9 C 341/2020

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Traxlerovou v právní věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum , se sídlem adresa žalobce , právně zastoupeného anonymizováno et anonymizováno jméno příjmení , advokátem, se sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum , bytem adresa žalovaného , právně zastoupeného anonymizováno jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa o zaplacení částky 72 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 9 824 Kč a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 46 233 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. V části, v níž se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 15 943 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 10 470,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

V. Žalovaný je povinen zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku 7 035 Kč do tří dnů od právní rozsudku na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 72 000 Kč s příslušenstvím s tím, že dne [datum] žalovaný spolu s další osobou napadli v katastrálním území Kostelní Vydří žalobce tak, že ho údery pěstí a kopy udeřili do hlavy a horní poloviny těla v důsledku čehož mu způsobili zranění spočívající v podkožním krevním výronu a oděrkách na čele vlevo, zlomeninu nosních kůstek, zlomeninu [číslo] žebra vlevo vpředu bez posunu, otřes mozku a podvrtnutí krční páteře. Tím jsou tyto dvě osoby spoluzodpovědné za újmu na zdraví způsobenou žalobci v podobě vytrpěných bolestí ve výši žalované částky. Tato částka odpovídá kritériím Metodiky Nejvyššího soudu ČR, kdy jednotlivá zranění byla oceněna v souhrnu 225 body po 320 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum] ve lhůtě do [datum]. Žalovaný však žalobci neuhradil ničeho.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, nerozporoval sice, že bylo pravomocně rozhodnuto o jeho vině pravomocným trestním příkazem, avšak uplatněná újma na zdraví neodpovídá zjištění, které bylo učiněno v trestním řízení. Neztotožňuje se s tím, že by poškozený utrpěl těžký otřes mozku. Dle jeho názoru nebylo prokázáno, že by objektivně trpěl poruchou řeči a měl problémy se zrakem, že by utrpěl kontuzi oční bulvy. Pokud tvrdí žalobce distorzi krční páteře, namítá žalovaný, že se žalobce dlouhodobě s krční páteří léčí a tvrzená distorze nemá souvislost s proběhlým atakem. Rovněž není pravdou, že by žalobce utrpěl mnohočetné zlomeniny žeber, když se mělo jednat o žebra dvě a je otázkou, zda nešlo o starší zlomeniny, když žalovaný tvrdí, že žalobce utrpěl zlomeniny žeber opakovaně. Z trestního spisu nevyplývá ani to, že by žalobce utrpěl mnohočetná zhmoždění části ruky. Žalovaný tedy nesouhlasí s rozsahem tvrzeného zranění ani s jeho bodovým ohodnocením.

3. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do částky 9 824 Kč s příslušenstvím a to s ohledem na závěry znalce ustanoveného v soudním řízení.

4. Dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Trestním příkazem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byli žalovaný spolu s další osobu, [jméno] [příjmení], uznáni vinnými, že dne [datum] v době od 9:10 hodin do 9:20 hodin na veřejně přístupné louce v Katastrálním území Kostelní Vydří, okres [okres] nejméně 7 osobami po předchozí slovní rozepři ohledně zaparkovaného vozidla společně fyzicky napadli žalobce a to tak, že jej žalovaný udeřil levou pěstí do obličeje, v důsledku čehož spadl na zem, následně k němu oba přistoupili a opakovanými údery pěstí jej udeřili do hlavy a horní poloviny těla, na což reagovala manželka poškozeného, která se jej snažila chránit tak, že jej zalehla vlastním tělem, a [jméno] [příjmení] ji proto strhl a odhodil ji na vedle stojící kolotoč, přičemž žalovaný pokračoval v úderech pěstí žalovaného v důsledku čehož způsobili žalovanému zranění spočívající v podkožním krevním výronu a oděrkách na čele vlevo, zlomenině nosních kůstek, zlomenině [číslo] žebra vlevo vpředu bez posunu, otřesu mozku a podvrtnutí krční páteře, se kterým byl hospitalizovaný do [datum] a následně jej omezovala bolestivostí v běžném způsobu života po dobu nejméně 3 týdnů a dále [jméno] [příjmení] způsobil v trestním příkaze specifikovaná zranění též manželce žalobce. Tedy tyto dvě osoby společným jednáním jinému úmyslně ublížili na zdraví, společným jednáním se dopustili veřejně a na místě veřejnosti přístupném výtržnosti tím, že napadli jiného a tohoto činu se dopustili opětovně, čímž spáchali přečin ublížení na zdraví ve formě spolupachatelství a přečinu výtržnictví ve formě spolupachatelství a oba byli odsouzeni k úhrnným peněžitým trestům ve výměře 40 denních sazeb, přičemž denní sazba činí 750 Kč, tedy ve výměře 30 000 Kč. Současně oběma bylo uloženo zaplatit na náhradu škody společně a nerozdílně [anonymizována tři slova] 52 304 Kč a obviněný [jméno] [příjmení] sám pak částku 676 Kč. Žalobce jako poškozený pak byl s nárokem na náhradu škody odkázán na občanskoprávní řízení.

5. Výzvou ze dne [datum] vyzval žalobce žalovaného k zaplacení částky 72 000 Kč jako újmy na zdraví v podobě vytrpěných bolestí a v rozsahu, jak je vymezeno v žalobě.

6. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] znalce v oboru zdravotnictví odvětví odškodňování nemateriálních újem na zdraví [číslo] ze dne [datum] se zjišťuje, že ze zdravotnické dokumentace žalobce znalec zjistil, že žalobce utrpěl dne [datum] podkožní krevní výron a oděrky na čele vlevo, zlomeninu nosních kůstek, zlomeninu [číslo] žebra vlevo vpředu bez posunu, otřes mozku a podvrtnutí krční páteře. Současně znalec dospěl k závěru, že žalovaný byl mimo to vyšetřen na očním a neurologickém oddělení [nemocnice] s diagnózou přechodné jednostranné zcela krátkodobě trvající poruchy zraku a poruchy řeči, když znalec má za to, že jde o subjektivní stesky, které nelze klást zcela jednoznačně do příčinné souvislosti s popisovanými úrazovými změnami ze dne [datum]. Znalec ocenil bolestné dle metodiky Nejvyššího soudu dle § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), kdy k jednotlivým zjištěným zraněním přiřazoval odpovídající počet bodů a výsledný součet bodových hodnot je pak vynásoben částkou odpovídající hodnotě 1 bodu (1 % hrubé měsíční nominální mzdy přepočtené na počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok/vznikla bolest, po zaokrouhlení na celé koruny). Znalec ocenil otřes mozku jako lehký 20 body, povrchní poranění jiných částí hlavy (levá polovina čela) 5 body, zlomeninu nosních kostí s dislokací 60 body, zlomeninu osmého žebra vlevo 20 body, mnohočetné zlomeniny žeber na každé straně 2x 10 body za každé další žebro, zhmoždění lokte 20 body, zhmoždění zápěstí 10 body, podvrtnutí a natažení krční páteře 30 body a poranění povrchní žíly předloktí (periferní žilní katetr) 2x 10 body s tím, že je počítáno 50 %, tedy 10 bodů. Celkový součet bodů je pak 195, vynásobeno hodnotou jednoho bodu 380,85 Kč, kdy bolest vznikla v roce 2019, bolestné tak tedy bylo znalcem vyčísleno částkou 62 176 Kč.

