12 C 377/2022

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Lukášové a přísedících Františka Kaletuse a Josefa Gorčíka ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , sídlem adresa žalovaného o zaplacení 81 114,36 Kč s příslušenstvím

I. Soud připouští rozšíření žaloby tak, že žalobce se domáhá zákonných úroků z prodlení již od 16.7.2022.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 81 114,36 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 81 114,36 Kč od 16.7.2022 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 34 494 Kč k rukám zástupce žalobce Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa] [anonymizováno] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedené částky, která představuje škodu způsobenou žalovaným žalobci. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že žalovaný pracoval u žalobce na základě pracovní smlouvy ze 4. 10. 2006. Dne 19. 5. 2021 žalovaný zavinil škodu, a to mechanickým poškozením 36 kusů světlometů. Celkovou výši škody 93 114,36 Kč žalovaný písemně uznal a zavázal se škodu nahradit ve splátkách 1 000 Kč měsíčně. Pro případ skončení pracovního poměru byl celý zbytek dluhu splatný do 15 dnů od skončení pracovního poměru. Žalovaný skončil pracovní poměru u žalobce k 30. 6. 2022, do tohoto data na předmětnou škodu zaplatil 12 000 Kč. Zbývající část dluhu tak byla splatná do 15 dnů od skončení pracovního poměru. Žalobce rozšířil žalobu o další období, za které žádá úroky z prodlení. Soud ve smyslu § 95 odst. 1 o.s.ř. toto rozšíření výrokem I. tohoto rozsudku připustil.

2. Žalovaný v odporu proti platebnímu rozkazu uvedl, že předmětný závazek„ uznal v době, kdy nebyl v žádném případě srozuměn s výší vzniklé škody, a to ani co do důvodů“. Navrhl, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit 81 114,36 Kč bez příslušenství. Při jednání soudu pak navrhl zamítnutí žaloby s tím, že„ dokud žalobce žalované straně neprokáže výši škody, není žalovaný ochoten ničeho uhradit“. Potvrdil, že podepsal protokol o způsobené škodě a také uznání dluhu. Dále uvedl, že předmětnou škodu skutečně splácel srážkami ze mzdy po 1 000 Kč měsíčně, celkem tak žalobci zaplatil 12 000 Kč. Uznání dluhu považuje za neplatné, neboť ho podepsal v době, kdy nebylo zřejmé, co bylo umístěno v bednách, které přepravoval žalovaný. Poukázal také na to, že pojišťovna odmítla za žalovaného škodu uhradit, a to pro nesoučinnost žalobce.

3. Podle § 250 odst. 1 zákoníku práce, zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů, nebo v přímé souvislosti s ním. Dle odst. 3 tohoto ustanovení je zaměstnavatel povinen prokázat zavinění zaměstnance s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255. Podle § 263 odst. 1 zákoníku práce, výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá. Dle odst. 2 tohoto ustanovení uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svůj závazek nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně. Podle § 4 zákoníku práce se pracovněprávní vztahy řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

4. Vzhledem k tomu, že zákoník práce neobsahuje samostatnou úpravu uznání dluhu, řídí se uznání dluhů v pracovněprávních vztazích příslušným ustanovením občanského zákoníku. Podle § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh, co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

5. V posuzovaném případě soud zjistil z dohody o změně pracovní smlouvy z 29. 4. 2010, že žalovaný byl u žalobce zaměstnán od 4. 10. 2006 jako operátor logistiky, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Od 1. 5. 2010 došlo ke změně ujednání o tarifní mzdě. Z protokolu [číslo] o škodě způsobené zaměstnancem bylo zjištěno, že byl sepsán dne 25. 5. 2021 o„ škodové události“ ze dne 19. 5. 2021, ke které došlo u žalobce v hale M1, sklad C3 v [obec]. Z protokolu vyplývá, že škoda na materiálu vznikla poškozením 12 kusů LED-SVETLOMET č. 658941016 ve výši 25 860,84 Kč. Poškozením 12 kusů LED-SVETLOMET č. 658941015B vznikla škoda ve výši 41 430 Kč. Škoda ve výši 25 823,52 Kč vznikla poškozením 12 kusů LED-SVETLOMET 658941020. Žalovaný je v protokolu uveden jako zaměstnanec, který škodu způsobil. Událost, při které došlo ke škodě, je v protokolu popsána tak, že žalovaný„ v rámci plnění pracovních povinností operátora logistiky převážel s [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] tři na sobě ložené palety, při rychlejším projíždění zatáčkou došlo k převržení převážených palet na zem, čímž došlo k poškození materiálu. Oddělení GQD materiál zkontrolovalo a následně vystavilo KN č. 21045958 (658941016-), KN č. 21045956 (658941015 B-12ks) a KN č. 21045950 (658941020-)“. Protokol je opatřen otiskem razítka a podpisem odborů KOVO MB a podpisem žalovaného.

