9 C 1/2023

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl soudkyní JUDr. Vladislavou Halodovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO , se sídlem adresa žalobkyně , zastoupena advokátkou anonymizováno jméno příjmení příjmení jméno , advokátní kancelář, s. r. o., sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 14 128 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 12 806,36 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 806,36 Kč od [datum] do zaplacení a dále částku 298,54 Kč a úrok ve výši 8,4 % ročně z částky 1 629,86 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 48 787 Kč.

II. Žaloba se částečně zamítá co do uplatněného nároku na zaplacení částky 879,64 Kč s úrokem z prodlení v částce 879,64 ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení a částky 144,26 Kč a úroku ve výši 38,82 % ročně z částky 1 629,86 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 452 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou z [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit jí 14 128 Kč s úrokem a úrokem z prodlení. Nárok odůvodnila tím, že mezi ní jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] kterou žalovaný podepsal [datum]. Na základě této smlouvy mu byl [datum] poskytnut úvěr 26 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr a ve smlouvě dohodnutý úrok ve výši nominální úrokové sazby 47,22 % p.a. ve 24 měsíčních splátkách po 1 694 Kč splatných k 17. dni měsíce počínaje listopadem 2019. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný uhradil po 1 694 Kč ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] a po 3 388 Kč ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. V důsledku prodlení žalovaného se zaplacením splátky [číslo] splatné [datum] o více než 65 dnů došlo [datum] v souladu se smlouvou ke zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění se celá dosud nesplacená jistina úvěru a dosud nesplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění, staly součástí nové jistiny úvěru, která činila 2 700,74 Kč (z toho 1 629,86 Kč původní dlužná jistina a 1 070,88 Kč dlužný úrok přirostlý ke dni zesplatnění). Po zesplatnění úvěru žalovaný nic neuhradil. Dále je žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu dle bodu 6.1. smlouvy ve výši 6 986 Kč (po 499 Kč za splátky [číslo] u nichž se žalovaný ocitl v prodlení 30 dnů), náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 4 000 Kč (po 200 Kč za splátky [číslo] u nichž se žalovaný ocitl v prodlení 15 dnů) a smluvní pokutu 0,1 % za každý den prodlení s úhradou nové jistiny, což za uplatněné období od [datum] do [datum] činí 442,80 Kč. Úrok z úvěru je žalovaný povinen hradit i po zesplatnění úvěru. Žalobkyně uplatnila nárok na jeho zaplacení z jistiny 1 629,86 Kč ve výši 47,22 % p.a. od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 48 787 Kč. Žalobkyně uvedla, že dle § 9 zák. č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěru v souvislosti s pandemií covid 19, jí od [datum] do [datum] nevznikalo právo na platby sjednané nebo stanovené pro případ prodlení žalovaného s plněním peněžitých dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru (tj. smluvní pokuty, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného a úrok z prodlení). Žalovaný uplatněný nárok neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutkové závěry.

4. Mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 26 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni celkem 40 656 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 1 694 Kč, když zápůjční úroková sazba činila 47,23 % p.a. Pro případ prodlení s úhradou splátky či její části o 65 dnů bylo dohodnuto automatické zesplatnění úvěru s tím, že ke dni zesplatnění se celá nezaplacená jistina úvěru a nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění, stanou součástí nové jistiny úvěru. Pro případ nezaplacení nové jistiny úvěru byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru. Dále byla sjednána smluvní pokuta 499 Kč za prodlení žalovaného s úhradou splátky či její části o 30 dnů a povinnost k náhradě účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč v souvislosti s prodlením žalovaného u splátky o 15 dnů. (předsmluvní formulář, smlouva o úvěru [číslo] informace pro klienta) Žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřila úvěruschopnost žalovaného. (potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance z [datum], zpráva z [právnická osoba], výpis z účtu žalovaného ze [datum] č. [bankovní účet]) Schválení úvěru oznámila žalobkyně žalovanému přípisem z [datum] (oznámení o schválení úvěru)

