12 C 88/2022

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Lukášové a přísedících Jindřišky Sládkové a Václava Rutsche ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa , o zaplacení 29 815 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 24 073 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 24 073 Kč od 11.6.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud žalobkyně žádala přiznání 5 742 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 5 742 Kč od 11.6.2021 do zaplacení, v té části se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně Mgr. [jméno] [jméno], advokáta se sídlem [adresa].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na nákladech řízení placených státem 27 111 Kč na účet Okresního soudu v České Lípě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. České republice se náklady řízení placené státem ve výši 6 359,21 Kč nepřiznávají.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 1 204 Kč na účet Okresního soudu v České Lípě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně žádala o přiznání shora uvedené částky, která představuje náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, ke které došlo v důsledku jejího úrazu při práci u žalovaného. Na odůvodnění své žaloby uvedla, že u žalovaného je zaměstnána od 1.6.2018, od června 2019 do vánoc 2019 pracovala na stroji – kruhové nůžky (vstupní školení absolvovala 17.6.2019). Poté pracovala na jiné pozici a kolem 9.9.2020 byla zařazena bez nového proškolení opět na pracoviště kruhové nůžky. 15.9.2020 kolem 19:20 hod., při práci na kruhových nůžkách utrpěla úraz II. prstu pravé ruky. Při úrazu došlo k rozsáhlé tržné ráně se zlomeninou hrotu nehtového článku a k poškození šlachy. Žalobkyně uplatnila u žalovaného své nároky z titulu tohoto pracovního úrazu. Její nároky však byly kráceny o 50 % z důvodu spoluzavinění žalobkyně. S tvrzením žalovaného o jejím spoluzavinění však žalobkyně nesouhlasí. K úrazu došlo, když při vkládání archů do kruhových nůžek přestalo fungovat čidlo počítadla archů. Žalobkyně se snažila zjistit, zda čidlo není zaneseno hrubou nečistotou, nechtěla čidlo čistit. Přitom se jí ukazovák pravé ruky dostal do kontaktu s pohyblivou částí stroje; tento prostor nebyl ničím chráněn. Fungování čidla slouží k posouzení, zda zaměstnanec řádně splnil zadanou zakázku. V této souvislosti žalobkyně uvedla, že v 18:30 hod., dne 15.9.2020 dostala zadání mimořádné zakázky s pokynem mistra o tom, že je třeba ji splnit do konce této odpolední směny. Při odpoledních směnách nebyla v provozu u žalovaného přítomna údržba. Žalobkyně poukázala také na to, že až po předmětném úrazu žalovaný umístil na kruhové nůžky bezpečnostní lištu, která má zabránit kontaktu ruky obsluhy s podávacími válci stroje. Dle názoru žalobkyně stroj – kruhové nůžky nesplňoval (už s ohledem na své stáří) podmínky bezpečnosti práce. Pokud žalovaný umožnil výkon práce na zařízení, které nesplňuje bezpečnostní předpisy, nemůže uplatnit spoluzavinění zaměstnance. Žalobkyně žádala přiznání náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od 16.9.2020 do 1.3.2021 ve výši 29 815 Kč v tzv. hrubém výdělku. Žalovaný jí za uvedené období zaplatil 21 484 Kč (50% ztráty na výdělku), když vycházel z hrubého výdělku 112 535 Kč. Dle názoru žalobkyně však její ztráta na výdělku od 16.9.2020 do 1.3.2021 činila 51 299 Kč. Domáhá se tedy rozdílu mezi touto částkou a částkou 21 484 Kč, která jí byla uhrazena.

