po tomto snížení činil [částka]. Pokud jde o obvyklou hodnotu měsíčního nájemného předmětné bytové jednotky za dobu od roku 2018 do současnosti, činí [částka] a v případě pronájmu celé bytové jednotky pak nájemné za ideální spoluvlastnický podíl představuje [částka]. Po snížení obvyklého nájemného o 15 % v případě pronájmu samostatně pouze ideální poloviny bytu jde o částku [částka] měsíčně. Snížení nájemného v případě pronájmu samostatně pouze ideální poloviny bytu za situace, kdy druhá polovina bytu je obývána spolumajitelem, je zohledňováno podle znalkyně i v porovnávacím způsobu oceňování v příslušných vyhláškách Ministerstva financí ČR, kterými se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku. Takto stanovené nájemné nezahrnuje výlohy na údržby bytu, daň z nemovitosti, pojištění a další poplatky, které je nutné hradit i v případě, že byt není pronajat. Citelné zvýšení obvyklého nájemného od počátku roku 2018 oproti nájemnému za předchozí období znalkyně zdůvodnila tím, že [obec] patří z hlediska pronájmu ke stabilizované oblasti, kdy za posledních 5 let se výše nájemného měnila minimálně. Pak je obvyklé měsíční nájemné za období od [datum] do roku 2017 neměnné, ovšem ke konci roku 2017 a především v roce 2018 začalo docházet k postupnému zvyšování nájmu bytů, začala se vyrovnávat nabídka s poptávkou a v lokalitě, kde se nachází předmětná bytová jednotka, spíše převyšuje poptávka nabídku. Faktory vedoucí k nárůstu pronájmu jsou jednak to, že se mění hypoteční trh a čím méně osob dosáhne na hypotéku, tím větší je poptávka po bytech. Druhým faktorem je faktor stavebnictví v [obec], kdy v poslední době nedochází k takové výstavbě bytů, jak tomu bylo v době dřívější a vzniká tím větší poptávka na pronájem bytů. Souvisí to také s tím, že v [obec] a v jejich okolí se v poslední době realizují velké stavby, ke kterým je potřeba příliv pracovníků na nich zúčastněných a vzniká potřeba někde je ubytovat. Tím také dochází ke zvyšování cen pronájmů za byty. Ke konci roku 2017 a počátkem roku 2018 tedy došlo k citelnému nárůstu výše obvyklého nájemného, což znalkyně zjistila ze sledování realitního trhu a sledování poměru mezi nabídkou a poptávkou. Není obvyklé, aby se nájem a jeho výše měnila každý měsíc, ale obvyklé je, že se výše nájemného mění po delším časovém období, tedy po půl roce až roce. Znalkyně má v posudku stanovenou minimální a maximální cenu pronájmu a dále výši té ceny ovlivňuje i to, do jaké míry pronajímatel chvátá s pronájmem, aby neměl měsíce, kdy byt nebude pronajatý. Pokud znalkyně porovnala výši obvyklého nájemného za pronájem bytové jednotky za čtvrtý kvartál roku 2017 a první kvartál roku 2018, tak došlo k jeho nárůstu, který byl postupný. Při stanovení obvyklého nájemného znalkyně vycházela z báze srovnatelných nemovitostí pronajímaných v roce 2019 a tam k žádnému skokovému nárůstu v období roku 2018 a 2019 nedošlo. V prováděcí vyhlášce k zákonu o oceňování majetku je zohledněno to, že když se prodává nemovitost celá nebo když se prodává spoluvlastník podíl na ní. O nájmech v této vyhlášce však žádná zmínka není.

