5 CO 1124/2021

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kamily Drábkové a soudců JUDr. Petra Fořta, Ph.D. a Mgr. Jiřího Straky ve věci nezletilé: osobní údaje nezletilé trvale bytem adresa toho času příjmení jméno příjmení, název a název obec, ulice a číslo, PSČ obec zastoupena kolizním opatrovníkem obec – město se sídlem adresa, dcery rodičů: jméno příjmení, datum narození, trvale bytem adresa bytem t.č. ulice a číslo, PSČ obec – část obce jméno příjmení, datum narození trvale bytem adresa t.č. bytem adresa, územní celek územní celek o výživném nezletilé pro dobu před a po rozvodu manželství jejích rodičů, o odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne datum, č.j. 0 P 260/2020-200,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění v odstavci IV. tak, že otec je povinen přispívat na výživu nezletilé jméno s účinností od datum částkou 11 000 Kč měsíčně splatnou vždy do 15. dne v měsíci předem, a to v období od datum do datum k rukám matky a v období od datum k rukám zařízení, v němž je nezletilá umístěna a částkou 12 000 Kč měsíčně splatnou vždy do patnáctého dne měsíce předem počínaje právní mocí tohoto rozsudku k rukám zařízení, v němž je nezletilá umístěna.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se v odstavci V. mění tak, že nedoplatek na výživném pro nezletilou jméno za období od datum do datum v částce 33 789 Kč je otec povinen zaplatit k rukám matky a nedoplatek na výživném pro nezletilou jméno za období od datum do datum v částce 137 487,50 Kč je otec povinen zaplatit k rukám zařízení, v němž je nezletilá umístěna, to vše do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Rozsudek soudu prvního stupně se v odstavci VI. potvrzuje.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Napadeným rozsudkem soud nařídil pro dobu před i po rozvodu manželství rodičů ústavní výchovu nezletilé, přemístil ji pro výkon ústavní výchovy z název diagnostického ústavu obec do název] domova název, název a název v obec, vyslovil předběžnou vykonatelnost výroku o přemístění nezletilé, otci uložil na její výživu povinnost přispívat s účinností od datum do datum částkou 11 000 Kč měsíčně spatnou k rukám matky a od právní moci rozsudku částkou 12 000 Kč měsíčně splatnou k rukám zařízení, v němž je nezletilá umístěna, rozhodl též o nedoplatku na výživném pro nezletilou za období od datum do datum v částce 33 789 Kč Kč, který uložil otci zaplatit matce nezletilé ve lhůtě do třiceti dnů od právní moci rozsudku, rozhodl, že matce se výživné pro nezletilou nestanoví a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud rozhodoval na základě návrhu matky za situace, kdy bylo prokázáno, že rodiče nezletilé spolu dlouhodobě nežijí, nevedou společnou domácnost a otec minimálně šest let pracuje a bydlí ve územní celek územní celek, s nezletilou jméno se vídá sporadicky pouze několikrát do roka, naposledy v červenci 2020. Na její výchově a péči o ní se nepodílí, zasílá matce pouze finanční prostředky na její výživu, o jejíž výši se rodiče nedohodli. Matka se v důsledku rozpadu partnerského vztahu a dřívějším dluhům dostala do zásadních finančních problémů, poté co ztratila byt ve město si pronajala byt v obec, kde s dětmi bydlela až do datum. Je dlouhodobě nezaměstnaná, pobírá pouze přídavky na děti a je závislá na finančních prostředcích, které jí zasílá její manžel. V důsledku výchovných problémů, jež se projevily u nezletilé jméno, která v září 2020 nastoupila do šesté třídy základní školy, které se však nepodařilo napravit a v jejichž důsledku sama z domova utekla a vyjádřila přání být umístěna mimo rodinu, byla na základě předběžného opatření dne datum předána do péče příjmení diagnostického ústavu obec, kde pobývala i v době vyhlášení prvoinstančního rozsudku a na niž proto byla nařízena ústavní výchova, pro jejíž výkon byla umístěna do příjmení domova název, název a název v obec. Matce soud výživné na nezletilou nestanovil s ohledem na její výdělkové možnosti, schopnosti a majetkové poměry. Jelikož má tři další vyživovací povinnosti, je nezaměstnaná a pečuje o nejmladší dceru jméno, která pro zdravotní problémy nemohla do mateřské školy, nepodařilo se jí nalézt ani vhodné pracovní místo se sníženým pracovním úvazkem. U otce soud postupem podle § 916 o.z., když neprokázal řádně své příjmy, ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzýván a nepředložil požadované listiny a doklady pro zhodnocení jeho majetkových poměrů, nesdělil ani svého zaměstnavatele, neprokázal, zda pobírá přídavky na děti, vycházel z průměrného měsíčního příjmu ve výši dvacetipětinásobku částky životního minima jednotlivce od datum podle zákona číslo 110/2006 Sb. (3 860 Kč x 25 = 96 500 Kč), přičemž zohlednil ještě jeho další dvě vyživovací povinnosti. V době, kdy měla matka nezletilou jméno u sebe se zohledněním určitých příspěvků, které otec na jejich výživu přispíval podle svého uvážení, avšak nedostatečně, stanovil výživné v částce 11 000 Kč měsíčně i s ohledem na tehdejší věk nezletilé a její běžné potřeby úměrné jejímu věku. Se zohledněním prokázaných plateb rovněž rozhodl o nedoplatku na výživném, který vznikl ještě za doby, kdy měla matka nezletilou u sebe. Výrok o nákladech řízení odůvodnil § 23 z.ř.s.

2. Proti tomuto rozsudku se odvolal otec, který uváděl, že nemůže takto vysoké výživné hradit, neboť jeho plat činí částka, z čehož platí ubytování, stravu, dopravu a výživné na dvě další dcery. Nepobírá ani přídavky na děti z toho důvodu, že nemá další příjem. Výživné je schopen platit v částce 3 000 Kč měsíčně.

3. Matka k odvolání otce uvedla, že jí otec sdělil, že se proti rozsudku odvolává, neboť pracuje u jiné firmy a má malý plat, z něhož mu něco strhávají, takže pokud by platil výživné na jméno, nezbylo by mu ani na jídlo. S dcerami není v kontaktu.

4. Kolizní opatrovník nezletilé se k odvolání nevyjádřil.

5. Žádný z účastníků se k jednání odvolacího soudu bez omluvy nedostavil, věc tak byla projednána v jejich nepřítomnosti, jak to umožňuje § 115 o.s.ř.

6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212a odst. 2, 3 a 5 a 6 o.s.ř., přičemž přihlížel k vadám řízení, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci podle § 212 odst. 6 o.s.ř. a § 28 z.ř.s.

7. Odvolání otce není důvodné.

8. Nutno předeslat, že odvolací soud opakovaně otci doručoval předvolání k jednání vždy s výzvou, aby svá tvrzení uvedená v odvolání konkretizoval a zejména k nim předložil důkazy. K doplnění těchto tvrzení a předložení důkazů jej rovněž vyzval svým usnesením ze dne 13.10.2021, č.j. 5 Co 1124/2021-228, tak, aby otec uvedl všechna rozhodná tvrzení, která soud potřebuje pro posouzení jeho skutečné finanční situace a zodpovězení otázky důvodnosti či nedůvodnosti jeho odvolání. Přestože veškerá tato korespondence byla otci doručována nejen poštou, ale i elektronicky, na jím uvedenou e-mailovou adresu, otec ani jedenkrát nereagoval a žádné podklady odvolacímu soudu nepředložil.

9. Výše popsaným jednáním tak otec vlastním přičiněním znemožnil přezkoumání jeho osobních a majetkových poměrů, jako skutečností rozhodných pro posouzení částky výživného, které je jako otec nezletilé povinen ze zákona platit. Ve stejné situace byl ostatně i prvoinstanční soud a v takovém případě bylo jeho rozhodnutí vyjít z fiktivního příjmu otce ve výši dvacetipětinásobku životního minima podle § 916 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) správné, neboť za popsané situace jinou možnost soud ani nemá. Stejně tak postupuje i soud odvolací, který částku výživného stanovenou prvoinstančním soudem považuje za odpovídající tomuto fiktivnímu příjmu a počtu vyživovacích povinností otce na straně jedné, jakož i poměrům nezletilé na straně druhé, vše s přihlédnutím k příjmové situaci matky nezletilé. Jako věcně správný byl potvrzen i výrok o výživném matky, neboť za situace, kdy tato nepracuje a má další vyživovací povinnosti, přičemž její příjem tvoří pouze přídavky a příspěvky od otce, nejsou předpoklady pro to, aby jí výživné v jakékoliv výši bylo vůbec vyměřeno. Odvoláním otce byl totiž dotčen i výrok o vyživovací povinnosti matky.

10. Tím, že otec ani neuvedl, zda, kdy, komu a jakou částku na výživném pro nezletilou jméno zaplatil v době, kdy byla u matky a v době, kdy je umístěna ve výchovném zařízení, nemohl odvolací soud, ani jeho případné platby zhodnotit v rámci rozhodování o nedoplatku na výživném, proto nedoplatek je prostým vyčíslením stanoveného výživného, které je otec povinen platit v období od datum do doby rozhodování odvolacího soudu. Nad rámec částky vyčíslené prvoinstančním soudem za období od datum do datum (podrobně odst. 25. odůvodnění jeho rozsudku) 33 789 Kč je do nedoplatku zahrnuta poměrná část stanovené platby 11 000 Kč za období od datum do datum, celé stanovené platby po 11 000 Kč měsíčně v měsících duben 2021 – leden 2022 a poměrná část stanovené platby 11 000 Kč za období od datum do datum. Pokud otec v uvedeném období výživné zcela či zčásti hradil, vyčíslený nedoplatek se o tyto platby snížil. Výši nedoplatku na výživném při započtení takových případných plateb bude muset otec řešit s oprávněnými subjekty, tj. matkou nezletilé za období od datum do datum a s výchovným zařízením, v němž je umístěna nezletilá jméno za období od datum nadále.

11. Odvolací soud změnil odstavec IV. výrok prvoinstančního rozsudku, kterým nebylo rozhodnuto o výživném pro nezletilou v období od datum do doby rozvodu manželství jejích rodičů a v této části bylo rozhodnutí odvolacím soudem doplněno. Další změna se týká platebního místa výživného, jímž je od doby, kdy je nezletilá umístěna ve výchovném zařízení, toto výchovné zařízení.

12. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 23 z.ř.s. ve spojení s § 224 odst. 1 z.ř.s.

13. Odvoláním otce, které směřovalo výlučně do výroku o výživném, nebyly dotčeny ostatní výroky rozsudku (odstavec I. o nařízení ústavní výchovy nezletilé jméno, odstavec II. o jejím přemístění do současného výchovného zařízení a odst. III. o vyslovení předběžné vykonatelnosti těchto výroků). Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.