12 C 96/2020

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Lukášové a přísedících Ing. Ladislava Urbánka a Miloslava Piskáčka ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení , sídlem adresa , o zaplacení náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 300 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 75 000 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 75 000 Kč od 18.3.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud žalobce žádal přiznání 225 000 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 225 000 Kč od 18.3.2020 do zaplacení, v té části se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 53 103 Kč k rukám zástupce žalobce Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 3 750 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedené částky, která představuje náhradu za ztížení společenského uplatnění (ZSU) žalobce. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že žalobce byl u žalovaného zaměstnán v době výkonu trestu odnětí svobody, a to ve výrobně rakví. Dne 16.3.2018 utrpěl při zkracování materiálu na pile úraz, když mu sklouzla ruka, kterou zavadil o běžící pilový kotouč. Při úrazu došlo k poranění ukazováku a prostředníku pravé ruky, která je pro žalobce dominantní. Tento pracovní úraz má za následek ZSU, žalobci byla amputována 1/3 distálního článku na prostředníku a současně byla provedena částečná amputace apexu na ukazováku pravé ruky. Dle znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], činí ZSÚ žalobce 300 000 Kč. Žalovaný na výzvu žalobce k úhradě této částky reagoval tak, že žalobce byl již zcela odškodněn, a to i za ZSU.

2. Žalovaný žádal zamítnutí žaloby. Skutečnost, že žalobce ve výkonu trestu odnětí svobody pracoval u žalovaného a dne 16.3.2018 při výkonu této práce utrpěl úraz, nerozporoval. Dle názoru žalovaného k úrazu žalobce došlo jeho neopatrností, když žalobci sklouzla při zkracování desek ruka a zavadila o běžící pilový kotouč. K tomu došlo lehkomyslností žalobce, který pro usnadnění práce při zkracování dřevěných desek položil dvě desky na sebe. Poukázal na to, že žalobce byl při nástupu do práce dne 19.7.2017 řádně proškolen o předpisech a pokynech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně řádného používání přístrojů a strojů a znovu dne 12.12.2017 při periodickém proškolení. Ze záznamu o úrazu vyplývá, že žalobce neutrpěl taková zranění, která uvádí v žalobě. Dle žalovaného zranění, jehož náhrady se žalobce domáhá, nemohlo být způsobeno úrazem dne 16.3.2018. Po tomto úrazu žalobce u žalovaného nadále pracoval na stejné pracovní pozici, následně zde pracoval i po ukončení výkonu trestu odnětí svobody. Žalovaný žalobci uhradil z titulu pracovního úrazu částku 16 197 Kč. Žalobcem předložený znalecký posudek MUDr. [příjmení] je dle názoru žalovaného nepřezkoumatelný a nelze z něj vycházet. Provedeným dokazováním dle žalovaného nebyla jednoznačně prokázána příčinná souvislost mezi úrazem dne 16.3.2018 a v tomto řízení posuzovaným následkem. Právní subjektivita žalovaného je doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem.

3. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 169/1999Sb. o výkonu trestu odnětí svobody odpovídá za škodu způsobenou odsouzenému při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů podle zvláštního zákona Vězeňská služba nebo jiný subjekt, u něhož je odsouzený zařazen do práce. Obdobně odpovídá odsouzenému Vězeňská služba nebo jiný subjekt, u něhož je odsouzený zařazen do práce, za škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Tímto zvláštním zákonem je zákoník práce.

4. Podle § 269 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Dle odstavce 4 tohoto ustanovení je zaměstnavatel povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí. Podle § 270 odst. 1 zákoníku práce se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. Dle odstavce 3 tohoto ustanovení zprostí-li se zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. b) je však povinen zaměstnavatel uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy. Dle odstavce 4 tohoto ustanovení při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.