5. Žalobkyně vyplatila žalovanému [datum] na jeho účet 26 000 Kč (doklad o vyplacení úvěru, výpis z účtu žalovaného č. [bankovní účet]) Žalobkyně vyhotovila [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] výzvy žalovanému k zaplacení úvěru s upozorněním na možnost zesplatnění a [datum] oznámení o zesplatnění úvěru. (uvedené výzvy a oznámení) Žalovaný [datum] učinil vůči žalobkyni oznámení o využití ochranné doby dle zák. č. 187/2020 Sb. Předtím [datum] požádal o odklad splátky [číslo] což mu bylo umožněno. (oznámení o využití ochranné doby z [datum], potvrzení o provedeném odkladu splátky z [datum]) Na základě uvedených odkladů splátky byl upraven splátkový kalendář s tím, že byla na základě toho evidována nově 25. splátka splatná [datum] (upravený splátkový kalendář z [datum]) Na základě oznámení o využití ochranné doby byl následně rovněž upraven splátkový kalendář s tím, že splátky [číslo] byly zahrnuty ve výši 0 Kč a nově byly uvedeny splátky [číslo], poslední splatná [datum] (karta klienta) Dle karty klienta činila ze zaplacených splátek jistina 24 370,12 Kč a úrok 14 591,88 Kč (karta klienta)

6. Dle výpisu z databáze [příjmení] činila průměrná úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu s fixací sazby na 1-5 let v říjnu 2019 8,41 %.

7. Na základě uvedených skutkových závěrů učinil soud následující závěry právní:

8. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Žalobkyně splnila svůj závazek ze smlouvy o úvěru, když žalovanému poskytla dohodnutý úvěr. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy porušil, když se dostal do prodlení s dohodnutými splátkami úvěru. V důsledku toho v souladu se smlouvou došlo k zesplatnění zůstatku úvěru. Dlužná jistina úvěru, kterou byl žalovaný v důsledku zesplatnění povinen uhradit a tuto povinnost porušil, činí 1 629,86 Kč. Co do této částky proto soud shledal žalobu důvodnou.

10. Dále se soud zabýval platností smluvního ujednání o úrocích. Uzavřel, že ujednání o úroku ve smlouvě není zakázaným ujednáním ve smyslu § 1813 o.z., ke kterému se dle § 1815 o.z. nepřihlíží, neboť úroky byly sjednány jasným a srozumitelným způsobem.

11. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání příčící se dobrým mravům, jakož i právní jednání odporující zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Ve smlouvě dohodnutý úrok 47,22 % výrazně převyšuje obvyklou úrokovou sazbu, zjištěnou soudem ze statistických údajů dle databáze [příjmení]. Ujednání úroku tak soud považuje za neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Jedná se o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti, je-li to bez dalšího z právního jednání patrno, jinak na základě tvrzení účastníků. V daném případě je to z právního jednání patrno.

14. Ohledně závěru o rozporu ujednání o úroku s dobrými mravy a jeho neplatností lze odkázat např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2014 Sb. Uvedené rozhodnutí je použitelné i za současné právní úpravy. Vzhledem k tomu, že sjednaná výše úroku výrazně překročila úroky z úvěrů poskytovaných bankami, nemohlo být ujednání posouzeno jako mravné i přesto, že úvěr byl poskytován nebankovním subjektem, byl poskytnut rychle a bez dalšího zajištění. Tyto skutečnosti by mohly odůvodnit určité navýšení úroku oproti obvyklé úrokové míře u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, nikoli však tak zásadní navýšení. Ujednání o úroku proto soud shledal neplatným jako celek.

15. Pojmovým znakem úvěrové smlouvy je však dle § 2395 o.z. zaplacení úroků. Dle § 1802 o.z. přitom platí, že v situaci, kdy mají být plněny úroky a jejich výše není ujednána, platí dlužník obvykle úroky požadované za úvěry poskytované bankami v místě bydliště nebo sídle dlužníka v době uzavření smlouvy.

