33 C 66/2017

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele v právní věci žalobce: ; celé jméno žalobce , datum narození , trvale bytem adresa žalobce , zastoupeného anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , proti; žalované: ; právnická osoba , IČO , se sídlem adresa žalované , zastoupené Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , o zřízení nezbytné cesty

I. Soud přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce za účelem zřízení nezbytné cesty pozemek žalované parc. [číslo] o výměře 220 m2 - ostatní plocha, jiná plocha, zapsaný na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], oddělený geometrickým plánem Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 13. 3. 2020, ověřeným dne 24. 3. 2020 a schváleným Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště České Budějovice, dne 24. 3. 2020, od pozemku žalované parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], se všemi součástmi a příslušenstvím, když předmětný geometrický plán je nedílnou přílohou tohoto rozsudku.

II. Žalobce je povinen v případě technických úprav či zásahů do stávající protihlukové stěny, umístěné zčásti na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], na své náklady nahradit dotčenou část protihlukové stěny takovým oplocením, které bude mít stejné protihlukové vlastnosti, jaké má v současné době protihluková stěna.

III. Žalobce je povinen na hranici pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] zbudovat na své náklady oplocení, kterým bude zajištěno uzavření areálu žalované tak, aby zamezilo vstupu a vjezdu do něj cizím osobám.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované částku 235 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 61 514 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku 12 466,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal žalobou došlou soudu dne 20. dubna 2017 vydání rozsudku, kterým by byla uložena žalované povinnost povolit mu nezbytnou cestu jako služebnost přes její pozemek parc. [číslo] v katastrální území (dále jen k.ú.) [část obce] po stávající příjezdové cestě ve smyslu geometrického plánu tvořícího přílohu rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná již dříve na základě smluvního vztahu užívala jeho pozemek parc [číslo] v k. ú. [část obce] a dlouhodobě mezi nimi probíhala jednání o jeho odkupu žalovanou, avšak bezvýsledně. Předmětný pozemek nemá žalobce možnost reálně užívat, protože na něj není přístup z veřejné komunikace. Žalobce dne 9. 2. 2017 požádal žalovanou o povolení zřízení nezbytné cesty přes její pozemek parc. [číslo] v podobě chůze a jízdy na dobu neurčitou za jednorázovou náhradu jedné koruny. Žalobce navrhoval dvě možnosti, a to buď variantu bez potřebných stavebních úprav po stávající příjezdové cestě, která je delší, nebo variantu kratší s možností úpravy s vyústěním do ulice [ulice], přičemž část hraniční zdi by byla nahrazena plechovými vraty. Žalovaná však na jeho žádost nereagovala.

