12 C 109/2022

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Lukášovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 17 390 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 10 000 Kč s 7, 25% úrokem z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, s 7,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od 1.7.2021 do 31.12.2021, s 10,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od 1.1.2022 do 6.6.2022 a od 7.6.2022 do zaplacení zákonné úroky z prodlení ročně z částky 10 000 Kč ve výši, která odpovídá v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení v procentech součtu čísla 7 a výše repo sazby (limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky) vyhlášené ve Věstníku ČNB ve výši platné vždy k 1. dni příslušného kalendářního pololetí a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 29.10.2006 do 18. 12. 2020 ve výši 11 377,80 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud žalobce žádal přiznání 6 640 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 6 640 Kč od 19.12.2020 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok za období od 29.10.2006 do 18. 12. 2020 ve výši 7 818,83 Kč, v té části se žaloba zamítá.

III. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci 750 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 750 Kč od 19.12.2020 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok za období od 2.4.2006 do 18. 12. 2020 ve výši 904,59 Kč, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce žádal o přiznání částky 16 640 Kč, která představuje dluh ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 22. 10. 2005 právním předchůdcem žalobce (firmou právnická osoba) a žalovanou. Na odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaná se zavázala touto smlouvou zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 16 640 Kč, což je v hotovosti vyplacená půjčka 10 000 Kč a souhrnný poplatek 6 640 Kč. Žalovaná se zavázala 16 640 Kč uhradit v 52 splátkách po 320 Kč týdně. Žalovaná nezaplatila na tento dluh žádnou částku. Žalobce tedy žádá přiznání 10 000 Kč na jistině a 6 640 Kč na souhrnném poplatku. Žalobce se domáhal také přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z částky 16 640 Kč od 29.10.2009 do 18. 12. 2020 ve výši 19 196,23 Kč a přiznání zákonných úroků z této částky od 19. 12. 2020 do zaplacení.

2. Dále žalobce žádal přiznání částky 750 Kč, která představuje dluh ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 20. 8. 2005 právním předchůdcem žalobce (firmou právnická osoba) a žalovanou. Na odůvodnění této části žaloby žalobce uvedl, že žalovaná se zavázala touto smlouvou zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 9 300 Kč, což je v hotovosti vyplacená půjčka 6 000 Kč a souhrnný poplatek 3 300 Kč. Žalovaná se zavázala 9 300 Kč uhradit v 31 splátkách po 300 Kč týdně. Žalovaná žalobci zaplatila 8 550 Kč. Tato částka byla částečně započtena na jistinu, částečně na sjednaný poplatek. Žalobce žádal přiznání 483,87 Kč na jistině a 266,13 Kč na poplatku. Žalobce se domáhal také přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z částky 750 Kč od 2.4.2006 do 18.12 2020 ve výši 904,59 Kč a přiznání zákonných úroků z této částky od 19. 12. 2020 do zaplacení.

3. Smlouvou ze dne 18.12 2020 postoupila společnost právnická osoba tyto pohledávky za žalovanou žalobci. Právní subjektivita žalobce byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze.

4. Žalovaná potvrdila uzavření obou smluv, rozhodně však nedluží tak vysokou částku, přehled splátek však nemá, neboť zaměstnance právního předchůdce žalobce ji odebral záznamy o splácení.

5. Vzhledem k tomu, že obě smlouvy o půjčce byly uzavřeny za účinnosti občanského zákoníku č. 40/64 Sb., aplikoval soud ve smyslu § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. na posouzení dané věci ustanovení občanského zákoníku č. 40/64 Sb. Podle § 657 občanského zákoníku č. 40/64 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 tohoto občanského zákoníku lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. Podle § 39 občanského zákoníku č. 40/64 Sb. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

6. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o půjčce číslo že byla uzavřena dne 21.10.2005 mezi společností právnická osoba a žalovanou ohledně poskytnutí půjčky ve výši 10 000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit za tuto půjčku ještě poplatek 6 640 Kč. Celkovou částku 16 640 Kč měla žalovaná splácet v 52 splátkách po 320 Kč týdně počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy potvrdila žalovaná, že jí částka 10 000 Kč byla předána v hotovosti. V článku 8 těchto smluvních podmínek pak účastníci dohodli, že v případě, kdy žalovaný včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 18. 12. 2020 a ze seznamu postoupených pohledávek (předmětná pohledávka se nachází na straně 45, pod pol. číslo) soud zjistil, že společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy číslo žalobci. Žalobce doložil také svou předžalobní výzvu žalované z 11.11.2021 s poštovním podacím lístkem. Soud konstatoval rovněž oznámení firmy právnická osoba žalované o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021.

8. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované půjčku ve výši 10 000 Kč a tuto částku tedy měla žalovaná z titulu půjčky vrátit. Pokud žalovaná nezaplatila žádnou částku, je povinna uhradit (po postoupení pohledávky žalobci) 10 000 Kč. V této části byla tedy žaloba shledána důvodnou a bylo jí vyhověno.

9. Ve smyslu § 517 občanského zákoníku č. 40/64 Sb. soud přiznal žalobci z přiznané částky zákonné úroky z prodlení od 29.10. 2006 do 18. 12. 2020 a dále do zaplacení. Žalovaná se do prodlení se splácením dostala den po uplynutí lhůty pro úhradu 1. splátky. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 142/94 Sb. Za období od 29.10.2006 do 18. 12. 2020 se jedná o 11 377,40 Kč. Pokud žalobce žádal přiznání zákonných úroků z prodlení za toto období ve výši 7 818,83 Kč, v té části byla žaloba zamítnuta, neboť byla žalobcem vypočtena z 16 640 Kč a s úhradou této částky žalovaná od 29.10.2006 v prodlení nebyla, jak je dále uvedeno v odůvodnění zamítavé části rozsudku, týkající se žalobcem požadovaného„ poplatku“.

10. Pokud se týká částky 6 640 Kč, která byla ve smlouvě označena jako„ souhrnný poplatek“, je dle názoru soudu ujednání o povinnosti žalované zaplatit tuto částku neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 občanského zákoníku č. 40/64 Sb. Rozpor s dobrými mravy spatřuje soud ve výši tohoto poplatku (ten činí přes 66% z částky, která je poskytována na období 52 týdnů) a také ve způsobu tohoto ujednání. Při půjčce peněžité bylo možno sjednat úrok, ovšem nikoliv skrýt úrok pod označení poplatek. Úrok totiž představuje příjem spojený s daňovou povinností. Takto sjednaná odměna za poskytnutí půjčky tedy představuje také obcházení zákona. S ohledem na neplatnost ujednání o povinnosti žalované zaplatit spolu s půjčkou ještě dalších 6 640 Kč, byla žaloba ohledně této částky s příslušenstvím zamítnuta.

11. Ze smlouvy o půjčce číslo soud zjistil, že byla uzavřena dne 18. 8. 2005 mezi společností právnická osoba a žalovanou ohledně poskytnutí půjčky ve výši 6 000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit za tuto půjčku ještě poplatek 3 300 Kč. Celkovou částku 9 300 Kč měla žalovaná splácet v 31 splátkách po 300 Kč týdně počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy potvrdila žalovaná, že jí částka 6 000 Kč byla předána v hotovosti. V článku 8 těchto smluvních podmínek pak účastníci dohodli, že v případě, kdy žalovaný včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze 18.12.2020 a ze seznamu postoupených pohledávek (předmětná pohledávka se nachází na straně 42, pod položkou číslo) soud zjistil, že společnost právnická osoba postoupila také pohledávku za žalovanou ze smlouvy číslo žalobci. Žalobce i k této pohledávce doložil svou předžalobní výzvu žalované s poštovním podacím lístkem a oznámení firmy právnická osoba žalovanému o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021.

13. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované půjčku ve výši 6 000 Kč a tuto částku tedy měla žalovaná z titulu této půjčky vrátit. Pokud žalovaná zaplatila 8 550 Kč (rozdíl mezi částkou, kterou měla dle smlouvy zaplatit, a částkou, která je žalována), splnila tak beze zbytku svou povinnost k vrácení půjčených 6 000 Kč.

14. Pokud se týká částky 3 300 Kč, která byla ve smlouvě označena jako„ souhrnný poplatek“, je dle názoru soudu ujednání o povinnosti žalované zaplatit tuto částku neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 občanského zákoníku č. 40/64 Sb. Rozpor s dobrými mravy spatřuje soud ve výši tohoto poplatku (ten činí 55 % z půjčené částky na období 31 týdnů) a také ve způsobu tohoto ujednání. Při půjčce peněžité bylo možno sjednat úrok, ovšem nikoliv skrýt úrok pod označení poplatek. Úrok totiž představuje příjem spojený s daňovou povinností. Takto sjednaná odměna za poskytnutí půjčky tedy představuje také obcházení zákona. Z uvedených důvodů byla žaloba z titulu smlouvy o půjče číslo zcela zamítnuta. Zamítnut byl také požadavek na přiznání zákonných úroků z prodlení i úroků smluvních.

15. Oba účastníci měli ve věci pouze částečný úspěch, proto soud rozhodl ve smyslu § 142 odst.2 o.s.ř. o nákladech řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem Liberec prostřednictvím zdejšího soudu, a to ve trojím vyhotovení Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí