10 C 3/2022

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem JUDr. Vlastimilem Nedvědem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 21 209 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 21 209 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 21 209 Kč od 20. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 125,40 Kč, k rukám právního zástupce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu vyplacení pojistného za škodu, kterou žalovaný způsobil.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně tak učinila již v podané žalobě, žalovaný byl v tomto směru poučen v rámci výzvy, aby se vyjádřil k žalobě, která mu byla zaslána dne 18. 2. 2022, přičemž byl současně upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný dne 17. 11. 2020 kolem 04:00 hodin, pod vlivem alkoholu napadl poškozeného [příjmení] [jméno], zaměstnaného u [anonymizováno] [obec] na centrálním příjmu v [nemocnice] [anonymizována dvě slova] [obec], kdy mu způsobil uzavřenou zlomeninu palce pravé ruky s pracovní neschopností od 17. 11. 2020 do 10. 12. 2020. V této době byl poškozený zaměstnán u [anonymizováno] [obec], kdy tato společnost jako zaměstnavatel byla pojištěna zákonným pojištěním pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. V rámci pojistné události [číslo] vyplatil žalobce dne 13. 4. 2021 poškozenému pojistné plnění ve výši 21 209 Kč, přičemž částka 6 250 Kč byla vyplacena jako bolestné a částka 14 959 Kč jako náhrada za ztrátu na výdělku při pracovní neschopnosti. Za své jednání byl žalovaný postižen pro přestupek proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zák. č. 251/2016 Sb., přičemž příkazem Městského úřadu v České Lípě, správního odboru ze dne 14. 12. 2020 č.j.: MUCL/124907/2020 mu byl uložen správní trest, pokuta ve výši 2 000 Kč. Tento příkaz nabyl právní moci dne 6. 1. 2021.

4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 269 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Dle § 2900 obč. zák. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen při svém konání si počínat tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Dle § 2910 obč. zák. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu, nebo nemoci z povolání, vyplacením pojistného plnění přešlo na žalobce právo na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za škodu odpovídá.

5. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud současně vycházel i z vyžádaného přestupkového spisu, dále měl k dispozici hlášení mimořádné události, záznam o úrazu, pracovní smlouvu poškozeného, lékařský posudek o bolestném a doklad o vyplacení pojistného plnění, kdy ve spise je založena i předžalobní výzva ze dne 11. 8. 2021, na niž žalovaný nijak nereagoval. Žalovaný poškozeného bezdůvodně napadl, způsobil mu újmu na zdraví, kdy s ohledem na pojištění zaměstnavatele pro takové případy přešla na žalobce všechna práva týkající se náhrady škody vůči žalovanému.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 125,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 849 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 1 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.