36 C 113/2026

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci žalobkyně:Jméno žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně, zastoupena Jméno advokáta, sídlem Adresa advokáta proti žalovanému:Jméno žalovaného A, bytem Adresa žalovaného A, o zaplacení částky 20 846 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 846 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 18. 3. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 20 846 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádaný nárok ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovaným uzavřela dne 28.11.2024. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla úvěr celkem ve výši 19 300 Kč na bankovní účet žalovaného č. č. účtu. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 948 Kč do 17.3.2025. Žalovaný dluh zcela neuhradil, na dluh zaplatil toliko částku 21 790 Kč, z toho částka 5 790 Kč byla uhrazena na poplatek za prodloužení splatnosti. Žalovaný nadále dluží na jistině s poplatkem částku 20 846 Kč na svůj dluh dále neuhradil nic, ani na základě zaslané předžalobní výzvy.

2. K výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy doplnila, že ověřila totožnost žalovaného ze zaslané fotografie a ověřovací korunové bezhotovostní platby, z níž zjistila i informace o majiteli účtu, vyžádala si od něho informace o jeho rodinných, pracovních a příjmových a výdajových poměrech a tyto ověřila vyžádanými dokumenty a nahlédnutím do relevantních databází.

3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den 31.7.2026, se ani bez omluvy nedostavil. Z jednání se omluvila žalobkyně, soud proto věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků.

4. Soud pak na základě provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:

5. Žalobkyně a žalovaný spolu dne 28.11.2024 uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve znění dodatků ze dne 29.11.2024, 29.11.2024, 28.11.2024, 28.11.2024 a 28.11.2024, na základě které byla žalovanému poskytnuta celkem částka 19 300 Kč (smlouva o zápůjčce, dodatky, fotokopie občanského průkazu žalovaného, sdělení banky právnická osoba.). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a poplatek sjednaný ve smlouvě uhradit původně do 28.12.2024, splatnost úvěru byla prodloužena do 17.3.2025 (smlouva o zápůjčce). Žalovaný uhradil dle sdělení žalobkyně na dluh částku 21 790 Kč. Žalobkyně pak žalovaného k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby (předžalobní výzva ze dne 11.3.2026 a podací lístek).

6. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela žalobkyně dle svého tvrzení při poskytování úvěru ze sdělení žalovaného o svých rodinných, pracovních a příjmových a výdajových poměrech a tyto ověřila vyžádanými dokumenty a nahlédnutím do relevantních databází. Žádné důkazy však k tomu nepředložila, ač byl soudem písemně vyzvána. K jednání soudu se nedostavila, soud tak nemohl žalobkyni poskytnout poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. přímo na jednání.

7. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný a netvrdil ani neprokazoval, že by na dluh u žalobkyně uhradil více, než uváděla žalobkyně.

8. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.

13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaný a žalobkyně uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalovaného jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ním vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. Že toto žalobkyně skutečně učinila, však v daném případě neměl soud za prokázané, neboť ke svým tvrzením nedoložila žádné důkazy.

15. Soud tedy v dané věci nemohl učinit závěr o tom, že žalobkyně skutečně s odbornou péčí posuzovala úvěruschopnost žalovaného a vycházela u toho ze skutečných a doložených údajů, nikoliv jen z informací, které jí o sobě žalovaný sdělil. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 580 odst. 1 a § 588 o.z.

16. Žalobkyni však v daném případě nevznikl ani nárok na vydání plnění představujícího vyplacený úvěr v podobě bezdůvodného obohacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel ve dnech 28.11.2024 - 29. 11.2024 na základě absolutně neplatné smlouvy částku celkem 19 300 Kč, avšak uhradil na tento dluh dosud dle sdělení žalobkyně již částku 21 790 Kč.

17. Soud tedy žalobu s ohledem na výše uvedené jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

18. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaný byl ve věci plně úspěšný, ale žádné náklady mu v něm nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinný dobrovolně a včas, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávnění domáhat jeho výkonu prostřednictvím exekuce.