10 C 314/2024

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Sovičkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví prodejem nemovitých věcí ve veřejné dražbě

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k pozemku p.č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, - rodinný dům, v k.ú. , adresa, , se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej nemovitých věcí uvedených ve výroku I. ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek z prodeje bude po odečtení nákladů spojených s prodejem a dražbou rozdělen mezi žalobkyni a žalovanou, a to v rozsahu odpovídajícím výši jejich spoluvlastnických podílů.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – na účet Okresního soudu v České Lípě náhradu nákladů řízení ve výši 9 244,50 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – na účet Okresního soudu v České Lípě náhradu nákladů řízení ve výši 9 244,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 19.9.2024 se žalobkyně domáhala, aby soud zrušil a vypořádal spoluvlastnictví k pozemku p.č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, - rodinný dům, v k.ú. , adresa, , kdy navrhovala, aby k vypořádání byl nařízen prodej ve veřejné dražbě. Žalovaná proti zrušení spoluvlastnictví nic nenamítala, navrhovala, aby nemovité věci byly přikázány jednomu z účastníků za náhradu. Žalobkyně o přikázání předmětných věcí neměla od počátku zájem, žalovaná však avizovala zájem o jejich přikázání. Vzhledem k tomu, že se strany neshodly na obvyklé ceně nemovitých věcí a tomu odpovídající výši vypořádacího podílu, byl vypracován znalecký posudek. Po zpracování znaleckého posudku změnila žalovaná své stanovisko a uvedla, že ani ona nemá zájem na přikázání předmětné nemovité věci do svého vlastnictví.

2. S ohledem na to, že účastníci se vzdali práva na odvolání, obsahuje rozsudek v souladu s ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) toliko zjednodušené odůvodnění.

3. Vlastnické vztahy, tj. spoluvlastnictví i výše spoluvlastnických podílů účastníků vyplývá z výpisu z Katastru nemovitostí. Podoba a stav nemovitých věcí byla důkladně zachycena, vč. fotografií, ve zpracovaném posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 19.1.2025, kdy lze uzavřít, že předmětná nemovitá věc není reálně a smysluplně dělitelná, neboť takové dělení (bez ohledu na to, zda by se jednalo o reálné dělení či uvažování o transformaci na bytové jednotky) by, pokud by s ohledem na stavebně-technický stav nemovitosti vůbec mohlo být zvažováno, vyžadovalo významné náklady na rozdělení, a takový postup by tak postrádal i s ohledem na zjištěnou cenu nemovitých věcí jakýkoliv ekonomický smysl. Ostatně s tímto závěrem souhlasili i účastníci a takový způsob vypořádání nebyl jimi ani navrhován.

4. Obvyklá cena nemovité věci, tj. pozemku p.č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, - rodinný dům, v k.ú. , adresa, , činí dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, částku 680 000 Kč (tj. 136 000 Kč připadající na spoluvlastnický podíl žalobkyně a 544 000 Kč na spoluvlastnický podíl žalované).

5. Ani jeden z účastníků nemá s ohledem na zjištěnou cenu zájem na přikázání nemovitých věcí do jeho vlastnictví při úhradě odpovídajícího vypořádacího podílu. Vzhledem k uvedenému soudu nezbylo než rozhodnout o vypořádání zrušeného spoluvlastnictví nařízením prodeje ve veřejné dražbě, když jiný postup (tj. reálné rozdělení či přikázání jednomu ze spoluvlastníků) v daném případě s ohledem na stav nemovitých věcí a postoj účastníků nepřipadal v úvahu.

6. Podle ust. § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

7. Podle ust. § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

8. Podle ust. § 1144 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

9. Podle ust. § 1147 není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže jí soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnut, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

10. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., a to s ohledem na povahu řízení (iudicium duplex), kdy nelze při rozhodnutí o zrušení spoluvlastnictví vycházet ze zásady plného úspěchu ve věci jedné ze stran (srov. stanovisko plána Ústavního soudu Pl. ÚS-st. 59/23 ze dne 13.9.2023). Vzhledem k uvedenému pak soud veden tímto principem rozhodl též o povinnosti účastníků k úhradě nákladů řízení hrazených státem ve smyslu ust. § 148 o.s.ř., tj. každému uložil zaplatit polovinu nákladů hrazených státem za zpracovaní znaleckého posudku při zohlednění dříve uhrazené zálohy oběma účastníky.