11 C 130/2025

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Sovičkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 801 792 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení částky 801 792 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 66 170 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného, , Jméno advokáta B, , advokáta.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 801 792 Kč s příslušenstvím. Na odůvodnění podané žaloby uvedla, že dne 18.11.2022 zemřel pan , Jméno žalovaného, , otec žalobkyně a děd žalovaného (dále s ohledem na shodu jména s žalovaným označován také jako zůstavitel), přičemž v dědickém řízení bylo rozhodnuto tak, že pozůstalost bude rozdělena rovným dílem mezi žalobkyni a žalovaného jakožto dědice ze zákona. Ačkoliv žalobkyně řádně přihlásila do dědického řízení svou pohledávku vůči zůstaviteli z titulu ústně uzavřené smlouvy o zápůjčce v celkové výši 1 603 584 Kč, nebylo o této v rámci dědického řízení rozhodnuto, neboť se jednalo o sporný dluh. Žalobkyně uvedla, že se svým otcem uzavřela smlouvu o zápůjčce, kdy mu poskytla finanční prostředky v celkové výši 4 643 584 Kč a zůstavitel jí za svého života vrátil částku 3 040 000 Kč. Dodala, že částka 4 523 584 Kč byla zaslána na účet otce žalobkyně dne 14.2.2019 na základě svěřenské (správně svěřenecké) smlouvy, kterou žalobkyně uzavřela při převodu vlastnického práva k nemovitým věcem v k.ú. , adresa, , a částka 120 000 Kč pak přímo z účtu žalobkyně dne 31.3.2022. Otec žalobkyně jí vrátil částku 3 000 000 Kč dne 5.3.2019 a částku 40 000 Kč dne 3.5.2019. S ohledem na to, že smlouva byla uzavřena v rámci rodinných vztahů, nebyla předtím ani následně zachycena písemně, nebyla sjednána její splatnost, zůstavitel pouze přislíbil vrátit poskytnuté plnění ihned, jak jej nebude potřebovat (žaloba), kdy bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, případně, kdy se na tom dohodnou. (podání ze dne 25.11.2025). K uzavření smlouvy došlo tak, že žalobkyně nabídla svému otci možnost zapůjčení určité finanční částky s ohledem na prodej pozemků, které jí otec dříve daroval. Otec za svého života spravedlivě rozdělil své nemovité věci mezi žalobkyni i jejího bratra (otce žalovaného) a díl na jeho aktivech obdržela též nevlastní dcera zůstavitele , jméno FO, . Ačkoliv zůstavitel netrpěl finanční nouzí, byla většina jeho úspor deponována na účtech různých fondů a investována tak, že k nim neměl okamžitý přístup. Účelem poskytnutí finančních prostředků tak byla tvorba finančních rezerv, které by byly ihned k dispozici, zůstavitel sdělil, že uvažuje o koupi nového automobilu (ačkoliv k tomu následně nedošlo), druhá zápůjčka pak souvisela s nárůstem cen energií. Žalobkyně zaslala výpověď smlouvy o zápůjčce s výzvou k úhradě žalovanému v květnu 2025 s tím, aby ve stanovené lhůtě uhradil žalobkyni ½ pohledávky odpovídající jeho dědickému podílu, tj. částku 801 792 Kč.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, tvrzení žalobkyně označil za účelová a částečně smyšlená. Uvedl, že zůstavitel zemřel ve stáří a otázku dědění předtím aktivně řešil (též s ohledem na předemření vlastního syna, učiněné vydědění druhé dcery). , právnická osoba, byl movitým mužem, vlastnil řadu hodnotných nemovitostí, přičemž podstatná aktiva ještě za života daroval právě žalobkyni a později se rozhodl chtít část finančních prostředků zpět, přičemž žalobkyně mu část finančních prostředků za prodej dříve darovaných nemovitostí v k.ú. , adresa, darovala. V rámci pozůstalostního řízení žalobkyně uváděla odlišnou právní konstrukci než v tomto řízení. Zůstavitel neměl potřebu půjčovat si finanční prostředky, částka 4 523 584 Kč za prodej spoluvlastnického podílu na nemovitých věcech v k.ú. , adresa, dříve darovaného zůstavitelem žalobkyni byla zaslána na základě svěřenecké smlouvy přímo na účet zůstavitele. Lze tak mít za to, že zůstaviteli, který krátce poté odeslal žalobkyni částku 3 000 000 Kč, tak byla zbývající částka darována. Žalobkyně ostatně následujících 3,5 roku do smrti zůstavitele neučinila žádnou výzvu či jednání k úhradě tvrzené půjčky, zůstavitel s částkou 1 603 584 Kč disponoval jako vlastník, prostředky dále investoval. Za celou dobu také nebylo sepsáno jakékoliv utvrzení uvedeného závazku.

