36 C 91/2019

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Traxlerovou v právní věci žalobce: ; celé jméno žalobce , anonymizována dvě slova datum , bytem adresa , obec , právně zastoupen anonymizováno jméno příjmení , anonymizována dvě slova , se sídlem adresa proti; žalované: ; celé jméno žalované , anonymizována dvě slova datum , bytem adresa žalované , právně zastoupené anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , se sídlem adresa o zaplacení částky 158 061 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 158 061 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 85 795 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se po žalované domáhá zaplacení částky 158 061 Kč s příslušenstvím s tím, že dne [datum] v nočních hodinách došlo k poškození vozidla [anonymizována tři slova]), [registrační značka], jehož vlastníkem je žalobce. Žalobce měl vozidlo zaparkované u rodinného domu na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], přičemž škoda na vozidle byla způsobena pádem stromu ze sousedního pozemku parc. [číslo]. Žalovaná je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné poloviny na tomto pozemku, jehož součástí byl předmětný strom. V důsledku pádu tohoto stromu byla žalobci způsobena škoda nejméně 158 061,60 Kč, když tato škoda je představována náklady na opravu vozidla vyčíslenými specializovaným servisem [značka automobilu] [anonymizováno], [IČO]. Žalobce žalovanou se vznikem škody seznámil ihned poté, co ke škodě došlo, žalovaná souhlasila s opravou vozidla, škodu způsobenou na vozidle uznala a žalobce písemně ujistila, že škodu po vyčíslení uhradí. Žalobce žalovanou před podáním žaloby vyzýval k řešení věci a náhradě škody, ta však přestala s žalobcem komunikovat.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznává. Učinila nesporným, že předmětná borovice, která stojí na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ve spoluvlastnictví žalované a jejího bývalého manžela dne [datum] ve večerních hodinách v důsledku velkého poryvu větru spadla na parcelu [číslo] poškodila plot ve společném jmění manželů [příjmení]. Dále žalovaná uvedla, že skutečnost, že mělo dojít k poškození zaparkovaného osobního automobilu, se dozvěděla až dne [datum] mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] hodinou tak, že žalobce za ní přijel na zahrádku. Bez prodlení se všichni dostavili na místo, kde údajně vznikla škoda na osobním automobilu, v tom okamžiku vozidlo bylo najeté přední částí pod větvemi padlého stromu, který ležel na plotě. Přítomen byl i její druh, který celý osobní automobil prohlédl a za přítomnosti žalobce postupně ořezával větve stromu. Žalovaná má pochybnosti o tom, že k údajné škodné události dne [datum] skutečně došlo, neboť fotografie, které žalovaná získala od žalobce, ukazují na to, že [anonymizováno] pod padlým stromem nebylo. Z tohoto důvodu podala žalovaná oznámení na Policii ČR z podezření z podvodu dne [datum]. V této souvislosti žalovaná odkázala na úřední záznam o podání vysvětlení ze dne [datum]. Současně poukázala na fotografie, ze kterých dle jejího názoru vyplývá, že auto pod stromem nebylo. Proto žalovaná neznává žalobní návrh.

3. Podáním ze dne 27. 6. 2019 doplnil žalobce po poučení soudem svá skutková tvrzení ohledně hodnoty vozidla před poškozením a po poškození a jeho stav. K tomuto vyjádření však následně, jak je popsáno níže, soud s ohledem na výsledky dokazování nepřihlížel, neposuzoval jej.

4. Podáním ze dne 2. 8. 2019 doplnil žalobce svá tvrzení po poučení soudem v tom směru, že k pádu předmětného stromu došlo v důsledku jeho špatného stavu a k tomu navrhl důkazy. Těmito tvrzeními a jejich prokázáním se dále soud nezabýval s ohledem na níže uvedené.

5. Podáním ze dne 8. 1. 2020 navrhnul žalobce změnu žaloby, rozšíření návrhu na zaplacení zákonného úroku z prodlení od 1. 11. 2018 do zaplacení, kdy uplynula lhůta k plnění, kterou poskytl žalobce žalované ve své předžalobní výzvě. Změnu žaloby soud připustil svým usnesením vyhlášeným při jednání dne 10. 3. 2021.

6. Dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav.

7. Žalovaná je dle zápisu ve veřejném seznamu podílovým spoluvlastníkem ve výši jedné poloviny pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, zapsaném v Katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro obec a [katastrální uzemí], jak vyplývá z výpisu. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že jím byla i v době posuzované události.

8. Žalobce je od [datum] vlastníkem vozidla, [registrační značka] blíže specifikovaného v žalobě, jak vyplývá z Osvědčení o registraci vozidla.

9. Dne [datum] sepsali a podepsali oba účastníci řízení prohlášení, že tohoto dne mezi půlnocí a třetí hodinou ranní došlo ke škodné události způsobené padlým stromem z důvodu vichřice, kdy došlo k vyvrácení z kořenů jinak zdravého stromu. Strom padl na přední část automobilu na pozemku souseda, který nemá pojištění odpovědnosti. Obě strany prohlašují, že se domluvili na opravě auta v autorizovaném servisu, kterou uhradí vlastník stromu. Škodná událost byla vyfocena a zdokumentována, současně došlo také k poškození oplocení pozemku. Strom byl za účasti souseda rozřezán a odklizen.

10. K důkazu byla dále žalobcem předložena elektronická komunikace (SMS zprávy) zasílané žalované. Z jejich obsahu se zjišťuje, že se účastníci bezprostředně po posuzované události (ve dnech [datum] až [datum]) domlouvají na společném postupu. Žalobce naléhá na společnou návštěvu autoservisu, žalovaná [číslo] sděluje, že to bude platit, musí souhlasit s cenou, jak říká žalobce, tak nechť nacenění zařídí žalobce, vyměňují si e-maily, žalobce zasílá žalované nacenění z autoservisu, domlouvají se na společné schůzce, její uskutečnění z komunikace nevyplývá. Dne [datum] vytýká žalobce žalované v SMS zprávě, že se o věc nezajímá, on si musel nechat opravit plot sám, vytýká žalované špatnou údržbu pozemku, dotazuje se, co bude dál, co bude s opravou jeho vozu, jeho auta, které potřebuje na dojíždění do práce. Dne [datum] žalobce opětovně vyzývá žalovanou k osobní schůzce, ta se dotazuje, o čem se chce domlouvat.