7. Znalec dále při svém výslechu vypověděl, že pokud jde o jím konstatovanou zlomeninu nosních kůstek s dislokací, tak při lékařském ošetření již nebylo možné rozpoznat, zda došlo k dislokaci či nikoliv, když bylo vycházeno z toho, že žalobce tuto skutečnost uváděl při prvotním ošetření, resp. vypověděl, že si to sám narovnal, proto znalec vycházel z toho, že to bylo s dislokací. Současně potvrdil, že ocenění bez dislokace by pak bylo ve výši 40 bodů. Ohledně pohmoždění ruky znalec vypověděl, že vycházel ze zdravotnické dokumentace s tím, že ale z té dokumentace vyplývá, že tato diagnóza byla stanovena na základě uváděné bolesti žalobcem. Ve zdravotnické dokumentaci není popsána žádná objektivní známka toho zranění, tedy např. krevní výron, otok, s tím, že diagnóza byla učiněna na základě toho, že zraněný řekl, že ho bolí zápěstí a loket. Následně znalec doplnil, že to, že otok nebo krevní výron nebyly popsány v dokumentaci, neznamená, že nebyly přítomny, takže znalec v dané chvíli není schopen učinit závěr, že ty diagnózy byly činěny výhradně na základě subjektivního údaje zraněného. Ohledně krční páteře znalec uvedl, že její podvrtnutí je diagnostikováno nejen na základě subjektivních údajů zraněného, ale i objektivního nálezu neurologického, rentgenologického s tím, že zraněný měl poškozenou krční páteř již předtím, měl degenerativní změny na krční páteři, které zjistilo i nové rentgenologické vyšetření a byl léčen pro poruchu krční páteře již v minulosti. Každopádně podvrtnutí krční páteře ale utrpěl, pouze zůstává otázkou, zda, kdyby neměl krční páteř v minulosti poškozenou, zda by při tom konfliktu k podvrtnutí krční páteře došlo, to je však nad rámec posuzování nemateriální újmy na zdraví. Následně ještě znalec doplnil, že charakter toho konfliktu ale byl takový, že mohlo dojít k podvrtnutí krční páteře i u zdravé páteře. Následně znalec vysvětlil k poslední položce 50 % poranění povrchní žíly, že dle Metodiky Nejvyššího soudu bolest může vznikat jak při samotné škodné události, tak při léčení či odstraňování následků újmy na zdraví a zavádění katetru do žíly, když v tomto případě se jednalo o léčebný úkon v přímé souvislosti s léčením zranění. Protože z hlediska bolesti v širším slova smyslu je něco jiného utrpět žilní poranění mimo zdravotnické zařízení, pak znalec využil té redukce na 50 %. Jde o to, že katetr je zaveden do žíly, několik dní v žíle je, což činí zraněnému určité potíže v běžném životě. Při odborných diskuzích dle znalce proti takovémuto postupu nebyly nikdy vzneseny námitky. Katetr byl zaveden záchrannou službou, druhý pak do druhého předloktí v nemocnici. Ohledně kontuze očního bulvu znalec vypověděl, že ze zdravotnické dokumentace nikde nevyplývá, že by žalobce takové zranění utrpěl, je to konstatováno jako diagnóza až několik týdnů po vzniku zranění. Znalec je přesvědčen, že kdyby k zhmoždění očního bulvu došlo při tom ataku, pak by byl v primární zdravotnické dokumentaci popsán krevní výron v okolí oka a žalobce neměl příznaky zhmoždění očního bulvu, ke kterým patří obleněná reakce zornice, nastříknutí spojivek, jejich překrvení, oděrka rohovky nebo krvácení, nic takového v dokumentaci uvedeno není. Pokud jde o otřes mozku, pak dle znalce tento prakticky nikdy není objektivně prokázán, vždy se vychází z toho, že poškozený má výpadek paměti, v ojedinělých případech zastihne zdravotnická záchranná služba poškozeného v bezvědomí. Pouze v případě bezvědomí lze objektivně říci, že došlo k otřesu mozku.

8. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], znalce v oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství [číslo] který byl zadán v předmětném trestním řízení, se zjišťuje, že žalobce utrpěl [datum] podkožní krevní výron a oděrky na čele vlevo, zlomeninu nosních kůstek, zlomeninu [číslo] žebra vlevo vpředu bez posunu, otřes mozku a podvrtnutí krční páteře. Ze soudně lékařského hlediska jde o poranění lehké s obvyklou délkou léčení kolem 3-4 týdnů. Pokud jde o poruchy zraku a řeči, pak znalec rovněž dospěl k závěru, že tyto subjektivní stesky nelze klást jednoznačně do příčinné souvislosti s výše popisovanými úrazovými změnami ze dne [datum].

9. Z protokolu o výslechu žalobce dne [datum] před Policií ČR v [obec] se zjišťuje, jakým způsobem sám žalobce popsal před Policií okolnosti samotného incidentu. Zejména uvedl, že záminkou sporu bylo přeparkování vozidla. Žalobce vypověděl, že k němu přišel žalovaný, tvrdou ranou ho poslal na zem, když ho udeřil z boku do jeho pravého spánku. Následně na zemi ještě utržil další rány buď pěstí, nebo kopem. Dále si vzpomněl, že mu na nohou seděl [jméno] [příjmení], který ho bil pěstí do žeber, byla to jedna rána za druhou s tím, že od toho měl pak zlomená žebra. Žalobce asi ztratil krátce vědomí, vzpomíná si na několik ran pěstí do obličeje od žalobce a také na snahu jeho manželky ho bránit. Ještě, když ležel na zemi, tak ho někdo udeřil pěstí nebo kopem do zátylku. Žalobce odhaduje, že dostal tak 10 úderů na hlavu. Následně žalobce popisuje, jak byl odvezen do nemocnice, kde byl hospitalizován 10 dnů s tím, že mu dle jeho výpovědi bylo způsobeno zranění spočívající ve zlomenině 3 žeber, výron páteře, přeražený nos, boule na hlavě a otřes mozku. Rovněž měl pohmožděniny na celém těle.

