9 C 68/2019

Plný text

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Hrdinovou v právní věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum , bytem adresa žalované a žalobce , proti; žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum , bytem adresa žalované , právně zastoupené anonymizováno jméno příjmení , advokátem, se sídlem adresa , o zaplacení částky 88 000 Kč s příslušenstvím,

I. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 88 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky jdoucím od 21. 2. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 54 120 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobce podal dne 28. 2. 2019 žalobu, kterou se domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 88 000 Kč spolu s úrokem z prodlení od 21. 2. 2019 do zaplacení. Žalobce uvádí, že byl podílovým spoluvlastníkem domu (ve výši podílu jedna polovina) budovy [adresa] rodinného domu, který je součástí pozemku, parcely katastru nemovitostí [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 113 m2, pozemků uvedených na [list vlastnictví] v katastrálním území České Budějovice 7. Žalovaná úmyslně a neoprávněně bránila žalobci v užívání žalobcem obývaného domu, který byl v podílovém spoluvlastnictví žalobce a žalované. Tím, že žalovaná nechala vyměnit zámek u vchodových dveří, tyto před žalobcem udržovala permanentně uzamčené, odmítala žalobce vpouštět do obývané nemovitosti vchodovými dveřmi, vydat žalobci klíč od vyměněného zámku nebo kartičku na přidělání klíčů a postupně omezovala žalobci přístup do jeho obydlí a k jeho osobním věcem, měla absolutní kontrolu nad tím, za jakou dobu se žalobce dostane do svého obydlí a ke svým osobním věcem. Po výměně zámkové vložky a omezování přístupu do obývané nemovitosti byl žalobce donucen si vyhledat nájemní bydlení. Žalobce uzavřel nájemní smlouvu ohledně bytu o velikosti 3+kk v [obec], kdy mu vznikla povinnost k úhradě nájemného ve výši 8 000 Kč měsíčně. Žalobci byla v důsledku jednání žalované způsobena škoda vynaložením nákladů, které by nevznikly, pokud by žalobce nebyl ze strany žalované omezován v přístupu do svého obydlí, když žalobce byl donucen vyhledat náhradní bydlení. Dne 10. 10. 2016 bylo žalované Policií ČR sděleno podezření pro spáchání přečinu dle § 208 neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru, na základě kterého se rozhodla žalovaná ukončit své protiprávní jednání, dne 16. 10. 2016 se z nemovitosti vystěhovala. Žalovaná dne 17. 10. 2016 předala žalobci klíč od vyměněné zámkové vložky, o který žalobce intenzivně žádal 326 dní. Tentýž měsíc podal žalobce výpověď ze svého náhradního bydlení a náhradní bydlení ukončil s koncem výpovědní doby ke dni 31. 1. 2017. Žalobce eviduje vzniklou škodu za vynucené náhradní bydlení od 1. 3. 2016 do 31. 1. 2017 (11 měsíců x 8 000 Kč) v celkové výši 88 000 Kč. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu předžalobní upomínkou odeslanou dne 11. 2. 2019 s tím, že byla určena lhůta žalované k dobrovolnému plnění nejpozději do 20. 2. 2019.

2. Okresní soud v Českých Budějovicích vydal dne 1. dubna 2019 platební rozkaz č. j. [číslo jednací]. Proti tomuto platebnímu rozkazu podala žalovaná včas odpor. V odůvodnění odporu učiněném podáním ze dne 7. 5. 2019 žalovaná uvedla, že nárok uplatněný v žalobě neuznává ani zčásti, s nároky žalobce tvrzenými v žalobě ani zčásti nesouhlasí, neboť nejsou po právu. Mezi žalobcem a žalovanou byla před Okresním soudem v Českých Budějovicích vedena a jsou pravomocně ukončena řízení – sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] O obdobných peněžitých nárocích žalobce z titulu jím tvrzeného nadužívání předmětného rodinného domu s pozemky žalovanou, avšak za období od počátku ledna 2016 do 28. 2. 2016, bylo již vedeno a pravomocně ukončeno řízení před Okresním soudem v Českých Budějovicích vedené pod sp. zn. [spisová značka], v souvislosti s rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 11. 2018 č. j. [číslo jednací], kdy byla žaloba zamítnuta. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že to byl žalobce, který bez předchozí bezprostřední příčiny svým úmyslným jednáním porušil pokojný stav tím, že v noci z 25. na 26. 11. 2015 provedl výměnu vložky zámku vstupních dveří předmětného rodinného domu, čímž donutil žalovanou k následné opětovné výměně této vložky zámku. Následným jednáním žalobce nad takto vyvolaným stavem (omezená možnost žalobce užívat předmětný rodinný dům) udržoval kontrolu. Odvolací soud v rozsudku pod body 23 a 24 uzavřel, že„ byl to totiž žalobce, kdo jednal nepoctivě § 6 odst. 1 o.z., a proto nemůže z tohoto jednání, které je nutno považovat za protiprávní, těžit, § odst. 2 o.z.“ …„ jeho jednání také beze všech pochyb představuje porušení dobrých mravů ve smyslu § 2909 o.z., a i proto nemůže požívat soudní ochrany“.„ Nelze totiž dovodit, že by žalovaná mohla za to, že žalobce dům neužíval (nebo užíval jen občasně), nýbrž je potřeba na celou situaci hledět tak, že se o (dočasnou) možnost dům nerušeně spoluužívat připravil sám svým jednáním, když bezdůvodně narušil pokojný stav. Dále žalovaná poukazovala na to, že v řízení před Okresním soudem v Českých Budějovicích sp. zn. [spisová značka] byl při jednání dne 13. 12. 2018 schválen soudní smír, kterým mimo jiné byly vypořádány vzájemné nároky mezi žalobcem a žalovanou za období od 31. 5. 2015 do 31. 1. 2018, plynoucí z titulu nadužívání pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] a přilehlých pozemků. Nárok žalobce z titulu nyní tvrzené nemožnosti užívat předmětný rodinný dům v žalovaném období uzavření tohoto soudního smíru zanikl. Pokud žalobce nyní tvrdí, že mu vznikla škoda spočívající ve výdaji za bydlení v období od 1. 3. 2016 do 31. 1. 2017, ve výši 88 000 Kč, za tento žalobcův výdaj žalovaná neodpovídá. Nad rámec žalovaná uvádí, že žalobce nejméně od 30. 10. 2016 již v předmětném rodinném domě bydlel a bydlí zde nepřerušeně dosud. [jméno] [příjmení] před soudem jako svědek uvedla:„ Na [anonymizováno] jsme se přestěhovali někdy na podzim 2016“ (jedná se o žalobcovu družku). Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

3. Soud provedl důkaz připojením spisu Okresního soudu v Českých Budějovicích sp. zn. [spisová značka]. Z tohoto spisu byl proveden důkaz smlouvou o nájmu bytu ze dne 17. 12. 2015, z níž je zřejmé, že žalobce jako nájemce uzavřel smlouvu o nájmu bytu s pronajímatelkou [jméno] [příjmení], jednalo se o byt v ulici [ulice] tř. [adresa], č. o. [anonymizováno] o velikosti [anonymizováno] s příslušenstvím. Z uvedeného spisu byl proveden také důkaz čtením výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] v průběhu jednání dne 29. 3. 2018, sdělením obsahu jednání ve věci dne 7. 2. 2018. Ve věci 21 C 77/2016 byl vydán rozsudek Okresním soudem v Českých Budějovicích dne 3. 5. 2018 č. j. [číslo jednací], kdy v právní věci žalobce [celé jméno žalobce] proti žalované [celé jméno žalované], o zaplacení částky 49 306,30 Kč s příslušenstvím, bylo ve výroku I. rozsudku rozhodnuto tak, že se žaloba zamítá. K odvolání žalobce bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 11. 2018 č. j. [číslo jednací] (rozhodnutí nabylo právní moci dne 6. 12. 2018), kdy ve výroku I. bylo rozhodnuto tak, že rozsudek soudu prvého stupně se v meritorním výroku I. potvrzuje, ve výroku II. byl rozsudek změněn tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.

4. Žalobce předložil důkazy, které pro zjednodušení označil pod č. I. – IV. Žalobce také předložil CD disk, kdy řádně označil, co je obsahem tohoto disku a jaké skutečnosti jimi hodlá žalobce prokazovat. Tento důkazní návrh však soud zamítl, když lze zejména poukázat na to, že v občanském soudním řízení lze provést důkaz záznamem telefonického hovoru jen se svolením fyzické osoby, která byla účastníkem tohoto hovoru (viz rozsudek Nejvyššího soudu 29 Cdo 4007/2008), dále lze odkázat také na Nález Ústavního soudu II. ÚS 2299/17 ze dne 27. 2. 2018, z něhož lze zdůraznit, že míra ochrany poskytnutá jednomu základnímu právu na úkor druhého, za situace, kdy se nacházejí ve vzájemné kolizi, musí s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu dostát požadavkům principů proporcionality a musí respektovat ústavní limity vyjádřené v článku odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod. Soud zamítl i návrh na provedení těch důkazů, které soud shledal jako nadbytečné, kdy je to soud, který rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede, soud není vázán důkazním návrhem účastníků potud, že by byl povinen provést všechny nabízené důkazy. Soud především neprovede důkazy, které jsou pro věc nerozhodné a nemohou směřovat ke zjištění skutkového stavu věci, jakož i důkazy, které jsou zjevně nabízeny jen proto, aby byl účelově prodloužen spor. Soud není povinen provést všechny důkazy navrhované účastníkem řízení, provedení navrhovaných důkazů záleží na jeho hodnocení, které důkazy je nezbytné provést, zda a nakolik je potřebné dosavadní stav dokazování doplnit (viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 3116/2011 ze dne 30. ledna 2013). Soud provedl důkaz dopisem Magistrátu města České Budějovice, správní odbor, adresovaný Okresnímu státnímu zastupitelství [obec], kdy se jednalo o postoupení věci ve věci podezřelé [celé jméno žalované] ze dne 12. 4. 2016, dopisem Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 25. 4. 2016 adresovaným Magistrátu města České Budějovice, správní odbor, oddělení přestupků, SMS zprávami odesílanými žalované žalobcem ve vztahu, kdy ukončí bránění v přístupu do nemovitosti, záznamem o zahájení úkonů trestního řízení Policií ČR, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor [obec], Obvodní oddělení [obec] ze dne 18. 5. 2016, kdy bylo učiněno oznámení dne 18. 5. 2016 a byly učiněny úkony ve věci bránění užívání domu v [obec] v [anonymizováno] ulici, s tím, že mohl být spáchán přečin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 208 odst. 2 trestního zákoníku popsaným jednáním [celé jméno žalované]. Dále byl proveden důkaz e-maily, z nichž je zřejmý obsah komunikace žalobce se žalovanou – žádost o ukončení protiprávního jednání. Dále oznámení o výměně vložky s výzvou k převzetí klíče, které bylo zasláno prostřednictvím SMS dne 26. 11. 2015 v 7:51 hodin, další SMS odeslaná téhož dne v 8:09 hodin. Dále zaslání návrhu změny předávacího protokolu z výzvou k převzetí klíče – zasláno e-mailem z adresy žalobce na adresu žalované dne 26. 11. 2015 v 7:59 hodin, dále e-mail téhož dne zaslaný v 8:13 hodin a následně e-maily odesílané téhož dne 26. 11. 2015. Podle předávacího protokolu ze dne 17. 12. 2015 došlo k předání bytu žalobcem, který uzavřel nájemní smlouvu s pronajímatelkou [jméno] [příjmení] – byt v [anonymizováno] ulici v [obec]. Podle dokladů o úhradě nájemného bylo uhrazeno 88 000 Kč za 11 měsíců, tj. počínaje 18. 2. 2016, do 20. 12. 2016. Žalobce jako nájemce vypověděl náhradní bydlení po ukončení bránění v přístupu do nemovitosti dne 27. 10. 2016 pronajímatelce [jméno] [příjmení] v tříměsíční výpovědní lhůtě s tím, že nájem bude ukončen k datu 31. 1. 2017. Podle protokolárního předání klíče od nemovitosti 17. 10. 2016 žalobce převzal klíč od paní [celé jméno žalované], jak je popsáno v tomto předávacím protokolu.

5. Žalobce setrval na tom, že musí být objasněno to, co se dělo půl roku před tím, než žalobce přistoupil k výměně zámku, neboť žalobci bylo ubližováno, byl týrán, nabídl důkazy, po jejichž provedení bude spatřen rozsudek v řízení ve věci sp. zn. 21 C 77/2016 v jiném světle.

6. Soud dále zamítl návrh na provedení důkazu výslechem svědků, které byly označeny žalobcem či právním zástupcem žalované, kdy se jedná o důkaz výslechem Mgr. [jméno] [příjmení] (advokáta, který v předchozím řízení zastupoval žalobce), soudce Mgr. [jméno] [příjmení], dcery žalované [jméno] [celé jméno žalované]. Dále ještě svědka [jméno] [příjmení], jehož výslech navrhl žalobce v závěru jednání dne 10. 9. 2020, kdy žalobce uvedl, že tento svědek byl vyslýchán v průběhu řízení 21 C 77/2016, z hlediska věrohodnosti výpovědi svědka by měla být zvážena skutečnost, že je vedeno řízení o přestupku - urážka na cti osoby žalobce, přestupkové řízení je vedeno pod sp. zn. [číslo].

7. Právní zástupce žalované kromě vyjádření, která učinil v průběhu řízení ve svých podáních, zdůraznil, že v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] byl předkládán rodný list dcery žalobce [jméno] [příjmení], z něhož je zřejmé, kdy se žalobci narodila dcera, je zřejmé, že v době uzavírání nájemní smlouvy žalobcem byla družka žalobce již dva měsíce těhotná. Skutečným důvodem pro uzavření nájemní smlouvy tak bylo to, že žalobce chtěl žít se svou těhotnou družkou, když soužití ve společném domě se žalovanou nebylo možné pro konflikty, které žalobce vyvolával. Bylo znovu zdůrazněno, že v řízení vedeném pod sp. zn. 21 C 77/2016 jak okresní soud, tak odvolací soud, uzavřely, že žalobce se choval protiprávně v průběhu podzimu 2015 ve vztahu k žalované a k jejímu bydlení v domě. Jestliže soudy odepřely nárok žalobce za prvotní období, nelze vyhovět dalšímu uplatněnému nároku v navazujícím období.

8. Podle § 6 odst. 1 občanského zákoníku každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle § 6 odst. 2 občanského zákoníku nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 2900 občanského zákoníku vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Podle § 2909 občanského zákoníku škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit, vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného.

9. Soud dospěl na základě výsledku provedeného dokazování k závěru, že i přes řadu důkazů, které byly ve velmi velkém rozsahu předloženy žalobcem, byť provedení některých z nich soud nepřipustil, nemohlo dojít ke změně v hodnocení jednání žalobce na podzim 2015, kdy v předchozím řízení [spisová značka] byl vysloven závěr, že to byl žalobce, kdo si počínal protiprávně tím, že v noci ze dne 25. na 26. 11. 2015 provedl první výměnu vložky zámku vstupních dveří rodinného domu a dalšími navazujícími jednáními došlo k řetězení událostí tak, jak to bylo podrobně objasňováno již v řízení [spisová značka] Odvolací soud uzavřel, že to byl žalobce, kdo jednal nepoctivě s odkazem na § 6 odst. 1 občanského zákoníku, a proto nemůže z tohoto jednání, které je nutno považovat za protiprávní, těžit, jednání žalobce beze všech pochyb představuje porušení dobrých mravů a nemůže požívat soudní ochrany. S ohledem na to soud zamítl žalobu v plném rozsahu.

10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení spočívající v odměně za právní zastoupení. Odměna advokáta za jeden úkon právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí 4 620 Kč (§ 7 položka 5 advokátního tarifu), kdy se jedná o 11 úkonů právní služby, 11x náhrada hotových výdajů po 300 Kč za úkon. Právní zástupce žalované vyúčtoval v písemném podání – soupis úkonů právní služby právního zástupce žalované - celkem 15 úkonů právní služby, soud ale z těchto úkonů neshledal za důvodné přiznat porady s klientem – dne 3. 5. 2019, dne 13. 8. 2019, dne 25. 9. 2019 a dne 13. 12. 2019. Jedná se sice o úkony, které osvědčuje právní zástupce potvrzením o„ rozmluvách“ podepsaných žalovanou, ale soud i přes obsáhlé dokazování neshledal důvodnost rozmluvy s klientem přesahující jednu hodinu v uvedených dnech. Z úkonů, které byly přiznány, se jedná o přípravu a převzetí zastoupení včetně udělení plné moci dne 15. 4. 2019 a první rozmluvy s klientem, písemné vyjádření k výzvě soudu po podání odporu ze dne 7. 5. 2019 obsahující skutkový a právní rozbor, účast na jednání před soudem dne 15. 8. 2019, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 27. 9. 2019 obsahující nová tvrzení a důkazní návrh, účast na jednání před soudem dne 8. 10. 2019, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 17. 12. 2019 obsahující nová tvrzení a důkazní návrh, účast při jednání před soudem dne 17. 12. 2019, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 17. 2. 2020, účast při jednání před soudem dne 10. 9. 2020, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 6. 10. 2020, účast při jednání před soudem dne 26. 1. 2021, v jeho závěru byl vyhlášen rozsudek ve věci. Celkovou částku nákladů řízení pak soud uložil zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., na účet právního zástupce žalované v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.