3. Za nesporné lze považovat, že dne 18.11.2022 zemřel pan , Jméno žalovaného, , otec žalobkyně a děd žalovaného, přičemž v zákonné posloupnosti nabyli dědictví žalobkyně a žalovaný (coby nástupce po svém předemřelém otci), a to každý v rozsahu ½.

4. Ze Svěřenecké smlouvy uzavřené dne 6.12.2018 mezi , tituly před jménem, , jméno FO, , , Jméno žalobkyně, a , jméno FO, jako oprávněnými svěřiteli, , právnická osoba, jako povinným svěřitelem a , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátkou, coby svěřeneckým správcem bylo zjištěno, že tato smlouva byla navázána na Kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej nemovitých věcí v k.ú. , adresa, za celkovou kupní cenu 17 398 400 Kč s tím, že uvedená částka bude po splnění podmínek ve smlouvě uvedených z úschovy uvolněna v poměrných částech odpovídajících velikosti spoluvlastnických podílů na nemovitých věcech, z toho poměrná část složené kupní ceny 4 523 584 Kč bude uvolněna na účet prodávající , Jméno žalobkyně, č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, .

5. Z Výpisu z účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že se jednalo o bankovní účet , Jméno žalovaného, . K 1.1.2019 činil zůstatek na tomto účtu 299 359,03 Kč, dne 15.1.2019 byla na účet připsána částka 251 940 Kč označená jako kupní cena , adresa, odeslaná z advokátní kanceláře a konečný zůstatek v lednu 2019 činil 540 519,41 Kč. Dne 14.2. 2019 byla na uvedený účet připsána částka 4 523 584 Kč označená jako Kupní cena – pozemky , adresa, , a to z účtu , jméno FO, . Dne 5.3.2019 byla z uvedeného účtu přikázána částka 3 000 000 Kč na účet č. , č. účtu, bez označení platby, částka 120 000 Kč na účet č. , č. účtu, s označením , Anonymizováno, -, Anonymizováno, – poplatek za uzavření, částka 1 000 000 Kč na účet , č. účtu, s označením , Anonymizováno, , Anonymizováno, a částka 780 000 Kč na účet , Jméno žalovaného, č. , č. účtu, . Dne 3.5.2019 byla na účet přeposlána z účtu , Jméno žalovaného, č. , č. účtu, Kč částka 40 000 Kč a téhož dne byla uvedená částka přikázána na účet č. , č. účtu, bez označení platby. Dne 10.6.2020 byla z účtu , Jméno žalovaného, č. , č. účtu, převedena částka 600 000 Kč a téhož dne byla tato částka přikázána na účet č. , č. účtu, s označením , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . Dne 4.3.2022 byla na účet připsána částka 86 987,85 Kč z účtu č. , č. účtu, s označením , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, a dne 31.3.2022 částka 120 000 Kč z účtu č. , č. účtu, s označením , Jméno žalobkyně, . Konečný zůstatek na účtu k 5.4.2022 činil 210 627 Kč.

6. Z Výpovědi smlouvy o zápůjčce ze dne 10.4.2025 adresované žalovanému bylo zjištěno, že žalobkyně v právním zastoupení sděluje žalovanému, že ačkoliv do dědického řízení přihlásila pohledávku z titulu smlouvy o zápůjčce, nebylo o této rozhodnuto, neboť se jednalo o sporný dluh. Žalobkyně však na uzavření smlouvy o zápůjčce trvá a vzhledem k tomu, že nebyla sjednána splatnost zápůjčky, vypovídá tímto Smlouvu o zápůjčce uzavřenou se zůstavitelem dne 14.2.2019 a vyzývá k vrácení jedné poloviny dlužné částky v celkové výši 801 792 Kč.

