10 C 306/2023

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem JUDr. Vlastimilem Nedvědem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 13 935,18 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 322,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 322,35 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 251,85 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 317,50 Kč a částku ve výši 612,83 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám právního zástupce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla v souladu s o.s.ř. vhozením do domovní schránky doručena žaloba s výzvou k vyjádření s tím, zda souhlasí, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V této lhůtě se k věci nevyjádřil, nic proti žalobě nenamítal a ani nenavrhoval žádné důkazy, proto soud ve věci rozhodl bez jejího projednání. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez na řízení jednání souhlasila již v podané žalobě.

3. Soud ve věci provedl listinné důkazy, bylo zjištěno, že dne 30. 9. 2021 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru číslo na jejíž základě obdržel finanční hotovost ve výši 15 000 Kč, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku 27 888 Kč, a to v 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, kdy splatnost poslední splátky i celková splatnost závazku připadala na 30. 11. 2022. Žalovaný na svůj dluh od data uzavření smlouvy uhradil pouze částku 3 500 Kč, která odpovídá 1 řádně uhrazené splátce. Na poskytnutou jistinu úvěru byla alokována částka 1 677,65 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky částka ve výši 1 822,35 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 24 388 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 13 322,35 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 11 065,65 Kč. Ode dne 1. 12. 2022 je žalovaný v prodlení s úhradou uvedené částky a právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo i na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Z právní předchůdkyně žalobkyně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022, konkrétně pak dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023 s účinností k 3. 2. 2023, přičemž tato změna byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 9. 2. 2023, příslušná smlouva o úvěru a smlouva o postoupení pohledávek byly doloženy, a to spolu se souvisejícími doklady.

4. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Vzhledem k tomu, že byly splněny zákonné podmínky, bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. Soud přitom vycházel především ze smlouvy o úvěru, kterou žalobkyně s žalovaným podepsala dne 30. 9. 2021. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 peněžitou pohledávku vůči žalovanému vyplývající ze smlouvy, která mezi nimi byla uzavřena, došlo ke změně aktivní procesní legitimace, přičemž oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno. Žalovaný nic neuhradil, a to ani po zaslání výzev a předžalobní upomínky ze dne 24. 5. 2023. Žalobkyni tak soud přiznal také smluvní pokutu z nesplacené jistiny za období od 1. 12. 2022 do 16. 1. 2023, neboť žalobkyně za další období tuto smluvní pokutu nepožadovala, aby si zachovala svojí zajišťovací funkci a nedocházelo k neomezenému narůstání její výše s odkazem na ust. § 122 a § 168 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění.

6. Ve smyslu § 1970 o.z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., včetně smluvní pokuty a kapitalizovaných zákonných úroků.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) za každý ze tří úkonů po 300 Kč, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t.. Současně byly přiznány náklady spolu s DPH ve výši 21 %. Soud přihlédl ke skutečnosti, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je opakovaně uplatňován týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, přičemž žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka obec, a to prostřednictvím zdejšího soudu ve dvojím vyhotovení. V odvolání musí být vedle obecných náležitostí uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatel domáhá (§ 205 odst. 1 o.s.ř.).