2. Žalovaný žádal zamítnutí žaloby, po provedeném dokazování ponechal rozhodnutí o míře spoluzavinění žalobkyně na úvaze soudu. Uvedl, že 15.9.2020 kolem 19:20 hod., žalobkyně při práci na kruhových nůžkách utrpěla úraz, při kterém došlo k poškození ukazováčku její pravé ruky. Potvrdil, že z titulu tohoto pracovního úrazu vyplatil žalobkyni prostřednictvím pojišťovny náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 21 484 Kč, která odpovídá krácení náhrady o 50 % z titulu spoluzavinění žalobkyně. Spoluzavinění žalobkyně dle názoru žalovaného spočívá v tom, že žalobkyně zasahovala rukou do části běžícího stroje a to bylo zakázáno. Žalobkyně si tedy počínala lehkovážně a hazardovala se svým zdravím, když měla stroj vypnout a údajnou závadu nahlásit mistrovi. K úrazu došlo v důsledku porušení předpisů vztahujících se k práci na kruhových nůžkách, dle kterých je zakázáno za běhu stroje do něj jakkoliv zasahovat. Žalobkyně nepostupovala v souladu s vnitřními předpisy žalovaného a absolvovaným školením. Šetření předmětného pracovního úrazu vedlo k závěru, že stroj kruhové nůžky, resp. počitadlo archů nevykazuje žádnou vadu a že příčinou úrazu bylo„ hrubé porušení pravidel BOZP, pracovních povinností, interních předpisů a nařízení vedoucího výroby“. I přes to žalovaný stanovil míru spoluzavinění žalobkyně pouze na 50 %. Právní subjektivita žalovaného je doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného KS v Ústí nad Labem.

3. Podle § 269 odst.1 zákoníku práce zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Podle § 270 odst. 1 písmeno a) zákoníku práce se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy. Podle § 270 odst.2 zákoníku práce se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. Podle § 270 odst.3 zákoníku práce zprostí-li se zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. b) je však povinen zaměstnavatel uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy. Dle odstavce 4 tohoto ustanovení při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.

4. V posuzovaném případě soud zjistil z pracovní smlouvy, že byla uzavřena účastníky 30.5.2018. Žalobkyně dle této smlouvy nastoupila k žalovanému do práce 1.6.2018, druh práce byl sjednán: strojník, dělník v kartonáži – směnný provoz. Z dodatku k pracovní smlouvě z 18.12.2018 je zřejmé, že pracovní poměr sjednaný do 31.12.2018 byl od 1.1.2019 sjednán na dobu neurčitou.

5. Ze záznamů o provedení úvodní instruktáže o BOZP a zácviku na pracovišti soud zjistil, že 17.6.2019 žalobkyně absolvovala vstupní školení na kruhových nůžkách a dne 17.6.2020 vstupní školení pro pracoviště sítotisk. Ze záznamu o proškolení z 12.12.2019 bylo zjištěno, že žalobkyně se účastnila školení v oblasti metodiky práce na výsekových lisech, metodiky správného použití rylovacích matric v oblasti tisk, výsek, lepení, šití, mezioperační a výstupní kontrola, bezpečnost práce + systém Lockout. Soudu byla předložena listina, ze které je zřejmé, že žalobkyně 12.12.2019 složila bez závad kontrolní test procesu práce na výsekových strojích.

6. Z návodu k použití a údržbě kruhových nůžek PZ – 4 KR/1 s rokem výroby 1971 vyplývá mimo jiné, že obsluha stroje nesmí odstraňovat ochranné kryty stroje, každou závadu musí ohlásit svému nadřízenému a také, že je obsluze stroje zakázáno provádět jakékoliv manipulace za běhu stroje, tj. čištění, mazání, seřizování apod. Z pracovní instrukce žalovaného [příjmení] [číslo], platné od 13.7.2020, s označením„ LOTOTO INSTRUKCE“ vyplývá, že jejím základním účelem je zamezit neočekávanému přívodu energie, který by mohl vést ke zranění, usmrcení nebo škodě na majetku, nebo na životním prostředí. Z pracovní instrukce žalovaného [příjmení] [číslo], platné od 12.8.2020, s označením„ Základní předpis v oblasti BOZP a BTZ“ bylo zjištěno, že stanovuje základní požadavky pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti technických zařízení. V bodě 3.14 instrukce je stanoveno, že v areálu žalovaného je povoleno používat jen takové stroje, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Provoz, údržba, opravy a čištění musí být prováděny v souladu s dokumentací strojů a s technickými normami, za dodržení dalších podmínek stanovených platnými právními předpisy, organizačními a řídícími normami a provozně – technickými předpisy. V bodě 3.18 instrukce je dále stanoveno, že při obsluze elektrického zařízení musí zaměstnanci dbát příslušných návodů a instrukcí a místních provozních předpisů k jeho používání s tím, že poučeni zaměstnanci jsou povinni při zjištění závady na zařízení (např. poškození izolace, zápach po spálenině, kouř, neobvykle hlučný, nárazový chod elektrického zařízení, silné bručení nebo jiskření) elektrické zařízení ihned vypnout a závadu ohlásit nadřízenému zaměstnanci. Tito zaměstnanci smějí vykonávat udržovací práce (čištění, mazání, běžné prohlídky) bez rozebírání pomocí nástrojů, a to jen v případě, je-li elektrické zařízení ve vypnutém stavu.