7. Ze spisu vedeného u , Anonymizováno, soudem v , adresa, pod sp.zn. , spisová značka, ve věci dědického řízení po zůstaviteli , Jméno žalovaného, , , Anonymizováno, . , datum, , zemřelému dne , datum, , zjistil soud následující:Dne 17.1.2023 byl s žalobkyní u Okresního soudu v , adresa, sepsán Protokol o předběžném šetření pod sp.zn. , spisová značka, . K nemovitým věcem zůstavitele bylo uvedeno, že možná pozemky ve , Anonymizováno, , , adresa, , možná je přítomné pozůstalé dceři daroval za života, u dluhů pak, bylo do protokolu uvedeno, že dluhy nezanechal, nebyl označen žádný věřitel.Z Protokolu o jednání sepsaného dne 29.3.2023 notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, za přítomnosti žalobkyně jako účastníka řízení bylo zjištěno, že pozůstalá dcera předložila Smlouvu o převodu vlastnictví nemovité věci a Svěřeneckou smlouvu a prohlašuje, že peněžní prostředky získané prodejem nemovitostí byly zaslány na účet zůstavitele č. , č. účtu, a dále byly investovány do podílových fondů vedených rovněž na jméno zůstavitele a že toto žádá ověřit. Jednání bylo ukončeno s tím, že bude ověřen nákup podílových fondů.V e-mailu adresovaného žalobkyní notářce , tituly před jménem, , jméno FO, dne 4.4.2023 sdělila žalobkyně, že se chce jen zeptat, že v březnu 2022 poslala tatínkovi peníze na účet (120 0000 Kč) a jestli je možné, aby o to byl ponížen zůstatek účtu, co jde k rozdělení do dědictví.Z Protokolu o jednání sepsaného dne 21.11.2023 notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, za osobní přítomnosti žalobkyně, její právní zástupkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zmocněnkyně žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, a jejího právního zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, zjistil soud, že přítomní byli mj. seznámeni s dosavadními výsledky dědického řízení, vč. zpráv společnosti , právnická osoba, . s výpisy z bankovního účtu zůstavitele a k nákupu podílových listů zůstavitelem dne 10.4.2019 a 16.6.2020. Na základě výsledků šetření a údajů dědiců byl sestaven seznam aktiv a pasiv pozůstalosti. Do seznamu aktiv byly mj. zařazeny podílové listy (u společnosti , právnická osoba, . s označením , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, fond v ceně 1 076 667,93 Kč, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v ceně 981 455,44 Kč), práva a povinnosti z vkladového vztahu k běžnému účtu, ke spořícím účtům, uspořená částka ze stavebního spoření, vozidlo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , aj. Mezi pasiva pozůstalosti byly zařazeny toliko náklady pohřbu hrazené pozůstalou dcerou , Jméno žalobkyně, v částce 22 293 Kč. Pod bodem III. účastníci k výslovnému dotazu prohlásili, že uvedli všechny údaje o majetku a dluzích zůstavitele, které jim jsou známy, že nic o majetku a dluzích zůstavitele nezamlčeli a mezi účastníky nezůstalo nic sporné. Jednání bylo zahájeno v 15 hod. a ukončeno v 15:52 hod.Podáním ze dne 15.12.2023, doručeným notářce dne 18.12.2023, bylo pozůstalou dcerou , Jméno žalobkyně, sděleno, že se mezi účastníky nepodařilo dosáhnut shody o rozdělení pozůstalosti a i s ohledem na touto skutečnost je nucena přihlásit do pasiv svou pohledávku ve výši 1 603 584 Kč z titulu ústně uzavřené smlouvy o zápůjčce, na základě které bylo poukázáno na účet zůstavitele z advokátní úschovy 4 643 584 Kč z důvodu poskytnutí zůstaviteli možnosti investovat a výnosy z investic užít pro svou potřebu, kdy vráceno bylo celkem 3 040 000 Kč, jak vyplývá z výpisů z účtu.Usnesením Okresního osudu v , adresa, ze dne 11.1.2024, č.j. , spisová značka, , byla určena obvyklá cena majetku a jiných aktiv, výše dluhů a dalších pasiv a čistá hodnota pozůstalosti s tím, že celou pozůstalost nabyli rovným dílem dědicové ze zákona v rozsahu každý jedné poloviny, tj. pozůstalá dcera , Jméno žalobkyně, a pozůstalý vnuk , Jméno žalovaného, . Soud vycházel ze zjištěných údajů a prohlášení účastníků ohledně aktiv a pasiv pozůstalosti a jejich obvyklé ceně. K odvolání pozůstalé dcery , Jméno žalobkyně, s tím, že soud prvého stupně nepojal do pasiv jí uplatněnou pohledávku v celkové výši 1 603 584 Kč rozhodl Krajský soud v , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, tak, že usnesení okresního soud potvrdil.

8. Svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , matka žalovaného a bývalá švagrová žalobkyně vypověděla, že ví, co se projednává, se synem o tom mluvila. Zůstavitele znala od svých 17 let, v průběhu let zůstal kontakt zachován, a to i po rozvodu a smrti jejího bývalého manžela. Vídali se, když se za ní zastavil v lékárně, sporadicky i u něj doma, řešili především obvyklé záležitosti, také obecně záležitosti rodiny, ptal se na vnuka. Zůstavitel se také zmiňoval o své majetkové situaci, i o tom, že žalobkyni daroval haly v , adresa, a dům, protože svůj majetek spravedlivě rozděloval. Sdělil i to, že si část těch finančních prostředků z Prodeje hal v , adresa, ponechal, aby si zachoval svůj životní standard, který měl, že s tím bude hospodařit, investovat, rozmnožovat. Situace vnuka mu nebyla jedno, ale nemovitý majetek mu nemohl nebo prostě nechtěl věnovat. S vnukem se s ohledem na zdravotní stav nevídal. Ví, že její bývalý manžel od zůstavitele získal zahrádky v , adresa, , chatu s pozemkem na , Anonymizováno, a asi čtvrtinu činžovního domu.