11. Z komunikace prostřednictvím SMS zpráv komunikace, kterou předložila žalovaná, s osobou jménem [jméno] vyplývá, že dne [datum] sděluje žalovaná této osobě k dotazu na padlý strom, že dle fota nespadl na auto a„ ještě je k tomu tak blbej, že poslal takový fotky“. Tento důkaz soud použil v režimu ustanovení § 118b o.s.ř., když tímto důkazem měla být zpochybněna věrohodnost účastnické výpovědi žalobce.

12. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k úhradě celkové částky 158 061,60 Kč do 26. 10. 2018. Tato částka představuje náklady na opravu vozidla, které bylo poškozeno dne [datum] vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], když škoda na vozidle byla způsobena pádem stromu ze sousedního pozemku parc. [číslo] jehož je žalovaná spoluvlastníkem. Žalobce při vyčíslení svého nároku vyšel z kalkulace (nacenění oprav) specializovaného prodejce vozů [příjmení] [příjmení] [jméno] [obec].

13. Z úředního záznamu o podání vysvětlení [stát. instituce] [anonymizována čtyři slova] [datum] vyplývá obsah vysvětlení, které podala žalovaná ve věci [celé jméno žalované] – prověření oznámení, žalovaná popisuje posuzovanou událost tak, že k ní došlo dne [datum], žalobce přijel k žalované domů dne [datum] v dopoledních hodinách, sdělil, že na jeho vozidlo spadl strom z její zahrady. Žalovaná jela na místo se svým druhem [jméno] [příjmení] a na místě zjistila, že je zde zaparkované vozidlo žalobce a na něm spadlý strom z její zahrady. Žalobce s jejím přítelem rozřezali strom, uklidili jej včetně větví, poté umyli vozidlo [anonymizováno] a zjistili, že na něm jsou nějaké škrábance. Když se řezal spadlý strom, tak vozidlo bylo pod stromem. Žalobce žalované tehdy sdělil, že napíší nějakou dohodu na úhradu škody, ona si myslela, že je to na plot, který je mezi sousedními pozemky a který byl pádem stromu poškozen. Žalobce zaslal žalované na její mobilní telefon fotografie, na kterých je spadlý strom a na těch fotkách je vidět, že vozidlo pod stromem není a je postavené před vjezdem k domu žalobce. Někdy později poslal žalobce žalované na její mobilní telefon SMS zprávu, kde se dotazoval, kdy s ním pojede do opravny, toto žalovaná odmítla s tím, že tomu nerozumí. Následně jí poslal na e-mail nacenění odhadu škody ze servisu [příjmení] v [obec], žalovaná mu sdělila, že s výší opravy nesouhlasí, později žalobce žalované napsal SMS zprávu v tom směru, co se bude dít, jinak zavolá policii, na to žalovaná odpověděla, že už na policii byla. Dlouho se nic nedělo, až 2. 4. 2019 žalovaná obdržela platební rozkaz. Žalovaná si myslím, že žalobce se dopustil podvodu tím, že vozidlo dal pod strom až po pádu stromu a neoprávněně tak po ní vymáhá škodu.

14. K důkazu byla provedena řada fotografií zachycujících předmětné pozemky, osobní automobil a strom. Žalovaná ke svému vyjádření k žalobě připojila 7 ks fotografií očíslovaných [číslo]. Ty vizuelně odpovídají fotografiím předloženým následně k výzvě soudu, jež jsou navíc opatřeny nejprve ručně psaným časem pořízení, následně pak informací o souboru (název, datum vytvoření, velikost, zařízení, zdroj, cesta ke složce). Z nich vyplývá název souboru P 2017 (datum), shodný u všech fotografií a další část názvu souboru ve formátu např. - [číslo], který má zobrazovat čas pořízení ve formátu hodiny - minuty - sekundy (věc všeobecně známá, potvrzená rovněž znalcem [příjmení]). Z těchto fotografií vyplývá, že fotografie, které měly být pořízeny v čase 8 hodin 3 minuty 12 sekund až 8 hodin 3 minuty 52 sekund, znázorňují spadlý strom, který leží na zemi, na fotografii v čase 8 hodin 3 minuty 52 sekund je vidět i předmětné vozidlo zaparkované mimo dotčený pozemek, tedy na ulici. Následují fotografie v čase pořízení 8 hodin 41 minut 22 sekund a 9 hodin 5 minut 45 sekund, kde je zobrazen dotčený automobil, v jeho přední části je spadlý strom, následuje pak fotografie samotného spadlého stromu v čase 9 hodin 5 minut 51 sekund, v čase 9 hodin 24 minut 23 sekund je opět pod stromem automobil a zbývající fotografie pak zachycují automobil toliko s jehličím, není na nich zachycen spadlý strom.

15. Také žalobce předložil v průběhu řízení některé fotografie. Fotografie zachycují stav vozidla při jeho koupi v roce 2016 (automobil bez SPZ), dále stav v červnu 2017 a následně tři fotografie ohledně detailního náhledu na přední světlomety, ze kterých vyplývá, že ty jsou zamlžené (z popisu souboru 20.6.2019). Rovněž předložil fotografie zachycující vozidlo se zbytky jehličí s detailním zobrazením škrábanců na přední kapotě. V neposlední řadě žalobce předložil k výzvě soudu fotografie sousedního pozemku, na kterých jsou dvě borovice, z nichž jedna se náklání nad sousední pozemek, a další fotografie zachycují stav pozemku žalované, zejména vysokou trávu.

16. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [datum] vyplývá, že znalci byla pro splnění znaleckého úkolu poskytnuta dvě zařízení žalovanou, žalobce sdělil, že fotoaparát, na kterém pořizoval fotografie, již nemá s ohledem na uplynulou dobu k dispozici. Žalovaná konkrétně předložila mobilní telefon [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [příjmení] a notebook [anonymizováno]. Znalec sdělil, že prokazatelně lze datovat digitální soubor nebo obrázek, kdy je opatřen kvalifikovaným časovým razítkem. Dále znalec dochází k závěru, že metadata fotografií z notebooku žalované indikují pořízení těchto fotografií dne [datum] v rozmezí 8.03 a 9.45 hodin. Tomu odpovídá i notace názvu souborů, které takto běžně ukládají moderní mobilní telefony. Metadata dále indikují využití mobilního telefonu [anonymizována dvě slova], což není typ mobilního telefonu žalované, který měl znalec k dispozici. Původní zařízení, na kterém měly být fotografie pořízeny, nebylo ke zkoumání předloženo. Pokud by bylo původní zařízení předloženo ke zkoumání, lze fotografie porovnat jejich otiskem, který v případě změny JPG a PMG souboru ukáže změnu jejich binárního zápisu, bylo by možné určit, zda původní fotografie a fotografie žalované nesou známky binárních změn (např. času), což v danou chvíli nelze. Znalec má dále za to, že informační dovednosti žalované nejsou na takové úrovni, aby dokázala změnit metadata fotografií, když tento jeho názor podporuje skutečnost, že znalec nenalezl žádné nástroje pro změnu metadat fotografií na notebooku žalované. Na otázku, aby znalec určil datum a čas, kdy byly skutečně pořízeny fotografie, znalec odpověděl, že vzhledem k absenci původního zařízení, na kterém byly fotografie pořízeny, nelze provést zkoumání. S jistotou nelze určit, kdy byly fotografie pořízeny. Lze se domnívat, že fotografie byly původně vytvořeny na zařízení [anonymizována dvě slova] (obecný typ modelu telefonu, nikoliv konkrétní zařízení) dne [datum] v rozmezí 8.03 a 9.45 hodin.

17. Znalec [jméno] [příjmení] při výslechu vypověděl a potvrdil závěry znaleckého posudku v tom směru, že nelze reálně s jistotou tvrdit, kdy dokumenty (dotčené fotografie) vznikly, protože není k dispozici jejich primární podoba, neboť zařízení, na kterém byly vytvořeny, nebylo k dispozici. Existují pouze kopie nalezené v zařízení žalované a následně kopie, které zaslal soud. Znalec potvrdil, že ty soubory jmenují správně tak, jak by se měly jmenovat, pokud je ukládá mobilní foťák, zařízení, které pracuje na operačním systému Android, mají tedy metadata o tom, kdy byly pořízeny. Tyto informace však lze měnit, pokud by někdo chtěl názvy změnit, respektive tu dobu pořízení, vypověděl znalec, že na to existuje speciální program, který umožňuje manipulaci metadatových souborů, kdy se změní binární zápis, ta fotka vypadá však stejně. V rámci notebooku, který předložila žalovaná, však znalec takový program nenalezl. Ten program by musel být stažen do počítače, ohledně schopností člověka, který by uměl změnit ta metadata (doby pořízení v názvu souboru), znalec vypověděl, že by řekl, že jsou to pokročilé IT znalosti. Nelze potvrdit, že byly fotografie pořízeny v jednom zařízení, ale vždy šlo o zařízení [anonymizována dvě slova]. Znalec připustil, že pokud by někdo takový software na změnu naistaloval, mohl jej ze zařízení také odinstalovat. Znalec opětovně potvrdil, že ke stoprocentním závěrům ohledně pravosti těch datumů by potřeboval buď původní zařízení, nebo alespoň časové razítko, jediný zákonný prvek, který dokladuje, že nějaký dokument vznikl před nějakou dobou, před tím časovým razítkem. Dále znalec vypověděl, že vyplývá ze znaleckého posudku, že 17. 4. 2019 ve večerních hodinách se se souborem něco stalo, mohl být upraven, přeuložen, něco se tam stalo. Znalec vyšel ze zařízení, které mu do [obec] přivezla žalovaná, a to obě zařízení. Dále potvrdil, že fotografie byly pořízeny na mobilním telefonu, následně byly přeuloženy, přeposlány na notebook. Ještě k odbornosti a schopnosti hypotetické osoby, která by ta data měnila, znalec potvrdil, že by to mohl být rozumně vzdělaný středoškolák se zájmem o informatiku a Google, ale není to úplně běžný uživatel, musí o té struktuře toho uložení něco vědět, musí být schopný zjistit, jak se ty názvy souborů tvoří v rámci toho času na tom operačním systému, není to úplně jednoduchá záležitost, ale nemusí to být absolvent ČVÚT. Následně znalec připustil, že i on musel tu problematiku nastudovat, kvalifikovaný středoškolák technické školy se zájmem o informatiku, Google je toho schopen s tím, že by s tím pracoval dva, tři dny. Znalec rovněž připustil, že je možné změnit například pouze čas nikoliv datum.

18. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] [číslo] vyplývá, že znalec při zkoumání příčiny pádu stromu zjistil, že strom, který na vozidlo spadl, nebyl starý, ztrouchnivělý. Dále znalec poukázal na veřejné zdroje, ze kterých vyplývá, že oné kritické noci byla velmi silná bouře, znalec provedl dne 19. 10. 2019 technickou prohlídku vozidla a zjistil, že poškození bylo způsobeno nárazem na víko motoru seshora nikoliv nárazem čelním. Znalec připojil fotodokumentaci, ze které mimo jiné vyplývá, že na palubní desce se rozsvěcuje hlášení vadnosti funkce předních parkovacích senzorů, dále že je poškozeno lícování přední části automobilu, kdy veškeré spáry jsou zvětšené a zavírání víka motoru je vlivem deformace obtížné a dále že byl poškozen hlavní reflektor, nefunguje horizontální ani vertikální natáčení světel správně, světlomet má nárazem poškozeno těsnění na horní straně a zatéká do něj (levý hlavní reflektor), pravý hlavní reflektor je o něco méně poškozený. Znalec se dále vyjádřil k žalované částce v tom směru, že představuje cenu za uvedení vozidla do původního stavu v daném místě obvyklou.

