10 C 337/2024

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Sovičkovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o odstranění autobusové čekárny

I. Žalovaná je povinna odstranit stavbu autobusové zastávky z pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, , vedeném u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradu nákladů řízení částku 34 511,90 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit České republice – na účet Okresního soudu v České Lípě společně a nerozdílně soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou soudu doručenou dne 10.10.2024, ve znění dalších vyjádření, se žalobci domáhají, aby soud uložil žalované povinnost k odstranění zastávky autobusu z pozemku vlastněném žalobci. Na odůvodnění podané žaloby uvedli, že jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci , adresa, , v k.ú. , adresa, (dále jen „pozemek žalobců“). Žalovaný umístil na pozemku žalobců bez jejich souhlasu a vědomí autobusovou čekárnu, a to částí plochy čekárny. Tento stav trvá od roku 2002, když v letech 2002 – 2006 byla zastávka vybudována v současné podobě, tj. rozšířením stávající zastávky, která do té doby na pozemek žalobců nezasahovala. V mezidobí účastníci o odstranění jednali a již od roku 2008 se snažili přimět žalovanou k odstranění tohoto stavu. Starostové obce , adresa, se k tomuto stavěli spíše tak, že nic činit nebudou a žalobci budou případně muset provádět příslušné právní kroky sami. Pokud žalovaná argumentovala tím, že jsou všechny čekárny v obci stejné, případně vysokými náklady spojenými se změnou, nepovažují žalobci uvedené argumenty za relevantní. Žalobci na jednu stranu vnímají smysluplný účel zastávky v obci, ale mají zároveň za to, že tato je svými rozměry při zohlednění počtu obyvatel obce a frekvence využití naddimenzovaná. Zastávka zasahuje na pozemek žalobců v rozměru 7,05 m2, žalovaná zároveň nevlastní ani žádný sousední pozemek (přičemž vlastníci ostatních pozemků tak zřejmě daný stav pouze tolerují), aby tak mohlo dojít k omylu ze strany žalované. S ohledem na absenci dobré víry, kdy žalovaná musela být obeznámena se skutečnostmi o tom, že nejedná po právu, tedy když žalovaná měla a mohla vědět (a od roku 2008 již i formálně věděla), že zastávka zasahuje na pozemek žalobců, tak nemohlo dojít vydržení práva odpovídajícímu věcnému břemeni. Pod autobusovou zastávkou navíc žalovaná vybudovala betonový základ, který poškozuje javor na pozemku žalobců.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že zastávka byla vybudována již v 80. letech 20. století MěNV , adresa, , na pozemek žalobců zasahuje pouze částí a její podstatná část je postavena na pozemcích v majetku , Anonymizováno, kraje (p.č., Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – silnice), společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o. (p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – ostatní plocha) a České republiky, s právem hospodaření pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a.s. (p.č. , hodnota, – ostatní plocha). Zároveň není možné odstranit jen část čekárny, aniž by nedošlo ke zničení celé stavby. Jedná se dále o stavbu ve veřejném zájmu, která nebyla vybudována protiprávně, protože žalovaná si nebyla vědoma, že stavbou zasahuje na pozemek žalobců a tuto skutečnost zjistila teprve z přípisu žalobce v roce 2008. Je tak přesvědčena, že v daném případě došlo k vydržení práva odpovídajícímu věcnému břemeni spočívajícím v povinnosti strpět stavbu na dotčeném pozemku. Žalovaná také nabízela žalobcům odkup části pozemku, s čímž však nesouhlasili.

3. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobci jsou spoluvlastníky pozemku parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, , zapsaném na LV č. , hodnota, vedeném katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, , přičemž vlastníky se stali v roce 2008. Autobusová zastávka s čekárnou je částečně vybudovaná na pozemku žalobců a dále na pozemcích, které nejsou vlastnictvím žalované.