9. Svědek , jméno FO, , partner žalobkyně vypověděl, že žalovaného nezná, dobře se znal ale s otcem žalobkyně, pomáhal mu na zahradě, občas se zastavil jen tak. K věci ví to, že žalobkyně půjčila zemřelému otci nějaké peníze. Zůstavitel se zajímal o auta, to je spojovalo, sdělil mu tak jednou, že by si ještě pořídil jiné auto, tak mu svědek říkal, ať to udělá, ať si udělá radost a on, že udělá, že si auto koupí, už to měl v hlavě. Večer to říkal paní , jméno FO, , když spolu telefonicky hovořili, jestli o tom ví, a ona že ano, že mu na to auto půjčila. Víc k tomu neví. Jednání o tom se neúčastnil, výši částky nezná. Auto si pak zůstavitel nepořídil, ale svědek neví, z jakého důvodu, už se ho na to neptal, nevěděl, co v tom bylo. Nadále tedy jezdil ve své , Anonymizováno, , asi to byl , Anonymizováno, , barva možná modrá. Ví, že žalobkyně od otce obdržela dům v Kamenickém Šenově, o ničem dalším neví, nebavili se o tom, společnou domácnost nesdílí a finance spolu neřeší.

10. Svědek , jméno FO, , syn žalobkyně, bratranec žalovaného, se kterým ale není v žádném kontaktu, k projednávané věci uvedl, že o této ví až z předvolání k soudu, o sporu s žalovaným do té doby nic nevěděl. Zůstavitele označil za svého nejoblíbenějšího dědečka s tím, že byli v pravidelném kontaktu. Co se majetkové situace týče, věděl o tom, že rodina má nějaké pozemky a nemovitosti, dostal informaci, že dědeček chtěl pozemky rozdělit za svého života, aby to bylo spravedlivé a nešlo to do dědického řízení. Ví, že otci žalovaného byla předána nějaká nemovitost ve , Anonymizováno, a část pozemků v , adresa, a část předána mamince, haly dostal strýc a maminka zahrádky nebo opačně. Na zahrádkách hospodařil tatínek dědečka, v halách se vyráběly marmelády nebo něco takového, víc o tom neví. Netuší, jestli z toho měl děda nějaký příjem. Rozdělení majetku se začalo řešit asi před 10 lety. Přesně neví, o jaké pozemky se jednalo, nezajímal se, co mají. Jednání o tom, co komu a za jakých podmínek mělo připadnout, nebyl přítomen. Podmínky toho darování nezná. Od dědečka ví, že maminka převáděla ty peníze za pozemky na dědův účet, protože si chtěl půjčit na auto a další věci. Netuší, jaké auto si chtěl koupit, celý život obměňoval auta po třech, pěti letech, měl , Anonymizováno, , takže z tohoto důvodu šly peníze na ten účet, ale o jakou částku se jednalo, neví. Auto si pak nekoupil. Poslední auto byla , Anonymizováno, nebo , Anonymizováno, . Majetkové poměry a běžné hospodaření s ním dědeček neřešil.