19. Tento znalec pak při svém výslechu vypověděl po předložení fotografií [číslo] že by strom musel být na autě ve větším rozsahu, než jak je na fotografiích, jinak by k tomu poškození nedošlo. Znalec vypověděl, že viděl auto, strom samozřejmě ne a vyšel z fotografií od soudu, každopádně s jistotou lze říci, že poškozením došlo nárazem svrchu ne tím, že by někdo s autem do něho narazil. Zda k poškození došlo stromem, to svědek neví, nicméně strom se dá dobře vysvětlit.

20. Při výslechu byly znalci předloženy fotografie vozidla, o kterých žalobce tvrdil, že byly pořízeny poté, co byl strom odklizen. Z fotografií vyplývá, že automobil je stále umístěn uvnitř pozemku, nikoliv na silnici. Na vozidle jsou patrné zbytky jehličí, jiné poškození na nich vidět není. Znalec na základě těchto fotografií potvrdil, že by nic neměnil na svých závěrech ve znaleckém posudku, potvrdil, že na fotografiích jsou vidět větší spáry, deformace kapoty tam ale vidět není.

21. Svědkyně [jméno] [příjmení], matka žalobce, vypověděla, že strom spadl ze zahrady žalované na přední část auta jejího syna. Spadlý strom ráno objevil její syn [jméno], který se chystal odjet se svým autem. Pak hned zavolali žalovanou, jak věc následně její syn s ní řešil, svědkyně neví, nebyla u toho. Celou událost viděla z okna. Její syn poté, co byly vyhotoveny fotky zachycující strom spadlý na vůz, musel odjet a následně strom rozřezával přítel žalované.

22. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce], bratr žalobce, vypověděl, že ráno kolem osmé hodiny, když se chystal odjet se svým vozem pryč a vyšel ven, zjistil, že na vozidle jeho bratra leží strom. Došel proto pro rodiče a svého bratra a následně odjel pryč, protože si potřeboval něco zařídit. Následně již nebyl přítomen jednání bratra s žalovanou. Strom visel přes plot a byl spadlý na přední část vozidla. Zda bratr vozidlo nadále užívá svědek nevěděl, v jaké rozsahu strom zasahoval na přední kapotě si nevzpomněl.

23. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že je přítelkyní žalobce. K projednávané události vypověděla, že s přítelem spali u jeho rodičů, ráno je přišel vzbudit přítelův bratr s tím, že strom leží na autě. Přítel šel k autu, svědkyně ho následovala asi po patnácti minutách, obhlídli auto a poté jeli za žalovanou, aby jí informovali o události. Bratr je přišel vzbudit asi kolem osmé hodiny ráno, za paní [celé jméno žalované] mohli jet okolo půl deváté. Svědkyně viděla, když vyšla ven, spadlý strom na kapotě auta, bratr pouze oznámil, co se stalo a pak odjel. Přítel auto odemknul, pokusil se ho nastartovat, zjistil, že svítí nějaké kontrolky, s autem malinko poodjel dozadu s tím, že svědkyně přidržovala větve, aby nezpůsobily ještě větší škodu a potom auto vrátili přibližně do stejné pozice. Popojel dozadu asi metr, svědkyně nadzvedla větve z vršku stromu, aby se nepoškrábala kapota. Přítel poodjel a svědkyně pořád držela strom, celé to trvalo asi patnáct vteřin. Na dotaz, zda strom spadl na auto vrškem nebo kmenem, svědkyně vypověděla, že to už si nevybavuje, pak hned odjížděli za žalovanou, sdělili jí, co se stalo, pak na ni čekali a následně jeli zpátky domů a za nimi jela žalovaná se svým přítelem. Před domem žalované čekali asi dvacet minut, ona potom za nimi asi za pět minut přijela. Následně žalovaná s přítelem obhlídli auto, pořídili si fotky a přítel žalované přivezl motorovou pilu, s autem se vyjelo před dům a začal se strom rozřezávat a odklízet. Následně uvedla, že fotografie pořizoval její přítel, zda i žalovaná, to svědkyně neví, žádné nedostala. Dále potvrdila, že přítel žalované poslal fotografie, které nafotil. Následně se s žalovanou dohodli, že žalobce dojede do servisu nacenit škodu, žalovaná se vším souhlasila, měla s přítelem do servisu jet, což potom odmítla. Žalovaná na místě se svým přítelem nijak nezpochybňovala vznik škody, žalobce s žalovanou sepisovali záznam o škodní události, který oba podepsali. Když strom rozřezali a dřevo naházeli na pozemek žalované, pak sepisovali ten záznam. Také tam následně přijel syn žalované, záznam si procházel, ale moc s ním nesouhlasil, navrhoval řešení přes pojišťovnu. Následně žalobce jel do servisu kvůli nacenění škody a potom komunikoval s žalovanou, víc svědkyně neví. Žalovaná, když se dozvěděla výši škody, nesouhlasila a skončilo to až u soudu. Tehdy byla doma ještě žalobcova matka, svědkyně si nevybavila, že by šla žalobcova matka ven, myslí si, že všechno sledovala z okna. Žalobce vždycky parkoval ve dvoře, na ulici pak stálo auto svědkyně a bratrovo auto. Poškozené auto žalobce zaparkoval na daném místě večer před škodnou událostí s tím, že tehdy na místo přijel on se svým vozem a svědkyně také se svým, parkovala na ulici. [příjmení] kolem sedmé, když šli domů, takto auto bylo ještě v pořádku. Žalobce pořizoval fotografie na svůj mobilní telefon, svědkyně si myslí, že fotografie si potom ještě stáhnul do počítače, ten však už nemá, protože mu kompletně odešel, takže všechna data zůstala v něm. Pokud měla svědkyně popsat viditelná poškození na autě po pádu stromu, pak vypověděla, že pro ní jako pro laika byly poškrábaná světla, následně ten rozsah s žalobcem neřešili. Kdy žalobce pořizoval první fotografie, svědkyně neví, protože tam přišla až po patnácti minutách. Svědkyně dále potvrdila, že strom byl spadlý přes kapotu vozu. Následně jí byly předloženy fotografie ze spisu na č.l. 31, přílohová obálka, kdy svědkyně chronologicky seřadila fotografie v pořadí nejprve 7, 6, 5, 4, poté, co jí bylo předloženo všech sedm fotografií, seřadila chronologicky fotografie 7, 5, 6, a 4, ohledně fotografíí 2 a 3 se vyjádřila tak, že není schopná říct, kdy byly pořízeny, samozřejmě ale byly pořízeny v době, kdy vozidlo už bylo venku. K dotazu právního zástupce pak ještě potvrdila, že první fotografie z těch předložených byla pořízena před tou manipulací žalobcem a ty ostatní pak po manipulaci.

24. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že je přítelem žalované, k projednávané události svědek vypověděl, že předmětný den dopoledne za nimi přijel na zahradu žalobce a řekl, že spadnul ten strom, domluvili se tedy, že tam pojedou, svědek vzal motorovou pilu, aby to vyklidili a když tam přijeli, tak začali ten strom ořezávat, aby se to auto nepoškodilo. Bylo to někdy kolem desáté hodiny před obědem. Následně potvrdil, že kolem desáté hodiny k nim přijeli, respektive přijel žalobce, asi tak za čtvrt nebo půl hodiny byli na místě. Ohledně vlastního rozřezávání stromu vypověděl, že strom byl položený na plotě a větve byly nad autem nebo měkké větve ležely na autě, žalobce svědkovi pomáhal, svědek začal ořezávat větve, aby to nepoškrábalo lak, hned se to uklízelo a dávalo pryč, když to ořezávali, tak auto bylo pod stromem. K dotazu, zda nebylo jednodušší větve nadzvednout a s autem odjet, svědek vypověděl, že to neví, řekli si, co s tím budou dělat, svědek řekl, že to uřízne a řekli si, že při vyjíždění by se to mohlo nějak poškrábat, takže to opatrně vyříznou, protože to byly větve, které člověk drží, a když to uřízl, takto hned dali pryč. Svědek začal těmi větvemi, které se dotýkaly auta, takže je přidržovali a vlastně on tu větev vždycky uřízl a hned se to dávalo stranou a postupně to udělali, až se to auto nedotýkalo a pak ten kmen rozřezali, když už to bylo mimo auto. Svědek vypověděl, že oni žádné fotografie nepořizovali, protože hned se začalo vyřezávat, bylo potřeba to zlikvidovat. Následně svědek viděl fotografie z toho incidentu, žalovaná se domluvila s žalobcem, že to bude fotit, ale žalobce jí řekl, že to není třeba, že to má nafocený a že jí to přepošle. Pak tam byli u domu a přes Bluetooth si to posílali na telefon. Potom tedy svědek ty fotky viděl. Když se strom odklidil, prohlíželi si auto, svědek neviděl žádnou škodu od toho stromu, pouze žalobce mu ukazoval na kapotě nějaké ťupky, svědek sděloval, že je to spíš od kamínků z běžného provozu, žalobce potom to auto nastartoval před nimi a normálně s tím autem vyjel. Vyjel s ním před barák na ulici, víc se o té škodě nebavili, svědek pouze žalobci sděloval, že ten plot, když to spadlo, že tu škodu zaplatí a o škodě na autě se nebavili. Jakým způsobem se o škodě domlouvala žalovaná s žalobcem, u toho svědek přítomen nebyl. Svědek věděl, že sepisovali protokol z té události s tím, že ale on to bral tak, že se jedná o škodu na plotě. Svědek vypověděl, že ten papír už byl napsaný od žalobce, žalobce si myslí, že ten papír na místě četl. Už si nevzpomněl, zda jej podepsal on nebo žalovaná. Na to prohlášení dle svědka bylo napsáno to, že nahradí způsobenou škodu, ale konkrétně už si na to nevzpomíná. Pokud je dotazován, zda řešili, jak bude opraveno auto, tak se svědek vyjadřuje tak, že chtěl, jestli to spadá pod pojistku, domlouvali se, že by se zavolala policie, to ale žalobce nechtěl, takže to dál neřešili s tím, že žalobce to dá do servisu, aby se vědělo, jaké škody tam vznikly. Pak až jim přišel papír, kde byla nějaká cena přes 100 000 Kč, tehdy si s žalovanou řekli, že to vlastně není ani možný, víc to nerozebírali. Svědek chtěl, aby se zavolala policie, aby nafotila celou tu situaci, aby kdyby tam něco bylo, tak aby případně pojišťovna to řešila. Potom už svědek pozemek opustil, pak následovala komunikace SMS zprávy a pak přišel papír od [příjmení] od servisu. Potom tedy na doporučení jeli na policii oznámit, co se stalo. Ty fotografie si potom svědek prohlížel hned ten den, když je žalobce přeposlal žalované, svědek si myslel hned, že je to podvod, protože tam byla fotka, kde ten strom ležel opřený o plot a auto tam nebylo. Svědek k opakovaným dotazům nebyl schopen si vybavit, v jakém okamžiku vyjelo auto ven z pozemku. Svědek dále potvrdil, že doma mají jeden počítač, který obsluhuje pouze žalovaná a svědek.

