12 C 89/2022

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Lukášovou ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 , b) Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/0 , oba zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 3/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 3/0 , proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 1/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 , sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 4/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 4/0 , 2. Jméno zainteresované osoby 6/0 Datum narození zainteresované osoby 6/0 Adresa zainteresované osoby 6/0 , o určení, že žalovaní jsou vlastníky kanalizačního díla, vedoucího pod pozemkem parc. č. číslo v k.ú. adresa , a to konkrétně v úseku od revizní šachty č. 4 k revizní šachtě č. 2 I. Určuje se, že první žalovaný a druhý žalovaný jsou spoluvlastníky, a to každý jednou ideální polovinou ve vztahu k celku, kanalizačního díla, vedoucího pod pozemkem parc.č. , číslo, v k.ú. , adresa, , a to konkrétně v úseku od revizní šachty č. 4 k revizní šachtě č. 2, vyznačeném v situačním nákresu Ing. , jméno FO, , s datem 09/2019 (č. výkresu , Anonymizováno, ), který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.II. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobcům náklady řízení k rukám zástupce žalobců , Jméno zástupce zainteresované osoby 3/0, advokáta se sídlem , adresa, ve výši 59 719 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci žádali, aby bylo určeno, že žalovaní jsou vlastníky kanalizačního díla označeného ve výroku I. tohoto rozsudku. Na odůvodnění žaloby uvedli, že mají ve společném jmění pozemek parc.č. , číslo, , jehož součástí je dům č.p. , číslo, . V souvislosti se stavbou tohoto rodinného domu vybudovali na uvedeném pozemku kanalizační přípojku. V roce 1993 na jejich řádně zkolaudovanou kanalizační přípojku připojil první žalovaný bez právního důvodu svod dešťové vody z nynějšího , adresa, a splašky z bytových domů č.p. , číslo, a č.p. , číslo, . Tyto bytové domy jsou nyní ve vlastnictví druhého žalovaného. V důsledku připojení těchto bytových domů na kanalizační přípojku žalobců, která nemá dostatečný průměr, proniká do domu žalobců silný zápach a nemohou tak užívat přízemí svého domu. Žalobci od počátku brojili proti svévolnému připojení prvního žalovaného na jejich přípojku, opakovaně se na prvního žalovaného obraceli s žádostí o nápravu. Odbor stavebního úřadu a územního plánování, Odbor životního prostředí i Odbor správy majetku prvního žalovaného se však vyjádřily tak, že předmětná stavba je zbudována v souladu se stavebně právními předpisy a že její vedení přes pozemek žalobců je zajištěno věcným břemenem. Na kanalizační rouru, která odvádí povrchové vody z , adresa, a fekálie z obytných domů č.p. , číslo, a , číslo, , nebylo nikdy vydáno stavební povolení, ani kolaudační rozhodnutí. Jedná se o černou stavbu, v jejíž prospěch sice Odbor stavebního úřadu a územního plánování zřídil věcné břemeno, dle platné právní úpravy však věcné břemeno k tíži pozemku ve prospěch vedení kanalizační přípojky zřídit nelze. Přípojka pro objekt žalobců č.p. , číslo, byla projektována a povolena pouze pro stavbu jejich rodinného domu.Žalobci jsou tímto stavem omezováni ve výkonu svých vlastnických práv k nemovitostem v místě. Kromě již uvedeného zápachu nemůžou využít svůj pozemek z důvodu existence předmětné kanalizační roury pro zamýšlenou výstavbu zahradního domku. Navíc hrozí ucpání kanalizace a také zřícení celé šachty.První žalovaný, který na pozemku žalobců předmětné kanalizační dílo zbudoval, odmítl situaci řešit s tím, že tato stavba není v jeho majetku. Žalobcům tedy nezbylo, než se domáhat určení vlastnictví předmětného kanalizačního díla a jeho odstranění žalovanými.Naléhavý právní zájem spatřují v tom, že vlastnictví kanalizačního díla je sporné a jeho určením bude postaveno na jisto, na koho jako na vlastníka věci se žalobci mohou obrátit s ochranou svých vlastnických práv, zejména s požadavkem na odstranění kanalizačního díla z jejich pozemku. Bez určení vlastnictví je ohroženo právo žalobců domáhat se ochrany svých vlastnických práv vůči tomu, kdo má předmětné kanalizační dílo obhospodařovat. Zároveň odkázali na obsah spisu Okresního soudu v České Lípě sp.zn. , spisová značka, .