11. Žalobkyně vypověděla, že pozemky v , adresa, nabyla darovací smlouvou asi v roce 2016, 2017, dále nabyla darováním pozemky s domem v , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Ohledně způsobu poskytnutí finančních prostředků z prodeje pozemků zůstaviteli se spolu dohodli, že se to nebude komplikovat, rovnou to převedou k taťkovi na účet, on si z toho zapůjčí, co bude třeba, domluví se kolik a pak jí to převede zpátky. Důvodem bylo, že taťka ještě neměl vybrané auto, nevěděli přesně tu částku, kolik si bude půjčovat. Uvažoval tedy o koupi vozidla a ještě, že by pořídil třeba nějaké vybavení do domácnosti, když žil se svou partnerkou. Finančně na tom byl dobře, ale měl vše ve fondech. Když se zjistilo, že se ty pozemky budou prodávat, tak tatínkovi sama navrhla, že mu půjčí peníze, oslovila ho ohledně toho, že když bude chtít, tak si koupí auto nebo si s nimi může naložit, jak bude potřebovat, byl rád a říkal, že si udělá radost. Na tom, že peníze budou vyplaceny na jeho účet se domluvili, otec pak již nic nečinil, nic nedokládal, nebo neví, nepamatuje si to. Přítomen podpisu té svěřenské smlouvy nebyl. Částku 3 000 000 Kč vrátil, protože se tak dohodli na té částce, tedy dohodli se na té částce 1 000 000 Kč a něco, co mu zůstalo půjčeno, to je ta půjčka. Auto si nakonec nepořídil, nějak z toho sešlo. Domlouvali se, že peníze vrátí, až bude moct, časový horizont neměli, neřešili to, 100 % si věřili. Dále se dohodli, že jí vlastně pošle těch 40 000 Kč, myslí, že to bylo 40 000 Kč, co posílal na účet, tu splátku. Nepamatuje si ale, zda se dohodli přesně na té částce 40 000 Kč. Ohledně částky 120 000 Kč, tam důvodem bylo, že tatínek měl peníze na fondech, a došlo k navýšení cen energií, bylo jasné, že se bude hodně doplácet, ale vyúčtování ještě neměli a nevěděli, kolik se bude doplácet. Neví, kolik z toho se tak nakonec použilo, už si to nepamatuje. Ohledně dalšího naložení s předmětnými finančními prostředky, když si otec auto nepořídil, jí pak říkal, ale byly to jeho peníze, bylo to tak, měl to půjčený a nebylo úplně konkrétní, že si za to musí koupit auto. Během života tatínka k vrácení nevyzývala. Jeho finanční situaci znala, věděla, že to má z čeho vrátit, jeho příjmem byl důchod a pak měl nějaké kapitálové investice. O svěřenecké smlouvě informovala notářku už u prvního jednání, že to jsou peníze, které šly z prodeje jejích pozemků na účet taťky. U předběžného šetření v , adresa, dluhy vůči sobě neuváděla, oni se na to přímo neptali, asi to zapomněla říct nebo to nepochopila. Důvodem, proč odsouhlasila seznam aktiv a pasiv pozůstalosti byl, že tam seděli už hrozně dlouho.Ohledně pozemků v , adresa, , jednalo se o skladovací haly, otec z toho měl nějaké příjmy ze začátku, už je to dlouho.

12. Z provedených důkazů soud nezjistil již žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení dané věci. Některé z účastníky navržených důkazů pak soud pro nadbytečnost neprováděl, koneckonců žalobkyně následně na jejich provedení ani netrvala. Jedná se zejména o WhatsApp komunikaci účastníků k tomu, že žalobkyně nemá vůči žalovanému negativní vztah a výslech , jméno FO, , nevlastní dcery zůstavitele, k tomu, že i jí zůstavitel nějakým způsobem finančně obdaroval ještě za svého života. Prokázání takových tvrzení by však závěr učiněný ve věci žádným způsobem neovlivnilo. Taktéž žalovaný navrhl upustit od dříve navrhovaného účastnického výslechu žalovaného. Soud hodnotil důkazy samostatně a zároveň ve vzájemné souvislosti, na základě čehož dospěl k následujícímu skutkovému závěru a právnímu hodnocení:

13. Dne , datum, zemřel otec žalobkyně a děd žalovaného, a to bez zanechání závěti, jako dědici ze zákona pak byli povoláni právě oba účastníci řízení, a to každý v rozsahu ½ dědického podílu. Ještě v průběhu svého života zůstavitel sepsal Listinu o vydědění své další dcery, žalobkyni a otci žalovaného daroval nemovité věci, které tak nebyly předmětem dědického řízení, konkr. žalobkyni daroval pozemek s domem v , Anonymizováno, , Anonymizováno, a pozemky (spoluvlastnický podíl) v k.ú. , adresa, , otci žalovaného pozemek s chatou ve , Anonymizováno, a spoluvlastnický podíl na jiných pozemcích v k.ú. , adresa, . Žalobkyně v rámci probíhajícího pozůstalostním řízení předložila notářce Kupní smlouvu a svěřeneckou smlouvu, dle které byly zůstaviteli na jeho účet zaslány finanční prostředky z uvolněné úschovy za prodej nemovitých věcí v k.ú. , adresa, spoluvlastněných žalobkyní, a to v částce 4 523 584 Kč, odpovídající kupní ceně žalobkyní spoluvlastněného podílu. Ačkoliv žalobkyně do protokolu o předběžném šetření a při jednání u notářky neuvedla, že by měla vůči zůstaviteli pohledávku z titulu Smlouvy o zápůjčce a dne 21.11.2023 stvrdila seznam zjištěných aktiv a pasiv, následně dne 18.12.2023 sdělila, že dědici nedospěli ke shodě a ona zároveň uplatňuje svou pohledávku ze Smlouvy o zápůjčce se zůstavitelem za jeho života uzavřené. Dědické řízení bylo uzavřeno s tím, že uvedené je tzv. sporným dluhem, se kterým je případně třeba se obrátit na civilní řízení.

14. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 2393 odst. 1 o.z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li ve výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

16. K platnému uzavření smlouvy o zápůjčce je třeba jednak konsensus stran takovou smlouvu uzavřít, jakož i reálné plnění (přenechání předmětu zápůjčky), přičemž není významné, zda konsensus předchází reálnému plnění nebo je k němu dospěno následně na základě určitých právních důvodů. Přenechání věci (reálné plnění) však musí odpovídat konsensu stran o obsahu takové smlouvy.