25. Žalobce při svém účastnickém výslechu vypověděl, že kolem osmé hodiny ráno za ním přišel bratr mu říct, že má na autě strom. Žalobce se oblékl a hned šel ven, díval se kolem auta, nadzdvihl jenom nějaké větvičky, myslí si, že udělal i nějaké fotky. Bratr potom odjel pryč, za patnáct, dvacet minut přišla i přítelkyně, protože je žalobce vášnivý automobilista a protože auto je plné elektroniky, tak ho hned napadlo, protože jsou tam senzory, čidla na všechno, tak ho napadlo odemknout auto, nastartoval ho, hned se tam objevila na displeji chybová hláška parkovacích asistentů. Pak žalobce poprosil přítelkyni, aby nějak opatrně nadzvedla nějaké větve, ne celý strom protože to byl dvojitý strom a celý by ho nadzvednout nešlo, auto nastartovali, žalobce ho nechal nějakou dobu zahřát, protože se s tím nesmí manipulovat zastudena, žalobce zařadil zpátečku, zhruba o metr couvnul s tím, že vylezl z auta, nechal to auto tak, jak bylo a koukal se co a jak. Z té chviličky bylo očividně vidět, že tam bylo poškození, v té souvislosti žalobce zdůraznil, že to auto nebylo na každodenní ježdění, že s ním jezdil jenom o víkendech, na dovolenou nebo nějaké výlety, jinak bylo celou dobu garážované, bez sebemenších oděrek, ťupek od osobních automobilů apod., protože ty díly jsou opravdu drahé, tak se toho vyvaroval, dával si na všechny tyto věci pozor, a když s tím autem přijeli den předtím, tak na něm žádné poškození nebylo. S tím autem se potom přiblížili zpátky do přibližné původní pozice, nenajížděl s tím autem úplně do stromu nebo pod strom, auto zamkli, dojeli vlastně druhým autem přítelkyně pro pana [příjmení] a žalovanou, chvíli trvalo, než je tam našli, čekali na ně, než se oblékli, svědek přivezl motorovou pilu, pak se vrátili domů a hned za nimi jela žalovaná se svým přítelem. Dále potvrdil výpověď pana [příjmení] v tom směru, že žalobce nadzvedl ty větve a už při tom prvním nadzvednutí se ten strom vyvrátil a snížil se, spadl dolů víc, takže pak už nechtěl nijak ten kmen celý zvedal a házet ho znovu na automobil. Takže opatrně některé ty větve přímo na kapotě na předku automobilu odřízli, pak zjistil, aby nebyla zaseklá nebo nijak zkřížená větev v nárazníků v mřížkách, to všechno zkontroloval, odtáhli strom kousek zpátky, aby k tomu autu byl přístup a žalobce viděl už za přítomnosti paní žalované a pana [příjmení] a jeho přítelkyně, že to poškození tam je na tom automobilu. Když už byl ten stromu zhruba metr odtáhlý od automobilu, tak udělali nějaké fotky toho poškození, poté se s autem vyjelo ven na komunikaci. Žalobce zopakoval, že tedy některé ty větvičky, slabé větvičky odřízli, uštípli, aby nebyly zapíchnuté v autě, s autem se povyjelo, něco se nafotilo, dál vyjeli s autem ven před bránu, odklízel se ten strom, řezal se strom a dřevo se házelo zpátky k nim na jejich pozemek. Když už to bylo hotové, tak přijel syn žalované, žalobce došel pro čistý papír na to hlášení škodné události, protože žalobce měl zkušenosti z jiných pojistných událostí, ne ale s tímhle autem, tak věděl, že se má sepsat nějaké hlášení škodné události. Takže když byl ten strom odklizený, tak za přítomnosti paní [celé jméno žalované], přítomnost dalších osob už si žalobce nevybavuje, vybavuje si, že paní [celé jméno žalované] měla po celou dobu telefon v ruce, takže je dost možné, že si něco opravdu fotografovala. Pak když se dívá na ty fotografie, tak přísahá, že některé nepoznává a může říct, že je nefotil. Potom tedy za přítomnosti všech nebo většiny sepsali to škodné prohlášení, syn žalované začal něco navrhovat s tou pojistkou, ale od toho dal žalobce ruce pryč, o policii se vůbec nebavili, takže sepsali to škodné prohlášení, paní [celé jméno žalované] s tím souhlasila. Šlo o sepsání škodné události na ten automobil, protože na plotě byla škoda asi 1 500, 2 000 Kč o to vůbec nešlo. Poté, co se teda nafotilo to poškození, tak se s autem vyjelo a pak se teprve odklízel a řezal strom. Některé to poškození fotili, když tam ještě auto bylo kousíček poodjeté, aby nebylo u toho stromu, ale fotily nějaké věci toho předku, potom teprve s autem se odjelo ven na ulici a rozřezával se strom. Žalobce tedy popřel, že by se to rozřezávalo celé na tom autě, jak popsal svědek [příjmení], vyjma slabých větví. Žalobce neví, kolik pořídil fotografií, myslí si, že pět. Žalované pak poslal všechny fotky, co vyfotil, ale mezi fotografiemi byly pak předloženy i fotky, které on nefotil nebo které nepoznává s tím, že ale připouští, že už je to dlouho. Z výběru fotografií, které mu byly předloženy, žalobce vybral fotografii [číslo] s tím, že tyto fotil předtím, než jeli pro žalovanou s tím, že pokud jde o fotografie 4, 3, 2, tak ty nepoznává, ale tuší, že je to od odtažení stromu právě poté situaci, kdy už byly ty fotky nafocené, ale a s autem už byli venku na silnici právě před odklízením toho stromu. Každopádně je ale žalobce nepoznává, myslí si, že je fotil někdo jiný. Dále žalobce k dotazu potvrdil, že než s tím autem popojel, nechal ho zahřát, to trvalo zhruba deset minut, ale on v té době vystoupil a obhlížel to auto. Dále k dotazu žalobce doplnil, že když deset minut čekali, až se auto zahřeje, tak vlastně drželi s přítelkyní ten strom a koukali se co a jak, netrvalo to ani deset minut, potom s tím autem poodjeli. Ty větve nebyly fyzicky silné, to co se nadzvedlo, tak se odtáhlo kousek od toho auta, takže na tom autě už v podstatě moc nebyly. Pokud jde o fotografie 6 a 7, žalobce potvrdil, že je fotografoval zřejmě on, ale není schopen už si vybavit kdy, v jakém tom okamžiku.