10. Vzhledem k tomu, že soudem ustanovený znalec měl k dispozici zdravotnickou dokumentaci, která byla rovněž navržena k důkazu, a z ní ve svém znaleckém posudku vycházel, pak soud zamítl tyto důkazní návrhy pro nadbytečnost, neboť jednak z nich vyplývají odborné otázky, které nepřísluší posuzovat soudu a současně byly zahrnuty v závěrech znaleckého posudku.

11. Podle ustanovení § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

12. Podle ust. § 135 odst. 1 občanského soudního řádu soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo jej spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

13. V daném případě se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 72 000 Kč s příslušenstvím, následně po zpětvzetí žaloby částky 62 176 Kč s příslušenstvím, představující náhradu za vytrpěné bolesti způsobené žalobci v souvislosti s atakem žalovaného dne [datum]. Ohledně tohoto jednání, protiprávního jednání žalovaného, bylo vedeno trestní řízení, které skončilo vydáním trestního příkazu [název soudu] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum] a kterým byl žalovaný spolu s další osobou uznán vinným mimo jiné z přečinu ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 trestního zákoníku ve formě spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku. S ohledem na shora citované ust. § 135 odst. 1 o.s.ř. je soud tímto rozhodnutím vázán. Rozsah vázanosti tímto rozhodnutím je dán v projednávané věci tím, do jaké míry jsou znaky skutkové podstaty trestného činu okolnostmi významnými pro rozhodnutí o náhradě újmy na zdraví, která je touto žalobou uplatňována. Rozhodnutí o tom, že byl spáchán dokonaný trestný čin, neznamená vždy jen konstatování zaviněného protiprávního jednání určitého pachatele, ale i závěr o narušení chráněných společenských vztahů a o vzniku určité újmy, kterou v případě některých trestných činů představuje škoda na majetku, případně nemajetková újma, jejíž odškodnění právní předpisy připouštějí, jakož i závěr o existenci příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a zmíněnou újmou. Nelze tedy ztotožňovat rozhodnutí o spáchání trestného činu vždy jen se závěrem o protiprávním jednání. Základními předpoklady vzniku odpovědnosti žalovaného za újmu je protiprávní jednání, vznik škody, příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem škody a zavinění. Ačkoliv z dosloveného znění § 135 odst. 1 o.s.ř. vyplývá, že soud je vázán rozhodnutím o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal, z výroku o vině je nutno vycházet jako z celku a brát v úvahu jeho právní i skutkovou část, které řeší naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu konkrétním jednáním pachatele. Z výroku předmětného trestního příkazu vyplývá, že žalovaný byl uznán vinným (spolu s dalším obviněným), že dne [datum] fyzicky napadl žalobce a to tak, že jej nejprve udeřil levou pěstí do obličeje, v důsledku čehož spadl na zem, následně k němu oba obvinění přistoupili a opakovanými údery pěstí jej udeřili do hlavy a horní poloviny těla. Následně žalovaný pokračoval v úderech pěstí, v důsledku čehož oba obvinění způsobili žalobci zranění spočívající v podkožním krevním výronu a oděrkách na čele vlevo, zlomenině nosních kůstek, zlomenině [číslo] žebra vlevo vpředu bez posunu, otřesu mozku a podvrtnutí krční páteře, tedy společným jednáním jinému úmyslně ublížili na zdraví. Jinými slovy není pochyb o tom, že žalovaný se dopustil protiprávního jednání (fyzické napadení žalobce) a způsobil žalobci újmu na zdraví, jak popsáno shora, tedy předmětná zranění vznikla v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného, když z právního posouzení„ společným jednáním jinému úmyslně ublížili na zdraví“ je dovozováno i zavinění žalovaného. Předmětem posouzení v tomto civilním řízení již tedy nebude odpovědnost žalovaného za způsobenou újmu, neboť ta je nepochybná, ale výše náhrady za způsobenou újmu na zdraví (v daném případě bolestné, když soud je zásadně vázán podanou žalobou), potažmo rozsahem zranění, která žalobce utrpěl, neboť žalovaný jejich rozsah částečně zpochybňuje.

