9 C 43/2019

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci žalobce; celé jméno žalobce , narozený dne datum , bytem adresa žalobce , proti; žalovanému: ; země - stát. instituce , IČO , se sídlem adresa státního zastupitelství , o zaplacení částky 9 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 9 000 Kč se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 9 000 Kč představující finanční zadostiučinění za průtahy a nezákonnosti v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] u Krajského soudu v Českých Budějovicích. K tomuto žalobce uvedl, že v právním státě není přijatelné, aby Správní soud nevydal rozsudek ve věci tvrzeného nezákonného zásahu do půl roku. V daném případě však od podání žaloby uplynulo více jak rok do ústního jednání [datum] u Krajského soudu v Českých Budějovicích. Pokud na podzim 2017 Nejvyšší správní soud shledal, že pokračující neprojednání věci už nebude akceptovatelné, tak nevydání rozsudku ani v prosinci je podle žalobce průtahem, tedy zjevnou nezákonností a kárným proviněním konkrétního soudce. Dále žalobce uvedl, že jde o kárně postižitelnou svévoli, když místo nařízení jednání krajský soud proces zastavil s odůvodněním, že měl být zaplacen soudní poplatek. Nejvyšší správní soud napadené usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku zrušil jakožto nezákonné. Žalobce byl dále mylně informován krajským soudem, že březnová žaloba nese značku [spisová značka], později, že byla vložena do spisu s nesouvisící žalobou, ve skutečnosti žalobu zadržovala [anonymizováno] [příjmení], jako zadržovala jiná podání žalobce. Ještě v listopadu 2017 po druhé stížnosti žalobce krajský soud u březnové žaloby nečinil odpovídající úkony. Až v březnu 2018, soud vyzval odpůrce ke stanovisku k druhé žalobě. Žalobce dále uvedl, že podvodné machinace obestírá celý proces [spisová značka] před Krajským soudem v Českých Budějovicích, kdy senát 50 A zasedl [datum] v jiném složení, než stanovuje rozvrh práce soudu. Ke stížnosti žalobce představitel [název soudu] nesoudně žalobce vyrozuměl, že věc může být přidělena soudkyni, která není předsedkyní senátu s tím, že žalobce měl vznést námitku nesprávného obsazení. Dále žalobce uvedl, že krajský soud vydal před vynesením rozsudku v březnu 2018 nejméně dvě nezákonná rozhodnutí, která byla Nejvyšším správním soudem zrušena. Průtah v procesu byl způsobem nezákonným rozhodováním krajského soudu i machinacemi s podklady, nikoli neochotou žalobce, aby soud rozhodl bez jednání. Krajský soud v Českých Budějovicích podle žalobce byl v průtahu i v průběhu roku 2018 a způsobil žalobci škodu třemi nezákonnými rozhodnutími (náklady na kasační stížnosti). Průtahy a nezákonnosti nelze ospravedlnit tím, že dva ze čtyř resp. tří žalobních návrhů byly soudem odmítnuty, poněvadž nepřípustnost soud měl zjistit do měsíce či dvou. Proces před krajským soudem nebyl pro žalobce bezvýznamný, poněvadž se týkal dávky pomoci v hmotné nouzi, navíc určené na bydlení. Žalobce dále uvedl, že nárok uplatnil u Ministerstva spravedlnosti, které jej neinformovalo, zda uznává nárok žalobce.

