10 C 46/2022

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem JUDr. Vlastimilem Nedvědem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 7 401 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 401 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 401 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 534 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 7 401 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně na straně pronajímatele uzavřela s žalovanou dne 9. 8. 2018 nájemní smlouvu na byt, nájem skončil dohodou o skončení nájmu bytu ke dni 30. 6. 2019. Žalovaná však zůstala dlužit a za služby částku 7 401 Kč. Žalobkyně vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu doručila žalované dne 20. 4. 2020, přičemž dne 20. 12. 2021 ji opětovně vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. Žalovaná však přesto do současné doby nic neuhradila. Na dnešního dne bylo nařízeno ústní jednání, k němuž se žalobkyně a právní zástupce omluvili, žalovaná se nedostavila a ni se neomluvila, ačkoliv jí bylo doručeno v souladu s o.s.ř.. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: žalobkyně na straně pronajímatele uzavřela s žalovanou dne 9. 8. 2018 nájemní smlouvu na byt, která skončila na základě dohody o skončení nájmu bytu ke dni 30. 6. 2019. V tomto směru byla doložena nájemní smlouva včetně dodatků a dohody o skončení nájmu bytu ze dne 17. 6. 2019 a předávacího protokolu ze dne 1. 7. 2019. Žalovaná spotřebovala v období od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 na službách poskytovaných s užíváním bytu částku ve výši 28 173 Kč, jak vyplývá z předloženého vyúčtování služeb, spojených s užíváním bytu, ovšem uhradila žalobkyni pouze částku 20 772 Kč, takže dlužila na těchto službách částku 7 401 Kč, jež byla splatná dne 31. 7. 2020. Žalobkyně vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu doručila žalované 20. 4. 2020, jak bylo doloženo vyúčtování včetně dodejky. Současně byla předložena předžalobní výzva ze dne 20. 12. 2021 včetně dodejky. Podle ustanovení § 2201 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2217 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Podle § 2247 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 642 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.