7. Ze záznamu o úrazu evidenční číslo 2/ 2020 soud zjistil, že byl sepsán o úrazu žalobkyně, ke kterému došlo 15.9.2020 v 19:22 hod., při výrobě kartonáže na kruhových nůžkách a při kterém došlo k poranění ukazováčku pravé ruky (poničená kůže a svalovina, poničený nehet). V popisu úrazového děje je uvedeno, že žalobkyně měla při práci na kruhových nůžkách problém s elektronickým počítadlem listů a při kontrole funkčnosti fotobuňky se jí ukazováček pravé ruky chytil mezi podávací válec kruhových nůžek, když fotobuňka je umístěna v blízkosti válců podavače. V záznamu je konstatováno, že došlo k porušení návodu výrobce kruhových nůžek, hodnocení rizik – kruhové nůžky, základního předpisu BOZP bod 3.14 a LOTOTO instrukce bod 1.

3. V záznamu je dále uvedeno, že žalobkyně souhlasí s tím, že záznam o úrazu nemohla podepsat vzhledem k poranění pravé ruky. Záznam o úrazu je datován 18.9.2020. Ze záznamu o úrazu vyplývá, že k vyšetření příčin úrazu byla jmenována komise s tím, že s pracovním úrazem budou seznámeni všichni zaměstnanci.

8. Ze závěrečné zprávy ze dne 25.9.2020 o výsledku šetření pracovního úrazu žalobkyně vyplývá, že šetření proběhlo od 16.9.2020 do 25.9.2020 manažerem BOZP a čtyřčlennou komisí. Ze strany zaměstnavatele nebylo zjištěno porušení předpisů, ze strany žalobkyně je uvedeno porušení předpisu BOZP shodně jako v záznamu o úrazu. Jako příčina úrazu je zde uvedeno hrubé porušení pravidel BOZP žalobkyní, zejména tím, že v rozporu s návodem výrobce zjišťovala závadu na zařízení na stroji v běhu a dle interních směrnic DSS nevypla a nezajistila řádně stroj, dle pravidel LOTOTO. Zároveň v rozporu s nařízením vedoucího výroby neinformovala o závadě směnového mistra. Vzhledem k tomuto porušení pravidel byla stanovena míra zavinění žalobkyně v rozsahu 50 %. Mimo informování všech zaměstnanců o úrazu, revize hodnocení rizik a posouzení stroje dle„ standardu DS Smith HS 003“ bylo přijato také opatření k zamezení opakování úrazu spočívající v „ zakrytování nebezpečného sbíhavého místa na kruhových nůžkách“.