2. Žalovaná se zřízením nezbytné cesty přes její pozemky nesouhlasila a navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Pozemek žalobce parc. [číslo] byl v minulosti na základě nájemní smlouvy pronajat právním předchůdcem žalobce [celé jméno žalobce] právnímu předchůdci žalované, [právnická osoba] [obec] a.s. Nájemní vztah byl ukončen výpovědí ke dni 31. 12. 2007 a i poté předchůdkyně žalované pozemek užívala bez uzavření nájemní smlouvy a faktické užívání bylo ukončeno ke konci roku 2012. V době užívání předmětného pozemku žalovanou byl k němu přístup zajišťován přes jiné pozemky v jejím vlastnictví, a to p. [číslo] p. [číslo]. Pozemek žalobce obklopují 4 pozemky ve vlastnictví čtyř různých vlastníků, a to žalované, společnosti [právnická osoba], společností [právnická osoba] a [právnická osoba] s . [právnická osoba] a [právnická osoba] jsou vlastníky rozsáhlejších areálů sousedící s areálem žalované a jsou napojeny přímo na Rudolfovskou třídu a areál [právnická osoba] s . je napojen i na ulici [ulice], a k areálu společnosti [právnická osoba] dosahuje ulice [ulice]. Nezbytnou cestu k pozemku žalobce lze tedy zřídit z veřejné komunikace i přes pozemky minimálně dalších dvou vlastníků. Jako nejvhodnější se jeví zřídit přístup přes pozemky [právnická osoba] s ., a to z ulice [ulice], kdy přístupová cesta bude kratší, než přístupová cesta zřízená od vrátnice v areálu žalované. Areál žalované, přes který by měla být zřízena cesta, je uzavřený za účelem zamezení vstupu cizích osob do něj, je oplocen vysokým pletivem s ostnatým drátem a zčásti ohraničen nákladně zbudovanou protihlukovou stěnou, chránící uživatele nemovitostí v ulici [ulice] před hlukem z provozu žalované. Areál je také nepřetržitě střežen bezpečnostní agenturou. Žalovaná se v areálu zabývá výkupem a nakládáním s kovovými a nebezpečnými odpady, zpracovává kovové odpady, zejména barevné kovy, které skladuje v blízkosti pozemků žalobce. Žalované jako provozovateli zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů nařizuje zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech zabezpečit odpady mimo jiné před jejích odcizením. Provoz v areálu žalované se řídí provozním řádem schváleným správními orgány a i jeho případné změny podléhají schválení. Pokud by byla zřízena přes areál žalované přístupová cesta k pozemku žalobce, byl by provoz žalované v areálu ve významné míře dotčen. Přístupová cesta by musela být oplocena a fakticky oddělena od zbývajícího areálu žalované, aby došlo k zamezení přístupu cizích osob do areálu. Oddělením přístupové cesty by žalovaná přišla o možnost předmětnou část svého pozemku jakkoliv užívat, což je velmi významný zásah do jejího vlastnického práva rovnající se vyvlastnění části jejího majetku. Pokud by byla realizována tzv. kratší varianta zřízení nezbytné cesty navrhovaná žalobcem, muselo by být zasaženo do protihlukové zdi na okraji areálu žalované, a takový zásah by podléhal schválení ze strany příslušných správních orgánů, není snadno realizovatelný, a dostatečným řešením nahrazení části protihlukové zdi by nebylo zřízení plechových vrat. Právní předchůdce žalobce, jeho otec [celé jméno žalobce], byl v minulosti spoluvlastníkem veškerých pozemků, na kterých se v současné době nachází areály [právnická osoba] plus s r.o. a [právnická osoba] Žalobce, případně jeho právní předchůdce, tak měli v minulosti možnost zajistit si nezbytný přístup k předmětnému pozemku přes své pozemky, které v minulosti vlastnily. Současný nedostatek přístupu k pozemku žalobce byl způsoben z hrubé nedbalosti žalobce a jeho právního předchůdce. Žalovaná odkázala na ust. § 1032 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) s tím, že návrhu žalobce na zřízení nezbytné cesty přes její pozemek nelze vyhovět.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce je zapsán v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště České Budějovice, jako výlučný vlastník pozemku parc. [číslo] o výměře 3 649 m2, druh pozemku - ostatní plocha, způsob využití - manipulační plocha, zapsaného na [list vlastnictví] pro obec České Budějovice, Katastrální území České Budějovice 4, a žalovaná je výlučnou vlastnicí pozemku parc. [číslo] o výměře 40 867 m2, druh pozemku - ostatní plocha, způsob využití - jiná plocha, zapsaného v katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště České Budějovice, na [list vlastnictví] pro obec České Budějovice a Katastrální území České Budějovice 4, a že tyto pozemky spolu sousedí. Také nebylo sporu o tom, že žalovaná společnost provozuje zařízení ke sběru a výkupu odpadů v oploceném areálu s vrátnicí na adrese [ulice a číslo], [obec], který se nachází na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Zařízení je určeno především pro sběr a výkup železných, neželezných kovů a nebezpečných odpadů, kdy železné a neželezné kovy mohou být následně upravovány. Sběr odpadů je prováděn pracovníky společnosti u dodavatelů, výkup probíhá přímo v areálu zařízení, kam jsou odpady přiváženy přímo jejich vlastníky. Zařízení ke sběru a výkupu odpadů se skládá z příjezdové komunikace, administrativní budovy, automobilové váhy, vlečky, šrotiště, z nůžek a lisu, z vodohospodářsky zabezpečené plochy, ze skladů barevných kovů a technických plynů, z dílen, z trafostanice, a ze shromaždiště nebezpečných odpadů. Příjezd do areálu je z ulice [ulice], která je odbočkou z ulice Rudolfovská třída. Po vjezdu do areálu je po pravé straně umístěna patrová administrativní budova a před ní automobilová váha. Největší část zařízení představuje plocha na soustřeďování železného šrotu. Provozování zařízení ke sběru a výkupu odpadů se řídí provozním řádem z července 2013, jehož součástí je provozní deník sloužící k dokumentování provozu.

