36 C 65/2026

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci žalobkyně:Jméno žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně, zastoupena Jméno advokátky, sídlem Adresa advokátky proti žalované:Jméno žalované, bytem Adresa žalované, o zaplacení částky 31 735,54 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se, co do částky 9 189 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně jdoucím z této částky od 31. 7. 2025 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 811 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč splatných ke každému 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně dále po žalované domáhala zaplacení částky 6 735,54 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 22 546,54 Kč od 31. 7. 2025 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 31 735,54 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádaný nárok ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba dne 29.1.2025. Na základě této smlouvy uvedená společnost žalované poskytla úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem za jejich půjčení ve výši 6 735,54 Kč nejpozději dne 30.7.2025. Žalovaná dluh neuhradila, pohledávka za žalovanou byla postoupena s účinností k 12.12.2024 na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná na svůj dluh neuhradila nic ani na základě zaslané předžalobní výzvy.

2. Žalobkyně po podání žaloby soudu následně sdělila, že žalovaná uhradila na dluh dne 6.3.2025 částku 4 590 Kč a dne 11.4.2025 částku 4 599 Kč. Žalobu s ohledem na to vzala zpět co do částky 9 189 Kč s úrokem z prodlení jdoucím z této částky. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované její právní předchůdkyní před uzavřením úvěrové smlouvy doplnila, že si vyžádala informace z dlužnických registrů (SOLUS, z.s.p.o., CNCB – Czech Non-Bankinng Credit Bureau, a.s.), provedla lustraci žalované v rejstřících CEE, ISIR, NRKI a BRKI a úvěruschopnost vyhodnotila dále dle tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích.

3. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den 8.7.2026, se ani bez omluvy nedostavila. Z jednání se omluvila žalobkyně, soud proto věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků a vycházel u toho z důkazů, které žalobkyně připojila k žalobě, a obsahu spisu.

4. Soud pak na základě provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:

5. Společnost právnická osoba a žalovaná spolu dne 29.1.2025 uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta na účet č. č. účtu téhož dne částka 25 000 Kč (smlouva o úvěru, sdělení právnická osoba., doklad o odeslání platby). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě vrátit do 30.7.2025 (smlouva o úvěru). Žalovaná uhradil ve dvou splátkách na dluh před podáním žaloby celkem částku 9 189 Kč (sdělení žalobkyně). Pohledávka z úvěrové smlouvy byla smlouvou 12.12.2024 postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek, seznam); žalovaná o postoupení pohledávky byla vyrozuměna dopisem ze dne 14.9.2025 (oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). Žalobkyně pak žalovanou k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby (předžalobní výzva a podací lístek).

6. K důkazům, z čeho vycházela právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy k ověření úvěruschopnosti žalované, předložila žalobkyně toliko obchodní podmínky společnosti právnická osoba, ve kterých bylo obsaženo prohlášení dlužníka, že není v prodlení se splácením dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, , není si vědom své evidence v databázi dlužníků či databázi pro tvorbu úvěrové historie a jsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností.

7. Žalovaná byla v řízení zcela nečinná a netvrdila ani neprokazovala, že by na dluh uhradila více, než sdělila žalobkyně.

8. S ohledem na procesní návrh žalobkyně soud postupoval dle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. a řízení částečně, v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastavil, jak je uvedeno ve výroku v odstavci I.

9. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1. 1. 2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. V dané věci se proto soud dále zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalované jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ní vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. Že toto právní předchůdkyně žalobkyně skutečně učinila, však v daném případě neměl soud za prokázané; žalobkyně sice sdělila, že její právní předchůdkyně vycházela z lustrace ve veřejných a neveřejných registrech, příjmů a výdajů žalované, nicméně žádné důkazy, jimiž by konkrétní způsob ověřovaní úvěruschopnosti žalované a údaje, ze kterých u toho vycházela, nepředložila. Neprokázala tak, z jakých konkrétních příjmů a výdajů u žalované vycházela (nesdělila jejich výši a nedoložila, jakým způsobem tyto údaje prověřila), nepředložila ani jednotlivé výstupy z registrů, ve kterých měla zjišťovat relevantní údaje o tom, zda žalovaná splácela již jiné úvěry. Soud tedy v dané věci nemohl učinit závěr o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně skutečně s odbornou péčí posuzovala úvěruschopnost žalovaného a vycházela u toho ze skutečných a doložených údajů. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 580 odst. 1 a § 588 o. z.

16. Žalobkyni tedy v daném případě vznikl toliko nárok na vydání plnění představujícího vyplacený úvěr v podobě bezdůvodného obohacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaná obdržela dne 29.1.2025 na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku 25 000 Kč, ale vrátila dosud toliko částku 9 189 Kč. Soud tedy žalobě (po částečném zastavení řízení) vyhověl co do částky 15 811 Kč a ve zbytku žalobu s ohledem na výše uvedené jako nedůvodnou zamítl.

17. Jelikož ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je ustanovením speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských úvěrů“ spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, jež odvisí nikoliv od výzvy věřitele k plnění, ale od soudem určené nové doby splatnosti, nevznikl v tuto chvíli žalobkyni ani nárok na úhradu úroků z prodlení (viz. Slanina, Jemelka, Vetešník, Wachtlová, Flídr, Zákon o spotřebitelském úvěru, komentář, , C. H. beck, 2017, dále rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021). Soud v dané věci určil splatnost dlužné jistiny ve splátkách po 2 000 Kč, jež se mu jevily jako splátky přiměřené výši dlužné částky s ohledem na nečinnost žalované a na to, že mu poměry žalované v dané době známy nejsou. Splátky pak byly stanoveny pod ztrátou jejich výhody.

18. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně zavinila částečné zastavení řízení (žalovaná část dluhu uhradila již před podáním žaloby), poměr úspěchu na neúspěchu obou účastníků v tomto řízení byl tak téměř totožný. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinný dobrovolně a včas, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávnění domáhat jeho výkonu prostřednictvím exekuce.