2. První žalovaný nejprve žádal zamítnutí žaloby, neboť v majetku prvního žalovaného se žádné kanalizační dílo v uvedené lokalitě nevyskytuje. V této situaci první žalovaný nemůže přistoupit ani na případné společné řešení či společné investice s žalobci k odstranění problému. Po rozhodnutí odvolacího soudu ponechal rozhodnutí na úvaze soudu; proti určení spoluvlastnictví žalovaných k předmětnému kanalizačnímu dílu nevznesl žádné námitky.

3. Druhý žalovaný před prvním rozhodnutím okresního soudu uvedl, že ponechává věc na rozhodnutí soudu, které bude respektovat. Následně po rozhodnutí odvolacího soudu své aktuální stanovisko nesdělil, k nařízenému jednání, ač řádně obeslán, se nedostavil, a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti druhého žalovaného a vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst.3 o.s.ř.).

4. Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě z 18.1.2023, č.j. 12C 89/2022-35 bylo žalobě zcela vyhověno. K odvolání prvního žalovaného KS v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, rozsudkem z 24.1.2024, č.j. 29Co 61/2023-81 potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ohledně povinnosti žalovaných společně a nerozdílně odstranit kanalizační dílo (toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 28.2.2024 a stalo se vykonatelným dne 29.6.2024). Rozhodnutí o určení vlastnictví kanalizačního díla žalovanými bylo zrušeno a v tomto rozsahu věc byla vrácena k dalšímu řízení.

5. V souladu s právním názorem odvolacího soudu žalobci upřesnili svou žalobu tak, že žádají, aby bylo určeno, že žalovaní jsou spoluvlastníky předmětného kanalizačního díla a to každý jednou ideální polovinou ve vztahu k celku.

6. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.Při prvním rozhodnutí v této věci spatřoval soud existenci naléhavého právního zájmu na určení vlastnictví kanalizačního díla v tom, že bez určení vlastníka kanalizačního díla není zřejmé, kdo má toto dílo obhospodařovat, udržovat ho a vůči komu se mají žalobci domáhat svých práv. Bez určení dosud sporného vlastnictví kanalizačního díla by se tedy právní postavení žalobců stalo nejistým, když toto dílo se nachází na jejich pozemku.Po zrušení části rozhodnutí byl soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu, dle kterého (pokud žalobci odstraní vadu žaloby) bude okresní soud „znovu posuzovat existenci naléhavého právního zájmu žalobců na požadovaném určení, přičemž zváží i to, že již bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaných odstranit sporný úsek kanalizační přípojky z pozemku žalobců“.Soud i po rozhodnutí, kterým bylo žalovaným uloženo odstranit kanalizační přípojku, dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem na určení spoluvlastnictví žalovaných je dán.

