11 C 31/2026

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Sovičkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zrušení vyživovací povinnosti ke zletilému dítěti

I. Vyživovací povinnost žalobkyně , Jméno žalobkyně, , narozené , Datum narození žalobkyně, , vůči žalované , Jméno žalované, , narozené , Datum narození žalované, , o které bylo naposledy rozhodováno rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 29.9.2023, č.j. , spisová značka, , se s účinností ke dni 27.1.2026 zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 2. 2026 se žalobkyně domáhala, aby soud vydal rozhodnutí, jímž zruší vyživovací povinnost žalobkyně vůči žalované – dceři , Jméno žalované, s účinností od 27. 1. 2026 s odůvodněním, že žalovaná je již plnoletá a nestuduje.

2. Žalovaná k tomu uvedla, že do školy již nechodí, základní školu ukončila v roce 2024, poté nikam dál nepokračovala. V současné době nepracuje, v mezidobí byla evidována na úřadu práce, poté asi půl roku do ledna 2026 pracovala v , Anonymizováno, , na úřad práce se následně znovu nezaevidovala, řeší invalidní důchod, což jí doporučila lékařka s ohledem na zrakovou vadu. Je pro ni těžké najít zaměstnání, neboť nemá oční bystrost. Poukázala též na to, že žalobkyně dříve řádně vyživovací povinnost neplnila.

3. Z rozsudku , Anonymizováno, soudu v , adresa, ze dne 29. 9. 2023, č.j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že žalovaná, v uvedenou dobu ještě nezletilá, byla na základě dohody rodičů svěřena do péče otce a žalobkyně (matka) se zavázala přispívat na její výživu částkou 1 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2023.

4. Z Posudku o invaliditě vystaveného dne 8. 4. 2026 posuzující lékařkou , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že u žalované byla shledána invalidita prvního stupně, kdy z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 40 %, s určením dne vzniku invalidity k 4. 3. 2025.

5. Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 17. 4. 2026 bylo zjištěno, že žalované byl od 4. 3. 2025 přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, který v základní výměře činí 8 750 Kč, navýšený od 1. 1. 2026 na částku 9 097 Kč měsíčně.

6. Podle ust. § 910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost (odst. 1). Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti (odst. 2). Podle ust. § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit a podle ust. § 913 odst. 1 o.z. pro určení obsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

7. Ve smyslu ust. § 911 o.z. je tedy jedním z předpokladů vyživovací povinnosti rodičů vůči dětem to, že dítě není schopno se samostatně živit, a je tedy odkázáno na výživu rodičů. Schopnost dítěte se samostatně živit je třeba chápat jako způsobilost si obstarávat prostředky pro vlastní odůvodněné potřeby, a to zejména prostřednictvím pracovní nebo jiné výdělečné činnosti. Žalovaná je zletilá, od roku 2024 má ukončenou povinnou školní docházku a dalšímu studiu nebo odborné přípravě na budoucí zaměstnání se nevěnuje. Nezvyšuje si ani jiným způsobem svou kvalifikaci tak, aby toto mohlo být považováno za soustavnou přípravu na budoucí povolání. S účinností od 4.3.2025 jí byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně při poklesu pracovní schopnosti o 40 %. Výše invalidního důchodu činí od ledna 2026 částku 9 097 Kč měsíčně. Invalidním důchodem je tak pokryto částečné snížení pracovní schopnosti. Z uvedených důvodů proto soud podané žalobě vyhověl.

8. Vyživovací povinnost zaniká ze zákona, soud přesto rozhodl s ohledem na podanou žalobu explicitně o zrušení vyživovací povinnosti, kdy s ohledem na vázanost žalobním návrhem rozhodl v souladu s ním o ukončení ke dni 27. 1. 2026. Soud zároveň poukazuje na to, že v případě zániku vyživovací povinnosti se nemusí jednat o zánik definitivní. Vyživovací povinnost může být obnovena v souvislosti se změnou poměrů, například pokud by se žalovaná opět začala připravovat na budoucí povolání soustavným studiem.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.), když žalobkyně byla ve věci úspěšná, avšak s přihlédnutím k tomu, že náhradu nákladů řízení výslovně nepožadovala.