12 C 305/2020

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Lukášovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6 280 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 6 280 Kč s 9,75% úrokem z prodlení z částky 6 280 Kč od 20.6.2019 do zaplacení a náklady řízení k rukám zástupkyně žalobce příjmení jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedené částky, která představuje příspěvek za nepojištěné vozidlo registrační značka (osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3). Na odůvodnění své žaloby uvedl, že tento automobil byl provozován bez zákonného pojištění, a to v období od 8.3.2018 do 7.6.2018, v uvedené době byl provozovatelem vozidla žalovaný. Žalobce dále žádal přiznání částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

2. Ke svým tvrzením doložil výzvu k úhradě z 21.3.2019 a upomínky z 11.7.2019 a 17.10.2019 Dále žalobce předložil korespondenci účastníků, ze které je zřejmé, že žalovaný zaslal žalobci kupní smlouvu z 5.3.2018 na předmětný automobil s tím, že toto vozidlo zakoupil na náhradní díly. Žalobce a později také zástupkyně žalobce písemně žalovanému vysvětlovali, že povinnost hradit zákonné pojištění se vztahuje ke každému vozidlu, zapsanému v příslušném registru vozidel.

3. Soud dále konstatoval zprávu odboru dopravy MěÚ obec ze dne 10.11.2020, ze které je zřejmé, že v období od 8.3.2018 do 7.6.2018 byl u silničního vozidla registrační značka (tovární značka Mitshubishi Pajero) evidován jako vlastník a provozovatel příjmení příjmení, datum narození.

4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v odporu proti platebnímu rozkazu, ve kterém uvedl, že automobil Mitshubishi Pajero koupil 5.3.2018 od prodávajícího jméno příjmení, automobil byl nepojízdný a použil ho pouze na náhradní díly. Neměl možnost vozidlo odhlásit, neboť v registru zapsaný předchozí vlastník mu neposkytl součinnost. Při jednání soudu pak žádal zamítnutí žaloby s tím, že žádnou částku žalobci nezaplatí, neboť vozidlo zakoupil pouze na náhradní díly. Předložil soudu kupní smlouvu, ze které je zřejmé, že shora uvedené vozidlo koupil 5.3.2018 od prodávajícího jméno příjmení. K dotazu soudu pak uvedl, že toto vozidlo z registru vozidel neodhlásil.

5. S ohledem na shora uvedené listiny soud žalobě vyhověl v částce 5 980 Kč za příspěvek za provoz nepojištěného vozidla a co do částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

6. Právní posouzení věci vychází z ustanovení § 4 zákona č.168/1999 Sb. (jedná se o období trvající 92 dnů a sazba stanovená v § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. je 65 Kč na den). Nárok na částku 300 Kč vyplývá z § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999Sb. a z § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.

7. Výrok o úrocích z prodlení pak vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2018 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení den následující po uplynutí lhůt stanovené ve výzvě žalobce z 21.3.2019.

8. Je zcela nerozhodné tvrzení žalovaného, že vozidlo zakoupil pouze na náhradní díly. Povinnost platit zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má každý vlastník vozidla zapsaného v registru silničních vozidel. Sám žalovaný předloženou kupní smlouvou doložil, že v předmětném období byl vlastníkem vozidla registrační značka, ze zprávy MěÚ obec vyplývá, že toto vozidlo bylo od 8.3.2018 do 7.6.2018 zapsáno v registru silničních vozidel. Pokud tedy žalovaný nepojistil odpovědnost z provozu vozidla, je povinen zaplatit žalobci příspěvek ve shora odůvodněné výši. Zároveň považuje soud k dalším tvrzením žalovaného za správné uvést, že dle § 8 odst. 2 písm. a zákona č. 56/2001 Sb. mohl žalovaný požádat o zápis změny vlastníka silničního vozidla i v tom případě, že by dosavadní vlastník k tomu neposkytl součinnost.

9. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má tedy dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady jsou zde tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč, odměnou advokátky za tři úkony právní služby podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. po 200 Kč, 3 paušálními náhradami hotových výdajů advokátky dle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. ke třem úkonům po 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva k úhradě). Konečně advokátce náleží DPH ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. 189 Kč Celkem takto vypočtené náklady činí přiznaných 1 489 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000Kč (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.