17. V daném případě nelze odhlédnout od toho, že poskytnutí finančních prostředků zůstaviteli probíhalo v rámci rodinných vztahů, zjevně fungujících, a účastníci těchto vztahů a právních jednání v nich činěných nemají mnohdy potřebu si písemně vymezovat či následně stvrzovat důvody a podmínky takových právních jednání. Uvedené pak s sebou ale logicky nese o to větší míru rizika omezené možnosti jejich doložení, resp. prokázání.

18. V případě požadavku na vrácení tvrzené peněžité zápůjčky je to však zapůjčitel, tj. žalobkyně, koho tíží břemeno tvrzení a důkazní nejen k tomu, že předmět zápůjčky byl vydlužiteli odevzdán a nebyl doposud vrácen, ale, a to především, též k tomu, že s vydlužitelem smlouvu o zápůjčce i skutečně uzavřel. Soud však v daném případě dospěl k závěru, že žalobkyni se existenci, tj. uzavření smlouvy o zápůjčce prokázat nepodařilo, a v tomto směru tak neunesla své důkazní břemeno. Okolnost, že zůstaviteli byly jednak na základě uvedení jeho účtu ve Svěřenecké smlouvě a dále přímo z účtu žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky totiž samo o sobě nedokládá to, že byla konkrétní smlouva o zápůjčce skutečně uzavřena. Žalobkyně tak sice označila důkazy k prokázání uzavření smlouvy o zápůjčce, vč. svého účastnického výslechu při vědomí toho, že s ohledem na úmrtí zůstavitele není již nikdo další, kdo byl uzavření smlouvy přítomen, vyhodnocení provedených důkazů však skutková tvrzení žalobkyně nepotvrdilo. Nebylo tedy ani na základě provedeného dokazování možné dospět k jednoznačnému závěru o pravdivosti tvrzení žalobkyně ohledně uzavření smlouvy o zápůjčce a nezbylo, než rozhodnout v její neprospěch.

19. V řízení bylo prokázáno, že na účet zůstavitele byla připsána dne 14.2.2029 částka 4 523 584 Kč z účtu advokátky , jméno FO, a dne 31.3.2022 částka 120 000 Kč z účtu žalobkyně. S ohledem na předchozí právní jednání (tj. darování nemovitých věcí žalobkyni v k.ú. , adresa, , které následně byly prodány a finanční prostředky odpovídající kupní ceně zaslány na účet zůstavitele), ve smlouvě jednoznačně určený účet (zůstavitele), další nakládání zůstavitele s těmito finančními prostředky (zaslání částky 3 000 000 Kč na účet žalobkyně, další investice) a neučinění jakéhokoliv výzvy k jejich vrácení po dobu dalších několika let, lze nicméně uzavřít, že zde právní důvod pro dané plnění byl, tj. že se v daném případě nejednalo o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Ostatně úvahu o bezdůvodném obohacení sama žalobkyně výslovně odmítala Na základě hodnocení všech provedených důkazů však soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že existujícím právním důvodem byla právě jí tvrzená smlouva o zápůjčce, přičemž se lze domnívat, že se jednalo spíše o darování finančních prostředků zůstaviteli stran žalobkyně poté, co byly prodány pozemky dříve jí žalobcem darovány.

20. Zůstaviteli byla v rámci prodeje pozemků dříve darovaných žalobkyni na účet zaslána částka 4 523 584 Kč, žalobkyni poté po necelých třech týdnech zůstavitel zaslal na účet částku rovných 3 000 000 Kč (to, že jde o účet žalobkyně vyplývá z následně provedených transakcí) a téhož dne poukázal také částku 1 000 000 Kč na investiční fondy a 120 000 Kč na stavební spoření a částku 780 000 Kč na svůj spořící účet. Za pravdu lze dát námitce žalovaného, že při uzavírání svěřenecké smlouvy musela (měla) advokátka ověřit vlastnictví účtu, na které finanční prostředky bude uvolňovat, neboť v zásadě se provádí výplata peněz na účet vlastníka prodávaných pozemků a nikoliv na účet třetí osoby. Takový postup (výplata na účet třetí osoby) by byl možný, pokud by to bylo výslovně a bezpečně sjednáno. Z uvedeného lze tedy usuzovat, že zůstavitel o tomto postupu věděl, avšak nic to nevypovídá o skutečném důvodu volby takového postupu.