9. Ze zprávy o ověření a zkoušce pracovního stroje soud zjistil, že dne 17. 12. 2015 bylo zařízení kruhová vyřezávačka, typ KNA -027, rok výroby 1991 shledáno po provedených zkouškách a měřeních vyhovující. Žalovaný soudu předložil zprávy o ověření pracovního stroje – kruhové vyřezávačky KNA -027, rok výroby 1991 a rok výroby 1990, která proběhla v prosinci 2015 a v listopadu 2018. Z těchto zpráv je zřejmé, že předmětem a cílem těchto revizí bylo zjištění stavu elektrického zařízení z hlediska nebezpečí vzniku úrazu elektrickým proudem a ověření jištění a uložení vedení. Zkoušené zařízení bylo shledáno vyhovujícím. Ve zprávě ze dne 12. 11. 2018 je ke kruhové vyřezávačce uvedeno, že toto zařízení je ke dni provedení revize z hlediska bezpečnosti schopno provozu, ale vykazuje určité závady, které jsou v rozporu s normami ČSN s tím, že tyto závady nezpůsobují přímé ohrožení osob ani majetku. Revizní technik doporučil jejich odstranění realizovat v nejkratším možném termínu. Soudu byl dále předložen přehled záznamů o tzv. týdenních kontrolách jednotlivých strojů, ze kterých soud zjistil, že v období od 28. 6. 2019 do 6. 8. 2020 je zde 13 záznamů s údajem kruhové nůžky; žalovaný uvedl, že do seznamu se zapisují pouze případy, kdy kontrola zjistila nedostatky.

10. Z analýzy rizik pro kartonážní stroje vč. kruhových nůžek bylo zjištěno, že byla zpracována pro žalovaného dne 1. 5. 2014. V analýze je uvedeno riziko spočívající v přístupu k nebezpečným částem strojů a z toho plynoucí možnost vtažení a rozdrcení ruky, prstů a také riziko spočívající v zasahování obsluhy nebo seřizovače za chodu stroje do nebezpečných – nechráněných míst stroje. Jako opatření k omezení těchto rizik se v analýze uvádí: Zajistit správnou funkci všech zabezpečovacích prvků – ochranných rámů, koncových spínačů, instalace pevných krytů nebezpečných míst. V případě, že nejde z technologických důvodů zajistit nebezpečná místa kryty nebo jinými bezpečnostními prvky, je třeba poučit obsluhu a nebezpečné místo označit značkami výstrahy. Zároveň je zde uveden zákaz zasahování do nebezpečných míst, která nejsou dostatečně chráněna proti vsunutí prstů, ruky apod. za chodu stroje a pokyn provádět jakékoliv zásahy na stroji v místech, kde hrozí poranění, pouze za vypnutého stavu. Z hodnocení rizik – kruhové nůžky HR-NB-06 soud zjistil, že bylo zpracováno referentem BOZP žalovaného s platností od 23. 6. 2020. Úroveň zjištěných rizik dle této listiny nepřesáhlo ani v jednom bodě střední úroveň rizika. Opatření proti riziku úderu, nárazu, rozdrcení jsou v podstatě totožná jako ve shora uvedené analýze, včetně nezbytnosti zajistit správnou funkci všech zabezpečovacích prvků. Soudu byly předloženy fotografie kruhových nůžek, na kterých došlo k předmětnému úrazu. Z těchto fotografií je zřejmé, že po úrazu žalobkyně byla na kruhové nůžky umístěna krycí lišta.

11. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u žalovaného pracovala na kruhových nůžkách po dobu asi 18 let, přibližně do roku 2020. U předmětného úrazu svědkyně nebyla, po úrazu žalobkyně byly na kruhové nůžky umístěny ochranné kryty, svědkyně tam však už nepracovala. Když vykonávala práci na kruhových nůžkách, chodili na kontroly bezpečnostní technici. Žádné nedostatky nebyly zjištěny, ani ona si v tomto směru na nic nestěžovala. Při práci na kruhových nůžkách se jí nikdy nestal úraz, ani nebyla žádnému úrazu přítomna. Archy vkládané do stroje počítalo počítadlo umístěné na stroji, nestalo se jí, že by počítadlo nefungovalo. V zadní části stroje byl kryt z plexiskla, při jeho zvednutí se měl stroj vypnout. Stroj se dal zastavit také ručně, a to„ stopkou“ umístěnou u pracovního místa svědkyně. Potvrdila, že v době odpoledních směn na pracovišti nebyli zaměstnanci údržby.

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje u žalovaného 20 let, za celou tuto dobu neví o žádném úrazu. V době, kdy se žalobkyni stal úraz, pracoval na pozici toho, kdo střídá v případě potřeby mistry. Nebyl tedy přímým nadřízeným žalobkyně, nebyl u jejího úrazu a neúčastnil se ani šetření úrazu. Po úrazu žalobkyně byla na kruhové nůžky umístěna kovová zábrana v místě, kde jsou horní a dolní hřídele. Stejným způsobem byly po úrazu žalobkyně upraveny i druhé kruhové nůžky v provozu u žalovaného. Na strojích se dělají technické zprávy, revize, jedenkrát za měsíc se vyplňuje tzv. karta údržby. Také se každý týden dělala kontrola stroje, pokud byly zjištěny závady, vložil se zápis o tom do systému CERTUS, pokud závady zjištěny nebyly, záznam o tom se nedělal. Vypověděl, že na odpolední směně není přítomna údržba.

13. Ze znaleckého posudku PhDr. [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 4. 9. 2023 soud zjistil, že výrobní zařízení – kruhové nůžky, na kterých pracovala žalobkyně u žalovaného, v době před úrazem žalobkyně 15. 9. 2020 nesplňovalo dle svého stavu požadavky na bezpečný provoz. Tento závěr odůvodnil znalec tím, že zařízení nebylo vybaveno ochranným zařízením, a proto byl žalobkyni umožněn přístup k nebezpečným částem stroje za provozu. Dále znalec uvedl, že kruhové nůžky nebyly vybaveny zábranou nebo ochranným zařízením tam, kde existuje riziko kontaktu nebo zachycení zaměstnance pohybujícími se částmi pracovního zařízení ani nebylo přijato v tomto směru opatření. Dále nebyly dodrženy minimální požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku, strojní zařízení nebylo vybaveno vhodným ochranným zařízením a zabezpečením před ohrožením života a poškozením zdraví tak, aby chránilo zaměstnance zejména před možným zachycením nebo destrukcí pohybující se části zařízení. Toto vyplynulo dle znalce z ohledání stroje při místním šetření. Z analýzy předložené dokumentace stroje pak dle znaleckého posudku vyplynulo, že zařízení není vybaveno provozní dokumentací (návodem k obsluze), nejsou prováděny následné kontroly s tím, že„ místní provozní bezpečnostní předpis“ nebyl vypracován. Strojní zařízení – kruhové nůžky nebylo pravidelně udržováno a kontrolováno, respektive záznamy o údržbě tohoto strojního zařízení nejsou k dispozici. Na stroji nejsou prováděny ani pravidelné funkční zkoušky bezpečnostních prvků, respektive pouze jednou za dva roky jako součást elektrorevize. Z výstupů z rychlých kontrol BOZP zaznamenaných do aplikace není možno jednoznačně prokázat frekvenci, rozsah ani konkrétní specifikaci jednotlivých kontrol. Znalec uvedl také, že při prohlídce pracoviště kruhových nůžek zjistil, že po předmětném úrazu bylo na stroj doplněno zakrytování nebezpečného sbíhavého místa na kruhových nůžkách kovovým, napevno fixovaným krytem, dále bylo doplněno zakrytování všech pohyblivých částí stroje čtyřmi průhlednými otevíratelnými kryty, došlo k doplnění koncového spínače polohy ochranného krytu ze strany obsluhy, byla doplněna dvě tlačítka nouzového zastavení stroje v zadní části, byla přemístěna dvě tlačítka nouzového zastavení stroje v přední části a doplněno výstražné značení, upozorňující na zbytkové riziko. Znalec při orientačním měření dosahových vzdáleností z místa pracoviště obsluhy k nebezpečným částem stroje zjistil, že pracovní stůl ani boční vodící lišta nesplňují definici ochranné konstrukce, která omezuje pohyb těla nebo jeho částí, aby bylo zamezeno dosahu nebezpečných prostorů ve smyslu příslušné ČSN. Tento znalecký posudek znalec ústně stvrdil při jednání soudu dne 10.1.2024.