7. Žalovaným bylo uloženo odstranění přípojky pravomocně dnem 28.2.2024, dnem 29.6.2024 se toto rozhodnutí soudu stalo vykonatelným. Přes-to žalovaní ke dni jednání soudu 10.7.2024 realizaci odstranění přípojky ani nezahájili. Z korespondence mezi žalovanými z dubna a června 2024 a z vyjádření zástupce prvního žalovaného před soudem vyplývá, že první žalovaný sice vyzval druhého žalovaného ke koordinaci postupu v této věci s tím, že hodlá pouze přepojit odvod dešťových vod z , adresa, v , adresa, do jednotné kanalizace, nikoliv přípojku odstranit. Druhý žalovaný zůstal ve vztahu ke splnění své povinnosti zcela pasivní. V této situaci, ve které nadále trvá nezákonný stav s umístěním přípojky na pozemku žalobců, mají dle názoru soudu žalobci i nadále naléhavý právní zájem na určení vlastníků kanalizační přípojky. Uvedený nezákonný stav a nadále trvající zásah do vlastnického práva žalobců, tak vyžaduje postavit na jisto, kdo za tento nezákonný stav jako vlastník kanalizační přípojky odpovídá a kdo jako vlastník kanalizační přípojky odpovídá za újmu žalobců, která neoprávněným zásahem do jejich vlastnického práva vznikla a nadále vzniká. Po zjištění existence naléhavého právního zájmu, se soud zabýval věcí samou.

8. Podle § 498 odst. 1 obč. zák. jsou nemovité věci pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemků, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.

9. Podle § 2 odst. 2 zák. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích je kanalizace provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci a srážkové vody se vtokem do této kanalizace přímo, nebo přípojkou stávají odpadními vodami. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je vodním dílem.Podle § 3 odst. 2 je kanalizační přípojka samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem. Podle odst. 3 tohoto ustanovení vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak.Podle § 5 odst.1 je vlastník kanalizace povinen na své náklady zajistit průběžné vedení majetkové evidence svých kanalizací. Vlastnické vztahy ke kanalizacím, jakož i ke kanalizačním přípojkám se nezapisují do katastru nemovitostí. Na majetkovou evidenci kanalizací se nevztahuje zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem10. Z výpisů z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobci jsou vlastníky pozemku parc.č. , číslo, 1, jehož součástí je stavba č.p. , číslo, v obci a k.ú. , adresa, , dle výpisu pozemek není zatížen věcným břemenem. První žalovaný je vlastníkem pozemku p.č. , číslo, v obci a k.ú. , adresa, a druhý žalovaný vlastníkem pozemku p.č. , číslo, (jehož součástí je stavba , adresa, č.p. , číslo, , bydlení), pozemku p.č. , číslo, , pozemku p.č. , číslo, (jehož součástí je stavba bez č.p./č.e.) a pozemku p.č., číslo, (jehož součástí je stavba , adresa, , č.p. , číslo, , bydlení).

11. Z dopisu zástupce žalobců druhému žalovanému z 20.11.2021 bylo zjištěno, že s odkazem na závěry Okresního soudu v České Lípě ve věci sp.zn. , spisová značka, byl druhý žalovaný vyzván k řešení situace v místě, a to k přepojení odvádění splaškových vod do kanalizačního řádu s upozorněním, na možné podání žaloby.Z emailové komunikace zástupce žalobců a zástupce prvního žalovaného z období ledna až března 2022 vyplývá, že žalobci žádali prvního žalovaného o řešení situace s nabídkou finanční spoluúčasti. První žalovaný na toto řešení nepřistoupil.V novém řízení před okresním soudem předložil první žalovaný korespondenci žalovaných, z období dubna a června 2024, ze které bylo zjištěno, že žalovaní se nedohodli na odstraněnípředmětné kanalizační přípojky.

12. Z rozsudku Okresního soudu v České Lípě č.j. , spisová značka, ze dne 15.11.2021 bylo zjištěno, že jím byla ve výroku I. zamítnuta žaloba o určení, že žalované město , adresa, je vlastníkem kanalizačního díla vedoucího pod pozemkem parc.č. , číslo, v k.ú. , adresa, , v úseku od revizní šachty č. 4 k revizní šachtě č.

2. Výrokem II. byla zamítnuta žaloba, aby žalované , adresa, bylo povinno toto kanalizační dílo odstranit.Z odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že soud v této věci dospěl k závěru, že spoluvlastníky předmětné kanalizační přípojky jsou žalované , adresa, a pan , Jméno zainteresované osoby 6/0, . Žaloba byla zamítnuta, neboť směřovala pouze proti , adresa, , nikoliv proti oběma spoluvlastníkům; v takové situaci nebyl prokázán naléhavý právní záměr na určovací žalobě. Z těchto důvodu byla zamítnuta také ta část žaloby, kterou se žalobci domáhali odstranění kanalizační přípojky z jejich pozemku.