26. Podle ust. § 2937 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.

27. Soud posoudil nárok žalobce podle shora citovaného ust. § 2937 odst. 1 občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Věc způsobí škodu„ sama od sebe“ v případě, kdy škodlivě působí na své okolí z vnitřních příčin daných jejími vlastnostmi pramenícími z povahy této věci, jejího tvaru, materiálu, z něhož je složena, její konstrukce a struktury apod., tj. aniž by toto působení bylo vyvoláno člověkem, který věc používá nebo s ní jinak nakládá. Lze sem tudíž zařadit i případy, kdy působení věci na okolí bude vyvoláno změnou okolní teploty, působením větru, okolní vlhkosti apod. Není rozhodující, zda jde o obvyklé vlastnosti takové věci nebo zda jsou ovlivněny její vadou. Pokud tedy žalobce v posuzované věci tvrdí, že mu vznikla škoda na osobním automobilu pádem stromu ve vlastnictví žalované, tedy jeho přímým působením, jeho samou vnitřní povahou, lze případný vznik škody pojmově podřadit pod škodu, kterou způsobila věc sama od sebe ve smyslu shora citovaného ust. § 2937 občanského zákoníku. Je pak na žalobci jako poškozeném, aby tato svá tvrzení prokázal. Žalobce k prokázání svých tvrzení navrhnul především výpovědi svědků, rodinných příslušníků, kteří měli nějaké poznatky o předmětné události, dále společné prohlášení účastníků řízení sepsané v den pádu stromu a fotografie zachycující poškození vozidla. Soud tyto důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, zejména pak v kontextu s obranou žalované, která především poukazovala na časovou souslednost děje zachyceného na fotografiích, které jí zaslal sám žalobce. Z fotografií a doby jejich pořízení totiž vyplývá, že strom spadl sice na místo, kde žalobce obvykle parkoval svůj automobil, ale v době, kdy k pádu došlo, tam auto zaparkované nebylo. To je pod stromem zachyceno až v době po deváté hodině, zatímco první fotografie padlého stromu měly být pořízeny už po osmé hodině. Ze znaleckého posudku, který měl stanovit, kdy byly fotografie skutečně pořízeny, resp. zda doba pořízení odpovídá záznamu, pod kterým jsou soubory uloženy, vyplynul závěr, že se lze domnívat, že fotografie byly původně vytvořeny na zařízení [anonymizována dvě slova] (obecný typ modelu telefonu, nikoliv konkrétní zařízení) dne [datum] v rozmezí [číslo] a 9.45 hodin. Prokazatelně však dobu pořízení nelze určit jednak pro absenci časového razítka a jednak pro absenci původního zařízení, na němž byly fotografie pořízeny. Za této situace je soud přesvědčen, že je potřeba vyjít z předpokladu, že doba pořízení fotografií odpovídá době, jak vyplývá z názvů souborů, pod kterými byly uloženy. V této souvislosti soud přihlédl k tomu, že změnit název souboru lze pouze za pomoci speciální aplikace a jsou k tomu vyžadovány určité odborné znalosti, jak vyplývá z výslechu svědka [příjmení]. Ten navíc potvrdil, že zařízení předložené žalovanou takový program neobsahuje a ze zůsobu, jakým je spravován její počítač, nelze předpokládat její dostatečné odborné znalosti. Doba pořízení prvních fotografií odpovídá době, kdy měla žalobcova rodina zjistit, že k pádu stromu došlo. V neposlední řadě fotografie pořídil žalobce na svůj mobilní telefon a zaslal je žalované, což nebylo rozporováno. Žalobce tedy je ten, kdo mohl předložením původního mobilního telefonu prokázat, kdy fotografie skutečně pořídil. Že tak neučinil, nemůže jít k tíži žalované a soud tedy vychází z toho, že fotografie byly pořízeny právě v těch časech, jak doložila žalovaná. Pokud žalobce poukazuje na fakt, že data pořízení mohla být změněna, pak jde o spekulaci, která není ničím podložena. Je tedy na žalobci, aby provedení takových úprav prokázal. O tom byl žalobce soudem poučen, žalobce však setrval na svých tvrzeních a poukazoval na ostatní provedené důkazy, stejně tak na absenci důvodů (motivů), pro které by měl žalobce takto postupovat, tedy umístit své auto, které opečovával, pod již spadlý strom. Otázka motivů není v daném případě zásadní pro rozhodnutí soudu, motivy jednání zná bezpečně především jednající. Pokud jde o ostatní důkazy, které mají prokazovat skutkový děj tvrzený žalobcem, pak nelze odhlédnout od toho, že ani na základě výpovědi bratra žalobce, žalobcovy přítelkyně, matky a samotného žalobce, nelze učinit jednoznačný závěr, že strom skutečně spadl na žalobcův vůz. Bratr žalobce vypověděl, že když chtěl ráno kolem osmé odjet z domu, našel na voze bratra spadlý strom, vzbudil bratra a pak odjel. Matka tuto verzi potvrdila, ale věci sledovala z domu, přítelkyně žalobce se na místo dostavila až se čtvrthodinovým zpožděním. Je třeba jednak přihlédnout k tomu, že svědci jsou osoby žalobci blízké, navíc jejich výpovědi shledává soud nepřesvědčivými. Je s podivem, že bratr žalobce měl jako první objevit poškozené auto, ale pak musel hned odjet, na rozsah, v jakém strom zasáhl kapotu vozidla, si nevzpomněl. Nevěděl ani, zda bratr vozidlo nadále užívá. Matka žalobce na jedné straně vše sledovala z okna, na druhé straně tvrdila, že žalobce musel později odjet a strom odklízel sám svědek [příjmení]. To je však v rozporu s ostatními výpověďmi, ze kterých naopak vyplývá, že strom odklízeli společně žalobce i svědek [příjmení]. Za naprosto účelovou pak soud považuje výpověď samotného žalobce, který se snažil navodit dojem, že v určitou dobu mohl strom ležet na zemi celý i poté, co nejprve spadnul na auto, neboť při odklízení se s autem různě vyjíždělo a strom se odtahoval. Nevěrohodně působí i tvrzení (přísaha) žalobce, že některé fotografie určitě nefotil on, kdy uvádí, že pořídil fotografii [číslo] před tím, než odjeli pro žalovanou, fotografie 2,3,4 nepoznává, ale tuší, že byly pořízeny po odtažení stromu a vyjetí auta na ulici a fotografie 6 a 7 asi fotil on, ale neví, v jakém okamžiku. Přitom dle názoru soudu fotografie [číslo] jsou foceny ze stejného úhlu pohledu, liší se pouze vzdálenost od zobrazovaných objektů, takže lze předpokládat, že byly pořízeny po sobě, což ostatně odpovídá i časové řadě uložení souborů. Navíc i znalec [příjmení] potvrdil, že fotografie byly pořízeny na jednom typu zařízení ([anonymizováno]), odlišném od zařízení žalované. Je tedy nepravděpodobné, že by žalobce pořídil pouze některé fotografie z fotografií [číslo]. Soud považuje žalobce za nevěrohodného i pro nespornou skutečnost, že s vozidlem po tvrzeném pádu stromu popojížděl od stromu a zase zpět, což však před tím netvrdil a přiznal, stejně jako svědkyně [příjmení], až při svém výslechu. Že žalovaná neupravila dobu pořízení fotografií podporuje i její SMS zpráva zaslaná osobě jménem [jméno], ve které jí žalovaná už 22. srpna, tedy tři dny po posuzované události mimo jiné sděluje, že dle fota strom nespadl na auto. Vzhledem k tomu, že úprava názvu souborů není činností zcela jednoduchou, musela by si žalovaná hodně pospíšit, pokud by ji chtěla provést, popř. nechat provést. Nelze souhlasit ani s tvrzením žalobce, že žalovaná uznala svůj závazek uhradit škodu na vozidle. [příjmení] podepsala písemné prohlášení, nelze však odhlédnout od toho, že tak učinila poté, kdy viděla z jejího pozemku spadlý strom na vozidle žalobce, tedy ještě před tím, než mohla zjistit dobu pořízení zaslaných fotografií.. Pokud jde o detailní zobrazení vozidla na dalších fotografiích žalobce, pak z nich jsou zřejmé pouze drobné škrábance na vozidle a zbytky jehličí, sami o sobě však nesvědčí o závěru, že vznikly samovolným pádem stromu žalované. Stejně tak nacenění nutných oprav autorizovaným servisem směřuje k prokázání výše uplatněného nároku, nikoliv k prokázání toho, jak škoda vznikla. K mechanice poškození vozidla byl v řízení vypracován znalecký posudek znalce [příjmení] Macků, který potvrdil, že škoda vznikla působením shora, nikoliv najetím zepředu a že pád stromu by vzniklá poškození dobře vysvětloval. Na druhé straně však znalec po předložení fotografií konstatoval, že by strom musel na přední kapotu spadnout ve větším rozsahu, než zachycují fotografie, vzhledem k rozsahu poškození. To tedy znamená, že vozidlo bylo nějakým způsobem poškozeno, znalecký posudek však neprokazuje, že škodu způsobil strom„ sám od sebe“, tím spíš v kontextu s fotografiemi a předpokládanou dobou jejich pořízení, která, jak popsáno shora nebyla zpochybněna.