14. Žalobkyně soudu předložila svůj dopis z 5.5.2021 [právnická osoba], ve kterém uplatnila své nároky z předmětného pracovního úrazu, a to náhradu za ztrátu na výdělku od 15.9.2020 do 1.3.2021 ve výši 51 299 Kč, majetkovou újmu 1 645 Kč a ztížení společenského uplatnění ve výši 100 000 Kč. Z předžalobní výzvy žalovanému z 19.5.2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného z titulu pracovního úrazu z 15.9.2020 k zaplacení bolestného 32 750 Kč, náhrady za ztrátu na výdělku od 15.9.2020 do 1.3.2021 ve výši 51 299 Kč, majetkové újmy 1 645 Kč a ZSÚ ve výši 100 000 Kč s úhradou za vypracovaný znalecký posudek ve výši 1 070 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě těchto částek do 10.6.2021. Z odpovědi zástupkyně žalovaného ze 7.6.2021 bylo zjištěno, že žalovaný trvá na snížení náhrady újmy z předmětného pracovního úrazu o 50 % s tím, že odškodnění bude realizováno [právnická osoba]. V dopisu zástupce žalobkyně z 10.6.2021 zástupkyni žalovaného je vyjádřeno přesvědčení žalobkyně, že k jejímu úrazu došlo z příčin na straně zaměstnavatele. Dne 14.7.2021 zástupkyně žalovaného sdělila zástupci žalobkyně, že žalovaný vycházel z průměrného výdělku žalobkyně za rozhodné období 112 535 Kč, z vyplacené náhrady mzdy a nemocenských dávek 69 567 Kč, a tedy z náhrady za ztrátu na výdělku 42 968 Kč. Soud nerealizoval navrženým účastnický výslech žalobkyně, neboť ke sporným tvrzením byly provedeny jiné důkazy, které má soud za dostačující.

15. Z uvedených zjištění dospěl soud k následujícím závěrům: Žalovaný neprokázal, že k předmětnému pracovnímu úrazu došlo (jak je uvedeno ve zprávě o šetření úrazu) hrubým porušením pravidel BOZP žalobkyní. Žalobkyni je vytýkáno, že zjišťovala závadu na zařízení na stroji v běhu, a to v rozporu s návodem výrobce. Ze znaleckého posudku však vyplynulo, že toto zařízení není provozní dokumentací (návodem k obsluze) vybaveno. Ostatně návod k obsluze založený žalovaným do spisu náleží ke kruhovým nůžkám jiného typu, než na kterých došlo k úrazu žalobkyně. Ze znaleckého posudku bylo zjištěno i to, že u žalovaného nebyl vypracován místní provozní bezpečnostní předpis. Znalecký posudek jednoznačně uvádí zcela nedostatečné – chybějící zajištění kruhových nůžek bezpečnostními ochrannými prvky v souladu s existujícím riziky pro obsluhu tohoto stroje. Pokud žalovaný uváděl důvod spoluzavinění žalobkyně v tom, že porušila předpisy, se kterými byla seznámena při proškolení, když zajišťovala závadu na stroji, který byl v běhu, ani s touto argumentací dle názoru soudu nelze souhlasit. Ve všech dokumentech, které byly soudu ve vztahu k obsluze stroje předloženy (a o kterých byla žalobkyně proškolena), se hovoří o nutnosti zastavit stroj při udržovacích pracích a dále o povinnosti zaměstnanců vypnout elektrické zařízení při zjištění závady na zařízení spočívající např. v poškození izolace, zápachu po spálenině, kouři, neobvykle hlučném, nárazovém chodu elektrického zařízení, silném bručení nebo jiskření. Ani jednu z těchto činností však žalobkyně neprováděla, nijak nezasahovala do stroje, stroj nečistila, ani neprováděla jeho údržbu.

