11 C 100/2025

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Sovičkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Adresa žalované o 10 529 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 561 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 561 Kč od 4.6.2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 6 468 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8 800 Kč od 23.5.2024 do 3.6.2024 a z částky 2 239 Kč od 4.6.2025 zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne 23.6.2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 529 Kč s příslušenstvím a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Na odůvodnění podané žaloby uvedla žalobkyně, že mezi účastníky byla dne 29.11.2023 uzavřena Smlouva o zápůjčce prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , na základě které poskytla žalobkyně žalované dne 29.11.2023 částku 2 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, . Dne 19.12.2023 žalovaná požádala o navýšení zápůjčky o 2 000 Kč, které jí žalobkyně poskytla na účet téhož dne. Dne 29.12.2023 žalovaná požádala o navýšení zápůjčky o 1 000 Kč, které jí žalobkyně poskytla na účet dne téhož dne. Dne 25.2.2024 žalovaná požádala o navýšení zápůjčky o 2 000 Kč, které jí žalobkyně poskytla na účet téhož dne. Dne 29.3.2024 žalovaná požádala o navýšení zápůjčky o 1 000 Kč, které jí žalobkyně poskytla na účet téhož dne. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek v celkové výši 800 Kč. Peněžní prostředky zaslala žalobkyně žalované na jí uvedený bankovní účet, přičemž splatnost jistiny a poplatku byla stanovena k 22.5.2024. Žalovaná však nehradila poskytnutou zápůjčku řádně a včas, žalobkyni uhradila pouze částku 1 439 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a Smluvní pokutu ve výši 1 729 Kč (částka smluvní pokuty ve výši 3 168 Kč ponížená o částečnou úhradu žalovanou ve výši 1 439 Kč), tj. v kapitalizované výši 0,10 % denně z dlužné částky za období od 23.5.2024 do dne 23.6.2025.

2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila, proto soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“).

3. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že žalobkyně uzavřela dne 29.11.2023 s žalovanou smlouvu, na základě které žalované poskytla částku 2 000 Kč. Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru poplatek ve výši 200 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit celkovou dlužnou částku ve výši 2 200 Kč do 4.12.2023. RPSN činila u této zápůjčky 2 969 %. Žalovaná smlouvu o zápůjčce podepsala PIN kódem. Z dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne 19.12.2023 soud zjistil, že došlo k navýšení zápůjčky o 2 000 Kč, tedy na částku 4 000 Kč, poplatek za toho navýšení činil 500 Kč, splatnost zápůjčky i poplatku ve výši 4 700 Kč byla stanovena ke dni 4.1.2024. Dodatek byl podepsán PIN kódem. Z dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne 29.12.2023 soud zjistil, že došlo k navýšení zápůjčky o 1 000 Kč, tedy na částku 5 000 Kč, poplatek za toho navýšení činil 100 Kč, splatnost zápůjčky i poplatku v celkové výši 5 800 Kč byla stanovena ke dni 4.1.2024. Dodatek byl podepsán PIN kódem. Z dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne 25.2.2024 soud zjistil, že došlo k navýšení zápůjčky o další 2 000 Kč, tedy na částku 7 000 Kč, poplatek za toho navýšení činil 500 Kč, splatnost zápůjčky i poplatku v celkové výši 8 300 Kč byla stanovena ke dni 13.3.2024. Dodatek byl podepsán PIN kódem. Z dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne 29.2.2024 soud zjistil, že došlo k navýšení zápůjčky o 1 000 Kč, tedy na částku 8 000 Kč, poplatek za toho navýšení činil 325 Kč, splatnost zápůjčky i poplatku v celkové výši 9 625 Kč byla stanovena ke dni 19.4.2024. Dodatek byl podepsán PIN kódem. Žalovaný uhradila pouze částku 1 439 Kč, která byla žalobkyní započítána na smluvní pokutu. Zbývající dlužnou částku žalovaná neuhradila, ačkoliv byla k její úhradě opakovaně upomínána upomínkami ze dne 29.5.2024, 5.6.2024, 12.6.2024, 21.6.2024 a ze dne 6.7.2024 a předžalobní výzvou ze dne 11.2.2025.

4. Z výpisů z účtu žalobkyně soud zjistil, že dne 29.11.2023 zaslala na účet žalované č. , č. účtu, částku ve výši 2 000 Kč, dne 19.12.2023 částku ve výši 2 000 Kč, dne 29.12.2023 částku ve výši 1 000 Kč, dne 25.2.2024 částku ve výši 2 000 Kč a dne 31.3.2024 částku ve výši 1 000 Kč.

5. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 9.9.2025 soud zjistil, že majitelem účtu č. , č. účtu, byla žalovaná, a dne 29.11.2023 byla na tento účet připsána platba z účtu žalobkyně ve výši 2 000 Kč, dne 19.12.2023 platba ve výši 2 000 Kč, dne 29.12.2023 platba ve výši 1 000 Kč, dne 25.2.2024 platba ve výši 2 000 Kč a dne 31.3.2024 platba ve výši 1 000 Kč.

6. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

14. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že žalobkyně řádně (tj. s odbornou péčí) nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele – žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. že si neověřila úvěruschopnost žalované (např. v systému NRKI, SOLUS, vyžádáním dalších dokladů, vyžádáním informace od dalších věřitelů žalované, zda žalovaná splácí své závazky řádně a včas, výpisy z bankovních účtů, nájemní smlouvou atp.). Žalobkyně uvedla, že žalovaná byla dotazována na své rodinné, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Avšak soudu nebyla žalobkyní předložena ani karta zákazníka ani žádné další listiny prokazující osobní a majetkové poměry žalované. Dále z tvrzení žalobkyně nevyplývá, že by před poskytnutím úvěru řádně zkoumala a prověřila měsíční příjmy a výdaje žalované. Nadto soud uvádí, že žalobkyně žalované umožnila navýšení zápůjčky celkem čtyřikrát po sobě, což dozajista vede k závěru, že žalovaná nedisponovala dostatečnými finančními prostředky k uhrazení již první zápůjčky.

15. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, posouzení úvěruschopnosti proběhlo v podstatě pouze formálně a vycházelo pouze z údajů poskytnutých žalovanou, kdy další okolnosti zkoumány nebyly, je důsledkem takového postupu právní předchůdkyně žalobkyně neplatnost úvěrové smlouvy. Tato neplatnost je ve smyslu § 588 o. z. neplatností absolutní, neboť takový postup odporuje zákonu, a i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek, když pomíjí požadavek na ochranu spotřebitele (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, ze dne 20. 3. 2019, rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019.

16. Dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalované skutečně poskytnuto, po odečtení přijatých plateb od žalované (půjčeno 8 000 Kč, zaplaceno 1 439 Kč). Proto soud žalobkyni přiznal částku 6 561 Kč a dále ve smyslu § 1970 o. z. úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 14,75 % ročně z částky 6 561 Kč od 4.6.2024 do zaplacení (kdy se má ve smyslu ust. § 537 o.z. za to, že výzva byla doručena třetí pracovaní den po odeslání.). Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť ji s ohledem na shora uvedené shledal nedůvodnou.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci je téměř shodný.