4. Místním ohledáním dotčených nemovitostí účastníků, provedeným dne 23. 10. 2017 bylo zjištěno, že pozemek žalobce se nachází uvnitř areálu žalované, není oplocen ani nijak v terénu ohraničen, je zarostlý a není udržován. Zčásti je ohraničen po levé straně plotem a sousedí s pozemky [právnická osoba] a.s. Dále pozemek žalobce sousedí s pozemkem žalované parc. [číslo] s pozemkem parc. [číslo] na kterém stojí trafostanice. Areál žalované je celý oplocen, vchází se do něj uzamykatelnou branou a po pravé straně od vchodu se nachází vrátnice, kde ji v běžné pracovní době obsluhují pracovnici žalované a po pracovní době strážní služba. V areálu kovošrotu se nachází betonová komunikace, směřující k pozemku žalobce vedoucí z části podél protihlukové stěny zbudované žalovanou. Protihluková stěna kopíruje oplocenou hranici pozemku žalované po levé straně od vjezdové brány, po několika metrech se stáčí doleva, vytváří roh a pokračuje ještě dvěma poli a pak končí. Za touto částí protihlukové stěny je travnatý pruh pozemku žalované a na něj navazuje ulice [ulice], asfaltová komunikace, která je slepou ulicí a končí před protihlukovou stěnou. Před vstupními vraty do areálu žalované se po levé straně nachází parkoviště, na které navazuje právě ulice [ulice]. Ve slepé ulici [ulice] jsou po levé straně rodinné domky a po pravé straně jí lemuje plot žalované a protihluková stěna.

5. Dopisem společnosti [právnická osoba] z 1. 12. 2017 bylo prokázáno, že žalobce se na ni obrátil se žádostí o zbudování přístupu k jeho pozemku parc. [číslo] přes její pozemky parc. č. [rok] a parc. č. [rok]. Společnost s umožněním příjezdové cesty přes tyto pozemky nesouhlasila, protože výškové a šířkové rozměry po technické stránce neumožňují vybudování komunikace. Historicky v této lokalitě žádná komunikace nebyla a ani není plánovaná. Společnost potvrdila, že v milosti byl k pozemku žalobce přístup po zpevněných plochách [právnická osoba] a trval celá desetiletí, ať už smluvní či faktický a i v době, kdy vlastníkem pozemku byl otec žalobce.

6. Usnesením ze dne 21. 12. 2017 bylo k návrhu účastníků řízení přerušeno za situace, kdy žalovaná s povolením nezbytné cesty souhlasila a účastníci vedli mimosoudní jednání o tom, kudy přesně povede, v jakém rozsahu bude zřízena a jaké náklady si to vyžádá. Také se pokoušeli dohodnout o výši úplaty za její zřízení. To se jim bohužel nepodařilo a soud proto k návrhu žalobce vydal dne 4. 7. 2018 usnesení o pokračování v řízení. V době přerušení řízení účastníci také jednali o možnosti směny pozemků, ale nedohodli se především na finančního vypořádání.

7. Znaleckým posudkem [číslo] [celé jméno znalce], znalce z oboru stavebnictví a ekonomika, odvětví stavby dopravní, ceny a odhady a jeho výslechem bylo prokázáno, že ze stavebnětechnického hlediska leze zřídit nezbytnou cestu pro chůzi a jízdu motorovými vozidly přes pozemek žalované parc. [číslo] v k. ú. [část obce] za účelem přístupu k pozemku žalobce parc. [číslo]. Znalec navrhl čtyři trasy, kudy by mohla nezbytná cesta vést, vyznačil je v katastrální mapě barevně. Navržené trasy I., II., III. byly prakticky bez nutných stavebních nákladů na úpravu pozemku žalované p. [číslo] protože jeho povrch má zpevněné manipulační a komunikační plochy. Zpevněné plochy jsou upraveny na zatížení jízdou motorovými vozidly s maximální hmotností do 12t. Navržená trasa č. IV. (fialová) je z hlediska stavebních nákladů nejnáročnější, ale pozemek žalované by byl takto co nejméně zatížen a byla by nejkratší. V případě realizace nezbytné cesty přes pozemek žalované podle této trasy IV. bude nutné provést propojení zpevněné plochy na pozemku žalované s plochou komunikace na pozemku parc. [číslo] v ulici [ulice]. Pokud bude nutné ubourat část stávající protihlukové stěny zbudované na hranici pozemku žalované a zároveň zajistit její ochranné vlastnosti, tak by měla být vybouraná část stěny nahrazena kovovými vraty, které by zajišťovaly požadovaný zvukový útlum. To by si vyžádalo náklady na zřízení zpevněné plochy a úpravy vjezdu cca 35 000 Kč, dále náklady na částečné vybourání stěny spojené s likvidací suti ve výši cca 25 000 Kč, dále náklady na dodávku a montáž otočných vrat cca 200 000 Kč a ostatní nutné náklady cca 60 000 Kč. K navržené trase IV. nezbytné cesty se vyjádřil i příslušný silniční správní úřad, Magistrát města České Budějovice, odbor dopravy a silničního hospodářství ve svém sdělení z 18. 10. 2019 tak, že z hlediska provozu motorových vozidel s hmotností do 3,5t případně do 12t, nemá žádné námitky, jelikož provoz na místní komunikaci v ulici [ulice] není omezen žádným tonážním omezením. Správce této komunikace Magistrát města České Budějovice, odbor správy veřejných statků však sdělil, že stavební parametry a šířkové uspořádání této místní komunikace nedopovídá provozu vozidel, jejichž hmotnost by přesahovala 6t.