5. Podle § 271c odstavec 1 zákoníku práce se náhrada za bolest a ZSU poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení stanoví vláda nařízením výši náhrady za bolest a ZSU odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti. Podle § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 276/2015Sb, o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění se ZSU pro účely tohoto nařízení rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví pracovním úrazem a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb. Podle § 2 tohoto nařízení se bolest a ZSU hodnotí v bodech. Bodové ohodnocení ZSU se uvede v lékařském posudku o ohodnocení ZSU. Dle § 3 odst. 1 tohoto nařízení činí hodnota jednoho bodu 250 Kč.

6. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o dílo [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [rok], že byla uzavřena 1.3.2017 mezi Vězeňskou službou ČR, Věznicí [obec], provozovna Střediska hospodářské činnosti jako zhotovitelem a žalovaným (v textu smlouvy označeným„ společnost“) ohledně zaměstnávání odsouzených na pomocné práce- broušení, lakování a manipulace s rakvemi v rámci výrobního programu v prostorách společnosti ve [anonymizována dvě slova]. Podle článku XIII, bod 4 uvedené smlouvy za odškodnění pracovních úrazů u odsouzených, ke kterým došlo v době jejich práce pro společnost a v souvislosti s touto prací, odpovídá společnost. Náhradu za ztrátu na pracovní odměně odsouzeného a částku za odškodnění pracovního úrazu je společnost povinna v rozsahu a za podmínek, ve kterých za škodu odpovídá, poukázat provozovně Střediska hospodářské činnosti ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy k úrazu došlo.

7. Ze záznamu o školení soud zjistil, že žalobce byl dne 19. 7. 2017 proškolen žalovaným z předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práce a požární ochrany a také v obsluze strojních zařízení. Ze záznamu vyplývá, že žalobce byl opětovně proškolen 12. 12. 2017. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci z 27. 6. 2017 soud zjistil, že žalobce byl shledán způsobilým k výkonu pracovních činností pozice: manipulační dělník na pracovišti [jméno] [příjmení], [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova]: pomocné práce při výrobě rakví, odebírání prken – broušení, provádění úklidových prací, manipulace s břemeny do 15kg, ruční nářadí, ruční elektrické nářadí, obsluha elektrických spotřebičů, manipulační vozíky a práce ve výškách do 1,5 metru.

8. Z rukou psaného záznamu o úrazu [číslo] bylo zjištěno, že byl sepsán žalovaným o úrazu žalobce dne 16.3.2018 je zde popsán tak, že při zkracování dřevěných desek sklouzla ruka žalobce a zavadila o běžící pilový kotouč; došlo k řezné ráně na bříšku ukazováčku a prostředníku pravé ruky, bylo provedeno základní ošetření dezinfekcí a obvazem. Záznam je žalobcem podepsán. Z vyplněného tiskopisu záznamu o tomto úrazu bylo dále zjištěno, že děj úrazu i poranění jsou zde popsány shodně, je zde údaj o trvání pracovní neschopnosti od 16. 3. 2018 do 23. 4. 2018. V bodu 10. tohoto záznamu je uvedeno, že ze strany zaměstnavatele nedošlo k porušení předpisu bezpečnosti práce a že ze strany pracovníka šlo o neopatrnost s tím, že pracoviště dobře zná a s bezpečnostními předpisy byl seznámen a o bezpečnosti práce na pile byl poučen. Záznam je podepsán žalobcem s datem 28. 3. 2018. Z lékařského záznamu ambulance ortopedie a traumatologie Nemocnice s poliklinikou [obec] soud zjistil, že žalobce zde byl ošetřen 16. 3. 2018, byla konstatována částečná amputace apexu II. prstu pravé ruky a amputace cca 1/3 distálního článku III. prstu pravé ruky.

9. Z oznámení o úrazu ze 16. 3. 2018 soud zjistil, že žalobce oznámil Věznici Stráž pod Ralskem, že se mu tohoto dne stal na pracovišti úraz; při řezání desek se poranil o pilu na 2. a 3. prstu pravé ruky. Ze žádosti o odškodnění pracovního úrazu z 25. 4. 2018 bylo zjištěno, že žalobce požádal Vězeňskou službu ČR, [stát. instituce] o náhradu ušlého výdělku po dobu pracovní neschopnosti a o náhradu za bolest z titulu pracovního úrazu dne 16. 3. 2018. Z lékařského posudku MUDr. [příjmení] [příjmení] z 26.4 2018 soud zjistil, že ohodnocení bolestného v důsledku pracovního úrazu žalobce je 70 bodů. Z přihlášky o náhradu škody za pracovní úraz žalobce s datem 28. 5. 2018 bylo dále zjištěno, že náhrada ušlého výdělku po dobu pracovní neschopnosti je zde stanovena na 2 746 Kč a odškodnění za bolest 17 500 Kč s tím, že náhrada je krácena o 50 % (tato přihláška není žalobcem podepsána). Z přihlášky o náhradu škody za pracovní úraz s datem 13. 6. 2018, která je žalobcem podepsána, bylo zjištěno, že náhrada ušlého výdělku a bolestné jsou kráceny o 20 %. Celková částka náhrady je tedy 16 197 Kč. Soudu byla doložena kopie listiny o bankovní transakci – úhradě částky 16 197 Kč žalovaným.

10. Ze zápisu z jednání komise pro odškodňování pracovních a služebních úrazů příslušníků, občanských zaměstnanců VS ČR a odsouzených [stát. instituce] ze dne 22.1.2020 [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že komise rozhodla přiznat žalobci z titulu úrazu ze dne 16. 3. 2018 náhradu za trvalé následky ve výši 80 %. Ze zprávy o projednání škody na zdraví žalobce touto komisí dne 21. 1. 2020 soud zjistil, že je v ní uvedeno:„ zavinění: běžné riziko, spoluzavinění: ano“ s tím, že žalobce uplatnil nárok na odškodnění ZSU ve výši 700 bodů. Komise rozhodla předat žádost a lékařský posudek o ZSU k přezkoumání a následnému odškodnění žalovanému.

11. Z lékařského záznamu z 15.11.2019 a z lékařského posudku MUDr. [jméno] [příjmení] z 20.11.2019 soud zjistil, že ZSU žalovaného v důsledku pracovního úrazu 16.3.2018 bylo ohodnoceno cekem 700 body. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 22. 2. 2020, vypracovaného na žádost žalobce, soud zjistil, že znalkyně vycházela z lékařské zprávy MUDr. [příjmení] z 15. 11. 2019 a stanovila celkové bodové ohodnocení ZSU u žalobce na 1200 bodů. Žalobce nebyl znalkyní vyšetřen.

12. Z předžalobní výzvy k plnění ze 3. 3. 2020 soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovaného k odškodnění ZSU žalobce z titulu pracovního úrazu 16.3.2018 částkou 300 000 Kč spolu s náklady ve výši 24 886 Kč do 7 dnů od doručení této výzvy (soudu byl předložen doklad o odeslání této výzvy žalovanému 4. 3. 2020). Z dopisu zástupkyně žalovaného zástupci žalobce z 31. 3. 2020 vyplývá, že žalovaný nárok žalobce neuznává, neboť žalobce již byl na základě přihlášky ze 13. 6. 2018 odškodněn, a to za ušlý výdělek po dobu pracovní neschopnosti, za bolestné a ZSU; předložený znalecký posudek MUDr. [příjmení] je dle žalovaného nepřezkoumatelný. Z dopisu z 1. 4. 2020 bylo dále zjištěno, že zástupce žalobce sdělil zástupkyni žalovaného, že náhrada za ZSU žalobci dosud vyplacena nebyla a znovu vyzval žalovaného k její úhradě. Z dohody o provedení práce z 1. 3. 2019 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovaným jako zaměstnavatelem a žalobcem jako zaměstnancem na dobu jednoho roku. Žalobce se zavázal provést pro žalovaného práci – řezání dílů, a to v rozsahu 300 hodin za kalendářní rok.

13. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že při nástupu do zaměstnání u žalovaného byl proškolen, nejprve brousil, pak pracoval na pile, kde zkracoval prkna. K úrazu došlo tak, že mu jedno prkno sklouzlo a on po něm instinktivně sáhl. U úrazu nikdo jiný nebyl. Se snížením odškodnění o 50 % nesouhlasil, snížení o 20 % respektoval. Po výstupu z výkonu trestu u žalovaného pracoval do konce roku 2019 na základě smlouvy a pak ještě půl roku. Až do současné doby ho zraněné prsty bolí, zejména při změně počasí, v chladu, ve vlhku; prsty se mu špatně prokrvují.

14. Z výslechu svědka [jméno] [jméno] soud zjistil, že pracoval s žalobcem v žalované firmě, a to od roku 2019. Žalobce řezal na pile, byl montážní dělník. Tuto práci zvládal dobře, na ruce si nestěžoval, nic mu nepadalo. O jeho úrazu se svědek dověděl jen z doslechu. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracoval s žalobcem u žalovaného od srpna 2018, svou práci zde žalobce zvládal„ normálně“ a podával dobré výkony. Svědek u žalobce žádné problémy s rukama nepozoroval, o předmětném úrazu se dověděl také jen z doslechu. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ve výkonu trestu odnětí svobody měl s žalobcem společný pokoj, každý z nich však pracoval na jiném pracovišti. Po úrazu žalobci hodně pomáhali. Žalobce měl bolesti, byl omezený, a to i v době, kdy už chodil do práce. Po výstupu z výkonu trestu už se jen navštěvují, volají si nebo píší. Bavil se s žalobcem o omezení hybnosti, funkčnosti úrazem postižené ruky. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud k dané věci neučinil žádná zjištění.

15. Z uvedených zjištění dospěl soud k následujícím závěrům: Žalobce byl ve výkonu trestu odnětí svobody na základě smlouvy, uzavřené dne 1. 3. 2017 mezi Vězeňskou službou ČR, Věznicí [obec] a žalovaným zaměstnán u žalovaného a při plnění pracovních úkolů utrpěl úraz. Za škodu vzniklou tímto úrazem odpovídá ve smyslu shora citovaného ustanovení § 39 odst. 1 zákona č.169/1999 Sb. žalovaný. O tom mezi účastníky nebylo sporu. Nesporným bylo i to, že žalovaný poskytl z titulu pracovního úrazu žalobci náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a odškodnění bolestného; tyto náhrady byly sníženy o 20 %. V záznamu o úrazu se v této souvislosti uvádí, že u žalobce šlo o neopatrnost. Komise pro odškodnění pracovních a služebních úrazů sice rozhodla o přiznání náhrady ve výši 80 %, ve zprávě o projednání této škody však nejsou uvedeny žádné konkrétní důvody pro snížení náhrady škody. Provedeným dokazováním v této věci rovněž nebyly zjištěny důvody pro krácení náhrad tak, jak to má na mysli shora citované ustanovení § 270 zákoníku práce, které ve svém odstavci 2 výslovně uvádí, že za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. Proto soud neshledal důvod pro krácení náhrady ZSU žalobce.

16. Žalobce prokazoval své tvrzení o výši ZSU znaleckým posudkem MUDr. [příjmení], k jehož obsahu a závěru měl žalovaný výhrady. Po poučení ze strany soudu o tom, že žalovaný dosud nenavrhl důkazy ke svému tvrzení, že v důsledku předmětného pracovního úrazu nedošlo u žalobce ke ztížení společenského uplatnění, a to v rozsahu dle znaleckého posudku MUDr. [příjmení], žalovaný navrhl vypracování revizního znaleckého posudku.

17. Ze znaleckého posudku [číslo] [celé jméno znalce] z 28. 7. 2021 a z výslechu tohoto znalce před soudem má soud za prokázané, že se u žalobce jedná o stav po amputaci špičky III. prstu pravé dominantní ruky a po tržné rance špičky ukazováku pravé ruky. ZSU žalobce v důsledku jeho úrazu dne 16. 3. 2018 činí 300 bodů. K posudku MUDr. [příjmení] pak uvedl, že v něm chybí vlastní vyšetření žalobce a jsou pouze mechanicky opakovány položky uvedené v předchozích lékařských posudcích, které nepostihují aktuální skutečnost. Znalec před soudem stvrdil obsah svého znaleckého posudku, své závěry v odpovědích na dotazy účastníků vysvětlil a zcela přesvědčivě je obhájil. Proto soud zamítl návrh žalobce na vypracování„ superrevizního“ znaleckého posudku. Dle názoru soudu jsou závěry, ke kterým dospěl MUDr. [celé jméno znalce], jednoznačné.