2. Žalovaný nárok žalobce neuznal, učinil nespornou skutečnost, že žalobce u žalovaného dne [datum] uplatnil nárok na poskytnutí finančního zadostiučinění nezákonného i neomluvitelného konání Krajského soudu v Českých Budějovicích u žalob podaných v lednu a v březnu 2017 sloučených do spisu sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný požadavku žalobce nevyhověl, což sdělil žalobci svým stanoviskem ze dne [datum]. Žalovaný namítl promlčení nároku žalobce, a to s odůvodněním, že předmětné řízení pravomocně skončilo dne [datum], ode dne [datum] počala běžet šestiměsíční promlčecí lhůta, jejíž běh skončil [datum]. Podání, kterým žalobce svůj nárok uplatnil v rámci předběžného projednání u žalovaného, bylo doručeno žalovanému až dne [datum], tedy po uplynutí promlčecí doby. Žalovaný dále uvedl, že samotná tvrzení žalobce jsou taktéž dostatečným důvodem pro zamítnutí žaloby, neboť tvrzení žalobce jsou pouze povrchní a nevyplývá z nich, že by v jednání soudu měl být spatřován nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., tedy porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti. Žalovaný dále uvedl, že z žalobcem uvedených tvrzení taktéž nevyplývá základní znak nezákonného rozhodnutí představovaný tím, že rozhodnutí dojde právní moci a následně je zrušeno či změněno k tomu příslušným orgánem. Podle žalovaného chybí odpovědnostní titul státu za žalobcem tvrzenou škodu.

3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:

4. Z podání žalobce ze dne [datum] a dokladu o jeho odeslání bylo soudem zjištěno, že žalobce zaslal žalovanému dne [datum] žádost, jíž se domáhal přiměřeného zadostiučinění nezákonného konání Krajského soudu v Českých Budějovicích v řízení vedeném pod sp.značkou [spisová značka] u žalob podaných v lednu a březnu 2017. Nárok žalobce ve své žádosti nevyčíslil. Svůj požadavek odůvodnil žalobce tím, že není přijatelné, aby správní soud nevydal rozsudek, jemuž nemusí předcházet ústní jednání, do půl roku, v daném případě však od podání žaloby uplynul více jak rok do ústního jednání. Rozsudek nebyl vydán ani v prosinci, což žalobce považuje za průtah. V řízení bylo dále vydáno nezákonné rozhodnutí, kterým bylo usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, soud ignoroval námitky proti požadavku na zaplacení soudního poplatku. Žalobce byl dále mylně informován, že březnová žaloba nese sp.značku [spisová značka], později, že byla vložena do spisu s nesouvisející žalobou. Dále došlo ke sloučení žalob bez vydání usnesení o tom, senát 50A zasedl v jiném složení než stanovuje rozvrh práce soudu.. Krajský soud dále vydal před vynesením rozsudku nejméně dvě nezákonná rozhodnutí, která byla zrušena Nejvyšším správním soudem.

5. Z podání žalobce ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že jím žalobce opětovně uplatnil u žalovaného nárok na přiměřené zadostiučinění v souvislosti s řízením vedeným u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp.značkou [spisová značka]. Nárok není žalobcem vyčíslen a je uplatněn ze stejných důvodů, které jsou uvedeny v podání ze dne [datum].

6. Ze stanoviska žalovaného ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že odmítl oprávněnost žalobcem tvrzeného nároku, a to s odůvodněním, že v dané věci absentuje odpovědnostní titul státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb., a dále, že nárok žalobce na kompenzaci nemajetkové újmy vzniklé v souvislosti s řízením vedeným u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp.značkou 50A 21/2017 je promlčen.

7. Ze spisu vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp.značkou 50 A 21/2017 bylo soudem zjištěno, že žalobce podal v lednu 2017 žalobu, kterou se proti Úřadu práce v [obec] jakožto žalovanému domáhal určení nezákonnosti výzvy ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jíž byl žalobce vyzván k podání žádosti o příspěvek na živobytí pro splnění podmínky nároku na dávku doplatku na bydlení. Usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] byl zamítnut návrh žalobce ze dne [datum], jímž se žalobce domáhal určení lhůty k provedení procesního úkonu, a to vydání rozhodnutí ve věci samé nebo nařízení ústního jednání. Z odůvodnění předmětného usnesení Nejvyššího správního soudu vyplývá, že návrh žalobce na určení lhůty není oprávněný, neboť krajský soud se věcí po jejím obdržení řádně zabýval a činil postupně v přiměřené době procesní úkony, jejichž vykonání bylo ve věci k zapotřebí k tomu, aby věc mohl projednat a rozhodnout, v řízení nedošlo k neodůvodněným průtahům či dokonce nečinnosti. Z usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] (s vyznačeným datem právní moci [datum]) vyplývá, že krajský soud řízení o žalobě podané žalobcem zastavil pro nezaplacení soudního poplatku. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], vyplývá, že jím bylo usnesení krajského soudu o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku zrušeno a věc byla krajskému soudu vrácena k dalšímu řízení, neboť řízení je osvobozeno od soudního poplatku a usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku je proto nezákonné. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] bylo zrušeno usnesení krajského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] v části, v níž nebylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] vyplývá, že jím byl zamítnut návrh žalobce na určení nezákonnosti lednového pokynu Úřadu práce v [obec] [číslo jednací] a dále, že návrh žalobce na určení nezákonnosti nevyplacení přiznaného doplatku na bydlení žalobci do [datum] a návrh na určení nezákonnosti ignorování návrhu žalobce na snížení doplatku na bydlení i jeho vyplacení v lednu 2017 byly krajským soudem odmítnuty. Z odůvodnění posledně zmíněného rozsudku krajského soudu vyplývá, že jím bylo rozhodováno o žalobě doručené dne [datum] ve znění jejího doplnění podaného dne [datum], kterou se žalobce domáhal určení, že je nezákonný pokyn žalovaného vůči žalobci, aby podal žádost o nepravomocně odejmutý příspěvek na živobytí, dále bylo žalobcem označeno jako nezákonné nevyplacení přiznaného doplatku na bydlení do [datum], když nebyla žalovaným dodržena lhůta splatnosti státní nepojistné dávky a byla zastavena výplata bez vydaného rozhodnutí a jako třetí nezákonný zásah žalobce označil naprosté ignorování podaného návrhu žalobce na snížení doplatku na bydlení i jeho vyplacení v lednu 2017, protože odporuje správním zásadám. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byl zrušen výrok III rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jímž byl odmítnut návrh žalobce, jímž se domáhal určení nezákonnosti ignorování návrhu žalobce na snížení doplatku na bydlení i jeho vyplacení v lednu 2017. Z odůvodnění posledně zmíněného rozsudku Nejvyššího správního soudu vyplývá, že z obsahu žaloby i z jejího posouzení krajským soudem plyne, že se žalobce domáhal vydání rozhodnutí o snížení doplatku na bydlení s tím, že žalobce považuje za zásah do svých veřejných subjektivních práv nezahájení řízení o snížení doplatku na bydlení, resp.nevydání rozhodnutí v tomto řízení, v důsledku opomenutí žádosti ze dne [datum], která je součástí správního spisu, krajským soudem nebyly odstraněny obsahové rozpory v žalobě a v této části je proto rozhodnutí krajského soudu nepřezkoumatelné. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byl žalobce vyzván k odstranění vad podání ze dne [datum] a ze dne [datum], k čemuž mu byla poskytnuta lhůta. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] byl žalobce opětovně vyzván k odstranění vad podání ze dne [datum] a [datum] a opětovně mu k tomuto byla poskytnuta lhůta. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], byl odmítnut návrh žalobce na určení nezákonnosti ignorování podaného návrhu žalobce na snížení doplatku na bydlení i jeho vyplacení v lednu 2017 Úřadem práce v [obec], a to s odůvodněním, že návrh žalobce je nepřípustný. Posledně zmíněné usnesení bylo žalobci doručeno dne [datum].

8. Z dalších provedených důkazů soud nečinil skutkové závěry potřebné pro rozhodnutí ve věci, proto je v odůvodnění tohoto rozsudku neuvádí. Provedené důkazy soud hodnotí jako věrohodné, byly soudem hodnoceny jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech.

9. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 1 odst. 3 zákona č. 89/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, stát hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

10. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 8 zákona č. 82/1998 Sb., nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán (odst. 1) Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku (odst. 2) Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce (odst. 3).

12. Podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb., nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6 (odst. 1). Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu (odst. 3).

13. Podle § 15 zákona č. 82/1998 Sb. přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku (odst.1). Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen (odst. 2).

14. Podle § 31a odst.1 zákona č.82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

15. Podle § 32 odst.3 zákona č.82/1998 Sb. nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst.1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst.1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

16. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce uplatnil u žalovaného nárok na přiměřené zadostiučinění ve smyslu zákona č.82/1998 Sb. z důvodu žalobcem tvrzených nezákonností a průtahu v řízení vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích jakožto soudem rozhodujícím ve správním soudnictví o žalobě žalobce na ochranu před nezákonným zásahem Úřadu práce v [obec], řízení bylo krajským soudem vedeno pod sp.značkou 50 A 21/2017. Ve smyslu § 6 odst.2 písm. b) zákona č.82/1998 Sb. jedná jménem státu Ministerstvo spravedlnosti, neboť k žalobcem tvrzené škodě došlo v odvětví státní správy, která náleží do jeho působnosti. Žalovaný uvedl, že nárok byl u něho žalobcem uplatněn až v prosinci 2018. Z dokladu o odeslání žádosti žalovanému, který předložil žalobce, však vyplývá, že žalobce jej uplatnil u žalovaného již dne [datum]. Podáním ze dne [datum] byl nárok podle názoru soudu u žalovaného uplatněn žalobcem opětovně, když důvody, pro jaké se žalobce přiměřeného zadostiučinění domáhá, jsou v podstatě totožné. Pakliže žalobce u soudu uplatnil daný nárok žalobou podanou dne [datum], byla tato podána po uplynutí zákonem stanovené šestiměsíční lhůty ve smyslu § 15 zákona č.82/1998. Sb. a nelze ji tak hodnotit jako žalobu podanou předčasně (když navíc i z vyjádření žalovaného je zjevné, že nárok žalobce uspokojit nehodlá).

17. Soud se dále zabýval s ohledem na námitku žalovaného tím, zda nárok žalobce je promlčen. Soud má za to, že z žalobcem nedostatečně uvedených tvrzení nelze dospět k závěru, zda nárok žalobce je promlčen. Z žalobcem uvedených tvrzení totiž nevyplývá, v čem žalobce spatřuje způsobenou újmu a zda ji odvozuje od nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu. Žalobce pouze uvedl, že v předmětném správním řízení mělo dojít k vydání tří nezákonných rozhodnutí. Z těchto rozhodnutí však specifikuje pouze usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, kterým bylo předmětné správní řízení sp.zn. [spisová značka] zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Žalobce ovšem ani ohledně tohoto rozhodnutí neuvádí, jaká újma mu tímto rozhodnutím měla být způsobena, v čem spočívá. Nelze tak dospět k závěru, zda se počátek promlčecí lhůty odvíjí ode dne, kdy žalobce obdržel rozsudek Nejvyššího správního soudu, kterým bylo jakožto nezákonné zrušeno usnesení krajského soudu o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, nebo zda vznik nemajetkové újmy pokračoval i po odstranění nezákonného rozhodnutí a počátek promlčecí lhůty by se tak měl odvíjet až od jiného data. Pokud by žalobce odvozoval vzniklou újmu od nesprávného úředního postupu, pak by nárok žalobce promlčen podle názoru soudu promlčen nebyl, neboť ve smyslu § 32 odst.3 zákona č.82/1998 Sb. by promlčecí doba neskončila dříve než 6 měsíců od skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod [anonymizováno] [spisová značka]. Soud má totiž za to, že z tvrzení žalobce vyplývá, že délku předmětného řízení u krajského soudu považuje za nepřiměřenou. Předmětné řízení bylo pravomocně skončeno dne [datum], promlčecí doba tedy nemohla uplynout dříve [datum]. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalovaného již dne [datum] a u soudu dne [datum], tedy v rámci než nárok byl žalobcem u žalovaného uplatněn již podle názoru soudu uplatněn již [datum] žalovaného [datum] a následně u soudu dne [datum], podle názoru soudu tedy včas.

18. V souladu s výše uvedenými ustanoveními zákona č. 82/1998 Sb., je podmínkou vzniku odpovědnosti státu existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, vznik újmy a existence příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem újmy. Je pravdou, že v žalobcem napadaném řízení u správního soudu došlo k vydání žalobcem tvrzeného usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, které nabylo právní moci a následně bylo zrušeno jako nezákonné Nejvyšším správním soudem jakožto orgánem k tomu příslušným. Z tvrzení žalobce ovšem nevyplývá, jaká konkrétní újma měla být žalobci v důsledku vydání rozhodnutí o zastavení řízení způsobena, v čem taková újma spočívala. Soud tedy ani v tomto není s ohledem na nedostatečná žalobní tvrzení schopen nárok posoudit. Žádná další rozhodnutí, která by měla být posouzena jako nezákonná, žalobce nespecifikuje a taktéž ani neuvádí, v čem spočívá újma, která by žalobci v důsledku vydání takových rozhodnutí měla být způsobena. Nadto soud podotýká, že ani ohledně jednoho z nároků uplatněných v předmětném řízení u správního soudu žalobce nebyl úspěšným.

19. Pokud jde o žalobcem tvrzený nesprávný úřední postup, má soud za to, že krajský soud se v daném řízení věcí po jejím obdržení řádně zabýval a činil postupně v přiměřené době procesní úkony, jejichž vykonání bylo ve věci k zapotřebí k tomu, aby věc mohl projednat a rozhodnout. Z provedeného dokazování nevyplývá, že by v jednání krajského soudu bylo možné spatřovat porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti. Z provedeného dokazování tak podle názoru soudu nevyplývá, že by v žalobcem napadeném řízení došlo k průtahům, délku řízení (1,5 roku) taktéž soud v daném případě nepovažuje za nepřiměřenou. Nadto opět soud podotýká, že z žalobcem uváděných tvrzení není ani zjevné, v čem by měla spočívat újma způsobená žalobci v důsledku délky předmětného řízení.

20. Soud má tedy předně za to, že žalobcem uváděná tvrzení jsou pro řádné posouzení věci nedostatečná, žalobce neuvádí, v čem konkrétně má spočívat újma vzniklá žalobci, neuvádí, jak dospěl k výši požadované částky, neuvádí, zda konkrétní újmu odvozuje od nezákonného rozhodnutí (a od jakého) nebo od nesprávného úředního postupu. Z provedeného dokazování navíc podle názoru soudu ani nevyplynulo, že by v žalobcem uváděném řízení skutečně k nesprávnému úřednímu postupu došlo. Žalobce se nedostavil k ústnímu jednání soudu a soud proto neměl možnost poučit žalobce ve smyslu § 118a o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení a označit k nim důkazy ve shora uvedeném smyslu s upozorněním na nebezpečí nepříznivého rozhodnutí. S ohledem na výše uvedené soud podanou žalobu zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř., když účastníkem, který byl ve věci úspěšný, je žalovaný, a má proto právo na náhradu nákladů ze strany žalobce. Náhrada nákladů řízení je tvořena paušální odměnou ve výši 300 Kč v souvislosti s podaným vyjádřením k žalobě, a to podle § 1 odst.3 písm.a) ve spojení s § 2 odst.3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalovaný ještě požadoval přiznat náhradu nákladů řízení za převzetí věci, žalovaný je však nezastoupeným účastníkem, podle názoru soudu proto žalovanému za takový úkon nelze náhradu nákladů přiznat, ostatně ani vyhláška č.254/2015 Sb. takový úkon neupravuje. Za převzetí věci tedy žalovanému ničeho přiznáno nebylo.

22. Lhůta k plnění byla žalobci ohledně povinnosti k náhradě nákladů řízení stanovena v souladu s §160 o.s.ř.