8. Při jednání dne 25. 10. 2019 dospěli účastníci ke shodě a učinili nesporným, že nezbytná cesta k pozemku žalobce bude zřízena dle varianty IV. navržené znalcem [celé jméno znalce] v citovaném znaleckém posudku a dále se shodli na tom, že část pozemku žalované, po které povede nezbytná cesta, bude přikázána za úplatu do vlastnictví žalobce. Geometrickým plánem [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 13. 3. 2020, ověřeným a schváleným Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště České Budějovice, byla od pozemku žalované parc. [číslo] oddělena část o výměře 220 m2 nově označená jako parc. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha, zapsaná na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], za účelem zřízení nezbytné cesty k pozemku žalobce parc. [číslo]. Tento geometrický plán je nedílnou součástí rozsudku.

9. V řízení nebylo prokázáno, že by si žalobce způsobil nedostatek přístupu ke svému pozemku z hrubé nedbalosti, či dokonce úmyslně. Předmětný pozemek byl součástí areálu užívaného právním předchůdcem žalované, společností [právnická osoba], na základě nájemní smlouvy ze dne 14. 2. 1995, kterou s ní uzavřel právní předchůdce žalobce, jeho otec [celé jméno žalobce] narozen 1. 5. 1922. Ten získal pozemek do svého vlastnictví v restituci a v té době byl v užívání předchůdce žalované. Žalobce ho získal do svého vlastnictví děděním po otci. Užívání pozemku žalobce právním předchůdcem žalované bylo prokázáno citovanou nájemní smlouvou a její výpovědí z 24. 9. 2007. Od počátku roku 2008 až do konce roku 2012 by pak pozemek žalobce nadále užíván žalovanou společností, ovšem bez řádné nájemní smlouvy, neboť účastníci se o jejím obsahu nemohli dohodnout. Z korespondence mezi nimi z té doby vyplývá, že byly zvažovány různé varianty řešení vzniklé situace, kdy žalovaná již neměla zájem pozemek žalobce umístěný v jejím areálu užívat a nebyl k němu zřízen žádný přístup. Byla zvažována směna pozemků, účastníci také jednali o tom, že žalovaná od žalobce pozemek odkoupí, ale na žádném řešení se neshodli. Emilovou komunikací mezi prokuristou žalované ze 17. 7. 2012 bylo prokázáno, že žalovaná měla zájem získat do svého vlastnictví pozemek žalobce, navrhována byla i směna pozemků a stanovení reálného tržního ocenění. Žalovaná tehdy žalobci přislíbila umožnění vybudování vjezdu a užívání jeho pozemku. Žalobce byl společníkem [právnická osoba] s.r.o. v době od 11. 12. 2010 do 9. 5. 2012 a nebyl ani společníkem ani jednatelem společnosti [právnická osoba] V době, kdy byl společníkem [právnická osoba] s.r.o. nebyl důvod řešit přístup k jeho pozemku, protože ho užívala žalovaná nebo probíhala jednání o možné směně či odkupu a žalobce měl od žalované příslib ohledně vyřešení přístupu k jeho pozemku přes její pozemek. Otec žalobce byl společníkem obou zmiňovaných společností, ale v době, kdy jeho pozemek užívala žalovaná, respektive její právní předchůdkyně. Toto bylo prokázáno úplnými výpisy z obchodního rejstříku týkajícími se [právnická osoba] s.r.o. a [právnická osoba] a korespondencí mezi účastníky z té doby.

10. Po právní stránce byla věc posouzena dle ustanovení § [číslo], § [číslo] odst. 1 a § 1036 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále je o.z.).

