11 C 56/2025
č. j. 11 C 56/2025-14
V PLATNOSTICitované zákony (5)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142
- o ochraně spotřebitele, 634/1992 Sb. — § 2
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 1
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Sovičkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 38 301,46 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 38 301,46 Kč s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky 36 249,46 Kč od 19. 3. 2025 do 15. 4. 2025, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 36 249,46 Kč od 29. 3. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 36 249,46 Kč od 16. 4. 2025 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 786,21 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 633 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 38 301,46 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne 7. 8. 2023 smlouvu o hotovostním úvěru č. 1014795566, na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli půjčenou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 000 Kč a úrokem ve výši 19,99 % ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 262 Kč s první splátkou počínaje dne 15. 9. 2023. Dodatky ke smlouvě o hotovostním úvěru č. 1, č. 2 a č. 3 si žalovaný sjednal splátkové volno. Žalovaný přesto nehradil splátky řádně a včas (splátky hrazeny od 15. 9. 2023 do 15. 12. 2024, nehrazeny od 15. 1. 2025), proto žalobkyně dne 19. 3. 2025 úvěr zesplatnila. Žalobkyně po žalovaném žádá uhradit nesplacenou jistinu ve výši 36 249,46 Kč, nesplacený smluvní úrok ve výši 1 786,21 Kč kapitalizovaný do dne předcházejícího dni zesplatnění, smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč, pojistné ve výši 552 Kč, smluvní úrok ve výši 19,99 % ročně z dlužné jistiny od 19. 3. 2025 do 15. 4. 2025, smluvní úrok ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny od 16. 4. 2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 29. 3. 2025 do zaplacení a od 16. 4. 2025 smluvní úrok ve výši 12 % ročně. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy o hotovostním úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela z údajů poskytnutých zákazníkem (žalovaným), z výpisů z bankovního účtu žalovaného, a dále učinila dotazy do insolvenčního rejstříku a registru SOLUS.
2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“).
3. Ze smlouvy o hotovostním úvěru č. 1014795566 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela dne 7. 8. 2023 s žalovaným smlouvu, na základě které žalovanému poskytla částku 50 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru poplatek ve výši 1 000 Kč a úrok ve výši 19,99 % ročně. RPSN činilo 23,83 %. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s poplatky a úroky uhradit formou 32 pravidelných měsíčních splátek po 2 262 Kč. Celková částka úvěru, kterou se žalovaný zavázal splatit, činila 66 489,77 Kč. Z potvrzení o vyplacení úvěru č. 1014795566 ze dne 21. 3. 2025 bylo zjištěno, že dne 7. 8. 2023 odešla z účtu žalobkyně platba ve výši 50 000 Kč na účet žalovaného č. , tel. číslo, /, Anonymizováno, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Z potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy soud zjistil, že žalovanému byl dne 7. 8. 2023 zaslán na telefonní číslo , tel. číslo, SMS kód, kterým následně podepsal smlouvu o úvěru. Z dodatků ke smlouvě o hotovostním úvěru č. 1, č. 2 a č. 3 soud zjistil, že žalovaný si s žalobkyní opakovaně sjednal tzv. splátkové volno, díky kterému se jednotlivé splátky úvěru odloží na pozdější termín. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaný řádně hradil splátky od 15. 9. 2023 do 15. 12. 2024, od 15. 1. 2025 žádnou splátku neuhradil. Z Potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru soud zjistil, že žalovaný žije s partnerkou, nemá žádnou vyživovací povinnost. Jeho čistý měsíční příjem činil 23 000 Kč a měsíční výdaje částku ve výši 15 000 Kč. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaný nemá v záznamu žádné existující závazky. Soud dále zjistil, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva s vyčíslením dlužné částky ve výši 40 087,67 Kč.
4. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni dlužnou částku včetně úroku, specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve smyslu § 1970 zákona o. z. soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 633 Kč představující zaplacený soudní poplatek za žalobu a jednu paušální náhradu po 100 Kč podle ust. § 1, 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.