14 C 155/2019

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 340 472,10 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 221 417,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 221 417,90 Kč od 15. 12. 2017 do zaplacení zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 119 054,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 173 054,20 Kč od 15. 12. 2017 do 8. 1. 2018 a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 119 054,20 Kč od 9. 1. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 32 293,47 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně požaduje žalobou po žalovaném zaplacení částky 340 472,10 Kč s tím, že žalovanému dodávala sklářské výrobky, které žalovaný převzal prostřednictvím svého zaměstnance. Cenu zboží žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] na částku 394 472,10 Kč, splatnou 14.12.2017, na kterou žalovaný uhradil 8.1.2018 částku 54 000 Kč v hotovosti.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal. Tvrdí, že žádné zboží od žalobkyně neodebral a že částku 54 000 Kč nehradil.

3. Soud vyzval účastníky podle § 118a odst. 1 a 3 k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů potřebných k prokázání všech sporných tvrzení, kdy žalobkyni vyzval s ohledem na absenci důkazů, z nichž by vyplývalo, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, na níž žalobkyně plnila, a vzniklo jí právo vyúčtovat kupní cenu, aby konkrétně doplnila tvrzení a důkazy o tom, co bylo obsahem smlouvy mezi účastníky, že žalovanému dodala zboží uvedené na faktuře [číslo] že na tuto fakturu částečně plnil právě žalovaný, z jakého důvodu byla údajná platba žalovaného z 8. 1. 2018 zaúčtována do účetnictví až dne 1. 5. 2018, z jakého důvodu ve faktuře [číslo] neodpovídá množství a označení zboží doloženým paragonům, případně nechť doloží důkazy o dodání všeho na faktuře uvedeného zboží, doloží důkazy k odeslání faktury [číslo] vysvětlí zápisy a změny na paragonu [číslo].

4. Žalovaný byl vyzván, ať označí a soudu předloží důkazy k tvrzení, o tom, že na paragon [číslo] ze dne 4. 12. 2014 platil částku 49 980 Kč, na paragon [číslo] ze dne 5. 1. 2015 platil částku 31 720 Kč, na paragon [číslo] ze dne 26. 1. 2015 platil částku 48 640 Kč a na paragon [číslo] ze dne 4. 2. 2015 platil částku 3 360 Kč, že paragon [číslo] ze dne 29. 4. 2015, [číslo] ze dne 25. 6. 2015 a [číslo] ze dne 29. 6. 2015 je evidencí pohybu vadného zboží a že částka 8000 Kč u [číslo] 50 000 Kč u [číslo] byla placena na žalovaný dluh s ohledem na poznámku na dokladu„ starej dluh“.

5. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

6. Z faktury [číslo] soud zjistil, že touto fakturou bylo dne 30. 11. 2017 vyúčtováno zboží za cenu 394 472,10 Kč včetně DPH, a to konkrétně kopyto pr. 16 cm 1 427 kusů po 50 Kč, kopyto pr. 21 cm 688 kusů po 80 Kč, kopyto pr. 26 cm 805 kusů po 140 Kč, mísa 28 cm 31 kusů po 300 Kč, váza 30 cm 417 kusů po 80 Kč, váza 35 cm 49 kusů po 180 Kč, váza 43 cm 73 kusů po 280 Kč, a džbán 150 kusů po 100 Kč. Faktura byla soudu předložena ve dvou verzích, jednou se zápisem o složené platbě 54 000 Kč.

7. Z předložených paragonů žalobkyně (z období od 4. 12. 2014 do 29. 6. 2015), zjistil soud níže uvedené zboží, které je pro přehlednost uvedeno v tabulce: paragon:; [číslo]; [číslo]; [číslo]; [číslo]; [číslo]; [číslo]; [číslo]; [číslo]; jednotk.cena kop 16; 206; 249;;; 200; 202;;; 50 kop 20;;;;;; 102;;; 80 kop 21;;;;; 103;; 167;; 80 kop 26;;;;; 110;; 201;; 140 srd 30; 16;;; 10;; 95; 106;; 80 srd 35;;;; 10;;;;; 180 srd 43;;; 12; 10;; 21;;; 280 džbán;;;;; 150;;;; 100 mísa/25;;;;;;;; 31; 300 8. Z předložených paragonů žalovaného zjistil soud odlišné vyplnění u paragonů [číslo] kdy u těchto paragonů není uvedena jednotková cena a cena celková, u paragonu [číslo] pak neodpovídá ani množství (312 kusů).

9. Z ostatních faktur žalobkyně pak soud zjistil, že v roce 2014 žalobkyně žalovanému účtovala obdobné zboží.

10. Z neočíslované stvrzenky soud zjistil, že byla vystavena dne 8. 1. 2018 na 54 000 Kč pro účel záloha FA [číslo] přijato od [celé jméno žalovaného]. K tomuto dokladu pak zástupkyně žalovaného namítla, že při běžném hotovostním styku se stvrzenka vydává platícímu, zatímco příjmový pokladní doklad zůstává příjemci (průpisový pokladní dokladový blok tištěný [anonymizováno] [obec]), pokud by tedy žalovaný uhradil výše uvedenou částku, musela by mu být stvrzenka vydána a nemohla by být v dispozici žalobkyně.

11. Z příjmového pokladního dokladu [číslo] a pokladní knihy od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 soud zjistil, že platba byla zaúčtována dne 1. 5. 2018.

12. Svědkyně [jméno] [příjmení], zaměstnankyně žalobkyně, uvedla, že žalovaný platil v hotovosti častěji. Částku přes 50 tisíc od něj brala, vydávala mu o tom doklad. Podrobnosti si nepamatuje. Doklady se externí účetní odevzdávají vždy na konci měsíce.

13. Z výpovědi jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že zboží bylo objednáváno různým způsobem, někdy si pro něj přijel pracovník žalovaného, většinou je vozili k žalovanému do [anonymizováno]. Tam to jeho pracovník převzal, následně si zboží odkontrolovali, žalovaný poslal zaměstnankyni, která to odsouhlasila a poté mohla být vystavena faktura.

14. Svědkyně [jméno] [příjmení], zaměstnankyně žalobkyně, uvedla, že žalovanému či jeho zaměstnanci vydávala zboží, případně mu jej vozila do [anonymizováno], kde je převzal žalovaný nebo jeho zaměstnanec [příjmení]. Zboží měla sepsané na dodáku, který ji u žalovaného potvrdili. Zboží s osobou, která je přebírala společně přepočítali, a ona pak vyplnila dodák, kvalita se nekontrolovala. Dodací listy byly průpisové, byl tam datum, tvar, kolik kusů. Docházelo také k vracení, většinou za vadný kus vydala jiný, případně něco odnesla na opravu do brusírny, nebo se odečetly. Řešila to její nadřízená, ona vracení nedělala. Dopisování a opravy paragonu taky ne, u nich zůstal nepřepsaný. Peníze nepřebírala.

15. Svědkyně [jméno] [příjmení], zaměstnankyně žalovaného, uvedla, že překontrolovávala fyzicky dovezené zboží, když bylo zkontrolované kvalitativně, takto s paní [příjmení] odsouhlasili a potom se platilo. Pan [anonymizováno] přebíral jen počet, někdy to nebylo možné, protože bylo v bednách. Pak se zboží z beden vybalilo a ona to přepočítala znovu a zkontrolovala. Reklamace řešila s paní [příjmení], pokud bylo zboží poškozené tak se buď vyměnilo nebo odečetlo. Poznamenalo se to do paragonu. Poté, co zaměstnavateli nahlásila, že je dodávka schválená s paní [příjmení], tak pak je teprve platil. Při dovyslechnutí pak vypověděla, že poté co se zboží přivezlo i s průpisem paragonu a ona je překontrolovala, jela s tím paragonem za paní [příjmení] a u ní v kanceláři si zboží odsouhlasily, dopsaly částky za kus a celkovou cenu zboží. V tom momentě to bylo k zaplacení. Proto je doklad žalovaného částečně v průpisu a částečně vyplněný její rukou. Na paragonech žalobkyně je zase písmo paní [příjmení], jinak byly paragony totožné co do obsahu. Po předložení paragonů č. [číslo] uvedla, že zboží nebylo odsouhlasené, pravděpodobně bylo vrácené. Potvrzení toho, že zboží převzali bylo vyplnění těch částek a konečné částky, nevyplněné jsou vratky.

16. Žalovaný vypověděl, že zboží od žalobkyně platil hned po následném překontrolování. Žádnou fakturu od žalobkyně nedostal, až předžalobní výzva, po které hned navštívil právního zástupce žalobkyně, ten ale podklady neměl. Žádnou částečnou úhradu na fakturu neprovedl, pokladní doklad nikdy neviděl Zboží se objednávalo telefonicky nebo osobně, vyzvedávali si ho sami, nebo jim ho přivezli, následné reklamace, pokud byla uznána, se měnil kus za kus. Jim zůstaly průpisy paragonů. Ty sloužily k evidenci pohybu zboží mezi firmami. Kde jsou částky ručně dopsány, to je situace, kdy si paní [příjmení] s paní [příjmení] vzájemně odkontrolovaly a definovaly skutečně odebrané kusy, každá svou rukou na svůj průpis doplnila částky, oba průpisy by měly být obsahově stejné, jen dopsané jinou rukou. Částka, kterou vyplnily, to bylo na místě zaplaceno. Tam kde nejsou napsány částky, nedošlo k odkontrolování, nebylo tedy plněno, zboží bylo vadné, bylo vráceno. Pokud jsou rozdílné paragony, nedošlo k vzájemnému odsouhlasení.

17. Výslech svědka [jméno] [příjmení] soud neprovedl, neboť se nepodařilo jej kontaktovat, když bydliště má na ohlašovně, a ani zaměstnání ani telefonní kontakt se nepodařilo zjistit. Žalovaný uvedl, že to, že tento zaměstnanec přebíral zboží nesporuje.

18. Podle § 2079 odst. 1 a 2 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

19. Podle § 2095 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, odevzdá prodávající kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

20. Podle § 2104 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství.

21. Soud se nejprve zabýval tvrzením, že žalovaný na fakturu [číslo] uhradil dne 8.1.2018 částku 54 000 Kč ve vztahu ke znění § 2054 odst. 2 občanského zákoníku, tedy zda částečným plněním uznal zbytek dluhu. Uznání dluhu zakládá vyvratitelnou domněnku, že dluh v okamžiku uznání trvá, a přesouvá důkazní břemeno o jeho existenci z žalobkyně na žalovaného. S ohledem na skutečnost, že údajná úhrada nekoresponduje časově s dodáním zboží (rozdíl cca 3 roky), žalobkyně neprokázala doručení faktury, na kterou měla být platba provedena, a žalovaný jak platbu tak doručení faktury popírá, kdy zpochybňuje i to, že mu zboží na faktuře uvedené bylo dodáno, navíc platba byla do účetnictví žalobkyně zaúčtována až po 5 měsících a žalobkyně ji prokazuje dokladem – stvrzenkou, který měl být vydán platícímu, dospěl soud k závěru, že touto tvrzenou platbou nedošlo k uznání dluhu.

22. Při absenci písemné kupní smlouvy soud z předložených důkazů, shodných tvrzení účastníků a svědeckých a účastnických výpovědí dospěl k závěru, že mezi účastník byla obvyklá praxe při uzavření kupní smlouvy taková, že kupující objednal telefonicky či osobně u prodávajícího zboží, toto zboží si vyzvedl buď osobně u prodávajícího, nebo mu je prodávající odvezl do provozovny. Při předání zboží bylo částečně překontrolováno co do množství, a to podle způsobu zabalení, a druh zboží a zjištěné množství bylo zaznamenáno na paragon v průpise, kdy originál paragonu si ponechal prodávající a průpis byl předán kupujícímu. Předání zboží na paragonu potvrdil prodávajícímu pracovník kupujícího či kupující. Následně bylo zboží u kupujícího rozbaleno, zkontrolováno co do kvality a znovu co do množství, a byly vyřazeny vadné kusy s ohledem na použitelnost při dalším zpracování. Vadné kusy poté kupující odvezl zpět k prodávajícímu, kde byly buď opraveny nebo vyměněny, případně byly vráceny bez náhrady. Následně si zaměstnankyně prodávajícího [jméno] [příjmení] na originále paragonu a zaměstnankyně kupujícího [jméno] [příjmení] na kopii paragonu odsouhlasily konečné převzaté množství zboží, toto množství případně v paragonu ručně opravily, dopsaly jednotkovou a celkovou cenu (každá svým písmem na své části paragonu), kdy poté byla tato cena k proplacení, o čemž informovaly své zaměstnavatele.