11. Podle § [číslo] odst. 1 vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestku přes svůj pozemek. Podle odst. 2 tohoto ustanovení může nezbytnou cestou soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci, řádně jí užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl se zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvláště zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

12. Podle § 1033 odst. 1 o.z. obklopují-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je přirozenější přístup za současného zřetele k okolnostem stanoveným v § [číslo] odst. 2.

13. Podle § 1036 o.z. při potřebě zřídit potřebnou cestu jako umělou může vlastník dotčeného pozemku požadovat, aby žadatel do svého vlastnictví převzal pozemek potřebný pro nezbytnou cestu. Tehdy se cena stanoví nejen se zřetelem k ceně postoupeného pozemku, ale i s ohledem na znehodnocení zbývající nemovitého majetku dotčeného vlastníka.

14. Nutnost zřízení nezbytné cesty jako umělé k přístupu a k příjezdu k pozemku žalobce parc. [číslo] přes část pozemku ve vlastnictví žalované parc. [číslo] se stala v průběhu řízení mezi účastníky nespornou. Nesporný se stal i požadavek, aby žalobce převzal do svého vlastnictví pozemek potřebný pro zřízení cesty a účastnici se shodli i na tom, jaká část z dotčeného pozemku žalované bude oddělena pro tyto účely. V řízení bylo také prokázáno, že pozemek žalobce se nachází v oploceném areálu žalované a není k němu žádný přístup. Jedinou možností přístupu, při co nejmenším omezení a zatížení sousedních pozemků a při možnosti napojení na veřejnou komunikaci, je přes pozemky žalované, přes její areál. Žalovaná v areálu provozuje zařízení ke sběru a výkupu odpadů, a to železných i neželezných kovů. Žalobce hodlá svůj pozemek využívat ke skladování různých materiálů a pak by nezbytná cesta měla být zpevněná, aby po ní mohly jezdit nákladní automobily s materiálem. Účastníci se shodli i na parametrech nezbytné cesty, tedy na tom, jak bude dlouhá a široká a i přes jakou část pozemku žalované povede. Sporná mezi nimi zůstala cena části postupovaného pozemku žalované.

15. V řízení bylo prokázáno, že k předmětné nemovitosti žalobce není žádný přístup, resp. je možný přístup jen přes sousední pozemky. Žalobce v důsledku toho nemůže svou nemovitost žádným způsobem využívat. Soud si je vědom toho, že z ustanovení § [číslo] odst. 2 o.z vyplývá, že nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup a že dotčený pozemek žalované je součástí jejího uzavřeného areálu. Přesto v daném případě přisvědčil nutnosti zřídit nezbytnou cestu k nemovitosti žalobce, když při rozhodování vycházel z principu proporcionality mezi výhodou, kterou bude požívat nemovitost žalobce z nezbytné cesty, a nevýhodu, kterou bude postižena žalovaná jako vlastnice zatíženého pozemku. Pokud se účastníci shodli na takovém řešení dané situace, že žalovaná část svého pozemku těsně u jeho hranice v podstatě nevyužívá a může ho postrádat, a žalobce převezme tuto část pozemku do svého vlastnictví za obvyklou cenu, je podle názoru soudu toto řešení pro obě strany spravedlivé, kdy ani jedna z nich není zvýhodněna na úkor druhé. Pokud by soud žalobu zamítl, nebyla by s konečnou platností vyřešena otázka přístupu k nemovitosti žalobce a vedlo by to jen k dalším sporům, protože žalobce by se domáhal zřízení nezbytné cesty na některém jiném vlastníkovi sousedních nemovitostí. Okolnost, že žalobce nemá ke své nemovitosti žádný přístup, není napojena na veřejnou komunikaci, je natolik zásadní, že významným způsobem omezuje vlastnické právo žalobce k předmětné nemovitosti. Zabraňuje mu jí jakýmkoliv způsobem užívat, z jejího vlastnictví nemá žádný užitek. Soud přihlédl k tomu, že přikázal do výlučného vlastnictví žalobce za účelem zřízení nezbytné cesty oddělenou část z pozemku žalované parc. [číslo] tedy nově vzniklý pozemek parc. [číslo] o výměře 220 m2, na kterém se nachází část stavby protihlukové stěny a oplocení pozemku žalované. Lze předpokládat, že žalobce při zprůjezdnění a zbudování nezbytné cesty přes tento pozemek bude provádět technické úpravy a zasahovat do stávající protihlukové stěny a oplocení. Proto žalobci uložil, že nesmí porušit celistvost oploceného areálu žalované společnosti, resp. musí zbudovat na své náklady takové oplocení, kterým bude zajištěno uzavření areálu žalované tak, aby zamezilo vstupu a vjezdu cizím osobám do něj. Dále mu uložil, v případě zásahu do části protihlukové stěny, povinnost nahradit ji takovým oplocením, které bude mít stejné protihlukové vlastnosti jako má v současné době tato stěna. Tímto způsobem soud upravil povinnosti žalobce při zřízení nezbytné cesty, aby byly ochráněny zájmy žalované a nevznikly žádné překážky při výkonu její podnikatelské činnosti v předmětném areálu.