16. Soud proto s přihlédnutím k rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích 20. 8. 2019 sp. zn. 22 Co 740/2019 uzavřel, že je nutno žalovanému uložit povinnost k hrazení úroků z úvěru, a tuto stanovil ve výši vycházející z údajů databáze [příjmení] ohledně úrokových sazeb korunových úvěrů, poskytnutých bankami domácnostem v ČR. Ta od doby uzavření smlouvy činila 8,41 % ročně. Při stanovení výše úroku musel soud s ohledem na výslovné znění § 1802 o.z. stanovit úhradu ve výši obvyklých úroků, požadovaných za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště či sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Pokud tedy žalobkyně požadovala zaplacení úroku ve výši 47,22 %, který ke dni zesplatnění úvěru kapitalizovala na 1 070,88 Kč, činí soudem přiznaný obvyklý úrok ve výši 8,4 % částku 190,50 Kč. I v této části proto soud shledal žalobu důvodnou. [ulice] jistina úvěru dle článku 6.4. smlouvy tak činí 1 820,36 Kč. Nedůvodnou soud naopak shledal žalobu v části, v níž požadovaný zesplatněný úrok přesahuje výši obvyklého úroku, tedy co do částky 880,38 Kč. Vzhledem k ponížení žalobního nároku v této části v petitu žaloby o částku 0,74 Kč došlo k zamítnutí žaloby pouze o 879,64 Kč.

17. Dle ust. § 2399 odst. 2 o.z. se úroky platí za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni úrok ve výši 8,4 % ročně z dlužné jistiny ve výši 1 629,86 Kč od [datum] do zaplacení, jak bylo žalobkyní uplatněno. V části, v níž uplatněný nárok na zaplacení úroku převyšuje úrok přiznaný, soud žalobu částečně zamítl.

18. Žalovanému v souladu se smlouvou vznikla dále povinnost zaplatit žalobkyni náklady vzniklé v souvislosti s jeho prodlením se zaplacení splátek, což při částce 200 Kč za prodlení se zaplacením každé splátky činí za prodlení se zaplacením 20 splátek částku 4 000 Kč. K této části tedy je žaloba důvodnou.

19. Mezi účastníky byla v souladu s § 2048 o.z. sjednána pokuta pro případ prodlení žalovaného se zaplacením dohodnutých splátek úvěru, a to jak smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení se zaplacením splátky, tak smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny úvěru. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 6 986 Kč za prodlení se zaplacením 14 splátek a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny 1 820,36 Kč za dobu od [datum] do [datum], což činí 298,54 Kč. I v této části tak žaloba byla shledána důvodnou. Nedůvodnou byla shledána ve zbývající části uplatněného nároku na zaplacení smluvní pokuty, tedy co do částky 144,26 Kč.

20. Vzhledem k prodlení žalovaného se splacením jeho peněžitého dluhu zároveň žalobkyni vzniklo dle § 1970 o.z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši za dobu, kdy žalovaný byl v prodlení s úhradou dluhu s tím, že nárok na zaplacení úroku z prodlení byl přiznán z částky, v níž uplatněný nárok na zaplacení nové jistiny o úvěru byl shledán důvodným.

21. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba je důvodná co do uplatněného nároku na zaplacení částky 12 806,36 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši, v níž byl shledán důvodný tak, jak je podrobně specifikováno shora, a dále co do částky 298,54 Kč jako smluvní pokuty. V této části proto žalobě jako důvodné vyhověl. Naopak jako nedůvodnou ji zamítl co do zbývajícího uplatněného nároku na zaplacení částek 879,64 Kč a 144,26 Kč a části uplatněného úroku a úroku z prodlení z částek, kde uplatněný nárok převyšoval nárok, který byl shledán důvodným.

22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná z 92 % (13 104,90 Kč), neúspěšná z 8 % (1 024,64 Kč). Vzniklo jí tedy právo na náhradu 84 % plné náhrady nákladů řízení. Ta je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby po 1 700 Kč dle § 7 ve spojení s § 8 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, soupis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a paušální náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu. Náhrada nákladů řízení byla navýšena o DPH, neboť zástupkyně žalobkyně je plátkyní DPH. Celkem by tedy výše plné náhrady nákladů řízení činila 8 260 Kč. 84 % z této plné náhrady by činilo 6 938,40 Kč. Žalobkyně však uplatnila právo na náhradu nákladů řízení pouze ve výši 2 452 Kč, soud proto vyšel z toho, že ve zbývající části se práva na náhradu nákladů řízení vzdává, a žalovanému tedy uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení pouze částku 2 452 Kč.