23. Na základě těchto shodných tvrzení pak soud zjistil, že paragony [číslo] nejsou shodně vyplněny, nejsou tedy dokladem o dodání zboží dle výše uvedené praxe. Dodání zboží bylo prokázáno pouze níže uvedenými doklady v rovněž níže uvedeném množství, pro přehlednost sestaveno v tabulce: paragon:; [číslo]; [číslo]; [číslo]; [číslo]; [číslo]; celkem kusů; jednotk.cena; celkem Kč kop 16;; 200; 202;;; 402; 50; [číslo] kop 20;;; 102;;; 102; 80; [číslo] kop 21;; 103;; 167;; 270; 80; [číslo] kop 26;; 110;; 201;; 311; 140; [číslo] srd 30;;; 95; 106;; 201; 80; [číslo] srd 43; 12;; 21;;; 33; 280; [číslo] džbán;; 150;;;; 150; 100; [číslo] mísa/25;;;;; 31; 31; 300; [číslo] celkem Kč;;;;;;;; [číslo] DPH;;;;;;;; [číslo] s DPH;;;;;;;; [číslo] zaplatil;;;;;;;; - [číslo] doplatit;;;;;;;; [číslo]

24. Soud oba účastníky poučil podle § 118a odst. 1 a 3 k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů potřebných k prokázání všech sporných tvrzení s tím, že neoznačí-li důkazy, může to mít v souladu s ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. následek nepříznivého rozhodnutí ve věci. Žalobkyni vyzval k označení důkazů o tom, že žalovanému dodala zboží uvedené na faktuře, kdy faktura se zásadně liší od dodacích listů (paragonů). Žalovaný byl vyzván, aby ke svým tvrzením doložil úhradu zboží na dodacích listech, kdy minimálně v účetnictví by měl mít platby na tyto dodávky zaúčtovány. Žádný z účastníků tyto důkazy ve stanovené lhůtě nedoplnil.

25. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat pouze dodání zboží uvedeného na paragonech [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] žalovaný nedoložil důkazy o zaplacení tohoto zboží, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, kdy od ceny tohoto zboží odečetl žalobkyní tvrzenou platbu 54 000 Kč. Ve výroku I. pak soud zamítl žalobu co do ceny zboží neuvedeného na odsouhlasených dodacích listech (paragonech), tedy zboží u kterého žalobkyně neprokázala dodání.

26. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb..

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 293,47 Kč, přičemž tato částka představuje 30,06 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,03 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 34,97 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 340 472,10 Kč sestávající z částky 9 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 9. 9. 2019, z částky 9 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 9 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 9 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 22. 3. 2022, z částky 9 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 9 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 9. 12. 2022 a z částky 9 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 8 785,16 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 954,11 Kč za 218 ujetých km v částce 1 354,11 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,66 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 373,88 Kč za 218 ujetých km v částce 1 773,88 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,66 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 148,73 Kč za 218 ujetých km v částce 1 548,73 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,66 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 308,44 Kč za 218 ujetých km v částce 1 708,44 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,66 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 88 785,16 Kč ve výši 18 644,88 Kč. Soud žalovanému nepřiznal odměnu advokáta ve výši dvou úkonů požadované za úkony dne [datum] a [datum], neboť žádné z jednání v těchto dnech netrvalo 2 hodiny a déle, a ze spisu nevyplývá jiný úkon v těchto dnech.