12 C 53/2023

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Lukášovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 20 012 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 6 246,86 Kč s 7, 25% úrokem z prodlení ročně z částky 6 246,86 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, s 7,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 6 246,86 Kč od 1.7.2021 do 31. 12. 2021, s 10,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 6 246,86 Kč od 1. 1. 2022 do 30.6.2022, s 14 % úrokem z prodlení ročně z částky 6 246,86 Kč od 1.7.2022 do 22. 3. 2023 a od 23. 3. 2023 do zaplacení zákonné úroky z prodlení ročně z částky 6 246,86 Kč ve výši, která odpovídá v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení v procentech součtu čísla 7 a výše repo sazby (limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky) vyhlášené ve Věstníku ČNB ve výši platné vždy k 1. dni příslušného kalendářního pololetí a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 27. 8. 2006 do 18. 12. 2020 ve výši 7 204,98 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud žalobce žádal přiznání 5 312 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 5 312 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok za období od 27. 8. 2006 do 18. 12. 2020 ve výši 6 311,60 Kč, v té části se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 4 603,14 Kč s 7, 25% úrokem z prodlení ročně z částky 4 603,14 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, s 7,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 4 603,14 Kč od 1.7.2021 do 31. 12. 2021, s 10,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 4 603,14 Kč od 1. 1. 2022 do 30.6.2022, s 14 % úrokem z prodlení ročně z částky 4 603,14 Kč od 1.7.2022 do 22. 3. 2023 a od 23. 3. 2023 do zaplacení zákonné úroky z prodlení ročně z částky 4 603,14 Kč ve výši, která odpovídá v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení v procentech součtu čísla 7 a výše repo sazby (limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace obec národní banky) vyhlášené ve Věstníku ČNB ve výši platné vždy k 1. dni příslušného kalendářního pololetí a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 13. 1. 2006 do 18. 12. 2020 ve výši 5 565,38 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Pokud žalobce žádal přiznání 3 850 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 3 850 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok za období od 13.1.2006 do 18. 12. 2020 ve výši 4 797,07 Kč, v té části se žaloba zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce žádal o přiznání částky 11 558, 86 Kč, která představuje dluh ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 20. 8. 2005 právním předchůdcem žalobce (firmou právnická osoba obec a číslo) a žalovanou. Na odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaná se zavázala touto smlouvou zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 13 312 Kč, což je v hotovosti vyplacená půjčka 8 000 Kč a souhrnný poplatek 5 312 Kč. Žalovaná se zavázala 13 312 Kč uhradit v 52 splátkách po 256 Kč týdně. Žalovaná žalobci zaplatila 1 753,14 Kč. Tato částka byla částečně započtena na jistinu, částečně na sjednaný poplatek. Žalobce žádá přiznání 6 946,43 Kč na jistině a 4 612, 43 Kč na souhrnném poplatku. Žalobce se domáhal také přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z částky 11 558, 86 Kč od 27. 8. 2006 do 18. 12. 2020 ve výši 13 516,58 Kč a přiznání zákonných úroků z této částky od 19. 12. 2020 do zaplacení.

2. Dále žalobce žádal přiznání částky 8 453, 14 Kč, která představuje dluh ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 2. 6. 2005 právním předchůdcem žalobce (firmou právnická osoba, obec a číslo) a žalovanou. Na odůvodnění této části žaloby žalobce uvedl, že žalovaná se zavázala touto smlouvou zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 10 850 Kč, což je v hotovosti vyplacená půjčka 7 000 Kč a souhrnný poplatek 3 850 Kč. Žalovaná se zavázala 10 850 Kč uhradit v 31 splátkách po 350 Kč týdně. Žalovaná žalobci zaplatila 2 396,86 Kč. Tato částka byla částečně započtena na jistinu, částečně na sjednaný poplatek. Žalobce žádal přiznání 5 453,64 Kč na jistině a 2 999,50 Kč na poplatku. Žalobce se domáhal také přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z částky 8 453,14 Kč od 13. 1. 2006 do 18.12 2020 ve výši 10 362,45 Kč a přiznání zákonných úroků z této částky od 19. 12. 2020 do zaplacení.

