9 C 266/2020

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy celé jméno řešitele a přísedících přísedící v právní věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum , bytem adresa žalobce , právně zastoupeného Mgr. jméno jméno , advokátem, se sídlem adresa , proti; žalované: ; právnická osoba , IČO , se sídlem adresa žalované , právně zastoupené JUDr. jméno příjmení , advokátem, se sídlem adresa , o zaplacení částky 258 782 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 249 777 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 210 313 Kč za období od 30. 6. 2020 do zaplacení a dále z částky 39 464 Kč za období od 9. 9. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 9 005 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně za období od 30. 6. 2020 do zaplacení se řízení částečně zastavuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů tohoto řízení částku 158 886 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradu nákladů tohoto řízení částku 6 670,92 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na náhradu nákladů tohoto řízení částku 240,52 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích.

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 29. 9. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit mu částku 210 313 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za období od 30. 6. 2020 do zaplacení a náhradu nákladů tohoto řízení, a to s odůvodněním, že žalobce na základě pracovního poměru založeného pracovní smlouvou, uzavřenou dne 23. 1. 2017 v písemné formě mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovanou jako zaměstnavatelem, vykonával pro žalovanou práci řidiče pro všechny dopravní prostředky provozované žalovanou, včetně povinnosti žalobce provádět údržbu těchto vozidel. Podle čl. VI. odst. 2 pracovní smlouvy bylo rozdělení pracovní doby stanoveno v souladu s ust. § 78 a násl. zákoníku práce, když vnitřní předpis nebyl vydán, a rovněž nedošlo k uzavření dohody mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovanou jako zaměstnavatelem. Podle dohody o mzdě platné od 1. 2. 2017 měl žalobce nárok na základní hrubou mzdu ve výši 13 400 Kč měsíčně a dále nárok na cestovné z místa bydliště v [obec], PSČ [PSČ] do [územní celek], přičemž v případě žalobce se jednalo o nárok ve výši 600 Kč za každou jízdu. Počínaje nejméně od měsíce března roku 2017 až do konce roku 2019 žalovaná jako zaměstnavatel přestala žalobci proplácet příplatky za práci přesčas s tím, že náhradní volna za přesčasové hodiny nebyla nikdy mezi žalobcem a žalovanou v tomto období sjednávána. Z titulu neuhrazených příplatků za práci přesčas žalobce vede za žalovanou pohledávku v celkové částce 206 713 Kč, jejímž obsahem jsou nevypořádané nároky na příplatky za rok 2017 ve výši 56 296 Kč, za rok 2018 ve výši 89 529 Kč a za rok 2019 ve výši 60 888 Kč. Kromě nároku na příplatky za přesčasové hodiny žalobce dále eviduje vůči žalované nároky na cestovné (jízdy z [obec] do [anonymizováno] a zpět) za období od července 2019 do prosince 2019, tedy za 6 jízd v celkové částce 3 600 Kč, když podle dohody o mzdě platné od 1. 2. 2017 mu náleží cestovné ve výši 600 Kč za každou jízdu. Žalobce tedy zrekapituloval, že za žalovanou vede nevypořádanou pohledávku v celkové výši 210 313 Kč odpovídající součtu nároku na příplatky za přesčasy ve výši 206 713 Kč a jízdného ve výši 3 600 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě těchto nároků prostřednictvím svého právního zástupce, a to na základě písemné výzvy adresované žalované dne 22. 6. 2020 se stanovením lhůty splatnosti na den 29. 6. 2020. V návaznosti na tuto výzvu byl mezi žalobcem a žalovanou učiněn pokus o smír, avšak bezvýsledně.

2. Okresní soud v Českých Budějovicích ve věci rozhodl platebním rozkazem, proti kterému podala žalovaná včas odpor s tím, že nesouhlasí s nároky žalobce a považuje je za neplatné. Žalovaná poté odpor v zákonné lhůtě odůvodnila tím, že ve vztahu k tvrzené existenci přesčasů a jejich rozsahu namítá, že o žádné přesčasy ve smyslu § 79 odst. 1 písm. i) a § 93 zákoníku práce nemůže jít, jedná se tedy v zásadě o běžný výkon práce v rámci stanovené týdenní pracovní doby. Žalovaná dále namítá, že rozsah uvedených přesčasů není správný a považuje jej za extrémní. Tento nárok a jeho rozsah je zpochybněn již samotným žalobcem, který ve svém přípisu ze dne 22. 6. 2020 rozlišuje přesčasy (ve výši 155 792 Kč), práci o víkendech a práci v noci. V přípisu ze dne 31. 8. 2020 žalobce blíže specifikuje jednotlivé příplatkové povinnosti a jejich rozsah, když dochází k souhrnné částce 206 713 Kč (která nepochybně zahrnuje rovněž promlčené nároky z období roku 2017 a dále ostatní příplatkové povinnosti). V žalobním návrhu konečně žalobce rekapituluje nárok ve výši 206 713 Kč, který odůvodňuje prostým konstatováním, že jde o neuhrazený příplatek za přesčas. Již z toho důvodu je žalovaná dále nucena vznést námitku promlčení alespoň části uplatněného nároku. Žalovaná má dále za to, že žalobní návrh není dostatečně určitý, neboť nárok v rozsahu tvrzené příplatkové povinnosti práce přesčas v sobě zjevně musí zahrnovat i jiné atributy (příplatkové povinnosti), které naopak nejsou předmětem žaloby, alespoň dle tvrzení žalobce. Nárok na doplatek cestovného rovněž žalovaná neuznává. S ohledem na uvedené tak žalovaná navrhuje, aby byl žalobce vyzván k upřesnění žaloby a skutkových tvrzení, zejména ohledně výše příplatku za práci přesčas s vyjádřením počtu přesčasových hodin a případně s odlišením jiných příplatkových nároků, případně aby byla žaloba zamítnuta.

3. Podáním ze dne 6. 11. 2020 žalobce navrhl rozšíření žaloby a změnu žalobního petitu, když uvedl, že v tomto řízení se domáhá vůči žalované zaplacení částky 210 313 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení a náhrady nákladů řízení, avšak navrhuje, aby soud připustil změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření o celkovou částku 48 469 Kč zahrnující dva nové nároky vyplývající z pracovně právních vztahů účastníků. K těmto nárokům žalobce dodal, že předmětem částky 48 469 Kč, o kterou žalobce navrhuje rozšířit svoji žalobu, je nárok na náhradu mzdy v částce 38 469 Kč za délku výpovědní doby. Žalobce z důvodu toho, že žalovaná mu přestala počínaje měsícem červencem roku 2019 vyplácet cestovné, příplatky za odpracované roky ve výši 600 Kč měsíčně a denní diety ve výši 78,70 Eur, okamžitě rozvázal pracovní poměr k datu 31. 12. 2019 ve smyslu ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce a jeho nárok se opírá o ust. § 56 odst. 2 zákoníku práce. V případě nároku na zaplacení částky 10 000 Kč se pak jedná o neoprávněně provedenou srážku ze mzdy ze strany žalované za údajně odcizenou naftu. K těmto nárokům žalobce dále uplatňuje nárok na zákonné úroky z prodlení s počátkem doby prodlení počínaje od 30. 6. 2020, když počátek doby prodlení se odvíjí od písemné výzvy k plnění, adresované žalované dne 22. 6. 2020, se stanovením lhůty splatnosti těchto nároků nejpozději do 29. 6. 2020. Po rozšíření žaloby se tak žalobce bude domáhat vůči žalované zaplacení celkové částky 258 782 Kč (představující součet původního žalobního nároku ve výši 210 313 Kč a nároku ve výši 48 469 Kč, odpovídající požadovanému rozšíření žaloby) s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za období od 30. 6. 2020 do zaplacení a náhrady nákladů tohoto řízení.

4. Okresní soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 27. 11. 2020, č. j. 9 C 266/2020-59, které nabylo právní moci dne 10. 12. 2020, rozhodl o tom, že změna žaloby, navržená žalobcem v podání ze dne 6. 11. 2020, kterou se domáhal rozšíření žaloby o částky 38 469 Kč a 10 000 Kč, se připouští.

5. Podáním ze dne 23. 2. 2021 žalobce doplnil skutková tvrzení k rozšíření žaloby ze dne 6. 11. 2020 tak, že ve vztahu k nároku na náhradu mzdy ve výši 38 649 Kč využil své zákonné právo podle ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce a dne 31. 12. 2019 okamžitě zrušil svůj pracovní poměr se žalovanou, když důvodem byla okolnost, že počínaje od července roku 2019 žalovaná přestala žalobci vyplácet sjednané součásti mzdy. S odkazem na ust. § 56 odst. 2 zákoníku práce žalobci vznikl nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. V případě žalobce by dvouměsíční výpovědní doba začala běžet od 1. 1. 2020 a žalobce tak má nárok na vyplacení průměrného výdělku za měsíce leden a únor 2020. Podle zásad zákoníku práce má žalobce nárok na průměrný výdělek určený z hrubé mzdy, když hrubá mzda za říjen 2019 činila 21 868 Kč, hrubá mzda za listopad 2019 činila 23 789 Kč a hrubá mzda za prosinec 2019 činila 21 782 Kč, tzn. že průměrný výdělek žalobce odpovídal částce 22 480 Kč měsíčně. Za 2 měsíce by žalobcův nárok správně odpovídal částce 44 960 Kč, avšak žalobce uplatnil a stále uplatňuje nárok ve výši pouze 38 649 Kč, jak je uvedeno v rozšíření žaloby. Ke srážce ze mzdy žalobce v rozsahu 10 000 Kč došlo v listopadu 2019, avšak žalobce považuje tuto srážku za neoprávněnou, a proto se domáhá zaplacení uvedené částky soudní cestou. Žalovaná požadavek na takovouto srážku nijak neupřesnila. Žalovaná si je vědoma, že srážku provedla neoprávněně, jak vyplývá z přípisu právního zástupce žalované ze dne 26.6.2020, kterým žalovaná reagovala na předžalobní výzvu k zaplacení.

6. Soud ve věci nařídil jednání na 18. 11. 2021, ke kterému předvolal právní zástupce obou účastníků. Při jednání byly provedeny listinné důkazy, a to pracovní smlouvou, dohodou o mzdě, dodatky k dohodě o mzdě, výzvou k zaplacení, mzdovými lístky, evidencí odpracované doby, úplným výpisem z obchodního rejstříku na žalovanou, okamžitou výpovědí, výzvou k zaplacení a trestním oznámením. V závěru jednání soud oba účastníky poučil o zákonné koncentraci řízení podle ust. § 118b odst. 1 věty druhé OSŘ a zároveň poskytl žalobci poučení podle ust. § 118a odst. 1, 3 OSŘ a vyzval jej, aby doplnil svá skutková tvrzení a současně k nim označil důkazy, neboť na základě dosud tvrzených skutečností není zřejmé, za které konkrétní dny a časová období uplatňuje nárok na zaplacení přesčasových hodin, zaplacení odměny za práci v noci a odměny za práci o sobotách, nedělích, případně o svátcích. Žalobce byl zároveň soudem vyzván, aby konkretizoval data, směny, případně časová rozmezí, za která nárok uplatňuje. Poučení podle ust. § 118a odst. 1, 3 OSŘ bylo při jednání dáno i žalované, která byla soudem vyzvána, aby doplnila svá tvrzení a označila důkazy ke srážce ve výši 10 000 Kč, kterou provedla vůči odměně žalobce z důvodu náhrady škody vzniklé zpronevěrou pohonných hmot s tím, že z tvrzení žalované není zřejmé, o jaké množství pohonných hmot se mělo jednat, při jaké cestě mělo dojít ke ztrátě pohonných hmot, jaké množství pohonných hmot žalobce převzal, jaké množství pohonných hmot po skončení jízdy, při které mělo dojít ke ztrátě pohonných hmot, žalobce zaměstnavateli odevzdal a že není zřejmé ani to, jaké množství kilometrů během té cesty se služebním vozidlem žalobce najezdil a jakou průměrnou spotřebu vykazovalo služební vozidlo, které žalobce k takové cestě použil.

7. Podáním ze dne 19. 1. 2022 žalobce doplnil skutková tvrzení a označil důkazy. Při konkretizaci, tedy při stanovení skutkového základu svých nároků, žalobce vychází z listinných důkazů označených jako evidence odpracované doby. Tuto evidenci žalobce zpracovával za každý kalendářní měsíc a posílal ji e-mailem žalované bez toho, aby se evidence podepisovaly, a dále bez toho, aby žalovaná žalobci formou e-mailu či jinou formou potvrzovala jejich přijetí s tím, že takovýto způsob komunikace byl mezi účastníky běžný a dlouhodobě zavedený. V každé evidenci odpracované doby jsou zachyceny časové údaje, od kdy do kdy žalobce vykonával práci, a to včetně výkonu práce v noci, přesčas, o sobotách, nedělích a ve svátcích. Ohledně výpočtu výše nároku žalobce vychází z listinných důkazů označených jako mzdový lístek, který byl vystaven žalovanou za každý odpracovaný kalendářní měsíc, když v každém mzdovém lístku je v rubrice vyúčtování mzdy údaj označený jako PP/hod, který označuje průměrnou hrubou hodinovou mzdu. Při výpočtu nároku tak žalobce používá v každém kalendářním měsíci za základ údaj evidovaný ve mzdovém lístku jako PP/hod. Tvrzení žalované, že místo přesčasových hodin bylo žalobci poskytováno náhradní volno, se nezakládá na pravdě. Žalobce v tomto podání dále specifikoval své nároky detailně za každý jednotlivý měsíc počínaje měsícem duben 2017 do měsíce prosinec 2019. V dubnu 2017 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 79,16 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 1 088 Kč za 11 hodin práce přesčas á 79,16 Kč s navýšením o 25 % za období od 3. 4. 2017 (pondělí) až 7. 4. 2017 (pátek), dále částku 958 Kč za 11 odpracovaných hodin á 79,16 Kč navýšených o 10 % za 8. 4. 2017 (sobota), dále částku 1 682 Kč za odpracovaných 17 hodin přesčas á 79,16 Kč navýšených o 25 % za období od 10. 4. 2017 (pondělí) až 14. 4. 2017 (pátek), dále nárok 261 Kč za odpracované 3 hodiny á 79,16 Kč navýšené o 10 % za 15. 4. 2017 (sobota), dále 495 Kč za odpracovaných 5 hodin přesčas á 79,16 Kč s navýšením 25 % za období od 18. 4. 2017 (úterý) až 21. 4. 2017 (pátek), dále 696 Kč za odpracovaných 8 hodin á 79,16 Kč s navýšením 10 % za 22. 4. 2017 (sobota), dále 696 Kč za odpracovaných 8 hodin á 79,16 Kč s navýšením 10 % za 23. 4. 2017 (neděle), dále 594 Kč za odpracovaných 6 hodin přesčas á 79,16 Kč s navýšením 25 % za období od 25. 4. 2017 (úterý) až 28. 4. 2017 (pátek) a 784 Kč za odpracovaných 9 hodin á 79,16 Kč s navýšením o 10 % za 29. 4. 2017 (sobota), celkem tak žalobce po žalované za duben 2017 požaduje zaplatit 7 254 Kč. V květnu 2017 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 79,16 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 198 Kč za 2 hodiny práce přesčas á 79,16 Kč s navýšením o 25 % za období od 2. 5. 2017 (úterý) až 5. 5. 2017 (pátek), dále částku 958 Kč za 11 odpracovaných hodin á 79,16 Kč navýšených o 10 % za 6. 5. 2017 (sobota), dále částku 174 Kč za odpracované 2 hodiny práce v noci á 79,16 Kč navýšených o 10 % za období od 8. 5. 2017 (pondělí), dále nárok 784 Kč za odpracovaných 9 hodin á 79,16 Kč navýšené o 10 % za 13. 5. 2017 (sobota), dále 693 Kč za odpracovaných 7 hodin přesčas á 79,16 Kč s navýšením 25 % za období od 22. 5. 2017 (pondělí) až 26. 5. 2017 (pátek), dále 696 Kč za odpracovaných 8 hodin á 79,16 Kč s navýšením 10 % za 27. 5. 2017 (sobota) a dále 871 Kč za odpracovaných 10 hodin á 79,16 Kč s navýšením 10 % za 28. 5. 2017 (neděle), celkem tak žalobce po žalované za květen 2017 požaduje zaplatit 5 506 Kč. V červnu 2017 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 79,16 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 1 187 Kč za 12 hodin práce přesčas á 79,16 Kč s navýšením o 25 % za období od 6. 6. 2017 (pondělí) až 9. 6. 2017 (pátek), dále částku 1 045 Kč za 12 odpracovaných hodin á 79,16 Kč navýšených o 10 % za 10. 6. 2017 (sobota), dále částku 435 Kč za odpracovaných 5 hodin á 79,16 Kč navýšených o 10 % za období 11. 6. 2017 (neděle) a dále nárok 697 Kč za odpracovaných 8 hodin přesčas á 79,16 Kč navýšených o 25 % za 27. 6. 2017 (úterý) až 30. 6. 2017 (pátek), celkem tak žalobce po žalované za červen 2017 požaduje zaplatit 3 364 Kč. Za měsíce červenec a srpen 2017 žalobce uvedl, že nemá k dispozici podklady. V září 2017 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 77,63 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 2 426 Kč za 25 hodin práce přesčas á 77,63 Kč s navýšením o 25 % za období od 4. 9. 2017 (pondělí) až 8. 9. 2017 (pátek), dále částku 1 110 Kč za 13 odpracovaných hodin á 77,63 Kč navýšených o 10 % za 9. 9. 2017 (sobota), dále částku 2 038 Kč za odpracovaných 21 hodin přesčas á 77,63 Kč navýšených o 25 % za období od 11. 9. 2017 (pondělí) až 15. 9. 2017 (pátek), dále nárok 342 Kč za odpracované 4 hodiny á 77,63 Kč navýšené o 10 % za 16. 9. 2017 (sobota), dále 2 717 Kč za odpracovaných 28 hodin přesčas á 77,63 Kč s navýšením 25 % za období od 25. 9. 2017 (pondělí) až 29. 9. 2017 (pátek) a dále 1 110 Kč za odpracovaných 13 hodin á 77,63 Kč s navýšením 10 % za 30. 9. 2017 (sobota), celkem tak žalobce po žalované za září 2017 požaduje zaplatit 9 743 Kč. V říjnu 2017 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 77,31 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 170 Kč za 2 hodiny práce á 77,31 Kč s navýšením o 10 % za 1. 10. 2017 (neděle), dále částku 2 706 Kč za 28 odpracovaných hodin práce přesčas á 77,31 Kč navýšených o 25 % za období od 2. 10. 2017 (pondělí) až 6. 10. 2017 (pátek), dále částku 3 092 Kč za odpracovaných 32 hodin přesčas á 77,31 Kč navýšených o 25 % za období od 9. 10. 2017 (pondělí) až 13. 10. 2017 (pátek), dále nárok 936 Kč za odpracovaných 11 hodin á 77,31 Kč navýšené o 10 % za 14. 10. 2017 (sobota), dále 386 Kč za odpracované 4 hodiny přesčas á 77,31 Kč s navýšením 25 % za období od 17. 10. 2017 (pondělí) až 20. 10. 2017 (pátek), dále 1 105 Kč za odpracovaných 13 hodin á 77,31 Kč s navýšením 10 % za 21. 10. 2017 (sobota), dále 2 706 Kč za odpracovaných 28 hodin práce přesčas á 77,31 Kč s navýšením 25 % za období od 23. 10. 2017 (pondělí) do 27. 10. 2017 (pátek) a dále 850 Kč za odpracovaných 10 hodin á 77,31 Kč s navýšením 10 % za 28. 10. 2017 (sobota), celkem tak žalobce po žalované za říjen 2017 požaduje zaplatit 11 951 Kč. V listopadu 2017 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 77,31 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit [email] 2020 za 18 hodin práce přesčas á 77,31 Kč s navýšením o 25 % za období od 13. 11. 2017 (pondělí) až 17. 10. 2017 (pátek), dále částku [email] 2022 za 12 odpracovaných hodin á 77,31 Kč navýšených o 10 % za 18. 11. 2017 (sobota), dále částku 425 Kč za odpracovaných 5 hodin á 77,31 Kč navýšených o 10 % za 19. 11. 2017 (neděle), dále nárok 170 Kč za odpracované 2 hodiny práce v noci á 77,31 Kč navýšené o 10 % za 20. 11. 2017 (pondělí), dále 170 Kč za odpracované 2 hodiny práce v noci á 77,31 Kč s navýšením 10% za 21. 11. 2017 (úterý), dále částku 1 643 Kč za odpracovaných 17 hodin práce přesčas á 77,31 Kč s navýšením 25 % za období od 21. 11. 2017 (úterý) do 24. 11. 2017 (pátek), dále [email] 2022 za odpracovaných 12 hodin á 77,31 Kč s navýšením 10 % za 25. 11. 2017 (sobota) a dále 935 Kč za odpracovaných 11 hodin á 77,31 Kč s navýšením 10 % za 26. 11. 2017 (neděle), celkem tak žalobce po žalované za listopad 2017 požaduje zaplatit 7 125 Kč. V prosinci 2017 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 77,31 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 1 739 Kč za odpracovaných 18 hodin práce přesčas á 77,31 Kč s navýšením o 25 % za období od 4. 12. 2017 (pondělí) až 8. 12. 2017 (pátek), dále částku 680 Kč za 8 odpracovaných hodin á 77,31 Kč navýšených o 10 % za 9. 12. 2017 (sobota), dále částku 1 353 Kč za odpracovaných 14 hodin práce přesčas á 77,31 Kč navýšených o 25 % za období od 11. 12. 2017 (pondělí) až 15. 12. 2017 (pátek), dále nárok 255 Kč za odpracované 3 hodiny á 77,31 Kč navýšené o 10 % za 17. 12. 2017 (neděle), dále 2 223 Kč za odpracovaných 23 hodin práce přesčas á 77,31 Kč s navýšením 25 % za období od 18. 12. 2017 (pondělí) až 22. 12. 2017 (pátek), dále 850 Kč za odpracovaných 10 hodin á 77,31 Kč s navýšením 10 % za 23. 12. 2017 (sobota), dále 773 Kč za odpracovaných 10 hodin á 77,31 Kč za 25. 12. 2017 (pondělí) a dále 290 Kč za odpracované 3 hodiny práce přesčas á 77,31 Kč s navýšením 25 % za období od 26. 12. 2017 (úterý) až 29. 12. 2017 (pátek), celkem tak žalobce po žalované za prosinec 2017 požaduje zaplatit 8 163 Kč. V lednu 2018 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 77,39 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 1 107 Kč za 13 hodin práce přesčas á 77,39 Kč s navýšením o 10 % za 6. 10. 2018 (sobota), dále částku 340 Kč za odpracované 4 hodiny á 77,39 Kč navýšených o 10 % za 7. 1. 2018 (neděle), dále částku 1 451 Kč za odpracovaných 15 hodin přesčas á 77,39 Kč navýšených o 25 % za období od 8. 1. 2018 (pondělí) až 12. 1. 2018 (pátek), dále nárok 170 Kč za odpracované 2 hodiny á 77,39 Kč navýšené o 10 % za 13. 1. 2018 (sobota), dále 1 192 Kč za odpracovaných 14 hodin práce přesčas á 77,39 Kč s navýšením 10 % za 14. 1. 2018 (neděle), dále 1 192 Kč za odpracované 4 hodiny práce přesčas á 77,39 Kč s navýšením 25 % za období od 15. 1. 2018 (pondělí) až 18. 1. 2018 (čtvrtek), celkem tak žalobce po žalované za leden 2018 požaduje zaplatit 4 647 Kč. V únoru 2018 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 77,39 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 1 277 Kč za 15 hodin práce á 77,39 Kč s navýšením o 10 % za 3. 2. 2018 (sobota), dále částku 2 225 Kč za 23 odpracovaných hodin práce přesčas á 77,39 Kč navýšených o 25 % za období od 5. 2. 2018 (pondělí) až 9. 2. 2018 (pátek), dále částku 1 107 Kč za odpracovaných 13 hodin práce přesčas á 77,39 Kč navýšených o 10 % za 10. 2. 2018 (sobota), dále nárok 1 258 Kč za odpracovaných 13 hodin práce přesčas á 77,39 Kč s navýšením 25 % za období od 20. 2. 2018 (úterý) až 23. 2. 2018 (pátek), dále 1 192 Kč za odpracovaných 14 hodin práce přesčas á 77,39 Kč s navýšením 10 % za 24. 2. 2018 (sobota) a dále 193 Kč za odpracované 2 hodiny á 77,39 Kč s navýšením 25 % za období od 26. 2. 2018 (pondělí) až 28. 2. 2018 (středa), celkem tak žalobce po žalované za únor 2018 požaduje zaplatit 7 252 Kč. V březnu 2018 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 77,39 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 1 107 Kč za 13 hodin práce á 77,39 Kč s navýšením o 10 % za 3. 3. 2018 (sobota), dále částku 170 Kč za odpracované 2 hodiny á 77,39 Kč navýšených o 10 % za 4. 3. 2018 (neděle), dále částku 387 Kč za odpracované 4 hodiny práce přesčas á 77,39 Kč navýšených o 25 % za období od 6. 3. 2018 (úterý) až 9. 3. 2018 (pátek), dále nárok 511 Kč za odpracovaných 6 hodin á 77,39 Kč navýšené o 10 % za 10. 3. 2018 (sobota), dále 387 Kč za odpracované 4 hodiny práce přesčas á 77,39 Kč s navýšením 25 % za období od 12. 3. 2018 (pondělí) až 16. 3. 2018 (pátek), dále 936 Kč za odpracovaných 11 hodin á 77,39 Kč s navýšením 10 % za 17. 3. 2018 (sobota), dále 170 Kč za odpracované 2 hodiny á 77,39 Kč s navýšením 10 % za 18. 3. 2018 (neděle), dále 1 354 Kč za odpracovaných 14 hodin práce přesčas á 77,39 Kč s navýšením 25 % za období od 19. 3. 2018 (pondělí) až 22. 3. 2018 (čtvrtek), dále nárok 1 741 Kč za odpracovaných 18 hodin práce přesčas á 77,39 Kč s navýšením 25 % za období od 26. 3. 2018 (pondělí) až 30. 3. 2018 (pátek) a dále částku 340 Kč za odpracované 4 hodiny s navýšením 10 % za 31. 3. 2018 (sobota), celkem tak žalobce po žalované za březen 2018 požaduje zaplatit 7 103 Kč. V dubnu 2018 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 87,45 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 2 296 Kč za 21 hodin práce přesčas á 87,45 Kč s navýšením o 25 % za období od 2. 4. 2018 (pondělí) až 6. 4. 2018 (pátek), dále částku 1 154 Kč za odpracovaných 12 hodin á 87,45 Kč navýšených o 10 % za 7. 4. 2018 (sobota), dále částku 577 Kč za odpracovaných 6 hodin práce á 87,45 Kč navýšených o 10 % za 8. 4. 2018 (neděle), dále nárok 2 623 Kč za odpracovaných 24 hodin práce přesčas á 87,45 Kč navýšené o 25 % za období od 16. 4. 2018 (pondělí) až 20. 4. 2018 (pátek), dále 962 Kč za odpracovaných 10 hodin á 87,45 Kč s navýšením 10 % za 21. 4. 2018 (sobota), dále 2 623 Kč za odpracovaných 24 hodin práce přesčas á 87,45 Kč s navýšením 25 % za období od 23. 4. 2018 (pondělí) do 27. 4. 2018 (pátek), dále 481 Kč za odpracovaných 5 hodin á 87,45 Kč s navýšením 10 % za 28. 4. 2018 (sobota) a dále 656 Kč za odpracovaných 6 hodin práce přesčas á 87,45 Kč s navýšením 25 % za 30. 4. 2018 (pondělí), celkem tak žalobce po žalované za duben 2018 požaduje zaplatit 11 372 Kč. V květnu 2018 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 87,45 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 328 Kč za 3 hodiny práce přesčas á 87,45 Kč s navýšením o 25 % za období od 2. 5. 2018 (středa) do 4. 5. 2018 (pátek), dále částku 1 347 Kč za odpracovaných 14 hodin á 87,45 Kč navýšených o 10 % za 5. 5. 2018 (sobota), dále částku 2 623 Kč za odpracovaných 24 hodin práce přesčas á 87,45 Kč navýšených o 25 % za období od 7. 5. 2018 (pondělí) až 11. 5. 2018 (pátek), dále nárok 288 Kč za odpracované 3 hodiny á 87,45 Kč navýšené o 10 % za 19. 5. 2018 (sobota), dále 109 Kč za odpracovanou 1 hodinu práce přesčas á 87,45 Kč s navýšením 25 % za období od 22. 5. 2018 (úterý) až 25. 5. 2018 (pátek), dále 674 Kč za odpracovaných 7 hodin á 87,45 Kč s navýšením 10 % za 27. 5. 2018 (neděle) a dále 109 Kč za odpracovanou 1 hodinu á 87,45 Kč s navýšením 25 % za období od 28. 5. 2018 (pondělí) až 25. 5. 2018 (čtvrtek), celkem tak žalobce po žalované za květen 2018 požaduje zaplatit 5 478 Kč. V červnu 2018 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 87,45 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 1 443 Kč za 15 hodin práce á 87,45 Kč s navýšením o 10 % za 2. 6. 2018 (sobota), dále částku 673 Kč za odpracovaných 7 hodin á 87,45 Kč navýšených o 10 % za 3. 6. 2018 (neděle), dále částku 547 Kč za odpracovaných 5 hodin práce přesčas á 87,45 Kč navýšených o 25 % za období od 4. 6. 2018 (pondělí) až 8. 6. 2018 (pátek), dále nárok 770 Kč za odpracovaných 8 hodin á 87,45 Kč navýšené o 10 % za 10. 6. 2018 (neděle), dále 2 186 Kč za odpracovaných 20 hodin práce přesčas á 87,45 Kč s navýšením 25 % za období od 11. 6. 2018 (úterý) až 15. 6. 2018 (pátek), dále 481 Kč za odpracovaných 5 hodin á 87,45 Kč s navýšením 10 % za 16. 6. 2018 (sobota), dále 2 842 Kč za odpracovaných 26 hodin práce přesčas á 87,45 Kč s navýšením 25 % za období od 25. 6. 2018 (pondělí) až 29. 6. 2018 (pátek) a dále částku 1 250 Kč za odpracovaných 13 hodin á 87,45 Kč s navýšením 10 % za 30. 6. 2018 (sobota), celkem tak žalobce po žalované za červen 2018 požaduje zaplatit 10 192 Kč. V červenci 2018 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 87,45 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 2 842 Kč za 26 hodin práce přesčas á 87,45 Kč s navýšením o 25 % za období od 2. 7. 2018 (pondělí) do 6. 7. 2018 (pátek), dále částku 1 421 Kč za odpracovaných 13 hodin práce přesčas á 87,45 Kč navýšených o 25 % za období od 24. 7. 2018 (úterý) až 27. 7. 2018 (pátek) a částku 1 154 Kč za odpracovaných 12 hodin á 87,45 Kč navýšených o 10 % za 28. 7. 2018 (sobota), celkem tak žalobce po žalované za červenec 2018 požaduje zaplatit 5 417 Kč. V srpnu 2018 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 87,36 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 328 Kč za 3 hodiny práce přesčas á 87,36 Kč s navýšením o 25 % za období od 6. 8. 2018 (pondělí) do 10. 8. 2018 (pátek), dále částku 1 057 Kč za odpracovaných 11 hodin á 87,36 Kč navýšených o 10 % za 11. 8. 2018 (sobota), dále částku 2 839 Kč za odpracovaných 26 hodin práce přesčas á 87,36 Kč navýšených o 25 % za období od 20. 8. 2018 (pondělí) až 24. 8. 2018 (pátek) a dále nárok 384 Kč za odpracované 4 hodiny á 87,36 Kč navýšené o 10 % za 25. 8. 2018 (sobota), celkem tak žalobce po žalované za srpen 2018 požaduje zaplatit 4 608 Kč. V září 2018 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 87,36 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 1 057 Kč za 11 hodin á 87,36 Kč s navýšením o 10 % za 8. 9. 2018 (sobota), dále částku 865 Kč za odpracovaných 9 hodin á 87,36 Kč navýšených o 10 % za 9. 9. 2018 (neděle), dále částku 1 310 Kč za odpracovaných 12 hodin práce přesčas á 87,36 Kč navýšených o 25 % za období od 10. 9. 2018 (pondělí) až 14. 9. 2018 (pátek), dále nárok 1 153 Kč za odpracovaných 12 hodin á 87,45 Kč navýšené o 10 % za 15. 9. 2018 (sobota), dále 1 249 Kč za odpracovaných 13 hodin á 87,36 Kč s navýšením 10 % za 16. 9. 2018 (neděle), dále 1 856 Kč za odpracovaných 17 hodin práce přesčas á 87,36 Kč s navýšením 25 % za období od 17. 9. 2018 (pondělí) až 21. 9. 2018 (pátek), dále 2 075 Kč za odpracovaných 19 hodin práce přesčas á 87,36 Kč s navýšením 25 % za období od 24. 9. 2018 (pondělí) až 28. 9. 2018 (pátek) a dále 1 057 Kč za odpracovaných 11 hodin á 87,36 Kč navýšených o 10 % za 29. 9. 2018 (sobota), celkem tak žalobce po žalované za září 2018 požaduje zaplatit 10 622 Kč. V říjnu 2018 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 87,32 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 2 401 Kč za odpracovaných 22 hodin práce přesčas á 87,32 Kč s navýšením o 25 % za období od 1. 10. 2018 (pondělí) do 5. 10. 2018 (pátek), dále částku 768 Kč za odpracovaných 8 hodin á 87,32 Kč navýšených o 10 % za 7. 10. 2018 (neděle) a dále částku 2 947 Kč za odpracovaných 27 hodin práce přesčas á 87,32 Kč navýšených o 25 % za období od 8. 10. 2018 (pondělí) až 12. 10. 2018 (pátek), celkem tak žalobce po žalované za říjen 2018 požaduje zaplatit 6 116 Kč. V listopadu 2018 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 87,32 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 1 057 Kč za odpracovaných 11 hodin á 87,32 Kč s navýšením o 10 % za 3. 11. 2018 (sobota), dále částku 2 729 Kč za odpracovaných 25 hodin práce přesčas á 87,32 Kč navýšených o 25 % za období od 5. 11. 2018 (pondělí) až 9. 11. 2018 (pátek), dále částku 384 Kč za odpracované 4 hodin á 87,32 Kč navýšených o 10 % za 11. 11. 2018 (neděle), dále nárok 576 Kč za odpracovaných 6 hodin á 87,32 Kč navýšené o 10 % za 25. 11. 2018 (neděle) a dále 3 275 Kč za odpracovaných 30 hodin práce přesčas á 87,32 Kč s navýšením 25 % za období od 26. 11. 2018 (pondělí) až 30. 11. 2018 (pátek), celkem tak žalobce po žalované za listopad 2018 požaduje zaplatit 8 021 Kč. V prosinci 2018 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 87,32 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 87 Kč za 1 hodinu práce přesčas á 87,32 Kč s navýšením o 25 % za období od 12. 12. 2018 (středa) do 14. 12. 2018 (pátek), dále částku 1 441 Kč za odpracovaných 15 hodin á 87,32 Kč navýšených o 10 % za 15. 12. 2018 (sobota), dále částku 1 249 Kč za odpracovaných 13 hodin á 87,32 Kč navýšených o 10 % za 16. 12. 2018 (neděle), dále nárok 982 Kč za odpracovaných 9 hodin práce přesčas á 87,32 Kč navýšené o 25 % za období od 17. 12. 2018 (pondělí) do 21. 12. 2018 (pátek), dále 1 344 Kč za odpracovaných 14 hodin á 87,32 Kč s navýšením 10 % za 22. 12. 2018 (sobota), dále 1 153 Kč za odpracovaných 12 hodin á 87,32 Kč s navýšením 10 % za 23. 12. 2018 (neděle), dále 1 048 Kč za odpracovaných 12 hodin práce ve svátek á 87,32 Kč za 24. 12. 2018 (pondělí), dále nárok 873 Kč za odpracovaných 10 hodin práce ve svátek á 87,32 Kč za 25. 12. 2018 (úterý) a dále nárok 524 Kč za odpracovaných 6 hodin práce ve svátek á 87,32 Kč za 26. 12. 2018 (středa), celkem tak žalobce po žalované za prosinec 2018 požaduje zaplatit 8 701 Kč. V lednu 2019 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 86,37 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 1 425 Kč za odpracovaných 15 hodin á 86,37 Kč s navýšením o 10 % za 19. 1. 2019 (sobota), dále částku 1 235 Kč za odpracovaných 13 hodin á 86,37 Kč navýšených o 10 % za 20. 1. 2019 (neděle), dále částku 1 943 Kč za odpracovaných 19 hodin práce přesčas á 86,37 Kč navýšených o 25 % za období od 21. 1. 2019 (pondělí) až 25. 1. 2019 (pátek), dále nárok 665 Kč za odpracovaných 6 hodin á 86,37 Kč navýšené o 10 % za 26. 1. 2019 (sobota), dále 855 Kč za odpracovaných 9 hodin á 86,37 Kč s navýšením 10 % za 27. 1. 2019 (neděle) a dále 1 511 Kč za odpracovaných 14 hodin práce přesčas á 86,37 Kč s navýšením 25 % za období od 28. 1. 2019 (pondělí) až 31. 1. 2019 (pátek), celkem tak žalobce po žalované za leden 2019 požaduje zaplatit 7 634 Kč. V únoru 2019 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 86,37 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 324 Kč za odpracované 3 hodiny práce přesčas á 86,37 Kč s navýšením o 25 % za období od 19. 2. 2019 (úterý) až 22. 2. 2018 (pátek), dále částku 1 425 Kč za odpracovaných 15 hodin á 86,37 Kč navýšených o 10 % za 23. 2. 2019 (sobota) a dále částku 1 188 Kč za odpracovaných 11 hodin práce přesčas á 86,37 Kč navýšených o 25 % za období od 25. 2. 2019 (pondělí) až 28. 2. 2019 (pátek), celkem tak žalobce po žalované za únor 2019 požaduje zaplatit 2 937 Kč. V březnu 2019 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 86,37 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 190 Kč za odpracované 2 hodiny á 86,37 Kč s navýšením o 10 % za 2. 3. 2019 (sobota), dále částku 95 Kč za odpracovanou 1 hodinu á 86,37 Kč navýšené o 10 % za 3. 3. 2019 (neděle), dále částku 1 296 Kč za odpracovaných 12 hodin práce přesčas á 86,37 Kč navýšených o 25 % za období od 12. 3. 2019 (úterý) až 15. 3. 2019 (pátek), dále nárok 95 Kč za odpracovanou 1 hodinu á 86,37 Kč navýšené o 10 % za 23. 3. 2019 (sobota), dále 380 Kč za odpracované 4 hodiny á 86,37 Kč s navýšením 10 % za 24. 3. 2019 (neděle), dále 2 699 Kč za odpracovaných 25 hodin práce přesčas á 86,37 Kč s navýšením 25 % za období od 25. 3. 2019 (pondělí) až 29. 3. 2019 (pátek) a dále nárok 665 Kč za odpracovaných 7 hodin á 86,37 Kč s navýšením 10 % za 30. 3. 2019 (sobota), celkem tak žalobce po žalované za březen 2019 požaduje zaplatit 5 420 Kč. V dubnu 2019 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 109,35 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 3 144 Kč za odpracovaných 23 hodin práce přesčas á 109,35 Kč s navýšením o 25 % za období od 1. 4. 2019 (pondělí) do 5. 4. 2019, dále částku 601 Kč za odpracovaných 5 hodin á 109,35 Kč navýšených o 10 % za 6. 4. 2019 (sobota), dále částku 137 Kč za odpracovanou 1 hodinu práce přesčas á 109,35 Kč navýšené o 25 % za období od 24. 4. 2019 (středa) až 26. 4. 2019 (pátek), dále nárok 1 804 Kč za odpracovanou 1 hodinu á 109,35 Kč navýšené o 10 % za 27. 4. 2019 (sobota) a dále 1 684 Kč za odpracovaných 14 hodin á 109,35 Kč s navýšením 10 % za 28. 4. 2019 (neděle), celkem tak žalobce po žalované za leden 2019 požaduje zaplatit 7 370 Kč. V květnu 2019 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 109,35 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 1 443 Kč za odpracovaných 12 hodin á 109,35 Kč s navýšením o 10 % za 4. 5. 2019 (sobota), dále částku 722 Kč za odpracovaných 6 hodin á 109,35 Kč navýšených o 10 % za 5. 5. 2019 (neděle), dále částku 1 367 Kč za odpracovaných 10 hodin práce přesčas á 109,35 Kč navýšené o 25 % za období od 6. 5. 2019 (pondělí) až 10. 5. 2019 (pátek), dále nárok 722 Kč za odpracovaných 6 hodin á 109,35 Kč navýšených o 10 % za 26. 5. 2019 (neděle) a dále 2 460 Kč za odpracovaných 18 hodin práce přesčas á 109,35 Kč s navýšením 25 % za období od 27. 5. 2019 (pondělí) až 31. 5. 2019 (pátek), celkem tak žalobce po žalované za květen 2019 požaduje zaplatit 6 714 Kč. V červnu 2019 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 109,35 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 361 Kč za odpracované 3 hodiny á 109,35 Kč s navýšením o 10 % za 1. 6. 2019 (sobota), dále částku 2 460 Kč za odpracovaných 18 hodin práce přesčas á 109,35 Kč navýšených o 25 % za období od 3. 6. 2019 (pondělí) až 7. 6. 2019 (pátek), dále částku 1 203 Kč za odpracovaných 10 hodin á 109,35 Kč navýšené o 10 % za 8. 6. 2019 (sobota), dále nárok 361 Kč za odpracované 3 hodiny á 109,35 Kč navýšené o 10 % za 29. 6. 2019 (sobota) a dále 1 443 Kč za odpracovaných 12 hodin á 109,35 Kč s navýšením 10 % za 30. 6. 2019 (neděle), celkem tak žalobce po žalované za červen 2019 požaduje zaplatit 5 828 Kč. Za měsíce červenec a srpen 2019 žalobce uvedl, že nemá k dispozici podklady. V září 2019 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 96,92 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 640 Kč za odpracovaných 6 hodin á 96,92 Kč s navýšením o 10 % za 1. 9. 2019 (neděle), dále částku 2 302 Kč za odpracovaných 19 hodin práce přesčas á 96,92 Kč navýšených o 25 % za období od 2. 9. 2019 (pondělí) až 6. 9. 2019 (pátek), dále částku 1 493 Kč za odpracovaných 14 hodin á 96,92 Kč navýšené o 10 % za 8. 9. 2019 (neděle), dále nárok 2 302 Kč za odpracovaných 19 hodin práce přesčas á 96,92 Kč navýšené o 25 % za období od 9. 9. 2019 (pondělí) až 13. 9. 2019 (pátek), dále 320 Kč za odpracované 3 hodiny á 96,92 Kč s navýšením 10 % za 14. 9. 2019 (sobota) a dále nárok 426 Kč za odpracované 4 hodiny á 96,92 Kč za 29. 9. 2019 (neděle), celkem tak žalobce po žalované za září 2019 požaduje zaplatit 7 483 Kč. V říjnu 2019 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 92,50 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 925 Kč za odpracovaných 8 hodin práce přesčas á 92,50 Kč s navýšením o 25 % za období od 1. 10. 2019 (úterý) až 4. 10. 2019 (pátek), dále částku 1 323 Kč za odpracovaných 13 hodin á 92,50 Kč navýšených o 10 % za 5. 10. 2019 (sobota), dále částku 2 659 Kč za odpracovaných 23 hodin á 92,50 Kč navýšených o 25 % za období od 7. 10. 2019 (pondělí) až 11. 10. 2019 (pátek) a dále nárok 610 Kč za odpracovaných 6 hodin á 92,50 Kč navýšené o 10 % za 12. 10. 2019 (sobota), celkem tak žalobce po žalované za říjen 2019 požaduje zaplatit 5 517 Kč. V listopadu 2019 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 92,50 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 2 081 Kč za odpracovaných 18 hodin práce přesčas á 92,50 Kč s navýšením o 25 % za období od 4. 11. 2019 (pondělí) až 8. 11. 2019 (pátek), dále částku 1 221 Kč za odpracovaných 12 hodin á 92,50 Kč navýšených o 10 % za 10. 11. 2019 (neděle), dále částku 2 891 Kč za odpracovaných 25 hodin práce přesčas á 92,50 Kč navýšených o 25 % za období od 11. 11. 2019 (pondělí) až 15. 11. 2019 (pátek) a dále nárok 1 119 Kč za odpracovaných 11 hodin á 92,50 Kč navýšené o 10 % za 30. 11. 2019 (sobota), celkem tak žalobce po žalované za listopad 2019 požaduje zaplatit 7 312 Kč. V prosinci 2019 činila průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) částku 92,50 Kč. Žalobce požaduje po žalované zaplatit 356 Kč za odpracované 3,5 hodiny á 92,50 Kč s navýšením o 10 % za 1. 12. 2019 (neděle), dále částku 116 Kč za odpracovanou 1 hodinu á 92,50 Kč navýšených o 10 % za období od 2. 12. 2019 (pondělí) až 6. 12. 2019, dále částku 356 Kč za odpracovaných 3,5 hodiny á 92,50 Kč navýšených o 10 % za 7. 12. 2019 (sobota), dále nárok 865 Kč za odpracovaných 8,15 hodin á 92,50 Kč navýšené o 10 % za 8. 12. 2019 (neděle), dále nárok 2 370 Kč za odpracovaných 20,5 hodiny práce přesčas á 92,50 Kč za období od 9. 12. 2019 (pondělí) až 13. 12. 2019 (úterý) a dále nárok 610 Kč za odpracovaných 6 hodin á 92,50 Kč s navýšením 10 % za 14. 12. 2019, celkem tak žalobce po žalované za prosinec požaduje zaplatí 4 673 Kč. Za rok 2017 tak žalobce vůči žalované požaduje zaplatit nárok ve výši 56 296 Kč, za rok 2018 nárok ve výši 89 529 Kč a za rok 2019 nárok ve výši 60 888 Kč, celkem tak požaduje žalobce po žalované zaplatit za uvedená období částku 206 713 Kč.

8. Podáním ze dne 19. 1. 2022 doplnil žalobce skutková tvrzení a označil důkazy. Žalobce mimo jiné uvedl, že pracovní poměr u žalované zrušil k datu 31. 12. 2019 a ve smyslu příslušných ustanovení zákoníku práce tak má žalobce nárok na průměrný výdělek. Oproti vyjádření ze dne 23. 2. 2021 však žalobce upřesňuje, že odstupné počítá z průměrného výdělku za 3. čtvrtletí 2019 a k datu 1. 10. 2019 tak, že hrubá mzda za červenec 2019 činila 16 280 Kč, hrubá mzda za srpen 2019 činila 16 421 Kč a hrubá mzda za září 2019 činila 16 280 Kč, což znamená, že průměrný výdělek žalobce odpovídá částce 16 327 Kč měsíčně, a proto za 2 měsíce žalobcův nárok správně odpovídá částce 32 654 Kč jako nárok na odstupné. Oprávněnost nároku na zaplacení jízdného opírá žalobce o dohodu nazvanou jako dohoda o mzdě platné od 1. 2. 2017 s tím, že v této dohodě platí pro žalobce cestovné v rozsahu 600 Kč za jízdu z místa bydliště [PSČ] [obec] do sídla firmy v [anonymizováno] v Rakousku. Nárok v celkové výši 3 600 Kč odpovídá 6 jízdám, a to ze dne 17. 7. 2019, ze dne 1. 8. 2019, ze dne 29. 9. 2019, ze dne 15. 10. 2019, ze dne 4. 11. 2019 a ze dne 14. 12. 2019. Kromě těchto důkazů prokazuje žalobce skutečnost, že žalovaná mu vyplácela cestovné ve výši 600 Kč, také odkazem na výplatní lístky za období leden 2019 až červen 2019, kdy tak žalovaná běžně činila, avšak počínaje měsícem červencem 2019 žalovaná bez jakéhokoli vysvětlení přestala cestovné žalobci vyplácet.

9. Při odročeném jednání dne 24. 1. 2022 byly provedeny další listinné důkazy, a to e-maily žalované, mzdové lístky za rok 2017, 2018 a 2019, evidence pracovní doby za rok 2017, 2018 a 2019 a informacemi o výsledku kontroly.

10. Podáním ze dne 15. 2. 2022 žalobce dále doplnil skutková tvrzení a označil důkazy. Žalobce doplnil konkretizaci dnů a časových období, za která uplatňuje nároky na zaplacení přesčasových hodin, odměny za práci v noci a odměny za práci o sobotách a nedělích. Kromě již postoupených listinných důkazů žalobce v příloze podání dále v některých případech postupuje soudu samostatně i výkaz ujetých kilometrů s návrhem na jejich provedení k důkazu. Žalobce poukazuje na provázanost těchto dokumentů, zejména provázanost evidence odpracované doby, kterou pořizoval každý měsíc, s výkazem ujetých kilometrů, což vše každý měsíc odesílal žalované e-mailem. Žalobce doplňuje, že pro kamiony nad 3,5 tuny platí omezení maximální rychlosti v jednotlivých zemích, a to v ČR 80 km v hodině mimo obec, v obci 50 km v hodině, v Rakousku 70 km v hodině mimo obec, v obci 50 km v hodině, na silnici pro motorová vozidla a dálnice 80 km v hodině, v Německu rychlost 60 km v hodině mimo obec, v obci 50 km v hodině, na silnici pro motorová vozidla a dálnici 80 km v hodině, v Itálii rychlost 70 km v hodině mimo obec, v obci 50 km v hodině, na silnici pro motorová vozidla a dálnice 80 km v hodině.

11. Ve vyjádření ze dne 16. 2. 2022 žalovaná uvedla, že v rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 251/2019 se uvádí ohledně evidence práce, že vzhledem k tomu, že rozsah práce přesčas žalobce nemohl být prokázán evidencí pracovní doby, neboť – jak bylo v řízení zjištěno – zaměstnavatel tuto evidenci v rozporu s ust. § 96 zákoníku práce nevedl, a současně žalobcem předložená evidence nesplňovala náležitosti podle ust. § 96 zákoníku práce, přistoupil odvolací soud v souladu s uvedenými ustálenými závěry rozhodovací praxe dovolacího soudu k provedení žalobcem navržených důkazů (výpisy z digitálního a analogového tachografu), na jejichž základě dospěl ke skutkovým závěrům (podrobně rozepsaným v napadeném rozhodnutí) ohledně rozsahu práce přesčas vykonané žalobcem v jednotlivých (žalobou uplatněných) měsících. Žalovaná s odkazem na uvedené namítá, že žalobcem předložené podklady k práci přesčas nesplňují podmínky evidence práce ve smyslu § 96 zákoníku práce, zejména absentuje evidence práce přesčas, noční práce atd. Tato dále není ověřena podpisem ani žalobce a ani žalované. S odkazem na tyto nedostatky není podle názoru žalované možné žalobcem předložené podklady kvalifikovat jako evidenci práce, kterou by žalobce splnil své důkazní břemeno ohledně existence pracovního poměru a výkonu práce. Pokud by se soud nepřiklonil k názoru žalované ohledně nepoužitelnosti podkladů k evidenci práce, pak žalovaná uvádí, že tyto podklady k evidenci práce nerozporovala. Žalovaná nicméně namítá, že požadované nároky na přesčas (a ostatní příplatky) byly uhrazeny. Žalovaná odkazuje na rozsah nedaněných náhrad, které jsou vždy patrné z výplatnic k jednotlivým měsícům. Výpočet nároku (přeplatku) podává žalovaná v tabulce, která je přílohou tohoto podání. Žalovaná ve vztahu k námitce v příplatkové povinnosti a námitce nesouladu výkonu práce, konkrétně ve vztahu ke kapesnému, dále uvádí, že kapesné náleží žalobci, toliko pokud nedošlo v daném měsíci k reklamacím a pokud zároveň vykonával práci v zahraničí. Žalovaná eviduje ve vztahu k žalobci pokuty, a to 70 euro z listopadu 2017 v [příjmení] v Rakousku, 60 euro v červnu 2018 ve Welsu v Rakousku, 60 euro v únoru 2019 v Bademu v Rakousku, 550 euro v březnu 2019 ve Villachu v Rakousku, 53 euro v květnu 2019 v Antverpách v Nizozemsku a 500 Kč v prosinci 2019 v [obec]. Žalovaná tedy namítá, že nejméně v uvedených měsících nevznikl žalobci nárok na kapesné z důvodu reklamací vůbec, jeho nároky v těchto měsících jsou tedy uhrazeny tím spíše. K cestovnému žalovaná odkazuje na komentář k ust. § 157 zákoníku práce a namítá, že žalobce neprokazuje, jakým způsobem se do Ennsdorfu a zpět dopravoval. Dohoda o cestovném a jiných náhradách nenahrazuje souhlas žalovaného (zaměstnavatele) k použití osobního automobilu žalobce, k použití služebního vozidla pak takováto dohoda nesloužila. Dle názoru žalované tedy nárok na cestovné není dán a nebyl dán automaticky bez dalšího ani před měsícem červenec 2019. Pokud by soud uvážil, že nárok na cestovné je dán, pak je tento opět kompenzován poskytnutými náhradami. Ve vztahu ke srážce 10 000 Kč žalovaná uvedla, že dne 13. 11. 2019 žalobce s vozidlem, které toho dne řídil, a to [registrační značka], načerpal v [obec] v 15:29 hodin 310,34 litrů pohonných hmot a v 15:42 hodin 305,03 litrů pohonných hmot, došlo tedy k naplnění levé i pravé nádrže v úrovni 100 %. Před příjezdem byly nádrže plné ze 39 a 40 %, přičemž každá nádrž má objem 580 litrů, dohromady jde tedy o [číslo] litrů max. kapacity. V době před natankováním v [obec] lze považovat tyto hodnoty za ustálené a do palivových nádrží bylo možné umístit max. 70 litrů paliva. Tentýž den po úplném doplnění PHM odjel žalobce z [obec] a v 16:58 hodin dorazil do [obec], ulice [ulice], když spotřeboval 2 % pohonných hmot z jedné nádrže, tedy 11,5 litrů, byť v rámci policejního šetření bylo stanoveno, že spotřeba paliva byla při této cestě 35 litrů. Překvapivě v 19:25 hodin téhož dne dochází opětovně k použití karty a k načerpání PHM v objemu 300,11 litrů v hodnotě 9 586 Kč, když v pohybu vozidla od 16:58 hodin toho dne již nedošlo. Pokud žalovaná vezme v úvahu vady odchylky měření, které byly důvodem odložení trestního stíhání, pak lze při výpočtu vycházet z maximální možnosti naplnění nádrží před tankováním v [obec]. Jak uvedeno volná kapacita nádrží před tímto tankováním byla cca 701 litrů z celkové kapacity obou nádrží, tedy [číslo] litrů. Tento potenciál byl překročen o nejméně 212 litrů, když v rozhodný den bylo natankováno celkem 915,48 litru. Je tedy zřejmé, že je zde poměrně zásadní množství PHM, které bylo neoprávněně použito žalobcem i při zohlednění spotřeby 35 litrů na cestě z [obec] do [obec] pak zůstává přebytek PHM 177 litrů, které nebylo možné do nádrží umístit. Žalovaná však vychází z toho, že pro tankování v [obec] nebyl žádný důvod, stav PHM byl dostatečný a veškeré PHM, které v [obec] žalobce nakoupil, byly zpronevěřeny, čímž tedy žalovaná utrpěla škodu odpovídající provedené srážce 10 000 Kč.

12. V příloze vyjádření ze dne 16. 2. 2022 žalovaná v rámci doplnění tvrzení předložila přehledné tabulky, ve kterých shrnula, a to v jedné bez cestovného a v druhé s cestovným, kolik žalobce v předmětném období od 3/ 2017 do 12/ 2019 odpracoval dnů podle výplatních pásek a kolik podle údajů GPS a také shodně vyplněných žalobcem ve zprávách z jeho pracovních cest. Zároveň žalovaná uvedla, kolik bylo žalobci za jednotlivé měsíce vyplaceno na nedaněných náhradách a kolik podle žalované činil jeho nárok na kapesném, dietách a cestovném. Z těchto tvrzení žalované vyplývá, že žalobce za uvedené období odpracoval podle výplatních pásek celkem 675,5 dnů, zatímco podle údajů GPS a zpráv vyplněných žalobcem celkem 649 dnů. Celkem mu bylo vyplaceno na nedaněných náhradách 1 068 556 Kč (bez cestovného 1 051 756 Kč), přičemž jeho celkový nárok na kapesném, dietách a cestovném činil 933 702 Kč (bez cestovného 913 302 Kč). Žalovaná uvádí, že žalobce podle údajů GPS a jím vyplněných zpráv odpracoval v měsíci 3/ 2017 dnů 23, 4/ 2017 dnů 23, 5/ 2017 dnů 27, 6/ 2017 dnů 15, 7/ 2017 dnů 17, 8/ 2017 dnů 25, 9/ 2017 dnů 26, 10/ 2017 dnů 27, 11/ 2017 dnů 19, 12/ 2017 dnů 28, 1/ 2018 dnů 19, 2/ 2018 dnů 23, 3/ 2018 dnů 28, 4/ 2018 dnů 26, 5/ 2018 dnů 25, 6/ 2018 dnů 21, 7/ 2018 dnů 14, 8/ 2018 dnů 12, 9/ 2018 dnů 19, 10/ 2018 dnů 14, 11/ 2018 dnů 18, 12/ 2018 dnů 17, 1/ 2019 dnů 16, 2/ 2019 dnů 10, 3/ 2019 dnů 21, 4/ 2019 dnů 13, 5/ 2019 dnů 16, 6/ 2019 dnů 13, 7/ 2019 dnů 17, 8/ 2019 dnů 18, 9/ 2019 dnů 16, 10/ 2019 dnů 15, 11/ 2019 dnů 14 a 12/ 2019 dnů 14. Dále žalovaná uvádí, že na nedaněných náhradách vyplatila žalobci za 3/ 2017 částku 38 584 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 220 euro, na dietách 1 035 euro a na cestovné 600 Kč, 4/ 2017 částku 48 733 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 220 euro, na dietách 1 035 euro a na cestovné 600 Kč, 5/ 2017 částku 58 037 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 260 euro, na dietách 1 215 euro a na cestovné 600 Kč, 6/ 2017 částku 20 220 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 140 euro, na dietách 675 euro a na cestovné 600 Kč, 7/ 2017 částku 24 855 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 160 euro, na dietách 765 euro a na cestovné 600 Kč, 8/ 2017 částku 44 300 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 240 euro, na dietách 1 125 euro a na cestovné 600 Kč, 9/ 2017 částku 50 524 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 250 euro, na dietách 1 170 euro a na cestovné 600 Kč, 10/ 2017 částku 55 509 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 260 euro, na dietách 1 215 euro a na cestovné 600 Kč, 11/ 2017 částku 31 551 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 180 euro, na dietách 855 euro a na cestovné 600 Kč, 12/ 2017 částku 43 788 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 270 euro, na dietách 1 260 euro a na cestovné 600 Kč, 1/ 2018 částku 25 694 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 180 euro, na dietách 855 euro a na cestovné 600 Kč, 2/ 2018 částku 39 721 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 220 euro, na dietách 1 035 euro a na cestovné 600 Kč, 3/ 2018 částku 48 851 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 270 euro, na dietách 1 260 euro a na cestovné 600 Kč, 4/ 2018 částku 45 423 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 250 euro, na dietách 1 170 euro a na cestovné 600 Kč, 5/ 2018 částku 43 018 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 240 euro, na dietách 1 125 euro a na cestovné 600 Kč, 6/ 2018 částku 34 582 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 200 euro, na dietách 945 euro a na cestovné 600 Kč, 7/ 2018 částku 17 266 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 130 euro, na dietách 630 euro a na cestovné 600 Kč, 8/ 2018 částku 15 509 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 110 euro, na dietách 540 euro a na cestovné 600 Kč, 9/ 2018 částku 33 695 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 180 euro, na dietách 855 euro a na cestovné 600 Kč, 10/ 2018 částku 16 826 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 130 euro, na dietách 630 euro a na cestovné 600 Kč, 11/ 2018 částku 28 268 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 170 euro, na dietách 810 euro a na cestovné 600 Kč, 12/ 2018 částku 29 618 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 160 euro, na dietách 765 euro a na cestovné 600 Kč, 1/ 2019 částku 24 402 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 150 euro, na dietách 720 euro a na cestovné 600 Kč, 2/ 2019 částku 13 170 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 90 euro, na dietách 450 euro a na cestovné 600 Kč, 3/ 2019 částku 36 469 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 200 euro, na dietách 945 euro a na cestovné 600 Kč, 4/ 2019 částku 17 766 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 120 euro, na dietách 585 euro a na cestovné 600 Kč, 5/ 2019 částku 25 230 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 150 euro, na dietách 720 euro a na cestovné 600 Kč, 6/ 2019 částku 17 037 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 120 euro, na dietách 585 euro a na cestovné 600 Kč, 7/ 2019 částku 24 149 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 160 euro, na dietách 765 euro a na cestovné 600 Kč, 8/ 2019 částku 30 477 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 170 euro, na dietách 810 euro a na cestovné 600 Kč, 9/ 2019 částku 27 693 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 150 euro, na dietách 720 euro a na cestovné 600 Kč, 10/ 2019 částku 20 948 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 140 euro, na dietách 675 euro a na cestovné 600 Kč, 11/ 2019 částku 20 270 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 130 euro, na dietách 630 euro a na cestovné 600 Kč a 12/ 2019 částku 16 373 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 130 euro, na dietách 630 euro a na cestovné 600 Kč. Žalovaná dále v těchto tabulkách uvádí kurzy ČNB, pomocí kterých v jednotlivých měsících vypočítala rozdíly mezi nároky žalobce a částkami, které mu byly na nedaněných náhradách ten který měsíc vyplaceny. Žalovaná takto dospěla k závěru, že celkový nárok žalobce za období od 3/ 2017 do 12/ 2019 činil 933 702 Kč a že žalobci bylo vyplaceno celkem o 134 854 Kč více, než kolik činil jeho nárok, z toho v měsíci 3/ 2017 při kurzu ČNB 27,03 Kč 1 euro činil nárok 34 523 Kč a rozdíl činil minus 4 061 Kč, v měsíci 4/ 2017 při kurzu ČNB 26,92 Kč 1 euro činil nárok 34 385 Kč a rozdíl činil minus 14 348 Kč, v měsíci 5/ 2017 při kurzu ČNB 26,42 Kč 1 euro činil nárok 39 570 Kč a rozdíl činil minus 18 468 Kč, v měsíci 6/ 2017 při kurzu ČNB 26, 195 Kč 1 euro činil nárok 21 949 Kč a rozdíl činil plus 1 729 Kč, v měsíci 7/ 2017 při kurzu ČNB 26,08 Kč 1 euro činil nárok 24 724 Kč a rozdíl činil minus 131 Kč, v měsíci 8/ 2017 při kurzu ČNB 26, 105 Kč 1 euro činil nárok 36 233 Kč a rozdíl činil minus 8 067 Kč, v měsíci 9/ 2017 při kurzu ČNB 25, 975 Kč 1 euro činil nárok 37 485 Kč a rozdíl činil minus 13 040 Kč, v měsíci 10/ 2017 při kurzu ČNB 25,67 Kč 1 euro činil nárok 38 463 Kč a rozdíl činil minus 17 046 Kč, v měsíci 11/ 2017 při kurzu ČNB 25, 495 Kč 1 euro činil nárok 26 987 Kč a rozdíl činil minus 4 564 Kč, v měsíci 12/ 2017 při kurzu ČNB 25,54 Kč 1 euro činil nárok 39 676 Kč a rozdíl činil minus 4 112 Kč, v měsíci 1/ 2018 při kurzu ČNB 25,27 Kč 1 euro činil nárok 26 754 Kč a rozdíl činil plus 1 060 Kč, v měsíci 2/ 2018 při kurzu ČNB 25,42 Kč 1 euro činil nárok 32 502 Kč a rozdíl činil minus 7 219 Kč, v měsíci 3/ 2018 při kurzu ČNB 25,43 Kč 1 euro činil nárok 39 508 Kč a rozdíl činil minus 9 343 Kč, v měsíci 4/ 2018 při kurzu ČNB 25,54 Kč 1 euro činil nárok 36 867 Kč a rozdíl činil minus 8 556 Kč, v měsíci 5/ 2018 při kurzu ČNB 25,79 Kč 1 euro činil nárok 35 803 Kč a rozdíl činil minus 7 215 Kč, v měsíci 6/ 2018 při kurzu ČNB 26,02 Kč 1 euro činil nárok 30 393 Kč a rozdíl činil minus 4 189 Kč, v měsíci 7/ 2018 při kurzu ČNB 25,60 Kč 1 euro činil nárok 20 056 Kč a rozdíl činil plus 2 790 Kč, v měsíci 8/ 2018 při kurzu ČNB 25, 735 Kč 1 euro činil nárok 17 328 Kč a rozdíl činil plus 1 819 Kč, v měsíci 9/ 2018 při kurzu ČNB 25, 715 Kč 1 euro činil nárok 27 215 Kč a rozdíl činil minus 6 480 Kč, v měsíci 10/ 2018 při kurzu ČNB 25,92 Kč 1 euro činil nárok 20 299 Kč a rozdíl činil plus 3 473 Kč, v měsíci 11/ 2018 při kurzu ČNB 25, 955 Kč 1 euro činil nárok 26 036 Kč a rozdíl činil minus 2 232 Kč, v měsíci 12/ 2018 při kurzu ČNB 25, 725 Kč 1 euro činil nárok 24 396 Kč a rozdíl činil minus 5 222 Kč, v měsíci 1/ 2019 při kurzu ČNB 25,76 Kč 1 euro činil nárok 23 011 Kč a rozdíl činil minus 1 391 Kč, v měsíci 2/ 2019 při kurzu ČNB 25,60 Kč 1 euro činil nárok 14 424 Kč a rozdíl činil plus 1 254 Kč, v měsíci 3/ 2019 při kurzu ČNB 25,80 Kč 1 euro činil nárok 30 141 Kč a rozdíl činil minus 6 328 Kč, v měsíci 4/ 2019 při kurzu ČNB 25,66 Kč 1 euro činil nárok 18 690 Kč a rozdíl činil plus 924 Kč, v měsíci 5/ 2019 při kurzu ČNB 25, 817 Kč 1 euro činil nárok 23 061 Kč a rozdíl činil minus 2 169 Kč, v měsíci 6/ 2019 při kurzu ČNB 25, 445 Kč 1 euro činil nárok 18 539 Kč a rozdíl činil plus 1 502 Kč, v měsíci 7/ 2019 při kurzu ČNB 25,66 Kč 1 euro činil nárok 24 336 Kč a rozdíl činil plus 187 Kč, v měsíci 8/ 2019 při kurzu ČNB 25, 915 Kč 1 euro činil nárok 25 997 Kč a rozdíl činil minus 4 480 Kč, v měsíci 9/ 2019 při kurzu ČNB 25, 815 Kč 1 euro činil nárok 23 059 Kč a rozdíl činil minus 4 634 Kč, v měsíci 10/ 2019 při kurzu ČNB 25,51 Kč 1 euro činil nárok 21 391 Kč a rozdíl činil plus 443 Kč, v měsíci 11/ 2019 při kurzu ČNB 25, 515 Kč 1 euro činil nárok 19 991 Kč a rozdíl činil minus 279 Kč a v měsíci 12/ 2019 při kurzu ČNB 25,41 Kč 1 euro činil nárok 19 912 Kč a rozdíl činil plus 3 539 Kč. V závěru tabulek žalovaná uvádí, že prémie za beznehodovost žalobci ve mzdách za měsíce 10/ 2017, 10/ 2018 a 10/ 2019 vyplaceny nebyly s tím, že mu ani v jednom roce nárok na tuto prémii nevznikl. V první tabulce žalovaná připojila vysvětlení, že až do měsíce 7/ 2019 jsou reflektovány platby cestovného a že sloupce„ vyplaceno diety + kapesné“ a„ nárok“ jsou z toho důvodu v tomto rozsahu poníženy o 600 Kč.

13. Podáním ze dne 21. 4. 2022 žalobce navrhl, aby soud uložil žalované důkazní povinnost předložit v dostatečném předstihu před datem 27. 6. 2022 výpisy z tachografu (digitálního nebo analogového) vedeného ohledně žalobcových výkonů práce za roky 2017, 2018 a 2019 a provést tyto důkazy při jednání odročeném na den 27. 6. 2022.

14. Podáním ze dne 29. 4. 2022 žalovaná soudu sdělila, že nerozumí tomu, proč by soud, resp. žalobce měl požadovat po žalované záznamy z tachografu, když údaje z výkonu práce již žalobce předložil a soud je akceptoval. Dále žalovaná odkázala na rozložení důkazního břemene ve sporném řízení. Tento požadavek je tak dle názoru žalované zcela nadbytečný, ledaže soud oproti svému vyjádření v rámci jednání dne 24. 1. 2022 má pochyby o podkladech žalobce k výkonu práce. Žalovaná dále k dotazu soudu sděluje, že při zpracování tabulky vycházela z informace od samotného žalobce, které ostatně tento předkládal soudu a dále z výplatních pásek, když oboje je součástí spisu.

15. Při odročeném jednání dne 15. 12. 2022 soud provedl další listinné důkazy, a to výkazy jízd, výzvou k zaplacení, e-mailem, příjmovým a pokladním dokladem, vyúčtováním protokolem, účtenkou, příjmovými pokladními doklady, informačním dopisem, výzvou, účtenkou, výzvou k úhradě, výpisem z účtu a třemi kusy diářů žalobce. Soud rovněž provedl výslech svědka [jméno] [příjmení]. V závěru jednání pak soud poučil žalovanou podle ust. § 118a odst. 1, 3 OSŘ a vyzval ji, aby doplnila tvrzení tak, aby bylo zřejmé, kolik žalovaná jakožto zaměstnavatel vyplatila žalobci jakožto svému zaměstnanci za jednotlivé měsíce od dubna 2017 do prosince 2019 včetně na všech jeho nárocích, a to jednotlivě na mzdě včetně prémií za odpracované roky, dále na přesčasech, práci o sobotách a nedělích, práci v noci a práci o svátcích, na kapesném, na stravném (dietách), na cestovném, na beznehodovostní prémii a na příplatcích za provoz návěsu s pumpou. Zároveň soud žalovanou vyzval, aby označila důkazy k prokázání výše přepočítacích kurzů, které použila v souhrnné tabulce. Žalovaná byla rovněž vyzvána, aby doplnila důkazy k prokázání svých tvrzení ohledně toho, jaká byla nebo je maximální kapacita nádrží na pohonné hmoty u tahače, který tehdy použil žalobce a u kterého mělo dojít ke ztrátě množství nafty. Při tomto jednání žalovaná předložila aktualizovanou tabulku, která byla soudu předložena v příloze vyjádření ze dne 16. 12. 2022.

16. V této aktualizované tabulce dospěla žalovaná k závěru, že pokud se žalobce projednávanou žalobou domáhá za období od 3/ 2017 do 12/ 2019 zaplacení částky 206 713 Kč, tak za uvedené období byl nárok žalobce na cestovném, kapesném a dietách přeplacen o celkovou částku 183 814 Kč. Žalovaná k tomuto závěru dospěla tak, že v každém jednotlivém měsíci zohlednila nárok žalobce na cestovné, na kapesné a diety a součet těchto částek porovnala s částkou, která byla žalobci za ten který měsíc na nedaněných náhradách vyplacena. Žalovaná v aktualizované tabulce uvádí, že na nedaněných náhradách vyplatila žalobci za 3/ 2017 částku 38 584 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 5 920 Kč, na dietách 26 812 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil plus 5 252 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 3 190 Kč, 4/ 2017 částku 48 733 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 5 830 Kč, na dietách 26 483 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil plus 15 820 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 7 254 Kč, 5/ 2017 částku 58 037 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 6 837 Kč, na dietách 30 936 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil plus 19 664 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 5 506 Kč, 6/ 2017 částku 20 220 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 3 646 Kč, na dietách 17 577 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil minus 1 603 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 3 364 Kč, 7/ 2017 částku 24 855 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 4 178 Kč, na dietách 19 974 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil plus 103 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 0 Kč, 8/ 2017 částku 44 300 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 6 262 Kč, na dietách 28 690 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil plus 8 748 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 0 Kč, 9/ 2017 částku 50 524 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 6 423 Kč, na dietách 30 057 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil plus 13 444 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 9 743 Kč, 10/ 2017 částku 55 509 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 6 647 Kč, na dietách 26 719 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil plus 21 543 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 11 951 Kč, 11/ 2017 částku 31 551 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 4 622 Kč, na dietách 21 952 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil plus 4 377 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 7 125 Kč, 12/ 2017 částku 43 788 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 6 866 Kč, na dietách 31 068 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil plus 5 253 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 8 163 Kč, 1/ 2018 částku 25 694 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 4 557 Kč, na dietách 21 771 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil minus 1 234 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 4 647 Kč, 2/ 2018 částku 39 721 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 5 592 Kč, na dietách 23 436 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil plus 10 093 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 7 252 Kč, 3/ 2018 částku 48 851 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 6 842 Kč, na dietách 27 351 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil plus 14 058 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 7 103 Kč, 4/ 2018 částku 45 423 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 6 398 Kč, na dietách 27 114 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil plus 11 312 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 11 372 Kč, 5/ 2018 částku 43 018 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 6 200 Kč, na dietách 27 499 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil plus 8 719 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 5 478 Kč, 6/ 2018 částku 34 582 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 5 175 Kč, na dietách 21 978 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil plus 6 829 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 10 192 Kč, 7/ 2018 částku 17 266 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 3 342 Kč, na dietách 13 554 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil minus 230 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 5 417 Kč, 8/ 2018 částku 15 509 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 2 812 Kč, na dietách 14 058 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil minus 1 961 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 4 608 Kč, 9/ 2018 částku 33 695 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 4 656 Kč, na dietách 22 115 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil plus 6 325 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 10 622 Kč, 10/ 2018 částku 16 826 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 3 384 Kč, na dietách 15 414 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil minus 2 571 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 6 116 Kč, 11/ 2018 částku 28 268 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 4 379 Kč, na dietách 19 892 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil plus 3 396 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 8 021 Kč, 12/ 2018 částku 29 618 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 4 093 Kč, na dietách 18 604 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil plus 6 322 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 8 701 Kč, 1/ 2019 částku 24 402 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 3 852 Kč, na dietách 18 428 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil plus 1 522 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 7 634 Kč, 2/ 2019 částku 13 170 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 2 308 Kč, na dietách 10 581 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil minus 319 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 2 937 Kč, 3/ 2019 částku 36 469 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 5 136 Kč, na dietách 18 951 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil plus 11 782 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 5 420 Kč, 4/ 2019 částku 17 766 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 3 092 Kč, na dietách 14 042 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil plus 32 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 7 370 Kč, 5/ 2019 částku 25 230 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 3 843 Kč, na dietách 18 575 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil plus 2 213 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 6 714 Kč, 6/ 2019 částku 17 037 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 3 065 Kč, na dietách 14 688 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil minus 1 317 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 5 828 Kč, 7/ 2019 částku 24 149 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 4 127 Kč, na dietách 18 959 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil plus 462 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 0 Kč, 8/ 2019 částku 30 477 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 4 405 Kč, na dietách 17 945 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil plus 7 528 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 0 Kč, 9/ 2019 částku 27 693 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 3 849 Kč, na dietách 18 475 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil plus 4 769 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 7 483 Kč, 10/ 2019 částku 20 948 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 3 575 Kč, na dietách 13 292 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil plus 3 481 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 5 517 Kč, 11/ 2019 částku 20 270 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 3 308 Kč, na dietách 13 180 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil plus 3 182 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 7 312 Kč, a 12/ 2019 částku 16 373 Kč, přičemž nárok na kapesné činil 3 266 Kč, na dietách 13 022 Kč a na cestovné 600 Kč, rozdíl činil minus 515 Kč, zatímco žalobce za tento měsíc požaduje 4 673 Kč.

17. Žalovaná k této aktualizované tabulce zároveň připojila přehledné tabulky za každý měsíc od 3/ 2017 do 12/ 2019, ve kterých za každý jednotlivý den uvedla, kolik podle té které země, ve které se měl žalobce ten den pohybovat, činil jeho nárok na dietu v eurech, který zároveň podle zde uvedeného kurzu převedla na českou měnu. Žalovaná uvádí, že žalobci bylo vyplaceno zahraniční stravné za měsíc 3/ 2017 v celkové výši 26 812 Kč za 22 dnů po 45 euro při kurzu 26,91 Kč 1 euro a za 1 den po 171 Kč, 4/ 2017 v celkové výši 26 483 Kč za 21 dnů po 45 euro a za 1 den po 35 euro při kurzu 26,5 Kč 1 euro a za 3 dny po 171 Kč, 5/ 2017 v celkové výši 30 936 Kč za 26 dnů po 45 euro při kurzu 26, 295 euro a za 1 den po 171 Kč, 6/ 2017 v celkové výši 17 577 Kč za 15 dnů po 45 euro při kurzu 26,04 Kč 1 euro, 7/ 2017 v celkové výši 19 974 Kč za 17 dnů po 45 euro při kurzu 26,11 Kč 1 euro, 8/ 2017 v celkové výši 28 690 Kč za 24 dnů po 45 euro při kurzu 26,09 Kč 1 euro a za 3 dny po 171 Kč, 9/ 2017 v celkové výši 30 057 Kč za 26 dnů po 45 euro při kurzu 25,69 Kč 1 euro, 10/ 2017 v celkové výši 26 719 Kč za 20 dnů po 45 euro a za 3 dny po 35 euro při kurzu 25, 565 Kč 1 euro a za 6 dnů po 171 Kč, 11/ 2017 v celkové výši 21 952 Kč za 19 dnů po 45 euro při kurzu 25, 675 Kč 1 euro, 12/ 2017 v celkové výši 31 068 Kč za 27 dnů po 45 euro při kurzu 25,43 Kč 1 euro a za 1 den po 171 Kč, 1/ 2018 v celkové výši 21 771 Kč za 18 dnů po 45 euro a za 1 den po 50 euro při kurzu 25, 315 Kč 1 euro, 2/ 2018 v celkové výši 23 436 Kč za 20 dnů po 45 euro při kurzu 25,42 Kč 1 euro a za 3 dny po 186 Kč, 3/ 2018 v celkové výši 27 351 Kč za 20 dnů po 45 euro, za 3 dny po 50 euro a za 4 dny po 186 Kč, 4/ 2018 v celkové výši 27 114 Kč za 21 dnů po 45 euro a za 2 dny po 50 euro při kurzu 25,59 Kč 1 euro a za 2 dny po 186 Kč, 5/ 2018 v celkové výši 27 499 Kč za 20 dnů po 45 euro a za 3 dny po 50 euro při kurzu 25, 835 Kč 1 euro a za 2 dny po 186 Kč, 6/ 2018 v celkové výši 21 978 Kč za 17 dnů po 45 euro a za 2 dny po 35 euro při kurzu 25, 875 Kč 1 euro a za 2 dny po 186 Kč, 7/ 2018 v celkové výši 13 554 Kč za 11 dnů po 45 euro při kurzu 25, 705 Kč 1 euro a za 3 dny po 186 Kč, 8/ 2018 v celkové výši 14 058 Kč za 10 dnů po 45 euro a za 2 dnz po 50 euro při kurzu 25,56 Kč 1 euro, 9/ 2018 v celkové výši 22 115 Kč za 19 dnů po 45 euro při kurzu 25, 865 Kč 1 euro, 10/ 2018 v celkové výši 15 414 Kč za 13 dnů po 45 euro při kurzu 26,03 Kč 1 euro a za 1 den po 186 Kč, 11/ 2018 v celkové výši 19 892 Kč za 17 dnů po 45 euro při kurzu 25,76 Kč 1 euro a za 1 den po 186 Kč, 12/ 2018 v celkové výši 18 604 Kč za 16 dnů po 45 euro při kurzu 25,58 Kč 1 euro a za 1 den po 186 Kč, 1/ 2019 v celkové výši 18 428 Kč za 10 dnů po 45 euro, za 2 dny po 55 euro a za 3 dny po 50 euro při kurzu 25,68 Kč 1 euro a za 1 den po 195 Kč, 2/ 2019 v celkové výši 10 581 Kč za 9 dnů po 45 euro při kurzu 25, 645 Kč 1 euro a za 1 den po 195 Kč, 3/ 2019 v celkové výši 18 951 Kč za 8 dnů po 45 euro, za 4 dny po 50 euro a za 4 dny po 35 euro při kurzu 25,68 Kč 1 euro a za 5 dnů po 195 Kč, 4/ 2019 v celkové výši 14 042 Kč za 9 dnů po 45 euro, za 4 dny po 35 euro při kurzu 25, 765 Kč 1 euro, 5/ 2019 v celkové výši 18 575 Kč za 15 dnů po 45 euro a za 1 den po 50 euro při kurzu 25,62 Kč 1 euro, 6/ 2019 v celkové výši 14 688 Kč za 12 dnů po 45 euro a za 1 dny po 35 euro při kurzu 25, 545 Kč 1 euro, 7/ 2019 v celkové výši 18 959 Kč za 13 dnů po 45 euro a za 3 dny po 50 euro při kurzu 25, 795 Kč 1 euro, 8/ 2019 v celkové výši 17 945 Kč za 13 dnů po 45 euro, za 1 den po 50 euro a za 1 den po 35 euro při kurzu 25,91 Kč 1 euro a za 3 dny po 195 Kč, 9/ 2019 v celkové výši 18 475 Kč za 13 dnů po 45 euro, za 2 dny po 550euro a za 1 den po 35 euro při kurzu 25,66 Kč 1 euro, 10/ 2019 v celkové výši 13 292 Kč za 6 dnů po 45 euro, za 3 dny po 50 euro a za 2 dny po 35 euro při kurzu 25, 535 Kč 1 euro a za 3 dny po 195 Kč, 11/ 2019 v celkové výši 13 180 Kč za 11 dnů po 45 euro při kurzu 25, 445 Kč 1 euro a za 3 dny po 195 Kč a 12/ 2019 v celkové výši 13 022 Kč za 11 dnů po 45 euro při kurzu 25, 125 Kč 1 euro a za 3 dny po 195 Kč.

18. Podáním ze dne 22. 2. 2023 žalovaná uvedla, že stav obou nádrží je zachycen na výpisu spotřeby PHM (při čerpání dne 13. 11. 2019 před tankováním v [obec] byla ustálená hladina obou nádrží v úrovni 40 a 39 %), volná kapacita nádrží tedy musela být 702 litru. Žalobce přitom natankoval 13. 11. 2019 v 15:29 a v 15:42 310 litrů a 305 litrů, tedy 605 litru. V obou nádržích tak bylo k danému čerpání [číslo] litrů pohonných hmot a volná kapacita byla na úrovni 87 litrů. Následně pak žalobce dotankoval po ujetí 49 + 25 km v [obec a číslo] litrů pohonných hmot. Při spotřebě 50 litrů na 100 km pak spotřeboval cca 37 litrů pohonných hmot. V nádržích tak před druhým tankováním mohla být volná kapacita cca 87 + 37 litrů, načerpáno však bylo 300 litrů. Dle názoru žalované tak nejméně 376 litrů nemohlo být do nádrží načerpáno, z čehož žalovaná dovozuje škodu. I s přihlédnutím k přesnosti měření plus minus 50 litrů je však zřejmé, že je zde nejméně dalších cca 126 litrů pohonných hmot, u kterých lze důvodně dovozovat, že nebyly užity v souladu s jejich určením. Cena PHM byla 29,24 Kč za 1 litr, tedy škoda byla způsobena nejméně ve výši 3 684,24 Kč (126 x 29,24) nebo 5 146,24 Kč (176 x 29,24). Žalovaná však vycházela z té úvahy, že v [obec] nemusel žalobce vůbec tankovat, a proto by náhrada škody měla odpovídat celým 300 litrům pohonných hmot, což odpovídá částce 9 586 Kč.

19. Podáním ze dne 22. 2. 2023 žalobce předložil soudu závěrečný návrh, v jehož rámci vzal žalobu částečně zpět co do částky 9 005 Kč a setrvala na žalobě v rozsahu částky 249 777 Kč, která zahrnuje neuhrazené příplatky ve výši 203 523 Kč, neuhrazené jízdné ve výši 3 600 Kč, neoprávněnou srážku ze mzdy ve výši 10 000 Kč a neuhrazenou náhradu mzdy ve výši 32 654 Kč. Podle žalobce bylo provedeným dokazováním zjištěno, že na základě pracovní smlouvy ze dne 23. 1. 2017 vykonával žalobce jako zaměstnanec pro žalovanou jako zaměstnavatele práci řidiče kamionu a že pracovní poměr skončil k datu 31. 12. 2019 okamžitým zrušením ze strany žalobce podle ust. 56 odst. 1 písm. b) ZP. Podle čl. VI. odst. 2 pracovní smlouvy bylo určeno, že rozdělení pracovní doby bylo stanoveno v souladu s ust. § 78 a násl. ZP, vnitřní předpis nebyl vydán a rovněž nebyla uzavřena mezi účastníky žádná dohoda o rozvržení pracovní doby odlišné od zákona. Žalovaná v období od března 2017 do konce roku 2019 neproplácel žalobci příplatky za práci přesčas, dále příplatky za práci v sobotu, neděli a ve svátcích. Evidencí odpracované doby bylo prokázáno, o kolik hodin byla v případě žalobce v každém jednotlivém týdnu příslušného roku překročena povolená týdenní pracovní doba. Bylo rovněž prokázáno, kdy žalobce pracoval v sobotu, v neděli, popř. V noci nebo ve svátek a kolik hodin bylo v těchto obdobích žalobcem odpracováno. Při výpočtu příplatků žalobce vycházel ze mzdových lístků, a to konkrétně z údaje o průměrné hrubé hodinové mzdě PP/hod. Podle evidence odpracované doby žalobce zjistil počet odpracovaných hodin a takto případně zjištěné hodiny přesčasů nebo práce o sobotách, nedělích, v noci nebo ve svátek vynásobil počtem průměrnou hrubou mzdou a výsledek navýšil o příslušnou procentní sazbu dle zákoníku práce. Žalobce si v diářích podrobně a denně evidoval jízdy, vykládku, nakládku, přestávky a další povinné činnosti, které jako řidič musel vykonávat. Podle takto vyplněných diářů žalobce po uplynutí příslušného měsíce vyplňoval formuláře pro evidenci odpracované doby, které zasílal žalované emailem nepodepsané, což bylo u žalované zavedenou praxí. Svědek [příjmení] potvrdil, že vyplňování formulářů a jejich zasílání žalované nebylo obvyklou a zavedenou praxí a že i on takto postupoval a vedl si podobně jako žalobce denní záznamy o činnostech, které následně po uplynutí příslušného měsíce sloužily jako podklad pro vyplnění evidence odpracované doby. Nárok na jízdné v rozsahu 600 Kč za každou jízdu z [obec] do [anonymizováno] je podložen ujednáním obsaženým v dohodě o mzdě platné od 1. 2. 2017. Ze mzdových lístků vyplývá, že v období od ledna 2019 do června 2019 žalovaná žalobci běžně jízdné vyplácela, ale počínaje od července 2019 až do prosince 2019 žalobci nic nezaplatil. Srážku ze mzdy ve výši 10 000 Kč žalovaná žalobci provedla u mzdy za měsíc srpen 2019, ačkoliv tomu neodpovídal žádný zákonný důvod a ani o tom mezi účastníky nebyla uzavřena žádná dohoda. Nárok na náhradu mzdy za délku výpovědní doby vyplývá ze zákona, přičemž okamžité rozvázání pracovního poměru k datu 31. 12. 2019, a to z důvodu spočívajících na straně žalované, bylo žalobcem prokázáno. Předžalobní výzvou ze dne 22. 6. 2020 vyzval žalobce žalovanou k zaplacení částky 210 313 Kč, a to se stanovením lhůty splatnosti do 29. 6. 2020. Písemnou výzvou ze dne 31. 8. 2020 vyzval žalobce právního zástupce žalované k zaplacení částky 260 102 Kč, a to se lhůtou splatnosti do 8. 9. 2020. Žalovaná však na žádnou z těchto výzev nereagovala tak, že by žalobci cokoliv zaplatila. S ohledem na prodlení, do kterého se žalovaná dostala, nárokuje žalobce vedle jistiny rovněž zákonný úrok zu prodlení ve výši 10 % ročně ze žalované částky. U částky 210 313 Kč nárokuje žalobce zákonný úrok z prodlení od 30. 6. 2020 (dle výzvy ze dne 22. 6. 2020) a u částky 39 464 Kč nárokuje žalobce zákonný úrok z prodlení počínaje dnem 9. 9. 2020 (dle výzvy ze dne 31. 8. 2020).

20. Při odročeném jednání dne 23. 2. 2023 soud provedl zbývající listinný důkaz a poté ve věci vyhlásil rozhodnutí.

21. Z pracovní smlouvy ze dne 23. 1. 2017 vyplývá, že mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovanou jako zaměstnavatelem byl sjednán pracovní poměr na dobu určitou 2 roky s počátkem 23. 1. 2017 a koncem 22. 1. 2019, a to na druh práce řidič pro všechny druhy dopravních prostředků a místo výkonu práce [obec]. Bylo ujednáno, že pracovní doba zaměstnance se řídí dle aktuálních zákonných ustanovení s tím, že rozdělení pracovní doby je stanoveno v souladu s § 78 a násl. zákoníku práce vnitřním předpisem zaměstnavatele nebo individuální dohodou účastníků. Bylo ujednáno, že začátek práce, popř. konec práce je v [obec] a zahrnuje převzetí předání vozidla, převzetí/předání všech dokladů k vozidlu a jiných dokladů (licence pro EU, čerpací karta) a převzetí/předání pomůcek pro nakládání dle předávacího listu. Žalovaný se v pracovní smlouvě výslovně zavázal v rozsahu zákonných ustanovení k výkonu práce přesčas, noční práce, práce o víkendech a svátcích.

22. Z dohody o mzdě platné od 1. 2. 2017 soud zjistil, že žalobci jakožto řidiči tahače s cisternou náleží základní mzda ve výši 13 400 Kč hrubého měsíčně a prémie 300 Kč hrubého měsíčně za každý odpracovaný rok s tím, že hrubá mzda včetně prémií se vypočte 13 400 Kč + (počet odpracovaných let x 300). Dále podle této dohody žalobci náleželo kapesné ve výši 10 EUR čistého za celý den v práci a za první a poslední den v práci 5 EUR, a to za podmínky, že během měsíce neproběhnou reklamce nebo stížnosti. Rovněž žalobci náležela beznehodovostní prémie ve výši 200 EUR, která je vyplácena v listopadové mzdě s tím, že posuzované období je vždy od listopadu předcházejícího roku do října následujícího roku, přičemž řidič musí ke vzniku nároku na prémii odpracovat celé toto období a částka 200 EUR může být snížena v případě nehod dle závažnosti či výše škod. Žalobci také náleželo cestovné v paušální výši 600 Kč za cesty z bydliště v [obec].

23. Z dodatku k dohodě o mzdě ze dne 29. 12. 2017 vyplývá, že s platností od 1. 1. 2018 se zvyšuje základní měsíční mzda na 14 900 Kč hrubého s tím, že ostatní složky mzdy zůstávají stejné, přičemž tento dodatek je nedílnou součástí dohody o mzdě.

24. Z dodatku k dohodě o mzdě ze dne 31. 12. 2018 vyplývá, že s platností od 1. 1. 2019 se zvyšuje základní měsíční mzda na 16 280 Kč hrubého s tím, že ostatní složky mzdy zůstávají stejné, přičemž tento dodatek je nedílnou součástí dohody o mzdě.

25. Z výzvy právního zástupce ze dne 22. 6. 2020 vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky 266 944 Kč, a to nejpozději do 29. 6. 2020.

26. Z výzvy právního zástupce žalobce ze dne 31. 8. 2020 vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky 260 102 Kč, a to nejpozději do 8. 9. 2020.

27. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že žalovaná vznikla dne 14. 10. 1999 zápisem u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. C [číslo] a že jejím předmětem činnosti je od 25. 4. 2002 silniční motorová doprava nákladní.

28. Z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 31. 12. 2019 vyplývá, že žalobce tímto ukončil pracovní poměr u žalované sjednaný pracovní smlouvou ze dne 23. 1. 2017, a to z důvodu, že mu žalovaná od 7/ 2019 přestala vyplácet cestovní výlohy 600 Kč měsíčně, příplatek za cisternu s pumpou ve výši 0, 008 euro km, prémie za odpracované roky 600 Kč měsíčně a denní diety ve výši 78,70 euro.

29. Ze mzdových lístků soud zjistil, že v únoru 2017 žalobce odpracoval 19 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 77,05 Kč, základ jeho mzdy činil 13 400 Kč, čistá mzda činila 11 409 Kč, nedaněný příjem 49 106 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 9 533 Kč, na spoření mu bylo sraženo 48 506 Kč a na exekuce 2 476 Kč, celkem mu bylo sraženo 50 982 Kč, tarif činil 12 730 Kč, příplatek [příjmení] činil 216 Kč, dovolená 616 Kč, cestovné 600 Kč, diety 41 751 Kč a kapesné 6 755 Kč, v dubnu 2017 žalobce odpracoval 20 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 79,16 Kč, základ jeho mzdy činil 13 400 Kč, čistá mzda činila 11 296 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 9 496 Kč, na spoření mu bylo sraženo 48 133 Kč a na exekuce 2 400 Kč, celkem mu bylo sraženo 50 533 Kč, tarif činil 13 400 Kč, cestovné 600 Kč, diety 41 134 Kč a kapesné 6 999 Kč, v květnu 2017 žalobce odpracoval 22 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 79,16 Kč, základ jeho mzdy činil 13 400 Kč, čistá mzda činila 11 324 Kč, nedaněný příjem 58 037 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 9 504 Kč, na spoření mu bylo sraženo 57 437 Kč a na exekuce 2 420 Kč, celkem mu bylo sraženo 59 857 Kč, tarif činil 12 817 Kč, dovolená 633 Kč, cestovné 600 Kč, diety 50 568 Kč a kapesné 6 869 Kč, v červnu 2017 žalobce odpracoval 11 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 79,16 Kč, základ jeho mzdy činil 13 400 Kč, čistá mzda činila 11 472 Kč, nedaněný příjem 20 220 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 9 554 Kč, na spoření mu bylo sraženo 19 620 Kč a na exekuce 2 518 Kč, celkem mu bylo sraženo 22 138 Kč, tarif činil 5 750 Kč, dovolená 6 966 Kč, cestovné 600 Kč, diety 15 933 Kč a kapesné 3 657 Kč, v červenci 2017 žalobce odpracoval 21 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 77,63 Kč, základ jeho mzdy činil 13 400 Kč, čistá mzda činila 11 296 Kč, nedaněný příjem 24 855 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 9 496 Kč, na spoření mu bylo sraženo 24 255 Kč a na exekuce 2 400 Kč, celkem mu bylo sraženo 26 655 Kč, tarif činil 13 400 Kč, cestovné 600 Kč, diety 20 082 Kč a kapesné 4 173 Kč, v srpnu 2017 žalobce odpracoval 23 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 77,63 Kč, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 77,05 Kč jeho mzdy činil 13 400 Kč, čistá mzda činila 11 296 Kč, nedaněný příjem 44 300 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 9 496 Kč, na spoření mu bylo sraženo 43 700 Kč a na exekuce 2 400 Kč, celkem mu bylo sraženo 46 100 Kč, tarif činil 13 400 Kč, cestovné 600 Kč, diety 39 523 Kč a kapesné 4 177 Kč, v září 2017 žalobce odpracoval 21 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 77,63 Kč, základ jeho mzdy činil 13 400 Kč, čistá mzda činila 11 296 Kč, nedaněný příjem 50 524 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 9 496 Kč, na spoření mu bylo sraženo 49 924 Kč a na exekuce 2 400 Kč, celkem mu bylo sraženo 52 324 Kč, tarif činil 13 400 Kč, cestovné 600 Kč, diety 43 430 Kč a kapesné 6 494 Kč, v říjnu 2017 žalobce odpracoval 22 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 77,31 Kč, základ jeho mzdy činil 13 400 Kč, čistá mzda činila 11 296 Kč, nedaněný příjem 55 509 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 9 496 Kč, na spoření mu bylo sraženo 54 909 Kč a na exekuce 2 400 Kč, celkem mu bylo sraženo 57 309 Kč, tarif činil 13 400 Kč, cestovné 600 Kč, diety 47 721 Kč a kapesné 7 188 Kč, v listopadu 2017 žalobce odpracoval 18 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 77,31 Kč, základ jeho mzdy činil 13 400 Kč, čistá mzda činila 11 314 Kč, nedaněný příjem 31 551 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 9 502 Kč, hotově mu bylo vyplaceno 1 785 Kč, na spoření mu bylo sraženo 29 166 Kč a na exekuce 2 412 Kč, celkem mu bylo sraženo 31 578 Kč, tarif činil 10 964 Kč, dovolená 2 474 Kč, cestovné 600 Kč, diety 26 362 Kč a kapesné 4 589 Kč, v prosinci 2017 žalobce odpracoval 21 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 77,31 Kč, základ jeho mzdy činil 13 400 Kč, čistá mzda činila 11 296 Kč, nedaněný příjem 43 788 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 9 496 Kč, na spoření mu bylo sraženo 43 188 Kč a na exekuce 2 400 Kč, celkem mu bylo sraženo 45 588 Kč, tarif činil 13 400 Kč, cestovné 600 Kč a diety 43 188 Kč, v lednu 2018 žalobce odpracoval 23 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 77,39 Kč, základ jeho mzdy činil 14 900 Kč, čistá mzda činila 12 538 Kč, nedaněný příjem 25 694 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 9 968 Kč, na spoření mu bylo sraženo 25 094 Kč a na exekuce 3 170 Kč, celkem mu bylo sraženo 28 264 Kč, tarif činil 14 900 Kč, příplatek [příjmení] činil 163 Kč, prémie 137 Kč, cestovné 600 Kč, diety 20 545 Kč a kapesné 4 549 Kč, v únoru 2018 žalobce odpracoval 17 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 77,39 Kč jeho mzdy činil 14 900 Kč, čistá mzda činila 12 276 Kč, nedaněný příjem 39 721 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 9 880 Kč, na spoření mu bylo sraženo 39 121 Kč a na exekuce 2 996 Kč, celkem mu bylo sraženo 42 117 Kč, tarif činil 12 665 Kč, příplatek [příjmení] činil 147 Kč, prémie 153 Kč, dovolená 1 238 Kč a 619 Kč, cestovné 600 Kč, diety 33 529 Kč a kapesné 5 592 Kč, v březnu 2018 žalobce odpracoval 22 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 77,39 Kč, základ jeho mzdy činil 14 900 Kč, čistá mzda činila 12 545 Kč, nedaněný příjem 48 851 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 9 371 Kč, na spoření mu bylo sraženo 48 851 Kč a na exekuce 3 174 Kč, celkem mu bylo sraženo 52 025 Kč, tarif činil 14 900 Kč, příplatek [příjmení] činil 193 Kč, příplatek za svátek 116 Kč, diety 42 239 Kč a kapesné 6 612 Kč, v dubnu 2018 žalobce odpracoval 20 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 87,45 Kč, základ jeho mzdy činil 14 900 Kč, čistá mzda činila 12 454 Kč, nedaněný příjem 45 423 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 9 940 Kč, na spoření mu bylo sraženo 44 823 Kč a na exekuce 3 114 Kč, celkem mu bylo sraženo 47 937 Kč, tarif činil 14 190 Kč, příplatek [příjmení] činil 166 Kč, prémie 34 Kč, dovolená 700 Kč, cestovné 600 Kč, diety 38 438 Kč a kapesné 6 385 Kč, v květnu 2018 žalobce odpracoval 23 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 87,45 Kč, základ jeho mzdy činil 14 900 Kč, čistá mzda činila 12 538 Kč, nedaněný příjem 43 018 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 9 368 Kč, na spoření mu bylo sraženo 43 018 Kč a na exekuce 3 170 Kč, celkem mu bylo sraženo 46 188 Kč, tarif činil 14 190 Kč, příplatek [příjmení] činil 131 Kč, příplatek za svátek 131 Kč, prémie 38 Kč, diety 36 570 Kč a kapesné 6 448 Kč, v červnu 2018 žalobce odpracoval 15 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 87,45 Kč, základ jeho mzdy činil 14 900 Kč, čistá mzda činila 12 499 Kč, nedaněný příjem 34 582 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 9 955 Kč, hotově mu bylo vyplaceno 1 561 Kč, na spoření mu bylo sraženo 32 421 Kč a na exekuce 3 144 Kč, celkem mu bylo sraženo 35 565 Kč, tarif činil 10 643 Kč, příplatek [příjmení] činil 192 Kč, prémie 108 Kč, dovolená 700 Kč a 3 498 Kč, cestovné 600 Kč, diety 28 778 Kč a kapesné 5 204 Kč, v srpnu 2018 žalobce odpracoval 23 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 87,36 Kč, základ jeho mzdy činil 14 900 Kč, čistá mzda činila 12 330 Kč, nedaněný příjem 15 509 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 10 498 Kč, na spoření mu bylo sraženo 14 309 Kč a na exekuce 3 032 Kč, celkem mu bylo sraženo 17 341 Kč, tarif činil 14 190 Kč, cestovné 1 200 Kč, diety 11 478 Kč a kapesné 2 831 Kč, v září 2018 žalobce odpracoval 20 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 87,36 Kč, základ jeho mzdy činil 14 900 Kč, čistá mzda činila 12 538 Kč, nedaněný příjem 33 695 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 9 968 Kč, hotově mu bylo vyplaceno 9 540 Kč, na spoření mu bylo sraženo 23 555 Kč a na exekuce 3 170 Kč, celkem mu bylo sraženo 26 725 Kč, tarif činil 14 900 Kč, příplatek [příjmení] činil 192 Kč, prémie 108 Kč, cestovné 600 Kč, diety 28 209 Kč a kapesné 4 886 Kč, v říjnu 2018 žalobce odpracoval 21 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 87,32 Kč, základ jeho mzdy činil 14 900 Kč, čistá mzda činila 12 597 Kč, nedaněný příjem 16 826 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 9 987 Kč, hotově mu bylo vyplaceno 9 072 Kč, na spoření mu bylo sraženo 7 154 Kč a na exekuce 3 210 Kč, celkem mu bylo sraženo 10 364 Kč, tarif činil 13 604 Kč, příplatek [příjmení] činil 70 Kč, prémie 230 Kč, dovolená 1 397 Kč, cestovné 600 Kč, diety 12 856 Kč a kapesné 3 370 Kč, v listopadu 2018 žalobce odpracoval 22 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 87,32 Kč, základ jeho mzdy činil 14 900 Kč, čistá mzda činila 12 538 Kč, nedaněný příjem 28 268 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 9 968 Kč, hotově mu bylo vyplaceno 12 458 Kč, na spoření mu bylo sraženo 15 210 Kč a na exekuce 3 170 Kč, celkem mu bylo sraženo 18 380 Kč, tarif činil 14 190 Kč, příplatek [příjmení] činil 114 Kč, prémie 186 Kč, cestovné 600 Kč, diety 22 996 Kč a kapesné 4 678 Kč, v prosinci 2018 žalobce odpracoval 16,5 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 87,32 Kč, základ jeho mzdy činil 14 900 Kč, čistá mzda činila 12 493 Kč, nedaněný příjem 29 618 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 9 953 Kč, na spoření mu bylo sraženo 29 018 Kč a na exekuce 3 140 Kč, celkem mu bylo sraženo 32 158 Kč, tarif činil 11 707 Kč, příplatek [příjmení] činil 279 Kč, prémie 21 Kč, dovolená 2 794 Kč a 349 Kč, cestovné 600 Kč, diety 24 902 Kč a kapesné 4 116 Kč, v lednu 2019 žalobce odpracoval 16 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 86,37 Kč, základ jeho mzdy činil 16 280 Kč, čistá mzda činila 10 282 Kč, nedaněný příjem 24 402 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 9 386 Kč, na spoření mu bylo sraženo 23 802 Kč a na exekuce 1 496 Kč, celkem mu bylo sraženo 25 298 Kč, tarif činil 11 325 Kč, příplatek [příjmení] činil 173 Kč, příplatek PSC 25 % PD 43 Kč, přesčas základ 177 Kč, prémie 207 Kč, cestovné 600 Kč, diety 19 938 Kč a kapesné 3 864 Kč, v únoru 2019 žalobce odpracoval 20 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 86,37 Kč, základ jeho mzdy činil 16 280 Kč, čistá mzda činila 16 716 Kč, nedaněný příjem 13 170 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 11 530 Kč, hotově mu bylo vyplaceno 1 536 Kč, na spoření mu bylo sraženo 11 034 Kč a na exekuce 5 786 Kč, celkem mu bylo sraženo 16 820 Kč, tarif činil 16 280 Kč, příplatek [příjmení] činil 43 Kč, prémie 4 955 Kč, cestovné 600 Kč, diety 10 266 Kč a kapesné 2 304 Kč, v březnu 2019 žalobce odpracoval 21 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 86,37 Kč, základ jeho mzdy činil 16 280 Kč, čistá mzda činila 13 777 Kč, nedaněný příjem 36 469 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 11 151 Kč, na spoření mu bylo sraženo 35 269 Kč a na exekuce 3 826 Kč, celkem mu bylo sraženo 39 095 Kč, tarif činil 16 280 Kč, příplatek [příjmení] činil 130 Kč, prémie 470 Kč, cestovné 1 200 Kč, diety 30 109 Kč, kapesné 5 160 Kč a roční zúčtování daně minus 90 Kč, v dubnu 2019 žalobce odpracoval 16 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 109,35 Kč, základ jeho mzdy činil 16 280 Kč, čistá mzda činila 14 243 Kč, nedaněný příjem 17 766 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 10 705 Kč, hotově mu bylo vyplaceno 4 619 Kč, na spoření mu bylo sraženo 12 547 Kč a na exekuce 4 138 Kč, celkem mu bylo sraženo 16 685 Kč, tarif činil 11 840 Kč, příplatek [příjmení] činil 164 Kč, přípl. PSC. 25 % PD 96 Kč, prémie 16 Kč, dovolená 4 374 Kč a 875 Kč, cestovné 600 Kč, diety 14 087 Kč a kapesné 3 079 Kč, v květnu 2019 žalobce odpracoval 23 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 109,35 Kč, základ jeho mzdy činil 16 280 Kč, čistá mzda činila 13 688 Kč, nedaněný příjem 25 230 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 10 520 Kč, hotově mu bylo vyplaceno 4 647 Kč, na spoření mu bylo sraženo 19 983 Kč a na exekuce 3 768 Kč, celkem mu bylo sraženo 23 751 Kč, tarif činil 16 280 Kč, příplatek [příjmení] činil 109 Kč, příplatek za svátek 492 Kč, cestovné 600 Kč, diety 20 757 Kč a kapesné 3 873 Kč, v červnu 2019 žalobce odpracoval 17 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 109,35 Kč, základ jeho mzdy činil 16 280 Kč, čistá mzda činila 13 819 Kč, nedaněný příjem 17 037 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 10 565 Kč, hotově mu bylo vyplaceno 6 183 Kč, na spoření mu bylo sraženo 10 254 Kč a na exekuce 3 854 Kč, celkem mu bylo sraženo 14 108 Kč, tarif činil 13 838 Kč, příplatek [příjmení] činil 164 Kč, prémie 436 Kč, dovolená 2 624 Kč, cestovné 600 Kč, diety 13 384 Kč a kapesné 3 053 Kč, v červenci 2019 žalobce odpracoval 23 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 96,92 Kč, základ jeho mzdy činil 16 280 Kč, čistá mzda činila 13 288 Kč, nedaněný příjem 24 149 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 9 788 Kč, na spoření mu bylo sraženo 24 149 Kč a na exekuce 3 500 Kč, celkem mu bylo sraženo 27 649 Kč, tarif činil 16 280 Kč, diety 22 636 Kč a diety doplatek 1 513 Kč, v srpnu 2019 žalobce odpracoval 18 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 96,92 Kč, základ jeho mzdy činil 16 280 Kč, čistá mzda činila 13 384 Kč, nedaněný příjem 30 477 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 9 820 Kč, na spoření mu bylo sraženo 30 477 Kč a na exekuce 3 564 Kč, celkem mu bylo sraženo 34 041 Kč, tarif činil 13 320 Kč, dovolená 3 101 Kč a diety 30 477 Kč, v září 2019 žalobce odpracoval 21 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 96,92 Kč, základ jeho mzdy činil 16 280 Kč, čistá mzda činila 13 288 Kč, nedaněný příjem 27 693 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 9 788 Kč, na spoření mu bylo sraženo 25 499 Kč a na exekuce 3 500 Kč, celkem mu bylo sraženo 31 193 Kč, tarif činil 16 280 Kč, diety 25 499 Kč a diety doplněk 2 194 Kč, v říjnu 2019 žalobce odpracoval 21 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 92,50 Kč, základ jeho mzdy činil 16 280 Kč, čistá mzda činila 13 330 Kč, nedaněný příjem 20 948 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 9 802 Kč, na spoření mu bylo sraženo 20 948 Kč a na exekuce 3 528 Kč, celkem mu bylo sraženo 24 476 Kč, tarif činil 14 864 Kč, dovolená 1 480 Kč a diety 20 948 Kč, v listopadu 2019 žalobce odpracoval 21 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 92,50 Kč, základ jeho mzdy činil 16 280 Kč, čistá mzda činila 12 823 Kč, nedaněný příjem 20 270 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 7 987 Kč, hotově mu bylo vyplaceno 11 214 Kč, na spoření mu bylo sraženo 10 702 Kč a na exekuce 3 190 Kč, celkem mu bylo sraženo 13 892 Kč, tarif činil 16 280 Kč, naturální požitky činily 1 500 Kč a diety 20 270 Kč, v prosinci 2019 žalobce odpracoval 17 dnů, průměrná hodinová hrubá mzda (PP/hod) činila 92,50 Kč, základ jeho mzdy činil 16 280 Kč, čistá mzda činila 13 288 Kč, nedaněný příjem 16 373 Kč, na účet bylo žalobci poukázáno 9 288 Kč, hotově mu bylo vyplaceno 3 041 Kč, na spoření mu bylo sraženo 13 832 Kč a na exekuce 3 500 Kč, celkem mu bylo sraženo 17 332 Kč, tarif činil 12 580 Kč, dovolená 3 700 Kč a diety 16 373 Kč.

30. Z průvodních e-mailů adresovaných žalobcem z elektronické adresy [email]“ žalované na elektronickou adresu [email]“ každý měsíc, a to dne 1. 5. 2017, 4. 6. 2017, 3. 7. 2017, 1. 8. 2017, 3. 9. 2017, 1. 10. 2017, 4. 11. 2017, 3. 12. 2017, 2. 1. 2018, 4. 2. 2018, 4. 3. 2018, 5. 3. 2018, 2. 4. 2018, 1. 5. 2018, 1. 6. 2018, 1. 7. 2018, 3. 8. 2018, 3. 9. 2018, 2. 10. 2018, 4. 11. 2018, 2. 12. 2018, 2. 1. 2019, 1. 2. 2019, 3. 3. 2019, 2. 4. 2019, 5. 5. 2019, 2. 6. 2019, 2. 7. 2019, 31. 7. 2019, 1. 9. 2019, 3. 10. 2019, 2. 11. 2019, 1. 12. 2019, 2. 12. 2019 a 2. 1. 2020 soud zjistil, že v jejich příloze zasílal žalobce žalované evidence odpracované doby a týdenní zprávy.

31. Z diářů za roky 2017 až 2019, týdenních zpráv a evidence odpracované doby vyplývá, že v dubnu roku 2017 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 199 hodin a o sobotách a nedělích celkem 39 hodin, z toho v období od 3. 4. 2017 (pondělí) do 7. 4. 2017 (pátek) odpracoval 11 hodin přesčas, dne 8. 4. 2017 (sobota) odpracoval 11 hodin, v období od 10. 4. 2017 (pondělí) do 14. 4. 2017 (pátek) odpracoval 17 hodin přesčas, dne 15. 4. 2017 (sobota) odpracoval 3 hodiny, v období od 18. 4. 2017 (úterý) do 21. 4. 2017 (pátek) odpracoval 5 hodin přesčas, dne 22. 4. 2017 (sobota) odpracoval 8 hodin, dne 23. 4. 2017 (neděle) odpracoval 8 hodin, v období od 25. 4. 2017 (úterý) do 28. 4. 2017 (pátek) odpracoval 6 hodin přesčas a dne 29. 4. 2017 (sobota) odpracoval 9 hodin, v květnu roku 2017 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 252 hodin a o sobotách a nedělích celkem 51 hodin, z toho v období od 2. 5. 2017 (úterý) do 5. 5. 2017 (pátek) odpracoval 2 hodiny přesčas, dne 6. 5. 2017 (sobota) odpracoval 11 hodin, dne 8. 5. 2017 (pondělí) odpracoval 2 hodiny v noci, dne 13. 5. 2017 (sobota) odpracoval 9 hodin, v období od 22. 5. 2017 (pondělí) do 26. 5. 2017 (pátek) odpracoval 7 hodin přesčas, dne 27. 5. 2017 (sobota) odpracoval 8 hodin a dne 28. 5. 2017 (neděle) odpracoval 10 hodin, v červnu roku 2017 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 133 hodin a o sobotách a nedělích celkem 24 hodin, v období od 6. 6. 2017 (pondělí) do 9. 6. 2017 (pátek) odpracoval 12 hodin přesčas, dne 10. 6. 2017 (sobota) odpracoval 12 hodin, v období 11. 6. 2017 (neděle) odpracoval 5 hodin a v období od 27. 6. 2017 (úterý) do 30. 6. 2017 (pátek) odpracoval 8 hodin přesčas, v září roku 2017 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 272 hodin a o sobotách a nedělích celkem 34 hodin, z toho v období od 4. 9. 2017 (pondělí) do 8. 9. 2017 (pátek) odpracoval 25 hodin přesčas, dne 9. 9. 2017 (sobota) odpracoval 13 hodin, v období od 11. 9. 2017 (pondělí) do 15. 9. 2017 (pátek) odpracoval 21 hodin přesčas, dne 16. 9. 2017 (sobota) odpracoval 4 hodiny, v období od 25. 9. 2017 (pondělí) do 29. 9. 2017 (pátek) odpracoval 28 hodin přesčas a dne 30. 9. 2017 (sobota) odpracoval 13 hodin, v říjnu roku 2017 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 312 hodin a o sobotách a nedělích celkem 36 hodin, z toho dne 1. 10. 2017 (neděle) odpracoval 2 hodiny, v období od 2. 10. 2017 (pondělí) do 6. 10. 2017 (pátek) odpracoval 28 hodin přesčas, v období od 9. 10. 2017 (pondělí) do 13. 10. 2017 (pátek) odpracoval 32 hodin přesčas, dne 14. 10. 2017 (sobota) odpracoval 11 hodin, v období od 17. 10. 2017 (pondělí) do 20. 10. 2017 (pátek) odpracoval 4 hodiny přesčas, dne 21. 10. 2017 (sobota) odpracoval 13 hodin, v období od 23. 10. 2017 (pondělí) do 27. 10. 2017 (pátek) odpracoval 28 hodin přesčas a dne 28. 10. 2017 (sobota) odpracoval 10 hodin, v listopadu roku 2017 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 215 hodin a o sobotách a nedělích celkem 40 hodin, z toho v období od 13. 11. 2017 (pondělí) do 17. 10. 2017 (pátek) odpracoval 18 hodin přesčas, dne 18. 11. 2017 (sobota) odpracoval 12 hodin, dne 19. 11. 2017 (neděle) odpracoval 5 hodin, dne 20. 11. 2017 (pondělí) odpracoval 2 hodiny v noci, dne 21. 11. 2017 (úterý) odpracoval 2 hodiny v noci, v období od 21. 11. 2017 (úterý) do 24. 11. 2017 (pátek) odpracoval 17 hodin přesčas, dne 25. 11. 2017 (sobota) odpracoval 12 hodin a dne 26. 11. 2017 (neděle) odpracoval 11 hodin, v prosinci roku 2017 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 277 hodin a o sobotách a nedělích celkem 37 hodin, z toho v období od 4. 12. 2017 (pondělí) do 8. 12. 2017 (pátek) odpracoval 18 hodin přesčas, dne 9. 12. 2017 (sobota) odpracoval 8 hodin, v období od 11. 12. 2017 (pondělí) do 15. 12. 2017 (pátek) odpracoval 14 hodin, dne 17. 12. 2017 (neděle) odpracoval 3 hodiny, v období od 18. 12. 2017 (pondělí) do 22. 12. 2017 (pátek) odpracoval 23 hodin přesčas, dne 23. 12. 2017 (sobota) odpracoval 10 hodin, dne 25. 12. 2017 (pondělí) odpracoval 10 hodin a v období od 26. 12. 2017 (úterý) do 29. 12. 2017 (pátek) odpracoval 3 hodiny přesčas, v lednu roku 2018 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 198 hodin a o sobotách a nedělích celkem 33 hodin, z toho dne 6. 10. 2018 (sobota) odpracoval 13 hodin, dne 7. 1. 2018 (neděle) odpracoval 4 hodiny, v období od 8. 1. 2018 (pondělí) do 12. 1. 2018 (pátek) odpracoval 15 hodin přesčas, dne 13. 1. 2018 (sobota) odpracoval 2 hodiny, dne 14. 1. 2018 (neděle) odpracoval 14 hodin a v období od 15. 1. 2018 (pondělí) do 18. 1. 2018 (čtvrtek) odpracoval 4 hodiny přesčas, v únoru roku 2018 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 265 hodin a o sobotách a nedělích celkem 42 hodin, z toho dne 3. 2. 2018 (sobota) odpracoval 15 hodin, v období od 5. 2. 2018 (pondělí) do 9. 2. 2018 (pátek) odpracoval 23 hodin přesčas, dne 10. 2. 2018 (sobota) odpracoval 13 hodin, v období od 20. 2. 2018 (úterý) do 23. 2. 2018 (pátek) odpracoval 13 hodin přesčas, dne 24. 2. 2018 (sobota) odpracoval 14 hodin a v období od 26. 2. 2018 (pondělí) do 28. 2. 2018 (středa) odpracoval 2 hodiny přesčas, v březnu roku 2018 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 274 hodin a o sobotách a nedělích celkem 38 hodin, z toho dne 3. 3. 2018 (sobota) odpracoval 13 hodin, dne 4. 3. 2018 (neděle) odpracoval 2 hodiny, v období od 6. 3. 2018 (úterý) do 9. 3. 2018 (pátek) odpracoval 4 hodiny přesčas, dne 10. 3. 2018 (sobota) odpracoval 6 hodin, v období od 12. 3. 2018 (pondělí) do 16. 3. 2018 (pátek) odpracoval 4 hodiny přesčas, dne 17. 3. 2018 (sobota) odpracoval 11 hodin, dne 18. 3. 2018 (neděle) odpracoval 2 hodiny, v období od 19. 3. 2018 (pondělí) do 22. 3. 2018 (čtvrtek) odpracoval 14 hodin přesčas, v období od 26. 3. 2018 (pondělí) do 30. 3. 2018 (pátek) odpracoval 18 hodin přesčas a dne 31. 3. 2018 (sobota) odpracoval 4 hodiny, v dubnu roku 2018 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 276 hodin a o sobotách a nedělích celkem 27 hodin, z toho v období od 2. 4. 2018 (pondělí) do 6. 4. 2018 (pátek) odpracoval 21 hodin přesčas, dne 7. 4. 2018 (sobota) odpracoval 12 hodin, dne 8. 4. 2018 (neděle) odpracoval 6 hodin, v období od 16. 4. 2018 (pondělí) do 20. 4. 2018 (pátek) odpracoval 24 hodin přesčas, dne 21. 4. 2018 (sobota) odpracoval 10 hodin, v období od 23. 4. 2018 (pondělí) do 27. 4. 2018 (pátek) odpracoval 24 hodin přesčas, dne 28. 4. 2018 (sobota) odpracoval 5 hodin a dne 30. 4. 2018 (pondělí) odpracoval 6 hodin přesčas, v květnu roku 2018 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 265 hodin a o sobotách a nedělích celkem 24 hodin, z toho v období od 2. 5. 2018 (středa) do 4. 5. 2018 (pátek) odpracoval 3 hodiny přesčas, dne 5. 5. 2018 (sobota) odpracoval 14 hodin, v období od 7. 5. 2018 (pondělí) do 11. 5. 2018 (pátek) odpracoval 24 hodin přesčas, dne 19. 5. 2018 (sobota) odpracoval 3 hodiny, v období od 22. 5. 2018 (úterý) až 25. 5. 2018 (pátek) odpracoval 1 hodinu přesčas, dne 27. 5. 2018 (neděle) odpracoval 7 hodin a v období od 28. 5. 2018 (pondělí) do 25. 5. 2018 (čtvrtek) 1 hodinu přesčas, v červnu roku 2018 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 219 hodin a o sobotách a nedělích celkem 48 hodin, z toho dne 2. 6. 2018 (sobota) odpracoval 15 hodin, dne 3. 6. 2018 (neděle) odpracoval 7 hodin, v období od 4. 6. 2018 (pondělí) do 8. 6. 2018 (pátek) odpracoval 5 hodin, dne 10. 6. 2018 (neděle) odpracoval 10 hodin, v období od 11. 6. 2018 (úterý) do 15. 6. 2018 (pátek) odpracoval 20 hodin přesčas, dne 16. 6. 2018 (sobota) odpracoval 5 hodin, v období od 25. 6. 2018 (pondělí) do 29. 6. 2018 (pátek) odpracoval 26 hodin přesčas a dne 30. 6. 2018 (sobota) odpracoval 13 hodin, v červenci roku 2018 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 139 hodin a o sobotách a nedělích celkem 12 hodin, z toho v období od 2. 7. 2018 (pondělí) do 6. 7. 2018 (pátek) odpracoval 26 hodin přesčas, v období od 24. 7. 2018 (úterý) do 27. 7. 2018 (pátek) odpracoval 13 hodin přesčas a dne 28. 7. 2018 (sobota) odpracoval 12 hodin, v srpnu roku 2018 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 124 hodin a o sobotách a nedělích celkem 15 hodin, z toho v období od 6. 8. 2018 (pondělí) do 10. 8. 2018 (pátek) odpracoval 3 hodiny přesčas, dne 11. 8. 2018 (sobota) odpracoval 11 hodin, v období od 20. 8. 2018 (pondělí) do 24. 8. 2018 (pátek) odpracoval 26 hodin a dne 25. 8. 2018 (sobota) odpracoval 4 hodiny, v září roku 2018 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 199 hodin a o sobotách a nedělích celkem 56 hodin, z toho dne 8. 9. 2018 (sobota) odpracoval 11 hodin, dne 9. 9. 2018 (neděle) odpracoval 9 hodin, v období od 10. 9. 2018 (pondělí) do 14. 9. 2018 (pátek) odpracoval 12 hodin přesčas, dne 15. 9. 2018 (sobota) odpracoval 12 hodin, dne 16. 9. 2018 (neděle) odpracoval 13 hodin, v období od 17. 9. 2018 (pondělí) do 21. 9. 2018 (pátek) odpracoval 17 hodin, v období od 24. 9. 2018 (pondělí) do 28. 9. 2018 (pátek) odpracoval 19 hodin přesčas a dne 29. 9. 2018 (sobota) odpracoval 11 hodin, v říjnu roku 2018 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 155 hodin a o sobotách a nedělích celkem 8 hodin, z toho v období od 1. 10. 2018 (pondělí) do 5. 10. 2018 (pátek) odpracoval 22 hodin přesčas, dne 7. 10. 2018 (neděle) odpracoval 8 hodin a v období od 8. 10. 2018 (pondělí) do 12. 10. 2018 (pátek) odpracoval 27 hodin přesčas, v listopadu roku 2018 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 207 hodin a o sobotách a nedělích celkem 21 hodin, z toho dne 3. 11. 2018 (sobota) odpracoval 11 hodin, v období od 5. 11. 2018 (pondělí) do 9. 11. 2018 (pátek) odpracoval 25 hodin přesčas, dne 11. 11. 2018 (neděle) odpracoval 4 hodiny, dne 25. 11. 2018 (neděle) odpracoval 6 hodin a v období od 26. 11. 2018 (pondělí) až 30. 11. 2018 (pátek) odpracoval 30 hodin přesčas, v prosinci roku 2018 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 194 hodin a o sobotách a nedělích celkem 54 hodin, z toho v období od 12. 12. 2018 (středa) do 14. 12. 2018 (pátek) odpracoval 1 hodinu přesčas, dne 15. 12. 2018 (sobota) odpracoval 15 hodin, dne 16. 12. 2018 (neděle) odpracoval 13 hodin, v období od 17. 12. 2018 (pondělí) do 21. 12. 2018 (pátek) odpracoval 9 hodin přesčas, dne 22. 12. 2018 (sobota) odpracoval 14 hodin, dne 23. 12. 2018 (neděle) odpracoval 12 hodin, dne 24. 12. 2018 (pondělí) odpracoval 12 hodin ve svátek, dne 25. 12. 2018 (úterý) odpracoval 10 hodin ve svátek a dne 26. 12. 2018 (středa) odpracoval 6 hodin ve svátek, v lednu roku 2019 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 188 hodin a o sobotách a nedělích celkem 44 hodin, z toho dne 19. 1. 2019 (sobota) odpracoval 15 hodin, dne 20. 1. 2019 (neděle) odpracoval 13 hodin, v období od 21. 1. 2019 (pondělí) do 25. 1. 2019 (pátek) odpracoval 18 hodin přesčas, dne 26. 1. 2019 (sobota) odpracoval 6 hodin, dne 27. 1. 2019 (neděle) odpracoval 9 hodin a v období od 28. 1. 2019 (pondělí) do 31. 1. 2019 (pátek) odpracoval 14 hodin práce přesčas, v únoru roku 2019 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 109 hodin a o sobotách a nedělích celkem 15 hodin, z toho v období od 19. 2. 2019 (úterý) do 22. 2. 2018 (pátek) odpracoval 3 hodiny přesčas, dne 23. 2. 2019 (sobota) odpracoval 15 hodin a v období od 25. 2. 2019 (pondělí) do 28. 2. 2019 (pátek) odpracoval 11 hodin přesčas, v březnu roku 2019 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 181 hodin a o sobotách a nedělích celkem 15 hodin, z toho dne 2. 3. 2019 (sobota) odpracoval 2 hodiny, dne 3. 3. 2019 (neděle) odpracoval 1 hodinu, v období od 12. 3. 2019 (úterý) do 15. 3. 2019 (pátek) odpracoval 12 hodin přesčasů, dne 23. 3. 2019 (sobota) odpracoval 1 hodinu, dne 24. 3. 2019 (neděle) odpracoval 4 hodiny, v období od 25. 3. 2019 (pondělí) do 29. 3. 2019 (pátek) odpracoval 25 hodin přesčas a dne 30. 3. 2019 (sobota) odpracoval 7 hodin, v dubnu roku 2019 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 156 hodin a o sobotách a nedělích celkem 34 hodin, z toho v období od 1. 4. 2019 (pondělí) do 5. 4. 2019 odpracoval 23 hodin přesčas, dne 6. 4. 2019 (sobota) odpracoval 5 hodin, v období od 24. 4. 2019 (středa) do 26. 4. 2019 (pátek) odpracoval 1 hodinu přesčas, dne 27. 4. 2019 (sobota) odpracoval 1 hodinu a dne 28. 4. 2019 (neděle) odpracoval 14 hodin, v květnu roku 2019 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 172 hodin a o sobotách a nedělích celkem 24 hodin, z toho dne 4. 5. 2019 (sobota) odpracoval 12 hodin, dne 5. 5. 2019 (neděle) odpracoval 6 hodin, v období od 6. 5. 2019 (pondělí) do 10. 5. 2019 (pátek) odpracoval 10 hodin přesčas, dne 26. 5. 2019 (neděle) odpracoval 6 hodin a v období od 27. 5. 2019 (pondělí) do 31. 5. 2019 (pátek) odpracoval 18 hodin přesčas, v červnu roku 2019 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 125 hodin a o sobotách a nedělích celkem 28 hodin, z toho dne 1. 6. 2019 (sobota) odpracoval 3 hodiny, dne 3. 6. 2019 (pondělí) do 7. 6. 2019 (pátek) odpracoval 18 hodin přesčas, dne 8. 6. 2019 (sobota) odpracoval 10 hodin, dne 29. 6. 2019 (sobota) odpracoval 3 hodiny a dne 30. 6. 2019 (neděle) odpracoval 12 hodin, v září roku 2019 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 153 hodin a o sobotách a nedělích celkem 27 hodin, z toho dne 1. 9. 2019 (neděle) odpracoval 6 hodin, v období od 2. 9. 2019 (pondělí) do 6. 9. 2019 (pátek) odpracoval 19 hodin přesčas, dne 8. 9. 2019 (neděle) odpracoval 14 hodin, v období od 9. 9. 2019 (pondělí) do 13. 9. 2019 (pátek) odpracoval 19 hodin přesčas, dne 14. 9. 2019 (sobota) odpracoval 3 hodiny a dne 29. 9. 2019 (neděle) odpracoval 4 hodiny, v říjnu roku 2019 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 152 hodin a o sobotách a nedělích celkem 19 hodin, z toho v období od 1. 10. 2019 (úterý) do 4. 10. 2019 (pátek) odpracoval 8 hodin přesčas, dne 5. 10. 2019 (sobota) odpracoval 13 hodin, v období od 7. 10. 2019 (pondělí) do 11. 10. 2019 (pátek) odpracoval 23 hodin přesčas a dne 12. 10. 2019 (sobota) odpracoval 6 hodin, v listopadu roku 2019 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 154 hodin a o sobotách a nedělích celkem 23 hodin, z toho v období od 4. 11. 2019 (pondělí) do 8. 11. 2019 (pátek) odpracoval 18 hodin přesčas, dne 10. 11. 2019 (neděle) odpracoval 12 hodin, v období od 11. 11. 2019 (pondělí) do 15. 11. 2019 (pátek) odpracoval 25 hodin přesčas a dne 30. 11. 2019 (sobota) odpracoval 11 hodin a v prosinci roku 2019 žalobce odpracoval v pracovních dnech celkem 123 hodin a 10 minut a o sobotách a nedělích celkem 21 hodin a 35 minut, z toho dne 1. 12. 2019 (neděle) odpracoval 3,5 hodiny, v období od 2. 12. 2019 (pondělí) do 6. 12. 2019 odpracoval 1 hodinu přesčas, dne 7. 12. 2019 (sobota) odpracoval 3 hodiny a 50 minut, dne 8. 12. 2019 (neděle) odpracoval 8,25 hodiny, v období od 9. 12. 2019 (pondělí) do 13. 12. 2019 (úterý) odpracoval 20,5 hodiny přesčas a dne 14. 12. 2019 odpracoval 6 hodin.

32. Z výzvy k zaplacení ze dne 29. 1. 2019 a emailu ze dne [email] [číslo] vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení pokuty 60 euro za přestupek spáchaný dne 28. 12. 2018 ve 20:11 hodin v Rakousku v Badenu řidičem vozidla s [registrační značka].

33. Z příjmového pokladního dokladu [číslo] ze dne 2. 4. 2019 a jednoduchého výdajového pokladního dokladu [číslo] ze dne 2. 4. 2019, že žalobce uhradil žalované 60 euro za shora uvedenou pokutu, a to z diet vyplacených mu žalovanou.

34. Z vyúčtování ze dne 3. 4. 2019 vyplývá, že dne 15. 3. 2019 byla žalobci uložena pokuta ve výši 550 euro.

35. Z protokolu, rozhodnutí a ústřižku ze dne 15. 3. 2019 vyplývá, že žalobci byla téhož dne uložena pokuta ve výši 550 euro.

36. Z příjmového pokladního dokladu [číslo] ze dne 5. 9. 2019 a jednoduchého výdajového pokladního dokladu [číslo] ze dne 5. 9. 2019, že žalobce uhradil žalované 180 euro za pokutu z května 2019, a to z diet vyplacených mu žalovanou.

37. Z příjmového pokladního dokladu [číslo] ze dne 5. 9. 2019 a jednoduchého výdajového pokladního dokladu [číslo] ze dne 5. 9. 2019, že žalobce uhradil žalované 180 euro za pokutu z dubna 2019, a to z diet vyplacených mu žalovanou.

38. Z příjmového pokladního dokladu [číslo] ze dne 5. 9. 2019 a jednoduchého výdajového pokladního dokladu [číslo] ze dne 5. 9. 2019, že žalobce uhradil žalované 243 euro za pokutu z června 2019, a to z diet vyplacených mu žalovanou.

39. Z informačního dopisu ze dne 15. 5. 2019 a jeho příloh vyplývá, že žalované byla v Nizozemí uložena pokuta ve výši 53 euro.

40. Z rozhodnutí a ústřižku ze dne 7. 6. 2018 vyplývá, že žalované byla v Rakousku ve Welsu uložena pokuta v celkové výši 120 euro.

41. Z výzvy ze dne 6. 11. 2017 vyplývá, že žalované byla za přestupek spáchaný dne 24. 8. 2017 v Rakousku v [příjmení] uložena pokuta ve výši 70 euro.

42. Z výzvy ze dne 13. 12. 2019 vyplývá, že žalované byla za přestupek spáchaný dne 12. 12. 2019 v [obec] uložena pokuta ve výši 500 Kč.

43. Z výpisu z účtu vyplývá, že dne 23. 12. 2019 žalovaná uhradila pokutu ve výši 500 Kč.

44. Z pravidel k evidenci odpracované doby vyplývá, že ti, kdo jezdí 14 dnů, musí psát max 160 hodin a ti, kdo jezdí více než 14 dní, mohou psát max 200 hodin. Musí zaokrouhlovat na půlhodiny. Od – do musí psát nejdříve od [číslo] – [číslo] s tím, že se nesmí být psát noční práce. Soboty, neděle a svátky se musí psát zvlášť, aby zaměstnavatel věděl sumu hodin, ale max 8 hodin za den. Denně se může psát max 13 hodin ve všedních dnech, ale ne moc často. Odjeté dny musí souhlasit s Wochenberichtem.

45. Z usnesení Policie ČR ze dne 23. 11. 2020, č. j. KRPC-8318-70/TČ-2020-020381, vyplývá, že podle ust. § 159a odst. 1 tr. řádu byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu zpronevěra podle ust. § 206 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit žalobce odebráním a zpronevěřením motorové nafty v množství 300,11 litrů dne 13. 11. 2019 na čerpací stanici [příjmení] v [obec], kterou uhradil svěřenou platební kartou žalované, neboť ve věci nešlo o podezření z trestného činu a nebylo na místě věc vyřídit jinak.

46. Z provozního přehledu jízdy vozidla s [registrační značka] ze dne 13. 11. 2019 vyplývá, že v 15:15 hodin bylo vozidlo v [obec], po ujetí 49 km bylo v 16:27 hodin v [obec] a po ujetí dalších 25 km bylo v 16:58 hodin v [obec].

47. Z přehledu tankování ze dne 13. 11. 2019 vyplývá, že téhož dne natankoval žalobce do vozidla [registrační značka] v [obec] v 15:29 hodin 310,34 litrů motorové nafty a v 15:42 hodin tamtéž 305,03 litrů motorové nafty a že téhož dne natankoval žalobce v 19:25 hodin v [obec a číslo] litrů motorové nafty, přičemž tankování ve všech případech uhradil svěřenou platební kartou žalované.

48. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce je jeho bývalý kolega a žalovaná jeho bývalým zaměstnavatelem, u které pracoval jako řidič mezinárodní kamionové dopravy asi 9 let a u které skončil asi před rokem a půl. Pokud jde o vykazování odpracované doby, tak na to měli u žalované formulář, do kterého se vypisovala pracovní doba, ale bylo to složité v tom, že si tam nesměli vykazovat veškerou pracovní dobu. Formulář obdrželi od zaměstnavatele. Pokud jde o způsob a formu vyplňování, tak buď se vyplnil a odevzdal se zaměstnavateli osobně v sídle firmy v [anonymizováno], anebo se odesílal vyplněný e-mailem. Pokud se odesílal e-mailem, tak záleželo, jak kdo měl jakou možnost, buď ho někdo vyplnil elektronicky a pak ho takto odeslal v příloze e-mailu, anebo ho vyplnil ručně, nafotil a pak zase odeslal v příloze e-mailu. Měli od zaměstnavatele příkaz, že v týdnu se může vykazovat maximálně 11 odpracovaných hodin denně. Práce o víkendech se mohly vykazovat maximálně 8 odpracovaných hodin za jednotlivý den o víkendu. A nesmělo se vykazovat více než 160 hodin za měsíc. Pokud to zaměstnanci překračovali, tak jim žalovaná výrazně krátila kapesné. Pokud jde o to vykazování odpracované doby, takto sám osobně vykazoval tak, jak po něm zaměstnavatel chtěl, a to až do určité doby, kdy se změnil systém výplat. V červenci 2019 přišel e-mail, že zpětně od července se to mění, ačkoliv červenec už byl odpracován. Podstata spočívala v tom, že zaměstnancům nebylo vypláceno to, co do té doby vypláceno být mělo. Od té doby svědek začal vyplňovat výkaz odpracované doby tak, jak to skutečně odpovídalo realitě, neboť nebyl důvod něco fixlovat, když zaměstnavatel ty peníze stejně nevyplácel. Pokud jde o formu vyplňování a odesílání těch výkazů, tak všechno posílal zaměstnavateli elektronicky, v [anonymizováno] to neodevzdával osobně. Měl v počítači elektronický formulář, který elektronicky vyplnil a potom to přiložil k e-mailu a odeslal na firmu. [příjmení] to být odeslané asi druhý nebo třetí den následujícího měsíce, aby firma mohla připravovat mzdy. [příjmení] to mohl vyplnit, tak si předtím celý měsíc vedl záznamy. Jednalo se o denní záznamy do sešitů velikosti A5, do kterých si psal úplně všechno, tedy nakládky, vykládky, myčky, dále naložené kilometry, prázdné kilometry, to všechno tehdy museli evidovat a vykazovat. Ten formulář před odesláním nepodepisoval. Formulář měl hlavičku, ta obsahovala údaj o tom, že se jedná o konkrétní měsíc, a dále tam bylo jméno zaměstnance a byla tam asi i poznávací značka. Ty formuláře byly dva, jeden se týkal odpracované doby a jeden se týkal druhu činnosti, nazýval se Tourbericht. Týkal se spíše toho vozidla, byly tam ty jednotlivé kilometry rozepsané apod. Ten Tourbericht také nepodepisoval, byla tam hlavička, která obsahovala údaj i o poznávací značce toho vozidla a rovněž i o poznávací značce návěsu, byly tam počáteční kilometry a konečné kilometry v tom měsíci. Po předestření č. l. 265 svědek uvedl, že se jedná o předmětný formulář evidence odpracované doby, ale vyplňoval jej asi trochu jiným způsobem, i když hodiny a jejich součet vyplňoval stejně. Když se podívá na ten podpis, kde je uvedeno [celé jméno žalobce], tak tam svědek neuváděl nic, to nechával nevyplněné, nijak to nepodepisoval. Bral to tak, že když je to odeslané z jeho e-mailové pošty, tak je to jím odsouhlasené. Vyplnil tedy v tomto formuláři pouze hlavičku a pak obsah. Po předestření formuláře na č. l. 266 svědek uvedl, že to je právě zmíněný Tourbericht, který také vyplňoval. Když zaměstnavatel změnil systém výplat, tak dával podnět k prošetření toho postupu, byl na Úřadu práce v [obec], kde byl tehdy člověk z Úřadu práce v [obec]. Ten si to od něj převzal, šetřilo se to asi 1 a půl roku, pak přišla zpráva, že dospěli k závěru, že firma [právnická osoba] porušila zákon, ale to bylo všechno. U GKB Servisu skončil, neboť ten systém nevedl k žádné nápravě. Vrcholem všeho bylo, když přišel zaměstnancům další e-mail, ve kterém stálo, že jim můžou kdykoliv a jakkoliv krátit mzdu. Svědek tehdy na to řekl, že zadarmo nikde dělat nebude a okamžitě zrušil pracovní poměr. U zdejšího soudu se domáhal svých nároků vůči žalované a pracuje se údajně na nějaké dohodě, ale zatím to nikam nedospělo. Žalovaná se nikdy soudně nedomáhala určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. V řízení se domáhá zaplacení odstupného, kapesného, cestovného a náhrady nákladů soudního řízení. Diety neuplatňoval a příplatky za přesčasy apod. také ne, neboť mu právní zástupce říkal, že se to bude těžko prokazovat. Nikdy se mu nestalo, že by zaměstnavatel jím vyplněnou evidenci nějakým způsobem rozporoval. Jednalo se pouze o formalitu. Od toho července 2018 ty mzdové lístky vůbec neodpovídaly té vyplněné evidenci odpracované doby, tedy ani vyplacené peníze. Do toho června 2018 to odpovídalo tomu, na čem se se zaměstnavatelem dohodli, pokud svědek nepočítá nějaké přesčasy. Pokud hovořil o těch 11 hodinách, takto bylo omezeno tak, že nesměli vykazovat víc než 11 hodin denně odpracované doby od pondělí do pátku. Svědek si už není úplně jistý, jestli to bylo 11, anebo 13, ale nesmělo se vykazovat třeba skutečně odpracovaných 15 nebo 16 hodin denně, aby za to zaměstnavatel nebyl sankcionován. Pokud mluvil o 8 hodinách, tak tím myslel 8 hodin denně od soboty do neděle. K otázce právního zástupce žalované svědek uvedl, že se dá říct, že až do té změny systému výplat v tom červenci byl relativně spokojený se způsobem odměňování u žalované. Bylo to dáno tím, že zaměstnavatel tehdy vyplácel tzv. kilometrovou dietu, která byla již spoustu let nezákonná, nicméně se na tom strany dohodly. Bylo to tak nějak výhodné. K otázce právního zástupce žalované svědek uvedl, že pokud je dotazován k tomu, zda v takovém případě se mohlo stát, že vznikal jakýsi přeplatek oproti zákonnému nároku na dietu, takto se takto nedá říct, neboť ne vždy to bylo pro zaměstnance výhodné. Pokud se stalo, že zaměstnanec jezdil v [obec], kde by ve skutečnosti podle zákona žádný nárok na dietu neměl, takto pro něj výhodné bylo, ale pokud se stalo, že stál např. někde v zahraničí celý den na nakládce nebo vykládce, tak žádnou kilometrovou dietu nedostal, ale podle zákona by mu náležela, takže tam žádný benefit pro něj z toho nebyl. Po předložení listiny na č. l. 301 datované 13. 7. 2021 a nazvané„ informace o výsledku kontroly“ svědek uvedl, že to je právě ten výsledek toho šetření, který mu byl doručen. Po předložení listiny se souhlasem soudu právním zástupcem žalobce svědek uvedl, že to je ta listina, která byla zaměstnancům z řad řidičů předávána v [anonymizováno] v sídle firmy. Když nedodržovali ta doporučení, která jsou uvedena v té listině, tak jim přišla ještě od zaměstnavatele SMS, že jim bude kráceno kapesné, pokud v tom budou překračovat. Listina po předložení k nahlédnutí rovněž právnímu zástupci žalované byla založena do spisu na č. l. 432.

49. Z informace o výsledku kontroly ze dne 13. 7. 2021 adresované [jméno] [příjmení] soud zjistil, že touto Státní úřad inspekce práce, Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu, jmenovaného adresáta vyrozumívá o zjištění, že pokud žalovaná vydala informaci ke stávajícím výplatám až po sepsání platné dohody o mzdě, postupovala při výpočtu mzdy, cestovních náhrad a stravného v rozporu s platnou dohodou o mzdě, ale že orgány inspekce nedisponují oprávněními umožňujícími vymáhat individuální nároky jednotlivých zaměstnanců.

50. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

51. Pracovní poměr účastníků trval od 23. 1. 2017 do 31. 12. 2019, kdy byl ukončen ze strany žalobce okamžitým zrušením pracovního poměru. V období od měsíce duben 2017 do 31. 12. 2019 byl žalobce u žalované zařazen na pracovní pozici řidiče tahače s cisternou s místem výkonu práce v [obec] s tím, že podmínky odměňování žalobce byly mezi účastníky sjednány dvoustranným právním jednáním, a to dohodou o mzdě platnou od 1. 2. 2017 a rovněž příslušnými dodatky k dohodě o mzdě, a to ze dne 29. 12. 2017 a ze dne 31. 12. 2018. Žalobce si v období trvání pracovního poměru vedl denní přehledy o výkonu práce pro žalovanou ve svých diářích, ve kterých si evidoval nejen jízdy, nakládky, vykládky, ale také přestávky nebo údržbu. Na podkladě takto vedených záznamů poté žalobce dle pokynů zaměstnavatele pravidelně po ukončení každého měsíce vyplnil jednak formulář evidence pracovní doby a jednak formulář zprávy o vykonaných přepravách, nakládkách a vykládkách, které vždy do stanoveného dne následujícího měsíce odeslal na e-mailovou adresu žalované. Žalovaná následně předala žalobci za každý odpracovaný měsíc vyplněný mzdový lístek a vyplatila mu podle něj mzdu a příslušné náhrady spojené s výkonem práce. Žalobci jakožto řidiči tahače s cisternou náležela od 1. 2. 2017 základní mzda ve výši 13 400 Kč hrubého měsíčně a prémie 300 Kč hrubého měsíčně za každý odpracovaný rok s tím, že hrubá mzda včetně prémií se vypočte 13 400 Kč + (počet odpracovaných let x 300). Dále žalobci náleželo kapesné ve výši 10 EUR čistého za celý den v práci a za první a poslední den v práci 5 EUR, a to za podmínky, že během měsíce neproběhnou reklamace nebo stížnosti. Rovněž žalobci náležela beznehodovostní prémie ve výši 200 EUR, vyplácená v listopadové mzdě s tím, že posuzované období je vždy od listopadu předcházejícího roku do října následujícího roku, a to za předpokladu, že řidič má odpracované celé toto období, přičemž částka 200 EUR mohla být snížena v případě nehod dle závažnosti či výše škod. Žalobci také náleželo cestovné v paušální výši 600 Kč měsíčně za cesty z bydliště v [obec]. Od 1. 1. 2018 náležela žalobci základní měsíční mzda na 14 900 Kč hrubého s tím, že ostatní složky mzdy zůstaly stejné. Od 1. 1. 2019 náležela žalobci základní měsíční mzda na 16 280 Kč hrubého s tím, že ostatní složky mzdy opět zůstaly stejné. V dubnu 2017 odpracoval žalobce pro žalovanou 11 hodin práce přesčas od 3. 4. 2017 (pondělí) až 7. 4. 2017 (pátek), 11 hodin v sobotu dne 8. 4. 2017, 17 hodin práce přesčas od 10. 4. 2017 (pondělí) až 14. 4. 2017 (pátek), 3 hodiny v sobotu dne 15. 4. 2017, 5 hodin práce přesčas od 18. 4. 2017 (úterý) až 21. 4. 2017 (pátek), 8 hodin v sobotu dne 22. 4. 2017, 8 hodin v neděli dne 23. 4. 2017, 6 hodin práce přesčas od 25. 4. 2017 (úterý) až 28. 4. 2017 (pátek) a 9 hodin v sobotu dne 29. 4. 2017. V květnu 2017 odpracoval žalobce pro žalovanou 2 hodiny práce přesčas od 2. 5. 2017 (úterý) až 5. 5. 2017 (pátek), 11 hodin v sobotu dne 6. 5. 2017, 2 hodiny práce v noci dne 8. 5. 2017 (pondělí), 9 hodin v sobotu dne 13. 5. 2017, 7 hodin práce přesčas od 22. 5. 2017 (pondělí) až 26. 5. 2017 (pátek), 8 hodin v sobotu dne 27. 5. 2017 a 10 hodin v neděli dne 28. 5. 2017 (neděle). V červnu 2017 odpracoval žalobce pro žalovanou 12 hodin práce přesčas od 6. 6. 2017 (pondělí) až 9. 6. 2017 (pátek), 12 hodin v sobotu dne 10. 6. 2017, 5 hodin v neděli dne 11. 6. 2017 a 8 hodin práce přesčas od 27. 6. 2017 (úterý) až 30. 6. 2017 (pátek). V září 2017 odpracoval žalobce pro žalovanou 25 hodin práce přesčas od 4. 9. 2017 (pondělí) až 8. 9. 2017 (pátek), 13 hodin v sobotu 9. 9. 2017, 21 hodin práce přesčas od 11. 9. 2017 (pondělí) až 15. 9. 2017 (pátek), 4 hodiny v sobotu dne 16. 9. 2017, 28 hodin práce přesčas od 25. 9. 2017 (pondělí) až 29. 9. 2017 (pátek) a 13 hodin v sobotu dne 30. 9. 2017. V říjnu 2017 odpracoval žalobce pro žalovanou 2 hodiny práce v neděli 1. 10. 2017, 28 hodin práce přesčas od 2. 10. 2017 (pondělí) až 6. 10. 2017 (pátek), 32 hodin práce přesčas od 9. 10. 2017 (pondělí) až 13. 10. 2017 (pátek), 11 hodin v sobotu dne 14. 10. 2017, 4 hodiny práce přesčas od 17. 10. 2017 (pondělí) až 20. 10. 2017 (pátek), 13 hodin v sobotu dne 21. 10. 2017, 28 hodin práce přesčas od 23. 10. 2017 (pondělí) do 27. 10. 2017 (pátek) a 10 hodin v sobotu dne 28. 10. 2017. V listopadu 2017 odpracoval žalobce pro žalovanou 18 hodin práce přesčas od 13. 11. 2017 (pondělí) až 17. 10. 2017 (pátek), 12 odpracovaných hodin v sobotu dne 18. 11. 2017, 5 hodin v neděli dne 19. 11. 2017, 2 hodiny práce v noci dne 20. 11. 2017 (pondělí), 2 hodiny práce v noci dne 21. 11. 2017 (úterý), 17 hodin práce přesčas od 21. 11. 2017 (úterý) do 24. 11. 2017 (pátek), 12 hodin v sobotu dne 25. 11. 2017 a 11 hodin v neděli dne 26. 11. 2017. V prosinci 2017 odpracoval žalobce pro žalovanou 18 hodin práce přesčas od 4. 12. 2017 (pondělí) až 8. 12. 2017 (pátek), 8 odpracovaných hodin v sobotu dne 9. 12. 2017, 14 hodin práce přesčas od 11. 12. 2017 (pondělí) až 15. 12. 2017 (pátek), 3 hodiny v neděli dne 17. 12. 2017, 23 hodin práce přesčas od 18. 12. 2017 (pondělí) až 22. 12. 2017 (pátek), 10 hodin v sobotu dne 23. 12. 2017, 10 hodin za práci ve svátek dne 25. 12. 2017 (pondělí) a 3 hodiny práce přesčas od 26. 12. 2017 (úterý) až 29. 12. 2017 (pátek). V lednu 2018 odpracoval žalobce pro žalovanou 13 hodin práce v sobotu dne 6. 10. 2018, 4 hodiny v neděli dne 7. 1. 2018, 15 hodin práce přesčas od 8. 1. 2018 (pondělí) až 12. 1. 2018 (pátek), 2 hodiny v sobotu dne 13. 1. 2018, 14 hodin práce přesčas v neděli dne 14. 1. 2018 a 4 hodiny práce přesčas od 15. 1. 2018 (pondělí) až 18. 1. 2018 (čtvrtek). V únoru 2018 odpracoval žalobce pro žalovanou 15 hodin práce v sobotu dne 3. 2. 2018, 23 hodin práce přesčas od 5. 2. 2018 (pondělí) až 9. 2. 2018 (pátek), 13 hodin práce v sobotu dne 10. 2. 2018, 13 hodin práce přesčas od 20. 2. 2018 (úterý) až 23. 2. 2018 (pátek), 14 hodin práce přesčas v sobotu dne 24. 2. 2018 a 2 hodiny od 26. 2. 2018 (pondělí) až 28. 2. 2018 (středa). V březnu 2018 odpracoval žalobce pro žalovanou 13 hodin práce v sobotu dne 3. 3. 2018, 2 hodiny v neděli dne 4. 3. 2018, 4 hodiny práce přesčas od 6. 3. 2018 (úterý) až 9. 3. 2018 (pátek), 6 hodin v sobotu dne 10. 3. 2018, 4 hodiny práce přesčas od 12. 3. 2018 (pondělí) až 16. 3. 2018 (pátek), 11 hodin v sobotu dne 17. 3. 2018, 2 hodiny v neděli dne 18. 3. 2018, 14 hodin práce přesčas od 19. 3. 2018 (pondělí) až 22. 3. 2018 (čtvrtek), 18 hodin práce přesčas od 26. 3. 2018 (pondělí) až 30. 3. 2018 (pátek) a 4 hodiny v sobotu dne 31. 3. 2018. V dubnu 2018 odpracoval žalobce pro žalovanou 21 hodin práce přesčas od 2. 4. 2018 (pondělí) až 6. 4. 2018 (pátek), 12 hodin v sobotu dne 7. 4. 2018, 6 hodin práce v neděli dne 8. 4. 2018, 24 hodin práce přesčas od 16. 4. 2018 (pondělí) až 20. 4. 2018 (pátek), 10 hodin práce v sobotu dne 21. 4. 2018, 24 hodin práce přesčas od 23. 4. 2018 (pondělí) do 27. 4. 2018 (pátek), 5 hodin v sobotu dne 28. 4. 2018 a 6 hodin práce přesčas dne 30. 4. 2018 (pondělí). V květnu 2018 odpracoval žalobce pro žalovanou za 3 hodiny práce přesčas od 2. 5. 2018 (středa) do 4. 5. 2018 (pátek), 14 hodin práce v sobotu dne 5. 5. 2018, 24 hodin práce přesčas od 7. 5. 2018 (pondělí) až 11. 5. 2018 (pátek), 3 hodiny v sobotu dne 19. 5. 2018, 1 hodinu práce přesčas od 22. 5. 2018 (úterý) až 25. 5. 2018 (pátek), 7 hodin v neděli dne 27. 5. 2018 a 1 hodinu práce přesčas od 28. 5. 2018 (pondělí) až 25. 5. 2018 (čtvrtek). V červnu 2018 odpracoval žalobce pro žalovanou 15 hodin práce v sobotu dne 2. 6. 2018, 7 hodin v neděli dne 3. 6. 2018, 5 hodin práce přesčas od 4. 6. 2018 (pondělí) až 8. 6. 2018 (pátek), 8 hodin práce v neděli dne 10. 6. 2018, 20 hodin práce přesčas od 11. 6. 2018 (úterý) až 15. 6. 2018 (pátek), 5 hodin práce v sobotu dne 16. 6. 2018, 26 hodin práce přesčas od 25. 6. 2018 (pondělí) až 29. 6. 2018 (pátek) a 13 hodin v sobotu dne 30. 6. 2018. V červenci 2018 odpracoval žalobce pro žalovanou 26 hodin práce přesčas od 2. 7. 2018 (pondělí) do 6. 7. 2018 (pátek), 13 hodin práce přesčas od 24. 7. 2018 (úterý) až 27. 7. 2018 (pátek) a 12 hodin v sobotu dne 28. 7. 2018. V srpnu 2018 odpracoval žalobce pro žalovanou 3 hodiny práce přesčas od 6. 8. 2018 (pondělí) do 10. 8. 2018 (pátek), 11 hodin v sobotu dne 11. 8. 2018, 26 hodin práce přesčas od 20. 8. 2018 (pondělí) až 24. 8. 2018 (pátek) a 4 hodiny v sobotu dne 25. 8. 2018. V září 2018 odpracoval žalobce pro žalovanou 11 hodin v sobotu dne 8. 9. 2018, 9 hodin v neděli dne 9. 9. 2018, 12 hodin práce přesčas od 10. 9. 2018 (pondělí) až 14. 9. 2018 (pátek), 12 hodin práce v sobotu dne 15. 9. 2018, 13 hodin v neděli dne 16. 9. 2018, 17 hodin práce přesčas od 17. 9. 2018 (pondělí) až 21. 9. 2018 (pátek), 19 hodin práce přesčas od 24. 9. 2018 (pondělí) až 28. 9. 2018 (pátek) a 11 hodin v sobotu dne 29. 9. 2018. V říjnu 2018 odpracoval žalobce pro žalovanou 22 hodin práce přesčas od 1. 10. 2018 (pondělí) do 5. 10. 2018 (pátek), 8 hodin v neděli dne 7. 10. 2018 a 27 hodin práce přesčas za období od 8. 10. 2018 (pondělí) až 12. 10. 2018 (pátek). V listopadu 2018 odpracoval žalobce pro žalovanou 11 hodin v sobotu dne 3. 11. 2018, 25 hodin práce přesčas od 5. 11. 2018 (pondělí) až 9. 11. 2018 (pátek), 4 hodiny v neděli dne 11. 11. 2018, 6 hodin v neděli dne 25. 11. 2018 a 30 hodin práce přesčas od 26. 11. 2018 (pondělí) až 30. 11. 2018 (pátek). V prosinci 2018 odpracoval žalobce pro žalovanou 1 hodinu práce přesčas od 12. 12. 2018 (středa) do 14. 12. 2018 (pátek), 15 hodin práce v sobotu dne 15. 12. 2018, 13 hodin v neděli dne 16. 12. 2018, 9 hodin od 17. 12. 2018 (pondělí) do 21. 12. 2018 (pátek), 14 hodin v sobotu dne 22. 12. 2018, 12 hodin práce v neděli dne 23. 12. 2018, 12 hodin práce ve svátek dne 24. 12. 2018 (pondělí), 10 hodin práce ve svátek dne 25. 12. 2018 (úterý) a 6 hodin práce ve svátek dne 26. 12. 2018 (středa). V lednu 2019 odpracoval žalobce pro žalovanou 15 hodin práce v sobotu dne 19. 1. 2019, 13 hodin práce v neděli dne 20. 1. 2019, 19 hodin práce přesčas od 21. 1. 2019 (pondělí) až 25. 1. 2019 (pátek), 6 hodin v sobotu dne 26. 1. 2019, 9 hodin v neděli dne 27. 1. 2019 a 14 hodin práce přesčas od 28. 1. 2019 (pondělí) až 31. 1. 2019 (pátek). V únoru 2019 odpracoval žalobce pro žalovanou 3 hodiny práce přesčas od 19. 2. 2019 (úterý) až 22. 2. 2018 (pátek), 15 hodin práce v sobotu dne 23. 2. 2019 a 11 hodin práce přesčas od 25. 2. 2019 (pondělí) až 28. 2. 2019 (pátek). V březnu 2019 odpracoval žalobce pro žalovanou 2 hodiny práce v sobotu dne 2. 3. 2019, 1 hodinu práce v neděli dne 3. 3. 2019, 12 hodin práce přesčas od 12. 3. 2019 (úterý) až 15. 3. 2019 (pátek), 1 hodinu v sobotu dne 23. 3. 2019, 4 hodiny práce v neděli dne 24. 3. 2019, 25 hodin práce přesčas od 25. 3. 2019 (pondělí) až 29. 3. 2019 (pátek) a 7 hodin práce v sobotu dne 30. 3. 2019. V dubnu 2019 odpracoval žalobce pro žalovanou 23 hodin práce přesčas od 1. 4. 2019 (pondělí) do 5. 4. 2019 (pátek), 5 hodin práce v sobotu dne 6. 4. 2019, 1 hodinu práce přesčas od 24. 4. 2019 (středa) až 26. 4. 2019 (pátek), 1 hodinu práce v sobotu dne 27. 4. 2019 a 14 hodin práce v neděli dne 28. 4. 2019. V květnu 2019 odpracoval žalobce pro žalovanou 12 hodin práce v sobotu dne 4. 5. 2019, 6 hodin práce v neděli dne 5. 5. 2019, 10 hodin práce přesčas od 6. 5. 2019 (pondělí) až 10. 5. 2019 (pátek), 6 hodin práce v neděli dne 26. 5. 2019 a 18 hodin práce přesčas od 27. 5. 2019 (pondělí) až 31. 5. 2019 (pátek). V červnu 2019 odpracoval žalobce pro žalovanou 3 hodiny práce v sobotu dne 1. 6. 2019, 18 hodin práce přesčas od 3. 6. 2019 (pondělí) až 7. 6. 2019 (pátek), 10 hodin práce v sobotu dne 8. 6. 2019, 3 hodiny práce v sobotu dne 29. 6. 2019 a 12 hodin práce v neděli dne 30. 6. 2019. V září 2019 odpracoval žalobce pro žalovanou 6 hodin práce v neděli dne 1. 9. 2019, 19 hodin práce přesčas od 2. 9. 2019 (pondělí) až 6. 9. 2019 (pátek), 14 hodin v neděli dne 8. 9. 2019, 19 hodin práce přesčas od 9. 9. 2019 (pondělí) až 13. 9. 2019 (pátek), 3 hodiny práce v sobotu dne 14. 9. 2019 a 4 hodiny práce v neděli dne 29. 9. 2019. V říjnu 2019 odpracoval žalobce pro žalovanou 8 hodin práce přesčas od 1. 10. 2019 (úterý) až 4. 10. 2019 (pátek), 13 hodin práce v sobotu dne 5. 10. 2019, 23 hodin práce přesčas od 7. 10. 2019 (pondělí) až 11. 10. 2019 (pátek) a 6 hodin práce v sobotu dne 12. 10. 2019. V listopadu 2019 odpracoval žalobce pro žalovanou 18 hodin práce přesčas od 4. 11. 2019 (pondělí) až 8. 11. 2019 (pátek), 12 hodin práce v neděli dne 10. 11. 2019, 25 hodin práce přesčas od 11. 11. 2019 (pondělí) až 15. 11. 2019 (pátek) a 11 hodin práce v sobotu dne 30. 11. 2019. V prosinci 2019 odpracoval žalobce pro žalovanou 3,5 hodiny v neděli dne 1. 12. 2019, 1 hodinu práce přesčas od 2. 12. 2019 (pondělí) až 6. 12. 2019, 3,5 hodiny práce v sobotu dne 7. 12. 2019, 8,15 hodin práce v neděli dne 8. 12. 2019, 20,5 hodiny práce přesčas od 9. 12. 2019 (pondělí) až 13. 12. 2019 (úterý) a 6 hodin práce dne 14. 12. 2019. Průměrná hrubá mzda žalobce (PP/hod) činila v dubnu 2017 až červen 2017 částku 79,16 Kč, v září 2017 částku 77,63 Kč, v říjnu 2017 až prosinci 2017 částku 77,31 Kč, v lednu 2018 až březnu 2018 částku 77,39 Kč, v dubnu 2018 až červenci 2018 částku 87,45 Kč, v srpnu 2018 až září 2018 částku 87,36 Kč, v říjnu 2018 až prosinci 2018 částku 87,32 Kč, v lednu 2019 až březnu 2019 částku 86,37 Kč, v dubnu 2019 až červnu 2019 částku 109,35 Kč, v září 2019 částku 96,92 Kč a v říjnu 2019 až prosinci 2019 částku 92,50 Kč. Před podáním žaloby vyzval žalobce žalovanou k zaplacení dlužné částky 266 944 Kč, a to nejpozději do 29. 6. 2020. Později byla žalovaná před podáním žaloby žalobcem vyzvána k zaplacení dlužné částky toliko ve výši 260 102 Kč, a to nejpozději do 8. 9. 2020. V listopadu 2019 bylo ze strany žalované ze mzdy žalobce z důvodu náhrady škody vzniklé ztrátou motorové nafty sraženo 10 000 Kč.

52. Po právní stránce soud věc posoudil podle následujících ustanovení platné právní úpravy a s přihlédnutím k dále zmíněným rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR.

53. Podle ust. § 38 odst. 1 písm. a) ZP od vzniku pracovního poměru je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem.

54. Podle ust. § 56 odst. 1 písm. b) ZP zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoliv jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (§ 141 odst. 1). Podle odst. 2 tohoto ustanovení zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrady mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Pro účely náhrady mzdy nebo platu se použije § 67 odst. 3.

55. Podle ust. § 67 odst. 3 ZP pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek.

56. Podle ust. § 96 odst. 1 ZP zaměstnavatel je povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci s vyznačením začátku a konce a) odpracované 1. směny (§ 78 odst. 1 písm. c)), 2. práce přesčas (§ 78 odst. 1 písm. i) a § 93), 3. noční práce (§ 94), 4. doby v době pracovní pohotovosti (§95 odst. 2), b) pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel (§ 78 odst. 1 písm. h) a § 95).

57. Podle ust. § 109 odst. 1 ZP za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

58. Podle ust. § 113 odst. 1 ZP mzda se sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak.

59. Podle ust. § 114 odst. 1 ZP za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen„ dosažená mzda“), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Podle odstavce 2 toho ustanovení neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle odstavce 1. Podle odst. 3 tohoto ustanovení dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno podle odstavců 1 a 2 nepřísluší, je-li mzda sjednána (§ 113) již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto.

60. Podle ust. § 115 odst. 1 ZP za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Podle odst. 2 zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Podle odst. 3 zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzda, která mu ušla v důsledku svátku.

61. Podle ust. § 116 ZP za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku.

62. Podle ust. § 118 odst. 1 ZP za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku.

63. Podle ust. § 141 odst. 1 ZP mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.

64. Podle ust. § 151 ZP zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce, v rozsahu a za podmínek stanovených v této části.

65. Podle ust. § 152 písm. g) ZP cestovními výdaji, za které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci cestovní náhrady, se rozumí výdaje, které vzniknou zaměstnavateli při výkonu práce v zahraničí.

66. Podle ust. § 166 odst. 1 písm. a), d) ZP zaměstnavatel je povinen za podmínek dále stanovených poskytnout zaměstnanci stravné ve výši a za podmínek stanovených v § 163 a náhradu jízdních výdajů a zahraniční stravné.

67. Výše zahraničního stravného vyplývá pro rok 2017 z vyhlášky č. 366/2016 Sb., pro rok 2018 z vyhlášky č. 401/2017 Sb. a pro rok 2019 z vyhlášky č. 254/2018 Sb.

68. Výše zákonného úroku z prodlení vyplývá z ust. § 1970 OZ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

69. Podle ust. § 142 odst. 5 ZP při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží zaměstnavatel doklady, na jejichž základě mzdu nebo plat vypočetl.

70. Podle ust. § 6 odst. 1 OZ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

71. Podle ust. § 8 OZ zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

72. Podle ust. § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.

73. Podle ust. § 609 věty první OZ nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

74. Podle ust. § 610 odst. 1 věty první OZ k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

75. Podle ust. § 629 odst. 1 OZ promlčecí lhůta trvá tři roky.

76. Z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 7. 2019, sp. zn. 29 Cdo 2162/2018, vyplývá, že dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení.

77. Soud postupoval v souladu s dispozitivním projevem žalobce a s ohledem na předchozí souhlas žalované podle ust. § 96 odst. 1, 2 a 3 OSŘ řízení co do částky 9 005 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky za období od 30. 6. 2020 do zaplacení částečně zastavil.

78. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobce se po částečném zpětvzetí žaloby vůči žalované domáhá zaplacení celkové částky ve výši 249 777 Kč, a to jako dlužných nároků za práci přesčas, práci o sobotách a nedělích, práci o svátcích a v noci, náhrady mzdy v souvislosti s okamžitým zrušením pracovního poměru ze strany žalobce, dlužného cestovného a neoprávněně provedené srážky ze mzdy.

79. Procesní povinností žalobce v tomto řízení bylo tvrdit a prokazovat, že byl v předmětném období zaměstnancem žalované a že v tomto období pro žalovanou vykonal práci a v jakém rozsahu. Naopak procesní povinností žalované v tomto řízení bylo tvrdit a prokazovat, že za odvedenou práci žalobci zaplatila žalovanou mzdu a její složky včetně cestovného a tvrdit a prokazovat naplnění zákonných důvodů pro provedenou srážku ze mzdy za údajně zcizenou motorovou naftu. Žalobce předloženými listinnými důkazy prokázal, že jeho pracovní poměr u žalované trval od 23. 1. 2017 do 31. 12. 2019. Skutečnost, že žalobce v předmětném období od dubna 2017 do prosince 2019 pro žalovanou vykonal práci a v jakém rozsahu se tak stalo, pak vyplynulo z dalších listinných důkazů provedených evidencí odpracované doby, poznámkami žalobce v jeho diářích za období let 2017 až 2019 a zprávami z jeho jízd v tomto období. Žalovaná v řízení netvrdila a ani neprokazovala, že v každém jednotlivém měsíci v období od dubna 2017 do prosince 2019 řádně a včas vyplatila žalobci vždy k 20. dni následujícího měsíce celou jeho mzdu včetně všech jejích jednotlivých složek nárokovaných žalobcem, a to ve výši odpovídající žalobcem prokazovanému výkonu práce s přihlédnutím k zákonným a mezi účastníky sjednaným nárokům. Jaké částky byly žalobci ze strany žalované za jednotlivé měsíce vyplaceny, bylo v řízení prokázáno mzdovými lístky vystavenými žalovanou. Po provedeném dokazování mezi účastníky patrně není sporu o tom, jaká částka byla žalovanou žalobci, ať již bezhotovostně na účet, anebo v hotovosti za ten který měsíc v období od dubna 2017 do prosince 2019 vyplacena.

80. Pokud žalovaná namítala, že o žádné přesčasy se u žalobce nemohlo jednat, neboť v zásadě šlo o běžný výkon práce v rámci stanovené týdenní pracovní doby a že rozsah uvedených přesčasů není správný a žalovaná jej považuje za extrémní, pak z uzavřené pracovní smlouvy, konkrétně z čl. VI. odst. 2 pracovní smlouvy ze dne 23. 1. 2017 takový závěr učinit nelze, neboť žalovaná netvrdila a ani neprokazovala, že by rozdělení pracovní doby bylo stanoveno vnitřním předpisem zaměstnavatele nebo individuální dohodou účastníků.

81. Důvodnost žaloby je tedy dána zejména evidencí odpracované doby, dohodou o mzdě a jejími dodatky a mzdovými lístky, to vše za období od dubna 2017 do prosince 2019. Nárok žalobce na zaplacení přesčasových hodin, odměny za práci v noci a odměny za práci o sobotách a nedělích a ve svátcích vyplývá z poznámek žalobce v jeho diářích a dále zejména z evidence odpracované doby, která obsahuje konkrétní časové údaje žalobcem odpracovaných přesčasových hodin, práce v noci, ve svátcích a o sobotách a nedělích v ten který den, a jednak ze mzdových lístků, které obsahují údaj o průměrné hodinové mzdě v tom kterém měsíci.

82. Žalovaná mimo jiné odkazovala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 251/2019 a argumentovala tím, že žalobcem předložené podklady k práci přesčas nesplňují podmínky evidence práce ve smyslu ust. § 96 ZP (zejména z důvodu absence evidence práce přesčas, noční práce atd.), chybějícímu ověření podpisem žalobce a žalované. S takovou argumentací se však soud neztotožnil, neboť žalobce nepředložil toliko podklady k práci přesčas, ale předložil evidenci odpracované doby tak, jak byla žalovanou vedena, přičemž podle názoru soudu tato evidence splňuje požadavky stanovené ust. § 96 odst. 1 ZP, když z ní vždy vyplývá jak odpracovaná směna, tak i práce přesčas, v noci, ve svátek a o sobotách a nedělích. Nic na tom nemění okolnost, že tato evidence není opatřena podpisem žalobce ani žalované, neboť jak vyplynulo i z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], mezi zaměstnanci a žalovanou byla tato praxe vedení evidence odpracované doby dlouhodobě uplatňována. Ostatně žalovaná během řízení uvedla, že obsah žalobcem vyplněné a posléze jí vždy e-mailem zaslané, byť nepodepsané evidence odpracované doby, nikdy nerozporovala. Odkaz žalované na citovaný judikát NS ČR je tak podle názoru soudu v této věci nepřiléhavý, neboť v tam posuzovaném případě evidence odpracované doby zaměstnavatelem vedena nebyla, zatímco zde vedena byla a bylo dokonce zjištěno, že žalovaná za tím účelem vydala zaměstnancům i písemný pokyn, jehož účelem bylo krátit zákonné nároky zaměstnanců a který byl v tomto řízení k důkazu rovněž proveden. Skutečnost, že žalovaná postupovala vůči zaměstnancům ohledně jejich mzdových nároků nezákonně, ostatně vyplývá i z dalšího provedeného důkazu, kterým je informace o výsledku kontroly ze dne 13. 7. 2021 adresovaná [jméno] [příjmení].

83. Nárok žalobce na cestovné vyplývá z dohody o mzdě. Ze mzdových lístků bylo zjištěno, že nárok žalobce na cestovné byl až do měsíce červen 2019 žalobci vyplácen v dohodnuté výši 600 Kč měsíčně. Výše vyplaceného a nevyplaceného cestovného je zřejmá ze mzdových lístků od dubna 2017 do prosince 2019. Z porovnání mzdových lístků a dohody o mzdě vyplývá, že za období od července 2019 do prosince 2019 nevyplatila žalovaná žalobci cestovné v celkové výši 3 600 Kč čistého, a to po 600 Kč v měsících červenec 2019 až prosinec 2019.

84. Nárok žalobce na náhradu mzdy ve výši 32 654 Kč v souvislosti s okamžitým zrušením pracovního poměru vyplývá jednak ze mzdových lístků za měsíce 7/ 2019, 8/ 2019 a 9/ 2019 a jednak z ust. § 56 odst. 2 ZP.

85. Žalovaná namítala, že žalobcem požadované nároky na přesčas a ostatní příplatky byly uhrazeny, přičemž v této souvislosti odkázala na rozsah vyplacených nedaněných náhrad podle mzdových lístků oproti zákonnému nároku dle ust. § 170 odst. 1, 2 ZP a prováděcích vyhlášek MF ke stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného a předložila podrobné tabulky o výpočtu těchto nároků a z toho vyplývajících přeplatků. Ani s touto argumentací žalované však podle názoru soudu nelze souhlasit, neboť žalovanou předložené přehledné tabulky nejsou důkazem, ale pouze tvrzením žalované, na jehož základě nelze o výši zákonného nároku žalobce na zahraniční stravné činit jakýkoliv závěr a nelze jej učinit ani na základě zpráv o přepravách, nakládkách a vykládkách, které žalobce zasílal žalované spolu s evidencí odpracované doby. Za situace, kdy přehledné tabulky, které žalovaná předložila v příloze jednoho ze svých vyjádření, nejsou důkazem, ale pouze tvrzením, kdy týdenní zprávy vyplněné žalobcem za období od dubna 2017 do prosince 2019 obsahují pouze místo odjezdu, případně nakládky a místo příjezdu, resp. vykládky, ale jinak z nich s výjimkou kilometrových nájezdů nelze nic dalšího pro posouzení nároku žalobce na výši stravného zjistit, když zde jinak o trase a zejména o době strávené během cesty v té které zemi nic uvedeno není, aby bylo zřejmé, ve kterém státě žalobce v daný den pracoval nejdéle, a kdy v měsíčních výkazech z jízd za období od dubna 2017 do prosince 2019 pak už nejsou uvedeny ani kilometrové nájezdy, mohou být takovým důkazem právě výpisy z tachografu řidiče, avšak žalovaná, byť žalobce provedení takového důkazu sám navrhoval, tyto výpisy na výzvu soudu výslovně odmítla předložit. Pokud má tedy žalovaná za to, že jí vůči žalobci vznikla pohledávka z titulu přeplatku na zahraničním stravném, kterou hodlá započítat vůči nároku žalobce uplatněnému v tomto řízení, musela by tvrdit a prokazovat, ve které zemi se žalobce ten který den a po jakou dobu nacházel, aby soud tyto skutečnosti mohl porovnat s nárokem zaměstnance podle příslušné vyhlášky a tímto způsobem zjistil, jaká částka zahraničního stravného žalobci za jednotlivé dny skutečně náleží. Žalovaná by však současně měla prokázat správnost použitých přepočítacích kursů, což ani po upozornění ze strany soudu neučinila.

86. Ve vztahu k argumentaci žalované o přeplatku na zahraničním stravném, kdy žalovaná tedy současně zřejmě absolutní neplatnost dohody o mzdě platné od 1. 2. 2017 ve vztahu ke sjednanému nároku žalobce na diety, však soud odkazuje na výše citované ust. § 6 odst. 2 OZ, které v první větě téměř doslovně vyjadřuje zásadu nemo turpitudinem suam allegare potest, která zakazuje, aby někdo měl prospěch z vlastního nepoctivého jednání, přičemž na roveň nepoctivému jednání se řadí protiprávní činy a protiprávní stavy, které někdo buď vyvolal, anebo je sice nevyvolal, ale má nad nimi kontrolu. Druhý odstavec § 6 OZ je tedy opačnou stranou mince, kdy zatímco v prvním odstavci se obecně ukládá každému povinnost poctivosti, druhý odstavec stanovuje, že z vlastní nepoctivosti nikdo nemůže mít prospěch. Jde tedy o projev korigující funkce zásady poctivosti, přičemž v souladu s tím se jednání, jímž se někdo snaží těžit z vlastní nepoctivosti, počítá mezi případy zneužití práva. Nejvýraznějšího uplatnění dosahuje tato zásada právě v souvislosti s neplatností právního jednání. Způsobí-li jedna strana neplatnost právního jednání, nemůže se jí ve svůj prospěch dovolávat, což platí nejen pro relativní, ale i pro absolutní neplatnost. Ustanovení § 6 odst. 2 OZ dopadá pouze na oblast hmotného práva, ačkoliv princip poctivosti platí i v civilním procesu, avšak pro ten případ je upraven v ust. § 2 OSŘ. V podrobnostech zde soud odkazuje na komentář k citovanému ustanovení § 6 odst. 2 OZ (viz: Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ [číslo]). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 44 – 50).

87. Nárok žalobce na kapesné vyplývá rovněž z dohody o mzdě platné od 1. 2. 2017, a to ve výši 10 euro čistého na den s tím, že za první a poslední odpracovaný den náleží žalobci kapesné v poloviční výši 5 euro čistého na den. Počet odpracovaných dnů v jednotlivých měsících vyplývá z evidence odpracované doby a výše vyplaceného kapesného vyplývá ze mzdových lístků. Pokud žalovaná namítala, že v měsících 11/ 2017, 06/ 2018, 02/ 2019, 03/ 2019, 05/ 2019 a 12/ 2019 vůbec nevznikl žalobci nárok na kapesné, a to z důvodu uložených pokut, pak tento argument žalované nemá žádnou oporu v dohodě o mzdě platné od 1. 2. 2017, ve které je sice uvedeno, že kapesné bude proplaceno, pokud neproběhnou během měsíce reklamace nebo stížnosti, ale není zde sjednáno nic o tom, že kapesné bude proplaceno, jen pokud žalobci nebude během měsíce uložena pokuta za dopravní přestupek, přičemž soud má za to, že reklamaci nebo stížnost nelze ztotožňovat s pokutou v dopravě, jinými slovy podle názoru soudu uložením pokuty za přestupek v dopravě ještě žalobci nárok na proplacení kapesného nezaniká, ostatně dle provedených důkazů byly žalobcem za všechny pokuty uhrazené žalovanou zaplaceny náhrady v plné výši.

88. Pokud žalovaná ve vztahu k cestovnému argumentovala tím, že nesouhlasila s použitím osobního automobilu žalobcem a že žalobce nedoložil, kdy a jakým vozidlem tvrzené cesty absolvoval, a že proto mu nárok na náhradu jízdních výdajů vůbec nevznikl, pak je nutné opět přisvědčit názoru žalobce, že jízdní výdaje byly mezi účastníky sjednány oboustrannou dohodou, ze které vyplývá nárok žalobce na jednorázovou náhradu jízdních výdajů, a to bez ohledu na skutečný počet ujetých kilometrů, druh použitého vozidla a množství a cenu spotřebovaných pohonných hmot. Ze mzdových lístků vyplynulo, že za období od února 2017 do června 2019 žalovaná žalobci cestovné dokonce ve výši 600 Kč měsíčně vyplácela. Žalovaná tuto okolnost ponechala zcela bez vysvětlení, když pouze uvedla, že to ještě nic nevypovídá o nároku žalobce na cestovné v dalších měsících a namítla, že žalobci právo na vyplacení cestovného za další měsíce vůbec nepřísluší. Žalovaná tedy netvrdila a ani neprokazovala, že by cestovné, nepochybně mezi účastníky paušálně sjednané ve výši 600 Kč měsíčně, bylo v období od 7/ 2019 do 12/ 2019 skutečně žalobci vypláceno, pouze uvedla, že bylo opět kompenzováno poskytnutými náhradami. S tímto argumentem však souhlasit nelze, a to ze stejného důvodu, jaký byl uveden výše, tedy že nebylo prokázáno, že by žalovaná v nároku na zahraniční stravné nárok žalobce přeplatila a vznikla jí tak z toho důvodu pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení způsobilá k započtení.

89. Ve vztahu ke srážce za zcizenou motorovou naftu byla žalovaná soudem podle ust. § 118a odst. 1, 3 OSŘ upozorněna, že má doplnit tvrzení a důkazní návrhy i k tomu, s jakým množstvím pohonných hmot žalobce tahač před jízdou převzal, jaké množství kilometrů a s jakou průměrnou spotřebou během předmětné jízdy žalobce s tahačem najezdil, s jakým množstvím pohonných hmot tahač po této jízdě zaměstnavateli odevzdal a také jaký byl maximální objem nádrží tahače, aby soud mohl na základě provedených důkazů posoudit, zda je skutečně vyloučeno, že žalobce mohl dne 13. 11. 2019 v [obec] předmětných 177 litrů motorové nafty do nádrží umístit. Žalovaná však na zmíněné poučení a výzvu podle ust. § 118a odst. 1, 3 OSŘ adekvátně nezareagovala, když nepředložila a ani neoznačila žádný přímý důkaz k prokázání údajů o maximálním objemu nádrží tehdy žalobcem použitého tahače. Pokud žalovaná odkázala na listinný důkaz provedený usnesením policejního orgánu, kterým byl odloženo podezření ze spáchání trestného činu, pak zjištění maximálního objemu nádrží tahače tímto důkazem je v rozporu se zásadou přímosti. Z odůvodnění usnesení vyplývá, že policejní orgán za účelem zjištění maximálního objemu nádrží tahače provedl šetření v autorizovaném servisu značky [příjmení], kde dokonce zjistil, že plovák, pomocí kterého je hladina paliva v obou nádržích sledována, je umístěn pouze v jedné z nich a že k vyrovnání hladiny v obou nádržích dochází pomocí propojovací hadice v důsledku hydrostatického tlaku v důsledku principu spojených nádob, avšak že tento systém funguje pouze za předpokladu, že k úplnému vyprázdnění jedné z nádrží a nasátí vzduchu do vyrovnávací hadice. Současně policejní orgán zjistil, že popsaná metoda sledování množství paliva v nádržích je sama o sobě pouze orientační a připouští odchylku zhruba 50 litrů paliva. Žalobce při jednání soudu odmítl učinit tvrzení žalované o maximálním objemu 580 litrů každé z obou nádrží za nesporné a jak shora uvedeno, žalovaná soudu o tomto tvrzení žádný jiný důkaz nenabídla. Tvrzení žalované, že žalobce způsobil žalované škodu ve výši 10 000 Kč v důsledku ztráty či zpronevěry 177 litrů, resp. 300 litrů motorové nafty natankované dne 13. 11. 2019 v [obec], tak zůstalo neprokázáno, a proto soud srážku ze mzdy žalobce provedenou žalovanou v listopadu 2019 ve výši 10 000 Kč posoudil jako neoprávněnou. Z tvrzení, že žalobce nemusel v [obec] vůbec tankovat, nelze o vzniku jakékoliv škody nic usoudit, pokud není prokázáno, kolik paliva bylo ve vozidle na začátku jízdy, kolik po jízdě, kolik km a při jaké spotřebě bylo celkem ujeto, případně kolik paliva se do obou nádrží maximálně vejde a kolik ho tam v době tankování v [obec] skutečně bylo.

90. Pokud žalovaná namítala částečné promlčení pohledávky žalobce uplatněné žalobou, soud tuto námitku posoudil jako nedůvodnou, neboť má za to, že se jedná o jednání, které je v rozporu s dobrými mravy. Při posouzení nároku žalobce je nutné vzít v úvahu, že zaměstnanec je ve vztahu k zaměstnavateli v postavení slabší strany a že při vyčíslení svých nároků se jen obtížně obejde bez součinnosti zaměstnavatele, ostatně z toho důvodu také platná právní úprava v ust. § 142 odst. 5 ZP upravuje povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnanci, kdy při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách a kdy na žádost zaměstnance předloží zaměstnavatel doklady, na jejichž základě mzdu nebo plat vypočetl. Podle názoru soudu postupoval žalobce v souladu s tímto ustanovením, když své nároky opřel o evidenci odpracované doby, kterou vyplňoval v souladu s pokyny žalované a jejíž obsah žalovaná dosud nikdy nerozporovala, a o mzdové lístky, které mu předložila sama žalovaná a ve kterých byly uvedeny údaje o jednotlivých složkách mzdy. Údaje obsažené ve mzdových lístcích však s údaji obsaženými v evidenci odpracované doby vzájemně nekorespondují. Tento nesoulad však nelze přičítat k tíži žalobce, neboť ten byl existenčně závislý na příjmu dosahovaném v pracovním poměru u žalované, která však prokazatelně instruovala své zaměstnance k vyplňování evidence odpracované doby tak, aby nebyla nucena v plné výši uspokojit jejich mzdové nároky. Ostatně jen z toho důvodu, že žalovaná přes výzvu soudu učiněnou na návrh žalobce odmítla předložit výpisy z karty používané žalobcem v tachografu jemu svěřeného vozidla, nemohl soud učinit jednoznačná zjištění ohledně tvrzení žalované o tom, zda nedaněné náhrady byly žalobci vyplaceny v souladu s jeho skutečnými nároky.

91. Pokud žalovaná ve vyjádření ze dne 29. 4. 2022 poukazovala na nepřípustnost přesouvání důkazního břemene ze zaměstnance na zaměstnavatele, není taková argumentace žalované s ohledem na platnou hmotněprávní úpravu práv a povinností účastníků pracovního poměru na místě, neboť žalobce podle názoru soudu své procesní povinnosti vyplývající z rozložení důkazního břemene splnil, zatímco žalovaná nikoliv. Také s ohledem na to, že negativní okolnosti se neprokazují, nelze po žalobci požadovat, aby prokázal, že k proplacení jeho nároků nedošlo a v jakém rozsahu se tak případně nestalo. Ačkoliv žalovaná v tabulce připojené k jednomu ze svých vyjádření argumentuje i tím, kolik žalobci vyplatila na nedaněných náhradách, netvrdila a ani neprokazovala, zda nárok žalobce uplatněný projednávanou žalobou případně zanikl v důsledku zápočtu způsobilé pohledávky žalované, která mohla vzniknout z důvodu případného přeplatku na těchto náhradách, a v jakém rozsahu se tak skutečně stalo. Předpokladem k prokázání zániku pohledávky je však předložení důkazu o existenci pohledávky žalované vůči žalobci z důvodu přeplatku na těchto náhradách, tedy z titulu bezdůvodného obohacení žalobce vůči žalované. Z týdenních ani měsíčních zpráv o cestách žalobce však výši nároku na nedaněné náhrady zjistit nelze, přičemž výpisy z karty řidiče, které k důkazu navrhoval pouze žalobce, žalovaná přes výzvu soudu nepředložila. Žalobce však ve vztahu ke své procesní povinnosti vyplývající z rozložení důkazního břemene předložil dostatek jiných listinných důkazů, na jejichž základě byly prokázány nároky žalobce uplatněné žalobou ve znění jejího částečného zpětvzetí. Předložení výpisů z karty řidiče tak je v tomto řízení podstatné pouze z hlediska posouzení případného přeplatku na stravném, jedná se tedy o důkazní návrh ve prospěch žalované a v souladu s rozložením důkazního břemene v tomto sporu, neboť bylo na žalované, aby tvrdila a prokazovala, zda a kolik vyplatila žalobci na jeho jednotlivé splatné mzdové nároky, resp. kolik měly činit tyto jednotlivé nároky a z toho případně dovozovaný přeplatek. Žalovaná však svá tvrzení ani důkazy v tomto směru nijak nedoplnila a důkazní břemeno o úhradě žalobcem uplatněných nároků jakož i o tvrzeném přeplatku na stravném neunesla.

92. Vzhledem k tomu, že ve zbývajícím rozsahu, ve kterém nebylo řízení z důvodu částečného zpětvzetí žaloby řízení zastaveno, byla žaloba posouzena jako důvodná a že žalovaná neprokázala, že žalovaná pohledávka byla žalobci uhrazena, soud v této části žalobě vyhověl.

93. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 OSŘ ve spojení s ust. § 146 odst. 2 věty první OSŘ. Žalobce v souvislosti s podáním žaloby zaplatil soudní poplatek ve výši 10 516 Kč ze žalované částky 210 313 Kč a z důvodu rozšíření žaloby o částku 48 469 Kč pak ještě zaplatil soudní poplatek ve výši 2 424 Kč, celkem tak žalobce na soudních poplatcích vynaložil částku 12 940 Kč. Výše nákladů řízení je dána rovněž odměnou právního zástupce žalobce podle ust. § 7 bod 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, paušální náhradou jeho hotových výdajů podle ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky a sazbou 21 % DPH z přiznané odměny a paušální náhrady podle ust. § 137 odst. 3 OSŘ. Právní zástupce žalobce vyúčtoval na nákladech za právní zastoupení celkem 157 832 Kč včetně 21 % DPH, a to za poskytnutí 15 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení v ceně 9 380 Kč z tarifní hodnoty 266 944 Kč, sepis výzvy žalované dne 22. 6. 2020 v ceně 9 380 Kč z tarifní hodnoty 266 944 Kč, další porada s klientem přesahující 1 hodinu dne 26. 8. 2020 v ceně 9 380 Kč z tarifní hodnoty 260 102 Kč, sepis výzvy žalované dne 31. 8. 2020 v ceně 9 380 Kč z tarifní hodnoty 260 102 Kč, sepis návrhu na vydání platebního rozkazu dne 29. 9. 2020 v ceně 9 180 Kč z tarifní hodnoty 210 313 Kč, sepis návrhu na rozšíření žaloby dne 6. 11. 2020 v ceně 3 060 Kč z tarifní hodnoty 48 469 Kč, sepis doplnění skutkových tvrzení dne 23. 2. 2021 v ceně 9 340 Kč z tarifní hodnoty 258 782 Kč, účast na jednání soudu dne 18. 11. 2021 v ceně 9 340 Kč z tarifní hodnoty 258 782 Kč, další porada s klientem přesahující 1 hodinu dne [email] [číslo] v ceně 9 340 Kč z tarifní hodnoty 258 782 Kč, doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů dne 19. 1. 2022 v ceně 9 340 Kč z tarifní hodnoty 258 782 Kč, další porada s klientem přesahující 1 hodinu dne 12. 2. 2022 v ceně 9 340 Kč z tarifní hodnoty 258 782 Kč, účast na jednání soudu dne 15. 12. 2022 v ceně 9 340 Kč z tarifní hodnoty 258 782 Kč, sepis závěrečného návrhu dne 22. 2. 2023 v ceně 9 340 Kč z tarifní hodnoty 258 782 Kč, sepis částečného zpětvzetí dne 22. 2. 2023 v ceně 1 500 Kč z tarifní hodnoty 9 005 Kč a účast na jednání soudu dne 23. 2. 2023 v ceně 9 300 Kč z tarifní hodnoty 249 777 Kč), dále na paušální náhradě hotových výdajů celkovou částku 4 500 Kč za uvedených 15 úkonů právní služby po 300 Kč za každý úkon právní služby a 21 % DPH ve výši 27 392 Kč.

94. Žalobce částečným zpětvzetím žaloby ve smyslu ust. § 146 odst. 2 věty první OSŘ procesně zavinil, že řízení muselo být co do částky 9 005 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky částečně zastaveno. Pokud se žalobce po rozšíření žaloby vůči žalované domáhal zaplacení celkové částky 258 782 Kč a po částečném zastavení řizení co do částky 9 005 Kč s příslušenstvím mu bylo rozsudkem přiznáno právo na zaplacení částky 249 777 Kč s příslušenstvím, lze uzavřít, že žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 96,52 %, zatímco žalovaná byla úspěšná v rozsahu 3,48 %, vzájemný rozdíl úspěchu žalobce a úspěchu žalované činí 93,04 %. V tomto rozsahu proto bylo žalobci přiznáno právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobce v řízení účelně vynaložil náklady řízení v celkové výši 170 772 Kč, z toho 93,04 % činí 158 886 Kč.

95. Podle ust. § 149 odst. 1 OSŘ bylo žalované uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce.

96. České republice v tomto řízení vznikly náklady ve výši 6 911,44 Kč, a to v souvislosti s výslechem svědka [jméno] [příjmení], kterému soud v této výši přiznal a vyplatil jím uplatněný nárok na svědečné. S ohledem na neúspěch žalobce v rozsahu 3,48 % mu byla uložena povinnost zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku 240,52 Kč a žalované bylo uloženo zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku 6 670,92 Kč odpovídající jejímu neúspěchu v rozsahu 96,52 %.

97. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 OSŘ.