13. Ze spisu Okresního soudu v České Lípě , spisová značka, soud zjistil ze znaleckého posudku Ing. , jméno FO, č., číslo, z 9.5.2021, že kanalizační dílo, nacházející se na pozemkové parcele č. , číslo, je z technického hlediska tzv. sdruženou kanalizační přípojkou. Toto dílo nesplňuje podmínky ČSN 756101 o minimálním profilu veřejné kanalizace DN 250 (tedy vnitřní průměr 250 mm). Splňuje podmínky této normy v požadavku na dimenzi kanalizační přípojky, pro kterou je zde stanovena nejmenší jmenovitá světlost potrubí DN 150 (tedy vnitřní průměr 150 mm).Kanalizační dílo je ve stavu, který odpovídá stáří a způsobu jeho využívání. V kanalizační přípojce se vyskytují usazeniny, způsobené jejím nedostatečným spádem; kanalizační přípojka v tomto stavu není řádně provozována, především není pravidelně proplachována tlakovou vodou. Část kanalizační přípojky mezi šachtami S1 a S3 byla v řádném technickém stavu bez usazenin. Znalec dále uvedl, že z prohlídky TV kamerou vyplývá, že dimenze kanalizační přípojky DN 150 neodpovídá potřebám k odvádění odpadních vod z více nemovitostí. Závadou kanalizačního díla je nedostatečná kapacita potrubí a z toho vyplývající množství usazenin, které způsobují zápach. Dle názoru znalce může stávající kanalizační potrubí z hlediska vedení i dimenze sloužit pouze k odvádění odpadních vod z domu čp. , číslo, , ostatní nemovitosti musí být odkanalizovány jiným způsobem. Rekolaudace stávající kanalizace na veřejnou kanalizační stoku není z hlediska technického provedení možná.

14. Ze spisu Okresního soudu v České Lípě , spisová značka, bylo dále zjištěno: Přípisem sdělil Odbor správy majetku , adresa, dne 6.2.2018 zástupci žalobců, že MěÚ ani po prověření podkladů nebyl schopen určit vlastníka předmětné kanalizace. Jediným dokumentem je kolaudační rozhodnutí , adresa, ze 3.5.1993, ve kterém je uvedeno, že po pozemku p.č. , číslo, a p.č. , číslo, je veden kanalizační řád DN 300 v délce 20 metrů, kterým jsou odvedeny dešťové vody z , adresa, a splaškové vody od bytových domů č.p. , číslo, . , adresa, tuto kanalizaci však neeviduje ve svém majetku a nepovažuje se za vlastníka.Z protokolu sepsaného Odborem životního prostředí , adresa, o místním šetření v , adresa, , konaném z podnětu žalobců vyplývá, že zástupce SČVaK uvedl, že kanalizace vedoucí přes pozemek p.č. , číslo, je z důvodu svého profilu jednoznačně kanalizační přípojkou. , adresa, uvedl, že město neeviduje na pozemku p.č. , číslo, žádný majetek a také, že z , adresa, je napojena dešťová vpusť do přípojky na pozemku p.č. , číslo, a dále p.č. , číslo, v k.ú. , adresa, . Druhý žalovaný potvrdil, že do předmětné přípojky jsou odváděny pouze splaškové vody z objektu č.p., číslo, . pracovnice Odboru životního prostředí , adresa, uvedla, že objekty čp. , číslo, jsou napojeny řádně na kanalizační přípojku na pozemku p.č. , číslo, Z místního šetření pak vyplynul závěr, že nebyly shledány žádné skutečnosti, pro které by bylo nutné zahajovat jakákoliv řízení či ukládat nápravná opatření.Z přípisu , adresa, – stavební úřad a úřad územního plánování z 10.7.2017 je zřejmé, že se jedná o reakci na podnět žalobců k odstranění kanalizační přípojky na pozemku p.č. , číslo, jako černé stavby. MěÚ sděluje, že se nedochoval doklad o likvidaci splašků z domů č.p. , číslo, s tím, že jediným dokladem je kolaudační rozhodnutí ze 3.5.1993 na rodinný dům žalobců, kde je uvedeno, že po pozemku p.č. , číslo, je veden kanalizační řad DN 300 v délce 20 metrů, kterým jsou odvedeny dešťové vody z , adresa, a splaškové vody od bytových domů č.p. , číslo, .Z kolaudačního rozhodnutí , adresa, č.j. , číslo, ze dne 3.5.1993 soud zjistil, že jím bylo povoleno užívání stavby na p.č. , číslo, . Kanalizace je zajištěna přípojkou na veřejný řad vedený přes p.č. , číslo, do , adresa, . V tomto rozhodnutí je dále uvedeno, že se jím zřizuje „podle §495 zákona č. 509/1992 Sb., občanského zákoníku“ věcné břemeno k p.č. , číslo, a , číslo, , spočívající v kanalizačním řadu DN 300, dl. 20m, kterým jsou odvedeny dešťové vody z , adresa, a splaškové vody od bytových domů č.p. , číslo, . Trasa je v terénu vyznačena poklopy šachet.Z potvrzení SČVaK z 15.11.1991 vyplývá, že kanalizační přípojka pro objekt rodinného domu žalobců v , adresa, je provedena dle ČSN. Ze žádosti o zřízení této kanalizační přípojky z 25.9.1992 pak vyplývá, že SČVaK souhlasí s provedením přípojky dle projektové dokumentace.Z emailové zprávy vedoucí oddělení právních vztahů k nemovitostem Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, ze dne 1.4.2015 soud zjistil, že jím bylo žalobcům sděleno, že na základě kolaudačního rozhodnutí , adresa, , č.j. stav., číslo, byl proveden zápis objektu č.p. , číslo, a , číslo, . Dle jejího názoru pasáž o věcném břemenu nelze pokládat za rozhodnutí, na základě kterého by věcné břemeno bylo zřízeno a nelze tedy provést jeho zápis do katastru nemovitostí.Ze zprávy , adresa, – stavební úřad a úřad územního plánování z 26.9.2016 bylo zjištěno, že sděluje žalobcům, že pasáž kolaudačního rozhodnutí z 3.5.1993, týkající se věcného břemene, nelze považovat za rozhodnutí, kterým se zřizuje věcné břemeno.Z vyjádření SČVaK a.s. ze dne 13.3.2017 vyplývá, že kanalizace umístěná na p.č. , číslo, je řádně povolenou kanalizační přípojkou pro objekt č.p. , číslo, , tato přípojka byla projektována a povolena jako stavba pro novostavbu rodinného domu bez napojení jiných objektů.

15. Z výslechu žalobkyně a svědků , jméno FO, a , jméno FO, , které realizoval odvolací soud bylo zjištěno, že předmětnou kanalizační přípojku zřídil první žalovaný v roce 1993.

16. Z uvedených zjištění dospěl soud k následujícím závěrům: Z kolaudačního rozhodnutí z 3.5.1993, které konstatuje, že odvádění splaškových vod z bytových domů č.p. , číslo, a také odvádění dešťové vody z , adresa, probíhá kanalizačním vedením umístěným na pozemcích p.č. , číslo, , jednoznačně vyplývá, že předmětné kanalizační dílo bylo zřízeno před účinností zákona č. 274/2001Sb., tj. před 1.1.2002. Zároveň má soud ze znaleckého posudku Ing. , jméno FO, za prokázané, že předmětné kanalizační dílo je kanalizační přípojkou s ohledem na vnitřní průměr DN 150 ve smyslu příslušné ČSN. Nejedná se tedy o kanalizační řad, který musí mít dle ČSN minimální průměr DN 250.Z uvedeného kolaudačního rozhodnutí, z protokolu o místním šetření ze dne 26.3.2018 a také z vyjádření , adresa, (ze 6.2.2018, 10.7.2017) má soud za prokázané, že prostřednictvím předmětného kanalizačního díla jsou odváděny splaškové vody z obytných domů ve vlastnictví druhého žalovaného a dešťová voda z pozemku (, adresa, ), který je ve vlastnictví prvního žalovaného. O tom ostatně nebylo mezi účastníky sporu.