21. Ačkoliv podstatou zápůjčky je to, že vydlužitel může s jejím předmětem nakládat podle libosti, tj. jedná se o přechod vlastnického práva, a za jiných okolností by sám o sobě nebyl účel poskytnutí zápůjčky, pokud nebyl výslovně sjednán, pro posouzení věci relevantní, v daném případě soud považuje za nutné závěry o účelu poskytnutí finančních prostředků předestřít. Z provedeného dokazování vyplynulo, že koncem ledna disponoval zůstavitel na účtu zůstatkem ve výši 540 519 Kč, když mj. mu byly připsány peníze z prodeje jiných pozemků v , adresa, (částka 251 940 Kč). Žalobkyně tvrdila, že účelem poskytnutí částky byla tvorba finančních rezerv, k nimž by měl zůstavitel okamžitý přístup a dále že uvažoval o koupi nového vozidla. Při jednání u notářky dne 29.3.2023 žalobkyně uvedla, že peněžní prostředky získané prodejem nemovitostí byly zaslány na účet zůstavitele a byly dále investovány do podílových fondů. Při sdělení notářce ze dne 15.12.2023 uváděla žalobkyně, že peníze zůstaviteli byly poskytnuty z důvodů možných investic a výnosů z nich, nezmiňovala se ale o potřebě a důvodech okamžitého přístupu k penězům. Svědek , jméno FO, uvedl, že ví, že žalobkyně půjčila zůstaviteli nějaké peníze s tím, že mu stejný den, kdy mu zůstavitel zmínil záměr, že si ještě udělá radost koupí nového auta, sdělila, že mu na to půjčila a svědek , jméno FO, vypověděl, že si chtěl zůstavitel půjčit na auto a další věci. Sama žalobkyně pak vypověděla, že si měl tatínek zapůjčit částku, co bude třeba, že uvažoval o koupi auta a nějakého vybavení do domácnosti. Provedené důkazy ohledně účelu poskytnutí peněžních prostředků si jistým způsobem odporují a vypovídají o nekonzistentnosti postoje žalobkyně a jejích tvrzení. Sama žalobkyně také ani ve své výpovědi nebyla s to vyjasnit a podpořit svá tvrzení o důvodech a podmínkách uzavření smlouvy, o konkrétním obsahu učiněné nabídky a jejím přijetí. Uvedenému pak nepřisvědčuje ani volená konstrukce zaslání celé částky 4 523 584 Kč a „vrácení“ celistvé částky 3 000 000 Kč v zásadě obratem, stejně jako další nakládání ze zbývajícími finančními prostředky, tj. převod částky a 1 120 000 Kč na investiční produkty (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – podílový fond a , Anonymizováno, ) v situaci, kdy žalobkyně naopak tvrdila, že důvodem bylo poskytnutí finančních prostředků, které by mohl zůstavitel užít okamžitě. Také okolnost, že zůstavitel měl předtím na účtu finanční prostředky (zůstatek účtu) a kdy ani obdrženou finanční částku nevyužil k žalobkyní a svědky uváděnému účelu zakoupení vozidla, tvrzení žalobkyně spíše vyvrací. Stejně tak tvrzení o zapůjčení částky 120 000 Kč z důvodu očekávaného navyšování cen energií v situaci, kdy ještě nebylo žádné vyúčtování energií a kdy měl zůstavitel po zaslání 120 000 Kč na účtu částku 210 327,12 Kč a pokud sama žalobkyně uvedla, že ani neví, zda a jaká částka pak byla za tímto účelem vynaložena, vyvolává nejasnosti o skutečném důvodu převodu těchto prostředků. K tomuto se blíže nevyjádřili ani svědkové, když v zásadě obecně potvrdili, že o konkrétních podmínkách, výši částek apod. nic bližšího nevědí.

22. Ani výslechem svědků tak nebyla tvrzení žalobkyně při vzájemném vyhodnocení dalších důkazů prokázána. Svědkyně , tituly před jménem, , adresa, potvrdila kontakt se zůstavitelem za jeho života s tím, že se bavili o běžných věcech, ale též, že jí zůstavitel informoval o tom, že si ponechal část finančních prostředků z prodeje dříve žalobkyni darovaných pozemků, což by spíše zapadalo do toho, co sama žalobkyně uváděla v první fázi dědického řízení o investicích do podílových fondů zůstavitele po přeposlání částky z prodeje pozemků. Svědek , jméno FO, a , jméno FO, pak sice shodně hovořili o „půjčce na nové vozidlo“, ale nic konkrétního k tomu dále neuvedli a přehled o finanční situaci zůstavitele a vzájemných majetkových vztazích mezi ním a žalobkyní neměli (např. pokud svědek , jméno FO, uvedl, že neví, že by žalobkyni byly darovány jiné nemovité věci než v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , přičemž toto je v dané situaci podstatná informace).

