12 C 244/2021

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Lukášovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa o zaplacení 116 622,25 Kč

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci 116 622,25 Kč s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 31 015, 50Kč od 1.3.2019 do zaplacení a s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 85 606,75 Kč od 29.12.2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 45 750 Kč k rukám zástupce žalovaného, Mgr. [jméno] [jméno], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice náklady řízení placené státem na účet Okresního soudu v České Lípě ve výši 5 016 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedené částky, která představuje náhradu za vyplacené pojistné plnění. Na odůvodnění žaloby uvedl, že jako pojistitel uzavřel smlouvu s firmou [právnická osoba] jako pojistníkem ohledně zákonného pojištění zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Z titulu pojistné události [číslo] ze dne 14.7.2015 vyplatil žalobce pojistníkovi pojistné plnění ve výši 466 489 Kč. Jednalo se o náhradu výživy pozůstalé manželky po [jméno] [příjmení], který jako zaměstnanec firmy [právnická osoba] prováděl práce na lešení, propadl mezi zábradelní tyčí a podlahou a při pádu z lešení na následky tohoto pracovního úrazu zemřel. Montáž lešení prováděl žalovaný, lešení předal 6.6.2015. Kontrolou Oblastního inspektorátu práce bylo následně zjištěno, že lešení neodpovídalo průvodní dokumentaci a návodům na montáž a používání, nesplňovalo požadavky na bezpečnou dočasnou stavební konstrukci, a to již v době předání lešení do užívání. Zejména bylo tímto orgánem konstatováno, že chybí zarážka proti uklouznutí a propadnutí osob, v důsledku níž také došlo k pádu zaměstnance. Ze znaleckého posudku Ing. [příjmení], který nechal zpracovat žalobce, pak vyplývá, že došlo k pochybení žalovaného, které bylo v příčinné souvislosti s pádem [jméno] [příjmení]. Žalovaný předal firmě [právnická osoba] neúplné lešení, při jeho předání dal firmě neúplné a nesprávné informace. Žalovaný tedy odpovídá za újmu, kterou způsobil svým zaviněním protiprávním jednáním, a to odevzdáním nekompletního lešení, kvůli kterému došlo ke smrtelnému úrazu. Na žalobce přešlo v důsledku poskytnutého pojistného plnění právo společnosti [právnická osoba] na náhradu škody vůči žalovanému. Dle žalobce žalovaný odpovídá za předmětnou újmu v rozsahu 25%. Žalovaný neprokázal žádnou skutečnost, která by ho z odpovědnosti liberovala.

2. Žalovaný žádal zamítnutí žaloby. Potvrdil, že lešení, ze kterého vypadl zaměstnanec společnosti [právnická osoba] [příjmení], smontoval žalovaný na základě objednávky společnosti [právnická osoba] [číslo]. Dle názoru žalovaného poškozený [jméno] [příjmení] vypadl z lešení proto, že v úseku, kde pracoval, byly svěšeny středové zábradelní tyče. Absence středové zábradelní tyče byla jedinou příčinou vypadnutí pana [příjmení] z lešení. Okopová zarážka primárně slouží k ochraně proti pádu předmětů (materiálu, nářadí), umístěných na podlaze lešení. [právnická osoba] jako objednatel převzala od žalovaného lešení dne 6.6.2015 bez výhrad. Žalovaný dále poukázal na odpovědnost koordinátora bezpečnosti práce, který na stavbě vykonával dozor a který měl, pokud by lešení nebylo bezpečné, zastavit práce na lešení a zjednat nápravu. Koordinátor BOZP navíc dal žalovanému pokyn, aby okopové zarážky neinstaloval s tím, že lešení je stavěno na rovině, včetně podložek a tudíž k prevenci rizik není okopová zarážka nutná. Žalovaný od okamžiku předání lešení již neměl žádnou možnost ovlivnit postup zaměstnanců při používání lešení. Od doby předání lešení do dne úrazu [jméno] [příjmení] uplynula doba delší než jeden měsíc a ani během této doby společnost [právnická osoba] nevytkla žádnou vadu lešení; to učinila až po předmětné škodní události. Žalovaný odkázal také na nařízení vlády č. 362/2005 Sb., dle kterého je ochranným prvkem proti pádu z lešení horní zábradelní tyč, která se nesmí svěšovat a středová zábradelní tyč, která se smí svěsit pouze v případě, kdy je nakládán z kladky na lešení nějaký materiál. Z provedených důkazů je pak dle žalovaného zřejmé, že na posuzovaném lešení bylo svěšení středové zábradelní tyče pravidlem, a to i když nebyl nakládán žádný materiál. Pokud se týká žalobcem předloženého znaleckého posudku, z něj nelze vycházet, neboť znalec se opakovaně v posudku dopouštěl právních hodnocení, dle žalovaného nebyl k vypracování znaleckého posudku tohoto druhu oprávněn.

