12 C 78/2022

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Lukášovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 18 209 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 12 000 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 12 000 Kč od 15.6.2021 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 950,10 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud žalobce žádal přiznání kapitalizovaného úroku 2 601 Kč, přiznání náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 473 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 621,41 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 736 Kč, v té části se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení, k rukám zástupce žalobce JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], ve výši 721 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedené částky, která představuje dluh ze smlouvy o úvěru, uzavřené dne 9. 1. 2020 mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]) a žalovanou. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobce zaplatit do 8. 2. 2020 celkem 14 601 Kč. Smlouvou ze dne 11. 6. 2021 s účinností ke dni 14. 6. 2021 byla pohledávka z uvedené smlouvy postoupena žalobci. Žalobce se domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 12 000 Kč, kapitalizovaného úroku 2 601 Kč, nákladů na upomínání 150 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 473 Kč a dále přiznání smluvní pokuty za období od 9. 2. 2020 do 1. 6. 2021 ve výši 5 736 Kč. Součástí žaloby je také částka 1 571,51 Kč představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do 14. 6. 2021. Právní subjektivita žalobce je doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného KS v Hradci Králové.

2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

3. Podle § 2395 obč. zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 obč. zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ust. § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

4. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o úvěru [číslo] že byla uzavřena dne 9.1.2020 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou (tehdy příjmením [příjmení]) ohledně poskytnutí spotřebitelského, neúčelového úvěru 4 000 Kč s tím, žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem ve výši 920 Kč zaplatit do 8.2.2020. Ze smlouvy o úvěru číslo [číslo] z 28.1.2020 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce a žalovaná touto smlouvou„ mění a doplňují podmínky Smlouvy o úvěru [číslo]“. Právní předchůdce žalobce se touto smlouvou zavázal poskytnout žalované spotřebitelský, neúčelový úvěr 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit s částkou 12 000 Kč ještě úrok ve výši 2 601 Kč. Ve smlouvě je uvedeno datum splatnosti 8. 2. 2020 a zároveň, že délka splatnosti„ půjčky“ je 30 dnů.

5. Z výpisů z účtu [číslo] soud zjistil, že na účet č. [bankovní účet], uvedený žalovanou ve smlouvě byla dne 9. 1. 2020 odeslána částka 4 000 Kč s poznámkou půjčka od [anonymizováno] [číslo] dne 13. 1. 2020 částka 2 000 Kč, dne 17. 1. 2020 částka 2 000 Kč, dne 21. 1. 2020 částka 1 000 Kč, dne 23. 1. 2020 částka 2 000 Kč a dne 28. 1. 2020 částka 1 000 Kč, vždy s poznámkou dodatečná půjčka od [anonymizováno].

6. Žalobce soudu dále předložil upomínky svého právního předchůdce žalované ze dne 22.2.2020, 10.3.2020 a 21. 3. 2020 a své předžalobní výzvy k plnění ze 7. 7. 2021, 3. 8. 2021 a 9. 11. 2021.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 a z oznámení společnosti [právnická osoba] z 25. 6. 2021 má soud za prokázané, že předmětná pohledávka byla postoupena žalobci.

8. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobce neprokázal, jakým způsobem a zda vůbec jeho právní předchůdce zkoumal a hodnotil úvěruschopnost žalované. V žalobě se sice hovoří o„ schvalovacím procesu“, ve kterém [právnická osoba] [anonymizováno] činila„ kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr“, tento proces však nebyl doložen. Také v obou uzavřených smlouvách se pouze uvádí, že věřitel přezkoumá úvěruschopnost klienta. Zda tak skutečně učinil (a zda z případných zjištění vyvodil k otázce úvěruschopnosti žalované správné závěry) nevyplývá z žádné žalobcem předložené listiny. K nařízenému jednání se žalobce nedostavil a vzdal se tak možnosti být při jednání soudem poučen o své důkazní povinnosti dle § 118 a odst.3 o.s.ř.

9. Z uvedených důvodů tedy soud smlouvy účastníků o úvěru [číslo] ze dne 9.1.2020 a z 28.1.2020 má za neplatné. Soud se přiklání k takovému výkladu shora citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého je jeho účelem ochrana spotřebitele a z hlediska celospolečenského zamezení zadlužení osob s nízkými příjmy (a nízkou či nulovou finanční gramotností). Pokud právní předchůdce žalobce poskytl žalované plnění na základě neplatné smlouvy, došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení, které je povinna žalobci vydat.

10. Podle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, proti právním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 obč. zákoníku plnila-li strana, aniž by byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

11. Ve smyslu tohoto ustanovení občanského zákoníku bylo tedy žalované uloženo zaplatit žalobci to, oč se plněním z neplatné smlouvy obohatila. Z výpisů z účtu má soud za prokázané, že ve prospěch žalované byla poskytnuta celková částka 12 000 Kč a v této části bylo tedy žalobě vyhověno.

12. Podle § 1970 obč. zákoníku byly žalobci přiznány z přisouzené částky také úroky z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti stanovené ve smlouvě účastníků z 28.1.2020 (30 dnů). Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 vyhl.č. 351/2013 Sb.. Od 28. 2. 2020 do 14. 6. 2021 činí kapitalizované úroky 950,10 Kč, když dle § 9 zákona č.177/2020 Sb. v období od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020 žalobce nárok na úroky z prodlení nemá. Požadavek žalobce na přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení o 621,41 Kč vyšších je tedy nedůvodný. Žaloba byla proto ohledně této částky zamítnuta.

13. S ohledem na závěr o neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy byla žaloba ohledně ostatních, na neplatnou smlouvu odkazujících nároků zamítnuta.

14. Žalobce měl ve věci převažující úspěch, má tedy podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu poměrné části nákladů řízení proti žalované. Žalobci bylo přiznáno 12 000 Kč s příslušenstvím a jeho úspěch ve věci je tedy v 66 % předmětu řízení. Žalobcův úspěch ve věci převyšuje o 32 % úspěch žalované a žalovaná má tedy povinnost zaplatit žalobci 32 % nákladů řízení. Náklady jsou zde tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní služby podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. po 300 Kč, 3 paušálními náhradami hotových výdajů advokáta dle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. ke třem úkonům po 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva k úhradě). Konečně advokátu náleží DPH ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. 189 Kč Celkem takto vypočtené náklady činí 2 252 Kč. Z této částky shora odůvodněných 32 % je přiznaných 721 Kč.