Okresní soud v České Lípě · Rozsudek

14 C 293/2019

č. j. 14 C 293/2019-92

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2020-12-14 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSCL:2020:14.C.293.2019.2

Citované zákony (9)

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem JUDr. Karlem Merym ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení bytem adresa o zaplacení 3 824,16 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 824,16 Kč s 8,5 % p. a. úrokem z prodlení od 2. 3. 2019 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 318,66 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8 265 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Žalovanému byl ustanoven podle § 29 odst. 3 o. s. ř. opatrovník, neboť pobyt žalovaného nebyl znám. Opatrovník navrhl zamítnutí žaloby, neboť žalobkyně neprokázala skutečnou výši dluhu, hlavně pak nárok na 525 Kč účtovaných v listopadu 2017 jako poplatek a částku 900 Kč účtovanou 3. 1. 2018 jako náklady spojené s prodlením.

3. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu vzniku nepovoleného debetního zůstatku na běžném účtu ve výši 3 824,16 Kč a zákonného úroku z prodlení od 4. 4. 2018 pohledávka pak byla postoupena původním věřitelem [právnická osoba] podle smlouvy ze dne 28. 2. 2019 na žalobkyni.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o účtu [číslo] sporožirový účet. Na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek a žalovaný byl povinen tento debetní zůstatek vyrovnat. Ač byl o vyrovnání upomínán, neučinil tak a původní věřitel převedl pohledávku dne 3. 4. 2018 na evidenční účet pohledávek, k tomuto dni činil nepovolený debet částku 3 824,16Kč a úrok z prodlení 70,17Kč. Tato pohledávka byla postoupena na žalobkyni ke dni 1. 3. 2019, o postoupení byl žalovaný informován dopisem ze dne 25. 3. 2019.

5. K námitce žalovaného ohledně částek 525 Kč a 900 Kč soud uvádí, že obě tyto částky byly zaúčtovány v souladu s obchodními podmínkami a ceníkem původního věřitele (poplatek za výběr z cizího bankomatu v zahraničí po 125 Kč za jeden výběr a poplatek za dotaz na zůstatek u cizího bankomatu) a u částky 900 Kč jde o poplatek podle čl. 10 ceníku k běžným účtům). Žalobkyně tento ceník předložila a důvodnost účtovaných částek je tímto ceníkem prokázána.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: v prvé řadě je třeba uvést, že zdejší soud je soudem mezinárodně příslušným, když k uzavření smlouvy došlo na území ČR (čl. 7 odst. 1 písm. a), b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012). [příjmení] hmotně právní vztah účastníků se řídí ustanovením § 2662 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Účastníci smlouvy nedohodli možnost přečerpání finančních prostředků podle § 2665 o. z., proto nemohl žalovaný čerpat peněžní prostředky do záporného zůstatku, a pokud tak učinil, jednal v rozporu se smlouvu o vedení účtu a je povinen záporný zůstatek v souladu se smlouvu neprodleně vyrovnat, což však neučinil. Protože se ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku, má žalobkyně nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. Postoupení pohledávky bylo provedeno mezi původním věřitelem a žalobkyní v souladu s ustanovením § 1895 a následujících o. z.

7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 265 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 824,16 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 500 Kč ve výši 1 365 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.