14. Soud v řešení této otázky vyšel především ze závěrů znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [příjmení] [celé jméno znalce], který měl stanovit, jaká zranění žalobce v důsledku předmětného ataku utrpěl. Znalec dospěl k závěru, že žalobce utrpěl otřes mozku lehký, povrchní poranění jiných částí hlavy, zlomeninu nosních kostí s dislokací, zlomeninu osmého žebra, mnohočetné zlomeniny žeber (9. a 10. žebro), zhmoždění lokte, zhmoždění zápěstí, podvrtnutí a natažení krční páteře a poranění povrchní žíly předloktí, když současně stanovil výši bolestného dle Metodiky Nejvyššího soudu a to tak, že ocenil jednotlivá zranění body v celkové výši 195 bodů a v souladu s metodikou stanovil hodnotu 1 bodu částkou 318,85 Kč dle doby vzniku bolesti, jak popsáno shora. Znalec tak vyčíslil bolestné v částce 62 176 Kč. Znalec byl rovněž vyslechnut při soudním jednání a na základě tohoto výslechu dospěl soud k závěru, že je namístě částečně redukovat znalcem stanovenou výši bolestného. Konkrétně je třeba přihlédnout k tomu, že znalec ocenil zlomeninu nosních kostí jako zlomeninu s dislokací v hodnotě 60 bodů, kdy za prvé tento závěr učinil pouze na základě tvrzení žalobce, že si nos sám zreponoval, a za druhé k tomu, že žalobce sám v žalobě vymezil toto poranění jako zlomeninu nosních kostí bez dislokace. Proto soud při vymezení výše nároku žalobce vyšel z ocenění 40 bodů, když sám znalec ve svém výslechu potvrdil, že v případě takové zlomeniny, tedy bez dislokace kostí, je výše ocenění právě 40 bodů. Současně má soud za to, že v řízení nebylo prokázáno, že žalobce při ataku utrpěl zhmoždění lokte a zhmoždění zápěstí, které bylo ve znaleckém posudku oceněno 30 body. Znalec vypověděl, že i tato zranění uvedl sám žalobce, objektivně však nebyla jakkoliv jinak zjištěna a popsána v lékařských zprávách. Soud přihlédl i k výpovědi samotného žalobce v trestním řízení dne [datum] ohledně způsobených zranění, kdy o zhmoždění lokte a zápěstí se nijak nezmiňuje. V neposlední řadě soud přihlédl i k výroku trestního příkazu, ze kterého se rovněž nepodává zhmoždění lokte a zápěstí. Důkazní břemeno prokázat skutečný rozsah utrpěných zranění tíží žalobce, ten se však jednání soudu nezúčastnil, proto nemohl být soudem poučen o svém důkazním břemenu.

15. Odlišně tomu však bylo v případě otřesu mozku, kdy sice znalec vypověděl, že otřes mozku nebyl také objektivně zjištěn, současně však uvedl, že obecně je to velmi obtížné, stoprocentní jistotu dává např. stav bezvědomí. Soud však přihlédl k tomu, že otřes mozku byl diagnostikován již v trestním řízení (je uveden ve výčtu zranění v trestním příkazu) a s ohledem na charakter ataku, kdy byl žalobce opakovaně udeřen a kopán do obličeje, je třeba se přiklonit k závěru, že mu žalovaný otřes mozku způsobil. Znalec jej označuje jako otřes mozku lehký a v tomto rozsahu jej také oceňuje. Pokud jde o podvrtnutí a natažení krční páteře, které žalovaný rovněž zpochybňoval, kdy zejména poukazoval na to, že žalobce se již v minulosti s krční páteří léčil a mohlo jít o důsledek starších poranění (starších změn), pak vyšel soud zejména z vyjádření znalce, že k podvrtnutí nepochybně došlo a že atak byl takového charakteru, že mohl způsobit podvrtnutí krční páteře i zdravému jedinci. Soud by za takové situace, kdy je jasné, kdo je útočník a kdo poškozený, považoval za nespravedlivé bolestné za podvrtnutí páteře žalobci nepřiznat jen proto, že rozsah poranění mohl být ovlivněn změnami na páteři z minulosti. V neposlední řadě soud akceptoval znalcem zohledněnou bolest za poranění povrchní žíly v důsledku zavedení katetru zdravotnickým personálem s 50% redukcí, když soud shledává příčinnou souvislost mezi atakem a tímto poraněním povrchní žíly, neboť pokud by k ataku a poranění nedošlo, nepochybně by nebyla přivolána lékařská záchranná služba a nebylo by potřeba katetr zavádět.