3. Podle § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 11, odst. 1 vyhlášky č.125/1993 Sb., pokud pojišťovna nahradila za zaměstnavatele škodu, přechází na ni právo zaměstnavatele na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá.

4. V posuzovaném případě soud zjistil ze záznamu o úrazu evidenční [číslo] že byl sepsán zaměstnavatelem – [právnická osoba] o smrtelném úrazu zaměstnance [jméno] [příjmení] narozeného [datum], ke kterému došlo 14.7.2015 ve 12:30hod., při konečné úpravě fasády – štukování. Úrazový děj je zde popsán tak, že poškozený„ Při filcování omítky klečel na lešení, aby dosáhl na spodní okraj. Při zvedání do svislé polohy došlo ke zdravotní indispozici a postižený propadl mezi podlahou lešení a prostřední tyčí zábradlí z výšky cca 9metrů“. Jako příčiny úrazu jsou v záznamu označeny:„ nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele a jiný, blíže nespecifikovatelný důvod“. K záznamu o úrazu je připojena listina označená„ výpověď ke smrtelnému úrazu p. [příjmení] [jméno]“, ve které uvádí mistr firmy [právnická osoba] [jméno] [příjmení], že lešení bylo postaveno odbornou firmou před dvěma měsíci s tím, že po dostavbě lešení upozorňoval lešenářskou firmu na chybějící okopové zarážky, bylo mu řečeno, že nejsou potřebné. Také koordinátor BOZP, působící na stavbě tuto skutečnost v zápisu z 25.5.2015, kde se zmiňuje o závadách lešení, vůbec neuvádí.

5. Z úmrtního listu [jméno] [příjmení], [datum narození] bylo zjištěno, že zemřel 14.7.2015 v [obec], na pp. [číslo]. Z tohoto úmrtního listu a také z oddacího listu vyplývá, že pozůstalou manželkou byla [jméno] [příjmení], [datum narození]. Z dokladů žalobce o provedených platbách soud zjistil, že žalobce hradil na účet č. [bankovní účet] v období od 3.7.2018 do 2.1.2019 částku 15 455 Kč měsíčně, od 1.2.2019 do 2.1.2020 částku 15 877 Kč měsíčně a od 4.2.2020 do 2.11.2020 částku 16 778 Kč měsíčně, tedy celkem 466 489 Kč. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení], [datum narození] z 1.12.2021 soud zjistil, že dala jako poškozená žalobci pokyn k výplatě pojistného plnění z pojistné události ze dne 14.7.2015 na bankovní účet č. [bankovní účet].

6. Ze spisu Policie ČR, KŘP Libereckého kraje, územní odbor Česká Lípa, oddělení obecné kriminality č.j. KRPL – 68737/ 2015 -180171-17 soud zjistil, že dne 14.7.2015 bylo provedeno ohledání místa úrazu, v protokolu o tomto ohledání je zaznamenáno, že ve třetím patře lešení je v jeho sedmém poli spodní tyč lešeňového zábradlí uchycena pouze v její levé části, stejná situace je zaznamenána také ve druhém patře lešení.

7. Usnesením ze dne 7.1.2016 č.j. KRPL – 68737-56/ 2015 -180171-17 byla odložena věc podezření ze spáchání přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že dne 14.7.2015 došlo z nezjištěných příčin k pádu [jméno] [příjmení] z třetího patra lešení, následkem kterého utrpěl zranění neslučitelná se životem. Policejní orgán dospěl k závěru, že ve věci nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak.