16. Ke zjištění ceny pozemku potřebného pro nezbytnou cestu přikázaného do výlučného vlastnictví žalobce soud provedl důkaz znaleckým posudkem [celé jméno znalce], znalce v oboru ekonomika odvětví ceny a odhady [číslo] ze dne 23. 10. 2020. Znalec určil obvyklou (reálnou, tržní) hodnotu pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha v k.ú. a obci [část obce], částkou 133 400 Kč s tím, že tato hodnota je určována především poptávkou po pozemcích v dané lokalitě a všeobecné situace na trhu s nemovitostmi. V oblasti obchodování s nemovitostmi v době ocenění nebyly znalcem nalezeny žádné relevantní informace o obchodování s pozemky s obdobným užíváním, tedy pozemky bez možnosti komerčního využití v k.ú. [část obce]. Jedná se o pozemek dle územního plánu zastavitelný, ovšem s ohledem na umístění a velikost výměry komerčně nevyužitelný. Obvyklou cenu tedy znalec stanovil dle cenového předpisu, tedy zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku a prováděcí vyhlášky č. 441/2013 Sb. ve znění pozdějších novel. Žalovaná s touto cenou nesouhlasila a požadovala uhradit za převáděný pozemek částku 396 000 Kč, tedy 1800 Kč za m2 s tím, že na části pozemku je zbudována protihluková stěna a na pozemku v areálu žalované byly vysokým nákladem zbudované zpevněné plochy a tyto náklady by měly být v ceně za převáděný pozemek zohledněny. Žalovaná ještě v podání z 22. 11. 2019 nabízela žalobci odkupem jeho celého pozemku, byť jej nutně pro své podnikání nepotřebuje, a to za částku 600 Kč za m2. Žalobce se závěry znalce souhlasil s tím, že je ochoten zaplatit za převáděný pozemek maximálně odhadnutou cenu 133 400 Kč.

17. Z výslechu znalce a z doplnění ocenění soud zjistil, že oddělenou část pozemku znalec ocenil jako komunikaci, protože byla oddělena z pozemku žalované za účelem zřízení cesty k pozemku žalobce. Je to pozemek, který není běžně obchodovatelný v této lokalitě, a proto zvolil ocenění dle cenového předpisu. Neměl ke srovnání žádné obdobné pozemky s obdobným užíváním v dané lokalitě. Pokud oddělenou část pozemku ocenil jako skladovací a manipulační plochu dle cenového předpisu, tak cena je ještě nižší, a to 535,05 Kč za m2. V daném případě se obvyklá cena této nemovitosti rovná ceně dle cenového předpisu, tedy částce 610 Kč na za jeden m2. Vliv na cenu pozemku má i jeho výměra, když oceňovaný pozemek je malý, má výměru 220 m2. Jeho využitelnost k manipulaci a skladování je tedy velmi nízká. Samostatně je pak tento pozemek nevyužitelný. Je to asi 0,5 % z výměry celého pozemku žalované parc. [číslo] Cena pozemku je zvyšována, pokud jsou na něm zpevněné plochy a byla by asi v rozmezí 600 – 800 Kč za 1m². Znalec nepřihlížel při oceňování k ekologické zátěži, ale ta může mít enormní vliv na hodnotu pozemku. Tím, že se z pozemku žalované parc. [číslo] oddělí část o výměře 220 m2, nedojde k jeho znehodnocení. Část pozemku, která byla oddělena z pozemku žalované parc. [číslo] je částí okrajovou, kterou žalovaná stejně nevyužívala, a to ani jako skladovou či manipulační plochu. Pokud by znalce použil při ocenění odděleného pozemku porovnávací metodu, bylo by to velmi složité, i když v okolí areálu žalované jsou srovnatelné areály, ale je tam velmi mnoho parametrů ohledně toho, jak jsou areály využívány, kolik je na nich budov. Proto zvolil raději metodu určení tržní hodnoty podle cenového předpisu.