16. Za naprosto zásadní při úvaze o možném spoluzavinění žalobkyně však považuje soud závěr znaleckého posudku, dle kterého kruhové nůžky v době úrazu žalobkyně nesplňovaly požadavky na bezpečný provoz. Také kontroly, které na tomto zařízení žalovaný prováděl, byly nedostatečné. Znalec ve svém posudku výslovně uvedl, že kruhové nůžky nebyly vybaveny ochranným zařízením tak, aby ochránilo zaměstnance, zejména před poškozením zdraví zachycením nebo destrukcí pohybující se části zařízení. Z uvedeného dle názoru soudu vyplývá, že k úrazu žalobkyně došlo porušením bezpečnostních předpisů ze strany žalovaného, jako zaměstnavatele a není tedy dán důvod pro zproštění jeho odpovědnosti k náhradě škody, a to ani z části.

17. Vzhledem k tomu, že žalovaný nebyl oprávněn jakkoliv krátit žalobkyni náhradu mzdy za dobu pracovní neschopnosti, je její požadavek na přiznání této náhrady v rozsahu nevyplacených 50 % důvodný. Soud se proto dále zabýval výší tohoto nároku.

18. Podle § 271a odstavec 1 zákoníku práce náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského. Podle § 354 odst. 1 zákoníku práce není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení se průměrný výdělek zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období. Podle § 271 m odstavec 1 zákoníku práce je při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější. Podle § 356 odst. 1 zákoníku práce se průměrný výdělek zjistí jako průměrný hodinový výdělek. Podle § 356 odst. 2 zákoníku práce má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce. Podle § 358 zákoníku práce, jestliže je zaměstnanci v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda nebo plat nebo jejich část, která je poskytována za delší období, než je kalendářní čtvrtletí, určí se pro účely zjištění průměrného výdělku její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí; zbývající část (části) této mzdy nebo platu se zahrne do hrubé mzdy nebo platu při zjištění průměrného výdělku v dalším období (dalších obdobích). Počet dalších období se určí podle celkové doby, za kterou se mzda nebo plat poskytuje. Do hrubé mzdy nebo platu se pro účely zjištění průměrného výdělku zahrne v rozhodném období poměrná část mzdy nebo platu podle věty první odpovídající odpracované době.

19. V dané věci je ve smyslu shora citovaných ustanovení zákoníku práce rozhodným obdobím před vznikem škody druhé čtvrtletí roku 2020, dle mzdového listu žalobkyně v tomto období odpracovala 392, 25 hodin a byla jí vyplacena hrubá mzda ve výši 64 375 Kč. Z této částky 11 687 Kč představuje náhradu mzdy za neodpracované hodiny. Ze mzdového listu vyplývá také, že součástí této mzdy je částka 5 651 Kč, která byla žalobkyni vyplacena v červnu 2020 jako odměna„ za splnění plán. EBITA spol.“. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že tato odměna byla vyplacena za půlroční období. Za první pololetí roku 2020 žalobkyně dle mzdového listu odpracovala 830,75 hodin. V souladu s ustanovením § 358 zákoníku práce soud z částky 5 651 Kč určil poměrnou část připadající na druhé čtvrtletí. Jedná se o částku 2 668 Kč (5 651 Kč děleno počtem odpracovaných hodin v prvním pololetí, výsledek násoben počtem hodin odpracovaných ve druhém čtvrtletí). Za 392,25 odpracovaných hodin ve druhém čtvrtletí bylo tedy žalobkyni vyplaceno 47 037 Kč a také poměrná část mzdy 2 668 Kč, celkem tedy 49 705 Kč. Po vydělení počtem odpracovaných hodin pak činila hodinová mzda žalobkyně v rozhodném období 126, 7176 Kč, denní mzda při 7,5 hodinové pracovní době byla 950, 382 Kč a týdenní 4 751,91 Kč. Po vynásobení týdenní mzdy koeficientem 4,348 dle § 356 odst. 2 zákoníku práce pak činil průměrný měsíční výdělek žalobkyně v rozhodném období 20 661, 304 Kč. Za období od 1.9.2020 do 1.3.2021 (tedy za šest měsíců a jeden den) by tak měla obdržet 124 918 Kč. Ze shodných tvrzení účastníků (a také ze mzdového listu žalobkyně) má soud za prokázané, že žalobkyni byla za září 2020 vyplacena hrubá mzda ve výši 9 794 Kč a náhrada mzdy za pracovní neschopnost od žalovaného ve výši 5 107 Kč. Za období pracovní neschopnosti od 16.9.2020 do 1.3.2021 jí byly vyplaceny OSSZ nemocenské dávky v celkové výši 64 460 Kč.

20. Žalobkyni bylo v tomto období pracovní neschopnosti tedy vyplaceno celkem 79 361 Kč a její ušlý výdělek za dobu pracovní neschopnosti tedy činí 45 557 Kč. Pokud jí žalovaný prostřednictvím pojišťovny vyplatil pouze 21 484 Kč, zbývá k úhradě 24 073 Kč. Ohledně této částky tedy soud žalobě vyhověl a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

21. Ve smyslu § 1970 obč. zák. byly z přisouzené částky přiznány také úroky z prodlení. Žalovaný se s úhradou dostal do prodlení den následující po uplynutí lhůty k plnění uvedené v předžalobní výzvě z 19.5.2021. Výše úroků z prodlení je dána ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

22. Žalobkyně měla ve věci převažující úspěch, má tedy podle § 142 odst. 2 právo na náhradu poměrné části nákladů řízení proti žalovanému. Žalobkyně měla ve věci úspěch v rozsahu 81 % předmětu řízení, její úspěch tedy přesahuje o 62 % úspěch žalovaného. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni 62 % vzniklých nákladů řízení. Náklady řízení jsou zde tvořeny odměnou advokáta za 8 úkonů právní služby po 2 300 Kč podle § 7 vyhl.č. 177/96Sb. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast při jednání soudu 10.8.2022, další porada s žalobkyní dne 1.12.2022, která přesáhla jednu hodinu, podání ve věci samé z 5.12.2022, účast při jednání soudu 19.4.2023 a dne 10.1.2024). Za žádost o osvobození žalobkyně od soudních poplatků náleží advokátu odměna ve výši ½ tedy 1 150 Kč. K uvedeným devíti úkonům advokátu náleží 9 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/96 Sb. Součástí nákladů řízení je také DPH z částky 22 250 Kč, tj. 4 673 Kč Celkem takto vypočtené náklady řízení činí 26 923 Kč a z této částky shora odůvodněných 62 % je přiznaných 16 692 Kč. Soud nepřiznal odměnu za vyúčtovaný úkon„ sepis základního skutkového a právního rozboru dne 19.5.2021“, neboť se jedná o datum sepisu předžalobní výzvy k plnění a za tento úkon odměna přiznána byla.

23. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V této věci platil stát náklady řízení ve výši 33 470,21 Kč (32 645 Kč za znalečné a 825,21 Kč za svědečné). Žalobkyně byla od soudních poplatků osvobozena a povinnost k náhradě nákladů řízení státu jí uložit nelze. U žalovaného předpoklady pro osvobození od soudních poplatků nejsou, jeho neúspěch ve věci je v rozsahu 81 % předmětu řízení. Žalovanému bylo tedy uloženo zaplatit státu 81 % nákladů řízení, tedy částku 27 111 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyni úhrada nákladů řízení státu nemohla být uložena, rozhodl soud také, že státu se zbývající část nákladů řízení nepřiznává.

24. Žalobkyně je v této věci osvobozena od soudních poplatků. Podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích přechází v rozsahu, ve kterém soud žalobě vyhověl, poplatková povinnost na žalovaného. Z přisouzené částky činí soudní poplatek dle položky 1, bod. 1, písm. b sazebníku soudních poplatků 5 %, tedy 1 204 Kč.