14. Účastníci učinili nesporným to, že odměna správce měsíčně představuje částku [částka] a platba do fondu oprav měsíčně představuje částku [částka]. Vyplývá to ostatně i z evidenčního listu správce [název práv. osoby] k předmětnému bytu za rok 2014 a za rok 2017. Nesporný mezi účastníky bylo také to, že výlučně žalovaná po sledované období, tedy od [datum] do [datum] hradila poplatek do fondu oprav a odměnu správci ze svého. Soud to tedy vzal za své skutkové zjištění, stejně jako skutečnost, že účastníci jako podíloví spoluvlastníci předmětné bytové jednotky neuzavřeli dohodu o užívání a správě společné věci, protože žalovaná žalobce za spoluvlastníka nepovažuje.

15. V dalším se soud zabýval právním posouzením nároku žalobce uplatněného v tomto řízení. Vyšel při tom z nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp.zn. I.ÚS 1318/13, v němž soud odmítl ústavní stížnost stěžovatelky požadující v soudním sporu nárok na finanční náhradu za užívání celé nemovitosti jedním ze spoluvlastníků nad rámec jeho spoluvlastnického podílu. Poukazovala na to, že obecné soudy její nárok vyhodnotily jako nárok z bezdůvodného obohacení, i když Ústavní soud v nálezu sp.zn. II.ÚS 471/05 zaujal odlišný právní názor. Ústavní soud ve svém nálezu uvedl, že rozdílné právní hodnocení nároku v jeho nálezu sp.zn. II. ÚS 471/05, na straně jedné, a v judikatuře Nejvyššího soudu (např. sp.zn. [spisová značka]), na straně druhé, není pro určení výše peněžité náhrady relevantní, protože její výše, ať bude záležitost posuzována podle § 137 a násl. obč. zákoníku (zák. [číslo] účinný do 31.12.2013), či podle pravidel o bezdůvodném obohacení (§ 451 a násl. obč. zákoníku), bude vždy představovat ekonomickou protihodnotu toho, co nemůže být vydáno.

16. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2991 odst. 1 o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

18. Soud vyšel ze zjištění, že žalovaná jako spoluvlastnice předmětné bytové jednotky spolu s podílem na společných částech domu a pozemku po vymezenou dobu užívala společnou věc sama a žalobce se na jejím užívání žádným způsobem nepodílel. Žalovaná mu v užívání této věci bránila, neumožnila ani vstup do jednotky a pak žalobce nemohl realizovat svá spoluvlastnická práva v rozsahu jedné poloviny. Proto má vůči žalované právo na náhradu za užívání nad rámec jejího spoluvlastnického podílu, a to v rozsahu jeho spoluvlastnického podílu o velikosti jedné poloviny. Protože žalovaná užívala celou bytovou jednotku na úkor druhého spoluvlastníka – žalobce, získala tím majetkový prospěch, který konstantní judikatura považuje za obohacení získané bez právního důvodu. Pak je povinna vydat to, oč se takovým užíváním obohatila druhému spoluvlastníkovi – žalobci podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení. Výše bezdůvodného obohacení získaného užíváním společné věci spoluvlastníka nad rámec jeho spoluvlastnického podílu, tedy bez právního důvodu, odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase za užívání předmětné bytové jednotky formou nájmu. Soud tedy při určení výše náhrady vyšel ze závěru znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalkyně] ve spojení s její výpovědí, a to ohledně určení obvyklého měsíčního nájemného za předmětnou bytovou jednotku, a to za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Neztotožnil se se závěry znalkyně o snížení nájemného v případě pronájmu pouze ideální poloviny bytové jednotky ve výši 15 %. Pokud znalkyně poukazovala na to, že i při porovnávacím způsobu oceňování bytových jednotek dle vyhl. č. 441/2013 Sb. se zohledňuje jako omezující faktor to, že se pronajímá pouze ideální polovina bytu, takto dopadá na prodej těchto nemovitostí