6. Z kontrolního nálezu [číslo] z 20. 5. 2021 vyplývá, že z důvodu mechanického poškození – vysypaný materiál nelze použít do výroby 12 ks LED-SVETLOMET č. 658941020. Z kontrolního nálezu [číslo] z 20. 5. 2021 vyplývá, že z důvodu mechanického poškození – vysypaný materiál nelze použít do výroby 12 ks LED-SVETLOMET č. 658941015 B. Z kontrolního nálezu [číslo] z 20. 5. 2021 vyplývá, že z důvodu mechanického poškození – vysypaný materiál nelze použít do výroby 12 ks LED-SVETLOMET č. 658941016.

7. Z listiny označené„ Uznání dluhu k náhradě škody a dohoda o způsobu jeho úhrady“ ze 17. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný uznal, co do důvodu vzniku a výše dluh vůči žalobci ve výši 93 114,36 Kč, který vznikl z titulu odpovědnosti zaměstnance za škodu č. ŠP 2013184 na materiálu 658941016 – 12 ks, 658941015 B – 12 ks, 658941020 – 12 ks. V prohlášení o uznání dluhu je konstatováno, že tato škoda vznikla zaviněním žalovaného dne 19. 5. 2021. Žalovaný se zavázal vzniklý dluh zaplatit formou srážek ze mzdy v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč měsíčně. V případě skončení pracovního poměru před splacením celé dlužné částky byl žalovaný povinen sjednat se žalobcem dodatek této dohody o úhradě zbývající části dluhu. Pro případ, že by dodatek uzavřen nebyl, zavázal se zde žalovaný uhradit zbývající část dluhu jednorázově do 15 dnů po skončení pracovního poměru. Z dohody o rozvázání pracovního poměru z 26. 4. 2022 bylo zjištěno, že na základě této dohody skončil pracovní poměr žalovaného u žalobce ke dni 30. 6. 2022.

8. Z předžalobní výzvy z 25. 8. 2022 bylo dále zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě zbývající části náhrady škody advokátem žalobce. Z korespondence zástupců účastníků z období října a listopadu 2022 bylo zjištěno, že žalovaný sděloval žalobci, že není srozuměn s výší škody, uváděl, že poškozený materiál neviděl, požadoval fotodokumentaci, aby škodu za žalovaného nahradila jeho pojišťovna. Zástupce žalobce pak pouze odkázal na uznání dluhu a povinnost žalovaného zbývající částku 81 114,36 Kč žalobci zaplatit.

9. Po předestření právního názoru soudu, že soud považuje žalobcem předložené uznání dluhu za platné a po poučení žalovaného soudem o tom, že je na něm, aby prokázal, že uznaný dluh v době uznání neexistoval, žalobce navrhl provedení důkazu fotografiemi z místa vzniku škody a také výslechem svědka [jméno] [příjmení]. Fotografie, předložené žalovaným zobrazují dvě převrácené bedny. Z těchto fotografií nebylo k předmětu řízení zjištěno nic. Pokud se jedná o bedny, které přepravoval 19. 5. 2022 žalovaný, pak o jejich pádu z vozíku řízeného žalovaným nebylo sporu. Soud uložil žalovanému, aby sdělil soudu adresu navrženého svědka. Tato adresa však soudu sdělena nebyla. Žalovaný ve svém podání z 12. 2. 2023 soudu sdělil, že navržený svědek [příjmení] zástupci žalovaného sdělil e-mailem, že by nebyl schopen nic bližšího soudu sdělit. Proto navrhl výslech jiných dvou svědků. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesdělil ke svědkovi [příjmení] údaje, které by umožňovaly svědka předvolat, byl tento návrh soudem zamítnut. Soud rovněž nerealizoval výslechy dalších dvou svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], neboť tyto návrhy žalovaný uvedl až po koncentraci řízení ze zákona dle § 118b odst. 1 o.s.ř.

10. Z provedených důkazů a z nich učiněných zjištění dospěl soud k závěru, že žalobce se právem domáhá náhrady zbývající části škody, kterou žalovaný způsobil žalobci jako jeho zaměstnanec při plnění svých pracovních povinností. Vznik škody zaviněným porušením povinností žalovaného je prokázán protokolem o škodě z 25. 5. 2021, kde je vznik škody popsán, kde je výše škody vyčíslena; žalovaný tento protokol podepsal. Titulem k plnění je však v daném případě písemné uznání dluhu žalovaným ze dne 17. 6. 2021 a na něj navazující dohoda o úhradě dluhu po 1 000 Kč měsíčně. Uznání dluhu má všechny náležitosti stanovené pro takové jednání občanským zákoníkem, jako takové je platné a má důsledky uvedené v § 2053 občanského zákoníku, tedy má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalovaný přes poučení opak neprokázal a žalobě bylo tedy vyhověno. Ve smyslu § 1970 občanského zákoníku soud přiznal žalobci také úroky z prodlení, splatnost celé částky nastala dne 15. 7. 2021 (15 dnů po skončení pracovního poměru) a dnem 16. 7. 2021 se žalovaný dostal do prodlení. Výše úroků z prodlení je stanovena v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. K argumentaci žalovaného, že žalobce žalovanému neprokázal výši škody, že žalovaný podepsal uznání dluhu, aniž by„ škodu viděl“ uvádí soud, že výše škody byla s žalovaným projednána 25. 5. 2021 a toto projednání je obsahem shora uvedeného, žalovaným podepsaného protokolu. Údaje o škodě z tohoto protokolu jsou pak uvedeny v uznávacím prohlášení žalovaného ze 17. 6. 2021. Z uvedeného je zřejmé, že tvrzení žalovaného o tom, že nebyl seznámen s výší škody je pouze účelové. Navíc mezi vznikem škody 16. 5. 2021, projednáním škody 25. 5. 2021 a uznávacím prohlášením 17. 6. 2021 vždy uplynul určitý časový úsek, během kterého mohl žalovaný své případné výhrady projevit. Pokud žalovaný argumentoval tím, že je pojištěn a pro nesoučinnost žalobce jeho pojišťovna odmítla plnit, považuje soud za správné uvést, že bylo na žalovaném jako pojistníkovi, aby zajistil prokázání pojistné události svému pojistiteli, a to tím spíš, že jeho pracovní poměr po vzniku škody u žalobce trval ještě déle než jeden rok.

11. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má tedy dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady jsou zde tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 3 245 Kč, odměnou advokáta žalobce za pět úkonů právní služby podle § 7 vyhl. č. 177/96 Sb. po 4 380 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, účast při jednání soudu dne 6. 2. 2023 a dne 8. 3. 2023). K těmto úkonům náleží advokátu pět paušálních náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. po 300 Kč. Součástí nákladů je také náhrada za ztrátu času na cestě ze sídla advokáta k soudu ke dvěma shora uvedeným jednáním celkem za 8 započatých půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. a cestovné k těmto jednáním z Liberce do České Lípy a zpět. Advokát cestoval z Liberce do České Lípy a zpět na trase dlouhé 112 km, k jednání dne 6. 2. 2023 automobilem Škoda Octavia, [registrační značka] s průměrnou spotřebou motorové nafty 4,1 litrů na 100 km. Podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. činí náhrada za jeden ujetý kilometr 5,20 Kč a cena uvedené pohonné hmoty za jeden litr je 44,10 Kč (cestovné k jednání 6. 2. 2023 je tedy 785 Kč). K jednání dne 8. 3. 2023 cestoval advokát z Liberce do České Lípy a zpět automobilem Škoda Octavia, [registrační značka] s průměrnou spotřebou benzínu 5,6 litru na 100 km. Podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. je cena uvedené pohonné hmoty za jeden litr 41,20 Kč (cestovné k jednání 8. 3. 2023 je 841 Kč). Konečně advokátu náleží DPH ve výši 21 % z částky 25 826 Kč, tj. 5 423 Kč Celkem takto vypočtené náklady činí přiznaných 34 494 Kč. Soud nepřiznal advokátem požadovanou odměnu za zaslání listin dle pokynu soudu. Nejedná se o úkon právní služby, který má na mysli § 11 vyhl. č.177/96 Sb.