8. Součástí spisu jsou úřední záznamy o vysvětleních podaných spolupracovníky poškozeného, ze kterých vyplývá, že okamžik vypadnutí poškozeného z lešení nikdo z nich neviděl. Úraz zaregistrovali až po dopadu [jméno] [příjmení], kterému následně poskytli první pomoc. Mistr [jméno] [příjmení] zde uvedl, kdo lešení stavěl s tím, že minulý týden proběhla revize tohoto lešení. Žalovaný v rámci podaného vysvětlení uvedl, že pro firmu [právnická osoba] vystavěl soustavu lešení na stavbě v [obec], jednalo se o lešení MJ – UNI 70 o výšce pět pater. Uznal, že lešení dodal bez okopové zarážky, ale uvedl, že není možné propadnutí osoby mezi střední zábradelní tyčí a podlahou lešení. Vyslovil názor, že v místě úrazu byla zřejmě svěšena střední zábradelní tyč. Vysvětlení v této věci podal také koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na předmětné stavbě [příjmení] [příjmení], který dne 11.11.2015 uvedl, že vzhledem k činnostem, prováděným na lešení, vyhodnotil rizika činností tak, že okopová zarážka nebyla nutná, protože lešení bylo instalováno na rovině, včetně podlážek. Zároveň předložil policii fotografii, která byla pořízena cca jednu hodinu před úrazem a kterou obdržel následně od zaměstnance správce stavby, a poukázal na svěšenou prostřední zábranu proti pádu.

9. Ze sdělení Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj z 22.10.2015 vyplývá, že inspektorát dospěl k závěru, že firma [právnická osoba], nezajistila bezpečnost a ochranu zdraví svých zaměstnanců při práci na lešení s ohledem na riziko sklouznutí či propadnutí osob mezi střední zábradelní tyčí a podlahou lešení, připustila, aby její zaměstnanci dne 14.7.2015 pracovali na lešení, na kterém nebyla zarážka u podlahy o minimální výšce 15 cm, jejíž účelem je zabránění sklouznutí osob z podlahy lešení a zabránění pádu předmětů z lešení. Společnost byla povinna každý den provádět zběžnou prohlídku konstrukce lešení a zajistit, aby případné závady byly neprodleně odstraněny. Zároveň tato společnost připustila, aby v sedmém poli lešení, v jeho třetím patře byla svěšena střední zábradelní tyč. Dle závěru inspektorátu žalovaný porušil své povinnosti, neboť jím předané lešení neodpovídalo průvodní dokumentaci a návodům na montáž a používání. Instalovaná dvoutyčová zábradlí ve všech patrech a polích lešení nebyla doplněna zarážkou u podlahy o minimální výšce 15 cm k zabránění sklouznutí osob z podlahy lešení a zabránění pádu předmětů z lešení. Také firma [právnická osoba] [obec] – koordinátor BOZP na staveništi porušila své povinnosti, neboť neupozornila při své kontrole 13.7.2015 na nedostatky lešení a v zápisu z této kontroly uvedla u předmětného objektu, že je bez závad.

10. Z předávacího protokolu č. 2015, č. objednávky [číslo] soud zjistil, že žalovaný jako pronajímatel dne 6.6.2015 předal stavební firmě [právnická osoba] do užívání soustavu lešení s celkovou zastavěnou plochou lešení 438 m2 a povoleným maximálním zatížením lešení 200kg, které bude používáno v [obec] – Likvidace povrchových areálů [anonymizováno] [obec]. Soupis pronajímaného lešení PLETTAC SL 70, MJ UNI 70 byl přílohou č. 1 k protokolu č. 2015. Součástí předávacího protokolu byl certifikát č. 235/030/2012 k rámovému lešení typu MJ UNI 70. Tento certifikát ze dne 26.7.2012, platný do 31.7.2015 potvrzuje shodu vlastností dílcového lešení UNI 70 s požadavky konkretizovanými v příslušných ČSN.

11. Z listin označených„ uplatnění práva na náhradu“ bylo zjištěno, že žalobce vyzval dne 4.2.2019 žalovaného k zaplacení 31 121 Kč, což je 25% částky vyplacené pozůstalé manželce [jméno] [příjmení] v období od 25.6.2018 do 31.1.2019, a dne 25.11.2020 k zaplacení 85 606 Kč (25% z částky vyplacené p. [příjmení] v období od února 2019 do října 2020) Žalobce soudu předložil také předžalobní výzvu k úhradě 116 622,25 Kč ze 7.4.2021, adresovanou zástupci žalovaného.