3. Smlouvou ze dne 18.12 2020 postoupila společnost právnická osoba tyto pohledávky za žalovanou žalobci. Právní subjektivita žalobce byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze.

4. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

5. Vzhledem k tomu, že obě smlouvy o půjčce byly uzavřeny za účinnosti občanského zákoníku č. 40/64 Sb., aplikoval soud ve smyslu § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. na posouzení dané věci ustanovení občanského zákoníku č. 40/64 Sb. Podle § 657 občanského zákoníku č. 40/64 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 tohoto občanského zákoníku lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. Podle § 39 občanského zákoníku č. 40/64 Sb. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

6. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o půjčce číslo že byla uzavřena dne 20. 8. 2005 mezi společností právnická osoba a žalovanou ohledně poskytnutí půjčky ve výši 8 000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit za tuto půjčku ještě poplatek 5 312 Kč. Celkovou částku 13 312 Kč měla žalovaná splácet v 52 splátkách po 256 Kč týdně počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy potvrdila žalovaná, že jí částka 8 000 Kč byla předána v hotovosti. V článku 8 těchto smluvních podmínek pak účastníci dohodli, že v případě, kdy žalovaná včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 18. 12. 2020 a ze seznamu postoupených pohledávek (předmětná pohledávka se nachází na straně 34, pod pol. číslo) soud zjistil, že společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy číslo žalobci. Žalobce doložil také svou předžalobní výzvu žalované z 11. 11. 2021 s poštovním podacím lístkem. Soud konstatoval rovněž oznámení firmy právnická osoba žalované o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021.

8. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl smlouvou číslo žalované půjčku ve výši 8 000 Kč a tuto částku tedy měla žalovaná z titulu půjčky vrátit. Pokud žalovaná zaplatila, jak uvádí žalobce, 1 753,14 Kč (jedná se o rozdíl mezi částkou, kterou měla žalovaná dle smlouvy zaplatit, a částkou, která je žalována), zbývá jí uhradit (po postoupení pohledávky žalobci) 6 246,86 Kč. V této části byla tedy žaloba shledána důvodnou a bylo jí vyhověno.

9. Ve smyslu § 517 občanského zákoníku č. 40/64 Sb. soud přiznal žalobci z přiznané částky zákonné úroky z prodlení od 27. 8. 2006 do 18. 12. 2020 a dále do zaplacení. Žalovaná se do prodlení se splácením s ohledem na zaplacených 1 753,14 Kč dostala den po uplynutí lhůty pro úhradu 7. splátky. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 142/94 Sb. Za období od 27. 8. 2006 do 18. 12. 2020 se jedná o 7 204,98 Kč. Pokud žalobce žádal přiznání zákonných úroků z prodlení za toto období ve výši 6 311,60 Kč, v té části byla žaloba zamítnuta, neboť byla žalobcem vypočtena z 11 558,86 Kč a s úhradou této částky žalovaná od 27.8.2006 v prodlení nebyla, jak je dále uvedeno v odůvodnění zamítavé části rozsudku, týkající se žalobcem požadovaného„ poplatku“.

10. Pokud se týká částky 5 312 Kč, která byla ve smlouvě označena jako„ souhrnný poplatek“, je dle názoru soudu ujednání o povinnosti žalované zaplatit tuto částku neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 občanského zákoníku č. 40/64 Sb. Rozpor s dobrými mravy spatřuje soud ve výši tohoto poplatku (ten činí přes 64 % z částky, která je poskytována na období 52 týdnů) a také ve způsobu tohoto ujednání. Při půjčce peněžité bylo možno sjednat úrok, ovšem nikoliv skrýt úrok pod označení poplatek. Úrok totiž představuje příjem spojený s daňovou povinností. Takto sjednaná odměna za poskytnutí půjčky tedy představuje také obcházení zákona. S ohledem na neplatnost ujednání o povinnosti žalované zaplatit spolu s půjčkou ještě dalších 5 312 Kč, byla žaloba ohledně této částky zamítnuta. Vzhledem k neplatnosti ujednání o tomto poplatku, nebyl právní předchůdce žalobce ani žalobce oprávněn započítat platbu žalované ve výši 1 753,14 Kč ani částečně na tento poplatek.

11. Ze smlouvy o půjčce číslo soud zjistil, že byla uzavřena dne 2. 6. 2005 mezi společností právnická osoba a žalovanou ohledně poskytnutí půjčky ve výši 7 000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit za tuto půjčku ještě poplatek 3 850 Kč. Celkovou částku 10 850 Kč měla žalovaná splácet v 31 splátkách po 350 Kč týdně počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy potvrdila žalovaná, že jí částka 7 000 Kč byla předána v hotovosti. V článku 8 těchto smluvních podmínek pak účastníci dohodli, že v případě, kdy žalovaná včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 18. 12. 2020 a ze seznamu postoupených pohledávek (předmětná pohledávka se nachází na straně 29, pod pol. číslo) soud zjistil, že společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy číslo žalobci. Žalobce i k této pohledávce doložil svou předžalobní výzvu žalované z 11. 11. 2021 s poštovním podacím lístkem a oznámení firmy právnická osoba žalované o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021.

13. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl smlouvou číslo žalované půjčku ve výši 7 000 Kč a tuto částku tedy měla žalovaná z titulu půjčky vrátit. Pokud žalovaná zaplatila, jak uvádí žalobce, 2 396,86 Kč (jedná se o rozdíl mezi částkou, kterou měla žalovaná dle smlouvy zaplatit, a částkou, která je žalována), zbývá jí uhradit (po postoupení pohledávky žalobci) 4 603,14 Kč. V této části byla tedy žaloba shledána důvodnou a bylo jí vyhověno.

14. Ve smyslu § 517 občanského zákoníku č. 40/64 Sb. soud přiznal žalobci z přiznané částky zákonné úroky z prodlení od 13. 1. 2006 do 18. 12. 2020 a dále do zaplacení. Žalovaná se do prodlení se splácením s ohledem na zaplacených 2 396,86 Kč dostala i zde den po uplynutí lhůty pro úhradu 7. splátky. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 142/94 Sb. Za období od 13. 1. 2006 do 18. 12. 2020 se jedná o 5 565,38 Kč. Pokud žalobce žádal přiznání zákonných úroků z prodlení za toto období ve výši 4 797,07 Kč, v té části byla žaloba zamítnuta, neboť byla žalobcem vypočtena z 8 453,14 Kč a s úhradou této částky žalovaná od 13. 1. 2006 v prodlení nebyla, jak je dále uvedeno v odůvodnění zamítavé části rozsudku, týkající se žalobcem požadovaného„ poplatku“.

15. Pokud se týká částky 3 850 Kč, která byla ve smlouvě označena jako„ souhrnný poplatek“, je dle názoru soudu ujednání o povinnosti žalované zaplatit tuto částku neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 občanského zákoníku č. 40/64 Sb. Rozpor s dobrými mravy spatřuje soud ve výši tohoto poplatku (ten činí 55 % z částky, která je poskytována na období 31 týdnů) a také ve způsobu tohoto ujednání. Při půjčce peněžité bylo možno sjednat úrok, ovšem nikoliv skrýt úrok pod označení poplatek. Úrok totiž představuje příjem spojený s daňovou povinností. Takto sjednaná odměna za poskytnutí půjčky tedy představuje také obcházení zákona. S ohledem na neplatnost ujednání o povinnosti žalované zaplatit spolu s půjčkou ještě dalších 3 850 Kč, byla žaloba ohledně této částky zamítnuta. Vzhledem k neplatnosti ujednání o tomto poplatku, nebyl právní předchůdce žalobce ani žalobce oprávněn započítat platbu žalované ve výši 2 396, 86 Kč ani částečně na tento poplatek.

16. Oba účastníci měli ve věci pouze částečný úspěch, soud proto ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl o nákladech řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec prostřednictvím zdejšího soudu, a to ve trojím vyhotovení. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251o.s.ř.).