a nikoli na jejich pronájem. Žalovaná vědomě užívala celou bytovou jednotku, tedy věděla, že ji nadužívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu. [příjmení] tím majetkový prospěch, jehož majetkovým vyjádřením je peněžitá částka rovnající se obvyklému nájemného za užívání spoluvlastnického podílu ve výši jedné poloviny předmětné bytové jednotky. Podle názoru soudu tedy získala na úkor žalobce za období od [datum] do [datum] majetkový prospěch ve výši [částka] rovnající se polovině obvyklého nájemného za předmětnou bytovou jednotku (4 355 x 31 měsíců) a za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] (6 235 x 3,5 měsíce), celkem za uvedené období [částka]. Žalobce se však na úkor žalované bezdůvodně obohatil o částku [částka] za uvedené období, protože žalovaná za něj hradila měsíčně polovinu poplatku do fondu oprav, což je [částka] měsíčně a polovinu odměny správce ve výši [částka] měsíčně, což je [částka] měsíčně a za 34,5 měsíce jde právě o částku [částka]. Žalobce nárok žalované na vydání bezdůvodného obohacení v této výši uznal a vzal žalobu dvakrát zpět v rozsahu [částka] se specifikovaným úrokem z prodlení a soud v této části řízení zastavil. Soud přisvědčil námitce strany žalující, že při vyjádření majetkového prospěchu, který získala žalovaná na jeho úkor, je třeba vycházet z poloviny obvyklého nájemného, protože pokud by se žalobce po získání podílu na bytové jednotce dohodl se žalovanou, že jí umožní užívání jeho spoluvlastnického podílu za úplatu, požadoval by logicky polovinu obvyklého nájemného. To, že žádná dohoda mezi účastníky uzavřena nebyla, lze přičíst k tíži žalované, která zpochybňuje vlastnické právo žalobce k podílu na bytové jednotce.

19. Pokud jde o námitku žalované ohledně skokového nárůstu obvyklého nájemného na přelomu let 2017 a 2018, jak vyplývá ze znaleckého posudku, má soud zato, že znalkyně tento nárůst dostatečným způsobem vysvětlila a zdůvodnila i ve své výpovědi. Vysvětlila, že výše obvyklého nájemného se mění nikoli každý měsíc, ale po určitém časovém období půl roku až roku a v posudku oddělila ohledně výše obvyklého nájemného období od [datum] do [datum] a období od [datum] do současnosti. Není na závadu, že zvýšení obvyklého nájemného od [datum] zjistila i porovnáním obvyklé výše nájemného ve srovnatelných bytech v roce 2019. To, že obvyklé nájemné stoupalo, nebyl jen trend několika měsíců, ale jde o dlouhodobější záležitost, kterou si znalkyně právě ověřila zjišťováním obvyklého nájemného ve srovnatelných bytech v roce 2019. Závěr znalkyně o zvýšení obvyklého nájemného od [datum] je přesvědčivý a soud z něho při rozhodování vycházel.

20. Žalovaná dále namítala, že nárok žalobce by měl být snížen i o příslušnou část úhrad na pojištění nemovitosti a domácnosti hrazených výlučně žalovanou ve výši [částka] ročně. Svá tvrzení o uzavření pojistné smlouvy žalovaná prokázala návrhem pojistné smlouvy z [datum] a doklady o předpisech a platbách pojistného k pojistce [číslo] [anonymizováno] a [anonymizováno]. Žalovaná uzavřela s [právnická osoba] pojistnou smlouvu, předmětem pojištění byla domácnost v bytovém domě na adrese [adresa žalované]. Konec pojištění byl sjednán na [datum], ale bylo sjednáno automatické prodloužení pojištění. Žalovaná předložila i Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění domácnosti na území [anonymizováno] č [ústavní nález], z nichž vyplývá, co je všechno při tomto pojištění pojištěno. Pojištěné jsou mimo jiné i stavební součásti přiléhající k vnitřním prostorám bytu a náklady na jejich opravu v případě poškození nebo zničení, jsou-li ve vlastnictví pojištěného nebo je oprávněně užívá. Nelze přehlédnout, že žalovaná předmětnou pojistnou smlouvu uzavřela v době, kdy byla výlučnou vlastnicí bytové jednotky, žalobce nabyl svůj spoluvlastnický podíl až příklepem z [datum], pravomocným dne [datum]. Žalovaná vlastnické právo žalobce k podílu na jednotce nikdy neuznala a ani ho neinformovala o existenci pojistné smlouvy. Žalovaná sama, bez účasti žalobce, rozhodla o dalším prodloužení stávající pojistné smlouvy, čímž žalobce vyloučila z rozhodování o běžné správě společné věci, kterým bezpochyby pojištění společné věci je. Přitom jeho oprávnění účasti na správě společné věci vyplývá z § 1126 odst. 1 o.z. Pokud tedy žalovaná výlučně sama hradí sjednané pojistné týkající se pojištění domácnosti vedené v předmětné bytové jednotce, nedochází ze strany žalobce k bezdůvodnému obohacení na její úkor v rozsahu poloviny placeného pojistného. Proto soud neponížil uplatněný nárok žalobce o polovinu hrazeného pojistného za předmětné období. Na výši bezdůvodného obohacení, kterou je žalovaná podle názoru soudu povinna žalobci zaplatit, nemá žádný vliv to, že žalovaná v letech 2009 a 2010 do bytové jednotky investovala [částka], protože v té době nebyl žalobce vlastníkem podílu na ní.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle zásady úspěchu ve věci, tedy dle § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití § 150 o.s.ř. Pokud jde o úspěch ve věci, má soud za to, že žalobce byl zcela úspěšný, ikdyž vzal žalobu zpět o [částka], ale z důvodu, že v jiném řízení o jeho nároku za odlišný časový úsek byl vypracován znalecký posudek, na jehož základě byla stanovena obvyklá výše měsíčního nájemného a ta byla nižší než odhadnuté obvyklé nájemné žalobcem v žalobě. Dalším důvodem částečného zpětvzetí žaloby byly informace od žalované, že za žalobce hradila část odměny správce. Této informace se žalobci dostalo až v průběhu řízení. Proto má soud zato, že žalobce byl ve sporu z procesního hlediska zcela úspěšný, žalovaná neúspěšná a pak je ta povinna nahradit mu účelně vynaložené náklady vzniklé mu v souvislosti s tímto řízením. Žalobce je advokát, ale konstantní judikatura zastává názor, že i advokát má právo být v řízení zastoupený jiným advokátem. V daném případě nejde podle názoru soudu o zjevné zneužití práva, pokud byl žalobce zastoupen svou kolegyní- advokátkou i s přihlédnutím k tomu, že i předchozí řízení o jeho totožném nároku za předchozí časové období trvalo téměř 4 roky a bylo poměrně složité. Tak má podle názoru soudu žalobce právo na náhradu nákladů vzniklých mu v souvislosti s jeho zastoupením advokátkou spočívající v její odměně a náhradě hotových výdajů dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a.t.). Náklady žalobce spočívající v částce [částka] za zaplacený soudní poplatek a dále v odměně za 5 úkonů právní služby advokátky (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná předžalobní výzva z [datum], sepis a podání žaloby, písemné podání z [datum] a to částečné zpětvzetí a vyjádření žalobce a účast u soudního jednání dne [datum]) po [částka] za 1 úkon právní služby dle § 7 a § 11 odst. 1 a.t. Výše odměny tedy činí [částka] a náhrada hotových výdajů činí [částka] v podobě 5 režijních paušálů po [částka] za 1 úkon dle § 13 odst. 1 a 3 a.t., celkem [částka]. Soud využil svého moderačního práva dané mu ust. § 150 o.s.ř. a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši jedné poloviny, když za důvody hodné zvláštního zřetele považuje osobní, majetkové a sociální poměry žalované. Proro tyto poměry jí bylo přiznáno osvobození od placení soudních poplatků v plném rozsahu, když jejím jediným zdrojem příjmů je starobní důchod. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to ve 30 denní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku.