36 C 82/2026

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci žalobkyně:Jméno žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně, zastoupena Jméno advokáta, sídlem Adresa advokáta proti žalované:Jméno žalované, bytem Adresa žalované, o zaplacení částky 42 875 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 42 875 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 42 875 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádaný nárok ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba. dne 25.7.2022. Na základě této smlouvy uvedená společnost žalované poskytla úvěr ve výši 36 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem ve smlouvě. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 17 640 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 974 Kč a za umožnění splátek v hotovosti ve výši 6 480 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po částce 4 780 Kč nejpozději do 25.9.2023. Žalovaná na dluh uhradila částku 42 045 Kč, na jistině nadále dluží částku 14 112,62 Kč, na odměně částku 6 300 Kč, na poplatku 1 776,46 Kč a 2 314,29 Kč, úroku 371,63 Kč a 3 845,49 Kč. Žalobkyně dále požadovala úhradu úroků z prodlení a smluvní pokuty, jež vyčíslila na částku 18 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10.12.2025 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná na svůj dluh dále neuhradila nic, ani na základě zaslané předžalobní výzvy.

2. K výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované její právní předchůdkyní před uzavřením úvěrové smlouvy doplnila, že si vyžádala informace o jejích rodinných, majetkových a pracovních poměrech, měsíčních příjmech a výdajích a vycházela z toho, že žalovaná sdělila, že je starobní důchodkyně s příjmem 27 018 Kč, a výdaji 9 734 Kč. Tyto informace byly ověřovány doklady a použitelný měsíční příjem činil 17 284 Kč. Žalovaná dále uvedla, že nemá žádnou vyživovací povinnost, je vdova a žije rodičů.

3. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den 8.7.2026, se ani bez omluvy nedostavila. K jednání se dostavil zástupce žalobkyně.

4. Soud pak na základě provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:

5. Společnost právnická osoba. a žalovaná spolu dne 25.7.2022 uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti téhož dne částka 36 000 Kč (smlouva o úvěru). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr, úrok sjednaný ve smlouvě včetně poplatků splácet v 14 měsíčních splátkách po 4 780 Kč. Datum poslední splátky pak vycházel na den 25.9.2023 (smlouva o úvěru, kalendář splátek). Žalovaná uhradila na dluh celkem částku 42 045 Kč (tabulka umoření dluhu). Pohledávka z úvěrové smlouvy byla 10.12.2025 s účinností ke dni 10.12.2025 postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek, seznam, potvrzení o zaplacení úplaty); žalovaná o tom byla vyrozuměna dopisem ze dne 6.1.2026 (oznámení o postoupení pohledávky). Žalobkyně pak žalovanou k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby (předžalobní výzva ze dne 9.3.2026 a podací lístek).

6. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela uvedená společnost při poskytování úvěru především z toho, jaké informace jí o sobě poskytla žalovaná; žalovaná uvedla, že je starobní důchodkyní s důchodem 14 218 Kč a ostatní příspěvky činí 12 800 Kč. Má základní vzdělání, je vdova a bydlí u rodičů. Na bydlení vynaloží částku 1 500 Kč, jídlo a osobní náklady ji vyjdou měsíčně na 4 250 Kč a splácí již na jiné půjčky 3 984 Kč (žádost o úvěr). Příjmy si uvedená společnost ověřila z účtu žalované u Anonymizováno, které doložila za měsíc červen 2022 (fotografie telefonu s mobilním bankovnictvím). Z této fotografie dále bylo zjištěno, že za uvedený měsíc činily příjmy žalované 27 018 Kč a výdaje 27 008,59 Kč.

7. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1. 1. 2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalované jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ní vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. Že toto právní předchůdkyně žalobkyně skutečně učinila, však v daném případě neměl soud za prokázané; sice v žádosti o spotřebitelský úvěr zaškrtla, že ověřila příjmovou stránku žalované z účtu, doložila k tomu fotografii telefonu žalované s mobilním bankovnictvím a výpisem z jejího účtu za období června 2022, nicméně přesto, že její příjmy i výdaje v tomto měsíci byly stejné, žalovanou v žádosti tvrzenou výdajovou stránku nijak neprověřovala. V daném případě, kdy příjem žalované šel toliko z důchodu a příspěvku úřadu práce, kdy žalovaná uvedla, že splácí již jiné dluhy a výdaje na bydlení má toliko ve výši 1 500 Kč, při zachování odborné péče měla prověřit a ověřit rovněž výdaje žalované a nespokojit se pouze s tím, co v žádosti uvedla žalovaná. Požadavek odborné péče v sobě zahrnuje nejen zjištění skutečných a prověřených příjmů a výdajů žadatele o úvěr, ale i jejich následné porovnání a při zohlednění konkrétní situace žadatele o úvěr rovněž skutečné vyhodnocení jeho situace a schopnosti přijmout a splácet závazek další. To však právní předchůdkyně žalobkyně zřejmě neučinila, resp. žalobkyně neprokázala, že by takto postupovala. Soud tedy v dané věci nemohl učinit závěr o tom, že právní předchůdkyně skutečně s odbornou péčí posuzovala úvěruschopnost žalovaného a vycházela u toho ze skutečných a doložených údajů, nikoliv jen z informací, které jí o sobě žalovaný v žádosti sdělil. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 580 odst. 1 a § 588 o. z.

14. Žalobkyni však v daném případě nevznikl ani nárok na vydání plnění představujícího vyplacený úvěr v podobě bezdůvodného obohacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaná obdržela na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku 36 000 Kč a uhradila již na tento dluh částku 42 045 Kč, tudíž jistinu úvěru vrátila. Soud tedy žalobu s ohledem na výše uvedené jako nedůvodnou zamítl.

15. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalovaná byla ve věci plně úspěšná, ale žádné náklady jí v něm nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.