36 C 86/2026

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci žalobkyně:Jméno žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně, zastoupena Jméno advokátky, sídlem Adresa advokátky proti žalované:Jméno žalované, bytem Adresa žalované o zaplacení částky 35 840 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 500 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 3 000 Kč platných ke každému 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále po žalované domáhala zaplacení částky 17 340 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 35 840 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádaný nárok ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně dne 29.7.2024. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který jí byl ve třech platbách zaslán na účet č. č. účtu. Žalovaná úvěr nesplácela, proto byla dopisem ze dne 31.10.2024 informována o zesplatnění úvěru a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná uhradila na dluh toliko částku 1 500 Kč, nesplacená jistina tak činila 20 000 Kč a smluvní úrok 8 000 Kč. žalobkyně dále požadovala úhradu úroku z prodlení od 1.11.2024 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 7 840 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23.1.2026 byla pohledávka za žalovanou postoupena ze společnosti De Vries právnická osoba. na žalobkyni, na základě smlouvy o postoupení pohledávky z téhož tuto pohledávku společnost právnická osoba. nabyla od právnická osoba. Žalovaná na svůj dluh dále neuhradila nic, ani na základě zaslané předžalobní výzvy.

2. K výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované její právní předchůdkyní před uzavřením úvěrové smlouvy doplnila, že byla provedena její lustrace v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, registrech SOLUS, NRKI a BRKI, k čemuž žalovaná poskytla souhlas v rámci všeobecných obchodních podmínek, které byly součástí smlouvy. Současně žalovaná prohlásila, že trvalý pobyt na území ČR, dosahuje pravidelného měsíčního příjmu, není v prodlení se splácením svých dosavadních závazků ani jí nejsou známy žádné okolnosti, které by mohly mít vliv na řádné splácení úvěru a je schopna jej splatit.

3. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den 31.7.2026, se ani bez omluvy nedostavila. Z jednání se omluvila žalobkyně. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků a vycházel přitom z důkazů předložených žalobkyní a obsahu spisu.

4. Soud pak na základě provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:

5. Společnost právnická osoba (před změnou obchodní firmy dne 23.4.2025 společnost právnická osoba) poskytla na účet žalované č. č. účtu dne 29.7.2024 částku 6 000 Kč, dne 30.7.2024 částku 6 000 Kč a dne 31.7.2024 částku 8 000 Kč (sdělení právnická osoba.). Žalovaná vrátila částku 1 500 Kč. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že obsahuje údaje o věřiteli, žalované jako spotřebiteli, výši úvěru 6 000 Kč, způsobu splácení a celkové částce splatné spotřebitelem. Tato listina však neobsahuje podpis žalované ani jiný údaj, z něhož by bylo možno dovodit, že žalovaná smlouvu akceptovala nebo uzavřela prostřednictvím prostředku elektronické komunikace. Z předložených všeobecných obchodních podmínek soud zjistil jejich obsah a úpravu práv a povinností stran spotřebitelského úvěru. Z dopisu o zesplatnění úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou dne 31.10.2024 k úhradě celé pohledávky a považovala úvěr za zesplatněný. Pohledávka z úvěrové smlouvy byla 23.1.2026 postoupena na společnost právnická osoba. a téhož dne na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek, seznam), žalovaná o tom byla vyrozuměna dopisem ze dne 6.2.2026 (oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). Žalobkyně pak žalovanou k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby (podací lístek ze dne 10.2.2026).

6. Žalobkyně neprokázala, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Předložená smluvní dokumentace neobsahuje podpis žalované ani jiný údaj osvědčující, jakým způsobem žalovaná projevila vůli být smlouvou vázána. Žalobkyně rovněž nenavrhla ani nepředložila důkazy o průběhu elektronického uzavření smlouvy, zejména o použití autentizačního kódu, bankovní identity či jiného prostředku umožňujícího jednoznačnou identifikaci žalované jako smluvní strany; jelikož se jednání soudu neúčastnila, nemohla být o nutnosti prokázat tuto skutečnost ani soudem poučena dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Neunesla tak důkazní břemeno ohledně tvrzení, že mezi účastnicemi vznikl závazkový vztah ze smlouvy o úvěru. Z dokazování však bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala na bankovní účet vedený na jméno žalované ve dnech 29. 7. 2024 až 31. 7. 2024 finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Žalovaná tak získala majetkový prospěch na úkor právní předchůdkyně žalobkyně. Žalobkyně pak v žalobě uvedla, že žalovaná dosud vrátila částku 1500 Kč. Nebylo-li prokázáno, že k poskytnutí těchto peněžních prostředků došlo na základě platného smluvního závazku, jde tak o majetkový prospěch získaný bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná je proto povinna vydat bezdůvodné obohacení v rozsahu dosud nevrácené částky 18 500 Kč.

7. Nárok žalobkyně v rozsahu převyšujícím částku představující skutečně poskytnuté a nevrácené finanční prostředky důvodný není. Nebylo-li prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, nevznikl právní základ pro požadavek na úhradu sjednaných úroků, smluvních odměn, poplatků či jiných smluvních plnění. Žalobkyni proto přísluší pouze vydání bezdůvodného obohacení odpovídajícího dosud nevrácené jistině, nikoliv další částky odvozené od tvrzeného smluvního vztahu. Proto soud žalobu co do částky 17 340 Kč s příslušenstvím zamítl.

8. Právně soud věc posoudil podle § 2991 odst. 1 o.z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. S ohledem na žalobkyní tvrzené skutkové okolnosti, za nichž k bezdůvodnému obohacení žalované mělo dojít, dospěl soud dále k závěru, že majetkové a příjmové poměry žalované neumožňují jednorázovou úhradu celé přisouzené částky, aniž by byl nepřiměřeně ohrožen její běžný způsob života a plnění jejích ostatních základních povinností. Současně soud přihlédl k výši přiznané pohledávky a k oprávněným zájmům žalobkyně na jejím uspokojení. Za daných okolností proto považoval za přiměřené povolit žalované úhradu dluhu v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč, splatných vždy do 20. dne příslušného kalendářního měsíce, pod následkem ztráty výhody splátek, nebude-li některá ze splátek řádně a včas uhrazena.

10. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalovaná i žalobkyně byly ve věci úspěšné toliko částečně a poměr jejich úspěchu a neúspěchu ve věci byl srovnatelný. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinný dobrovolně a včas, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávnění domáhat jeho výkonu prostřednictvím exekuce.