18. Soud má ze znaleckého posudku MUDr. [celé jméno znalce] za prokázané, že k ZSU žalobce došlo v příčinné souvislosti s předmětným pracovním úrazem. Jaká zranění žalobce 16. 3. 2018 utrpěl, vyplývá z lékařské zprávy NsP [obec] z 16. 3. 2018 (tedy z doby bezprostředně po úrazu) a důsledky těchto zranění pro život žalobce hodnotil MUDr. [celé jméno znalce]. Soud z toho posudku vycházel i při stanovení výše náhrady za ZSU, neboť i v tomto směru znalec své ohodnocení na 300 bodů před soudem přesvědčivě vysvětlil a obhájil. Při hodnotě 1 bodu 250 Kč se tak jedná o 75 000 Kč. V této části bylo tedy žalobě vyhověno.

19. Ve smyslu § 1970 občanského zákoníku byly žalobci z přisouzené částky přiznány také úroky z prodlení, a to ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č.351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení s platbou náhrady za ZSU den po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě zástupce žalobce ze 3. 3. 2020.

20. Pokud žalobce žádal přiznání vyšší náhrady za ZSU, byl jeho požadavek nedůvodný a žaloba byla ohledně 225 000 Kč s příslušenstvím zamítnuta.

21. Soud v této věci nerealizoval žalobcem navržený výslech svědka [příjmení] [příjmení], technika bezpečnosti práce a požární ochrany Věznice Stráž pod Ralskem a svědkyně [jméno] [příjmení], účetní žalovaného, neboť postup věznice i žalovaného při odškodnění žalobce byl dostatečně doložen listinnými důkazy a sám žalobce na výslechu těchto svědků již netrval. Také účastnické výslechy jednatelů žalovaného proveden nebyl, neboť ani jeden z nich u úrazu žalobce nebyl a k ostatním sporným skutečnostem byly navrženy a soudem provedeny další důkazy.

22. Podle § 142 odst. 3 o.s.ř. i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobce měl ve věci pouze částečný úspěch, dle názoru soudu se však jedná o případ, kdy rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku, který byl v průběhu řízení vypracován. Soud vzal v úvahu i tu skutečnost, že žalobce uplatnil žalovanou částku nikoliv dle ničím nepodložené úvahy, nýbrž na základě znaleckého posudku, který pro žalobce vypracovala před zahájením řízení MUDr. [příjmení].

23. Žalobce požadoval přiznání odměny pouze z tarifní hodnoty 50 000 Kč. Soud tedy dle jeho požadavku stanovil odměnu za jeden úkon právní služby podle § 7 vyhl. č. 177/96Sb. částkou 3 100 Kč. Jedná se o odměnu za 12 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, další porada s žalobcem přesahující jednu hodinu ve Cvikově dne 24.6.2020, podání ve věci samé z 8.7.2020, účast na jednání soudu dne 21.9.2020, další porada s žalobce přesahující jednu hodinu ve Cvikově dne 29.9.2020, podání ve věci samé z 1.10.2020, účast na jednání soudu dne 31.3.2021, které přesáhlo dvě hodiny, další porada s žalobcem přesahující jednu hodinu v České Lípě dne 30.3.2022 a účast na jednání soudu dne 30.3.2022). K uvedeným úkonům náleží advokátu 12 paušálních náhrad hotových výdajů advokáta po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996Sb. Součástí nákladů řízení je také cestovné advokáta k učiněným úkonům právní služby. Jedná se o cestovné dne 24.6.2020 do [obec] k poradě s žalobcem z Děčína do Cvikova a zpět osobním automobilem BMW 750, [registrační značka] s průměrnou spotřebou motorové nafty 6,5 litrů na 100km, na trase dlouhé celkem 74km. Podle vyhlášky č. 358/2019 Sb., byla náhrada za jeden kilometr 4,20Kč a cena uvedené pohonné hmoty 31,80 Kč za jeden litr (toto cestovné je 464 Kč). Za ztrátu času na této cestě pak advokátu náleží náhrada za 4 započaté půlhodiny po 100 Kč podle § 14 odst. 3 vyhl.č. 177/96Sb. Dále se jedná o cestovné k jednání soudu dne 21.9.2020 z Děčína do České Lípy a zpět na trase dlouhé celkem 62km, stejným osobním automobilem (toto cestovné je 389 Kč). Za ztrátu času na této cestě advokátu náleží rovněž náhrada za 4 započaté půlhodiny po 100 Kč. Advokátu náleží také cestovné k další poradě s žalobcem dne 29.9.2020 stejným osobním automobilem na trase dlouhé 74km (toto cestovné je 389 Kč). Náhrada za ztrátu času na této cestě je rovněž 400 Kč. Advokát cestoval osobním automobilem BMW 750 [registrační značka] dne 31.3.2021 na jednání soudu z Děčína do České Lípy a zpět na trase dlouhé celkem 62 km. Podle vyhlášky č. 589 2020Sb., byla náhrada za jeden kilometr 4,40 Kč a cena motorové nafty 27,20 Kč. Toto cestovné je 382 Kč a náhrada za ztrátu času 400 Kč. K jednání soudu dne 30.3.2022 cestoval advokát shora uvedeným osobním automobilem. Z Děčína do České Lípy a zpět je cestovné 437 Kč, náhrada za ztrátu času je 400 Kč. Výpočet je proveden dle vyhl. č. 511/2021 (náhrada za jeden kilometr je 4,70 Kč a cena motorové nafty je 36,10 Kč). Celkové cestovné je tak představováno částkou 2 136 Kč, celková náhrada za ztrátu času je 2 000 Kč. Součástí nákladů řízení je také DPH z částky 42 936 Kč, tj. 9 017 Kč. Dále žalobci náleží také částka 1 150 Kč, kterou dle doložené faktury uhradil za znalecký posudek [jméno] Celkem takto vypočtené náklady řízení činí přiznaných 53 103 Kč.

24. Soud nepřiznal žalobci odměnu za všechny jím vyúčtované úkony právní služby, a to účast při jednání dne 24. 11. 2021, neboť toto jednání se nekonalo (bylo na žádost zástupce žalobce odročeno) a za další poradu s žalobcem, přesahující 1 hodinu dne 31. 3. 2021, která se dle předloženého potvrzení měla konat ve Cvikově od 8.00 hodin do 9.30 hodin. Taková porada však proběhnout nemohla, neboť dne 31. 3. 2021 již v 9.00 hodin byl žalobce se zastupující advokátkou při zahájení jednání soudu. K těmto úkonům soud nepřiznal cestovné a náhradu za ztrátu času (cestovné a náhrada za ztrátu času dne 31. 3. 2021 byla přiznána spolu s odměnou za účast u jednání). Dále nebyly přiznány vyúčtované částky za cestovné a ztrátu času dne 13. 2. 2020 (řízení bylo zahájeno až 7. 4. 2020) a dne 16. 4. 2020 s poznámkou„ odvoz originálu posudku“. Tohoto dne sice zástupce žalobce doručil k soudu originál znaleckého posudku, soudem k tomu vyzván nebyl. V situaci, kdy k žalobě byla připojena kopie tohoto znaleckého posudku, soud cestovné pro pouhý odvoz jeho originálu k soudu nepovažuje za náklad účelně vynaložený.

25. Žalobce byl v tomto řízení ze zákona osvobozen od placení soudního poplatku, poplatková povinnost dle výsledku řízení tak přechází ve smyslu § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích na žalovaného, který od poplatku osvobozen není. Z přiznané částky 75 000 Kč činí soudní poplatek dle položky 1, bod 1.,písm.b) sazebníku soudních poplatků 5 %, tj. 3 750 Kč.