18. Žalovaná strana s výpočtem ceny za převáděný pozemek dle cenového předpisu nesouhlasila s tím, že poptávkou u realitních makléřů zjistila, že cena za takový pozemek v dané lokalitě se pohybuje v rozmezí 2 000 až 3 000 Kč za m2. Potvrdila, že zpevněné plochy na oddělené části pozemku nějaké jsou, ale jsou staré dvacet až třicet let a nebylo by účelné doplňovat kvůli tomu znalecký posudek. Žalovaná navrhla zpracování nového znaleckého posudku jiným znalcem, který by předmětnou nemovitost ocenil tržní, obvyklou cenou za použití porovnávací metody. Ke svému tvrzení předložila Stanovení odhadu nemovitosti realitní [právnická osoba], s.r.o. z něhož bylo zjištěno, že se aktuálně tržní cena pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], o výměře 40 867 m2 ostatní plocha, pohybuje v ceně 1 500 Kč za jeden metr čtvereční. Za takovou prodejní cenu by ho nabízela k prodeji. Pozemek se nachází v atraktivní lokalitě [příjmení] [jméno] u [obec], ve které je vysoká poptávka po nemovitostech tohoto druhu a využití.

19. Sodu také oslovil dvě realitní kanceláře v [obec] ohledně zjištění obvyklé ceny předmětného pozemku v daném místě a čase, ale žádná nebyla schopna požadovanou informaci soudu poskytnout.

20. Z dodatku ke znaleckému posudku [číslo] ze dne 13. 10. 2021 zpracovaného k žádosti soudu [celé jméno znalce], bylo zjištěno, že v první části v něm znalec srozumitelně vysvětlil, jaké koeficienty při ocenění použil a z jakých důvodů. Dále s ohledem na všeobecný růst cen nemovitostí doplnil výpočet obvyklé ceny pozemku porovnávací metodou a to porovnáním realizovaných cen srovnatelných pozemků – ostatních komunikací Statutární městem České Budějovice. Porovnávané pozemky byly tři, šlo o způsob využití pozemků ostatní plocha – ostatní komunikace, kdy cena za jeden metr čtvereční se pohybovala v rozmezí od 665 Kč do 1 000 Kč a s ohledem na meziroční růst ceny pozemků, stanovený Českým statistickým úřadem v úrovni 22,4 %, činí cena 1 066 Kč za m² pro pozemky dopravní infrastruktury. Reálná, obvyklá cena převáděného pozemku prac. [číslo] je podle názoru znalce 1 070 Kč za m².

21. Provedené důkazy k hodnotě převáděného pozemku parc. [číslo] byly dostatečným podkladem pro rozhodnutí soudu o jeho ceně. Navrhovaný důkaz žalovanou novým znaleckým posudkem soud neprovedl pro jeho nadbytečnost. Znalecký posudek Ing. [celé jméno znalce] ve spojení s jeho dvěma doplněními a s jeho výpovědí soud hodnotí jako úplný, srozumitelný a přesvědčivý. Vyjádření realitní kanceláře [právnická osoba] sice hovoří o jednotkové ceně 1 500 Kč, ale ta se vztahuje k celému pozemku žalované parc. [číslo] nikoli k jeho oddělené části parc. [číslo] o výměře 220 m². Nelze ani přehlédnout, že jde o cenu, za kterou by byl nabízen k prodeji, a nikoli o cenu, za kterou by byl prodán. Na reálnou cenu má vliv také výměra pozemku a jeho komerční využití a v tomto ohledu se soud ztotožnil se znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], že prodejnost pozemku o výměře 220 m2 v této lokalitě, v těsné blízkosti areálu žalované, kde ta provozuje sběr, skladování a výkup kovů a nebezpečných odpadů, je nízká. Soud tedy dospěl k přesvědčení, že cena postoupeného pozemku žalované činí 1 070 Kč za m² a proto uložil žalobci ve výroku IV., aby žalované zaplatil za 220 m2 přikazovaného pozemku parc. [číslo] částku 235 400 Kč ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku.

22. Soud je také přesvědčen, že oddělením takové malé části (220 m²) z pozemku žalované parc. [číslo] navíc části těsně u plotu tvořícího hranici se sousedním pozemkem, kterou ani žalovaná nevyužívá, nedojde k jeho znehodnocení. a proto cenu za její převedení do vlastnictví žalobce nenavýšil. Negativní dopady oddělení a ztráty části pozemku popsala sama žalovaná tak, že bude mít užší průjezd vedle haly a nižší komfort při projíždění automobilů jejím areálem. Tyto dopady nejsou podle názoru soudu natolik závažné, aby odůvodnily nutnost navýšení ceny za převáděný pozemek parc. [číslo].

23. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když soud přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení úspěšnému žalobci a neshledal žádné důvody hodné zvláštního zřetele, pro které by mu toto právo zcela nebo zčásti nepřiznal ve smyslu § 151 o.s.ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, protože soud přisvědčil jeho požadavku na zřízení nezbytné cesty, shledal ho oprávněným, a to i pokud jde o určení, že povede přes označený pozemek žalované. Jde o řízení, ve kterém z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (§ 153 odst. 2 o.s.ř.) a soud rozhoduje o úplatě za převzetí pozemku potřebného pro nezbytnou cestu do vlastnictví žalobce i bez návrhu, a případným návrhem účastníků není vázán. Proto soud nemohl hodnotit jako neúspěch žalobce to, že mu nevyhověl ohledně výše jím navrhované ceny za přikázaný pozemek, tedy 133 400 Kč, ale uložil mu povinnost zaplatit žalované částku vyšší. Soud přihlédl i k tomu, že žalobce se po dlouhou dobu snažil se žalovanou dohodnout mimosoudně, před podáním žaloby jí vyzýval k dohodě o umožnění přístupu k jeho nemovitosti, ale ta to odmítala. I v průběhu řízení žalovaná do určité doby nárok žalobce odmítala i při vědomí předchozích dlouholetých jednáních mezi právními předchůdci účastníků a době, kdy pozemek žalobce sama užívala. Náklady řízení na straně žalobce představují 5 000 Kč za zaplacený soudní poplatek, dále 4 000 Kč za složenou zálohu na znalecký posudek, a dále odměnu za právní zastoupení žalobce advokátem. Podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen a.t.) je sazba mimosmluvní odměny stanovena vždy za 1 úkon právní služby podle jeho tarifní hodnoty. Je-li tarifní hodnota úkonu právní služby dána předmětem tohoto řízení ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 písm. c) a.t. na částku 35 000 Kč, činí odměna za jeden úkon právní služby 2 500 Kč (§7 bod 5. a.t.). Právní zástupce žalobce učinil v tomto řízení celkem 15 úkonů po 2 500 Kč a jeden poloviční úkon po 1 250 Kč a to převzetí a přípravu zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) a.t.), sepis a podání žaloby (§11 odst. 1 písm. d) a.t.), účast u ústního jednání dne 19. 9. 2017 přesahujícího dvě hodiny, to je dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., účast na místním ohledání dne 23. 10. 2017 dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., účast u ústního jednání dne 7. 8. 2018 dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., písemné vyjádření ke znaleckému posudku k výzvě soudu to je půl úkonu právní služby dle § 11 odst. 3 a.t., účast u ústního jednání dne 10. 9. 2019 přesahujícího dvě hodiny, to je dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., účast u ústního jednání dne 25. 10. 2019 dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., účast u ústního jednání dne 18. 2. 2021 přesahujícího dvě hodiny, to je dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., písemné vyjádření žalobce ze dne 9. 3. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., účast u ústního jednání dne 14. 10. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., písemné závěrečné vyjádření žalobce z 25. 10. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a účast u ústního jednání dne 27. 10. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., což činí na odměně za 15,5 úkonů právní služby 38 750 Kč. Na hotových výdajích náleží právnímu zástupci žalobce paušální náhrada za 15 úkonů po 300 Kč za jeden úkon dle § 13 odst. 1 a odst. 4 a.t., to je 4 500 Kč a 150 Kč za jeden půl úkon, to je 4 650 Kč. Celkové náklady právního zastoupení žalobce představují částku 43 400 Kč a jejich součástí je 21% DPH, což činí 9 114 Kč. Zástupce žalobce doložil, že je registrován jako její plátce. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 61 514 Kč, kterou je žalovaná povinna mu zaplatit v zákonné 3 denní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku.

24. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř., tak, že uložil neúspěšné žalované, aby státu nahradila 12 466,20 Kč představujících zaplacené znalečné znalci [celé jméno znalce] a geodetovi Ing. [jméno] [příjmení] za zpracování geometrického plánu v celkové výši 24 466,20 Kč po zaokrouhlení. Každý z účastníků složili zálohu na provedení důkazu znaleckým posudkem ve výši 4 000 Kč, ty byly převedeny do státních prostředků a použity na částečnou úhradu znalečného. Státu tak zbývá zaplatit na nákladech řízení po odečtení zaplacených záloh 12 466,20 Kč. U žalované nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a proto je povinna zaplatit státu na náhradě nákladů řízení tuto částku opět ve 3 denní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku.