10 C 126/2022
č. j. 10 C 126/2022-16
V PLATNOSTIOkresní soud v České Lípě rozhodl o nároku žalobkyně na náhradu škody způsobené zaměstnanci při pracovní činnosti, která vznikla v důsledku útočného jednání žalovaného. Soud uznal, že žalovaný bezdůvodně napadl řidiče autobusu, což způsobilo újmu na zdraví a pracovní neschopnost, a proto přešlo právo na náhradu škody na žalobkyni jako pojišťovnu. Soud se opřel o § 269 odst. 1 zákona o práci, § 2910 občanského zákona a § 11 odst. 1 vyhlášky o pojištění odpovědnosti za pracovní úraz. Rozsudek odsoudil žalovaného k zaplacení částky 11 055 Kč s úrokem z prodlení a náhradě nákladů řízení ve výši 12 037,71 Kč.
Plný text
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem JUDr. Vlastimilem Nedvědem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 11 055 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro zmeškání
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 055 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 11 055 Kč od 20. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 12 037,71 Kč, k rukám právního zástupce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu vyplacení pojistného za škodu, kterou žalovaný způsobil. Ve věci bylo nařízeno ústní jednání na 7. 4. 2022, k němuž se dostavil právní zástupce žalobkyně, žalovaný se k jednání nedostavil, ačkoliv byl v souladu s o. s. ř. o jeho konání vyrozuměn dne 14. 3. 2022. Právní zástupce žalobce proto navrhl vydání rozsudku pro zmeškání s tím, že byly pro tento postup zjištěny zákonné důvody. Žalovaný totiž zmeškal bezdůvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, ačkoliv mu řádně do jeho vlastních rukou ve smyslu § 49 o. s. ř. byly doručeny žaloba a předvolání k jednání, nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se toto jednání koná, kdy byl v předvolání poučen o následcích nedostavení se k tomuto jednání. Žalobce, který se dostavil k jednání při tom tento postup navrhl, přičemž za tohoto stavu se pokládají dle § 153 odst. 1 o. s. ř. tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkající se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodovat o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný dne 29. 4. 2021 kolem 20:30 hodin v obec v ulici ulice na autobusovém nádraží, na zastávce číslo pod vlivem alkoholu napadl řidiče autobusu jméno příjmení, jenž jej pro podnapilost nepřijal k dopravě, přičemž ho udeřil rukou sevřenou v pěst jednou ranou za pravé ucho a nejméně dvěma ranami do obličeje, čímž mu způsobil otřes mozku a následnou pracovní neschopnost od 30. 4. 2021 do 16. 5. 2021. V této době byl poškozený jméno příjmení zaměstnán u právnická osoba, kdy tato společnost jako zaměstnavatel byla pojištěna zákonným pojištěním pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. V rámci pojistné události číslo vyplatil žalobce dne 3. 8. 2021 poškozenému jméno příjmení pojistné plnění ve výši 11 055 Kč, včetně daně, přičemž částka 5 000 Kč byla vyplacena jako bolestné, částka 400 Kč jak úhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou a částka 5 655 Kč jako náhrada za ztrátu na výdělku při pracovní neschopnosti. Za své jednání byl žalovaný odsouzen trestním příkazem název soudu ze dne 7. 5. 2021, č.j. číslo jednací, jenž nabyl právní moci dne 22. 6. 2021 pro přečin výtržnictví dle § 358 odst. 1 trestního zákoníku, k podmíněně odloženému trestu odnětí svobody. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 269 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Dle § 2900 obč. zák. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen při svém konání si počínat tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Dle § 2910 obč. zák. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu, nebo nemoci z povolání, vyplacením pojistného plnění přešlo na žalobce právo na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za škodu odpovídá. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný poškozeného bezdůvodně napadl, způsobil mu újmu na zdraví, kdy s ohledem na pojištění zaměstnavatele pro takové případy přešla na žalobce všechna práva týkající se náhrady škody vůči žalovanému. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 037,71 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 1 580 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, dále tedy bylo přiznáno cestovné k jednání dne 7. 4. 2022 v celkové výši 1 167,36 Kč a dále DPH z tohoto cestovného ve výši 245,15 Kč. U odvolání proti rozsudku pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písmeno a/ o.s.ř. (tj. že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát), a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání (§ 153b o.s.ř.). V takovém případě a rovněž proti výroku o nákladech řízení a o lhůtě plnění je možno podat odvolání do 15ti dnů od doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím zdejšího soudu, a to ve trojím vyhotovení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.