12. Žalobce soudu předložil znalecký posudek [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] z oboru bezpečnosti práce z 30.4.2016, vypracovaný na objednávku [právnická osoba], k pojistné události, kterou byl smrtelný úraz [jméno] [příjmení] dne 14.7.2015. Znalec v bodu 2.2.3 svého posudku uvedl, že na podlahách lešení, dodaného žalovaným, chyběly zarážky u podlahy, které jsou podle právního předpisu a technických norem od výšky 2 metrů povinné a také, že sejmutí zábradelních tyčí na jedné straně lešení je odpovědností firmy [právnická osoba]. V závěru posudku pak znalec uvádí, že ze strany firmy [právnická osoba] a ze strany žalovaného došlo k porušení právních předpisů s tím, že se u obou těchto subjetků jedná„ o velmi závažná porušení předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ a„ důsledkem těchto porušení došlo ke smrtelnému pracovnímu úrazu [jméno] [příjmení]“.

13. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v době úrazu [jméno] [příjmení] pracoval u [právnická osoba] CZ jako stavební mistr na stavbě v [obec]. Jak došlo k úrazu, neviděl, na pracovišti pana [příjmení] byl ten den ráno při rozdělování práce a možná ještě během dopoledne, to si však již nepamatuje. Svědek vypověděl, že při vyšetřování úrazu se zjistilo, že zaměstnanci si svévolně svěšovali zábradelní tyč lešení, a to pro snažší manipulaci s materiálem, dopravovaným na lešení elektrickým vrátkem. Toto se zjistilo až po úrazu. Svědek sám při svých pochůzkách na pracovišti nic takového nezaznamenal. Na lešení se při své práci pohyboval minimálně. [právnická osoba] prováděla pro své zaměstnance školení BOZP.

14. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že na stavbě, kde došlo k úrazu pana [příjmení], byl jmenován jako člen správce stavby objednavatele do funkce koordinátora bezpečnosti práce na staveništi. Kontrolu staveniště prováděl pravidelně, jednou týdně vždy ve stejný den. U úrazu nebyl, na místo se dostavil asi za jeden či dva dny. Pamatuje si na lešení, ze kterého spadl pan [příjmení]. Nedostatky tohoto lešení neřešil s jeho dodavatelem, ale s firmou [právnická osoba] Takové nedostatky se vyskytují u 80% lešení na stavbách. Jde o zjednodušení při realizaci vybavenosti lešení bezpečnostními prvky ve snaze urychlit stavbu lešení. V daném případě šlo o to, že zde nebyl výchozí protokol o stavbě lešení a zákres kotvících bodů lešení. Svědek upozornil zaměstnance firmy [právnická osoba] [příjmení], že nesmí na lešení nikoho pustit, dokud nebude mít ten protokol a zákres. Při té příležitosti ho upozornil, že na lešení chybějí tzv. okopové lišty. Okopové lišty však pro svědka nepředstavovaly tak podstatný nedostatek, pro který by na lešení nemohli pracovat zaměstnanci se stěrkami. Nedostatky se mimo okopové zarážky vyřešily, při další návštěvě svědka na staveništi už měl k dispozici protokol o shodě s normou a také zákres kotvení. V zarážkách do podlahy svědek problém pro práci na lešení neviděl, neboť lešení bylo umístěno na rovině. Svědek potvrdil předložení fotografie se svěšenou zábradelní tyčí, která byla pořízena krátce před úrazem. On sám při pravidelných kontrolách na staveništi nic takového nezaznamenal. Dle názoru svědka o svěšování zábradelních tyčí musel vědět (a tuto praxi tolerovat) zaměstnanec hlavního zhotovitele stavby [jméno] [příjmení], který byl povinen každý den staveniště kontrolovat.