17. S ohledem na ustanovení § 3 odst. 3 zák. č. 274/2001 Sb. jsou tedy vlastníky předmětného kanalizačního díla žalovaní jako vlastníci pozemků a staveb připojených na kanalizaci. Opak nebyl prokázán.S ohledem na absenci listin k vybudování tohoto díla nelze zjistit, kdy přesně a na základě čeho bylo zřízeno.Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a určil, že žalovaní jsou spoluvlastníky předmětného kanalizačního díla, které je vyznačeno v situačním nákresu Ing. , jméno FO, , který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.Výše spoluvlastnických podílů byla určena v souladu s žalobou rovným dílem, a to ve smyslu § 1 122 odst. 3 obč. zák. Jinou výši podílů žalovaných nebylo možno určit a podíly žalovaných jako spoluvlastníků jsou tedy stejné.

18. Žalobci měli ve věci plný úspěch (části jejich žaloby bylo vyhověno již pravomocným rozsudkem č.j.12 C 89/2022-35), mají tedy dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalovaným, kteří ve věci úspěch neměli.Do prvního rozhodnutí soudu prvního stupně jsou náklady tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 10 000 Kč a odměnou advokáta žalobců za pět úkonů právní služby podle § 9 odst. 3 písmeno a), § 7 a § 12 odst. 4 (jde-li o společné úkony při zastupování dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %) vyhlášky č. 177/96 Sb. po 4 000 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, účast při jednání soudu dne 5. 10. 2022 a dne 9. 1. 2023). K těmto úkonům náleží advokátu pět paušálních náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/96 Sb. po 300 Kč. Konečně náleží advokátu DPH ve výši 21 % z částky 21 500 Kč, tj. 4 515 Kč. Celkem takto vypočtené náklady činí 36 015 Kč.Dále žalobcům vznikly náklady za odměnu advokáta za čtyři úkony právní služby po 4 000 Kč (vyjádření k odvolání, účast při jednání odvolacího soudu 1. 12. 2023 a 16.1.2024 a účast při jednání soudu prvního stupně 10.7.2024). Za podání ze dne 9. 5. 2024 soud odměnu advokátu nepřiznal, neboť tímto podáním byly pouze odstraněny vady žaloby a nejedná se tak o náklad účelně vynaložený, který by měli hradit žalovaní.Součástí nákladů je také náhrada za ztrátu času na cestě ze sídla advokáta ke dvěma shora uvedeným jednáním odvolacího soudu celkem za 8 započatých půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. a cestovné k těmto jednáním. z , adresa, a zpět. Advokát cestoval z , adresa, a zpět na trase dlouhé 110 km, automobilem Mercedes - Benz, reg. zn. , SPZ, s průměrnou spotřebou motorové nafty 5 litrů na 100 km. Podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. činila náhrada za jeden kilometr jízdy 5,20 Kč a cena uvedené pohonné hmoty za jeden litr byla 34,40 Kč (cestovné k jednání 1. 12. 2023 bylo tedy 761 Kč). Podle vyhlášky č. 398/2023 Sb. činí náhrada za jeden ujetý kilometr 5,60 Kč a cena uvedené pohonné hmoty za jeden litr je 38,70 Kč (cestovné k jednání 16.1.2024 je tedy 829 Kč).Konečně advokátu náleží DPH ve výši 21 % z částky 19 590 Kč, tj. 23 704 Kč.Celkem takto vypočtené náklady činí přiznaných 59 719 Kč.