4. Z Dopisu adresovaného starostovi obce , adresa, , jméno FO, , Anonymizováno, dne 9.4.2008, odeslaného 11.4.2008 (dle přiloženého podacího lístku) žalobce ad a) sděluje, že se v březnu uvedeného roku stal spoluvlastníkem pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , kdy po zaměření pozemku vyšlo najevo, že se na něm nachází autobusová zastávka, která tam byla postavena v roce 2001. Bylo ověřeno, že se jedná o pozemek bez omezení vlastnického práva či jiných zápisů a domnívá se proto, že zastávka byla na pozemku vybudována bez vědomí předcházejícího majitele pozemku. Žádá odstranění autobusové zastávky, kdy se domnívá, že tato je značně předimenzovaná vzhledem k frekvenci autobusových linek s tím, že tato část obce byla vždy řešena jiným způsobem. Dopisem ze dne 17.6.2008 žalobci sdělují starostovi obce, že byl již 11.4.2008 informován o tom, že se zastávka nachází na jejich pozemku, což si potvrdili na osobním setkání dne 25.4.2008. I přes telefonickou urgenci se nic nestalo a zastávka stále na pozemku stojí. Žalovaná byla dále vyrozuměna i právním zástupcem žalobců dopisem ze dne 26.2.2024 tak, že dosavadní pokusy žalobců o řešení situace zůstaly bez odezvy a situace nezměněna. , tituly před jménem, , jméno FO, dále vyzval k zahájení jednání ohledně možné dohody na vzájemné přijatelném řešení. S ohledem na nenalezení kompromisního řešení ani při osobním jednání na místě se starostkou obce, byla žalovaná přípisem právního zástupce žalobců ze dne 22.4.2024 vyzývána k zahájení kroků k odstranění zastávky. Žalovaná v zastoupení reagovala dne 6.5.2024 na výzvu sdělením nesouhlasu s požadavky žalobců z důvodů shodných jako ve vyjádření k podané žalobě s tím, že žalovaná též nabízela odkup příslušné části pozemku s úhradou nákladů s tím spojených. Žalobci k uvedenému sdělují, (Dopis z 3.5.2024), že nevidí problém ve zmenšení či přesunutí zastávky, kdy finanční nákladnost by byla stejná nebo nižší v porovnání s případným odkupem a upozorňují na to, že žalovaná zaměňuje zřízení autobusové zastávky v původní podobě se stavbou autobusové zastávky realizované přibližně v roce 2005, když ve své původní podobě zastávka na pozemek žalobců nezasahovala. Z další komunikace právních zástupců je pak zřejmé, že i přes určité nabídky nedošlo k dohodě ohledně odkupu části pozemků ani jinému řešení.

5. V Dopisu žalované ze dne 1.3.2024 adresovaného právnímu zástupci žalobců žalovaná sděluje, že zastávka je na stávajícím místě umístěna více než 20 let, přinejmenším od roku 2002, a dále, že žalobci v dubnu roku 2008 vyzvali žalovanou k odstranění zastávky a po několika ústních jednáních od požadavku ustoupili. Opět byl požadavek vznesen žalobcem dne 26.11.2023 při jednání ohledně silnice , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a na tomto jednání obec nabídla žalobci možnost řešení formou odkupu části pozemku, což jím bylo zamítnuto.

6. Z Protokolu o vytyčení hranice pozemku zpracovaném společností , právnická osoba, dne 28.3.2007 vyplývá, že uvedeného dne byly vytyčeny body na vlastnické hranici mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , mezi pozemky parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , mezi pozemky parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, a mezi pozemky parc. č., Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , přičemž vytyčené body byly v terénu označeny hraničními znaky (plastové hraniční znaky). Na základě provedeného vytyčení hranic byl zpravován Vytyčovací náčrt. K ověření odborné správnosti vytyčení a zpracovaného vytyčovacího náčrtu došlo , tituly před jménem, , jméno FO, , Úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem.

7. Z Dendrologického posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, z 20.12.2023 bylo zjištěno, že se zpracovatel zaměřil na zhodnocení stavu a návrh zásahu ohledně stromu – javoru (o výšce 18 m a průměru kmene u země 1,3 m), rostoucího 1 m od zastávky se zděným základem, umístěného na pozemku parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Při výstavbě zastávky byly zemní práce prováděny v chráněném kořenovém prostoru neznámou technologií a v neznámém rozsahu. Dopad těchto prací nelze objektivně zhodnotit.

8. Z fotografií zastávky a jejího okolí je zřejmá podoba zastávky s čekárnou, tj. dřevěná stavba se sedlovou střechou a střešní krytinou (tašky) na pevné – vybetonované podezdívce s tzv. zámkovou dlažbou, jakož i prostorná čekárna s umístěnou lavičkou v její zadní části a rozsah čekárnou nezastavěné přečnívající podezdívky.

9. Z výslechu žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že předmětný pozemek parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zakoupili žalobci v roce 2008, pozemek kupili formou aukce od , Anonymizováno, , Anonymizováno, v likvidaci prostřednictvím dr. , jméno FO, . Pozemek žalobci „vysoutěžil“, v kupní smlouvě nebyla jakákoliv zmínka o věcném břemeni nebo stavbě. Po zaměření pozemku zjistili žalobci, že se na něm nachází ta autobusová zastávka, bezodkladně tedy vyzvali starostu obce pana , Anonymizováno, , aby se to vyřešilo. Nedopadlo to, obec nereagovala. Znovu to začal řešit v souvislosti s podezřením, že s javorem není něco v pořádku. Když žalobci kupovali předmětný pozemek v roce 2008, zastávka tam již stála, pamatuje si ale, že když kupovali nemovitost (na sousedním pozemku), což bylo asi v roce 2002, tak tam stála jenom taková plechová boudička, jen tak postavená, v podstatě mobilní, to je ta, o které se pořád hovoří, že tam stála už od 80.let.

10. Z Kupní smlouvy uzavřené dne 3.3.2008 mezi prodávajícím - správcem konkurzní podstaty úpadce , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, v likvidaci a žalobci na straně kupující, o převodu vlastnictví k pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , bylo zjištěno, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, převzal správu nemovitostí po , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, . Prodávající prodal dle uvedené smlouvy pozemek tak, „jak ke dni podpisu smlouvy stojí a leží“ s tím, že prodávající prohlásil v čl. IV pod bodem 2, že na převáděném pozemku neváznou žádná zástavní práva nebo jiná věcná práva zřízená ve prospěch třetích osob.

11. Z orientační ceny nabídky k autobusové zastávce , adresa, vyplývá, že byla odhadem naceněna demontáž zastávky a montáž stávajícího materiálu (bez úpravy dlažby a nátěru zastávky) v ceně nákladů 85 600 Kč.

12. Ze Zápisu veřejného zasedání zastupitelstva obce , Anonymizováno, ze dne 25.5.2001 bylo zjištěno, že uvedeného dne bylo na programu seznámení se stavem výstavby autobusových čekáren a Zastupitelstvo vzalo na vědomí stav výstavby a proplácení dotací pěti autobusových čekáren v obci.

13. Svědek , jméno FO, vypověděl, že bydlí ve vedlejší obci, do , Anonymizováno, jezdil od malička. Vybavuje si podobu původní i současné , Anonymizováno, , nyní je dřevěná, je na ní udělaná zámková dlažba s obrubníkem. Ta předchozí byla plechová, na té podstavec nebýval. Nemyslí si, že to bude o moc jiné rozměrově, možná o pár centimetrů, stojí asi na stejném místě. Nikdy to ale neměřil.

14. Svědkyně , jméno FO, vypověděla, že jí došlo, že jde asi o tu čekárnu na autobus. V obci žije od roku 1961, žije v , adresa, . Když začala chodit do školy někdy v roce 1964-1965, bývala tam „plechovka“, jednoduchá. Teď je dřevěná, na tom samém místě, budovala se někdy těsně před revolucí nebo po ní. Myslí, že teď je tam zámková dlažba a okolo boudička, nevybavuje si, jestli ta plechová měla nějakou podezdívku, ale rozměrově je to úplně to samé.

15. Svědek , jméno FO, , dlouhodobý člen zastupitelstva obce , adresa, uvedl ve své výpovědi, že se jedná o dřevěnou zastávku se sedlovou střechou, hlubokou asi metr a půl. Zastávka se přestavovala do této podoby asi mezi lety 96-2004, rozhodlo se na obci, že se starý plechový hrůzy vyndají a postaví se jednotně pěkný dřevěný zastávky. Do revoluce tam byla zastávka dřevěná, taková stará, prostě díra, pak někdy v sedmdesátým pátým se postavila železná plechová z takového vlnitého plechu, dole byl betonek a byla tam jedna lavička. Možná tam zbyl ten spodní beton a postavila se ta dřevěná. Všude byly ty betonový podezdívky u těch plechových, určitě se to obnovovalo, neví, jestli to teď není vydlážděný, ale ty spodky byly všude, ty se opravily nebo předělaly. Nebylo nikde, že by stály ty čekárny na zemi. Nikdy se neřešilo, na jakých pozemcích je ta zastávka postavená, že to třeba stojí na cizích pozemcích. Nikdy se tím nezaobírali, protože se to bralo jako daná věc. Po 89‘ , adresa, převzala nějaký majetek a nikdo se nezabýval tím, na kterém pozemku to stojí. V paměti má ukryto, že za starosty , Anonymizováno, se řešilo, že se s tou čekárnou bude nějak hejbat, ale pak to utichlo. Zastupitelstvo rozhodlo, že se s tím prostě nic dělat nebude, že se to nechá bejt, že tam čekárna byla odjakživa a pak to utichlo. Výstavba těch zastávek vycházela z nějakých vizí, jak by měly vypadat, udělala se k tomu nějaká cenová nabídka, ale nikdo nic neprojektoval. Myslí si, že všechny zastávky v okolních obcích mají stejný rozměr, jsou stejné. Ty předchozí „hrůzy plechový“, každá byla jiná, teď jsou naprosto stejný. Účel by určitě splnila i poloviční čekárna, ale pro obec to bude náklad. Dokáže si to představit. Myslí si, že zastávka zasahuje do pozemku žalobců na takové výseči, klínu, tak 4 metry dovnitř, rozměrově to zabírá asi menší polovinu plochy, neví. Zastávka stojí ještě na dvou pozemcích, protože obec tam nemá vůbec nic, ale ti majitelé v podstatě nad tím mávli rukou. Má za to, že přemístit tu zastávku na jiné místo v obci není kam, samo sebou ji můžou zbourat, ale pro nějakou obslužnost a bezpečnost , Anonymizováno, je to takhle postavené. Dříve byly všechny pozemky státní, takže kdo by co řešil, že tam postaví čekárnu? Po 90. roce vznikla zase obec , adresa, , obec , adresa, přebírala majetek , Anonymizováno, , která měla ty čekárny v podstatě v majetku. Po revoluci se to vrátilo zase , Anonymizováno, .

16. Z Provedených důkazů soud nezjistil již žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Soud hodnotil všechny důkazy zvlášť, především ale ve vzájemné souvislosti, na základě čehož dospěl k následujícímu skutkovému závěru a právnímu hodnocení:

17. Žalobci jsou spoluvlastníky pozemku par. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci , adresa, , v katastrálním území , adresa, , když vlastnictví k uvedenému pozemku nabyli na základě kupní smlouvy ze dne 3.3.2008 od Státního statku v likvidaci. Ještě předtím se žalobci stali vlastníky sousedního pozemku (se stavbou). Po nabytí vlastnictví nechali žalobci pozemek odborně přeměřit a byl zpracován Vytyčovací náčrt na základě Vytyčovacího protokolu s umístěním (a vyznačením) hraničních znaků mezi sousedícími pozemky. Takto žalobci zjistili, že autobusová zastávka s čekárnou vybudovaná žalovanou zasahuje částečně na jejich pozemek. Kontaktovali tehdejšího starostu obce a tím, aby se věc projednala, řešilo se, že by se zastávka posunula, ale k řešení nedošlo. Znovu žalobci začali věc řešit v roce 2024. K dohodě ohledně způsobu vyřešení situace mezi nimi nedošlo. Mezi účastníky není sporu o tom, že zastávka v dnešní podobě na pozemek ve vlastnictví žalobců zasahuje. Z provedeného dokazování bylo dále zjištěno, že na místě stála zastávka i v době dřívější, desítky let nazpět, přičemž její podoba se měnila, současná podoba zastávky s čekárnou pak byla řešena na Zastupitelstvu obce v květnu 2001. Přesný termín realizace výstavby nové podoby z provedeného dokazování nevyplynul. Taktéž konkrétní podoba a rozměry předchozí zastávky, prokázány nebyly, když výpovědi svědků i žalovaného v uvedeném smyslu nejsou jednotné. Zatímco svědek , jméno FO, uvedl, že předchozí plechová zastávka neměla podstavec, svědkyně , jméno FO, si nevybavovala, zda předchozí zastávka měla podezdívku či nikoliv. Naopak svědek , jméno FO, uvedl, že betonovou podezdívku zastávka měla, že jí měly všechny zastávky v obci a že tento beton na místě zůstal. Ačkoliv všichni svědci se shodli ve své výpovědi v tom, že dřívější zastávka byla „plechovou stavbou“, neshodli se ve svých výpovědích ani ohledně doby vybudování zastávky ve stávající podobě.

18. Svědkyně , jméno FO, tak na jednu stranu uvedla, že si nepamatuje, zda zastávka dříve měla podezdívku a zároveň, že ta dřevěná se budovala těsně před revolucí nebo po ní, což zcela nekoresponduje s dalšími provedenými důkazy, a pokud tak dále dodávala, že „rozměrově je to úplně stejné“, nemohl soud tomuto přiřadit vypovídající hodnotu. Ohledně velikosti současné a předchozí podoby zastávky taktéž do sebe výpovědi nezapadají. Svědek , jméno FO, , jehož výpověď soud, s ohledem na jeho angažovanost v přestavbě zastávek, považuje za nejvíce vypovídající k dané věci, uvedl, že se podezdívky určitě obnovovaly (ačkoliv uvedl, „nevím, jestli to není vydlážděný“). Pokud se jedná o velikost čekárny, tam se svědci v zásadě shodli, že rozměrově zastávka zřejmě bude shodná s tou předchozí. Nutno však brát v úvahu též rozměr vybudované podezdívky, která významně přečnívá samotnou čekárnu, o jejíž předchozí existenci, podobě a velikosti důkaz podán nebyl.

19. Pokud žalovaná uváděla, že zastávka zasahuje na pozemek žalobců jen částečně, přičemž z části stojí na dalších pozemcích vlastněnými třetími subjekty, není tato námitka ve vztahu k zásahu do vlastnického práva relevantní.

20. Podle ust. § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že věc zadržuje.

21. Podle ust. § 1260 o.z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Podle odst. 2 při vydržení služebnosti odpovídající veřejnému statku je vydržitelkou obec, na jejímž území se věc nalézá.

22. Služebnost lze tedy v podmínkách o.z. nabýt pravou držbou poctivého držitele, jež se zakládá na na právním důvodu, který by stačil ke vzniku služebnosti, jakož i uplynutím vydržecí lhůty 10 let. Poctivým držitelem je ten, kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu právo, které vykonává, i náleží. Na úpravu držby služebnosti se pak přiměřeně užije úprava držby vlastnického práva. V obecném pojetí by bylo lze uvažovat i o mimořádném vydržení za podmínek ust. § 1095 o.z. V projednávané věci však nelze na danou věc ustanovení o mimořádném vydržení aplikovat, neboť se jedná o institut, který byl do právního řádu začleněn zákonem č. 89/2012 Sb., účinného od 1.1.2014. S ohledem na přechodná ustanovení o.z. by pak bylo třeba (za splnění dalších podmínek), aby nepřetržitá držba poctivých držitelů neskončila dříve než 1.1.2019. S ohledem na to, že nejpozději v dubnu 2008 žalovaná prokazatelně věděla, že užívá část pozemku žalobců, nebylo možné předpoklady nabytí práva ze služebnosti mimořádným vydržením.

23. Z provedeného dokazování bylo tedy zjištěno, že nejpozději dopisem ze dne 11.4.2008 žalovaná byla vyrozuměna o tom, že stavba jí vybudované zastávky zasahuje na pozemek žalobců a žalovaná tak musela pozbýt dobrou víru pro výkon jí realizovaného práva. Pokud tedy žalovaná argumentovala vydržením práva odpovídajícího věcnému břemeni s tím, že toto využívala již od 80. let 20.století, dopadá na posouzení věci úprava zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (obč.zák.).

24. Podle ust. § 151o obč.zák. věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. Podle ust. § 134 odst. 1 obč.zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li jí nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Podle odst. 3 § 134 obč.zák. do doby podle odst. 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.

25. V daném případě není pochybnost o vybudování a využívání autobusové zastávky, která v současné době zasahuje na pozemek žalobců. Rozsah předchozího užívání, tj. zda a jakou měrou autobusová zastávka zasahovala na příslušný pozemek jednoznačný není. Žalovaná si však s ohledem ke všem okolnostem musela být vědoma, že pozemky, na kterých je zastávka postavena, nejsou jejím vlastnictvím. Případně tuto vědomost mít mohla a měla. I s ohledem na skutečnost, že žalovaná je subjektem veřejného práva, měla mít vědomost o vlastnických vztazích jí užívaných pozemků. V daném případě nadto žalovaná není vlastníkem žádného z pozemků zastavěných zastávkou, a nelze proto možný zásah do vlastnického práva žalobců zohledňovat ani okolnostmi neznalosti přesného vymezení hranic pozemků žalobce.

26. Aby mohla žalovaná právo z věcného břemene oprávněně vydržet, musela by její dobrá víra být bez dalšího předpokládaná jak ze subjektivních znalostí faktického stavu, tak i z objektivně známých skutečností, které však znát mohla a měla. Oprávněný držitel práva odpovídajícího věcnému břemenu musí být přesvědčen, že jemu, případně jeho právním předchůdcům, toto právo platně vzniklo (např. na základě nějakého, byť neplatného právního titulu, nepřesného vyměření hranic apod.) a které přechází též na nového nabyvatele s přechodem či převodem vlastnictví nemovitosti, k níž se toto právo váže. Žalovaná však neprokázala existenci či přesvědčení o existenci právního důvodu ke stavbě, umístění a užívání autobusové zastávky na pozemcích, které nejsou jejím vlastnictvím.

27. Žalovaná nevlastní kterýkoliv z pozemků zastávkou zastavených. Ze skutečnosti, že zastávka v přesně nezjištěné podobě, rozměrů a umístění na daném místě stávala již historicky (v různých podobách (coby „dřevěná díra“ či „plechovka“), nelze bez dalšího dovozovat oprávněnost tohoto stavu, přičemž to, že věc se dlouhodobě neřešila, nemá sama o sobě účinky legalizace takové skutečnosti. Ani oprávněná držba práva odpovídající věcnému břemeni se tak nemůže opírat pouze o to, že obsah příslušného práva je dlouhodobě fakticky vykonáván. Samotná okolnost, že žalobci, resp. jejich právní předchůdce a další vlastníci zastávkou zatížených pozemků, žalované nebránili v užívání příslušných částí pozemků, nemůže být samo o sobě důvodem, který by zakládal dobrou víru žalované v tom smyslu, že jí právo odpovídající věcnému břemenu svědčí.

28. Pokud žalovaná argumentovala, že v neprospěch žalobci vznesených nároků hovoří i to, že v daném případě je autobusová zastávka stavbou ve veřejném zájmu, pak z pohledu soudu tato skutečnost na učiněných závěrech ničeho nemění. Soud souhlasí s žalovanou potud, že se jedná o stavbu ve veřejném zájmu a ostatně ani žalobci nesporují prospěšnost autobusové zastávky, v tomto případě se však nejedná o situaci, kdy by nebylo možné veřejný zájem zachovat a nadále naplňovat i jiným řešením, například zmenšením zastavené plochy zastávky (tak aby nezasahovala na pozemky žalobců), jejím přemístěním (vybudováním) na jiném místě v obci, aj.

29. Ačkoliv si je soud vědom, že uvedené s sebou nutně ponese nezanedbatelné náklady, které žalovanou zatíží, a dokáže si představit účelnější řešení, v daném případě účastníci k jinému řešení (dohoda o odkupu, pronájmu apod) nedospěli, a soud tak s ohledem na vše výše uvedené došel k závěru o oprávněnosti žalobou uplatňovaného nároku. V tomto směru pak z pohledu právního posouzení není podstatné ani tvrzené zatížení javoru na pozemku žalobců, nadto, když konkrétní dopady nebyly prokázány a je otázkou, zda by v současné situaci (při uvažování o možném postupu při odstraňování stavby zastávky) nedošlo k jeho dalšímu narušení a zda by případný posun (či zmenšení) v tomto směru bylo uspokojivým řešením.

30. Soud žalované ke splnění povinnosti uložil lhůtu šesti měsíců ve smyslu ust. § 160 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.)., a to vzhledem k předpokládanému rozsahu prací protřebných ke splnění rozsudkem uložené povinnosti. V závěru je třeba podotknout, že účastníci by měli i přes vydané rozhodnutí zvážit účelnost dalšího postupu, tj. nezavrhovat možnosti dalších jednání a řešení.

31. O náhradě nákladu řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého úspěšný účastník řízení má nárok na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil při uplatňování nebo bránění svého práva. Žalobci byli úspěšní, a soud jim proto přiznal proti žalované náhradu nákladů řízení. Ohledně určení výše nákladů řízení pak soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (a.t.), ve znění účinném v době realizace příslušného úkonu právní služby. Soud žalobcům přiznal odměnu za celkem 3 úkony právní služby po 2 400,00 Kč podle ust. § 11 odst. 1 a § 9 odst. 1 ve znění a.t. účinném do 31.12.2024 (převzetí zastoupení + příprava, podání žaloby, vyjádření ze dne 6.12.2024), při zohlednění zastoupení dvou žalobců podle ust. § 12 odst. 4 a.t. účinného do 31.12.2024, včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč po 13 a. t. ve znění účinném do 31.12.2024. Dále žalobcům přiznal odměnu za celkem 3,5 úkonu právní služby po 4 140 Kč podle ust. § 11 odst. 1 a 2 a § 9 odst. 1 a.t. účinného od 1.1.2025 (účast u jednání soudu dne 6.2.2025, 23.9.2025 a 18.12.2025 + ½ za dostavení se k jednání soudu, které neproběhlo, ve smyslu ust. 11 odst. 2, písm. f) a odst. 3 a.t.), při zohlednění zastoupení dvou žalobců podle ust. § 12 odst. 4 a.t. účinného od 1.1.2025, včetně 4 paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 a. t. účinného od 1.1.2025. To vše pak navýšené o 21 %. Porada s klientem před jednáním dne 23.9.2025 nebyla soudu doložena. Do nákladů řízení soud dále zahrnul i soudní poplatek za podanou žalobu ve výši 5 000,00 Kč.

32. S ohledem na to, že žalobce nebyl soudem doposud vyzván k zaplacení soudního poplatku, rozhodl soud o této povinnosti podle ust. § 2 odst. 1, písm. a), odst. 3, § 4 odst. 1, písm. j a § 9 odst. 4 a 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.