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na stavbě s.p. [anonymizováno] na dole [obec a číslo] – areál [příjmení] [číslo] pracoval jako bezpečnostní technik a mistr pro [právnická osoba] – [anonymizována čtyři slova] a to někdy v letech 2015 -2016. Působil zde i v době, kdy došlo k úrazu pana [příjmení]. Užívání lešení na stavbě přímo nekontroloval, to řešila firma [právnická osoba] s koordinátorem BOZP. Každá firma působící na stavbě měla svého zaměstnance pro BOZP. Svědek v rámci své činnosti a pochůzek po stavbě v přítomnosti koordinátora BOZP měl připomínku k lešení, a to, že na něm nejsou okopové plechy u podlahy. Koordinátor BOZP tuto připomínku neakceptoval, říkal, že to není třeba. Dle názoru svědka slouží okopové zarážky k ochraně proti pádu věcí, které jsou na podlaze. Proti pádu osob jsou primárně zábradelní tyče. Svědek si nevybavuje, že by někdy někomu vytýkal svěšení zábradelních tyčí.

16. Soud měl v této věci k dispozici fotodokumentaci pořízenou [anonymizována dvě slova] na předmětné stavbě. Jedná se o snímky z období od 1.7.2015 do 15.7.2015. Na fotografiích lešení, ze kterého spadl [jméno] [příjmení], je zřejmé v místě vrátku pro dopravu materiálu svěšení střední zábradelní tyče v různých patrech lešení, a to během celého uvedeného období, včetně 14.7.2015. Na snímcích je patrné svěšení zábradelní tyče v době, kdy tímto místem není dopravován žádný materiál. Také z fotografie předložené svědkem [příjmení] je zřejmé svěšení středních zábradelních tyčí v několika patrech lešení nad sebou včetně pole lešení, na kterém se nachází zaměstnanec.

17. Z uvedených zjištění dospěl soud k následujícím závěrům. Bylo prokázáno, že žalobce jako pojistitel vyplatil pojistníkovi – firmě [právnická osoba] pojistné plnění ve výši 466 489 Kč z titulu pojistné události, kterou byl smrtelný pracovní úraz zaměstnance [jméno] [příjmení]. K tomuto úrazu došlo pádem z lešení, které na stavbu dodal žalovaný. O těchto skutečnostech nebylo mezi účastníky sporu. Nesporným bylo také to, že lešení nebylo opatřeno tzv. okopovými zarážkami. Z předávacího protokolu z 6.6.2015 má soud za prokázané, že [právnická osoba] převzala od žalovaného lešení bez výhrad, aniž by požadovala odstranění jakýchkoliv závad na lešení. Z výpovědi svědka [příjmení] je prokázáno, že dodatečně obdržel výchozí protokol o stavbě lešení a zákres kotvení. To, že na lešení nejsou okopové lišty, nepovažoval za takový nedostatek, pro který by zaměstnanci na lešení nemohli pracovat. Jak uvedl ve svém vysvětlení na policii, vyhodnotil rizika tak, že okopová zarážka není nutná.

18. Podle bodu I. odstavec 4 přílohy k nařízení vlády č. 362-2005 Sb., se zábradlí skládá alespoň z horní tyče (madla) a zarážky u podlahy (ochranné lišty) o výšce minimálně 0,15 metru. Je-li výška podlahy nad okolní úrovní větší, než dva metry, musí být prostor mezi horní tyčí a zarážkou u podlahy zajištěn proti propadnutí osob osazením jedné nebo více středních tyčí, případně jiné vhodné výplně, s ohledem na místní a provozní podmínky. Za dostatečnou se považuje výška horní tyče nejméně 1,1 metru nad podlahou, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak. Z uvedeného tedy vyplývá, že v daném případě mělo být lešení opatřeno zarážkou u podlahy (ochrannou lištou o výšce 0,15 metru). Skutečnost, že lešení, na kterém došlo k předmětnému úrazu, touto zarážkou opatřeno nebylo, však bez dalšího neznamená, že se jednalo o nedostatek, který byl v příčinné souvislosti s pádem z lešení. Dle názoru soudu proti pádu osoby z lešení, u kterého je výška podlahy nad okolní úrovní větší než dva metry, slouží horní tyč zábradlí (nejméně 1,1metru nad podlahou) a další střední zábradelní tyč.

19. Z fotografií předmětného lešení je zřejmé, že prostor mezi podlahou a střední zábradelní tyčí svou velikostí neumožňuje propadnutí dospělé osoby pracující na lešení. Lze tedy mít za to, že k pádu [jméno] [příjmení] (dá se říci k jeho vypadnutí z lešení) došlo a mohlo dojít pouze z toho důvodu (pokud vyloučíme nereálné přepadnutí přes horní tyč zábradlí, což by předpokládalo nebezpečné naklonění zaměstnance přes tuto tyč), že v místě jeho práce byla svěšena zábradelní tyč. To, že tento způsob používání lešení byl zcela běžný, jednoznačně vyplývá z fotodokumentace lešení při realizaci stavby. Svěšení zábradelní tyče vytvořilo dle fotografií prostor pro možné vypadnutí z lešení. Dle názoru soudu pádu v takové situaci zarážka u podlahy o výšce 15 cm nemohla zabránit.Z uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že chybějící okopová zarážka není v příčinné souvislosti s pádem [jméno] [příjmení] z lešení. To, že taková zarážka neslouží k ochraně osob proti pádu vyplývá i ze stanoviska koordinátora BOZP, který v rámci přebírání lešení před začátkem jeho užívání vyhodnotil, že okopové zarážky zde nejsou nezbytné. Také firma [právnická osoba], nepovažovala chybějící okopové zarážky za závadu lešení, pro kterou by její zaměstnanci nemohli na lešení pracovat. Firma [anonymizováno] nepožadovala po žalovaném doplnění lešení, lešení od něj bez dalších požadavků k užívání převzala. To, že okopové zarážky nejsou dle koordinátora BOZP nezbytné, zaznělo také před žalovaným. Toto stanovisko koordinátora BOZP potvrdil také svědek [příjmení]. Z výpovědi koordinátora [příjmení] [příjmení] a také z šetření oblastního inspektorátu práce navíc vyplynulo, že den před úrazem byla provedena revize lešení a také tohoto dne bylo lešení shledáno způsobilým k používání. V této souvislosti je třeba poukázat i na to, že před úrazem [jméno] [příjmení] žádný z odpovědných pracovníků neupozornil zaměstnance na nepřípustný postup při svěšování zábradelních tyčí, natož aby někdo z nich poukázal na to, že z jeho hlediska lešení trpí vadou v podobě neexistujících okapových zarážek. S těmito výhradami přišly jednotlivé subjekty až po předmětném úrazu. Dle názoru soudu tedy nelze žalovanému přičítat ani z části odpovědnost za újmu, ke které došlo v důsledku pracovního úrazu dne 15.7.2015.

20. Pokud se týká znaleckého posudku Ing. [příjmení] o příčinách předmětného úrazu, soud z tohoto znaleckého posudku nevycházel, neboť se ztotožnil s námitkami žalovaného o tom, že znalec se ve svém posudku nepřípustným způsobem vyjadřuje k právním otázkám a vyvozuje v tomto směru znalci nepříslušející závěry.

21. Žalovaný navrhl vypracování znaleckého posudku k posouzení příčiny pádu [jméno] [příjmení] z lešení. Soud tento důkaz nerealizoval, neboť pád samotný nikdo neviděl, po pádu bylo s tělem poškozeného při poskytování první pomoci manipulováno. Na základě popisu pádu a ani dle polohy těla po pádu tedy nemůže znalec možné příčiny pádu stanovit.

22. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, má tedy dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, který ve věci úspěch neměl. Náklady jsou zde tvořeny odměnou advokáta žalovaného za sedm úkonů právní služby podle § 7 vyhl. č. 177/96 Sb. po 5 780 Kč (převzetí zastoupení, sepis odporu proti platebnímu rozkazu, účast při jednání soudu dne 27. 10. 2021, podání ve věci samé ze 26.11.2021, účast při jednání soudu dne 9.2.2022, dne 2.5.2022 a dne 3.10.2022). K těmto úkonům náleží advokátu sedm paušálních náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. po 300 Kč. Za účast při jednání dne 24.10.2022, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, náleží advokátu odměna ve výši 2 890 Kč (§11 odst.2,písm. f) a paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč. Celkem takto vypočtené náklady činí přiznaných 45 750 Kč.

23. Podle § 148 odst.1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V posuzovaném případě stát platil svědečné svědka [jméno] [příjmení] ve výši 5 016 Kč. Žalobce byl ve věci neúspěšný, předpoklady pro osvobození od soudních poplatků u něj nejsou, proto bylo žalobci uloženo uhradit státu vzniklé náklady řízení