14 C 18/2018

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Koťátkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 26.9.2017 domáhá zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok dovozuje z titulu uzavřené smlouvy o přepravě osob, kterou s žalobcem uzavřel právě žalovaný tím, že se dne 10.8.2015 přepravoval na lince B hromadné dopravy provozovanou žalobcem a při kontrole se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. Tímto svým jednáním porušil přepravní řád a žalobce je tak oprávněn, v souladu se svými přepravními podmínkami, požadovat od žalovaného cenu za přepravu ve výši 24 Kč, a dále přirážku ve výši 1 500 Kč.

2. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného, protože žalovaný se k nařízenému ústnímu jednání bez omluvy nedostavil a v nepřítomnosti žalobce, který se řádně omluvil, a to v souladu s §101 odst. 3 o.s.ř. a 120 odst. 3 o.s.ř.

3. Soud ze zápisu o provedené přepravní kontrole zjistil, že žalovaný se dne 10.8.2015 přepravoval na lince B hromadné dopravy provozovanou žalobcem. Při kontrole žalovaný na výzvu kontrolora nepředložil platný jízdní doklad a odmítl zaplatit požadovanou přirážku. Upomínkou žalobce žalovaného vyzýval k zaplacení dlužné částky.

4. V daném případě tím, že žalovaný použil dopravní prostředek provozovaný žalobcem k hromadné dopravě, byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena přepravní smlouva, jejíž režim se řídí ustanoveními § 2550 a násl. občanského zákoníku a dále zákonem č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a vyhl. č. 175/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný tím, že se neprokázal platným přepravním dokladem a dále tím, že na výzvu pověřené osoby nezaplatil přirážku za nedodržování přepravního řádu, porušil povinnosti vyplývající z ustanovení § 37 odst. 5 písm. b), c) zákona č. 266/1994 Sb. Žalobce je tak oprávněn dle svých smluvních přepravních podmínek požadovat na žalovaném zaplacení přirážky ve výši 1 500 Kč a dále zaplacení jízdného ve výši 24 Kč.

5. Podstatné ve věci však byla skutečnost, že s žalovaným bylo dne 28.11.2017 u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci, zahájeno insolvenční řízení, usnesením č.j. KSLB 86 INS 21636/2017 ze dne 20.12.2017, byl zjištěn úpadek žalovaného a povoleno jeho řešení oddlužením. Řízení tak bylo ze zákona přerušeno podle § 140a odst. 1 zákona č.182/2006 Sb.

6. Usnesením č.j. č. j. KSLB 87 INS 21636/2017 ze dne 5.8.2022 vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení žalovaného a současně rozhodl, že osvobozuje žalovaného od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu.

7. Vzhledem k výše uvedenému, kdy na žalovanou pohledávku se vztahují účinky osvobození dle § 414 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona, byla žaloba, jako nedůvodná, zamítnuta.

8. Pokud jde o náhradu nákladu řízení postupoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaný byl ve sporu úspěšný, objektivně mu však žádné náklady nevznikly, a proto bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno.