10 C 45/2022

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem JUDr. Vlastimilem Nedvědem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 3 105 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 105 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 509,55 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč k rukám právního zástupce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 3 105 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že ačkoliv je žalovaná vlastníkem televizního přístroje, neuhradila za období od února 2019 do prosince 2020 (dále též„ rozhodné období“) televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně ve smyslu § 7 zákona č. 348/2005, o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů. Současně se žalobkyně domáhá kapitalizovaného úroku z prodlení ke dni 27. 10. 2021 ve výši 509,55 Kč.

2. Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní byly dostačující a žalobkyně vyslovila již v žalobě souhlas s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), soud usnesením vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil soud doložku, že nevyjádří-li se žalovaná v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Žalované byla výzva doručena ve smyslu § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 17. 2. 2022. Žalovaná se v soudem stanovené lhůtě soudu nevyjádřila, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů taktéž souhlasí. Žalovaná v řízení netvrdila a ani neprokázala, že by dlužnou částku žalobkyni uhradila.

3. V souladu s § 3 odst. 4 zák.č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášená v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojením k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Z výzvy k přihlášení poplatníka přiložené do spisu vyplývá, že žalovaná byla zařazena do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku, neboť v zákonné lhůtě na tuto písemnou výzvu nereagovala, a tak se stala poplatníkem televizního poplatku ze zákona, kdy jí současně vzniká povinnost v souladu se zák.č. 348/2005 Sb. platit televizní poplatek ve stanovené výši. Tento poplatek však včas a řádně nehradila, neboť žalobkyni nezaplatila měsíční platby za měsíc únor 2019 až prosinec 2020 ve výši 135 Kč měsíčně. Celkem tedy eviduje žalobkyně za žalovanou pohledávku ve výši 3 105 Kč. Žalobkyně žalovanou ke splnění této povinnosti písemně vyzvala upomínkou, žalovaná však ani poté ničeho neuhradila.

4. Podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, v tehdy platném znění, se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen "televizní přijímač"). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. Podle ustanovení § 3 odst. 2 cit. zákona poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Měsíční výše televizního poplatku činí podle § 6 cit. zákona od 1. 1. 2009 dosud částku 135 Kč měsíčně. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl, neboť žalobkyně prokázala, že žalovaný měl v rozhodném období povinnost platit poplatek v zákonem uvedené výši 135 Kč měsíčně, žalovaný však za rozhodné období poplatky neuhradil. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v kapitalizované výši 509,55 Kč ke dni 27. 10. 2021.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 400 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), paušální náhrada nákladů ve výši 200 Kč (2 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.).