7 T 31/2021

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Petry Kubové a přísedících Václava Placatky a Miroslavy Špilauerové v hlavním líčení konaném dne 15. dubna 2021 v Českých Budějovicích Obžalovaný Jméno obžalovaného narozený Datum narození obžalovaného, bytem Adresa obžalovaného, je vinen, že dne 28. 11. 2020, v čase 21.30 hodin, v adresa, vědom si povinnosti řidiče motorového vozidla, jednaje se záměrem nerespektovat ustanovení § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, řídil osobní automobil tovární značky Peugeot Partner, registrační značky SPZ, po adresa, směrem od domu č. hodnota k domu č. hodnota, kde byl zastaven a kontrolován strážníkem Městské policie Týn nad Vltavou služební číslo hodnota, který za přítomnosti hlídky Policie České republiky, Územního odboru České Budějovice, Obvodního Oddělení Týn nad Vltavou, řidiče vyzval k odbornému měření ke zjištění množství alkoholu v dechu pomocí přístroje Alcotest Dräger č. ARMB-0562, kdy tímto měřením v čase 21.57 hod. mu bylo naměřeno 1,55 ‰ alkoholu v dechu a opakovaným měřením v čase 22.05 hod. mu bylo naměřeno 1,51 ‰ alkoholu v dechu, což vylučovalo jeho schopnost bezpečně ovládat motorové vozidlo a sledovat situaci v silničním provozu, přičemž v průběhu prováděné kontroly obžalovaný nabízel strážníku Městské policie Týn nad Vltavou služební číslo hodnota finanční částku ve výši tří tisíc korun českých se slovy, že nechce přijít o práci, kdy uvedl: „dám vám tři tisíce a nějak se domluvíme, že zase odjedu“ a dále v době od 22.30 hod. do 22.45 hod., na stejném místě, bezprostředně poté, co se jako řidič podezřelý z řízení motorového vozidla pod vlivem návykové látky podrobil dechové zkoušce na přítomnost alkoholu v dechu přístrojem Alcotest Dräger č. ARMB-0562 s naměřenou výslednou hodnotou 1,55 ‰ alkoholu v dechu, provedenou za přítomnosti příslušníků Policie České republiky, Územního odboru České Budějovice, Obvodního oddělení Týn nad Vltavou, jednaje se záměrem vyhnout se zákonnému postupu u svého jednání, nabídl uvedené hlídce Policie České republiky finanční částku ve výši deset tisíc korun českých, poté výši částky změnil na dvacet tisíc korun českých a následně částku navýšil ještě na třicet tisíc korun českých s tím, aby hlídka upustila od svých zákonných povinností a neprošetřovala podezření z protiprávního jednání řidiče spočívající v tom, že měl řídit osobní automobil tovární značky Peugeot Partner pod vlivem návykové látky, tedy vykonával ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, jinou činnost, při které by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, sám nabídl a slíbil úplatek jinému v souvislosti s obstaráváním věci obecného zájmu a spáchal takový čin vůči úřední osobě, čímž spáchal přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 trestního zákoníku, zločin podplácení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, a odsuzuje se podle § 332 odst. 2 tr. zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 15 (patnáct) měsíců. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku, § 84 tr. zákoníku a § 85 odst. 1 tr. zákoníku se výkon uloženého trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 24 (dvacet čtyři) měsíců a nad obžalovaným se stanovuje dohled probačního úředníka. Podle § 85 odst. 2 tr. zákoníku s odkazem na § 48 odst. 4 písm. h) tr. zákoníku se obžalovanému ukládá, aby se zdržel požívání alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všech druhů na dobu 18 (osmnáct) měsíců. Tento rozsudek neobsahuje odůvodnění, neboť ihned po vyhlášení rozsudku se obžalovaný a státní zástupce vzdali práva odvolání, prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění, a obžalovaný zároveň prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podaly odvolání jiné oprávněné osoby (§ 129 odst. 2 trestního řádu). V adhézním řízení soud nerozhodoval. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do osmi dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného (§ 248 odst. 1 tr. ř., § 252 tr. ř.), a to ve trojím vyhotovení. Skutečnosti uvedené v prohlášení viny nelze napadat opravným prostředkem. Státní zástupce tak může učinit pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo chybí (§ 246 odst. 1 tr. ř.). Ve prospěch obžalovaného mohou rozsudek odvoláním napadnout kromě obžalovaného a státního zástupce i příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel a druh. Státní zástupce tak může učinit i proti vůli obžalovaného. Je-li obžalovaný zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, může i proti vůli obžalovaného za něho v jeho prospěch odvolání podat též jeho zákonný zástupce a jeho obhájce (§ 247 odst. 2 tr. ř.). Odvolání musí být ve shora uvedené lhůtě také odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obviněného. Odvolání lze opřít o nové skutečnosti a důkazy (§ 249 odst. 1, 2, 3 tr. ř.). Odsuzuje-li soud obžalovaného k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a přiznává-li poškozenému alespoň zčásti nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, může poškozený požádat o vyrozumění o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody. Žádost poškozený podává soudu, který rozhodoval v prvním stupni (§ 228 odst. 4 tr. ř.).