36 C 113/2023
č. j. 36 C 113/2023-45
ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Č. Budějovice 19 Co 691/2024-78- OS Č. Budějovice 36 C 113/2023-45
- KS Č. Budějovice 19 Co 691/2024-78
Citované zákony (4)
Plný text
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 , se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne 14. 1. 2003, Adresa zainteresované osoby 0/0 , o zaplacení částky 49 535,44 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 46 035,92 Kč ve lhůtě 90 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně dále po žalovaném domáhala zaplacení 3 343,52 Kč spolu s úrokem ve výši 17,9 % ročně z částky 49 019,44 Kč od , datum, do , datum, , úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 019,44 Kč od , datum, do zaplacení a úrokem ve výši 15 % ročně z částky 49 019,44 Kč od , datum, do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 644 Kč od , datum, do , datum, a pojištění ve výši 156 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 705 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 49 535,44 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovaným uzavřela dne , datum, . S žalovaným uzavřela nejprve dne , datum, rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které pro žalovaného vedla běžný účet č. , č. účtu, ; součástí smlouvy byly rovněž obchodní podmínky banky. Dne , datum, uzavřela se žalovaným dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, ve kterém žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč a ten mu byl schválen. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky banky a podmínky pro používání úvěru. Úvěr byl žalovanému vyplacen na běžný účet dne , datum, . žalovaný se zavázal úvěr splácet a zaplatit za jeho poskytnutí úrok ve výši 17,9% ročně. Splátky žalovaný platil od , datum, do , datum, , následující měsíc již uhradil pouze 0,08 Kč a 740 Kč. Dále přestal hradit úvěr úplně. Žalobkyně proto přistoupila dne , datum, k zesplatnění úvěru, žalovaného o tom vyrozuměla a vyzvala jej k úhradě zbytku dluhu před podáním žaloby. Dluh tvoří jistina ve výši 49 019,44 Kč, úrok ve výši 1 644 Kč, pojistné ve výši 360 Kč, které si žalovaný sjednal dne , datum, (jednalo se o pojištění pravidelných výdajů při pracovní neschopnosti a jednalo se o pojistné za měsíc únor, březen a část dubna 2023) a pojistné ve výši 156 Kč (za měsíce březen a duben 2023 po 78 Kč), které bylo sjednáno v dodatku č. , hodnota, dne , datum, k rámcové smlouvě a týkalo se schopnosti žalovaného úvěr splácet., právnická osoba, výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy doplnila, že si vyžádala od žalovaného informace o jeho rodinných, majetkových a pracovních poměrech, měsíčních příjmech. Žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, není ženatý, nevyživuje jiné osoby, nesplácí jiné úvěry; jeho příjmy jsou měsíčně 18 788 Kč. Pracovní poměr žalobkyně ověřila telefonátem do zaměstnání žalovaného, z potvrzení o výši příjmu a nahlédnutím na jeho běžný účet ověřila jeho výši. Výdaje domácnosti žalovaný uváděl jsou ve výši 15 000 Kč, bydlení 5 000 Kč, léky, jídlo doprava 3 000 Kč. na běžném účtu žalovaného neshledala existenci žádných transakcí spojených s hazardem či jinou rizikovou činností, a nebyly evidovány žádné exekuční příkazy.
3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den , datum, , se ani bez omluvy nedostavil. Z účasti na tomto jednání se žalobkyně omluvila, soud proto věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) a vycházel přitom z obsahu spisu a důkazů, které k žalobě připojila žalobkyně.
4. Po provedeném dokazování pak dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
5. Žalobkyně a žalovaný spolu dne , datum, uzavřeli rámcovou smlouvu o o vedení běžného účtu, na základě které žalovanému vedla běžný účet č. , č. účtu, ; její nedílnou součástí byly obchodní podmínky banky, ceník banky, podmínky pro používání karet, podmínky pro používání úvěru, podmínky pro používání kontokorentu, pojistné podmínky a rámcová pojistná smlouva, přehled cen pojištění a podmínky poskytování odměn a výhod (rámcová smlouva č. , hodnota, ) Dne , datum, spolu žalobkyně a žalovaný uzavřeli dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, na základě kterého se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 50 000 Kč převodem na jeho běžný účet s dobou trvání 33 měsíců s výší pravidelné měsíční splátky 2 000 Kč splatné ke každému 14.dni v měsíce počínaje měsícem následujícím po čerpání úvěru a úrokovou sazbou 17,90% ročně (dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Dne , datum, uzavřeli žalobkyně a žalovaný dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, ve kterém se dohodli na výši měsíční splátky úvěru 1 800 Kč, s tím, že první splátka bude splatná , datum, , a bylo dále sjednáno pojištění žalovaného schopnosti splácet úvěr (dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě). Dne , datum, byl mezi účastníky sjednán dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, ve kterém se účastníci dohodli opět na nové výši měsíčních splátek, které mají činit pouze 896 Kč měsíčně a splatnost první splátky nastane , datum, . Žalovaný se dne , datum, přihlásil k pojištění pravidelných výdajů při pracovní neschopnosti, které se vztahovalo k jeho běžnému účtu u žalobkyně a ve kterém se zavázal platit měsíční pojistné 150 Kč splatným koncem každého kalendářního měsíce; pojistná doba byla na dobu neurčitou. Žalovanému byl úvěr vyplacen dne , datum, na jeho běžný účet (výpis z účtu žalovaného). Žalovaný uhradil splátky úvěru splatné dne , datum, , , datum, a , datum, . Únorovou splátku uhradil opožděně, stejně jako splátku březnovou, na níž uhradil pouze 740,08 Kč. Pak přestal úvěr zcela hradit (přehled plateb, splátkový kalendář). Žalobkyně žalovaného dopisem ze dne , datum, vyzvala k úhradě celého zbytku dluhu do , datum, (výzva ze dne , datum, ). Žalobkyně pak žalovaného k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby (předžalobní výzva).
6. Žalovaný žádal o úvěr opakovaně, jeho žádosti z června 2022 o úvěr ve výši 100 000 kč i 20 000 Kč byly odmítnuty; odmítnuta byla i jeho žádost o hypoteční úvěr ze dne , datum, . Odmítnut byl i jako žadatel o kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč ze dne , datum, , odvolána byla jeho žádost o revolvingový úvěr ve výši 15 000 Kč ze dne , datum, . zamítnuty byly i jeho opakované žádosti o půjčku z října 2022, vyhověno bylo až jeho žádosti ze dne , datum, . žalovaný pak dále i v únoru 2023 opakovaně žádal o půjčky a převedení půjček, avšak neúspěšně (úvěrová zpráva, přehled žádostí o úvěr). Žalobkyně před uzavřením smlouvy se žalovaným ověřila, že je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, v , právnická osoba, , , adresa, , jako obsluha strojů od , datum, s průměrným měsíčním příjmem 18 788 Kč (zaměstnán byl u uvedené společnosti v době vydání potvrzení teprve 3 měsíce, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou) (potvrzení zaměstnavatele). Žalovaný v době schválení žádosti o úvěr splácel jiný svůj dluh po částce 4 000 Kč měsíčně (v srpnu, září i říjnu) (výpis z účtu žalovaného).
7. Žalobkyně pak uvedla, že žalovaný na úvěr uhradil celkem 4 324,08 Kč. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný a netvrdil ani neprokazoval, že by na dluh u žalobkyně uhradil více.
8. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od , datum, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.
13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
14. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaný a žalobkyně uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalovaného jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ním vstoupila do smluvního vztahu, zvláště za situace, kdy měla k dispozici před schválením úvěru informace, že jiné bankovní instituce žalovanému úvěr ani v nižší výši neschválily. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. To však v daném případě banka neučinila; sice zřejmě ověřila příjmovou stránku žalovaného, nicméně k posouzení celkové majetkové situace žalovaného takový postup, kdy příjem žalovaného nedosahuje takové výše, aby případně kryl i jeho vyšší nutné výdaje (např. na bydlení), nestačí. Pokud žádným způsobem neověřila rovněž výdaje žalovaného a vycházela pouze z jeho tvrzení, které jí v žádosti sám sdělil, nemohla učinit dostatečně relevantní závěr, že žalovaný bude schopen úvěr skutečně uhradit. To se ostatně projevilo i v tom, že žalovaný přestal již začátkem roku 2023 splátky úvěru hradit a žádal o další půjčky či možnost sloučení úvěrů. Liknavý postup poskytovatele úvěru v případě získávání a ověřování si údajů o majetkové situaci žadatele o spotřebitelský úvěr již řeší i judikatura vyšších soudů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) a dovozuje, že „věřitel, který vyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nedostál své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“. Odborná péče věřitele, kterou má povinnost věnovat žadateli o úvěr a jeho majetkové situaci, v sobě totiž musí zahrnovat i řádné prověřování údajů poskytovaných žadatelem o úvěr, včetně jeho výdajů, a to vyžádáním si příslušných listiny (výpisů z účtu, nájemní smlouvy, potvrzení o měsíčních úhradách na bydlení apod.). Protože žalobkyně v dané věci řádně celkovou majetkovou situaci žalovaného, zejména pokud jde o výdajovou stránku žalovaného, nijak podrobněji nezkoumala a neprověřila, nemohla v potřebném rozsahu správně vyhodnotit ani schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 580 odst. 1 a § 588 o.z.
15. Žalobkyni však v daném případě vznikl nárok na vydání plnění představujícího vyplacený úvěr v podobě bezdůvodného obohacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaný, který obdržel dne , datum, na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku 50 000 Kč uhradil žalobkyně toliko částku 4 324,08 Kč.
16. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 46 035,92 Kč, která zahrnuje rovněž pojištění ve výši 360 Kč, a ve zbytku žalobu s ohledem na výše uvedené jako nedůvodnou zamítl.
17. Jelikož ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je ustanovením speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských úvěrů“ spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, jež odvisí nikoliv od výzvy věřitele k plnění, ale od soudem určené nové doby splatnosti, nevznikl v tuto chvíli žalobkyni ani nárok na úhradu úroků z prodlení (viz. Slanina, Jemelka, Vetešník, Wachtlová, Flídr, Zákon o spotřebitelském úvěru, komentář, , C.H.beck, 2017, dále rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021). Soud v dané věci určil delší splatnost k zaplacení jistiny úvěru – lhůtu 90 dnů od právní moci rozsudku, jež se mu jevila jako lhůta přiměřená k tomu, aby si finanční prostředky v této výši opatřil a vrátil.
18. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně měla ve věci větší úspěch (o 86 % byla úspěšnější než žalovaný) a náleží jí proto poměrná část na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložila. Tyto náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 982 Kč. Žalobkyni tak na náhradu nákladů náleží částka 1 705 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.