16. Soud tedy vyšel ze všech shora uvedených skutečností a dospěl k závěru, že zranění, která žalovaný žalobci způsobil, odpovídají v souladu s Metodikou NS 145 bodům, když redukce provedená soudem oproti závěrům znalce zahrnuje 20 bodů za dislokaci nosních kostí a 30 bodů za zhmoždění lokte a zápěstí.. Soud tak přiznal žalobci náhradu za nemajetkovou újmu spočívající ve vytrpěných bolestech podle § 2958 o. z. ve výši 46 233 Kč (145 bodů x 318,85 Kč), ve zbývající části pak žalobu zamítl, když současně postupem podle § 146 o. s. ř. s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto podle ustanovení § 1970 o.z. ve výši stanovené Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. s ohledem na marné uplynutí lhůty, kterou žalobce stanovil žalovanému v předžalobní výzvě.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdy soud přiznal náhradu podle úspěchu ve věci. Žalobce byl úspěšný pouze v části, kdy dle názoru soudu nelze aplikovat ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy by výše nároku závisela na znaleckém posudku, neboť v daném případě částečný neúspěch žalobce byl dán tím, že žalobce vznik některých zranění neprokázal. Současně nelze dát za pravdu žalovanému v tom směru, že neobdržel předžalobní výzvu, proto není povinen k náhradě nákladů řízení protistrany. Znění § 142a odst. 2 totiž předpokládá i možnost přiznat náhradu nákladů v případě, kdy žalobce předžalobní výzvu sice nezaslal, avšak jsou zde dány důvody hodné zvláštního zřetele. V posuzovaném případě sice žalobce k žalobě připojil předžalobní výzvu ze dne [datum], avšak bez dokladu o odeslání. Soud však shledává důvody hodné zvláštního zřetele v tom, že uplatňovaný nárok představuje jednak újmu způsobenou žalobci žalovaným úmyslným trestným činem, když současně žalobce již svůj nárok uplatňoval v probíhajícím trestním řízení. Žalovanému muselo tedy být už tehdy známo, že žalobce hodlá vůči němu svůj nárok uplatňovat. Náklady řízení tvoří odměna právního zástupce žalobce za 7 úkonů právní služby po 3 980 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření k odporu, účast na jednání, vyjádření ke znaleckému posudku, částečné zpětvzetí žaloby) a náhrada jeho hotových výdajů ve výši 7 režijních paušálů po 300 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., obojí navýšené o 21 % DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Žalobci rovněž přísluší cestovní náhrada za cestu z [obec] do [obec] a zpět k soudnímu jednání dne [datum] osobním automobilem Audi A5, reg. značka 7 C3 [číslo]. Při ujeté vzdálenosti 90 km a průměrné spotřebě 6,1 l na 100 km motorové nafty činí základní náhrada a náhrada za spotřebované pohonné hmoty částku 545 Kč + DPH. Žalobci rovněž přísluší náhrada za promeškaný čas za 4 půl hodiny po 100 Kč + DPH. Celkové náklady řízení žalobce jsou tak vyčísleny částkou 37 395 Kč. Žalobce byl v řízení úspěšný z 64 %, neúspěšný tedy v poměru 36 %, když současně z procesního hlediska zavinil zastavení řízení ohledně částky 9 824 Kč, proto mu bude uhrazena náhrada nákladů řízení v poměru 28 % ([číslo]), tedy v částce 10 470,60 Kč.

18. O nákladech řízení státu bylo rozhodnuto podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., když soud uložil žalovanému hradit náklady, které stát nesl. Konkrétně se jedná o znalečné pro ustanoveného znalce a to za vypracování znaleckého posudku ve výši 9 120,98 Kč, přiznané rozhodnutím zdejšího soudu ze dne 10. 3. 2022, č.j. 9 C 341/2020-66 a dále znalečné za výslech znalce a přípravu k němu ve výši 1 871,54 Kč přiznané usnesením ze dne 1.7.2022, č.j. 9 C 341/2020. Celkové náklady státu jsou tak vyčísleny částkou 10 992,50 Kč, z nichž žalovaný uhradí dle svého neúspěchu ve věci 64 %, tedy celkem částku 7 035 Kč.