28. Soud tedy uzavírá, že žalobce neprokázal, že mu vznikla škoda na vozidle pádem stromu ve vlastnictví žalované, neboť z důkazů vyplynulo, že strom sice spadl na sousední pozemek, avšak nikoliv na vozidlo žalobce, kdy soud považuje za správnou časovou osu děje, která vyplývá z názvů souborů, pod kterými byly fotografie uloženy, když vznik škody neprokazují ani ostatní důkazy, jak popsáno shora.. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.

29. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když soud přiznal plně procesně úspěšné žalované jejich náhradu. Náklady zahrnují odměnu právního zástuce žalobce za 10 úkonů právní služby po 7 460 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci dne 16.7.2019, účast na jednání dne 29.5.2019, 19.7.2019, 12.2.2021, 10.3.2021, 28.4.2021, 20.5.2022, 29.6.2022 a 3.8.2022) dle vyhlášky č, 177/1996 Sb. Právnímu zástupci žalované přísluší náhrada za promeškaný čas za 32 půlhodin po 100 Kč a náhrada cestovních nákladů za cestu z [obec] do [obec] a zpět [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] v roce 2019 a [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] v roce 2021 a 2022. Při ujeté vzdálenosti 90 km ke každému soudnímu jednání a zpět a průměrné spotřebě 6,53, popř. [číslo] km motorové nafty činí základní náhrada a náhrada za spotřebované pohonné hmoty 1 134 Kč v roce 2019 (2 jízdy), 1 701 Kč v roce 2021 (3 jízdy) a 2 160 Kč v roce 2022 (3 jízdy). Náklady řízení jsou tak vyčísleny celkovou částkou 85 795 Kč.

30. V řízení vznikly i náklady, které hradil stát. O nich bude rozhodnuto samostatným usnesením.