23. Z jednání v pozůstalostním řízení je pak zřejmé, že žalobkyně namítala zapůjčení finančních prostředků až po sestavení seznamu aktiv a pasiv. Pokud notářce předkládala Kupní a Svěřeneckou smlouvu s tím, že na účet zůstavitele byly poukázány příslušní finanční prostředky a že tyto byly dále investovány, což má být prověřeno, může uvedené stejně tak vypovídat toliko o možném prověřování rozsahu pozůstalosti, tj. podání informací pro zjištění aktiv pozůstalosti. Uvedené ostatně následně také bylo prověřeno a příslušné podílové listy do aktiv zahrnuty. Žalobkyně se však v uvedenou dobu nezmínila o tom, že by finanční prostředky zůstaviteli zapůjčila, tj. že by ten měl vůči ní závazek z toho plynoucí. Uvedení, že odsouhlasila seznam aktiv a pasiv pozůstalosti, protože u notářky seděli hrozně dlouho (dle protokolu jednání trvalo 52 minut), na daném ničeho nemění. Je pravdou, že žalobkyně notářku dříve informovala o tom, že na účet zůstavitele zaslala 120 000 Kč, jestli by se o to nemohl zůstatek na účtu k rozdělení snížen, o zápůjčce nicméně nic neuváděla, přestože seznam aktiv a pasiv pozůstalosti byl sestavován až následně poté.

24. Odhlédnout nelze ani od toho, že platby přeposílané mezi účty žalobkyně a zůstavitele nebyly jakkoliv označovány, což by jinak mohlo být vodítkem pro vymezení jejich účelu. Stejně tak je třeba nahlížet na uvedené i optikou výše poskytovaných částek, tj. nikoliv zanedbatelných, kdy bylo jistě v možnostech žalobkyně si, i přes plnou vzájemnou důvěru, jakékoliv potvrzení o právním důvodu prováděných finančních převodů zajistit. V neposlední řadě je třeba upozornit na to, že dopisem ze dne 10.4.2025 žalobkyně výslovně vypověděla Smlouvu o zápůjčce uzavřenou se zůstavitelem dne 14.2.2019 a ačkoliv částka odpovídá žalobou uplatňovanému nároku, byla zápůjčka částky 120 000 Kč dle jejích tvrzení uzavřena reálným plněním dne 31.3.2022 a nikoliv 14.2.2019, což taktéž vypovídá o určité nekoncepčnosti postupu při uplatňování žalovaných nároků.

25. Ze shodných tvrzení účastníků i provedeného dokazování je také zřejmé, že zůstavitel se rozhodl ještě za svého života obdarovat jak žalobkyni, tak otce žalovaného, a i svou nevlastní dceru. Žalobkyni i otci žalovaného daroval nemovité věci jistě nezanedbatelné hodnoty. Samotné podmínky v době učiněného darování a rozhodování o způsobu rozdělení majetku (komu co daroval a v jaké hodnotě ke dni darování, kdo kolik takto získal, srovnání hodnot daru apod.) však nejsou pro posouzení této věci rozhodné, a soud se tímto proto zvlášť nezabýval. Zároveň soud neshledal důvodnou námitku žalovaného, že smyšlená právní konstrukce ze strany žalobkyně je zjevné zneužití práva podle ust. § 8 o.z. neboť to, že žalobkyně neprokázala z pohledu soudu jí tvrzený důvod poskytnutí finančních prostředků, nezakládá zároveň jednání naplňující podstatu zjevného zneužití práva, když takto by muselo být uvažováno v zásadě ve všech řízení založených na protichůdných tvrzeních účastníků.

26. Soud tedy na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně a rozhodl o jejím zamítnutí v celém rozsahu.

27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.), podle kterého úspěšný účastník řízení má nárok na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil při uplatňování nebo bránění svého práva. Žalovaný byl úspěšný, a soud mu proto přiznal proti žalobkyni náhradu nákladů. S ohledem na právní zastoupení žalovaného vycházel soud při určení výše nákladů řízení z vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (a.t.), ve znění účinném od 1.1.2025. Soud tak žalovanému přiznal odměnu v celkové výši 66 170 Kč za celkem 5,5 úkonů právní služby po 11 540 Kč, vycházeje z tarifní hodnoty 801 792 Kč, a to podle ust. § 11 odst. 1 a § 7 a.t., konkrétně za převzetí zastoupení + přípravu vč. podání odporu (podání odporu dne 19.9.2025 nepovažuje soud za samostatný úkon právní služby, s ohledem na obsah tohoto podání, které soud neshledal jako “odůvodnění odporu”, tj. vyjádření ve věci), podání ze dne 13.10.2025 a 1.12.2025, účast na jednání dne 18.3.2026 za 2 x dvě započaté hodiny a ½ za účast na vyhlášení rozsudku dne 24.3.2026. Dále je přiznaná náhrada nákladů tvořena celkem šesti paušálními náhradami výdajů, které odpovídají realizovaným úkonům právní služby, a to po 450 Kč podle § 13 a. t.